Jak pejsek a kočička psali dopis

Bylo to někdy v zimě. Hodně sněžilo. Pejsek a kočička leželi v posteli a povídali si. „Já mám zimu rád a taky mám rád sníh,“ řekl pejsek. „Nesmí být ale moc velká zima.“ „Já mám zimu taky ráda,“ řekla kočička. „Ale teď jsem ráda, že můžu ležet v teplé posteli. Když je zima, nechce se mi vstávat.“ „Víš co?“ řekl pejsek. „Budeme v posteli celý den a budeme si hrát.“ „To nejde,“ řekla kočička. „Nejsme nemocní, nemůžeme celý den ležet v posteli. A taky musíme napsat dopis pro děti. „Tak dobře,“ řekl pejsek. „Napíšeme jim krásný dopis. Ale musíš psát ty, protože já neumím hezky psát. A já ti budu říkat, co psát.“ „Ano, budu psát já. Ty neumíš psát tak hezky jako já,“ řekla kočička. „Možná tam ale budeme mít nějaké chyby.“ „To nevadí,“ řekl pejsek. „My neumíme psát jako děti, protože nechodíme do školy. Ale děti taky neumějí dělat všechno tak jako pes nebo kočka. Neumějí třeba dobře štěkat nebo mňoukat.“

audio online 3 | O pejskovi a kočičce 21

„To je pravda,“ odpověděla kočička. „Hezky mňoukat je těžké.“ „A hezky štěkat taky není lehké!“

A tak psali dopis pro děti. Napsali, že se mají dobře a že jsou zdraví. „Teď musíme jít na poštu,“ řekl pejsek. „Musíme se dobře obléknout. Musíme si vzít svetr, kabát, čepici a šálu, protože venku je velká zima,“ řekla kočička. Oblékli se a chtěli jít, ale najednou pejsek povídá: „Já mám hlad. Dám si ten sýr, co mám v kuchyni. Ten tak krásně voní.“ „Ne, ne,“ řekla kočička. „Teď musíme jít na poštu. Dáš si ho potom.“ „Ale ten sýr tak krásně voní a já mám na něj strašnou chuť!“ „Nic!“ řekla kočička. „Teď ne.“

A tak šli na poštu. Venku sněžilo a bylo to krásné. Pejsek a kočička poslali dopis a šli zpátky. A pořád sněžilo a sněžilo. Sněžilo tak moc, že pejsek a kočička nemohli najít domeček. Sníh ho celý zasypal. „Kde je náš domeček? Všude je sníh. Domeček je pryč,“ řekla kočička smutně. „Co budeme dělat? Kde budeme spát? Náš domeček nevidím.“ „Já náš domeček taky nevidím. Ale myslím, že něco cítím. Něco tady krásně voní. Někde tady blízko musí být ten můj sýr. A kde je syreček, tam je i náš domeček!“

22 adaptovaná česká próza

audio online 3 | O pejskovi a kočičce 23

Pejsek hledal a hledal a nakonec domeček našel. „To je dobře, že jsi ten sýr nesnědl!“ řekla kočička.

A tak si dali ten sýr. Pejsek měl velký kus a kočička malý. A byli rádi, že napsali a poslali dopis, že našli domeček a že jsou doma a nemají hlad.

24 adaptovaná česká próza

audio online 3 | O pejskovi a kočičce 25

26 adaptovaná česká próza