Místa chvění

Jakub Frank & Anežka Chalupová

„Umění může být spíše prostředím než objektem, to stejné platí i o zvuku. Než aby byl zabalen do jednotlivých, oddělených kusů (písně, skladby), může být spíše pokračováním přítomnosti, která se jednoduše stane sama o sobě součástí okolí.“ 1

Do hlavního výstavního prostoru vstupujeme posuvnými skleněnými dveřmi z běžně rušné kavárny, kde se kromě hluku kávovarů, cinkání šálků a sklenic a spěšné aktivity mnohačlenné obsluhy aspoň u několika stolků baví v různých úrovních hlasitosti návštěvníci. Hrkají židlemi, opět cinkají šálky a skleničkami, ťukají do klávesnic počítačů či sem tam stabilní zvukovou hladinu proříznou výše položeným smíchem či expresivním plácnutím do kolen. To je celkem běžná zvuková situace, skrze niž návštěvník do 8SMIČKY vstupuje, to stejné místo však nabízí i řadu jiných zvukových poloh.

Během přípravy této výstavy jsme do galerie přišli těsně po zavírací době, kdy za pultem zůstala poslední osoba, která ve ztichlém prostoru přepočítávala se šustěním hotovost a uklízela poslední zbytky nádobí – nárazy a dotyky různých předmětů byly najednou ojedinělé, měly konkrétnější obrysy a bylo možné z nich odvodit jak jejich materiál, tak i činnost, při které zaznívaly.

Jindy jsme do galerie procházeli přes ztichlou kavárnu, uvod.wav

17:24.438

Kodek: PCM S16 LE (s16l)

Typ: Zvuk

Kanály: Stereo

Vzorkovací frekvence: 44100 Hz

Bitů na vzorek: 16

Hannes Hoelzl

Zvukové dílo Kolik Tolik je o prostorovém slyšení, prostupnosti zvuku a zároveň o přetrvávající tendenci člověka myslet v binárních pojmech. I když se v současnosti usilovně snažíme binarity a dualismy překonat, zdá se, že v našem mozku je pevně zakořeněn sklon rozlišovat mezi tady a tam, teď a tehdy, mým a tvým. Akustický experiment se tedy provádí se dvěma megafony ve dvou sousedních místnostech pomocí kontrastních dvojic slov vysílaných přes dva prostory v různých časových intervalech, což způsobuje podivné efekty jak ve sluchovém vnímání, tak ve významu.

The sound piece Kolik Tolik is about spatial hearing, the permeating nature of sound, and, at the same time, about humans’ persisting tendency to think in binary terms. Even though we‚re currently trying hard to overcome binarities and dualisms, our brain seems hardwired to discriminate between the here and there, the now and then, the mine and the yours. So, the acoustic experiment is carried out with two megaphone speakers in two adjacent rooms by means of contrasting word pairs projected through the two spaces at varying temporalities, causing strange effects both in auditory perception and meaning.

Apolloniovy kružnice, 2023

Instalace Apolloniovy kružnice je neviditelná prostorová zvuková kompozice složená z osmi pomyslných kružnic rotujících v různých rychlostech. Instalace znázorňuje stejnojmenný geometrický útvar, v němž jsou dvě množiny kružnic uspořádány tak, že každá kružnice jedné množiny protíná pravoúhle každou kružnici druhé množiny. Obě množiny kružnic tvoří bipolární souřadnice. Objevil řecký geometr, matematik a astronom Apollónios z Pergy (cca 240–190 př. n. l.).

Apollonian circles, 2023

Apollonian circles is an invisible spatial sound composition composed of 8 different-sized circles rotating at different speeds. It is a representation of a geometric phenomenon called Apollonian circles.In geometry, Apollonian circles are two families (pencils) of circles such that every circle in the first family intersects every circle in the second family orthogonally, and vice versa. These circles form the basis for bipolar coordinates. They were discovered by Apollonius of Perga c.240 BCE/BC – c.190 BCE/BC.

Magdaléna Manderlová

Dokumentace práce v terénu

Řeka Opava, 2021

Foto: Magdaléna Manderlová

Magdaléna Manderlová

A všechno je náhle pták a chce odletět

Pohled do instalace

Zvuková galerie IGLOO, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2022

Foto: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Zvuk jako artefakt:

„sound studies“ a dějiny sluchu

Anna Kvíčalová1

Na první Mezinárodní elektrotechnické výstavě ve Vídni v roce 1883 předváděly divadelní hvězdy vídeňské opery a Burgtheateru písně a scénky, které bylo možné poslouchat i v kavárnách v okolí výstavní haly. Představení byla přenášena mikrofony, které byly umístěny na různých místech jeviště, a diváci v telefonních kabinách mohli slyšet nejen představení, ale také pohyby na jevišti, reakce publika a celou atmosféru živého vystoupení.2

Od 19. století se postupně a hluboce proměňovaly režimy a způsoby naslouchání v kontextu industrializace, urbanizace, masové komunikace, ale také díky vzniku nových způsobů záznamu a přenosu zvuku. Ve stejné době můžeme pozorovat také „obrat ke zvuku“ v řadě nově vzniklých oborů, které se začaly intenzivně věnovat výzkumu řeči, prostorového slyšení, akustické paměti, hluchoty nebo zvuků zvířat.3

Nové zvukové technologie a vynálezy – jako barevný klavír, fonograf, telefon nebo théâtrophone ➀ – byly však z počátku spíš než produkty promyšleného

1 Tento text je výstupem z výzkumného projektu Ten druhý smysl: zvuk, sluch a příroda v české modernitě (20-30516Y), financovaného Grantovou agenturou České republiky.

2 Christine Ehardt, Phones, Horns, and „Audio Hoods“ as Media of Attraction: Early Sound Histories in Vienna between 1883 and 1933, in: Sounds of Modern History: Auditory Cultures in 19th- and 20th-Century Europe, ed. Daniel Morat, Berghahn Books, Oxford/New York 2014, s. 259–323.

3 Viktoria Tkaczyk, Thinking with Sound. A New Program in the Sciences and Humanities around 1900, University of Chicago Press, Chicago 2023.

Zvuk v prostoru je řečí doteků

Pavla Melková

Zvuk vytváří prostor

Zabýváme-li se zvukem v architektuře, primárně se nabízí zkoumání změřitelných akustických vlastností prostředí a materiálů. Můžeme o něm ale také přemýšlet fenomenologicky či imaginativně. Dokážeme si pak například představit, že zvuk prostor spoluvytváří. A dokonce, že ho i sám vytváří. Že dokáže prostor také propojovat. Spojovat. Rytmizovat. Nebo mu ozvěnou dávat rozměr. Či ho zvukovou clonou rozdělovat.

O schopnosti zvuku vytvářet či spoluvytvářet prostor vypovídají i „metaforické výrazy s ním spojované, jako klenutí, rozléhání, rozprostření, šíření či například zvuková kulisa, které jsou obvykle chápány jako vlastnosti prostorových objektů. Jejich použití v souvislosti se zvukem, kromě odvození výrazů od jejich čistě fyzikálního významu, patrně vznikalo právě na základě vnímání zvuku jako prostorového subjektu. Z fyzikálního hlediska má zvuk dokonce skutečně tvar, zvukové vlny mohou být sinusové, obdélníkové, trojúhelníkové i kulové, kromě toho disponuje také vlastnostmi podobnými vlastnostem hmoty – dokáže se ohýbat, lámat či tříštit.“ 1 Stejně tak nacházíme například paralelu mezi tichem a prázdnotou. Mezera ticha mezi zvuky je obdobou prázdna mezi hmotami. ➀

Ruth Clarke estate rolf julius / VG Bild-Kunst

Frank Holtschlag

Martin Kamratowski

Michal Kindernay

Kuba Kožiál

Gerard Lebik

Magdaléna Manderlová

Anna Mas

Eoghan McTigue

Pavla Melková

Erik Mowinckel

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Krzysztof Pijarski

Martyna Poznańska

Stanislav Semenyuk

Samuel Schaab

Philipp Scholz Rittermann

Christian Schröder

Standards Milano

Filip Šlapal

Kiki Thomanek

Miloš Vojtěchovský

Kazimierz Ździebło

Bára a Zdeněk Rýznerovi

David Gaul

Jan Jeništa

Maija Julius

Eoghan McTigue

Marcela Steinbachová

Miriam Ryska

Bludný kámen, Opava estate Rolf Julius

Konrad Fischer Galerie

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Office for Contemporary Art Norway

Rakouské kulturní fórum

Studio Susan Philipsz

TJ Sokol Terezín

Výstavy, publikace, doprovodné programy a všechny další aktivity v zóně pro umění 8SMIČKA je možné realizovat díky velkorysému daru společnosti HRANIPEX, a. s.