Kontext

Jak jsme postupovali

Při přípravě strategického plánu jsme aplikovali široké spektrum analytických metod, které byly mezi sebou vzájemně propojeny. V dnešní době, kdy jsou veškeré informace k dispozici on-line, již není cílem při formulování východisek strategického plánu, na kterých stojí rozhodování, vytvářet přepisy existujících zjištění. Klíčovým faktorem úspěchu bylo kritické uvažování, syntéza poznání a logická interpretace. Proto jsme v kontextu tohoto dokumentu uvedli pouze ty skutečnosti a zjištění, které mají přímou vazbu na návrhovou část. Na souvislosti jsme se dívali z nadnárodního a poté národního hlediska, následně jsme se zaměřili konkrétně na město a v neposlední řadě i na názory místních obyvatel.

Do procesu tvorby jsme zapojili celou řadu místních i regionálních aktérů. Participace, kterou jsme i díky tvorbě strategického plánu nastartovali, zůstane prioritou města i do budoucna. Názory občanů na místo, kde žijí, jsou pro nás důležité a motivují nás k další práci.

Východiskem pro tvorbu budoucího strategického plánu našeho města bylo vytvořit jasnou vizi postavenou na sdílených hodnotách a principech. Tato vize nám ukazuje cíl, ke kterému nás strategický plán vede.

Při návrhu prioritních os a opatření jsme volili kompromis mezi přijatelnou mírou obecnosti (která vychází z nejistoty vývoje vnějšího prostředí, ve kterém se nacházíme) a potřebou mít jasný plán, co a kdy dělat. Činnosti, které budou v průběhu let vyvíjeny k naplnění stanovené vize a prioritní osy, proto budou součástí akčního plánu, který bude každoročně aktualizován v návaznosti na disponibilních možnostech.

Zkoumané oblasti

Ve spolupráci se členy řídícího výboru a tematických skupin jsme zaměřili naši pozornost zejména na:

» společenské, sociální a technologické megatrendy, » regionální politiku ČR, » faktory ovlivňující kvalitu života obyvatel, » demografický vývoj a migraci v území, » rozvoj sídel v dostupném okolí (vč. dopravního zatížení), » související koncepce, strategie, plány města, » územní rozvoj a bytovou výstavbu, » potenciál atraktivity města pro vybrané cílové skupiny, » technickou infrastrukturu, » kapacity městského úřadu, » připravenost na digitální transformaci, » rozpočtové možnosti, » Evropské i národní fondy v období 2020+, » klima mezi obyvateli města, » dopady pandemie koronaviru.

Výstup naší práce

Záměrem bylo zpracovat dokument, který představí nám všem, jak bude vypadat město Prachatice za 10-15 let. Zároveň tento dokument musí definovat srozumitelný a logický postup nezbytných kroků. Pro tento účel jsme zvolili moderní formát výstupu, který by měl lépe odpovídat současným požadavkům na obsahovou prezentaci důležitých informací. Strategický plán rozvoje města Prachatice je reakcí na změny prostředí, podněty jeho obyvatel a funguje jako základní aktivizační nástroj řízení rozvoje města.

Strategický plán je zpracován pro období 2022–2033.

K pochopení logiky Strategického plánu rozvoje města Prachatice 2033 je třeba akceptovat zásadní skutečnosti, kterými jsme se při jeho zpracování řídili:

» klíčovou složkou strategického plánu je hodnotově orientovaná vize, která vychází z poznání vývoje vnějšího prostředí a z očekávání dopadu na vývoj města, » prioritní osy a opatření k jejich naplňování byly navrženy na základě analýz nadřazených strategických dokumentů, datových analýzách, zjištěných potřebách obyvatel i reálných možností města (zejména finančnětechnických), » samotný strategický plán rozvoje města byl vytvářen participativně – pracovními skupinami s různým zaměřením a na základě zjištěných potřeb obyvatel města v kombinaci s expertním poznáním, » cestu k dosažení vize města nelze určit přesně. Je důležité, aby strategický plán umožňoval odpovídající reakce na budoucí změny (jak lze vidět například v souvislosti s celosvětovou pandemií covid-19), » platnost navržených aktivit k naplňování vize se bude každoročně ověřovat a v případě potřeby bude provedena jejich revize.

Participace

Pro naše účely v rámci přípravy strategického plánu rozvoje rozumíme participací veškeré aktivity, které zprostředkovávají účast obyvatel na vytváření podkladů, návrhů a konečné podoby strategického plánu, který určuje podobu rozvoje města a charakter území a v něm se odehrávajících aktivit. Do našich participačních aktivit jsme zahrnuli veřejnost, která v našem pojetí zahrnuje širokou veřejnost (jednotlivci a občanské iniciativy), organizovanou veřejnost (zájmové skupiny) a odbornou veřejnost. Zároveň jsme na tzv. pariticipačním hřišti komunikovali se zástupci politických skupin, podnikatelských subjektů, zaměstnanců samosprávy a státní správy. Níže je představen proces participace, který byl využit v rámci přípravy Strategického plánu rozvoje města Prachatice.

V průběhu zpracování jsme se zaměřili na kontakt a spolupráci s občany. Ti hrají důležitou roli v rozvoji města a jsou naším nejdůležitějším partnerem i cílovou skupinou při realizaci většiny našich aktivit. Na zlepšení kvality života obyvatel města ostatně tento strategický plán cílí. Klíčovým prvkem participace bylo vysvětlit lidem, proč stojíme o jejich názory, a budovat vzájemnou důvěru, která umožní i budoucí spolupráci. Hypotézy, které vznikly na základě provedených analýz, byly ověřeny rozsáhlým průzkumem mezi občany města. Celý proces jsme navíc průběžně komunikovali skrze participativní platformu mojeprachatice.cz. Získané výsledky jsme porovnávali nejen s analyzovanými daty, ale diskutovali je i s nezávislými regionálními a národními odborníky. V pracovních skupinách, které byly tvořeny zástupci politiků, zaměstnanců městského úřadu, odborné i laické veřejnosti, jsme následně hledali prioritní osy a opatření vznikajícího strategického plánu.

Finální návrh strategického plánu inovativně vznikl významně participativní metodou. Jeho finální verze bude předložena radě i zastupitelstvu města ke schválení.

Důležitý je fakt, že participace v našem pojetí neznamená pouze zapojení lidí při tvorbě strategického plánu. Naopak! Obyvatelům města budeme každoročně předkládat vyhodnocení strategického plánu a tvořit s nimi akční plán pro následující období. V zapojení lidí, v jejich znalostech, zkušenostech a názorech vidíme klíčový faktor rozvoje našeho města.

Výzkum mezi obyvateli

» 497 zapojených obyvatel » 350+ nápadů a připomínek k rozvoji města

mojeprachatice.cz

» 5+ podaných občanských návrhů » 2 000+ unikátních návštěv webových stránek

Pracovní skupiny a setkání

» 8 setkání pracovních skupin » 80+ zapojených osob z řad obyvatel města

říjen 2021

Strategický workshop s vedením města

leden 2022

Sběr projektů na PinCity

březen 2022

Pracovní skupiny

Veřejné připomínkování

prosinec 2021

Průzkum mezi obyvateli

leden 2022

Pracovní skupiny

květen 2022

Veřejné projednání V dnešním dynamicky se proměňujícím prostředí vystaveném množství vnějších šoků posiluje participace odolnost města a je základní podmínkou pro jeho udržitelný rozvoj.

DATOVÁ ANALÝZA

– Manuál participace, Institut plánování a rozvoje

URČENÍ VÝCHODISEK

NÁVRH STRATEGICKÉHO PLÁNU

Zapracování připomínek

Zapracování připomínek FINÁLNÍ STRATEGICKÝ PLÁN

Východiska vnějšího prostředí Megatrendy

Náš svět se mění ve zběsilém tempu. Sociální, politické i ekonomické prostředí prochází transformací každý den a ty nejhlubší změny nazýváme „megatrendy“. Právě ony radikálně, trvale a nevratně proměňují náš svět. Vycházíme zde z dokumentu Megatrendy a velké společenské výzvy pro ČR 2021. Byť je předkládaný rozsah omezený, z expertních hodnocení jsme vybrali ty megatrendy, které mají na naše město významný dopad a musíme na ně reagovat. Jejich kompletní výpis naleznete i v příloze “Analytická část„.

Životní prostředí

Krajina je ovlivněna lidskou činností s negativním dopadem na stabilitu ekosystémů, biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí. Tyto vlivy lidské činnosti nadále rostou. Vývoj směřuje k pokračující degradaci ekosystémů Země a snižování jejich zásobovací, regulační, kulturní a podpůrné služby, což negativně ovlivní život a životní úroveň společnosti. Mimo primární biologické škody jsou očekávány dopady jako hromadění odpadu a toxických látek, škody na lidském zdraví, degradace půdy, zvýšené riziko přírodních pohrom a narůstající nerovnosti, chudoba a migrace.

Energie

Do roku 2050 pravděpodobně vzroste spotřeba energie o téměř 50 %, z čehož většina růstu bude pocházet z Asie. Energetika dnes produkuje přibližně 60 % celkových celosvětových emisí skleníkových plynů a přispívá tak ke klimatické změně i nedostatku vody. Zároveň 1,3 miliardy lidí stále nemá přístup k elektřině. Budoucí poptávka po energii bude pravděpodobně pocházet hlavně ze zemí mimo OECD a růst bude ovlivněn i vlivem populačního růstu. Nadále poroste poptávka po konvenční ropě a plynu, který bude nahrazovat uhlí. Pravděpodobně se změní koncept států jako vývozce energie. Důležitou otázkou bude rychlost, jakou poroste užívání elektrických vozidel a vývoj nových paliv pro letectví a lodní dopravu. Pro dekarbonizaci energetiky bude potřeba také změna na úrovni chování spotřebitelů. Růst využívání obnovitelných zdrojů může způsobovat i geopolitickou nestabilitu.

Spotřeba

Celosvětová rostoucí spotřeba, populační růst, plýtvání jídlem, materiálem, oblečením a jinými zdroji jsou jedny z příčin nárůstu environmentální zátěže. Z důvodu měnící se charakteristiky spotřeby i nároků klientů bude klíčové zajistit, aby byla spotřeba uspokojena eticky, environmentálně a ekonomicky udržitelnými prostředky, a aby docházelo ke snižování rizik rostoucí zadluženosti.

Vzdělávání

Význam vzdělávání v následujících letech poroste. Výzvou na globální úrovni bude zamezit nárůstu nerovností v přístupu ke vzdělání. Stále palčivějším tématem bude zajištění holistického přístupu pro vývoj jednotlivce jako etické, tvůrčí, kulturní a kriticky smýšlející osobnosti i jeho zapojení do občanského života ve společnosti, která bude čelit mnohým výzvám. Z hlediska budoucnosti práce bude hlavní výzvou adaptovat vzdělávací systém tak, aby byl schopen znalostně i dovednostně připravit studenty na nové požadavky trhu práce, digitalizaci a nabízel relevantní možnosti celoživotního vzdělávání. Fungování organizací i společnosti bude pravděpodobně čelit výzvě, jakou podobu by měla mít lidská spolupráce při stále větší roli technologií a potřebě udržitelnosti.

Rozvoj zástavby

Populace žijící ve městech s více než 50 000 obyvateli se zdvojnásobila z 1,5 miliardy (1975) na 3,5 miliard (2015) a očekává se růst k 5 miliardám do roku 2050. Globální růst měst však zpomaluje a velká většina lidí bude žít ve městech do 1 milionu obyvatel. Urbanizace je jedním z řešení pro udržitelný ekonomický rozvoj, nicméně dnešní města stále vytvářejí tlak na životní prostředí a mohou být více zranitelná v důsledku klimatických změn. Rostoucí politický a ekonomický význam velkých metropolitních oblastí může podporovat nerovnoměrný růst a prohlubovat nerovnosti. Zvýšená hustota obyvatelstva může vytvářet nová zdravotní rizika, další tlak na infrastrukturu a na dostupnost bydlení.

Digitalizace

Digitalizace a automatizace lidské práce se zrychluje jak kvantitativně (automatizuje se více procesů) tak i kvalitativně (automatizují se složitější úkoly). Tento trend slibuje zásadní zvýšení ekonomické produktivity, ale přináší také nové společenské výzvy a obavy. Zásadní roli může hrát nerovnost dopadů automatizace na různé segmenty ekonomiky, prohloubení ekonomické nerovnosti mezi státy a rostoucí technologická nezaměstnanost. Digitalizace může mít také důležité dopady na soukromý i společenský život. S digitalizací rostou i kyber-bezpečnostního rizika a s příchodem obecné umělé inteligence možná existenciální rizika pro celé lidstvo.

Principy udržitelného rozvoje

Strategický rámec České republiky 2030 stanovuje níže uvedené principy, které promítá do všech klíčových rozhodnutí. Na jejich základech je budována národní politika a jsou promítnuty i do parametrů a podmínek operačních programů, ze kterých bude možné čerpat v následujících letech významnou pomoc. Město Prachatice, má-li být úspěšným městem, musí tyto principy vtělit do svého strategického plánu.

Mějme na paměti, že udržitelný rozvoj je komplexní a dynamický systém

Lidský svět je jeden celek. Každé dělení na environmentální, sociální i ekonomické zájmy je pomocné. Všechny tyto oblasti jsou navzájem provázané. Proto je nezbytné přistupovat k nim integrovaně a respektovat potřebu udržovat komplexní a dynamickou rovnováhu v čase i prostoru. Té lze docilovat hledáním rovnováhy mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje prostřednictvím strategického plánování a řízení. Výsledkem by měly být provázané politiky pro udržitelný rozvoj, které komunikují s celou společností, vycházejí z věcného rozdělení rozhodovací moci a je možné je realizovat na příslušných organizačních, pokud možno co nejnižších úrovních (subsidiarita). Jejich přínos je třeba poměřovat nejen náklady, ale i jejich vnějšími projevy a dopady.

Zachovávejme a podporujme rozmanitost

Stabilní komplexní systémy jsou obvykle ve stavu dynamické rovnováhy. Větší diverzita snižuje riziko kolapsu celých ekosystémů. Rozmanitost má velký význam nejen v přírodních ekosystémech, ale i ve sféře kulturní, sociální, politické a hospodářské. Udržitelný rozvoj zahrnuje i různorodost perspektiv a toleranci k odlišnostem. Ty se prakticky projevují například v následujících zásadách – principech partnerství, rovných příležitostech, inkluzi, předběžné opatrnosti, soudržnosti a globální odpovědnosti. Součástí rozmanitosti je také uznání, že ochrana životního prostředí je nezbytnou složkou rozvojového procesu a je nezbytné ji posuzovat současně s ostatními aspekty.

Respektujme základní lidská práva

Udržitelný rozvoj není možný bez respektování principu rovnosti, svobody a práv všech lidí, jejich vzájemné solidarity, odpovědnosti a tolerance při dosahování co nejvyšší kvality života jednotlivců i společnosti. Udržitelný rozvoj proto respektuje základní hodnoty lidské společnosti, a to jak individuální (právo na život, svobodu, bezpečnost, vzdělání, rovnoprávnost, rovnost příležitostí apod.), tak kolektivní (globální i mezigenerační odpovědnost, bezpečnost, solidarita, sociální soudržnost).

Participujme, diskutujme, buďme transparentní a hledejme nenásilná řešení konfliktů

Nezbytnou podmínkou udržitelného rozvoje je transparentnost chápaná nejen jako dostatek informací o rozhodovacích procesech státu a institucí, ale také jako kvalita a srozumitelnost podkladů. Podkladem politik musejí být nejen výsledky kvalitního vědeckého poznání, ale i participace, tedy zapojení veřejnosti, která má dostatek kvalitních a srozumitelných informací. Politická zásada subsidiarity, tedy rozhodování na nejnižší možné úrovni, zároveň musí respektovat postoje různých společenských skupin. Rozhodnutí prosazená silou jsou v dlouhodobé perspektivě neudržitelná.

Učme se

Mezi základní principy udržitelného rozvoje je nutné zařadit i stále se prohlubující míru poznání ve všech oblastech. Patří sem však také schopnost nové poznatky využívat, dále je předávat při výchově a vzdělávání a schopnost poučit se ze zkušeností. Nezbytná je proto zvláště spolupráce mezi veřejnou správou a vědeckými institucemi a uplatnění výsledků bádání při strategickém plánování. S hlubšími znalostmi roste i respekt ke kulturnímu dědictví, znalost udržitelných vzorců výroby a spotřeby vede k šetrnějším procesům, znalosti z přírodovědných oborů přispívají k pochopení ekosystémů. Pro udržitelnou společnost je důležitý kvalitní systém vzdělávání, výchovy a osvěty, který umožňuje různým vrstvám nabyté znalosti využívat.

Mysleme globálně a dlouhodobě, jednejme lokálně

Nežijeme jen tady a teď. Mnohé dopady přicházejí až po čase, všimneme si jich jen při pohledu z dlouhodobé perspektivy. Proto musíme svá rozhodnutí dobře zvažovat. Měli bychom se řídit následujícími zásadami – principem mezigenerační solidarity, odpovědnosti i transparence, mezinárodní odpovědnosti, předběžné opatrnosti a předcházení negativním jevům, adaptací na dlouhodobé trendy, budováním infrastruktury s ohledem na kritické prvky, jejichž narušení by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečením základních životních potřeb obyvatel, zdraví osob nebo ekonomiky státu. Měli bychom také myslet na minimalizaci rizik, zachování ekosystémů, přiměřenost nákladů, odklon od neudržitelných vzorců výroby a spotřeby, růst rozsahu oběhového hospodářství, transformaci ekonomiky na energeticky a materiálově nenáročnou a další.

Cílem měst je také sociální udržitelnost, město by mělo být přístupné pro všechny a pokoušet se čelit stahování lidí do opevněných komunit. Koncept udržitelnosti musí myslet i na budoucí generace, je nutné počítat s místem pro každého.

– Jan Gehl, Města pro lidi

Souvislosti napříč oborovými dokumenty

Obsáhnout veškerou literaturu a analýzy týkající se historie, vývoje a specifik a postihnout zároveň všechna hlediska od toho největšího – světového – až po to nejmenší – místní – bychom jen těžko zvládli. Proto jsme si pro naši práci vybrali níže uvedené dokumenty, ze kterých jsme při tvorbě strategického plánu vycházeli, a se kterými je náš strategický plán v souladu.

Samotné město Prachatice má několik dílčích strategií, které by měl systematicky zastřešovat Strategický plán rozvoje města Prachatice. Tyto koncepce by neměly být se strategickým plánem

v rozporu.

Přestože v rukou máte Strategický plán rozvoje města Prachatice, nesmíme zapomínat na to, že všechna města jsou součástí vetších celků. Dohromady tvoří kraje, ty zase republiku a Česká republika je součástí Evropské unie a také například OSN. Všechny tyto strukturní organizace mají za cíl rozvoj území, části světa. Tyto politiky by měly na sebe navazovat a vzájemně se podporovat.

Česká republika se zavázala mimo jiné i k Zelené dohodě pro Evropu, která říká, že: » do roku 2050 nebudou produkovány žádné čisté emise skleníkových plynů, » bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů, » nebude opomenut žádný jednotlivec ani region.

Strategický plán rozvoje města Prachatice je také v souladu se 17 cíli udržitelného rozvoje (SDGs) definovanými OSN.

Na formulaci SDGs se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. Cíle představují program rozvoje na roky 2015–2030, týkají se všech států a jsou komplexní vizí lepšího světa pro všechny. I Prachatice v této globální strategii znamenají část skládanky.

Zkoumané dokumenty

Naši pozornost jsme zaměřili především na tyto dokumenty: » Strategický plán rozvoje města Prachatice 2015–2022, » Územní plán Prachatice, » Strategie cestovního ruchu města Prachatice, » Strategický plán rozvoje Dobrovolného svazku obcí

Prachaticko pro období 2016–2020, » Místní akční plán rozvoje vzdělávání pro ORP Prachatice 2018–2023, » Plán odpadového hospodářství města Prachatice 2016–2020, » Plán rozvoje sportu města Prachatice 2018–2025, » Program regenerace městské památkové rezervace

Prachatice 2019–2021, » Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ORP Prachatice 2020–2022, » Prachatice - příprava studií pro zmírnění dopadů klimatických změn, » Povodňový plán Prachatice, » Plán prevence kriminality města Prachatice 2020-2022, » Program rozvoje Jihočeského kraje 2021–2027, » Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, » Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+, » Strategický rámec České republiky 2030, » Národní plán obnovy, » Koncepce SMART cities, » Digitální Česko, » Dohoda o partnerství 2021–2027, » Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, » Zelená dohoda pro Evropu.

Analýza možností ESIF 2021+

Česká republika bude moci během 7 let čerpat rekordní částku - téměř bilion korun, které mohou výrazně napomoci zlepšování kvality života v Česku. Jedním z hlavních cílů Evropské unie je zvyšování životní úrovně. Prostřednictvím podpory z evropského rozpočtu mohou Prachatice získat prostředky pro další rozvoj. Strategický rámec České republiky 2030 stanovuje níže uvedené principy, které promítá do všech klíčových rozhodnutí. Na jejich základech je budována národní politika a jsou promítnuty do parametrů a podmínek operačních programů, ze kterých bude možné čerpat v následujících letech významnou pomoc. Hlavní operační programy a témata jejich podpory jsou uvedeny v příloze „Analytická část“.

Priority politiky soudržnosti 2021–2027 a jejich alokace

6,5

mld. Kč

3,4

mld. Kč ZELENĚJŠÍ A BEZUHLÍKOVÉ ČESKO

INTELIGENTNĚJŠÍ ČESKO

4,1

mld. Kč

PROPOJENĚJŠÍ ČESKO

4,5

mld. Kč

SOCIÁLNĚJŠÍ ČESKO

0,3

mld. Kč

ČESKO BLIŽŠÍ OBČANŮM