Plovárna na Vltavě by JA architekti

PLOVÁRNA NA VLTAVĚ ANDREA JAŠKOVÁ - ONDŘEJ LIPENSKÝ - MICHAL VOLF

KONCEPCE PLOVÁRNY Na počátku úvah o využití Vltavy je vnímání širších souvislostí. Řeka je v podstatě největší volnou plochou v centru města. Skýtá obrovský potenciál coby součást městského veřejného prostoru. Je místem, kam mají obyvatelé přirozenou potřebu se vracet. Naší dlouhodobou vizí je postupné kultivování a zpřístupňování břehů a hledání vhodných funkcí, které by přispěly k oživení prostoru. Plovárny na vodní hladině mají svou tradici v mnoha významných světových městech. Jsou v New Yorku, Berlíně, Vídni i v dalších metropolích. Lákají návštěvníky na přímý kontakt s říční hladinou a rekreaci v přeplněných centrech. Plovoucí objekty nezatěžují nábřeží novou zástavbou. Doplňují strukturu města s ohledem na stávající vazby. V Čechách a hlavně v Praze se veřejná plovoucí koupaliště začala rozšiřovat během 19. století. Obliba těchto zařízení přetrvala až do druhé poloviny 20. století, kdy je znárodňování, ale i pokles kvality říční vody, přivedly k zániku. Studie plovárny pro Prahu vrací městu mnoho let opomíjenou funkci. Nedaleko přetíženého městského centra, do jedné z možných poloh v blízkosti centra, vkládáme místo pro odpočinek, plovoucí ostrov, městské koupaliště, které by mělo být místem setkávání, odpočinku, místem pro konání společenských a kulturních akcí, místem interakce.

Plovárnu je možné umístit do několika vhodných lokalit v různých vzdálenostech od centra.

PARAMETRY • • • • • • • • • • •

průměr plovárny 50 m bazén délky 25 m 24 soukromých kajut přístup po pontonové lávce nebo lodičkou říční voda filtrována textilní membránou využití energie z řeky bar přístupný od bazénu i zvenčí z lodičky sauna a parní lázeň dětský bazén odpočívárna s lehátky šatny a wc

ČE

ZÁZ

EMÍ

PRO

24 E UP

UŽI

NA M

ŠAT

TNAN

KAJUTA

BAR

AMĚS

Í DN

ÁL

L AD

A ŽEN

ŠATN

16 1

KAJUTA 1

KAJUTA 15

3 4

KAJUTA

A JUT

KAJ

UTA

2 A1

U AJ

A UT

SOU

KRO

MÁ

LOD

NÍ D

OPR

AVA

JU KA

UŽI

ODPOČÍVÁRNA

PÁRA

UTA

KAJ

M CHA

HA ŽE SPRC

SPR

KA JU T

TA KAJU

WC Z

ÁŘ

TA KA

UŽ

KAJ

UTA

KAJUTA

KAJUTA 20

TA 19

KAJU

UTA

KAJ

20 m

ŠÍ

ŽE

15 m

PĚ

W W

10 m

VODNÍ PLOCHA VEŘEJNÝ PROSTOR POLOVEŘEJNÝ PROSTOR SOUKROMÝ PROSTOR 5m

10 m

15 m

20 m

TECHNOLOGIE Konstrukce plovárny je dřevostavba na železobetonovém pontonu vyplněném polystyrénem. Plovárna je sestavena z modulů a může být rozložena na jednotlivé části.

Každou část lze převézt remorkérem a posléze složit zpět. Části jsou navrženy tak, aby vyhověly maximálním povoleným limitům průjezdných profilů.

• vodní fauna and flóra • zbytky a odpadky • tuky a oleje

BAZÉN 3 2 ŘEKA

Primární filtrace Filtruje hrubé nečistoty

Sekundární filtrace Filtruje jemné částice • řasy • usazené částice • organické hmoty

3 Filtrační membrána volně propouští vodu z řeky do bazénu a přitom filtruje říční nečistoty. Princip je obdobný jako u membrány, kterou v současnosti navrhuje společnost ARUP pro plovoucí plovárnu do New Yorku.

Dezinfekce Eliminuje mikročástice a dezinfikuje • bakterie • viry

CELOROČNÍ VYUŽITÍ Plovárnu lze využívat celoročně pro řadu aktivit. Kruhová platforma na řece je místem, kde se mohou pořádat nejrůznější společenské a kulturní akce, může sloužit také jako sportoviště nebo tržiště. V přechodném období na jaře a na podzim zde vyroste koncertní pódium na pontonech uprostřed bazénu. Svůj prostor zde dostane i galerie, po obvodu mohou umělci a designéři prezentovat svá díla. Kavárna a malý bufet pak celoročně občerství všechny návštěvníky. V zimních měsících bude prostor bazénu fungovat jako kluziště a obnoví se tak tradice bruslení na Vltavě.

PROVOZ A DOPRAVA Plovárna může být se břehem propojena pontonovou lávkou nebo být solitérním ostrovem, ke kterému lze připlout. Pontonová lávka je vhodná jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska pohodlí návštěvníků. Alternativním způsobem přístupu k plovárně jsou lodičky a šlapadla. Lze zakotvit u hlavního vstupu nebo u baru, který svou polohou v jedné z výsečí kruhové plovárny umožňuje obsluhu jak návštěvníků bazénu, tak kolem proplouvajících lodiček. Plovárna je přístupná jedním hlavním vstupem. Na tomto místě je možné si zakoupit lístek na pár hodin u vody, nebo pro celodenní relaxaci na dřevěné palubě plovárny. Během nepříznivého počasí, je možné vstoupit do malé kavárny, která je od prostoru bazénu provozně oddělena. V zimním období je krom kluziště možné ponechat otevřenou saunu.

DALŠÍ UMÍSTĚNÍ A TVARY Tento koncept plovárny lze umístit prakticky kamkoli na řeku, ale také na jakoukoli jinou vodní plochu, která umožní dostatečný ponor. Může tak tvořit základnu na jezeře, přehradě či na moři. Plovárnu lze také realizovat v různých alternacích a měřítkách. Od nejmenších velikostí do nejrůznějších kombinací funkcí a struktur, kdy se moduly různých velikostí mohou spojovat do větších celků.

1809

Vojenská plovárna

1840

1845

Slovanka

1900

Špačkárna

1910

Žluté lázně

1911

Mejzlíkárna

Občanská plovár-

TRADICE PLOVÁREN V PRAZE Princip plováren rozšířených v Praze spočíval v plovoucích dřevěných platformách umožňujících koupání v říční vodě. Bazény byly vymezeny dřevěnou plochou a poskytovaly koupel chráněnou před říčním proudem i hrubými nečistotami. Mezi nejvýznamější plovárny patřily následující: 1809 1840 1845 1900 1910 1911

Vojenská plovárna - u dnešní Strakovy akademie Občanská plovárna - pod Letnou Slovanka - na Slovanském ostrově Špačkárna - u smíchovského železničního mostu Žluté lázně - v Podolí Mejzlíkárna - poblíž Podolské vodárny

1959

Curych

2003

Kodaň

2005

Berlín

2006

Vídeň

2007

Paříž

2009

Wolfsburg

PLOVÁRNY V EVROPSKÝCH METROPOLÍCH V Evropě během 2. poloviny 20. století dochází k renesanci plováren na řece. Ve Vídni, Kodani i Berlíně vznikají moderní plovoucí koupaliště. V Curychu a Stockholmu se opravují původní klasicistní plovárny. Společenské změny a důraz na zkvalitňování veřejného prostoru vede v současnosti k přetváření okolí řek ve všech větších evropských městech. Mezi evropská města s nejvýznamějšími současnými plovárnami patří: 1959 2003 2005 2006 2007 2009

Curych Paříž Berlín Vídeň Paříž Wolfsburg

Rose ndal

Ko daň

Sto c kh o lm

H amb urg B er lín Wo r ms Paříž

Vídeň

C ur yc h H éviz

B udapeš ť

AUTOŘI PROJEKTU

ING. ARCH. ANDREA JAŠKOVÁ +420 724 364 086 info@andreajaskova.cz ING. ARCH. ONDŘEJ LIPENSKÝ +420 775 145 734 ondra@ateliermun.cz ING. ARCH. MICHAL VOLF +420 723 531 325 volf.michal@seznam.cz