Reknete tovarne svuj nazor 1 by Arnika

Integrované povolení – řekněte nejbližší továrně svůj názor RNDr. Jindřich Petrlík Mgr. Lukáš Matějka M artin Skalský

P Ř Í R U Č K Y A K T I V N Í H O O B Č A N A

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR  ZÚČASTNĚTE SE INTEGROVANÉHO POVOLOVÁNÍ Vydalo: Centrum pro podporu občanů a Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika v roce 2008 v rámci řady příruček Příručky aktivního občana. Druhé, přepracované vydání publikace z roku 2005.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

OBSAH

PŘEDMLUVA:

Prosazujte účinná opatření . . . . . . . . . . . . . . . . Požadujte konání ústního jednání . . . . . . . . . . . . Nezapomínejte na úlohu médií . . . . . . . . . . . . . Zkontrolujte text vydaného povolení . . . . . . . . . . Pokud s povolením nesouhlasíte, odvolejte se . . . . Povolení neplatí na věky – můžete podnítit jeho revizi Pokuty a správní delikty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co zákon neřeší. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Jindřich Petrlík: Proč se nespokojit s kouřícími komíny. . 5

ÚVOD 1. K čemu je integrovaná prevence znečištění . . . . . . . . 6

. . . . . . . .

. 17 . 17 . 18 . 18 . 18 . 18 . 19 . 19

2. Proces IPPC. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Obsah integrovaného povolování . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

ČÁST II. INTEGROVANÁ PREVENCE ZNEČIŠTĚNÍ V PRAXI  PŘÍPADOVÉ STUDIE. . . . . . . . . . 20

3. Legislativní pozadí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 České právo a evropské směrnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Dosavadní praxe při vydávání integrovaných povolení . . . . 8

8. Výroba stavebních izolací – Saint-Gobain Orsil . . . . . 20 Popis lokality. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Historie problému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Zařízení a jeho dopady na životní prostředí . . . . . . . . . . . 21 Proces integrovaného povolování . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Dopad IPPC na zmírnění negativních vlivů provozu . . . . . 22 Předpoklad dalšího vývoje případu . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Zdroje dalších informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

ČÁST I. INTEGROVANÉ POVOLOVÁNÍ . . . . . . 9 4. Integrované povolování v otázkách a odpovědích Na jaké provozy se zákon vztahuje? . . . . . . . . . . . . . Problémy se zařazením podniku? . . . . . . . . . . . . . . Kdo vydává integrované povolení? . . . . . . . . . . . . . Co vše český zákon o integruje? . . . . . . . . . . . . . . . Musí podniky nadále dodržovat limity dané např. zákonem o ovzduší? . . . . . . . . . . . Jak poznám nejlepší dostupnou techniku? . . . . . . . . Je možné se proti integrovanému povolení odvolat?. . Kdo je účastníkem procesu IPPC? . . . . . . . . . . . . . . Jak se dozvím o zahájení řízení? . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . .9 . . .9 . . .9 . . .9 . . 10

. . . . .

9. Výroba chloru a louhu sodného amalgámovou elektrolýzou – Spolana. . . . . . . . . . . . 24 Popis lokality. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Historie problému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Zařízení a jeho dopady na životní prostředí . . . . . . . . . . . 24 Proces integrovaného povolování . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Dopad IPPC na zmírnění negativních vlivů provozu . . . . . 26 Předpoklad dalšího vývoje případu . . . . . . . . . . . . . . . . 26

. 10 . 11 . 11 . 11 . 11

5. Průběh řízení o vydání integrovaného povolení . . . . 11 Integrované povolení v posloupnosti rozhodovacích procesů . . . . . . . . . . . . . 11 Obecná pravidla integrovaného povolování . . . . . . . . . . 12 Průběh integrovaného povolování . . . . . . . . . . . . . . . . 12 6. Nejlepší dostupné techniky . . . . . . . . Co je to BAT? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co to je BREF a k čemu slouží? . . . . . . . . . Kde je seznam BREFů, kdo je vydává? . . . . . Jak se vyhodnotí BAT, pro kterou není BREF?

. . . . .

. . . . . . 15 . . . . . . . 15 . . . . . . . 15 . . . . . . . 15 . . . . . . . 16

7. Praktické informace pro účast v integrovaném povolování . . . Přihlaste se do řízení. . . . . . . . . . . . . . . . Podejte své připomínky . . . . . . . . . . . . . Kontaktujte včas odborníky . . . . . . . . . . . Prostudujte si BREF. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . 16 . . . . . . . 16 . . . . . . . 16 . . . . . . . 17 . . . . . . . 17

10. Ukládání odpadů v Dole Jan Šverma – Gemec Union . . . . . . . . . . . . . . 27 Popis lokality. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Historie problému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Zařízení a jeho dopady na životní prostředí . . . . . . . . . . . 27 Proces integrovaného povolování . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Dopad IPPC na zmírnění negativních vlivů provozu . . . . . 29 Předpoklad dalšího vývoje případu . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Zdroje dalších informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 11. Výroba dřevotřískových desek – Kronospan . . . . . . 30 Popis lokality. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Historie problému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Zařízení a jeho dopady na životní prostředí . . . . . . . . . . . 31 Proces integrovaného povolování . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Dopad IPPC na zmírnění negativních vlivů provozu . . . . . 33 Předpoklad dalšího vývoje případu . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Zdroje dalších informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

PŘÍLOHY I.V. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

ČÁST III. SHRNUTÍ A ODKAZY . . . . . . . . . . 43

Příloha I: Stav vydávání integrovaných povolení k říjnu 2007 . . . 35

12. Desatero občana pro efektivní účast v integrovaném povolování . . . . . . 43

Příloha II: Schéma procesu vydávání integrovaného povolení . . . 36

13. Slovníček pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Příloha III: Vzor přihlášení se za účastníka řízení IPPC . . . . . . . . . 37 Příloha IV: Příklad odborného posudku . . . . . . . . . . . 38 Stanovisko k vlivu uvažované spalovny komunálních odpadů v Liberci na zdraví obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Příloha V: Příklady zveřejněného stručného shrnutí . . . . . . . . První příklad: skládka HBSS – služby, s.r.o. v Horním Benešově . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhý příklad: Galvanizovna GALČEK, s.r.o. v Červeném Kostelci-Stolíně. . . . . . . . . . . . . Třetí příklad: zařízení na výrobu inaktivovaného chřipkového viru Baxter BioScience, s.r.o. v Jevanech – Bohumili . . . . . . . . . . . . . . . .

14. Užitečné odkazy . . . . . . . . . . . . . . Informační portály . . . . . . . . . . . . . . . . . Státní instituce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Případové studie, kauzy a praktické návody. IPPC v Evropské unii . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . 44 . . . . . . . 44 . . . . . . . 44 . . . . . . . 44 . . . . . . . 44

15. Další publikacíe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Integrovaná prevence a omezování znečištění . . . . . . . . 44 V edici Příruček aktivního občana sdružení Arnika vyšlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

. . . . . . . 39 . . . . . . . . 39 . . . . . . . . 40

. . . . . . . . 41

PŘÍLOHA VI. ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI . . . . . . 45

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘEDMLUVA

JINDŘICH PETRLÍK: PROČ SE NESPOKOJIT S KOUŘÍCÍMI KOMÍNY Při kontrole továrenských provozů a vyvíjení tlaku na změnu neúnosných praktik průmyslu hrají nenahraditelnou roli veřejnost a občanská sdružení. Zákon jim dává možnosti, jak průmyslové i zemědělské podniky skutečně nutit k lepšímu chování. Integrovaná prevence znečištění je v tomto směru klíčovým povolovacím procesem, jakkoliv jde o složitou technickou proceduru. Ani čtyři roky po vstupu České republiky do EU se nepodařilo zavřít či modernizovat všechny podniky zamořující vodu, vzduch a půdu. Obyvatelé řady měst i celých regionů trpí zhoršeným životním prostředím a za zisky podniků platí svým zdravím. Zatímco rádi a často srovnáváme ekonomickou sílu naší země s vyspělými státy EU, srovnání týkající se čistoty prostředí a kvality života tak častá nejsou. Dokud si nezvykneme na to, že továrny otravující životní prostředí nejsou nevyhnutelné ani normální, stále budeme žít tak trochu více na východě než v centru Evropy.

Když jedete Českou republikou vlakem či autobusem, vykoukne na vás často v průmyslových částech země továrna, kterou byste hned na první pohled naložili na káru a odvezli do šrotu. Přesto v ní stále kouří komíny, pracují lidé, a dokonce i v jejím okolí lidé žijí. Management továren obyvatele v okolí ujišťuje, že provoz je bezpečný. Při „náhodných“ únicích toxických látek do prostředí slýcháme okřídlenou větu, že látky sice unikly, ale nedošlo k poškození životního prostředí ani lidského zdraví. Přitom často nikdo ani koncentrace uniklých chemikálií neměří. Možná si řeknete, jak je možné, že nás s tímhle šrotem pustili do Evropské unie a proč takové fabriky nevadí bruselským úředníkům. Do Evropy nás s tím skutečně pustili, ale za podmínky, že šrot brzy vyměníme za nové technologie anebo přinejmenším vylepšíme na únosnou úroveň. Mají tomu napomoci zákony kopírující direktivy Evropské unie. Zákony však nestačí. Musí existovat také přání situaci zlepšit u obyvatel a vůle u těch, kdo rozhodují – politiků a úředníků.

Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

ÚVOD

1. K ČEMU JE INTEGROVANÁ PREVENCE ZNEČIŠTĚNÍ

revoluční opatření, které úřadům mimo jiné umožňuje nařídit konkrétní firmě přísnější opatření, než jaká umožňují složkové zákony. Prioritou je využití nejlepších a nejšetrnějších zařízení a výrobních postupů. Integrovaný přístup a srovnávání výrobních technologií se světovými trendy otevírá nové možnosti občanům a občanským sdružením hájícím životní prostředí a lidské zdraví. Procedura povolování je totiž veřejná, veřejnost se jí může účastnit, případně napadnout její výsledky a požadovat její nezávislé přezkoumání. Občané tak získali nový nástroj, jak kontrolovat prakticky jakoukoliv továrnu stojící v sousedství. Nemusejí se už nadále spoléhat na tvrzení tiskových mluvčích podniků, mohou se sami přesvědčit, jak daný provoz funguje a jak skutečně zatěžuje své okolí. Novinkou integrovaného povolování je i povinnost jeho výsledky pravidelně prověřovat. V praxi to znamená, že jakmile se v daném oboru objeví nějaká účinnější a lepší technologie, mohou občané požadovat její zavedení v konkrétním podniku. Na rozdíl od minulosti už povolení k provozu, vydaná úřady, neplatní navždy. Továrny nemohou provozovat své výrobní jednotky bez jakýchkoliv inovací desítky let, dokud se z nich nestanou kouřící hromady šrotu. Větší otevřenost schvalovacího procesu klade na druhé straně vyšší nároky na připravenost jeho účastníků. V integrovaném povolování občané nevystačí s laickými připomínkami a obecně formulovanými návrhy. Nezbytné je kvalitně se připravit, rychle reagovat, mít k dispozici odborné konzultanty a umět konstruktivně formulovat návrhy na změny ve fungování podniku. Výsledkem ovšem mohou být moderní provozy s minimálním negativním vlivem na životní prostředí a zdraví lidí, takže investice od odborného a náročného procesu se určitě vyplatí.

Ještě před několika lety vedly úřady při povolování provozu průmyslových a zemědělských podniků řadu samostatných správních řízení. Odděleně se posuzoval vliv provozu na vodu, půdu a ovzduší, na přírodní prostředí a zdraví lidí. Pokud chtěl někdo všechna tato řízení sledovat, stěží stíhal přebíhat mezi úřady. Zejména pro občany a neprofesionální občanská sdružení byl složitý a roztříštěný povolovací proces nevýhodný. Vyžadoval sepisovat opakovaně připomínky, zúčastňovat se mnoha různých jednání a komunikovat s mnoha úředníky. Byrokracie byla ale administrativně náročná i pro samotné podniky. Omezování znečištění z průmyslové výroby a zemědělství dnes patří mezi priority Evropské unie v oblasti životního prostředí. Doposud uplatňované tzv. koncové technologie, např. filtry na komíny nebo výpusti, ustupují do pozadí. Povolovací proces se v určitém smyslu zjednodušil, integroval, a povolení, která dříve vyřizovalo několik úřadů, se dnes vydávají najednou a na jediném místě. Povinnost zvládnout celou agendu dopadla na krajské úřady a ten, kdo chce podmínky provozu konkrétního podniku připomínkovat, najde všechny podklady pohromadě ve stejné kanceláři. Evropská unie zavedla povinnost zavádět do praxe „nejlepší dostupné technologie“ a nutí tak vedení firem investovat do inovací, úspor a ochrany životního prostředí. Základem integrované prevence je ústup od masového využívání koncových technologií, které často pouze převádějí znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé, k prevenci a minimalizaci znečištění přímo u jeho zdroje. Jde o naprosto

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Úvod

2. PROCES IPPC

3. LEGISLATIVNÍ POZADÍ

Proces integrovaného povolování – IPPC (Integrated Pollution Prevention Control) lze svým vývojem a smyslem do určité míry přirovnat k procesu EIA (posuzování vlivů staveb a dalších záměrů na životní prostředí). Stejně jako při procesu EIA, také v rámci procedury IPPC se obsáhle zkoumají souvislosti a důsledky daného záměru, přičemž účastníci procesu se snaží najít ze všech úhlů pohledu optimální řešení. To by mělo být jak ekonomicky udržitelné, tak přijatelné z hlediska ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Cílem integrovaného povolování je přimět průmyslové podniky k využívání nejlepších dostupných technik výroby a provozu a plnění přísnějších limitů, než jaké ukládají zákonné normy. Podniky by měly přejít od instalace koncových zařízení – „na konci potrubí“, tedy filtrů, odlučovačů a dalších čistících zařízení, k preventivním opatřením. Integrovaný přístup by měl zabránit vzniku znečištění volbou vhodných výrobních postupů a umožnit opětovné využití odpadů jako materiálu pro výrobu. Podniky si tím zároveň šetří investiční náklady na koncové technologie, vstupní suroviny i energii nutnou pro výrobní procesy. Již ze samotného názvu procesu je patrné, že jde o jakési zhutnění, sloučení – integrování – opatření na ochranu životního prostředí. To samé platí i pro účastníky řízení o vydání integrovaného povolení, jehož pravidla upravuje zákon. Je hutné – náročné na znalosti z různých oborů. To je pro laickou veřejnost nevýhodou. Na druhé straně se podle zákona o integrované prevenci může veřejnost vyjádřit k problémům, do nichž dosud neměla možnost zasahovat. Představu, o čem musí integrované povolení pojednávat a jak probíhá celý proces, si nejlépe uděláte přečtením odstavců 4 a 5 v § 13 zákona o integrované prevenci. Podrobněji se průběhu integrovaného povolování věnujeme v kapitole Průběh řízení o vydání integrovaného povolení na str. 11.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění a o integrovaném registru znečišťování (zkráceně „zákon o integrované prevenci“) přímo vychází ze směrnice Rady Evropy 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění. Zákon byl přijat v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Před tím v českém právu žádná podobná norma neexistovala a úřady vydávaly dílčí povolení podle složkových zákonů (o ochraně vody, ovzduší, půdy, lidského zdraví, přírody), přičemž integrace jednotlivých rozhodnutí neexistovala. Integrované povolování nahrazuje dílčí řízení a vyjádření dosud vydávaná podle složkových zákonů. To nijak neomezuje práva občanských sdružení, která se dříve účastnila jednotlivých řízení na základě oprávnění dle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V některých případech byla účast veřejnosti zákonem o integrované prevenci rozšířena o oblasti, do nichž neměla dříve občanská sdružení přístup. Nyní se ovšem sdružení musejí stihnout vyjádřit ke všem otázkám v rámci jediného řízení a mají tak na formulaci připomínek méně času. Integrované povolování zahrnuje: schvalovací řízení z hlediska nakládání s odpady (veřejnost až na výjimky neměla a nemá možnost vstupovat do samostatných řízení vedených podle zákona o odpadech), oblast ochrany ovzduší (veřejnost opět až na určité výjimky neměla a nemá možnost vstupovat do řízení vedených podle zákona o ovzduší), oblast ochrany zdraví a lázeňství a některé další speciﬁcké oblasti, které popisujeme v kapitole Integrované povolení v otázkách a odpovědích na str. 9. Nový průmyslový nebo zemědělský provoz musí získat integrované povolení ještě před vydáním stavebního povolení podle stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.). Investor konkrétního zařízení o něj může požádat kdykoli před vydáním stavebního povolení. Jedinou podmínkou je, že musí být ukončen proces EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí). Integrované povolení tak může být jedním z prvních povolení vydávaných pro příslušný provoz, předcházejí třeba i územnímu řízení. V praxi ale bývá spíše posledním rozhodnutím před vydáním stavebního povolení.

OBSAH INTEGROVANÉHO POVOLOVÁNÍ Předmětem řízení o vydání integrovaného povolení není diskuse o tom, zda postavit či nepostavit určité zařízení. Tuto základní otázku řeší procedura EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí), v níž se posuzují různé varianty záměru, jeho případný vliv na životní prostředí nebo důsledky neprovedení záměru. Proces IPPC naproti tomu pouze staví podmínky provozu daného zařízení, přičemž vychází mimo jiné ze závěrů hodnocení vlivů na životní prostředí. Integrované povolování poskytuje velký prostor k vyjádření veřejnosti. Mimo nových provozů a zařízení se může veřejnost vyjadřovat dokonce ke stavu a navrženému zlepšení technologie starších podniků, které existovaly již v době přijetí zákona (tedy před rokem 2003) a znečišťují životní prostředí. Zatímco podle dřívější právní úpravy nebyla revize existujících podniků možná, podle IPPC musí i stará zařízení odpovídat nejlepším dostupným technikám.

ČESKÉ PRÁVO A EVROPSKÉ SMĚRNICE Český zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci vychází v plném rozsahu z evropské směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Proces vydávání integrovaných povolení začal v EU v říjnu 1999, u nás v lednu 2003. Na základě zkušeností získaných z pravidelných dvouletých hlášení o plnění směrnice IPPC připravuje Evropská komise

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Úvod

věděli čtyři roky, tak učinila pozdě. O jejich integrovaných povoleních se tedy stále vedou řízení na krajských úřadech. To se týká cca 21 % podniků. Malá skupina provozovatelů (zhruba 4 %) nepodala žádost o integrované povolení na krajské úřady vůbec. Teoreticky by úřady mohly zbylé provozy okamžitě uzavřít, protože jejich další činnost je v rozporu se zákonem a může ohrožovat životní prostředí a lidské zdraví. Česká inspekce životního prostředí nebo krajské hygienické stanice mohou provozovatelům za nedodržení zákonné povinnosti uložit pokutu až do výše 7 milionů korun. Přestože nevíme o žádném provozu, který by byl kvůli chybějícímu integrovanému povolení úřady uzavřen, nezaznamenali jsme ani žádný tlak ze strany veřejnosti na vymáhání tohoto zákona. Obyvatelé zřejmě nejsou o procesu integrovaného povolování informování a nesledují, zda podniky v jejich obci či regionu tímto povolováním prošly. Situace v oblasti integrovaného povolování se liší podle jednotlivých krajů, protože rozložení průmyslových a zemědělských zařízení je nerovnoměrné. Nejméně zařízení je v Praze a nejvíce ve Středočeském kraji, za ním následují Ústecký, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Nejvíce povolení zbývalo k říjnu 2007 vydat ve Středočeském a Ústeckém kraji. Na Ústecku se přitom nachází nejvíce chemických podniků, u nichž je povolování časově a odborně nejnáročnější.

revizi této a dalších směrnic. Laická a zejména odborná veřejnost může do toho procesu zasahovat a sdělit svá stanoviska přímo příslušným expertům pracujícím na evropské legislativě. Pro každého tak vznikla možnost spolupodílet se na tvorbě budoucí podoby klíčové směrnice „o průmyslových emisích“. Podrobnosti a návrh směrnice jsou dostupné na stránkách Evropské komise.

DOSAVADNÍ PRAXE PŘI VYDÁVÁNÍ INTEGROVANÝCH POVOLENÍ Zákon o integrované prevenci stanovil, že od doby jeho účinnosti (2003) do konce října 2007 musejí získat integrované povolení všechny průmyslové a zemědělské podniky, na něž se zákon vztahuje. Jak už jsme uvedli, povinnost se vztahovala nejen na provozy nově uváděné do provozu, ale i na podniky vybudované v minulosti. Z analýzy Ministerstva životního prostředí vyplynulo, že do stanoveného termínu nesplnila svou povinnost zhruba čtvrtina podniků. Integrované povolení měli získat provozovatelé zhruba 1 850 průmyslových a zemědělských zařízení, vydáno však bylo pouze 1 150 takových povolení. V některých případech se nemusí jednat o samostatné podniky, ale o tzv. technologické jednotky, což mohou být i různé komplexní součásti v rámci jedné továrny. Protože lze povolit více jednotek najednou, počet potřebných povolení je zřejmě nižší, asi 1 500. I tak je ale počet podniků, jež povolení nezískaly, poměrně vysoký. Žádost o integrované povolení podala naprostá většina provozovatelů. Ovšem část z nich, přestože o této povinnosti

Podrobný přehled o situaci s vydáváním integrovaných pod-

volení k říjnu 2007 naleznete tabulkách v příloze I. na str. 35.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

ČÁST I. INTEGROVANÉ POVOLOVÁNÍ

4. INTEGROVANÉ POVOLOVÁNÍ V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH

PROBLÉMY SE ZAŘAZENÍM PODNIKU? U některých provozů je problematické na první pohled rozpoznat, zda se na ně povinnost mít integrované povolení vztahuje či nikoliv. Limity produkce u některých kategorií činností, specifikované v příloze 1 zákona o integrované prevenci (viz přílohu na str. 60), jsou stanoveny v instalované kapacitě za hodinu. Často však známe údaje o produkci či kapacitě závodů za rok. Pak je nutné podívat se do stavebního povolení (u starých provozů) či podkladů k jeho vydání a řídit se v něm uvedenými údaji. U nových záměrů můžeme tyto údaje nalézt v dokumentaci vlivů na životní prostředí (EIA). Ty se však podle naší zkušenosti často liší od konečné podoby provozů (například v případě spaloven odpadů jde o rozdíly v řádu tisíců tun za rok, tedy i o řádové rozdíly v kapacitě měřené za hodinu). Údaje z dokumentace EIA tak lze považovat jen za orientační. Pokud konkrétní provoz zahrnuje několik technologických jednotek stejné kategorie, pak se pro účely integrovaného povolování jejich kapacita sčítá.

NA JAKÉ PROVOZY SE ZÁKON VZTAHUJE? Zákon rozhodně neplatí pro všechny průmyslové či zemědělské provozy. Přesný výčet typů činností, na která se zákon o integrované prevenci vztahuje, najdete v příloze č. 1 k zákonu (str. 60 této publikace). Provozy jsou rozděleny do kategorií energetika, výroba a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemický průmysl, nakládání s odpady a ostatní zařízení (např. povrchová úprava látek, výroba uhlíku a elektrografitu). Integrované povolení se vydává pro tzv. zařízení – pro jeden velký podnik tak může být vydáno několik integrovaných povolení, například zvlášť pro výrobu a zvlášť pak pro energetický provoz zásobující podnik. Integrované povolení potřebují například velké chemičky, hutě, elektrárny a spalovny komunálních odpadů. Patří sem však také papírny a zhruba 600 zařízení představují v ČR velké zemědělské a potravinářské provozy, včetně velkochovů, jatek a kafilérií. V praxi se můžeme setkat se žádostmi o integrované povolení na nové provozy, nebo na provozy, které byly uvedeny do provozu před existencí zákona o integrované prevenci. Továrny a další zařízení uvedená do provozu před 1. lednem 2003 měla získat integrované povolení do 30. října 2007. Podrobněji o tom, jak to ve skutečnosti dopadlo, pojednáváme v předchozí kapitole. O vydání integrovaného povolení mohou dobrovolně požádat rovněž další provozy, kterým to zákon nestanovuje.

KDO VYDÁVÁ INTEGROVANÉ POVOLENÍ? Integrované povolení vydávají krajské úřady. Výjimkou jsou provozy, u nichž se předpokládá negativní vliv na životní prostředí přesahující státní hranice. Pak řízení o vydání integrovaného povolení vede Ministerstvo životního prostředí, konkrétně odbor posuzování vlivů na životní prostředí EIA a integrované prevence IPPC. Posouzení přeshraničních vlivů může být velmi sporné. V takových případech bude nejspíše směrodatný požadavek na posuzování od okolních států. Nicméně máte-li důkazy či odborné podklady vypovídající o přeshraničním

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část I. Integrované povolování

Zákon o veterinární péči Závazné posudky orgánu veterinární správy, které se týkají staveb a zařízení k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy, nebo k nakládání s konfiskáty živočišného původu. Přesněji v § 77a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon).

vlivu nějakého podniku a chcete prosadit vedení procesu Ministerstvem životního prostředí, pak neváhejte s předložením takových informací krajskému úřadu nebo přímo ministerstvu. Mezi provozy s přeshraniční vlivem patří například spalovna komunálních odpadů Termizo V Liberci anebo všechny severočeské hnědouhelné elektrárny. Pokud je autorům této publikace známo, žádný provoz umístěný v ČR zatím v přeshraniční režimu posuzován nebyl.

Zákon o ochraně veřejného zdraví Časově omezené povolení krajské hygienické stanice k provozu zdroje hluku nebo vibrací, který překračuje hygienické limity (§ 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví.

CO VŠE ČESKÝ ZÁKON O INTEGRUJE? Zákon integruje (a zároveň nahrazuje) některá povolení vydávaná podle složkových zákonů. Integrované povolení shrnuje povolování provozů z hlediska jejich vlivu na čistotu ovzduší, vody, půdy, na zdraví lidí (hladinu hluku, hygienické limity apod.), ale i na další oblasti. Nejlépe to specifikují odstavce 4 a 5 v § 13 zákona (viz přílohu na str. 50). Níže najdete výčet povolení a souhlasů podle složkových zákonů, která lze nahradit vydáním integrovaného povolení:

MUSÍ PODNIKY NADÁLE DODRŽOVAT LIMITY DANÉ NAPŘ. ZÁKONEM O OVZDUŠÍ? Zákon o integrované prevenci neumožňuje stanovení mírnějších emisních limitů (§ 14 odst. 3), ať už jde o znečištění ovzduší, vody anebo obsah škodlivin v odpadech a další oblasti. Integrované povolení musí limity složkových zákonů respektovat. Při vydávání integrovaného povolení dochází ke změně orgánu státní správy, který vydává rozhodnutí. Takže například namísto městského úřadu rozhodne o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových příslušný krajský úřad anebo samotné Ministerstvo životního prostředí. Nerozhoduje o něm však v jednotlivém, odděleném řízení, ale v rámci celého procesu vydávání integrovaného povolení. Takový postup je výhodný pro podnik, státní správu i další účastníky – jednání o všech dílčích limitech se vedou na jediném místě a v rámci jediného řízení. Pro zákon o integrované prevenci jsou klíčové emisní limity. Krajský úřad může v rámci vydávání integrovaného povolení stanovit pro konkrétní provoz přísnější emisní limity, než jaké požadují složkové zákony. Při posuzování musí zohlednit mimo jiné příspěvek daného podniku k celkovému zatížení prostředí v daném regionu škodlivinami. Jiná situace tak bude panovat při povolování chemického podniku ve Středočeském kraji a jiná na Ostravsku, kde jsou už v současné době trvale překračovány limity pro znečištění ovzduší. Integrované povolení musí respektovat i plány snižování emisí, např. národní a krajské programy snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, a další strategické dokumenty. Podle § 14 odst. 4 zákona o integrované prevenci může krajský úřad „stanovit výjimky z emisních limitů na dobu nejdéle šesti měsíců, jestliže provozovatel zařízení v této době plánuje uskutečnit opatření vedoucí ke snížení znečištění“. Tato výjimka by měla být používána jen ve skutečně odůvodněných případech. Kontrolování, zda příslušný podnik opravdu investuje do ochrany životního prostředí, je polem působnosti také pro občanská sdružení.

Zákon o vodách Například lze nahradit povolení k vypouštění odpadních vod do vodních toků nebo k vypouštění odpadních vod obsahujících nebezpečné závadné látky do kanalizace. Přesný výčet najdete v § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Zákon o ovzduší Integrovaným povolením se například nahrazují souhlasy s povolením (nikoliv umístěním) stavby zvláště velkých a středních stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. Přesný výčet najdete v § 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Zákon o odpadech Zejména souhlasy krajských úřadů k provozování zařízení k nakládání s odpady a vyjádření obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ke zřízení těchto zařízení. Přesný výčet v § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Zákon o vodovodech a kanalizacích Nahrazuje povolení k vypouštění odpadních vod, které vyžadují předchozí čištění, do kanalizace (dle § 18 odst. 3 ve spojení s § 39 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Lázeňský zákon Přesný výčet v § 37 odst. 5 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon).

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část I. Integrované povolování

JAK POZNÁM NEJLEPŠÍ DOSTUPNOU TECHNIKU?

v zákoně č. 17/1992 Sb.). Občanská sdružení se stanou účastníky řízení v případě, že se včas (tedy do 8 dnů od zveřejnění žádosti o vydání integrovaného povolení) písemně přihlásí krajskému úřadu. Stejné pravidlo platí také pro obce, které může provoz konkrétního zařízení ovlivnit.

Integrované povolování by mělo vést přímo k zavádění tzv. nejlepších dostupných technik. Ty jsou popsány pro každé výrobní odvětví v dokumentech přístupných v informačním systému IPPC (podrobněji viz kapitolu Nejlepší dostupné techniky na str. 15). Principem integrovaného povolování je posouzení průmyslových a zemědělských činností z hlediska ochrany životního prostředí jako celku. Provozní podmínky musí být takové, aby nedocházelo k přenosu znečištění mezi jednotlivými složkami životního prostředí. Klíčová je realizace preventivních opatření, aby znečištění pokud možno vůbec nevznikalo. Množství případných odpadů by mělo být minimalizováno a ty, co nezbytně vzniknou, by měl podnik v maximální možné míře recyklovat. Nejlepší dostupná technika je tedy technologie s nejvyšší účinností a nejmenším negativním dopadem na životní prostředí.

JAK SE DOZVÍM O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ? Zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti o vydání integrovaného povolení, jak ji předložil provozovatel či investor konkrétního zařízení, má podle zákona zajistit povolující krajský úřad (příp. Ministerstvo životního prostředí) a příslušná obec na svých úředních deskách a na internetovém portálu. Nejsnáze najdete oznámení o zahájení řízení na internetových stránkách krajských a obecních úřadů, protože obsah úředních desek dnes musí být přístupný i elektronicky. Přehled všech záměrů a stavu žádostí (včetně dat publikování stručného shrnutí) naleznete také v internetovém informačním systému IPPC na stránkách Ministerstva životního prostředí http://www.env.cz/ippc. Přestože je hledání v tomto systému poměrně složité, v případě pochybností o začátku osmidenní lhůty, během které se může občanské sdružení chránící životní prostředí písemně přihlásit jako účastník řízení, platí datum uvedené na těchto stránkách.

JE MOŽNÉ SE PROTI INTEGROVANÉMU POVOLENÍ ODVOLAT? Proti vydanému integrovanému povolení existuje možnost odvolání. Na téměř celý proces se vztahuje správní řád č. 500/2004 Sb. Abyste se mohli odvolat, musíte být samozřejmě účastníky řízení o vydání povolení. Podrobněji o tomto tématu pojednáváme v následující kapitole na str. 12.

5. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O VYDÁNÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

KDO JE ÚČASTNÍKEM PROCESU IPPC? Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení přesně vyjmenovává § 7 zákona o integrované prevenci. Řízení se vždy účastní provozovatel zařízení, obec a kraj, na jejíchž území má být zařízení umístěno, občanská sdružení, zaměstnavatelské svazy, obce a kraje, jejichž životní prostředí může zařízení ovlivnit, případně další osoby a organizace. Jednotliví občané mají pouze omezené možnosti stát se přímo účastníky řízení, pokud jim to neumožňuje některý ze složkových zákonů. I jednotlivec se nicméně může prohlásit za účastníka řízení z pozice osoby, jejíž práva či povinnosti budou vydaným povolením přímo dotčena podle § 27 odst. 2 správního řádu. Je to možné například v situaci, kdy člověk bydlí v sousedství provozu, který zatěžuje životní prostředí. Veřejnost může nahlížet do úplné žádosti o vydání integrovaného povolení a následně se k ní ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění vyjádřit. V případě, že úřad vydá integrované povolení, musí v jeho odůvodnění došlé připomínky vypořádat, a to v plném rozsahu (§ 13 odst. 5 zákona o integrované prevenci). To je ovšem poslední právo jednotlivce. Nemá nárok ani na to, aby mu úřad své rozhodnutí přímo doručil, ani se nemůže odvolat. Podstatně větší možnosti mají občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, pokud je jejich předmětem činnosti ochrana veřejných či profesních zájmů (např. ochrana přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nebo ochrana životního prostředí vymezeného

INTEGROVANÉ POVOLENÍ V POSLOUPNOSTI ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Integrované povolení je jen jedním z nezbytných kroků vedoucích k tomu, aby mohlo být nějaké průmyslové zařízení uvedeno do provozu. Pro názornost uvádíme všechny součásti úředního povolování v pořadí, v jakém musejí následovat po sobě. Platí, že pokud není ukončen některý z kroků, nemůže být ukončen ani krok následující. Územní plán Vymezuje, na kterých pozemcích může vznikat obytná zástavba, kde má být průmysl, určuje koridory dálnic a železnic atp. Zpracovává se pro jednotlivé obce i pro celé kraje. Žádná stavba, která by byla v rozporu s územním plánem (např. továrna na zemědělské půdě) nemůže být schválena a postavena. Územní plán musí zahrnovat také územní systém ekologické stability (ÚSES). Podrobnosti lze nalézt na http://up.arnika.org. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) Vyhodnocuje se dopad koncepce (např. územního plánu) na životní prostředí a zdraví obyvatel. Výsledkem je zpravidla

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část I. Integrované povolování

stanovení limitů a omezujících podmínek či kompenzačních opatření, jejichž plnění by měly správní úřady v budoucnosti sledovat, kontrolovat a vymáhat. Podrobnosti lze najít na http://eia.arnika.org.

a bezpečnost lidí či zvířat nebo životní prostředí. Zjišťuje, zda stavebník dodržel obecné technické požadavky na výstavbu a závazná stanoviska dotčených správních úřadů k užívání stavby, které je třeba před žádostí o kolaudační souhlas opatřit.

Posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) Je prvním souborem jednání o konkrétní stavbě či průmyslovém nebo jiném záměru. Stanovují se zde základní parametry a omezující podmínky pro příslušnou aktivitu, hodnotí se různé varianty řešení, jejich negativa a přínosy, navrhují se omezující podmínky, limity výsledného řešení a kompenzační opatření. Podrobnosti lze najít na http://eia.arnika.org.

OBECNÁ PRAVIDLA INTEGROVANÉHO POVOLOVÁNÍ Zveřejňování informací V průběhu celého procesu vydávání integrovaného povolení se informace zveřejňují stejným způsobem: vyvěšením na úředních deskách příslušné obce a kraje a v internetovém informačním systému IPPC. Za den zveřejnění se považuje den, kdy byla informace vyvěšena na tomto internetovém portálu. Informace chráněné některými zvláštními zákony se nezveřejňují. Týká se to však jen velmi specifických dat, kterých je minimum (např. obchodní tajemství, některé detaily výrobních technologií apod.) – vše ostatní je veřejné. Nejjistějším způsobem, jak se včas dozvědět o zařízeních, která procházejí procesem integrovaného povolování, je informační systém IPPC (http://www.env.cz/ippc). V praxi občanského sdružení, které sleduje průmyslové provozy v konkrétním regionu, se vyplatí portál např. dvakrát do měsíce navštívit.

Závazná stanoviska a další povolení Pro účely územního rozhodnutí a stavebního povolení vydávaných následně je nutné si opatřit závazné stanovisko (např. orgánu ochrany ovzduší k umístění zdroje znečištění ovzduší) nebo dokonce povolení (např. ke kácení dřevin nebo k zásahu do zvláště chráněných druhů podle zákona o ochraně přírody) v těch případech, které nejsou integrovány do IPPC. Územní řízení Řeší otázku, zda bude konkrétní stavba (továrna, spalovna, skládka) umístěna v daném území, stanovují se její základní parametry (rozsah, členění, objem apod.) a napojení na veřejnou infrastrukturu. Podkladem pro územní řízení je výsledek procesu EIA. Bez ukončeného posouzení EIA nelze pro žádnou stavbu vydat územní rozhodnutí.

Lhůty při vydávání integrovaného povolení V tabulce na protější straně uvádíme přehled lhůt, které jsou při vydávání integrovaného povolení ze zákona závazné. Grafické znázornění celého procesu včetně vyznačení nejdůležitějších lhůt najdete v příloze č. II na str. 36. Většina lhůt, které jsou v tabulce uvedeny, platí pro úřad, který rozhoduje o integrovaném povolení. Jejich uplynutím žadateli nezaniká právní nárok na vyřízení žádosti a ani to není důvodem pro zastavení řízení. Naopak lhůty stanovené pro nějaký úkon účastníka a dotčených úřadů (doplnění žádosti, přihlášení se do řízení, vyjádření se) po jejich uplynutí propadají. Účastník řízení může požádat o prominutí zmeškání, na které se ale nelze spoléhat. Pokud se však občanské sdružení nestihne do řízení včas ani přihlásit, nemá žádnou možnost promeškání lhůty napravit. I kdyby se řízení o vydání integrovaného povolení neúčastnili žádní zástupci veřejnosti a proti vydanému rozhodnutí se nikdo neodvolal, je minimální doba trvání celého procesu 48 dní.

Integrované povolení (IPPC) Řízení musí být zahájeno před vydáním stavebního povolení, v praxi se většinou zahajuje v průběhu stavebního řízení (a stavební řízení se pak přerušuje). Povolení integruje podmínky provozu podle zákona o vodách, ochraně ovzduší, ovzduší, odpadech apod. Cílem je zavádění tzv. nejlepších dostupných technik s vysokou účinností a minimálními negativními vlivy na prostředí. Stavební řízení Zpřesňuje technické detaily, technologie a podrobné členění stavby, její funkce, provoz atd. V řízení o vydání stavební povolení se prověřuje soulad projektové dokumentace s územním plánem, územním rozhodnutím, obecnými technickými požadavky na výstavbu, závěry procesu EIA a dalšími požadavky úřadů. Posuzuje se také proveditelnost stavby, organizace výstavby, dopravní řešení apod.

PRŮBĚH INTEGROVANÉHO POVOLOVÁNÍ Žádost o vydání integrovaného povolení Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost provozovatele zařízení doručena příslušnému krajskému úřadu (případně Ministerstvu životního prostředí – u projektu s přeshraničním vlivy). Úřad zveřejní do 27 dnů ode dne obdržení žádosti její stručné shrnutí. Stručné shrnutí musí být všeobecně srozumitelný souhrn vybraných údajů o konkrétním zařízení podle § 4 zákona.

Kolaudace Po dokončení stavby se posuzuje, zda byla vybudována v souladu s vydaným stavebním povolením a ověřenou projektovou dokumentací. Stavební úřad dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebude ohrožovat život, zdraví

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část I. Integrované povolování

ÚKON

POČET DNŮ

Ověření úplnosti žádosti povolujícím úřadem.

Rozeslání úplné žádosti účastníkům řízení a dotčeným úřadům. Zveřejnění stručného shrnutí žádosti. Žádost může úřad zaslat k posouzení odborně způsobilé osobě (OZO).

Vypracování vyjádření dotčených úřadů a účastníků řízení (do 30 dnů) a OZO, pokud o něj úřad požádal (do 45 dnů). Vyjádření účastníků, kteří se mohou přihlásit do 8 dnů od zveřejnění stručného shrnutí (lhůta 30 dnů k zaslání vyjádření se posouvá).

30 / 45 + 8

Rozhodnutí úřadu o žádosti (na žádost úřadu může MŽP prodloužit lhůtu).

45 (+ 45)

Nabytí právní moci rozhodnutí / lhůta pro odvolání.

Celkem (maximální lhůta může být prodloužena, pokud bylo řízení přerušeno kvůli doplnění žádosti nebo kvůli projednání vyjádření dotčeného státu k přeshraničním vlivům provozu) 125 / 185 Tabulka 1: Přehled lhůt v procesu vydávání integrovaného povolení

žadatel předal úřadu neúplnou žádost a ten jej vyzval k doplnění, má úřad na zveřejnění lhůtu 7 dní od doplnění žádosti. Ve stejné lhůtě zašle úřad žádost také dotčeným orgánům veřejné správy (zákon je nazývá „příslušné správní úřady“), které se starají o naplnění složkových zákonů integrovaných zákonem o integrované prevenci. V případě významného nepříznivého vlivu zařízení zašle úřad ve stejné lhůtě žádost dotčenému sousednímu státu.

Na úřední desce byste tedy neměli najít jen strohé upozornění, že na úřadě leží žádost a že do ní můžete nahlížet. Nicméně údaj o tom, kdy a kde mohou občané do úplného znění žádosti nahlížet a kopírovat z ní, musí být ve shrnutí uvedeno také. Doplnění neúplné žádosti Pokud není žádost o vydání integrovaného povolení úplná a chybí v ní některá z povinných součástí, úřad ji do 20 dnů od jejího obdržení vrátí žadateli k doplnění. Termín k doplnění sjedná úřad se žadatelem individuálně a na příslušnou dobu pak řízení přeruší. Zveřejnit žádost, která byla dopracována, je úřad povinen do 7 dnů od chvíle, kdy ji obdrží doplněnou od žadatele.

Vyjádření veřejnosti, účastníků a dotčených úřadů Stručné shrnutí má viset na internetu a na úředních deskách 30 dnů. V této době se může kterýkoliv občan nebo občanské sdružení k žádosti vyjádřit. Do 30 dní od doručení žádosti musí svá vyjádření zaslat dotčené úřady (tedy například hygienická stanice, úředníci pro ochranu ovzduší na krajských úřadech apod.). Jejich vyjádření musí zejména zhodnotit návrh závazných podmínek k provozu zařízení předložený žadatelem, popřípadě navrhnout další podmínky integrovaného povolení. Obce a kraje, kde se umisťuje zařízení, mají na zaslání svých vyjádření rovněž 30 dnů od doručení žádosti. 30denní lhůta na zaslání připomínek občanských sdružení a dotčených obcí a krajů se podle výkladu zákona Ministerstvem životního prostředí počítá od data, kdy se konkrétní subjekt přihlásil do řízení. Protože lhůta na přihlášení je 8 dní od zveřejnění stručného shrnutí a lhůta na připomínky 30 dní od přihlášení, může být celková lhůta pro zaslání připomínek až 38 dní. K později zaslaným vyjádřením povolující úřad nepřihlíží.

Zveřejnění stručného shrnutí Stručné shrnutí se zveřejňuje na úředních deskách povolujícího úřadu a obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, a to jak na fyzických deskách, tak i na internetu. Naleznete jej také v informačním systému IPPC (http://www.env.cz/ippc). V případě pochybností o termínu zveřejnění platí datum uvedené na tomto internetovém portálu. Během 8 dnů od zveřejnění shrnutí se mohou občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, písemně přihlásit za účastníky řízení. Stejný termín pro přihlášení platí pro obce a kraje, kterých se projednávaný záměr dotkne a jež se chtějí povolování zúčastnit. Krajský úřad (případně MŽP) pošle žádost do 27 dnů od jejího obdržení obci a kraji, kde se má umístit zařízení. Pokud

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část I. Integrované povolování

kdy mu OZO posudek doručí (tj. do 90 dnů od chvíle, kdy požádal o posudek OZO). Ve složitějších případech může úřad požádat Ministerstvo životního prostředí o prodloužení lhůty k rozhodnutí o žádosti o dalších 45 dnů. V závěru procesu IPPC úřad buď vydá integrované povolení, anebo žádost o jeho vydání zamítne. V obou případech musí úřad své rozhodnutí zveřejnit do 5 dnů od nabytí jeho právní moci. Rozhodnutí pak musí být po 60 dnů vystaveno v informačním systému IPPC. Na své úřední desce pak úřad zveřejní informaci, že rozhodnutí bylo vydáno a kdy a kde do něj lze nahlížet.

Přeshraniční projednání Pokud sousední stát, jehož životní prostředí může konkrétní zařízení ovlivnit, požádá o projednání svého vyjádření k podané žádosti, postupuje úřad v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Lhůty pro vydání integrovaného povolení (§ 10 zákona o integrované prevenci) se prodlužují o dobu projednávání žádosti s dotčeným státem. Vyjádření odborně způsobilé osoby Roli nezávislého posuzovatele, známou z procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), hraje při vydávání integrovaného povolení tzv. odborně způsobilá osoba (označovaná zkratkou OZO). Její vyjádření není nezbytné, ale povolující úřad si od ní může vyžádat odborný posudek celé žádosti, případně posouzení, zda návrh investora odpovídá aplikaci nejlepších dostupných technik. OZO může hodnotit také vyjádření veřejnosti a cizích států v případě přeshraničních vlivů konkrétního zařízení. Odborně způsobilá osoba musí své vyjádření vypracovat do 45 dnů. Úřad jej neprodleně po obdržení zveřejní v informačním systému IPPC a na své úřední desce, a to po dobu 30 dnů. OZO mohou být právnické nebo fyzické osoby, které pověřuje v konkrétní věcně vymezené oblasti Ministerstvo životního prostředí, případně jednotlivci nebo firmy s oprávněním získaným v jiné členské zemi EU. Každý subjekt má oprávnění vydávat posudky pro určité druhy technologií a výrob. Ministerstvo takto dosud pověřilo přibližně padesát subjektů. Jedním z nich je také státní informační agentura životního prostředí CENIA, která může posuzovat všechny oblasti integrovaného povolování. Seznam všech odborně způsobilých osob najdete v informačním systému IPPC: http://www.env.cz/www/ippc.nsf/experts?OpenView

Zamítnutí žádosti Úřad může žádost zamítnout v případě, když po jejím projednání zjistí, že záměr provozovatele zařízení nesplňuje požadavky zákona a dílčích předpisů na ochranu životního prostředí (zákona o odpadech, ochraně ovzduší apod.). Může tak učinit i v případě, že podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné. Podmínky pro zamítnutí žádosti stanovuje § 13 odst. 2 zákona o integrované prevenci. Integrované povolení Pokud úřad žádost nezamítne, vydá provozovateli integrované povolení. Kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem pro úřední rozhodnutí musí toto povolení obsahovat i řadu dalších součástí. Podrobně je popisuje § 13 odst. 3 až 6 zákona o integrované prevenci. Pro obyvatele, občanská sdružení a obce je podstatné, že součástí odůvodnění integrovaného povolení musí být vypořádání všech připomínek, a to v plném rozsahu. Integrované povolení musí obsahovat podmínky provozu zařízení, které by jinak obsahovala vyjádření dotčených orgánů veřejné správy pro složkové zákony – tedy i podmínky z hlediska nakládání s odpady či z hlediska ochrany ovzduší. Musí obsahovat také emisní limity. Jejich stanovením se zabývá podrobněji § 14 zákona o integrované prevenci.

Ústní jednání Ústní jednání se koná jen v případě, kdy o to požádá některý z účastníků, anebo když se tak rozhodne sám krajský úřad (případně MŽP). Účastníci řízení mohou požádat o ústní jednání ve svých připomínkách (ve 30denní lhůtě pro vyjádření), případně tak může učinit ve lhůtě pro své vyjádření odborně způsobilá osoba. Povolující úřad stanoví datum konání ústního jednání do 5 dnů od uplynutí lhůty pro vyjádření, případně do 5 dnů od obdržení vyjádření OZO. Na jednání může povolující úřad přizvat kromě účastníků řízení též OZO, Českou inspekci životního prostředí a dotčené úřady.

Vedle emisních limitů patří k podstatným částem integrovaného povolení: opatření proti znečištění životního prostředí a ohrožení zdraví člověka po ukončení provozu zařízení, podmínky pro nakládání s odpady, zvláštní podmínky pro ochranu životního prostředí a zdraví lidí s ohledem na místní podmínky či na technický charakter zařízení, opatření pro hospodárné využívání surovin a energie, havarijní prevence a opatření pro odstranění následků havárií, způsob monitoringu vlivu zařízení na životní prostředí a postup k vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení.

Rozhodnutí o žádosti Krajský úřad (případně MŽP) rozhodne o žádosti provozovatele zařízení do 45 dnů od chvíle, kdy vyprší lhůta k vyjádření dotčených úřadů (tj. až 75 dnů od doručení žádosti). V případě, že si úřad vyžádá posudek odborně způsobilé osoby, pak musí o žádosti rozhodnout do 45 dnů od chvíle,

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část I. Integrované povolování

Úplný výčet závazných podmínek, které musí integrované povolení obsahovat, vyjmenovává § 13 odst. 4 zákona o integrované prevenci. Způsobem jejich stanovení se pak zabývají paragrafy 14 a 15 zákona.

Na zavádění nejlepších dostupných technik mohou podniky žádat o státní dotace; v České republice takovou podporu nabízí Státní fond životního prostředí.

CO TO JE BREF A K ČEMU SLOUŽÍ? Dalším novým pojmem, s nímž operuje proces integrovaného povolování, je BREF. Tato zkratka pochází z anglického výrazu BAT Reference Document. V zákonu o integrované prevenci o nich pojednává § 27. BREFy jsou obsáhlé dokumenty čítající zpravidla stovky stran, které shrnují informace o nejlepších dostupných technikách pro jednotlivé typy technologií. Jsou postupně vydávány pro konkrétní odvětví průmyslu a zemědělství. V České republice je za systém výměny informací o referenčních dokumentech BREF odpovědné primárně Ministerstvo průmyslu a obchodu. BREFy by měly sloužit jako podklad při rozhodování krajských úřadů a Ministerstva životního prostředí o tom, zda příslušná technologie a způsob jejího provozování odpovídá požadavkům zákona o integrované prevenci znečišťování životního prostředí. Na informačním webu IPPC provozovaném Ministerstvem průmyslu (http://www.ippc.cz) je vyvěšen seznam technických pracovních skupin ustavených k referenčním dokumentům BREF v České republice. Ke konci roku 2007 bylo těchto skupin třicet (např. cement a vápno, papírenství, rafinérie apod.) a pracovalo v nich na čtyři sta lidí. Tyto skupiny připravují podklady a návrhy pro příslušnou evropskou pracovní skupinu (fungující na úrovni EU). Problémem je složení technických pracovních skupin, neboť jejich členy jsou pouze zástupci jednotlivých průmyslových podniků a výrobců, případně zainteresovaných ministerstev. Občanská sdružení zabývající se životním prostředím své zástupce v pracovních skupinách nemají. Často pak dochází k situacím, kdy pracovní skupiny doporučují technologie s negativními dopady na životní prostředí, protože pro firmy to je ekonomicky výhodné.

6. NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY CO JE TO BAT? Pojem „nejlepší dostupné techniky“, s nímž operuje proces integrovaného povolování, je překladem anglického termínu Best Available Techniques (BAT). Nejlepší dostupná technika má odpovídat nejúčinnější existující technologii v nejpokročilejším stadiu jejího vývoje při optimálním způsobu provozování, který zajistí nejmenší možné negativní vlivy na životní prostředí. Jde tedy o kombinaci zavádění nejmodernějších technologií a přísné kontroly jejich ekologických dopadů. Pokud při provozu konkrétní průmyslové technologie není možné zcela vyloučit negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí, musí nejlepší dostupná technika vést alespoň ke snížení škodlivých emisí a dalších vlivů na minimum. Jednotlivé části pojmu „nejlepší dostupná technika“ definuje § 2 písm. f ) zákona o integrované prevenci. Prakticky vůbec se neliší od definice ve směrnici o IPPC a říká: technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu, dostupnými se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice, nejlepšími se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.

KDE JE SEZNAM BREFŮ, KDO JE VYDÁVÁ? Evropská unie zřídila ve španělské Seville Evropskou kancelář integrované prevence znečištění – European IPPC Bureau (http://eippcb.jrc.es), která provádí technickou a koordinační práci. Kancelář zároveň slouží jako sekretariát systému výměny informací. Překlady jednotlivých dokumentů BREF do českého jazyka jsou dostupné na informačním webu IPPC http://www.ippc.cz. Vrcholným evropským koordinačním orgánem pro oblast nejlepších dostupných technik je Fórum pro výměnu informací (International Exchange Forum – IEF). Členy fóra jsou experti jednotlivých členských států, zástupci Evropské komise, experti přistupujících států, zástupci evropských organizací sdružující provozovatele zařízení spadajících do integrovaného povolování a nevládní organizace. Fórum schvaluje dokumenty BREF.

Při posuzování nejlepší dostupné techniky se přihlíží k hlediskům uvedeným v příloze č. 3 k zákonu o integrované prevenci. Jak už bylo řečeno, zavádění nejlepších dostupných technik je hlavním cílem integrovaného povolování. Nejdůležitější součástí celého procesu je proto srovnávání konkrétní navržené technologie a výrobních postupů s nejlepšími dostupnými technikami, a to zejména v oblasti účinnosti a emisí škodlivých látek do prostředí. V dlouhodobé perspektivě má procedura IPPC přimět podniky k neustálým inovacím a modernizacím, které jednak zvyšují konkurenceschopnost evropských firem, jednak přispívají k ochraně zdraví obyvatel a životního prostředí.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část I. Integrované povolování

7. PRAKTICKÉ INFORMACE PRO ÚČAST V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Na přípravě jednotlivých BFEFů pracují evropské technické pracovní skupiny, zaměřené na konkrétní oblasti průmyslu. Příprava dokumentů má stanovenou několikastupňovou proceduru. Podklady pro evropské skupiny připravují podobné skupiny fungující v jednotlivých státech.

JAK SE VYHODNOTÍ BAT, PRO KTEROU NENÍ BREF?

PŘIHLASTE SE DO ŘÍZENÍ Abyste byli se svými požadavky v procesu vydávání integrovaného povolení úspěšní, musíte postupovat přesně podle podmínek, které stanovuje zákon. Jednotlivý občan má možnost nahlížet do předložené žádosti o vydání integrovaného povolení, pořizovat si z ní kopie a podat připomínky. Zásadně doporučujeme podat je písemně. Úřad, který integrované povolení vydává (krajský úřad, případně Ministerstvo životního prostředí) se k připomínkám musí vyjádřit – musí je „vypořádat“. Své vypořádání úřad občanům nezasílá, ale najdete je v odůvodnění vydaného povolení. Jednotliví občané zpravidla nejsou považování za účastníky řízení a mají tedy jen omezené možnosti a práva. Nemají například možnost se odvolat proti vydanému povolení ani následně podat žalobu ke správnímu soudu, pokud s vydaným povolením nesouhlasí. Podstatně více možností má občanské sdružení, jehož hlavní náplní činnosti je ochrana životního prostředí, případně obec dotčená konkrétním záměrem (podrobnosti uvádí § 7 zákona o integrované prevenci). Pokud se občanské sdružení nebo obec do 8 dnů od zveřejnění stručného shrnutí žádosti písemně přihlásí, získává postavení účastníka řízení. Vzor přihlášky do řízení najdete v příloze na str. 37. Zveřejňování žádostí o integrované povolení je nutné průběžně hlídat v informačním systému IPPC na adrese http://www.env.cz/ippc, případně na úředních deskách příslušného kraje či obce, protože lhůta k přihlášení je velmi krátká. Jako rozhodující den pro počátek osmidenní lhůty k přihlášení se počítá den zveřejnění stručného shrnutí v informačním systému IPPC. Lhůta pro přihlášení je něco jiného než den zahájení správního řízení, i když se tyto dva termíny často pletou.

Pro některé technologie a technické postupy nejsou vytvořeny referenční dokumenty popisující nejlepší dostupné techniky. Platí to například pro složitou technologii ukládání tekutých odpadů do podzemních prostor, kde následně ztuhnou. Takový případ popisujeme v případové studii o vydávání integrovaného povolení pro ukládání odpadů v Dole Jan Šverma (viz přílohu na str. 27). Neexistence dokumentu BREF se ale týká celé řady dalších činností. Pokud úřad posuzuje zařízení, pro které není zpracován BREF, musí hodnotit míru naplnění následujících kritérií stanovených zákonem: Použití nízkoodpadové technologie. Použití látek méně nebezpečných. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace. Charakter, účinky a množství příslušných emisí. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí. Informace o stavu a vývoji BAT a jejich monitorování zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi.

PODEJTE SVÉ PŘIPOMÍNKY Již z charakteru zákona o integrované prevenci je patrné, že jde o předpis zaměřený hodně odborně a technicky. Přesto zpravidla není problém najít v žádostech o vydání integrovaného povolení vyložené nesmysly anebo sporná tvrzení s použitím čistého selského rozumu. Než se pustíte do psaní připomínek, je důležité zamyslet se nad celkovými souvislostmi povolovaného zařízení a nad tím, čeho chcete svými připomínkami dosáhnout. Nemusíte směřovat pouze k vylepšení, případně zpochybnění předložené dokumentace. Můžete například namítat, že ve vašem regionu je v provozu hodně zdrojů znečišťování ovzduší proto si nepřejete povolení další továrny. K takovým požadavkům můžete podpůrně využívat data o měření kvality ovzduší, čistoty vody atd., která jsou veřejně dostupná na internetu. V rámci svých připomínek můžete také požadovat zpracování studie,

Je zřejmé, že posouzení uvedených kritérií závisí do značné míry na postoji konkrétních odborníků a úředníků a na některé otázky může existovat více různých názorů. To je jedním z důvodů, proč je účast veřejnosti při vydávání integrovaného povolení velmi důležitá.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část I. Integrované povolování

na zaplacení posudku, pokud jej pro vás příslušný odborník nezpracuje zadarmo. Jako příklad odborného posudku použitelného v procesu integrovaného povolování uvádíme v příloze na str. 37 dokument, který zpracoval pro stavební řízení o liberecké spalovně odpadů MUDr. Miroslav Šuta.

která posoudí celkové zatížení jednotlivých míst v regionu konkrétními znečišťujícími látkami, např. oxidy dusíku apod. Problémem je, že tímto způsobem bude zapotřebí probrat většinu oblastí vlivu daného provozu na životní prostředí, což není vůbec snadné. Ani v profesionálně fungujícím občanském sdružení nemusejí být odborníci na všechny oblasti. Se složitostí dokumentace je proto důležité počítat předem a pokud víte o svých odborných omezeních, můžete využít některé ze tří možností: napsat připomínky jenom k oblasti, které skutečně rozumíte anebo která vás nejvíce trápí (třeba čistota vody), dopředu si zadat či objednat vyjádření (posudek) odborníka na danou oblast (například od odborně způsobilé osoby), konzultovat své obavy s Českou inspekcí životního prostředí (kontakty najdete na stránkách http://www.cizp.cz).

PROSTUDUJTE SI BREF Při vydávání rozhodnutí krajského úřadu (případně MŽP) hraje klíčovou roli – vedle vyjádření účastníků řízení – obecný dokument popisující nejlepší dostupnou techniku pro daný provoz – tedy BREF (podrobně viz kapitolu Nejlepší dostupné techniky na str. 15). Důležité je podrobně se s tímto dokumentem seznámit ještě před psaním připomínek, nebo jej přinejmenším alespoň prolistovat. Znalost nejlepších dostupných technik vám pomůže prosadit důležité změny v technologii posuzovaného provozu.

Doporučit lze stejný postup, jaký občanská sdružení používají v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) – tedy sepsat nejdříve obecné a zásadní připomínky a pak se ponořit do detailů. Ve druhé fázi se můžete soustředit na konkrétní výtky, doplňovat a rozvádět základní připomínky a komentovat konkrétní věci, jednotlivé kapitoly či stránky. Nakonec je důležité nezapomenout poslat včas vaše vyjádření na krajský úřad, případně na Ministerstvo životního prostředí. Úřady k vyjádřením, která byla odeslána po stanovené lhůtě, nemusejí přihlížet. Hlídejte si proto pečlivě poslední den lhůty pro podání na poštu. Veřejnost má na vyjádření 30 dnů, které se počítají ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů z žádosti o vydání integrovaného povolení. V případě pochybností o počátku lhůty je rozhodující den uvedený v informačním systému IPPC. Obce, občanská sdružení a další účastníci, kteří se písemně přihlásili do 8 dnů od zveřejnění, mají na vyjádření 30 dnů od doby, kdy se přihlásili (podrobněji viz kapitolu Průběh integrovaného povolování na str. 12). I těmto účastníkům nicméně doporučujeme zaslat vyjádření do 30 dnů od zveřejnění stručného shrnutí, čímž se vyhnou případným sporům s krajským úřadem. Protože je proces integrovaného povolování správním řízením, řídí se správním řádem. Podle něj k zachování lhůty stačí, když své vyjádření odešlete poslední den této lhůty, konkrétně tedy 31. den zveřejnění stručného shrnutí. Pokud tento den připadá na sobotu, neděli nebo státní svátek, pak se lhůta prodlužuje do nejbližšího příštího pracovního dne. Podrobnosti uvádí § 40 správního řádu č. 500/2004 Sb.

PROSAZUJTE ÚČINNÁ OPATŘENÍ Cílem integrovaného povolování není pouze stanovit pro konkrétní podnik limity vyplývající ze složkových zákonů. Velmi důležitou součástí celého procesu je vyjednávání podmínek nad rámec zákonů mezi jednotlivými účastníky řízení. Klíčové je tedy správně vyhodnotit skutečné vlivy konkrétního zařízení na životní prostředí dané lokality a stanovit pro jeho provoz odpovídající omezující nebo kompenzační opatření. Typickou podmínkou, která nevyplývá z žádných konkrétních zákonů, je monitoring. V rámci řízení o vydání integrovaného povolení se často rozhoduje právě o podmínkách sledování vlivů zařízení na životní prostředí. Určuje se přitom způsob, frekvence a podmínky odběru vzorků, stanovují se sledované veličiny, metody a podmínky měření, technické charakteristiky měřidel, způsob zaznamenávání, zpracování a ukládání údajů apod. Správné nastavení monitoringu je důležité pro další vyhodnocování vlivu provozu daného podniku na životní prostředí. Naměřená data musejí být podle zákona přístupná veřejnosti. Pokud se vám proto podaří prosadit kvalitní monitoring, získáte dobrý zdroj informací.

POŽADUJTE KONÁNÍ ÚSTNÍHO JEDNÁNÍ Ústní jednání je dobrou příležitostí jak zjistit stanovisko krajského úřadu, který vede řízení, a seznámit se s požadavky jednotlivých dotčených úřadů a dalších účastníků. Na jednání je možné si ještě před vydáním rozhodnutí vyjasnit s provozovatelem zařízení nejasnosti či nedostatky v jeho žádosti. Tato část procesu IPPC ovšem není povinná, pokud to účastník včas nevyžaduje. Doplňte proto do svého vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení požadavek na konání ústního jednání. Vyžadujte též přizvání odborně způsobilé osoby, pokud k dané žádosti zpracovávala své stanovisko, přizvání zástupce České inspekce životního prostředí a přítomnost zástupů dotčených úřadů, jejichž rozhodnutí a stanoviska se integrují.

KONTAKTUJTE VČAS ODBORNÍKY Nemusíme jistě zdůrazňovat, že odborný posudek – například vyjádření o vlivu konkrétního provozu nebo zařízení na čistotu vzduchu – stěží někdo zpracuje ve lhůtě 30 dnů, kterou mají na připomínky občanská sdružení. Na získání posudku je proto nutné začít pracovat co nejdříve – nejlépe bezprostředně v momentě, kdy budete mít dostatek informací k jeho zadání. Stejně tak musíte začít včas shánět peníze

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část I. Integrované povolování

NEZAPOMÍNEJTE NA ÚLOHU MÉDIÍ

nemusí vyhovět. Jestliže neshledá důvody k zahájení přezkumu, pouze vám tuto skutečnost s uvedením důvodů sdělí, a to do 30 dnů od vašeho podání. Mezitím však již továrna může podle podmínek vydaného integrovaného povolení zahájit provoz. Stejné právo vyvolat přezkumné řízení mají i další zástupci veřejnosti, kteří se nestali účastníky procesu vydávání integrovaného povolení. Podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení může mít zřejmě největší šanci na úspěch v případě, kdy jste včas odeslali své vyjádření k žádosti, ale úřad vaše připomínky špatně vypořádal, nebo se jimi dokonce vůbec nezabýval. Nejjistějším způsobem, jak prosadit vaše požadavky, nicméně zůstává plnoprávná účast v procesu integrovaného povolování a případné odvolání.

Stejně jako jiné schvalovací procesy, nepochybně i vydávání integrovaného povolení je občas nutné podrobit kritickému pohledu médií. Při tomto procesu je především na občanských sdruženích, aby pootevřela tisku zavřené dveře jednacích místností úřadů a upozornila na případné problémy. Schvalování provozu průmyslových zařízení má vliv na zdraví obyvatel a kvalitu životního prostředí, proto jsou kontrola sdělovacích prostředků a zveřejňování informací z povolovacího procesu logické a žádoucí.

ZKONTROLUJTE TEXT VYDANÉHO POVOLENÍ Vydání integrovaného povolení neznamená konec vašemu snažení. Pokud jste se stali účastníky řízení, musí vám povolující úřad své rozhodnutí zaslat písemně. Neučiní-li tak, provinil se proti zásadám správního řádu a rozhodnutí nemůže nabýt právní moci. Proti nedoručení rozhodnutí se můžete ohradit. Pokud úřad doručil vydané rozhodnutí všem účastníkům řízení a nikdo z nich se do 15 dnů neodvolal, stává se integrované povolení pravomocným. Úřad pak musí rozhodnutí vyvěsit na dobu 60 dnů do informačního systému IPPC (viz § 13 odst. 8 zákona o integrované prevenci). Na svou úřední desku pak musí vyvěsit informaci o tom, kdy a kde lze do integrovaného povolení nahlédnout. Vydané rozhodnutí si ihned poté, co jej obdržíte, pečlivě prostudujte.

POVOLENÍ NEPLATÍ NA VĚKY  MŮŽETE PODNÍTIT JEHO REVIZI Zákon o integrované prevenci vnesl do pravidel správních řízení zcela nový prvek, kterým nutí průmyslové provozy k neustálému vylepšování výrobního procesu a modernizaci technologií. Tvůrci evropské směrnice předpokládají, že investice do nových zařízení budou mít za následek snižování emisí škodlivých látek do životního prostředí. Provoz, který získá integrované povolení, musí projít stejným procesem po určité době znovu. Vědecký a technologický vývoj totiž může pokročit tak daleko, že provoz se stane po pár letech zastaralým. Integrované povolení se z tohoto pohledu výrazně liší například od stavebního povolení, které, je-li jednou vydáno, platí po celou dobu, co továrna či spalovna stojí. K obnově řízení IPPC může vést i podstatná změna v provozu zařízení, která může negativně ovlivnit životní prostředí. Na nutnost vydání nového integrovaného povolení či přezkoumání toho starého můžete sami upozornit krajský úřad či Ministerstvo životního prostředí. Okolnosti, za jakých se integrované povolení přezkoumává, případně kdy je třeba vydat nové, podrobně popisuje zákon o integrované prevenci v § 18 a 19. Provozovatel zařízení je povinen ohlásit příslušnému úřadu každou změnu, která by mohla mít vliv na parametry stanovené integrovaným povolením. Za podstatnou změnu se považuje taková změna v provozu zařízení, která může mít podle uvážení úřadu významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 zákona. Důležité je, že příslušný krajský úřad (případně MŽP) musí sám od sebe každých 8 let přezkoumávat, zda je integrované povolení vydané určitému provozu stále „aktuální“ a odpovídá stavu vědeckého a technického pokroku. Podle povahy změny, kterou úřadu nahlásil provozovatel, případně kterou úřad sám zjistil, pak rozhoduje o dalším postupu. U podstatných změn probíhá celé řízení IPPC, jako by se jednalo o nově povolované zařízení. V řízení o změně integrovaného povolení

POKUD S POVOLENÍM NESOUHLASÍTE, ODVOLEJTE SE V případě, že s vydaným integrovaným povolením jako účastníci řízení nesouhlasíte anebo se dokonce domníváte, že nerespektuje požadavky zákona, můžete se proti němu odvolat. Podle správního řádu tak musíte učinit ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí úřadem. (Lhůta se počítá ode dne následujícího po dni, kdy jste zásilku převzali. Lhůtu stihnete, pokud odešlete vaše odvolání nejpozději poslední den této lhůty). Odvolání vždy vyřizuje Ministerstvo životního prostředí. Pokud se odvoláváte proti rozhodnutí ministerstva, nazývá se takové rozhodnutí „rozklad“, o němž rozhoduje ministr na základě návrhu jím ustavené zvláštní rozkladové komise. Ministerstvo životního prostředí zašle odvolání nebo rozklad Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství k posouzení, zda došlo k pochybení v použití nejlepších dostupných technik při stanovení závazných podmínek provozu. Ministerstvo zdravotnictví se k odvolání vyjadřuje z hlediska ochrany veřejného zdraví. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání či rozkladu. Ministerstvo životního prostředí z jejich vyjádření vychází při rozhodování. Pokud zmeškáte odvolací lhůtu, můžete se pokusit vyvolat přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení (podle § 94 a násl. správního řádu). Jde však každopádně o méněcenné a spíše nouzové řešení. Úřad (krajský úřad nebo ministerstvo) totiž návrhu k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část I. Integrované povolování

integrovaného povolení, bez rozhodnutí o jeho podstatné změně nebo v rozporu se závaznými podmínkami provozu. Správního deliktu se provozovatel dopustí i v případě, že jej úřad vyzve k nápravě zjištěných dostatků a on tak neučiní. Ve všech těchto případech může být udělena pokuta až do výše 7 milionů korun.

(§ 19a zákona) může povolující úřad omezit rozsah dokumentace, kterou musí provozovatel vypracovat. Účast veřejnosti zůstává v obou případech zachována v nezměněném rozsahu.

POKUTY A SPRÁVNÍ DELIKTY Pracovníci České inspekce životního prostředí, případně krajského úřadu nebo Ministerstva životního prostředí, mají právo přezkoumávat vydané povolení, a to včetně odběru vzorků a vstupu do příslušných provozů. Pokud provozovatel zařízení takový přezkum neumožní, mohou mu úřady uložit pokutu až 100 tisíc korun, a to i opakovaně až do výše 1 milionu. Provozovatel může dostat pokutu také za neohlášení změn v provozu, mimořádných situací, havárií a úniků nebezpečných látek, za uvedení nepravdivých údajů v žádosti, případně za nepodání žádosti o změnu povolení po výzvě úřadu. I v těchto případech může pokuta dosáhnout až 1 milionu korun. Závažnějšími správními delikty jsou provozování zařízení spadajícího pod zákon o integrované prevenci bez

CO ZÁKON NEŘEŠÍ Zákon o integrované prevenci neřeší žádné občanskoprávní záležitosti, např. sousedské vztahy nebo otázku náhrady škod způsobených provozem průmyslových zařízení. Zákon o integrované prevenci neopravňuje občanská sdružení automaticky – na rozdíl od zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) – k účasti v následných povolovacích řízeních (zejména ve stavebním řízení). K účasti v následných správních řízeních, nebo v řízeních která nejsou integrována procesem IPPC, se sdružení musí přihlásit samostatně. To se týká např. všech řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny – např. povolování kácení dřevin nebo rozhodování o zásazích do krajinného rázu.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

ČÁST II. INTEGROVANÁ PREVENCE ZNEČIŠTĚNÍ V PRAXI  PŘÍPADOVÉ STUDIE

8. VÝROBA STAVEBNÍCH IZOLACÍ  SAINTGOBAIN ORSIL

Neustálé navyšování výroby spojené zřejmě s poruchami zařízení a provozní nekázní vedlo od roku 2000 k četným stížnostem místních obyvatel, adresovaných jak vedení obce, tak České inspekci životního prostředí, Oblastnímu inspektorátu v Hradci Králové. Občané popisovali silné znečištění ovzduší prachovými částicemi a intenzivní zápach, což údajně znemožňovalo využívat zahrady domů a dokonce i větrat. Po jedné ze stížností provedla v červenci 2007 Česká inspekce životního prostředí neohlášenou kontrolu v podniku. Inspekce na místě nezjistila porušování provozních povinností, ale kontrolou provozních záznamů odhalila, že v továrně dochází pravidelně k nejrůznějším závadám a poruchám, které mají negativní vliv na životní prostředí. Z protokolu ČIŽP vyplývá, že 16. 6. 2007 docházelo v průběhu dne v intervalu cca 1,5 až 2 hodin ke krátkým otevřením nouzové klapky. Bylo zjištěno, že závady způsobila dochlazovací klapka rekuperátoru na lince ČA1. Hned druhý den nato, 17. 6. 2007 došlo vlivem extrémně vysoké teploty vzduchu a tím i vzdušniny odsávané od rozvlákňovacího stroje k zahoření (hoření bez vzniku otevřeného plamene) filtračních desek z minerální vaty Orsil. Dne 24. 6. 2007 došlo v době mezi 8,45 a 9,15 hod. po odpichu železa na lince ČA2 k závadě na dospalovacím hořáku kupolové pece. Dne 26. 6. 2007 byla na lince ČA2 provedena oprava dochlazovací klapky ve spalovací komoře rekuperátoru. Po dobu od 7,45 do 8,30 hod. byl proto používán nouzový výduch. K dalším poruchám došlo 1. 7., 6. 7., 7. 7., 9. 7., 13. 7. a 14. 7. Vše vyvrcholilo požárem filtrační komory dne 17. 7. 2007. Během poruch používala továrna nouzové komíny, které nejsou vybaveny filtračním zařízením ani technologií pro měření

Častolovice, Královéhradecký kraj, 2007

POPIS LOKALITY Obec Častolovice se nachází jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou, asi 30 km východně od Hradce Králové a severovýchodně od Pardubic. Obec s 1 650 obyvateli leží při soutoku Bělé s Divokou Orlicí na hlavním silničním tahu z východních Čech na severní Moravu. Rozkládá se zčásti podél břehu řeky, zčásti na svazích návrší kopců, které jsou počátkem vrchů táhnoucích se od Častolovic k Opočnu a oddělujících Polabí od Orlicka. Dominantou obce je kostel sv. Víta a renesanční zámek rodu Šternberků se zámeckým parkem.

HISTORIE PROBLÉMU Častolovice jsou v obecném povědomí spjaty s výrobou izolačních desek z minerálních vláken na bázi čediče, které se zde vyrábějí více než 40 let. Obchodní značka Orsil pochází ze slov „orlický silikát“. Místní továrnu na výrobu izolačních materiálů koupil v roce 1996 francouzský koncern Saint-Gobain, a její kapacita se zhruba čtyřnásobně zvýšila. Společnost Saint-Gobain Orsil je největším podnikem působícím v Častolovicích a zároveň nejvýznamnějším výrobcem izolačních materiálů na českém trhu. V roce 2006 činily tržby společnosti 1,5 miliardy korun, v roce 2007 přesáhnou podle vyjádření generálního ředitele 2 miliardy. Produkce v roce 2006 činila 85 tisíc tun výrobků, v roce 2007 přibližně 90 tisíc tun.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

zařízení, vytvrzovací komory, chladicí zóny, řezací stanice, stohovacího zařízení, balicího zařízení, systému dopravníků, paketovacího zařízení a řídicího systému. Některá technologická zařízení jsou společná i pro linku ČA2 – jedná se zejména o kyslíkovou stanici a sekundární okruh chladicího systému kupolových pecí s oběhem vody a chladicími věžemi a technologickou linku pro recyklaci vedlejších produktů výroby minerálních izolačních hmot. Linka ČA2 má stejné části jako ČA1, je však projektována na kapacitu 4,5 t výrobků za hodinu. Linka ČA 3 s projektovanou kapacitou 84 m2 minerální plsti za hodinu se skládá ze sušící komory a odsávacího zařízení. Výrobní linka je vždy provozována v cyklech, které se pravidelně opakují – 10 dní nepřetržitého provozu (tj. 240 hodin), poté následuje odstavení na dobu 12 hodin. Projektovaná kapacita je 34 cyklů, takže doba provozování technologie činí 34 × 240 = 8 160 hodin za rok. Zbývající část ročního fondu pracovní doby je vyčleněna na plánované rozsáhlejší odstávky a opravy. Základní surovinou pro výrobu je čedič, z dalších tavitelných surovin se používá diabas, bauxit, dolomit a vysokopecní struska. Jako palivo se používá koks a zemní plyn. Proces tavení vsazených surovin teplem, které vzniká spalováním koksu předehřátým vzduchem obohaceným kyslíkem, probíhá v kupolové peci. Při tomto procesu vznikají kychtové plyny, které se musejí dále v čistícím zařízení kychtových plynů spálit. V této fázi však zřejmě dochází poměrně často k poruchám, někdy i haváriím, a tím i k vypouštění znečišťujících látek ve vyšší míře než při obvyklém provozu, neboť za této situace je – podle vyjádření závodu – nutné použít nouzové komíny. Děje se tak např. při netěsnosti na zařízení pro čištění kychtových plynů, při výpadku některého klíčového agregátu, při příliš vysoké teplotě kychtových plynů z pece, při nadměrném obsahu CO v kychtovém plynu nebo naopak při příliš nízkém obsahu CO v kychtovém plynu. Podle provozního řádu může jakákoliv porucha či havárie na čistícím zařízení kychtových plynů ohrozit ochranu ovzduší. Do ovzduší tak může unikat oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, prašný aerosol, amoniak, fenoly, acetaldehyd a formaldehyd.

koncentrací znečišťujících látek. Z komínů tedy pravidelně vycházely nedostatečně filtrované odpadní plyny, což v tisku později připustil i podnikový ekolog. Přestože ČIŽP zjistila, že k poruchám na technologických zařízeních továrny Saint-Gobain Orsil s negativním dopadem na ovzduší dochází prakticky každý den, nenařídila žádná opatření k nápravě a za znečišťování ovzduší neudělila ani sankce. Občané, nespokojení s výsledky kontroly ČIŽP, vydali v červenci 2007 Petici na ochranu ovzduší Častolovic. Autoři v petici píší, že na provozních linkách Saint-Gobain Orsil dochází k častým poruchám, které jsou odstraňovány za provozu, přičemž společnost vypouští odpadní plyny nouzovými komíny, kde nejsou instalována filtrační zařízení. V důsledku tohoto porušování provozního řádu trpí obyvatelé neúnosným znečištěním životního prostředí. Petice zmiňuje také nezájem České inspekce životního prostředí o řešení situace a neúčinné vyřizování stížností, které jí byly zaslány. K petici se připojovali nejen obyvatelé Častolovic, ale i blízkých obcí Čestice a Olešnice, což dokazuje závažnost problému. Celkem petici podepsalo 935 občanů. Petiční výbor v obci začal fungovat jako neformální občanská iniciativa prosazující zájem obyvatel na zlepšení životního prostředí. Na základě dat publikovaných v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) a žebříčků největších znečišťovatelů sestavovaných Arnikou petiční výbor zjistil, že firma Saint-Gobain Orsil patří mezi největší znečišťovatele za rok 2005 a umístila se nejen na prvním místě jednoho z žebříčků pro Královéhradecký kraj, ale je dokonce jedinou firmou z regionu, která se probojovala mezi prvních deset v celostátních žebříčcích největších znečišťovatelů. Získala smutné sedmé místo v tabulce provozů vypouštějících nejvíce rakovinotvorných látek. Firma během výroby izolačních materiálů vypustila do ovzduší v Královéhradeckém kraji nejvíce rakovinotvorných a pravděpodobně rakovinotvorných látek za rok 2005, konkrétně 14 364 kg dichlormethanu a formaldehydu. V oblasti rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek vychází v IRZ Královéhradecký kraj jako šestý nejhorší ze všech krajů České republiky. Petice spolu s článkem v místním tisku s chytlavým názvem Orsile, Orsile, ty hanebný čudile, přilákali zájem sdělovacích prostředků. Zpráva o situaci v Častolovicích se objevila nejprve v okresním týdeníku, pak v krajském deníku a nakonec v MF Dnes a České televizi. Zájem médií podpořil aktivitu petičního výboru a jeho členové se rozhodli pokračovat ve svém úsilí.

PROCES INTEGROVANÉHO POVOLOVÁNÍ Výroba v Častolovicích spadá mezi zařízení uvedená v příloze zákona o integrované prevenci znečištění č. 76/2002 Sb., a to konkrétně do kategorie 3.4 jako zařízení na tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě větší než 20 t denně. Řízení o vydání integrovaného povolení bylo zahájeno 28. března 2003. Stručné shrnutí bylo zveřejněno 11. dubna téhož roku. Krajský úřad si k žádosti vyžádal stanovisko odborně způsobilé osoby, kterou byla Agentura integrované prevence (AIP). AIP posoudila porovnání navrhované techniky a technologie s BAT a konstatovala, že navržené zařízení na tavení nerostných

ZAŘÍZENÍ A JEHO DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V závodě jsou v provozu výrobní linky ČA1 a ČA2, přičemž společným zařízením pro obě linky je výrobní linka ČA3. Linka ČA1 je projektována na kapacitu výroby 8,5 t výrobků za hodinu a sestává z kupolové pece, zařízení pro čištění kychtových plynů a rekuperaci tepla, rozvlákňovacích strojů, pojivového hospodářství, sběrné komory, pendlpásu, krepovacího

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

Ústní jednání proběhlo 31. července 2003, krajský úřad pak vydal integrované povolení 11. listopadu. Úřad sice do svého rozhodnutí převzal limity pro znečišťující látky navržené odborně způsobilou osobou, nicméně některé další navržené podmínky se v rozhodnutí neobjevily (zejména návrhy na provádění monitoringu a průběžné informování veřejnosti). Proti rozhodnutí se odvolalo Povodí Labe, které poukazovalo na nedostatečné zohlednění svých připomínek pro vypouštění znečišťujících látek do vod. Odvoláním se zabývalo Ministerstvo životního prostředí, odvolací důvody uznalo a vydané integrované povolení svým rozhodnutím z 29. října 2007 zčásti změnilo.

materiálů, včetně výroby nerostných vláken, a jeho způsob provozování, patří mezi nejlepší dostupné techniky dle BREFu pro sklářský průmysl (Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách ve sklářském průmyslu z října r. 2000). AIP navrhla soubor podmínek týkajících se nejproblematičtějších emisí do ovzduší a také podmínky omezující hluk a vibrace. Podmínky pro ochranu ovzduší byly následující: a) U zvláště velkého zdroje znečištění ovzduší – výrobní linky ČA1, ČA2 – provádět ve spalinách za filtračním zařízením pece měření tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu síry (SO2), oxidů dusíku (NOX), oxidu uhelnatého (CO), sirovodíku (H2S), Corg. celk. jednou ročně. b) U velkého zdroje znečištění ovzduší – kotelna – provádět v ovzduší za filtračním zařízením měření SO2, NOX, CO jednou ročně. c) U ostatních zdrojů znečištění ovzduší – usazovací komora s filtračním zařízením a tvrdící komora – provádět v ovzduší za filtračním zařízením měření TZL, fenolu, formaldehydu, amoniaku, acetaldehydu, NOX, CO, Corg. celk. d) U ostatních zdrojů znečištění ovzduší – řezací stanice, linka LSP s mokrým filtrem, linka ČA3 – sušící komora – provádět v ovzduší měření TZL, CO, NOX, fenoly, formaldehyd, amoniak, acetaldehyd, Corg. celk. e) Měření emisí za filtračním zařízením kupolové pece a u všech ostatních zdrojů znečištění ovzduší provádět měření za vztažných podmínek C (dle NV č. 353/2002 Sb.). f ) Monitorování emisí a přenosů znečišťujících látek, včetně vedení záznamů o monitorování, provádět dle vyhlášky č. 356/2002 Sb. a příslušných norem. g) Provést opatření, vedoucí k dalšímu snížení emisí TZL pro linku ČA2, nejpozději do konce roku 2003. h) Stanovit další opatření, směřující ke splnění krajského plánu snížení emisí do 31. 12. 2005. i) Pravidelně informovat veřejnost o výsledcích měření zejména TZL a formaldehydu. j) Zpracovat provozní řád, ve kterém se zdůrazní povinnosti spojené s provozem termického dopalování odplynů, látkových filtrů, regulace emisních látek. Tento musí být schválen příslušným krajským úřadem. k) Další podrobné podmínky se týkaly návrhů emisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky u konkrétních výduchů a za filtračními zařízeními jednotlivých součástí výroby.

DOPAD IPPC NA ZMÍRNĚNÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ PROVOZU Z popsaného vývoje případu je patrné, že obyvatelé si na provoz podniku stěžovali již od roku 2000 a stížnosti pokračovaly až do roku 2007, kdy vyvrcholily sepsáním petice a článků do místního tisku. Problémy se znečišťováním ovzduší se tedy projevovaly jak před vydáním integrovaného povolení, tak i po něm. Vydání integrovaného povolení se oproti očekávání na snížení negativního vlivu provozu na životní prostředí prakticky neprojevilo. Jedním z důvodů špatného výsledku je zřejmě fakt, že krajský úřad nepřevzal do svého rozhodnutí všechny návrhy závazných podmínek pro provoz zařízení, sestavené odborně způsobilou osobou. Z připomínek obce Častolovice byly do vydaného integrovaného povolení zakomponovány pouze dvě připomínky, týkající se nadměrného hluku z provozu a nadměrného zápachu vycházejících z nouzového komína a výrobních hal. Ostatní problémy povolení vydané krajským úřadem opominulo. Petiční výbor z Častolovic uvádí jako příklad neúplnosti podmínek vydaného integrovaného povolení jeho nesoulad s platným kolaudačním rozhodnutím pro předmětný provoz. Kolaudační rozhodnutí z 30. října 2001 obsahuje podmínku rekonstrukce a opravy výrobní linky ČA1. V rámci zkušebního provozu této linky měl být zajištěn monitoring imisí v okolí závodu v intervalu každé 3 roky. V integrovaném povolení tyto podmínky vůbec nejsou uvedeny a podnik měření imisí nezadává. Nikdo také nikdy neprováděl měření zápachu emitovaného z provozu, ačkoliv si na něj občané stěžují několik let. Vzhledem k tomu, že vydané integrované povolení nepostihlo všechny existující problémy, uzavřela obec Častolovice se společností Saint-Gobain Orsil v červenci 2003 dobrovolnou dohodu. Kromě nadměrného hluku a zápachu se oba subjekty dohodly na způsobu řešení úletů kousků vaty do okolí závodu a řešení znečišťování komunikací a příkopů odpadovým materiálem a výmětem. Starosta dále na základě připomínek občanů navrhl, aby obec dostávala pravidelně statistiku vypouštění kychtových plynů nouzovým komínem a získala výsledky měření imisí v okolí závodu před a po instalaci zvýšených nouzových komínů s injektorovým efektem.

Ve správním řízení uplatnila své připomínky Obec Častolovice. Upozorňovala na nadměrný hluk při plnění pecí a zásobníků, neúměrný zápach, úlety kousků vaty do okolí a znečišťování komunikací a příkopů odpadovým materiálem. Odborně způsobilá osoba připomínky zohlednila a návrh opatření zahrnula do svého stanoviska. Své připomínky k žádosti zaslalo také Povodí Labe a Česká inspekce životního prostředí – připomínky se týkaly měření a limitů pro konkrétní znečišťující látky ve vodě a ovzduší. Také tyto připomínky odborně způsobilá osoba zohlednila.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

Obec také navrhla instalaci stacionárního zařízení pro měření imisí v obci z prostředků podniku. Přestože ve vedení společnosti Saint-Gobain Orsil dodnes působí stejní klíčoví manažeři, řada bodů podepsané dobrovolné dohody nebyla do dnešní doby – tedy po více než čtyřech letech – ze strany podniku splněna.

podmínek ze strany průmyslového podniku, není příliš účinným nástrojem k vymáhání závazků v oblasti ochrany životního prostředí. V souladu s ustanoveními zákona o integrované prevenci znečištění se chce nyní petiční výbor pokusit vyvolat revizi vydaného povolení a v novém řízení prosadit stanovení přísnějších emisních limitů a povinný monitoring. Zda či jakým způsobem se podaří snížit negativní vliv továrny SaintGobain Orsil na lidské zdraví a životní prostředí není ke konci roku 2007, vzhledem ke stále probíhajícím procesům na několika úrovních, zřejmé.

PŘEDPOKLAD DALŠÍHO VÝVOJE PŘÍPADU Ani přes nebývalou aktivitu petičního výboru toto úsilí dodnes nevedlo k jednoznačným výsledkům. Pokračující stížnosti obyvatel vedou k předpokladu, že limity pro emise znečišťujících látek do ovzduší byly při vydávání integrovaného povolení buď stanoveny příliš mírně, nebo došlo v podniku k takovému nárůstu objemu výroby, že ani stanovené limity nechrání účinně životní prostředí. Alarmující je, že ani po opakovaných stížnostech se přetrvávajícím problémem adekvátně nezabývá žádný z příslušných orgánů veřejné správy. Petiční výbor se po řadě marných pokusů o jednání s těmito úřady nedávno obrátil s novou nadějí přímo na ministra životního prostředí a doufá, že problém po tomto jednání konečně začne někdo řešit. Ukazuje se také, že dobrovolná dohoda, pokud není sepsána odborníkem na tuto oblast práva a neobsahuje možnost vymahatelných sankcí v případě nedodržování smluvených

ZDROJE DALŠÍCH INFORMACÍ Základ textu této studie sepsala místostarostka městyse Častolovice a členka petičního výboru Mgr. Jarmila Novohradská, e-mail: novojarm@seznam.cz. Stránky petičního výboru petice za zlepšení ovzduší v Čas-

tolovicích: http://www.orsil-vs-ovzdusi.estranky.cz/. Internetové stránky společnosti Saint-Gobain Orsil:

http://www.isover.cz/cz/index.aspx. Informace o integrovaném povolení pro provoz Orsil:

http://www.env.cz/www/ippc.nsf/ registrace/MZPAXFZZLY83

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

9. VÝROBA CHLORU A LOUHU SODNÉHO AMALGÁMOVOU ELEKTROLÝZOU  SPOLANA

va výroby lindanu a alifatickými uhlovodíky kontaminované podpovrchové vody.

ZAŘÍZENÍ A JEHO DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Výroba chloru je ve Spolaně od 2. poloviny 20. století dosud založena na zastaralém postupu amalgámové elektrolýzy. Během tohoto výrobního procesu se v elektrolyzérech používá nebezpečná rtuť, která zde plní funkci katody (záporná elektroda). Rtuť je stříbrolesklý těžký kov, kapalný za pokojové teploty. Páry rtuti i všechny její rozpustné sloučeniny jsou vysoce toxické. Rtuť je jed, který způsobuje zejména strukturní změny bílkovin. Organické sloučeniny rtuti (např. methylrtuť) mají mimořádně velkou schopnost se hromadit v organismech (bioakumulace) a přenášet se potravním řetězcem. Chemička za dobu své existence zamořila rtutí budovy, půdu, podzemní i povrchové vody a živé organismy. Jedovaté dědictví (stará amalgámová elektrolýza) se nachází v záplavové zóně řeky Labe. Rtutí není kontaminovaný pouze areál chemičky, ale i celé okolí za jejími branami (např. půda, řeka, chráněná krajinná oblast Černínovsko atd.). Za běžného provozu chemička vypouští zcela zbytečně do životního prostředí stovky kilogramů rtuti ročně – do vod, ovzduší a do odpadů. Odpady s obsahem rtuti putují buď na skládku nebezpečného odpadu nebo jsou předávány externím firmám k dalšímu využití. V červnu 2006 provedla Arnika měření rtuti v ovzduší v okolí areálu Spolany. Z něj vyplynulo, že ovzduší je tímto těžkým kovem nadměrně zatíženo. Koncentrace v určitých oblastech mimo areál provozu (především na druhém břehu, kde je situován areál skládkového hospodářství společnosti) dosahovaly v době měření hodnot až tisíce ng/m3. Podle informací Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší REZZO byla v roce 2004 Spolana největším znečišťovatelem bývalého okresu Mělník emisemi rtuti do ovzduší. Z měření prováděných Českým hydrometeorologickým ústavem i ze studií zadaných Spolanou vyplývá, že koncentrace rtuti u odchycených labských ryb dosahují opakovaně vyšších hodnot než v jiných částech toku Labe. Nejvyšší koncentrace rtuti byly vždy stanoveny u ryb odchycených na profilu Obříství, který se nachází po proudu od Spolany.

Neratovice, Středočeský kraj, 2007

POPIS LOKALITY Neratovice leží v Polabské nížině asi 20 km severně od Prahy na řece Labi, která protéká okrajem města. Svou rozlohou zabírají přibližně 2 tisíce hektarů včetně správních území Byškovic, Lobkovic, Mlékojed a Korycan. Počet obyvatel je zhruba 17 tisíc. První písemná zmínka o zdejší vsi se dochovala z roku 1227. Růst Neratovic vyvolala především železniční doprava, která přilákala průmysl. Obrovský rozmach neratovického lučebního průmyslu nastal za druhé světové války a zejména po ní, kdy zde došlo k výstavbě gigantického podniku Spolana a menší, ale rovněž významné Lachemy. Spolana leží v těsném sousedství obce Libiš a přírodní rezervace Černínovsko. Její areál se rozkládá po obou březích Labe.

HISTORIE PROBLÉMU Spolana Neratovice je největší chemickou továrnou v České republice založenou na výrobě chloru. Její historie se začala odvíjet koncem 19. století – v roce 1898 zde byla zahájena výstavba výrobny karbidu vápníku. Kořeny těžké chemie ve Spolaně sahají do roku 1939. Dnešní akciová společnost vznikla transformací státního podniku v roce 1992. Náplň výroby Spolany se v průběhu historie závodu měnila a zahrnovala i výrobu dnes již zakázaných pesticidů DDT anebo lindanu. Vyráběl se zde i herbicid 2,4,5-T, při jehož výrobě vznikaly jako vedlejší nezamýšlený produkt dioxiny. Uvedený herbicid byl používán americkou armádou během války ve Vietnamu jako součást nechvalně proslulé bojové látky „Agent Orange“. Ovšem i dnes při výrobě chloru a PVC vypouští Spolana do životního prostředí řadu jedovatých látek jako např. rtuť, vinylchlorid monomer, dioxiny atd. V současné době je hlavním předmětem podnikání Spolany výroba a prodej chemických výrobků. Jedná se o PVC (polyvinylchlorid), kaprolaktam a anorganické sloučeniny jako např. louh sodný, kyselina chlorovodíková, chlor apod. Výroba ve Spolaně má negativní dopady převážně na životní prostředí České republiky, ale ušetřeno není ani Německo a Severní moře, kam se škodlivé látky dostanou prostřednictvím Labe. Areál podniku je zasažen starými ekologickými zátěžemi. Vedle již likvidované staré výroby 2,4,5-T, čištěné od dioxinů a dalších nebezpečných látek, jsou ve Spolaně ještě rtutí a dioxiny zamořená stará amalgámová elektrolýza, stará budo-

Spolana a dioxiny Dioxiny jsou vysoce stabilní chlororganické látky vznikající jako nechtěný produkt v provozech chlorové chemie nebo jako důsledek spalování chlorovaných látek. Patří k tzv. perzistentním organickým látkám (POPs), jež dlouho přetrvávají v prostředí a jsou rovněž bioakumulativní, hromadí se v tucích. Dioxiny jsou velice nebezpečné již v malých (stopových) koncentracích, způsobují vážná poškození imunitního či hormonálního systému. Některé z nich zvyšují riziko rakoviny či cukrovky, jiné poškozují plod nenarozených dětí. Dioxiny zamořily ve Spolaně v obrovském množství výrobní budovy, půdu, podzemní vody a vzduch. Nejvíce k jejich

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

Diafragmový proces

vzniku docházelo v letech 1965 – 1968 při výrobě nebezpečného herbicidu 2,4,5-T. Právě dioxiny způsobily těžké onemocnění desítkám pracovníků Spolany, z nichž většina již zemřela. Dioxiny však ve Spolaně vznikaly nebo vznikají i při výrobě dalších chlororganických látek jako např. DDT, lindanu, pentachlorfenolu, ethylendichloridu, vinylchloridu monomeru, PVC atd. Vysoké koncentrace dioxinů byly v areálu Spolany zjištěny rovněž ve staré amalgámové elektrolýze.

Proces s diafragmou byl vyvinut v USA v 80. letech 19. století. Od rtuťové elektrolýzy se liší v tom, že všechny reakce se odehrávají v jednom článku a kapalný produkt obsahuje sůl i hydroxid sodný. Diafragma je obvykle vyrobena z azbestu a odděluje nátokovou solanku od katolytu, který obsahuje louh sodný. Na anodě se uvolňuje chlor a na katodě dochází k výrobě vodíku a hydroxidu sodného. Diafragmové články pracují při nižším napětí než rtuťové elektrolyzéry a nevyžadují tak čistou solanku. Na druhou stranu, při jejich použití se do životního prostředí uvolňuje rakovinotvorný azbest.

PROCES INTEGROVANÉHO POVOLOVÁNÍ Výroba chloru a louhu sodného amalgámovou elektrolýzou je typem provozu, který podléhá integrovanému povolování podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci znečištění. Zařízení spadá do kategorie 4.2.: Výroba chloru – 4.2a – chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou plyny Výroba kyseliny chlorovodíkové – 4.2b – chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou kyseliny. Výroba hydroxidu (louhu) sodného – 4.2c – chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou zásady Výroba chlornanu sodného a solanek R – 4.2d – chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou soli.

Membránový proces

První ionexové membrány byly vyvinuty počátkem 70. let 20. století. Od roku 1987 používají prakticky všechny nové výrobny chloru a louhu po celém světě pouze membránový proces, který je považován za nejlepší dostupnou techniku. Anoda a katoda jsou zde odděleny pro vodu nepropustnou a ionty vodící membránou. Roztok solanky protéká anodovým prostorem, kde jsou chloridové ionty oxidovány na chlor. Předností membránových článků je výroba roztoků velmi čistého hydroxidu sodného a výrazně menší spotřeba energie než v jiných postupech, technologie navíc nepoužívá vysoce toxické látky jako rtuť a azbest. Žádost a vyjádření odborně způsobilé osoby Ze srovnání uvedených postupů výroby chloru vyplývá, že membránový postup je z hlediska životního prostředí zdaleka nejšetrnější. Nepoužívá vysoce toxické materiály jako rtuť a azbest, vyrobí se při něm roztoky velmi čistého hydroxidu sodného a má menší spotřebu proudu než rtuťová i diafragmová technologie. Přestože amalgámová elektrolýza není nejlepší dostupnou technikou, Spolana žádala o povolení jejího dalšího provozu s argumentem, že v EU je nerozšířenější technologií výroby chloru a louhu (47% v roce 2004). V žádosti o vydání integrovaného povolení pak byly uvedeny parametry nejlepší dostupné techniky pro amalgámovou elektrolýzu. Provozovatel v žádosti zároveň přiznal, že emise rtuti z výroby jsou vysoké. Spolana je členem sdružení Eurochlor, které se zavázalo snížit do roku 2007 celkové emise rtuti pod 1g na tunu vyráběného chloru. Výsledky Spolany za rok 2005 byly cca 5 % nad tímto závazkem. Krajský úřad Středočeského kraje si k žádosti vyžádal vyjádření odborně způsobilé osoby, kterou byla česká informační agentura životního prostředí CENIA. Její vyjádření bylo zveřejněno 27. března 2007. Odborně způsobilá osoba doporučila vydat integrované povolení s platností do roku 2015 s tím, že provozovatel se zavázal po tomto roce nahradit amalgámovou elektrolýzu membránovou technologií. Pro emise znečišťujících látek z výroby pak CENIA navrhla převzít limity odpovídající příslušným složkovým zákonům.

Řízení o vydání integrovaného povolení bylo zahájeno 30. 6. 2006. Cílem Arniky, která se řízení účastnila, bylo prosadit ve Spolaně nahrazení zastaralé amalgámové elektrolýzy membránovou technologií, která je pro životní prostředí nejšetrnější možností výroby chloru, spojenou s nejmenšími úniky toxických látek, a především se při ní nepoužívá rtuť. Je označena jako nejlepší dostupná technika BAT ve smyslu direktivy EU o IPPC. Postupy výroby chloru podle BREF Referenční dokument BAT v sektoru výroby chloru a louhu byl vypracován v roce 2001 a je dostupný v české a anglické verzi. Pojednává o různých způsobech výroby chloru, které zde rovněž ve zkratce popisujeme: Amalgámový postup (rtuťový elektrolytický proces)

Rtuťová elektrolýza se v Evropě používá od roku 1892. V procesu, který využívá i Spolana, se používají dva články. V primárním elektrolyzéru protéká vyčištěná nasycená solanka obsahující asi 25% hmotnosti chloridu sodného žlabem. Na dně žlabu teče tenká vrstva rtuti (Hg), katoda, protiproudně k solance. Těsně nad katodou je zavěšena sestava anody. Elektrický proud tekoucí elektrolyzérem rozkládá solanku procházející úzkým prostorem mezi elektrodami. Na anodě se uvolňuje plynný chlor (Cl2) a na katodě kovový sodík (Na). Plynný chlor se shromažďuje nad sestavou anody a přepouští do operace čištění.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

DOPAD IPPC NA ZMÍRNĚNÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ PROVOZU

Připomínky Arniky Arnika podala řadu připomínek. Poukazovali jsme na fakt, že amalgámová elektrolýza není podle dokumentu BREF pro výrobu chloru a louhu sodného nejlepší dostupnou technologií. V provozu Spolany navíc současná technologie elektrolýzy podmínky nejlepší dostupné techniky pro tento typ výroby v některých případech nesplňuje. Navrhli jsme, aby byla platnost integrovaného povolení pro výrobu chloru a louhu amalgámovou elektrolýzou omezena na dobu do 31. prosince 2009. Další připomínky vycházely z rozboru žádosti. Provozovatel uvedl, že koncentrace rtuti vstupující do chemické kanalizace je vyšší než parametr nejlepší dostupné techniky, a že nejlepší zařízení, zařazená do pilotního programu minimalizace ztrát rtuti při amalgámové výrobě chloru, dosahují v ročním průměru celkové ztráty rtuti do vzduchu, vody a do produktu v rozmezí 0,2-0,5 g Hg na tunu kapacity chloru. Další problematikou, která souvisí s amalgámovou elektrolýzou, je tok rtuti a problematika odpadů s obsahem rtuti. Navrhli jsme proto snížení emisí rtuti do vzduchu, odpadních vod a produktů pod 1g na tunu výrobní kapacity chloru dle nařízení vlády č. 615 z roku 2006. Spolana uvedla, že za rok 2005 vypustila 1,0473g Hg/t chloru. Dále Arnika požadovala zpřísnění emisního limitu pro výduch č. 006 (výroba HCl), a to pro chlorovodík na 5 mg/m3 . Arnika navrhla také sledování imisní situace, především koncentrací rtuti, v sousedství Spolany a monitoring emisí rtuti do ovzduší v hale elektrolyzérů 1× týdně (tj. 4× měsíčně). Ze žádosti totiž vyplynulo, že provozovatel neprovedl analýzu zatížení okolí Spolany rtutí. Proto jsme doporučili zadat vyhodnocení zatížení areálu Spolany a jeho okolí rtutí, zavedení dlouhodobého monitoringu vybraných složek prostředí a také zpracování komplexní rizikové studie k odhalení vlivu zjištěného zatížení na zdraví lidí, kteří žijí a pracují v okolí provozu. Při ústním jednání Arnika prosazovala měření přítomnosti perzistentních organických látek (dioxinů, PCB a hexachlorbenzenu) v odpadech produkovaných při výrobě chloru a louhu.

Díky zkrácení lhůty na přechod ze zastaralé amalgámové elektrolýzy na membránovou technologii z požadovaného o rok, tedy namísto do roku 2015 do roku 2014, Spolana ušetří své okolí od zbytečně vypuštěné 0,5 až 1,5 tuny toxické rtuti. Vzhledem k nebezpečnosti této láky pro lidské zdraví je i toto snížení velmi významné. Arnice se v průběhu řízení podařilo prosadit i další opatření, která povedou k ekologicky šetrnějšímu provozu chemičky. Například limit pro vypouštění chlorovodíku z výroby kyseliny chlorovodíkové byl snížen z 25 mg/m3 na 18 mg/m3. Spolana bude muset také informovat o obsahu rtuti v odpadech v roční zprávě o plnění integrovaného povolení. Tato data se tak zpřístupní veřejnosti. Spolana by také měla provádět měření perzistentních organických látek (dioxinů, PCB a hexachlorbenzenu) v odpadech z provozu výroby chloru a louhu sodného. Průběh vydávání integrovaného povolení pro amalgámovou elektrolýzu ve Spolaně dokazuje, jak důležitá je účast občanských sdružení. Žádný z účastníků, a dokonce ani odborně způsobilá osoba a povolující úřad, neměli vůli naplnit smysl zákona o integrované prevenci a požadovat po provozovateli využití nejlepší dostupné techniky v dřívějším termínu nežli byl konec roku 2014, přijatelný během vyjednávání i pro provozovatele. Bez veřejné kontroly celého procesu a připomínek občanského sdružení by bylo nepochybně povoleno pokračování provozu zastaralé technologie s enormními negativními vlivy na životní prostředí minimálně o další rok bez pevně stanoveného harmonogramu pro přípravu konverze.

PŘEDPOKLAD DALŠÍHO VÝVOJE PŘÍPADU Pro provozy Spolany probíhá řada dalších procesů integrovaného povolování, které prakticky nesleduje veřejnost a je otázkou, zda jejich výsledek skutečně naplní cíle Evropské směrnice o IPPC, a sice zlepšení stavu životního prostředí nad rámec limitů stanovených složkovými zákony. Úřady většinou nemají snahu stanovovat pro podniky přísnější limity anebo limity pro látky, jež by složkové zákony neobsahovaly. To platí především pro specifické chemické výroby, kde dochází ke vzniku a únikům látek, na které zákony nepamatovaly. Arnika se bude v následném období spolu s dalšími nevládními organizacemi soustředit na zpřísnění strategie Evropské unie pro nakládání s rtutí. Nařízení připravované EU by mohlo zkrátit termín přechodu na bezrtuťové technologie nejen pro Spolanu, ale pro řadu chlorových chemiček v celé Evropě. Zásadní bude také sledování dalšího postupu Spolany při naplňování podmínek vydaného integrovaného povolení. Podnik bude muset v nejbližší době zahájit procesy směřující k povolení membránové technologie, aby stihnul příslušné termíny. Důležitá bude i kontrola provádění monitoringu a zveřejňování jeho výsledků.

Rozhodnutí – integrované povolení Ústní projednání žádosti se konalo 9. května 2007. Rozhodnutí bylo vydáno 25. září 2007. Krajský úřad při něm dal zčásti zapravdu připomínkám Arniky a stanovil, že Spolana Neratovice musí ukončit provoz amalgámové výroby chloru do roku 2014 a do roku 2010 bude muset předložit novou žádost o integrované povolení. Krajský úřad současně vyměří harmonogram, podle kterého bude muset podnik přejít na bezrtuťovou výrobu. Návrhy Arniky na omezení platnosti integrovaného povolení do koce roku 2009 nepodpořil žádný z dalších účastníků řízení (Česká inspekce životního prostředí, krajská hygienická stanice, město Neratovice, obec Libiš ani zastupitelstvo Středočeského kraje) ani krajský úřad, který o vydání integrovaného povolení rozhodoval.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

10. UKLÁDÁNÍ ODPADŮ V DOLE JAN ŠVERMA  GEMEC UNION

2000 využívala společnost Gemec Union bývalé důlní šachty pro ukládání popílků ze spaloven; končily jich zde tisíce tun. V roce 2002 si firma nechala základkové směsi certifikovat od Technického a zkušebního ústavu stavebního a poté ukládala do dolu odpady jako certifikované „výrobky z odpadů“ (nařízení vlády č. 163/2002 Sb., certifikace podle §5). U výrobků se sledují tyto parametry: pevnost v prostém tlaku (základka A1, A2, B, H), poměrná deformace (základka C), vyluhovatelnost (limitní hodnoty výluhu nesmí překročit třídu II dle vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb.), ekotoxicita výluhu a radioaktivita. Tyto parametry postačí za rok posoudit u jednoho vzorku pro každý typ základky. Vyrobené základkové směsi jsou certifikované pouze pro důl u Žacléře, neboť certifikáty byly vydány i na základě hydrogeologického posudku lokality. Problém spočívá v tom, že ústav základkové směsi nikdy netestoval na obsah vysoce toxických dioxinů, které se do odpadních popílků dostaly jako nechtěný produkt spalování. Podle odhadu Arniky se do podzemí dostávalo zhruba 15 g TEQ dioxinů ročně a celkem jich v dole podle tohoto teoretického výpočtu mohlo skončit přibližně 45 g TEQ (toxického ekvivalentu). Po Spolaně Neratovice je Důl Jan Šverma druhým místem v České republice, kde je uloženo tak velké množství dioxinů. Na technologii výroby základkových směsí neproběhl proces posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Nebylo ani posouzeno, jak se tyto výrobky budou chovat z dlouhodobého hlediska, a zda se množství uvolňovaných látek nemůže po určitém čase zvýšit. Tato technologie je přitom na území České republiky zcela nová. V současnosti je Důl Jan Šverma prakticky zaplněn. Základkové směsi se ukládají dokonce i v těsné blízkosti povrchu. To bylo hlavním důvodem, proč zesílily protesty místních lidí proti takovémuto nakládání s odpady na Žacléřsku, a proč žádají úplný zákaz této činnosti. Nemají k provozovateli technologie důvěru a obávají se možných následků.

Lampertice a Žacléř, Královéhradecký kraj, 2007

POPIS LOKALITY Žacléř je spolu s Trutnovem, Dvorem Králové a Hostinným nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska v Královéhradeckém kraji. Obec Lampertice se nachází pár kilometrů od polských hranic, nedaleko od Žacléře. Žije zde necelých 500 obyvatel. Významnější rozvoj přinesla Žacléři průmyslová revoluce a s ní spojený zájem o černé uhlí, které se v této lokalitě těžilo již od 16. století. Mezi Lamperticemi a Žacléřem se nachází bývalý důl na černé uhlí Jan Šverma, který je nejstarším uhelným dolem ve střední Evropě. Hlubinné dobývání černého uhlí zde začalo roku 1570. Šachta dosáhla postupně hloubky 986 m a po ukončení těžby v roce 1992 zůstalo v jejím podzemí 60 km důlních děl.

HISTORIE PROBLÉMU V roce 1993 zahájila společnost Gemec Union projekt na sanaci prostorů Dolu Jan Šverma samotuhnoucí nerozplavitelnou základkou. Jedná se o zkušební projekt ukládání odpadů v hlubinných dolech. Podzemní prostory dolu se postupně zaplňují tekutou směsí různých materiálů, která v důsledku využití speciální technologie posléze ztuhne a vytvoří nový masiv. Ten má zabránit propadání poddolovaného území, prosakování znečišťujících látek do podzemních vod a zaplňování opuštěných šachet důlním plynem, který by se mohl vznítit. Na první pohled chvályhodná činnost má háček. Ve směsi pro výplň dolu skončila značná část popílků ze spaloven odpadů z celé České republiky obsahujících toxické látky jako dioxiny nebo PCB, a další odpady obsahující tyto či jim podobné látky (např. čistírenské kaly ze Spolchemie v Ústí nad Labem). Přestože tento způsob likvidace nebezpečných odpadů může představovat hrozbu pro životní prostředí, není okolí dolu dostatečně monitorováno. Poprvé na problém, že v dole končí spolu s popílky vysoká množství nebezpečných dioxinů, upozornila Arnika v prosinci 2003. Podle prohlášení firmy Gemec Union přestala společnost od února 2004 popílky ze spaloven odpadů k zavážení Dolu Jan Šverma používat.

Používání odpadů jako výrobků Česká legislativa nemá stanovena žádná kritéria, s jakými odpady může být nakládáno jako s výrobkem. Tato metodika se pro určité odpady začíná vypracovávat až v roce 2007. K výrobě mohou být používány i odpady s vyšším obsahem perzistentních organických látek, což může být v rozporu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 850/2004 o POPs (perzistentních organických látkách). Obsah POPs v odpadech uvedených v Nařízení č.850/2004 Sb. se nesleduje. Limity přijaté v Nařízení č. 1195/2006 neodpovídají skutečné praxi v zemích EU a jejich stanovení není založeno primárně na ochraně zdraví a životního prostředí, na to jsou nastaveny příliš vysoko. V rámci Stockholmské úmluvy i Basilejské úmluvy nebyly limity uvedené v Nařízení č.1195/2006 zatím odsouhlaseny jako konečné. K výrobě základkových směsí mohou být použity odpady z různých průmyslových provozů. Odpady pod stejným

ZAŘÍZENÍ A JEHO DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V roce 1993 bylo rozhodnuto o využití vytěžených podzemních prostor Dolu Jan Šverma pro ukládání odpadů. Původně měly být do dolu plaveny pouze popílkové směsi, ale od roku 1995 sem byly se souhlasem státních orgánů ukládány také vybrané ostatní a nebezpečné odpady. Minimálně od roku

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

Zařízení v areálu dolu sestává ze:

katalogovým číslem přitom mohou mít velmi rozdílné vlastnosti a mohou obsahovat rozdílné koncentrace těžkých kovů a dalších nebezpečných látek. Ukládání odpadů upravených stabilizací na skládky je možné až po ukončení celého procesu a podle výsledků chemických rozborů. Přitom až tyto rozbory ukáží, na jaký typ skládky mohou být stabilizáty uloženy. Při ukládání odpadů do dolů naproti tomu dochází k ukončení procesu stabilizace až v dole. Není potom jasné, jak je kvalita stabilizátů průběžně monitorována a jakým způsobem se berou v úvahu vstupní koncentrace sledovaných nebezpečných látek. Do některých typů základkových směsí mohou být použity například čistírenské kaly, které mohou obsahovat i větší podíl chlororganických látek (například z chemických výrob).

záplavové linky u jámy Jan č. 1, homogenizační linky na výrobu sypané základky – „Mod-

rý pták“, meziskladu nebezpečných odpadů a haly dekontamina-

ce – DOLMEN. Řízení o vydání integrovaného povolení bylo zahájeno 3. ledna 2007, stručné shrnutí bylo zveřejněno 22. ledna téhož roku. Sdružení Arnika se procesu vydávání integrovaného povolení zúčastnilo a vzneslo řadu připomínek. Jejich cílem bylo dosáhnout ukončení dalšího ukládání odpadů s obsahem POPs do dolu a celkově tuto činnost omezit vzhledem k jejím potenciálním negativním dopadům na životní prostředí. Prosazovali jsme názor, že popílek ze spaloven a další odpady s obsahem POPs mají být uloženy v zabezpečených kontejnerech na jednodruhovou skládku nebezpečného odpadu a poté zlikvidovány chemickou cestou. Zároveň Arnika prosazovala monitoring dioxinů a dalších POPs v okolí Dolu Jan Šverma, protože tyto nebezpečné sloučeniny se z ukládaných odpadů mohou uvolňovat. V připomínkách Arniky se objevilo několik požadavků. Upozorňovali jsme například na fakt, že by měl být posouzen vliv technologie na životní prostředí v procesu EIA, neboť tak by bylo možné důkladně posoudit dopad výrobků z odpadů na celou lokalitu. V areálu Dolu Jan Šverma by se měly zpracovávat pouze odpady, které obsahují takové látky (např. těžké kovy) u nichž je prokázáno, že je lze upravovat stabilizací a u kterých dochází během stabilizace k chemické vazbě. Tím by mělo být zajištěno, že použití základkových směsí bude bezpečné z dlouhodobého hlediska. U odpadů, které jsou vyjmenovány v Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 850/2004 o perzistentních organických látkách (případně u odpadů z provozů vyjmenovaných jako potenciální velký zdroj těchto látek Stockholmskou úmluvou) by měl krajský úřad stanovit nejvyšší přípustný obsah těchto látek a provozovatel by jej musel doložit. Důležité je sledovat nejen samotný provoz, ale také monitorovat výstupy z technologie, tedy obsah nebezpečných látek v uložených odpadech po ukončení procesu jejich stabilizace.

Úniky dioxinů do vody Výsledky rozborů zadaných v březnu 2004 firmou Gemec Union ukázaly, že z Dolu Jan Šverma mohou unikat dioxiny do Lampertického potoka. Mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou zjištěnou v sedimentech potoka a jeho přítoků byl desetinásobný rozdíl. Pod výtokem ze sedimentační nádrže dolu byl naměřen obsah dioxinů 10 pgTEQ/g sušiny. Ten převyšuje desetinásobně hodnotu stanovenou pro pozaďové hladiny dioxinů v sedimentech v metodickém pokynu MŽP. Přestože se jedná o horní část toku, je hladina dioxinů v jeho sedimentech srovnatelná s těmi zjištěnými v sedimentech Labe v Obříství (pod Spolanou) anebo v Děčíně po povodni v roce 2002. Arnika ve spoluprací s obcí Lampertice zadala před a po těchto měřeních rozbor 3 pstruhů na obsah perzistentních organických látek, konkrétně dioxinů (PCDD/F), polychlorovaných bifenylů (PCB) a hexachlorbenzenu (HCB). Ryby byly odchyceny v části potoka mezi přítokem ze štoly Egydi a malým přítokem pod místním názvem „U Kirschů“. Přestože naměřené koncentrace toxických látek vyjádřené na gram tuku jsou především v případě hexachlorbenzenu a polychlorovaných bifenylů vysoké, díky nezvykle nízkému obsahu tuku v rybě (0,83%) žádná z hodnot zjištěných ve pstruzích nepřesáhla povolenou hygienickou normu. Obsah tuku ve sladkovodních rybách se obvykle pohybuje mezi 2 – 15,5%, přičemž většina vzorků má obsah tuku vyšší jak 2,1% (limit pro PCDD/F stanovuje Nařízení Rady č. 2375/2001 na 4 pg WHO – TEQ/g živé váhy, limit pro hexachlorbenzen byl v době rozborů 10 ng/g živé váhy, nyní je méně přísný). Již při obsahu tuku 2,2 % by byl jeden ze pstruhů z Lampertic označen za nepoživatelného pro vysoký obsah hexachlorbenzenu.

Rozhodnutí a stanovené podmínky K žádosti podali obsáhlé připomínky také občanské sdružení Krásný Žacléř, obce Lampertice a Královec, město Žacléř, Česká inspekce životního prostředí, podnik Povodí Labe a další subjekty. Krajský úřad si vyžádal vyjádření odborně způsobilé osoby (CENIA, české informační agentury životního prostředí), které bylo zveřejněno 20. března 2007. Protože pro danou technologii není zpracován referenční dokument BAT, vycházela CENIA z obecných požadavků zákona a došla k závěru, že po-

PROCES INTEGROVANÉHO POVOLOVÁNÍ Zařízení na využívání a úpravu odpadů v areálu Dolu Jan Šverma v Žacléři spadá pod režim zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci znečištění, a to konkrétně do kategorie 5.1. – zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

DOPAD IPPC NA ZMÍRNĚNÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ PROVOZU

užívaná technologie splňuje kritéria pro nejlepší dostupnou techniku. Navrhla pak řadu konkrétních podmínek. Ústní projednání žádosti se konalo 24. dubna 2007. Velký prostor byl věnován prevenci a postupům při kontrole základkových směsí. Díky spolupráci odborně způsobilé osoby, ČIŽP, zástupců krajského úřadu i firmy Gemec došlo k určitému pokroku a ke zlepšení monitoringu – způsobu vzorkování základkových směsí. Přísnější požadavky byly ujednány i pro skladování a manipulaci s odpady před jejich vstupem do linky na výrobu směsí. Připomínky směřující k zastavení ukládání odpadů v blízkosti povrchu se nicméně vyřešit nepodařilo. Dne 3. května vydal krajský úřad své rozhodnutí. Dne 21. května 2007 se proti němu odvolalo místní občanské sdružení Krásný Žacléř, město Žacléř a Arnika. Vydané integrované povolení přezkoumalo Ministerstvo životního prostředí a dalo odvolatelům do značné míry zapravdu. Dne 15. září 2007 vydalo konečné rozhodnutí, kterým původní rozhodnutí krajského úřadu v řadě částí změnilo. Hlavním zásahem ministerstva bylo omezení rozsahu typů odpadů, které může provozovatel do Dolu Jan Šverma ukládat. Ministerstvo konstatovalo, že původní rozsah povolených odpadů byl příliš rozsáhlý a nezaručoval možnost efektivní kontroly. Zrušilo proto příjem odpadů „jinak blíže neurčených“, neboť pod tyto odpady jsou mnohdy zařazovány i odpady s nebezpečnými vlastnostmi. Ze všech technologických linek byly vyloučeny agrochemické odpady, které mohou obsahovat pesticidy nebo látky typu POPs. Ministerstvo také zamezilo přijímání odpadů s obsahem těžkých kovů (chrom nebo rtuť), stejně tak příjem odpadů z metalurgických a spalovacích procesů obsahující nebezpečné látky. Vzhledem k míchání odpadů byly vyloučeny i odpady s obsahem azbestu a kaly s obsahem nebezpečných látek. Rozsah typů odpadů, jež mohou obsahovat perzistentní organické látky (POPs), ministerstvo také omezilo. U těchto odpadů musí být navíc míra jejich znečištění vždy doložena analýzou akreditované laboratoře (seznam takto posuzovaných odpadů uvádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 850/2004, o persistentních organických látkách, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1195/2006 a 172/2007). V zařízení nesmí být zpracovávány odpady, které vykazují vyšší hodnoty látek, než je uvedeno v příloze č. IV zmíněného nařízení. Integrované povolení obsahuje závazné podmínky, které se týkají míšení odpadů. Ministerstvo podmínku týkající se míšení odpadů zpřesnilo a provozovatel nesmí mísit odpady, u nichž jsou pravděpodobné nežádoucí chemické reakce. Provozovatel musí klást velkou pozornost přejímce odpadů do zařízení a podrobně ji mít popsanou v provozním řádu. Při míšení musí provozovatel splnit požadavky certifikátu vydaného pro jednotlivé druhy základkové směsi. Složení konečného certifikovaného materiálu je stanoveno ve schváleném certifikátu, který vydává Technický a zkušební ústav stavební Praha.

Vzhledem k tomu, že integrované povolení bylo vydáno teprve nedávno, není v roce 2007 možné posoudit jeho vliv na omezení znečištění životního prostředí dalším ukládáním odpadů v Dole Jan Šverma. Proces integrovaného povolení nicméně umožnil podrobnou analýzu rozsahu odpadů, které mohou být ukládány v dole, a vedl k jejich omezení o všechny potenciálně nebezpečné druhy. V jiném typu správního řízení by k tomuto kroku nejspíše nedošlo, protože značná část nebezpečných odpadů byla z povolení vyňata až po odvolání občanských sdružení Ministerstvem životního prostředí. Proces integrovaného povolování umožnil také podrobné nastavení monitoringu vlivu technologie na životní prostředí. Provozovatel je povinen monitorovat vlastnosti odpadů přijímaných do zpracování i vlastnosti základkových směsí, při celém procesu zpracování pak musí sledovat mimo jiné obsah POPs. Přestože se v integrovaném povolení nepodařilo prosadit monitoring vod, provozovatel musí provádět monitoring celého likvidovaného dolu za účasti autorizovaných odborníků z oblasti hydrogeologie a báňské činnosti. Problémem, kolem něhož panovaly při vydávání integrovaného povolení největší spory, je možnost využití odpadů s nebezpečnými vlastnostmi jako „výrobků“. Na certifikované stavební výrobky se totiž nadále nevztahuje zákon o odpadech a pokud se při testovaní vlastností takových výrobků neměří např. koncentrace POPs (jako v případě Dolu Jan Šverma), mohou se nebezpečné látky šířit mimo jakoukoliv kontrolu do životního prostředí. Na provozovatele, který ukládá výrobky do horninového prostředí, se vztahuje pouze báňský zákon. Celá problematika je v současné době nedostatečně ošetřena legislativou, a proto bude i v dalších podobných případech nejspíše nezbytné posuzovat konkrétní „výrobky“ vzniklé z odpadů – dokud se příslušná legislativa nezmění – individuálně.

PŘEDPOKLAD DALŠÍHO VÝVOJE PŘÍPADU V souvislosti s dalším ukládáním odpadů do Dolu Jan Šverma lze předpokládat monitoring problematiky ze strany místního občanského sdružení, obce Lampertice i města Žacléř. Tyto subjekty nepochybně využijí mimo jiných zdrojů i data získávaná od společnosti Gemec na základě vydaného integrovaného povolení, která budou předávána správním úřadům. Případ Dolu Jan Šverma byl prvním svého druhu – zkoušela se zde zcela nová technologie ukládání odpadů a poprvé se hledaly omezující podmínky pro takovýto typ činnosti. Zkušenosti získané v celém procesu nepochybně využijí další občanská sdružení a obce potýkající se s podobným problémem. Lze očekávat, že záměrů na ukládání odpadů do starých důlních děl bude přibývat (například na Ostravsku). Ukládání odpadů do Dolu Jan Šverma poukázalo i na obecnější problém, týkající se využití odpadů jako „stavebních výrobků“. Přestože nešlo o jediný zdokumentovaný případ tohoto typu, šlo o případ nejrozsáhlejší a podrobně popsaný.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

11. VÝROBA DŘEVOTŘÍSKOVÝCH DESEK  KRONOSPAN

Ze strany občanských sdružení, ale zřejmě i Evropské unie, lze v budoucnosti očekávat tlak na zpřesnění legislativy v oblasti nakládání s odpady, neboť jejich využití jako „výrobků“ může dostat odpadovou problematiku mimo působnost zákona o odpadech a vést k vážnému ohrožení životního prostředí.

Jihlava, Kraj Vysočina, 2007

ZDROJE DALŠÍCH INFORMACÍ

POPIS LOKALITY

Popis případu Dolu Jan Šverma: http://bezjedu.arnika.org/

Krajské město Jihlava leží na návrší nad řekou Jihlavou. Město, které má nyní 50 tisíc obyvatel, vzniklo ve dvanáctém století. Největší rozkvět přinesl městu ve čtyřicátých letech 13. století nález stříbrné rudy v okolí. Do města přišli horníci, řemeslníci a obchodníci z celé Evropy. Město má z té doby mnoho urbanistických zajímavostí, turisticky atraktivní je také jeho okolí. Jihlava je kulturním, sportovním, pracovním a správním centrem kraje Vysočina. Závod na výrobu dřevotřískových desek Kronospan se nachází v průmyslové zóně na severu města, která je napojena na železnici a dálnici D1. Ze západu sousedí zóna s obytnou částí Bedřichov, jihozápadně se nachází sídliště Královský vršek. Nejbližší obytné domy jsou 150 m od areálu. Vzdálenost podniku od centrálního náměstí T. G. Masaryka je 3 km.

horka-mista/lampertice/index.shtml Vydávání integrovaného povolení pro Gemec Union:

http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/ MZPXXFIQD5NO.html Sdružení Krásný Žacléř: http://zacler.wz.cz/ Stránky společnosti Gemec Union: http://www.Gemec.cz/

HISTORIE PROBLÉMU Arnika se případu věnuje od konce roku 2005, kdy se na její Centrum pro podporu občanů obrátili občané Jihlavy. Od podzimu 2006, kdy byla zveřejněna dokumentace EIA na novou technologii jednoho ze zařízení továrny, intenzivně poukazujeme na znečištění ovzduší způsobené Kronospanem a snažíme se zabránit dalšímu ohrožování zdraví obyvatel. Již v roce 1957 se na místě dnešního závodu začalo, jako v jednom z prvních v Evropě, s výrobou dřevotřískových desek. V roce 1978 byla v Jihlavě instalována největší linka na výrobu těchto desek v tehdejším Československu. Kronospan CR byl založen v roce 1994 a soustředí se na výrobu klasických dřevotřískových a tzv. OSB desek (desky z tenkých velkoplošných třísek). Výroba je velkým zdrojem znečištění ovzduší, které narůstalo se zvyšováním objemu výroby. Uniká z ní především jemný polétavý prach, těkavé organické látky a z nich pak především formaldehyd. Obyvatelé Jihlavy si od začátku provozu stěžují na zdravotní problémy, zejména záněty očí a dýchací potíže. Pro zápach a prašnost není v některých dnech možné v obytných domech otevírat okna nebo sušit prádlo venku. Od ledna roku 2006 začal platit zpřísněný zákonný limit pro prašné emise, který závod překračoval. Krajský úřad kraje Vysočina v součinnosti s Kronospanem vypracoval a pak i schválil plán snižování emisí, který umožnil závodu tento limit dále překračovat do 31. 12. 2008. Petici, která žádala zrušení plánu a povinnost Kronospanu plnit zákonný limit, podepsaly koncem roku 2005 přibližně 3 000 občanů. Do procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) pro záměr stavby nového kotle (který zvýší emise některých sledovaných škodlivin do ovzduší) a instalace technologie UTWS

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

pořadí dle emisí*

pro sušárnu dřevních třísek (za účelem snížení emisí) se zapojila Arnika, několik občanských sdružení i jednotliví občané. Díky tomu musel závod zveřejnit množství emisí, které do ovzduší vypouští jako celek, ne jen emise jednotlivých dílčích zařízení. Připomínky občanů a občanských sdružení byly uznány za oprávněné. Na zápach, hluk a úniky pilin lidé opakovaně upozorňovali oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě a Krajskou hygienickou stanici v Jihlavě. V srpnu 2007 zjistila kontrola ČIŽP technologickou nekázeň na jednom z lisů OSB desek. Odsávání z haly nad střechu nebylo plně funkční a pracovníci větrali zplodiny z provozu otevřenými vraty. Tím patrně došlo ke zvýšení koncentrace formaldehydu v blízké obytné zóně. ČIŽP udělila závodu pokutu za nedodržování provozního řádu. Pravomocně byly dosud uděleny Kronospanu dvě pokuty za opakované úniky jemných pilin z nechráněných skladů a jedna pokuta za provoz linky OSB bez povolení orgánu ochrany ovzduší. Pravidelně byly nespokojené ohlasy obyvatel zveřejňovány nejen v místním, ale i v celostátním tisku. V listopadu 2007 na pozvání některých občanů i zastupitelů navštívil Kronospan ministr životního prostředí Martin Bursík.

organizace (provozovna)

ČEZ, a.s. (Elektrárny Prunéřov)

emise polétavého prachu (PM10) do ovzduší (kg/rok) 893 000

Třinecké železárny, a.s.

738 000

11.

KRONOSPAN CR, spol. s r.o.

122 000

40.

Zemědělské družstvo vlastníků Novoveselsko

0,28

pořadí dle emisí karcinogenních látek

Tabulka 5: Pořadí největších znečišťovatelů ovzduší ČR za rok 2006 podle IRZ * celkem ohlásilo 40 provozoven

ZAŘÍZENÍ A JEHO DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V současné době je největším ohrožením pro zdraví obyvatel Jihlavy jemný polétavý prach (o velikosti částic menších než 10 μm – označení PM10 – které se dostanou až do horní části cest dýchacích a částic o velikosti menší než 2,5 μm – označení PM2,5, které pronikají až do dolních cest dýchacích) a formaldehyd. Podle integrovaného registru znečišťování byla výroba dřevotřísky desátým největším zdrojem jemného polétavého prachu do ovzduší v republice (145,6 tun za rok 2005), v roce 2006 jedenáctým (122 tun). (Viz tabulku 5.) Formaldehyd je podle hodnocení Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), tím pádem i Světové zdravotnické organizace (WHO), pro člověka rakovinotvornou látkou (kategorie 1). V českém právním řádu však pro ni není stanoven imisní limit, a proto není povinný ani jeho monitoring ve venkovním ovzduší. Státním zdravotním ústavem je však stanovena tzv. referenční koncentrace (viz text dále). O emisích formaldehydu závody Kronospanu v Jihlavě je možné získat informace jen z IRZ či z Registru emisních zdrojů znečištění ovzduší REZZO. Z hlediska vypouštěných rakovinotvorných látek do prostředí lze Kronospan považovat za jednoho z největších znečišťovatelů v České republice. Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasifikovaných IARC jako karcinogenní, obsažených v celkových únicích do ovzduší, vody a půdy, podle dat zveřejněných v IRZ za rok 2006 uvádíme v tabulce 6.

organizace (provozovna)

množství karcinogenních látek vypouštěných do prostředí

KRONOSPAN CR, spol. s r. o

13 600

ROCKWOOL, a. s.

9 190

DEZA, a.s.

8 568

BorsodChem MCHZ, s.r.o. 3 685

KNAUF INSULATION, spol. s r. o.

3 120

Spolana, a.s.

2 783

M.L.S. Holice, spol. s r. o.

2 620

DUKOL Ostrava, s. r. o.

2 560

KRONOSPAN OSB, spol. s r. o.

1 990

10.

Union Lesní Brána, a.s.

1 760

Tabulka 6: Pořadí největších emitentů karcinogenních látek do ovzduší v ČR za rok 2006 podle IRZ

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

Emisní limit formaldehydu je v České republice (vyhláška č. 356/2002 Sb.) srovnán s Evropskou unií a platí hranice 20 mg/m3 hmotnostní koncentrace formaldehydu v odpadním plynu. Podle podmínek stanovených provozovatelům středních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší vyhláškou č. 356/2002 Sb. by měl Kronospan provádět pravidelná měření emisí formaldehydu jednou za tři kalendářní roky. Díky fungování integrovaného registru znečišťování ho však měří a nahlašuje každoročně. Jednotlivé zdroje tento limit sice splnily, ale přesto zůstává Kronospan největším bodovým zdrojem úniků této rakovinotvorné látky do ovzduší a vzhledem k neexistenci integrovaného povolení je těžké při rozsahu tohoto závodu kontrolovat i správnost a důvěryhodnost odhadu celkových emisí v IRZ. Imisní limit pro formaldehyd neexistuje. Koncentrace formaldehydu se měří pro účely sledování kvality ovzduší pouze jakožto prekurzoru troposférického ozonu, který má stanovenu přípustnou úroveň (nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší). Podle studie „Vyhodnocení imisních měření v Jihlavě“, kterou na základě měření v roce 2007 zpracoval Státní zdravotní ustav v Brně, byly v obytných oblastech Jihlavy stanoveny průměrné koncentrace 10 až 22,5 μg/m3. Studie připouští, že „určitá (zdravotní) rizika existují“, posuzuje je však jako „akceptovatelná“. WHO uvádí směrnou hodnotu pro nekarcinogenní účinky formaldehydu ve výši 100 μg/m3 pro půlhodinové koncentrace. Státní zdravotní ústav stanovil referenční prahovou koncentraci pro některé látky ve venkovním ovzduší podle § 45 zákona č. 86/2002, o ochraně ovzduší. Hodinová referenční koncentrace pro formaldehyd je 60 μg/m3. Podle Kronospanu dosahují maximální třicetiminutové koncentrace v obytné zástavbě v okolí podniku 37,3 μg/m3. Po realizaci záměru posouzeného v EIA by mělo dojít ke snížení těchto koncentrací na 20,3 μg/m3. Roční koncentrace by pak měly klesnout až o 1,4 μg/m3. Vzhledem k chybějícímu imisnímu limitu nelze stanovit jeho plnění ani v rámci programu ke zlepšení kvality ovzduší dle § 7 zákona o ochraně ovzduší.

pořadí dle emisí*

Z hlediska celkového objemu vypouštěného formaldehydu do ovzduší je Kronospan také největším znečišťovatelem ovzduší v ČR (s podílem 44 % na celorepublikových emisích formaldehydu z bodových zdrojů ohlašovaného do IRZ podniky za rok 2006):

organizace (provozovna)

emise formaldehydu do ovzduší (kg/rok) **

KRONOSPAN CR, spol. s r. o

13 600

ROCKWOOL, a. s.

9 190

KNAUF INSULATION, spol. s r. o.

3 120

DUKOL Ostrava, s. r. o.

2 560

KRONOSPAN OSB, spol. s r. o.

1 990

Union Lesní Brána, a.s. 1 760

13.

KORDÁRNA, a. s.

Tabulka 7: Pořadí největších emitentů formaldehydu do ovzduší v ČR za rok 2006 podle IRZ * celkem ohlásilo 13 podniků ** celkem hlášeno 35 293 kg/rok V průběhu povolovacího procesu na novou technologii podnik v dokumentaci EIA uvedl souhrn všech emisí, které vypouští do ovzduší závod jako celek. Celý závod vypustil za rok 2005 do ovzduší 22,5 tun formaldehydu a 474,1 tun polétavého prachu (tuhých znečišťujících látek celkem bez rozlišení PM10). Samotný proces EIA se týkal změny zařízení na sušení dřevních třísek (s použitím tzv. technologie UTWS a suchého elektrofiltru) a kotle na biomasu. MŽP vydalo 10. 4. 2007 k záměru kladné stanovisko, ovšem za předpokladu splnění celkem 35 podmínek. Mimo jiné bylo uloženo měření imisí odpovídajících látek před a po realizaci záměru. Krajský úřad, ČIŽP a krajská hygienická stanice by k datu kolaudace měly navrhnout pravidelný imisní monitoring formaldehydu (4× ročně). Realizací všech záměrů v areálu by podle dokumentace EIA měly klesnout emise formaldehydu přibližně o 4,2 tun, emise prachu o 300 tun a měl by se snížit zápach z provozu. Imisní hodnoty koncentrací oxidu uhelnatého, oxidu dusičitého a karcinogenního benzenu jsou v Jihlavě nízké. Koncentrace PM10 zůstanou i po snížení emisí na přibližně ¾ platného imisního limitu. Významnější může být nárůst emisí oxidů dusíku celkem o 43 %.

PROCES INTEGROVANÉHO POVOLOVÁNÍ Zařízení na výrobu dřevotřískových desek, ani jiná technologická zařízení dřevozpracujícího průmyslu, tedy ani Kronospan, nespadají pod žádnou kategorii přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, resp. pod totožné kategorie přílohy č. 1 směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění. Žádný z energetických zdrojů provozovaný v Kronospanu nebo zdroje jejichž příkon lze sčítat na základě ustanovení § 4 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší nepřesahují svým příkonem 50 MW. Z tohoto důvodu nemá provozovatel povinnost požádat o vydání integrovaného povolení. Podle zákona o integrované prevenci by bylo možné v rámci integrovaného povolování stanovit přísnější emisní limity, příp. i požadovat zavedení nejlepší dostupné techniky.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část II. Případové studie

DOPAD IPPC NA ZMÍRNĚNÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ PROVOZU

který může být zdrojem prachových částic, nesmí být skladován venku či nezakrytý. Na hospodaření s odpady musí být zpracován audit. Tyto a další povinnosti může stanovit také české integrované povolení.

Nedostatečnými povinnostmi kladenými na tento druh výroby vyplývajícími jednak z právních předpisů, ale především z přijatých opatření orgánů ochrany ovzduší, nelze po Kronospanu požadovat přísnější limity k vypouštění formaldehydu do ovzduší. Zároveň Kronospan odmítá požádat o vydání integrovaného povolení z vlastní vůle, jak to umožňuje ustanovení § 2 písm. a). Určitým řešením by bylo doplnění tohoto typu zařízení do zákona o integrované prevenci (a to i pro zařízení uvedená do provozu před účinností zákona). Důvodem, proč by se měly povinnosti vyplývající ze zákona o integrované prevenci vztahovat i na Kronospan a podobná zařízení pracující s takovým množstvím formaldehydu je především to, že chemické provozy vyrábějící formaldehyd integrované povolování vyžadují (kategorie 4.1. písm. b) – chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou mj. aldehydy). Přitom hlášené emise jediného českého výrobce formaldehydu, společnosti DUKOL Ostrava, spol. s r. o., byly za rok 2006 šestkrát nižší, než emise Kronospanu. Výrazné, i když řádově menší emise formaldehydu mají také podniky vyrábějící sádrokartonové desky (Knauf Insultation, s. r. o.) a tepelné izolace (Rockwool, a. s.). Tyto podniky integrované povolení mají. Jako další důvod pro zařazení tohoto typu výroby pod zákon o integrované prevenci lze uvést cíl procesu IPPC: regulovat emise hlavních znečišťujících látek dle přílohy č. 2 zákona, pod kterou spadají i látky a přípravky, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci (položka 12. přílohy č. 2). Pokud jde o požadavky práva Evropské unie, nic nebrání členskému státu, aby přijal přísnější opatření, než je uvedeno v příslušné směrnici o integrované prevenci a omezování znečištění. V zemích EU je to příklad britského zákona o prevenci a omezování znečištění z roku 1999 a na jeho základě přijatých nařízení (Pollution Prevention and Control – England and Wales/Scotland – Regulations 2000). Tato nařízení stanoví, že integrovanému povolování podléhají také „průmyslové závody na výrobu dřevotřískových desek, desek z orientovaně rozprostřených velkoplošných třísek, dřevovláknitých desek, sádrovláknitých desek nebo jiných kompozitních desek na bázi dřeva“. Na základě tohoto zákona musela například společnost Egger (UK) Limited vyrábějící v anglickém Hexhamu dřevotřískové desky projít procesem IPPC. Protože jako pojiva využívá ročně 46 tun močovino- a melamin-formaldehydové pryskyřice, byla ji integrovaným povolením stanovena v roce 2005 povinnost čtvrtletního monitoringu všech zařízení, kde by mohlo docházet k únikům formaldehydu a pro zařízení impregnace desek snížený emisní limit 5 mg/m3. Z hlediska zápachu musí podnik zajistit denní kontrolu tak, aby žádný silný pach z výroby nepřekročil hranice areálu. Žádný materiál,

PŘEDPOKLAD DALŠÍHO VÝVOJE PŘÍPADU Od srpna 2007 je v provozu nová filtrační technologie, která odstraňuje emise z některých částí provozu a která byla posouzena v rámci EIA (viz výše). Ministr Martin Bursík při své návštěvě v listopadu 2007 slíbil, že Ministerstvo životního prostředí zahájí s Kronospanem jednání o dvoustranné dohodě, která zaručí skutečné snižování emisí ze závodu. Dohoda by měla závazně stanovit, jaké emise Kronospan odstraní a v jakém horizontu. Mělo by se jednat zejména o odstranění emisí formaldehydu, zabránění úletům jemných pilin do města a později o zachycení částic PM10 emitovaných z kotelny a sušárny dřevních třísek linky OSB. Součástí dohody může být také povinnost závodu podrobit se procesu integrovaného povolování (IPPC). Text dohody připravují pracovníci ministerstva a manažeři závodu. Jednání nebyla ke konci roku 2007 ukončena.

ZDROJE DALŠÍCH INFORMACÍ Popis kauzy Kronospan

na stránkách Centra pro podporu občanů: http://www.cepo.arnika.org/kauza.shtml?x=1915825 Kronospan v kampani Budoucnost bez jedů: http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/jihlava Stránky podniku Kronospan: http://www.kronospan.cz Kronospan v informačním systému EIA: http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp? view=eia_cr&id=VYS216 Integrovaný registr znečišťování: http://www.irz.cz Registr znečišťovatelů ovzduší REZZO: http://www.chmi.cz/uoco/emise.html

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHY I.V.

PŘÍLOHA I: STAV VYDÁVÁNÍ INTEGROVANÝCH POVOLENÍ K ŘÍJNU 2007

Vydáno integrovaných povolení Celkový stav integrovaného povolování v České republice

Mimo proces integrovaného povolování*

Právě povolováno

povolení

žádostí

zařízení

75 %

1149

21 %

321

cca 4 %

cca 50 – 80

Tabulka 8: Celkový stav povolování

* Založeno na odhadech krajských úřadů.

Vydáno integrovaných povolení Odvětví

Právě povolováno

Mimo proces integrovaného povolování*

povolení

žádostí

zařízení

1. Energetika

87 %

102

12 %

2. Výroba a zpracování kovů

67 %

135

30 %

3. Zpracování nerostů

72 %

21 %

4. Chemický průmysl

75 %

162

21 %

5. Nakládání s odpady

67 %

170

27 %

6. Ostatní (mimo 6.4. a 6.6.)

64 %

22 %

13 %

6.4. Potravinářství

76%

16 %

6.6. Velkochovy

82 %

356

16 %

Tabulka 9: Stav povolování podle odvětví

* Založeno na odhadech krajských úřadů. 34

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA I: STAV VYDÁVÁNÍ INTEGROVANÝCH POVOLENÍ K ŘÍJNU 2007

Vydáno integrovaných povolení

Mimo proces integrovaného povolování*

Právě povolováno

Kraj

povolení

žádostí (zařízení)

zařízení

Praha

55 %

39 %

Středočeský

72 %

166

20 %

20**

Královéhradecký

82 %

15 %

Jihočeský

83 %

109

15 %

Jihomoravský

79 %

143

18 %

Karlovarský

74 %

26 %

0***

Liberecký

79 %

15 %

Moravskoslezský

81 %

112

16 %

Olomoucký

78 %

22 %

0***

Pardubický

66 %

31 %

Plzeňský

76 %

24 %

0***

Ústecký

64 %

116

35 %

Vysočina

87 %

Zlínský

70 %

25 %

Tabulka 10: Stav povolování podle krajů

* Založeno na odhadech krajských úřadů. ** Odhad Ministerstva životního prostředí. *** Mohou existovat zařízení mimo proces.

Data byla převzata ze zprávy Ministerstva životního prostředí: http://env.cz/ippc.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA II: SCHÉMA PROCESU VYDÁVÁNÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ PROVOZOVATEL

ŽÁDOST O IP

doplnění žádosti

řízení zahájeno dnem doručení

doplnění ve lhůtě stanovené úřadem

KRAJSKÝ ÚŘAD MŽP

řízení se přerušuje do doplnění žádosti

do 20 dnů od obdržení žádosti

NEÚPLNÁ ŽÁDOST O IP

zhodnocení úplnosti žádosti

žádost může být doplněna i v průběhu řízení

ÚPLNÁ ŽÁDOST O IP po dobu 30 dnů

do 7 dnů od shledání žádosti úplnou

rozeslání žádosti k vyjádření

zveřejnění stručného shrnutí

DOTČENÝ SOUSEDNÍ STÁT

ODBORNĚ ZPŮSOBILÁ OSOBA

v případě dotčení přeshraničními vlivy

na žádost úřadu, není povinné

PŘÍSLUŠNÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY

ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

přihlášení dalších účastníků řízení

VEŘEJNOST

do 8 dnů od zveřejnění

VYJÁDŘENÍ K ŽÁDOSTI

KRAJSKÝ ÚŘAD MŽP neprodleně, po dobu 30 dnů

do 5 dnů od obdržení vyjádření

nařízení ústního jednání o žádosti není povinné, musí se však konat vždy, když o to požádá účastník řízení LEGENDA:

ústní jednání

ÚČASTNÍK ŘÍZENÍ POTENCIÁLNÍ ÚČASTNÍK PROCESU proces možná součást řízení VYJÁDŘENÍ NEBO ŽÁDOST V ŘÍZENÍ

zveřejnění vyjádření odborně způsobilé osoby

do 45 dnů od obdržení vyjádření, může se prodloužit o dalších 45 dnů

ROZHODNUTÍ KRAJSKÉHO ÚŘADU O VYDÁNÍ IP do 15 dnů od rozhodnutí

nabytí právní moci rozhodnutí

odvolání/rozklad účastníků řízení k MŽP

do 7 dnů od nabytí první moci VSTUP/VÝSTUP ŘÍZENÍ

zaslání rozhodnutí kraje na MŽP 36

zveřejnění rozhodnutí o žádosti

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA III: VZOR PŘIHLÁŠENÍ SE ZA ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ IPPC

Krajský úřad Středočeského kraje Odbor zemědělství a životního prostředí Zborovská 11 150 21 Praha 5

V Kosákově 9. 5. 2005 Věc: Přihlášení se za účastníka řízení podle § 7 zákona o integrované prevenci Na základě ustanovení písm. d), odst. 1, § 7 zákona č. 76/2002 Sb., a omezování znečištění a o integrovaném registru znečišťování (zákon o integrované prevenci), v platném znění, se jako občanské sdružení, jehož hlavním cílem je ochrana životního prostředí a ochrana přírody a krajiny, hlásíme jako účastník řízení o vydání integrovaného povolení pro záměr výstavby spalovny nebezpečných odpadů v lokalitě Kosákov, zveřejněného dne 7. 5. 2005 na portálu veřejné správy. V příloze k tomuto dopisu najdete rovněž naše vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení na výše zmíněný provoz předložené firmou SPALTO, a. s. Za občanské sdružení Zdravý Kosákov Jaroslav Nováček předseda Přílohy: vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení stanovy občanského sdružení Zdravý Kosákov

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA IV: PŘÍKLAD ODBORNÉHO POSUDKU

STANOVISKO K VLIVU UVAŽOVANÉ SPALOVNY KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ V LIBERCI NA ZDRAVÍ OBYVATELSTVA komplexní zhodnocení zdravotního rizika z environ-

Po prostudování podkladů konstatuji, že doposud nebylo provedeno zhodnocení komplexního vlivu uvažované spalovny komunálních odpadů v Liberci na zdraví obyvatelstva. Bez zpracování komplexní rizikové studie nelze dle mého názoru zhodnotit, zda uvažovaná stavba nepovede k porušení zákona o péči o zdraví lidu č. 86/1992 Sb. Proto doporučuji zadat zpracování komplexní rizikové studie pro zmíněný záměr s využitím moderní hodnotící metodiky (viz. MUDr. Vít, Čs. hygiena 6/1996) a do doby jejího předložení a kritického zhodnocení nevydat stavební povolení.

mentální depozice těžkých kovů a polychlorovaných dibenzodioxinů produkovaných spalovnou Spalovny komunálních odpadů jsou celosvětově hodnoceny jako nejvýznamnější zdroj dioxinů. Je popsána řada případů, kdy okolí spaloven komunálních odpadů bylo natolik zamořeno těžkými kovy nebo dioxiny, že bylo nutno zakázat zemědělské využití okolní půdy a konzumaci potravin v této oblasti vyrobených (kontaminace vody, rostlin, masa dobytka, drůbeže či ryb, mléka a vajec). To vedlo k zavedení přísných limitů na obsah dioxinů v emisích ze spalovny, které se však spalovna v Liberci nezavázala dodržovat. zhodnocením zdravotního rizika hluku, k jehož zvýšení v okolí spalovny dojde Je nepochybně prokázáno, že hluk z prostředí je velmi významným rizikovým faktorem pro vznik závažných civilizačních chorob, na než dnes umírá většina populace. Vzhledem k nepřetržitému provozu spalovny dojde nepochybně ke zvýšení hlučnosti zejména v nočních hodinách. Je třeba také prověřit vliv stovek zásobovacích automobilů na hluk v okolí přístupových komunikací. komplexní zhodnocení zdravotního rizika polyaromatických uhlovodíků a jejich derivátů (např. nitro-polyaromatické uhlovodíky) V materiálu dr. Kotulána byl bohužel opomenut vliv velké skupiny polyaromatických látek, neboť bylo zhodnoceno zdravotní riziko jen jediné z nich a navíc jen riziko jejího vdechování. Riziko ostatních látek hodnoceno nebylo stejně jako riziko jejich derivátů, např. nitropolyaroamatických uhlovodíků, jejichž zdravotní rizika jsou dokonce o několik řádů vyšší než u mateřských látek! komplexní zhodnocení zdravotního rizika zachyceného popílku a kalu z pračky spalin Zachycený popílek i kal z pračky spalin jsou ve své podstatě koncentrátem velmi nebezpečných látek představujících vážná zdravotní rizika. Jsou jimi ohroženi jak pracovníci spalovny a řidiči zajišťující jejich odvoz, tak pracovníci skládky, na kterou mají být tyto materiály uloženy. Zahraniční zkušenosti varují, že zejména organické látky v těchto materiálech na skládkách těkají do ovzduší nebo se do prostředí dostávají prostřednictvím organismů (bakterie, hmyz, hlodavci, ptáci). Toto riziko může být tak velké, že zahraniční experti doporučují popílek a kal ukládat hermeticky uzavřený!

Toto doporučení vychází z toho, že: 1/ životního prostředí v Liberci a jeho okolí je Státním zdravotním ústav hodnoceno v materiálu „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“ jako „narušené“. Kvalita životních podmínek je v témže materiálu označena za „většinou podprůměrná“. Liberec také v roce 1995 (ve srovnání s rokem předchozím) zaznamenal významné zhoršení v znečištění ovzduší, když se zařadil mezi 4 oblasti s největším zhoršením hodnocené „indexem kvality ovzduší“. Oblast Liberce také patří mezi místa, kde Státní zdravotní ústav naměřil nejvyšší koncentrace kovů v ovzduší (např. niklu, arsenu, chrómu, kadmia atd.). 2/ materiál zpracovaný prof. Kotulánem v lednu 1995 se soustředil pouze na hodnocení okamžitých či krátkodobých zdravotních vlivů znečištění ovzduší pouze v bezprostředním okolí Liberce. Naproti tomu zahraniční zkušenosti říkají, že spalovny odpadů jsou významným zdrojem dlouhodobých zdravotních vlivů. Obyvatelé nejsou ohroženi obvykle přímým vdechováním škodlivin z ovzduší, ale depozicí cizorodých látek ve vodě a půdě a jejich následným průnikem do potravních řetězců člověka. Mnohá z xenobiotik produkovaných spalovnami odpadů jsou perzistentní (velmi pomalu nebo vůbec se v přírodě neodbourávají) a mají schopnost bioakumulace (= hromadí se v tělech rostlin, živočichů a člověka). Z výše uvedeného vyplývá, že je naprosto nezbytné v komplexní rizikové studii klást důraz na: zhodnocení stávajících zdravotních rizik populace zhodnocení zdravotního rizika pracovního prostředí spalovny Zahraniční práce upozorňují na možnost profesionální expozice nejen dráždivým a toxickým plynům (CO, SO2, NOX), ale také těžkým kovům a perzistentním organickým látkám, včetně nebezpečných dioxinů a polychlorovaných bifenylů. Mnoho z těchto látek je obsaženo zejména v popílku a kalu z pračky spalin. Některé z těchto látek mohou pracovníky ohrozit nejen při vdechování, ale také kontaktem s kůží.

Miroslav Šuta interní doktorand v toxikologii 1. lékařské fakulty University Karlovy v Praze Studničkova 7, 128 00 Praha 2 V Praze, 25. 2. 1997 38

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA V: PŘÍKLADY ZVEŘEJNĚNÉHO STRUČNÉHO SHRNUTÍ

PRVNÍ PŘÍKLAD: SKLÁDKA HBSS  SLUŽBY, S.R.O. V HORNÍM BENEŠOVĚ Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti Identifikace žadatele: HBSS – služby, s.r.o. Příčná 173 793 12 Horní Benešov a vody – areálem je možné. Avšak toto ovlivnění je eliminováno důsledným dodržováním provozního řádu a provedenými opatřeními proti šíření znečištění (těsnění skládek, monitoring).

Zařízení a jeho základní parametry: Areál na úpravu, odstraňování a využití odpadů – Povrchová skládka TPO a TKO Horní Benešov Areál se nachází na pozemcích pronajatých a ve vlastnictví provozovatele skládky – HBSS – služby, s.r.o. I. etapa samotné skládky se skládá ze tří těles, které jsou kapacitně navrženy na celkem cca 855 tis. m3. Skládka přijímá odpady v souladu se schváleným provozním řádem, skládka je vedená dle Vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. jako skládka skupiny S-NO. Zařízení areálu jsou vybudovány dle platných legislativních předpisů a mají vybudované potřebné provozy (např. systém průsakových vod). Související provozy, např. linka na úpravu odpadů a s ní související jednodruhový sklad, slouží k minimalizování množství nebezpečných odpadů a připravují je pro budoucí využití (ve fázi výzkumných prací). Plocha na úpravu odpadů odstraňuje biologickým způsobem kontaminaci materiálů ropnými látkami. Tato zmíněná zařízení slouží k minimalizaci odpadů, které se jinak odstraňují skládkováním, popř. spalováním. Jednotlivá tělesa skládky jsou vybudována v souladu s platnou legislativou: Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb. katalog odpadů a skupina norem Skládkování odpadů: ČSN 83 8030 (Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek), ČSN 83 8032 (Těsnění skládek), ČSN 83 8033 (Nakládání s průsakovými vodami ze skládek), ČSN 83 8036 (Monitorování skládek). Zápach a úlety z odpadů jsou minimální vzhledem k charakteru skládkovaných odpadů. Skládka produkuje především v suchém období prach, vzhledem ke značné vzdálenosti obytných budov (2,5 km) a opatřením provedeným pro minimalizaci prašnosti (kropení) je její přímé negativní ovlivnění minimální.

Stav území, kde je nebo má být zařízení provozováno: Prostor celého areálu skládky se nachází v prostoru bývalých odkališť. Jde tedy o využití antropogenně degradované krajiny, která by se těžko jinak využila a zhodnotila. Umístěním skládky v tomto prostoru a jejím důsledným provozováním došlo ke zvýšení jakosti životního prostředí. Opatření v oblasti emisí a odpadů: V oblasti emisí: zhutňování, překrývání odpadů, zkrápění komunikací. V oblasti odpadů: zhutňování, evidence a technologický postup ukládání odpadů. Minimalizace množství a vlastností nebezpečných odpadů vhodnými technologiemi. Monitoring: Monitoring skládky zahrnuje sledování kvality vod (podzemní, povrchové a průsakové) a sledování fauny a flóry v okolí skládky. Tvorba vývoje skládkového plynu se nesleduje vzhledem ke složení skladovaného odpadu. Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami: Areál skládky splňuje v současné době platnou legislativou (Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady č. 383/2001 Sb., souhrn ČSN 83 8030, 83 8032, 83 8033, 83 8034, 83 8035 a 83 8036. Opatření preventivního charakteru: Důsledné dodržování provozního řádu, v němž jsou uvedena preventivní opatření vzniku havarijních situací.

Vstupy do zařízení: Do zařízení jsou přijímány odpady ze svozové oblasti, které jsou uvedeny v platném a státními orgány schváleném provozním řádu. Zdroje znečišťování a dalších vlivů zařízení na životní prostředí a zdraví člověka: Skládka jako taková je cizím prvkem v krajině, avšak vzhledem k sociálním potřebám – ukládat někam vyprodukovaný odpad – se jeví jako nutné zlo. Protože je areál umístěn na ploše odkaliště Rudných dolů, jde o vhodné využití tohoto území pro umístění skládky. Jisté ovlivnění složek životního prostředí – ovzduší 39

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA V: PŘÍKLADY ZVEŘEJNĚNÉHO STRUČNÉHO SHRNUTÍ

DRUHÝ PŘÍKLAD: GALVANIZOVNA GALČEK, S.R.O. V ČERVENÉM KOSTELCISTOLÍNĚ Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti Žadatel, kterým je firma GALČEK, spol. s.r.o., Palackého 627, 549 41 Červený Kostelec žádá o integrované povolení pro linku galvanického pokovování v lokalitě Červený Kostelec - Stolín. Jedná se o výstavbu nového provozu náhradou za stávající, se současným zvýšením kapacity a rozsahu služeb. Bude instalováno zařízení na galvanické pokovování železných a ocelových předmětů ve slabě kyselých lázních, prováděné na jedné automatizované technologické lince, kde bez vlivu lidského faktoru dochází k požadovanému pokovení součástek – chromování, niklování, zinkování. Velikost a tvar pokovovaných součástek je značně variabilní, max. rozměry pokovovaného výrobku mohou být 2×1×0,5 m, při max. hmotnosti 250 kg. Obsluha nebude v přímém styku s chemickými látkami. Předpokládaná směnnost: 2 směny. Počet provozovaných hodin za rok: cca 3800 hod. Předpokládaný počet zaměstnanců na zařízení v cílovém stavu: cca 20. Provoz linky přispěje k zabezpečení zaměstnanosti v regionu.

Provoz linky bude působit na životní prostředí v následujících složkách: emisemi do ovzduší, vznikajícími jednak při spalování plynu (především oxidy dusíku) a jednak při technologii pokovování (především HCl), tvorbou odpadních vod jednak technologických, které budou v provoze částečně předčišťovány a jednak splaškových, které budou společně s předčištěnými technologickými vodami svedeny do veřejné kanalizace a čištěny v městské ČOV. Při vypouštění vod budou dodrženy limity znečištění podle schváleného kanalizačního řádu ČOV Č. Kostelec s výjimkou ukazatele „rozpuštěné anorganické soli“. Tento ukazatel bude však překročen pouze na výstupu ze závodu do veřejné kanalizace, následně pak po smíchání vod v kanalizačním systému bude na vstupu do ČOV limit u tohoto ukazatele zabezpečen. Pro povrchové úpravy nebyly zatím nejlepší dostupné techniky stanoveny, zařízení je navrženo tak, že splní veškeré českou legislativou předepsané parametry.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA V: PŘÍKLADY ZVEŘEJNĚNÉHO STRUČNÉHO SHRNUTÍ

TŘETÍ PŘÍKLAD: ZAŘÍZENÍ NA VÝROBU INAKTIVOVANÉHO CHŘIPKOVÉHO VIRU BAXTER BIOSCIENCE, S.R.O. V JEVANECH  BOHUMILI Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti Obchodní firma nebo název, anebo jméno a příjmení

Baxter BioScience s.r.o.

Datum nabytí právní moci stavebního povolení

14. 8. 2002

Právní forma

Společnost s ručením omezeným

Datum nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí

Dosud nenabylo

Adresa sídla nebo místa podnikání

Jevany – Bohumil 281 63 Kostelec n. Černými lesy

ano

Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od výše uvedené)

Adresa se neliší od výše uvedené

IČ, bylo-li přiděleno

26 70 14 72

DIČ, bylo-li přiděleno

035 – 26 70 14 72

Počet zaměstnanců

Posuzování vlivů zařízení na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů)

Výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence

viz příloha č. I

Název zařízení

Zařízení na výrobu inaktivovaného chřipkového viru

Kontaktní osoba zmocněná provozovatelem zařízení k jednání v rámci řízení o vydání integrovaného povolení:

Projekt, včetně názvu a identifikačního označení

Přestavba výrobního závodu v Bohumili

Jméno a příjmení

Radek Opřátko

Zpracovatel projektu

Adresa

Jevany – Bohumil

G. M. Projekt – stavební část Vogelbusch GesmbH – technologická část

Funkce

EHS manager 321 616 344

Investor projektovaného záměru

Baxter BioScience s.r.o.

Telefon (Fax) E-mail

Radek_opratko@baxter.com

Zpracovatel žádosti je zároveň provozovatelem zařízení

zařízení podle § 43 zákona

Identifikace zpracovatele předkládané žádosti, pokud se liší od provozovatele zařízení (žadatele)

zařízení, pro které bylo požádáno o vydání stavebního povolení po 1. 1. 2003

Adresa, na které se nalézá zařízení nebo místo, kde bude zařízení umístěno

Jevany – Bohumil

zařízení, pro které bylo požádáno o stavební povolení do 31. 12. 2002, ale pro něž nebylo stavební povolení vydáno před 1. 1. 2003

Umístění zařízení (kraj, obec, katastrální území, parcelní čísla, popř. označení stavby)

Středočeský kraj, Jevany – Bohumil, katastrální území Jevany, čísla parcel 732, 733, 735

Přeshraniční vlivy

Datum platby správního poplatku

Poplatek dosud nezaplacen

Zdůvodnění záměru

Vybudování nového závodu na výrobu očkovací látky, zvýšení zaměstnanosti v regionu, zvýšení exportní schopnosti

Druh žádosti

zařízení podle § 42 zákona ×

Datum žádosti o vydání územního rozhodnutí

17. 10. 1995

Datum nabytí právní moci územního rozhodnutí

09. 1. 1996

Datum žádosti o vydání stavebního povolení

28. 6. 2002

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA V: PŘÍKLADY ZVEŘEJNĚNÉHO STRUČNÉHO SHRNUTÍ

pro humánní léčiva“. U nás je tento systém tvořen především zákonem č. 402/2000 Sb., o léčivech, Vyhláškou MZ ČR č. 296/2000 Sb., kterou se stanoví správná výrobní praxe, správná distribuční praxe a bližší podmínky povolování výroby a distribuce léčiv a Věstníkem SÚKL z roku 1998 „Doporučené postupy uplatňování správné výrobní a správné distribuční praxe“.

Firma Baxter BioScience s.r.o. se sídlem v Jevanech - Bohumil vybudovala výrobní závod (přestavba) na výrobu inaktivovaného chřipkového viru. Navržená technologie výroby čistého inaktivovaného virového kmene dle technologie firmy Baxter odpovídá současnému vysokému mezinárodnímu standardu výroby očkovacích vakcín.

Soulad s platnou legislativou EU je rozhodujícím prvkem stavebního i technologického řešení, neboť: 1/ vyráběná komponenta bude součástí lékové formy vakcíny, jejíž konečná formulace se provádí ve filiálce firmy Baxter v Rakousku, 2/ prodej vakcíny se předpokládá na evropských trzích a v USA, 3/ nová výrobní jednotka bude podléhat legislativním předpisům platným v EU, 4/ české úřady (SÚKL a MZ) budou k posuzování úrovně výroby používat jako podklad pro posuzování navržené technologie metodiky EU.

Výroba probíhá v těchto fázích: laboratorní příprava buněčných kultur (VERO) v dostatečném

množství pro zahájení fermentace. V prvních krocích je příprava prováděna manuálně, následující kroky pomocí specielního robotu, laboratorní příprava virových buněk, kterými se infikují fermentory, příprava živných médií a tlumících roztoků pro všechny části výroby. Výroba spočívá v navážení surovin, jejich rozpuštění a filtraci, fermentace buněčné kultury VERO do fáze infikace virem, následná inaktivace a zakoncentrování biomasy, čištění získané biomasy pomocí ultacentrifugace, tlakové filtrace a ultrafiltrace, transport výsledného produktu ke konečnému finálnímu zpracování.

Farmaceutické prvovýrobny, založené na hloubkové kultivaci a následném čištění, jsou standardní zpracovatelskou technologií, v České republice jsou v současné době průmyslově využívány např. ve firmách IVAX a. s. (bývalá Galena) a Lonza, s. r. o. Veškerá technologie a zařízení na úpravu a distribuci vzduchu pro vzduchotechniku a vnitřní vestavby čistých prostorů budou dodány a instalovány certifikovanými výrobci. Tento požadavek, spolu s praktickým provedením tzv. validací (technická měření prokazující opakovatelnost zajištění kritických parametrů), zajišťuje dodržení projektovaných parametrů technologie při provozu. Validace se provádí v definovaných intervalech po celou dobu provozování. Funkčnost navržené a instalované technologie bude tedy ověřena komplexními validačními zkouškami před zahájením výroby a posléze bude průběžně kontrolována.

Odpadní vody vznikající při mytí technologických zařízení jsou potenciálním zdrojem biorizika. Všechny odpadní potenciálně infekční mycí vody jsou shromažďovány v zásobníku v dekontaminační místnosti odpadních vod v přízemí objektu. Odpadní vody gravitačně natékají do zásobníku o objemu 30 000 litrů. Odpadní vody jsou kontinuálně tepelně deaktivovány, při průtoku systémem tepelných výměníků, ve kterých je prováděn ohřev na dekontaminační teplotu 127 °C. Délka potrubí a průtok mycích odpadních vod je navržen tak, aby doba potřebná k průtoku média systémem představovala zároveň potřebnou dekontaminační periodu 20 s při dané dekontaminační teplotě. Systém je navržen se zpětnou rekuperací tepla, tj. po průchodu systémem jsou dekontaminované odpadní vody před vstupem do kanalizace ochlazeny a odvedené odpadní teplo předehřívá kontaminované vody na vstupu do systému. Veškeré odpadní vody z výroby tj. odpadní vody z úpravy vody, CIP, SIP a z mytí jsou vypouštěny do neutralizační stanice. Všechny výrobní kroky, kde je manipulováno s živým viry, jsou soustředěny do prostor fermentace, který je konstruován tak, aby splňoval podmínky mezinárodního standardu pro bezpečností třídu 3 dle předpisu 90/679/EWG, EN 12128 (1998) Biotechnology, což je norma Evropské unie, které odpovídá český ekvivalent ČSN EN 12128 „Biotechnologie – laboratoře pro výzkum, vývoj a analýzu“ a „Stupně zabezpečení mikrobiologických laboratoří, zóny rizika, prostory a technické požadavky na bezpečnost“. Řešení technologie je v souladu se směrnicí EU č. 91/356/EEC, v níž jsou definovány zásady a pravidla „Správné výrobní praxe

Základními vstupními surovinami pro výrobu jsou linie buněk z opice Cercopithecus aethopis (VERO buňky) a referenční kmen vyráběného viru. Obě základní vstupní suroviny vstupují do výroby v minimálním množství (2 – 4 ampule o objemu 1 ml ročně). Inokulum buněk VERO se získává z akreditovaného pracoviště. Referenční kmen viru dodává pracoviště WHO. Transport těchto surovin bude probíhat dle platných mezinárodních předpisů, rovněž skladování. V průběhu výrobního procesu jsou obě složky mnohonásobně namnoženy pomocí živných médií. VERO buňky jsou po infikování virem zničeny, výnos viru je 45 l na jednu šarži a je výsledkem výrobního cyklu. Hlavním zdrojem vody pro zásobování výrobních objektů je

samostatný zdroj v areálu. Pomocnými surovinami jsou látky sloužící k přípravě živných

médií a tlumících roztoků. 42

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

ČÁST III. SHRNUTÍ A ODKAZY

12. DESATERO OBČANA PRO EFEKTIVNÍ ÚČAST V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Odborně způsobilá osoba

Jde o jednotlivce nebo firmu pověřenou Ministerstvem životního prostředí. OZO zpracovává nezávislý posudek žádosti o vydání integrovaného povolení, případně posuzuje, zda návrh investora odpovídá aplikaci nejlepších dostupných technik.

1/ 2/ 3/

Sledujte průběžně internetový informační systém IPPC. Zjistěte si předem informace o provozu, který vás zajímá. Řadu informací najdete v posudku o vlivech na životní prostředí (EIA). 4/ Navažte spolupráci s odborníky a sjednejte posudky. 5/ Pročtěte si dokumentaci BREF nejlepších dostupných technologií. 6/ Komunikujte s ČIŽP, OZO a dotčenými obcemi. 7/ Přihlaste se včas do řízení a zašlete připomínky. 8/ Nezapomínejte se svými argumenty seznámit veřejnost a média. 9/ Pokud nesouhlasíte s vydaným povolením, odvolejte se. 10/ Dejte podnět k průběžné kontrole vydaného povolení.

Odvolání

Proti rozhodnutí orgánů veřejné správy je možné podat odvolání k nadřízenému orgánu. Pouze proti konečnému rozhodnutím se odvolat nelze, to však musí být na jeho konci výslovně uvedeno. Nadřízený orgán musí po odvolání celou věc objektivně přezkoumat a vydat vlastní rozhodnutí. Rozhodnutí

Musí splňovat zákonem přesně stanovené podmínky. Každé úřední rozhodnutí musí být na hlavičkovém papíře úřadu nebo veřejné instituce, musí obsahovat datum, výrok a jeho zdůvodnění, poučení o odvolání, razítko a podpis. Proti rozhodnutí je zpravidla možné se odvolat k nadřízenému orgánu.

13. SLOVNÍČEK POJMŮ Nejlepší dostupná technika

Účastník řízení

Nejlepší dostupná technika (BAT) odpovídá nejúčinnější existující technologii v nejpokročilejším stadiu jejího vývoje při optimálním způsobu provozování, který zajistí nejmenší možné negativní vlivy na životní prostředí. Seznam BAT publikuje speciální úřad zřízený Evropskou komisí.

Řízení se účastní provozovatel zařízení, obec a kraj, na jejíchž území má být zařízení umístěno, občanská sdružení, zaměstnavatelské svazy a obce a kraje, jejichž prostředí může zařízení ovlivnit. Občanská sdružení a obce se do řízení musejí přihlásit, jinak postavení účastníka nemají.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

Část III. Shrnutí a odkazy

14. UŽITEČNÉ ODKAZY

15. DALŠÍ PUBLIKACE

INFORMAČNÍ PORTÁLY

INTEGROVANÁ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ

Informační web Ministerstva průmyslu

Stručný průvodce provozovatele zařízení

http://www.ippc.cz Informační systém Ministerstva životního prostředí

s praktickými výklady zákona Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., Ing. Jan Slavík a kol., Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2007

http://www.env.cz/ippc Integrovaný registr znečišťování (IRZ) http://www.irz.cz Portál veřejné správy – adresář institucí, platné zákony http://portal.gov.cz Informační systém krizového řízení a havarijního plánování http://www.krizove-rizeni.cz

V EDICI PŘÍRUČEK AKTIVNÍHO OBČANA SDRUŽENÍ ARNIKA VYŠLO Kdo se ptá, ten se dozví – právo na informace v praxi

Mgr. Lukáš Matějka, Martin Skalský Počet stran 50, přílohy: text zákona a tabulky. Praha, 2007. Občanské sdružení – proč a jak je založit Martin Skalský, JUDr. Ondřej Tošner, Mgr. Lukáš Matějka Počet stran 50. Praha, 2008. Efektivní účast v procesu EIA – hodnocení vlivů na životní prostředí Mgr. Lukáš Matějka, RNDr. Jindřich Petrlík, JUDr. Ondřej Tošner, Martin Skalský Počet stran 56, Praha, 2006. Aktivistův průvodce po mediální galaxii Marek Jehlička Počet stran 56, Praha, 2006. Jak získat informace o stavbách v záplavových územích Jan Handlíř, Ing. Vlastimil Karlík Počet stran 8. Praha, 2003. Účast ve správních řízeních při povolování staveb na vodních tocích Ing. Vladimír Burda Počet stran 32. Praha 2003. Ochrana území Natura 2000 na evropské úrovni: Jak psát stížnost na Evropskou komisi Lone Alstrup, Ing. Vlastimil Karlík Počet stran 16, příloha: formulář na podání stížnosti. Praha, 2003. Integrovaný registr znečišťování (IRZ): Jaký bude, co nám přinese a jak ho využít RNDr. Jindřich Petrlík Počet číslovaných stran 71, přílohy: text zákona o IRZ. Praha, 2003.

STÁTNÍ INSTITUCE CENIA, česká informační agentura životního prostředí

http://www.cenia.cz Česká inspekce životního prostředí

http://www.cizp.cz Ministerstvo životního prostředí ČR

http://www.env.cz Státní fond životního prostředí

http://www.sfzp.cz

PŘÍPADOVÉ STUDIE, KAUZY A PRAKTICKÉ NÁVODY Centrum inovací a rozvoje

http://www.cir.cz České ekologické manažerské centrum

http://www.cemc.cz Integrované povolování z pohledu občanských sdružení

http://ippc.arnika.org Kampaň Budoucnost bez jedů

http://bezjedu.arnika.org Žebříčky největších znečišťovatelů

http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml

IPPC V EVROPSKÉ UNII Evropský úřad pro integrovanou prevenci znečištění

http://eippcb.jrc.es IPPC stránky Evropské komise – DG ENV

http://ec.europa.eu/environment/ippc/index.htm Eurostat

http://epp.eurostat.cec.eu.int

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI. ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI

ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ, O INTEGROVANÉM REGISTRU ZNEČIŠŤOVÁNÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI 76/2002 Sb. ze dne 5. února 2002 Změna: 521/2002 Sb. Změna: 437/2004 Sb. Změna: 695/2004 Sb. Změna: 444/2005 Sb. Změna: 222/2006 Sb.

(2) Tento zákon a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení, b) upravuje postup při vydávání integrovaného povolení, c) zřizuje integrovaný registr znečišťování životního prostředí, stanoví způsob shromažďování údajů o emisích a přenosech látek evidovaných v tomto registru a poskytování údajů z něho, d) upravuje podmínky pro propojení dosavadních informačních systémů v oblasti ochrany životního prostředí s integrovaným registrem znečišťování životního prostředí, e) stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona, f ) upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách, g) stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1 Účel a předmět zákona

(3) Tento zákon se nevztahuje na a) znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek3) do životního prostředí, b) vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní limity stanovené pro tyto látky podle zvláštního právního předpisu,3) c) nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního právního předpisu.4)

(1) Účelem zákona je, v souladu s právem Evropských společenství1), dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku2) uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI 3/ nejlepšími se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí; při určování nejlepší dostupné techniky se přihlíží k hlediskům uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu, g) standardem kvality životního prostředí souhrn požadavků stanovených na základě zvláštních právních předpisů,5) které musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě, h) integrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy6) umožňují, i) integrovaným registrem znečišťování životního prostředí (dále jen „integrovaný registr znečišťování“) databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích, j) změnou v provozu zařízení změna v užívání, způsobu provozu nebo rozšíření zařízení, která může mít účinky na zdraví člověka nebo životní prostředí, k) provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje nebo bude provozovat zařízení, l) uživatelem registrované látky právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje stacionární technickou nebo technologickou jednotku, z níž je v emisích nebo přenosech produkována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování, m) podstatnou změnou v provozu zařízení 7a) změna v provozu zařízení, která může mít podle uvážení správního úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení (dále jen „úřad“), významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí; změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

§2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zařízením stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění, nejdeli o stacionární technickou jednotku používanou k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se považuje i stacionární technická jednotka neuvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže provozovatel zařízení pro ni požádá o vydání integrovaného povolení, b) znečištěním lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat nebo může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy,5) c) emisí přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízení do životního prostředí, d) emisním limitem nejvýše přípustná emise znečišťujících látek vyjádřená množstvím, koncentrací, hmotnostním tokem nebo jinou specifickou veličinou, která nesmí být během jednoho či několika časových období překročena; emisní limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie látek, zejména pro ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, e) přenosem přesun znečišťujících látek v odpadech nebo odpadů určených k odstranění nebo využití mimo hranice provozovny a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k čištění mimo hranice provozovny, f ) nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí, přičemž 1/ technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu, 2/ dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice, 46

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI §4 Obsah žádosti

HLAVA II INTEGROVANÉ POVOLENÍ

(1) Žádost musí obsahovat a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, a u provozovatele zařízení zapsaného v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu určenou pro doručování, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem, c) popis zařízení a s ním spojených činností, identifikační údaje o umístění zařízení (obec, katastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), popř. kategorii zařízení, pokud je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c), e) až l) a p) všeobecně srozumitelným způsobem, e) popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány, f ) seznam a popis zdrojů emisí a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí, g) charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území, h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí, i) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení vzniku odpadu, k úpravě nebo využití odpadu produkovaného zařízením, j) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí, k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami, l) popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie, předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře, popřípadě i návrhy plánů odpadového hospodářství, návrhy bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy nebo tyto dokumenty již schválené, jedná-li se o zařízení uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo vyžadují-li to pro zařízení zvláštní právní předpisy,9) m) návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění (§ 13),

Řízení o vydání integrovaného povolení §3 Žádost o vydání integrovaného povolení (1) Žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen „žádost“) podává provozovatel zařízení úřadu a) v elektronické podobě, nebo b) v listinné a elektronické podobě. Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost doručena úřadu, v případě podání uvedeném pod písmenem b) dnem, kdy byla úřadu doručena žádost v listinné podobě. (2) V případě podání podle odstavce 1 písm. a) si může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických důvodů, vyžádat podklady, které jsou součástí žádosti, v listinné podobě. Tento požadavek musí s odůvodněním a přiměřenou lhůtou sdělit žadateli do 20 dnů ode dne doručení žádosti. Po dobu vyřizování tohoto požadavku se řízení o vydání integrovaného povolení přerušuje. (3) V případě podání podle odstavce 1 písm. b) může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, upustit od elektronické podoby mapových, obrazových nebo grafických podkladů, které jsou součástí žádosti. (4) Úřad do 20 dnů ode dne doručení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4). Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti. Úřad může vyzvat provozovatele zařízení k doplnění kopií žádosti v listinné podobě nebo v elektronické podobě na elektronických nosičích dat podle počtu účastníků řízení a dotčených správních úřadů. (5) Pokud úřad v průběhu řízení dojde k závěru, že bez dalšího doplnění podkladů není možné pokračovat v řízení, vyzve provozovatele zařízení k doplnění podkladů, s nimiž musí být seznámeni všichni účastníci řízení. K tomuto doplnění úřad stanoví po dohodě s provozovatelem zařízení přiměřenou lhůtu. Po dobu doplňování podkladů se řízení o vydání integrovaného povolení přerušuje. (6) Nedojde-li k doplnění žádosti nebo k doplnění podkladů ve stanovených lhůtách, úřad řízení o vydání integrovaného povolení zastaví.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI (3) Odborná způsobilost právnické osoby nebo fyzické osoby podle odstavce 1 musí být prokázána podklady, ze kterých vyplývá: a) dostatečná odborná úroveň, b) dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí, c) nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi, jde-li o právnickou osobu, nebo odbornou praxi v oboru, odpovídající vysokoškolské vzdělání, znalosti a schopnosti, jde-li o fyzickou osobu.

n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů,10) a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci, o) podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů6) a integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n), p) přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem zařízení 7a). (2) Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.

(4) Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost, k níž je pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména poskytovat vyjádření podle § 11 u zařízení, které sama provozuje nebo které provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo u zařízení, pro které se podílela na vypracování žádosti.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění.

(5) Ministerstvo životního prostředí vždy vymaže odborně způsobilou osobu ze Seznamu odborně způsobilých osob, pokud tato osoba a) zanikne, jde-li o právnickou osobu, nebo zemře či je prohlášena za mrtvou, jde-li o fyzickou osobu, b) pozbude odbornou způsobilost podle odstavce 3, nebo c) poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou v odstavci 4.

§5 Odborná podpora výkonu státní správy Ministerstvo životního prostředí zajistí odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti integrované prevence prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace (dále jen „agentura“). Ministerstvo životního prostředí zároveň rozšíří hlavní činnost této organizace v její zřizovací listině v souladu s větou první a rozšíří její organizační uspořádání o útvar integrované prevence.

(6) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také právnická osoba, pokud prokáže, že a) byla založena podle práva jiného členského státu Evropské unie a má své sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území jiného členského státu Evropské unie a b) je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

§6 Odborně způsobilá osoba (1) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby nebo fyzické osoby Ministerstvem životního prostředí k poskytování odborných vyjádření podle § 11, a to zapsáním do Seznamu odborně způsobilých osob podle odstavce 2.

(7) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také fyzická osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, pokud prokáže, že a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a b) je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(2) Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu odborně způsobilých osob právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která prokáže způsobilost podle odstavce 3, (dále jen „odborně způsobilá osoba“). Seznam odborně způsobilých osob Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a na portálu veřejné správy.11) Na zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob není právní nárok.

(8) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 6 písm. a) a b) nebo odstavce 7 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činnosti uvedené v § 11. Pro činnosti těchto osob platí obdobně odstavec 4.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI §7 Účastníci řízení

v žádosti označeny. Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), f ) a m).

(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy: a) provozovatel zařízení, b) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, c) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno, d) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů,12) dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti podle § 8.

§9 Vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení (1) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení. (2) Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími. (3) Účastníci řízení mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve lhůtě uvedené v odstavci 1.

(2) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů,6) není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1.

(4) K vyjádřením zaslaným po lhůtě uvedené v odstavci 1 úřad nepřihlíží.

§8 Rozeslání žádosti a její zveřejnění

§ 10 Vyjádření dotčeného státu

(1) Úřad do 7 dnů ode dne, kdy žádost shledá úplnou, ji zašle k vyjádření a) účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízení, který žádost podal, b) příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů^6) a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení, c) státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě ovlivněno provozem zařízení, (dále jen „dotčený stát“).

Pokud dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření k podané žádosti, postupuje úřad v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným státem se lhůty pro vydání integrovaného povolení stanovené tímto zákonem prodlužují. § 11 Vyjádření odborně způsobilé osoby (1) Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo k celé žádosti. Odborné vyjádření může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba podle § 6. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení.

(2) Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 na portálu veřejné správy,11) na své úřední desce a na úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a informaci o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí na portálu veřejné správy a na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil žádost na portálu veřejné správy.11)

(2) Odborně způsobilá osoba zašle odborné vyjádření úřadu nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy žádost obdržela. (3) Úřad vyjádření odborně způsobilé osoby neprodleně po jeho obdržení zveřejní po dobu 30 dnů na své úřední desce a na portálu veřejné správy11).

(3) Úřad dále postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž postupuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

§ 12 Ústní jednání o žádosti

(4) Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů,13) pokud jsou tyto údaje jako chráněné

(1) Úřad může do 5 dnů od uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1 nebo 3 nebo v případě postupu podle § 11 odst. 1 do 5 dnů ode dne obdržení odborného vyjádření nařídit k projednání žádosti ústní 49

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, lesa, podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny, e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení, f ) opatření pro hospodárné využívání surovin a energie, g) opatření pro předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků, h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení), při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka, i) způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování, j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu údaje požadované k ověření shody s integrovaným povolením.

jednání. K ústnímu jednání úřad může přizvat kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu, Českou inspekci životního prostředí (dále jen „inspekce“) a příslušné správní úřady. Úřad nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení. (2) Účastník řízení může požádat o provedení ústního jednání ve lhůtě pro zaslání vyjádření podle § 9 odst. 1 a 3 nebo v případě vyžádání odborného vyjádření ve lhůtě pro jeho zaslání úřadu podle § 11 odst. 2. § 13 Rozhodnutí o žádosti (1) Úřad o žádosti provozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1. Využije-li úřad postup podle § 11, pak lhůta pro rozhodnutí o žádosti běží ode dne obdržení odborného vyjádření. Ve složitějších případech může odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu) na žádost úřadu tuto lhůtu prodloužit o 45 dnů. (2) Pokud po projednání žádosti úřad zjistí, že záměr provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů 6) nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení zamítne.

(5) Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad je povinen do integrovaného povolení zahrnout podmínky uvedené ve vyjádření (stanovisku) příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Úřad je povinen zahrnout do integrovaného povolení požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,14) pokud jsou v něm uvedené, nebo v integrovaném povolení uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti.

(3) Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle odstavce 2, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje: a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem, c) popis zařízení a s ním spojených činností a popis umístění zařízení, d) podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“).

(6) Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů,6) podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením.

(4) V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad stanoví a) emisní limity (§ 14), b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti, pokud k takovému riziku či ohrožení zdraví člověka může dojít, c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady,

(7) Ministerstvo životního prostředí zašle odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí o žádosti a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti k posouzení, zda došlo k pochybení při použití nejlepších dostupných technik při stanovení závazných podmínek provozu. Odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí o žádosti zašle dále Ministerstvu zdravotnictví, které se k odvolání vyjádří z hlediska 50

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI krátkodobé přerušení nebo definitivní ukončení provozu zařízení) vedoucí ke snížení znečištění.

ochrany veřejného zdraví. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí nebo ministr životního prostředí při vydání rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu z těchto vyjádření vychází.

§ 15 (1) Úřad v integrovaném povolení stanoví provozovateli zařízení, který nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.

(8) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci po dobu 60 dnů zveřejní na portálu veřejné správy 11) a na své úřední desce zveřejní informaci o tom, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. Pokud byla žádost projednána podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený stát.

(2) Úřad stanoví v integrovaném povolení v případě, kdy je standard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, které se obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné techniky, závazné podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití nejlepších dostupných technik.

(9) Krajský úřad je povinen zaslat Ministerstvu životního prostředí tato rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí. Způsob stanovení závazných podmínek provozu

(3) Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu kvality životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen tehdy, dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality životního prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném povolení za předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona podle § 1.

§ 14 (1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů.6) Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření. Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního rávního předpisu,14a) úřad stanoví emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu.

§ 16 Základní povinnosti provozovatele zařízení (1) Provozovatel zařízení je povinen a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona, b) ohlásit úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení, c) spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení, d) neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, e) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu integrovaného povolení, a to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem.

(2) Emisní limity pro látky, vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku2) a že výsledkem není větší znečištění životního prostředí. (3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z použití nejlepších dostupných technik na základě hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu se zřetelem k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené emisní limity nesmí být mírnější než emisní limity, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů.6)

(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.

(4) Úřad může stanovit výjimky z emisních limitů na dobu nejdéle šest měsíců, jestliže provozovatel zařízení v této době plánuje uskutečnit opatření (například uvedení zařízení do provozu,

Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného

nadpis zrušen § 17 Přechod integrovaného povolení

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI (2) Úřad vydá rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části, neprovede-li provozovatel zařízení ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a) nebo nepodá-li ve stanovené lhůtě podle odstavce 1 písm. b) žádost o změnu integrovaného povolení.

povolení úřadu do 10 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu.13) § 18 Přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení

(3) Při postupu podle odstavců 1 a 2 může úřad stanovit, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o zastavení provozu zařízení nebo jeho části není dotčena vykonatelnost podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4 písm. b).

(1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení. (2) Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení, a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povolení, b) došlo-li k takové změně v nejlepších dostupných technikách, která umožní významné snížení emisí bez vynaložení ekonomicky neúnosných nákladů na jejich zavedení, c) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky, d) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na ákladě jiných právních předpisů 6), nebo e) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení.

(4) Je-li potřeba uložit nápravné opatření podle zvláštních právních předpisů 6), není toto oprávnění tímto zákonem dotčeno. § 19a Řízení o změně integrovaného povolení (1) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, vyzve provozovatele zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje přiměřeně podle § 3 až 15. (2) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, provede změnu integrovaného povolení úřad. Změnu integrovaného povolení zveřejní úřad obdobně podle § 13 odst. 8. Úřad zašle změnu integrovaného povolení Ministerstvu životního prostředí do 7 dnů od nabytí právní moci této změny.

(3) Úřad může provést přezkum závazných podmínek integrovaného povolení na základě ohlášení změny v provozu zařízení. (4) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem. (5) O provedených přezkumech informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici.

§ 20 Zánik integrovaného povolení

(6) Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o státní kontrole, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak13a).

Integrované povolení zaniká při a) zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce, b) ukončení provozu zařízení poté, co byly splněny podmínky integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo c) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší 8 let.

§ 19 (1) Na základě přezkumu podle § 18 je úřad oprávněn a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě, přičemž po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí § 37 a 38, b) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle § 19a odst. 1, c) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI HLAVA III § 24 INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ (1) Každý, kdo na základě zvláštních právních předpisů16) vede evidenci v oblasti životního prostředí, je povinen spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při propojení této evidence s integrovaným registrem znečišťování podle tohoto zákona.

§ 21 Zřízení integrovaného registru znečišťování Ministerstvo životního prostředí zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy.11)

(2) Vláda může nařízením stanovit způsob ohlašování a způsob vedení integrovaného registru znečišťování, jakož i dalších evidencí v oblasti životního prostředí tak, aby byla zajištěna jednota informačního systému v oblasti životního prostředí.

§ 22 Ohlašovací povinnost

§ 25 Vedení evidence

(1) Uživatel registrované látky je pro účely shromažďování údajů do integrovaného registru znečišťování povinen zjistit, vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise a přenosy látek uvedených v prováděcím právním předpise, pokud je jejich množství v emisích anebo přenosech vyšší nebo shodné s množstvím stanoveným v tomto prováděcím právním předpise (dále jen „ohlašovaná látka“).

(1) Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti podle § 22. Formu a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této evidence se u zařízení zahrnují též údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidenci mohou být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních předpisů.16)

(2) Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce 1 do 15. února běžného roku za předchozí kalendářní rok v listinné a v elektronické podobě. Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a formu ohlašování stanoví prováděcí právní předpis. První ohlašovací povinnost provozovatel zařízení a ostatní uživatelé registrované látky splní k 15. únoru 2005.

(2) Uživatel registrované látky je povinen uchovávat veškeré údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování a dokumentaci, na jejímž základě byly tyto údaje zpracovány, po dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.17)

(3) Při ohlašování údajů podle odstavce 1 má uživatel registrované látky právo označit údaj obsahující identifikaci ohlašované látky za předmět obchodního tajemství, přičemž ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.15) Tento údaj může Ministerstvo životního prostředí dále poskytnout na vyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství nelze označit identifikaci a množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy. Údaj označený za obchodní tajemství Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje pod označením skupin znečišťujících látek, do nichž ohlašovaná látka patří, uvedených v seznamu znečišťujících látek stanoveném v prováděcím právním předpisu.

§ 26 Zveřejňování údajů z integrovaného registru znečišťování (1) Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování do 30. září běžného roku za předchozí kalendářní rok na portálu veřejné správy.11) Ministerstvo životního prostředí každoročně publikuje v listinné podobě nebo v elektronické podobě informace vybrané a zpracované na základě údajů ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování. (2) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje a předává údaje z integrovaného registru znečišťování ostatním správním úřadům.

(4) Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrované látky prodloužit lhůtu podle odstavce 2, nejdéle však o 60 dnů.

(3) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje předávání údajů z integrovaného registru znečišťování v souladu s mezinárodními závazky.18)

§ 23 Pokud uživatel registrované látky splní ohlašovací povinnost podle § 22 tohoto zákona, není povinen hlásit stejné údaje zahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle zvláštních právních předpisů.16) 53

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI HLAVA IV

§ 29 Ministerstvo životního prostředí

SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH

Ministerstvo životního prostředí a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona, b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajského úřadu, d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce, e) provádí přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, f ) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik, g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik, h) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství, i) zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování, j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem a na žádost provozovatele zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním, k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropských společenství v oblasti vymezené tímto zákonem.

§ 27 (1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách zahrnuje: a) sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech vydávaných Evropskými společenstvími (dále jen „dokumenty Evropských společenství“) a sledování vývoje nejlepších dostupných technik v České republice, b) zajišťování autorizovaných překladů dokumentů Evropských společenství, jejich zveřejňování a výklad, c) předávání a zveřejňování informací o vývoji nejlepších dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení, d) hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci 1/ podmínek stanovených v pravomocných integrovaných povoleních, 2/ plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III, 3/ výsledků provedených kontrol, e) předávání výsledků hodnocení podle písmene d) příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství. (2) Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, inspekcí, krajskými úřady a agenturou. (3) Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách stanoví vláda nařízením. HLAVA V

§ 30 Ministerstvo průmyslu a obchodu

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 28

a) b) c) d) e) f) g)

Ministerstvo průmyslu a obchodu a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie činností 1, 2, 3, 4 a 6.1, 6.2, 6.3, 6.7 a 6.8 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik, b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zdravotnictví, krajské úřady, inspekce, krajské hygienické stanice19).

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI § 34 Inspekce

c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik, d) zabezpečuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

Inspekce a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením, b) v rámci svých kompetencí kontroluje plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 a vedení evidence údajů nezbytných k ohlašování do integrovaného registru znečišťování podle § 25 odst. 1, c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody, d) rozhoduje o správních deliktech podle § 37, e) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

§ 31 Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie činností 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik, b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení, c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik.

§ 35 Krajské hygienické stanice Krajská hygienická stanice a) posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví, b) kontroluje plnění závazných podmínek stanovených v integrovaném povolení, které se dotýkají ochrany veřejného zdraví, c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka, d) rozhoduje o správních deliktech podle § 37 odst. 2 až 4.

§ 32 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

§ 36 § 33 Krajské úřady

Úřad nebo inspekce může provozovateli zařízení uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč, jestliže nesplní povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c) tím, že neumožní inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům krajského úřadu nebo Ministerstva životního prostředí vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků anebo jiným obdobným způsobem neposkytne součinnost při přezkumu. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 1 000 000 Kč. Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

Krajský úřad a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a na žádost provozovatele mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním, b) provádí přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení s výjimkou integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, c) rozhoduje o správních deliktech podle § 37 odst. 2 až 4, d) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení podle § 42, e) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům, f ) vydává rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2, g) je dotčeným správním orgánem v řízení podle tohoto zákona v případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu.

HLAVA VI SPRÁVNÍ DELIKTY § 37 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel registrované látky dopustí správního deliktu tím, že nesplní ohlašovací povinnost podle § 22 nebo uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 nesprávné údaje.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI (6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby 21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo d), b) uvede v žádosti podle § 4 nesprávné údaje, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povolení, nebo c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19a odst. 1.

(7) Pokuty uložené inspekcí a krajskou hygienickou stanicí vybírá a vymáhá celní úřad, příjem z pokut je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad, příjem z pokut je příjmem kraje.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s podmínkami integrovaného povolení.

§ 39 zrušen

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve lhůtě stanovené podle § 19 odst. 1 písm. a) opatření k nápravě nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19 odst. 1 písm. c).

§ 40 zrušen § 41

(5) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, c) do 7 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 4.

zrušen

§ 38 Společná ustanovení

HLAVA VII PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Přechodná ustanovení § 42

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a době trvání protiprávního stavu.

Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu.

(3) Je-li projednán správní delikt spáchaný provozovatelem zařízení, lze od uložení pokuty upustit, jestliže provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti a přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu.

§ 43 Provozovatel zařízení, které a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42, b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního předpisu,24) podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o vydání integrovaného povolení.

(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspekce. Správní delikty podle § 37 odst. 2 až 4 projednává v prvním stupni též krajský úřad nebo krajská hygienická stanice, přičemž příslušným orgánem k projednání správního deliktu je ten orgán, který zahájí řízení jako první. 56

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI (2) Při vydání integrovaného povolení po vydání územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru7) úřad vychází též z rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, vydaných podle zvláštních právních předpisů,6) které tvořily podklad pro tato rozhodnutí.

§ 44 (1) Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů.6)

(3) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů6) a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny.

(2) Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolením.

(4) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.6)

(3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky.

(5) Pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád^25). Na postup podle § 6 a 11 se správní řád nevztahuje. (6) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů.26)

Společná ustanovení § 45

§ 47 (1) Stavební povolení podle zvláštního právního předpisu 24) pro zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení. Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže do tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení, je povinen doložit integrované povolení současně s návrhem na zahájení kolaudačního řízení.

Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 22 odst. 1 až 3. (2) Vláda může vydat nařízení k provedení § 24 odst. 2. (3) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 25 odst. 1.

(2) Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení pro zařízení do 31. prosince 2002 a do tohoto data nebylo pro zařízení vydáno stavební povolení, musí doložit integrované povolení současně s návrhem, na základě kterého má být započato s užíváním stavby podle zvláštního právního předpisu 24). Tímto návrhem se rozumí žádost o povolení k předčasnému užívání stavby, žádost o souhlas se zkušebním provozem a návrh na zahájení kolaudačního řízení.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o vodách

(3) Podstatná změna v provozu zařízení může být uskutečněna pouze na základě pravomocně schválené změny integrovaného povolení podle § 19a. V případě, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, jejíž provedení vyžaduje stavební povolení, postupuje se obdobně podle odstavce 1.“.

§ 48 V zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), se v § 126 doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) a vyjádření podle § 18 odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

§ 46 (1) Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly podle zvláštních právních předpisů 6) vydány nebo nabyly právní moci před nabytím právní moci územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu,7) se integrovaným povolením nenahrazují. 57

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI ČÁST TŘETÍ

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

zrušena

§ 49

§ 51

V zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 23 doplňuje odstavec 5, který zní:

zrušen

ČÁST ŠESTÁ

„(5) Souhlasy uvedené v § 7 odst. 2 a 3, § 8 odst. 3, § 9 odst. 1 a 6 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

Změna zákona o ochraně přírody a krajiny § 52 V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 90 za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

ČÁST ČTVRTÁ

„(5) Povolení ke kácení dřevin podle § 8 nebo souhlas k činnosti, která by mohla snížit krajinný ráz podle § 12, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

Změna zákona o lesích § 50 V zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 58 doplňuje odstavec 4, který zní:

Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.

„(4) Souhlas k rozhodnutím, která se dotýkají zájmů chráněných lesním zákonem podle § 14 odst. 2, rozhodnutí o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 1 a rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí pozemku plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 4, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

ČÁST SEDMÁ Změna zákona o odpadech § 53 V zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, se v § 82 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, § 16 odst. 3 a vyjádření podle § 79 odst. 5 písm. b) až e) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI ČÁST OSMÁ

ČÁST DESÁTÁ

Změna lázeňského zákona

Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

§ 54

§ 56

V zákoně č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), se v § 37 doplňuje odstavec 5, který zní:

V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se v § 81 doplňuje odstavec 3, který zní:

„(5) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se souhlas ministerstva podle odstavce 2 písm. a), c), d), e), f ) a h) a podle odstavce 3 nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

„(3) Krajskému hygienikovi dále náleží oprávnění stanovit závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity a jde-li o provoz zařízení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). V tomto případě se nevydává povolení podle § 31 odst. 1.“.

ČÁST JEDENÁCTÁ ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Změna zákona o veterinární péči § 57 § 55 V zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., v sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 368/1992 Sb., se za položku 131c doplňuje položka 131d, která zní:

V zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., se za § 77 vkládá nový § 77a, který zní: § 77a Povolení státní veterinární správy vydávané k provozování asanačního podniku podle § 48 písm. l) a závazný posudek orgánu veterinární správy vydávaný jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení, které se týká staveb a zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování konfiskátů živočišného původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, jakož i staveb, které budou používány jako útulek pro zvířata, podle § 56, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

„Položka 131d a) Podání žádosti o integrované povolení k zařízení uvedenému v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci Kč 30 000,–

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI PŘÍL.1

b) Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci Kč 10 000,– c) Vydání integrovaného povolení nebo jeho změny při podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci Kč 5 000,–

Kategorie průmyslových činností 1. Energetika 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW. 1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynu.

Zmocnění:

1.3. Koksovací pece. 1.4. Zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí.

Správní orgán upustí od vybrání poplatku, je-li žádost o změnu integrovaného povolení podána na jeho výzvu podle § 19 odst. 2 písm. b) zákona o integrované prevenci.

2. Výroba a zpracování kovů 2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy). 2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu. 2.3. Zařízení na zpracování železných kovů a) válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu, b) kovárny s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW, c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu. 2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně. 2.5. Zařízení a) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy, b) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo 20t denně u všech ostatních kovů, 2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li objem lázní větší než 30 m3.

Poznámky: 1. Správní orgán vybere poplatky podle písmene a) této položky za podání žádosti o integrované povolení k provozu zařízení, která jsou uvedena v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, a podle písmene b) této položky, vydává-li rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci. 2. Správní orgán vybere poplatek podle písmene c) této položky, vydává-li integrované povolení k provozu zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, nebo vydává-li rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci.“.

ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST § 58 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r.

3. Zpracování nerostů 3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně. 3.2. Zařízení na výrobu azbestu, produktů s obsahem azbestu. 3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně. 3.4. Zařízení na tavení minerálních materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně. 3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic,

Havel v. r. Zeman v. r.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI 5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu. 5.3. Zařízení na odstraňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně. 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.

obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3. 4. Chemický průmysl U kategorií průmyslových činností uvedených v této části se „výrobou“ rozumí výroba v průmyslovém měřítku pomocí chemických procesů, podle výčtu v oddílech 4.1 až 4.6. 4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou a) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické), b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice, c) organické sloučeniny síry, d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany, e) organické sloučeniny fosforu, f ) halogenderiváty uhlovodíků, g) organokovové sloučeniny, h) základní plastické hmoty (syntetická vlákna na bázi polymerů, vlákna na bázi celulózy), i) syntetické kaučuky, j) barviva a pigmenty, k) povrchově aktivní látky. 4.2 Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou: a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid, b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá, c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný, d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný, e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku. 4.3. Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných). 4.4. Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů. 4.5. Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů. 4.6. Chemická zařízení na výrobu výbušnin.

6. Ostatní průmyslové činnosti 6.1. Průmyslové závody na výrobu a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně. 6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně. 6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně. 6.4. a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně, b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv – z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně, – z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí), c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok). 6.5. Zařízení na odstraňování nebo využití konfiskátů živočišného původu a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně. 6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než a) 40 000 kusů drůbeže, b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo c) 750 kusů prasnic. 6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok. 6.8. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací. Poznámka: Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektovaným výrobním kapacitám anebo jinému parametru zařízení. Jestliže tentýž provozovatel zařízení provozuje více zařízení ve stejném místě, která spadají pod totéž označení podle shora uvedeného výčtu, pak se prahové hodnoty z těchto zařízení sčítají.

5. Nakládání s odpady 5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními, oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně. 61

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

13.

PŘÍL.2

PŘÍL.3

Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů

Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik Hlediska, k nimž úřad přihlíží při určování nejlepších dostupných technik buď obecně, anebo v určitých případech, se zřetelem k očekávaným nákladům a přínosům plánovaného opatření a se zřetelem k principům prevence a předběžné opatrnosti, jsou: 1. Použití nízkoodpadové technologie. 2. Použití látek méně nebezpečných. 3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu. 4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku. 5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci. 6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí. 7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu. 8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky. 9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost. 10. Požadavek prevence nebo omezení celkových odpadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum. 11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí. 12. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik a jejich monitorování zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi.

OVZDUŠÍ Oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku. Oxid uhelnatý. Těkavé organické sloučeniny. Kovy a jejich sloučeniny. Prach. Azbest (suspendované částice, vlákna). Chlor a jeho sloučeniny. Fluor a jeho sloučeniny. Arzen a jeho sloučeniny. Kyanidy. Látky a přípravky, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci. Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany.

VODA Organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném prostředí tyto sloučeniny vytvářet. 2. Organické sloučeniny fosforu. 3. Organické sloučeniny cínu. 4. Látky a přípravky, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci. 5. Persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické organické látky. 6. Kyanidy. 7. Kovy a jejich sloučeniny. 8. Arzen a jeho sloučeniny. 9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin. 10. Materiály v suspenzi. 11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany). 12. Látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být měřeny pomocí BSK - biologická spotřeba kyslíku, CHSK – chemická spotřeba kyslíku atd.). 1.

VYBRANÁ USTANOVENÍ NOVEL Čl.II zákona č. 222/2006 Sb. Přechodná ustanovení 1. Řízení o vydání integrovaného povolení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Řízení o správních deliktech zahájená a neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR

• Zúčastněte se integrovaného povolování •

PŘÍLOHA VI: ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI POZNÁMKY

Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění. Rozhodnutí Evropské komise 479/2000/EHS ze dne 17. července 2000 o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/EHS ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně. 2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). 3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů. 5) Například zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.

9) 10) 11) 12)

13)

13a) 14) 14a)

15) 16)

17) 18)

19) 20) 21) 21a) 24) 25) 26)

Například § 2 písm. c) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb. Například část sedmá zákona č. 185/2001 Sb., § 11 zákona č. 353/1999 Sb. Například zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 353/1999 Sb. § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb. Například obchodní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb. Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů. Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č. 309/1991 Sb. Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. Například rozhodnutí Evropské komise 479/2000/EHS o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění. § 82 zákona č. 258/2000 Sb. § 87 a 88 zákona č. 258/2000 Sb. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vydání této publikace bylo podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti, Ministerstvem životního prostředí ČR a Programem MATRA-KAP Velvyslanectví Nizozemského království v ČR. Dárci neodpovídají za obsah publikace.

ŘEKNĚTE NEJBLIŽŠÍ TOVÁRNĚ SVŮJ NÁZOR  ZÚČASTNĚTE SE INTEGROVANÉHO POVOLOVÁNÍ

Vydalo: Centrum pro podporu občanů a Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika v roce 2008 v rámci řady příruček Příručky aktivního občana. Druhé, přepracované vydání publikace z roku 2005. Autoři: RNDr. Jindřich Petrlík, Mgr. Lukáš Matějka, Martin Skalský Graﬁcká úprava obálky: Jakub Němeček / www.jakubnemecek.com Graﬁcká úprava obsahu: Tomáš Hibi Matějíček / www.stinkeroo.cz Za pomoc při přípravě této publikace děkujeme: Ing. Milanu Havlovi a Ing. Janě Vitnerové

Motto: „Vzdálí-li se lidské srdce od přírody, zatvrdí se. Nedostatek úcty k tomu, co roste, co je živé, rychle povede také k nedostatku úcty k lidem.“ Luther Stojící Medvěd z kmene Lakotů

Sdružení Arnika se zabývá ochranou mokřadů a vodních toků, omezováním znečištění životního prostředí toxickými látkami a podporou účasti veřejnosti v rozhodování o životním prostředí. Posláním Arniky je zlepšení stavu životního prostředí, jeho obrana před znečišťováním, ochrana a obnova přírodních hodnot na území České republiky, ale i v evropském kontextu. Arnika je celostátní organizací s řadou místních poboček. Centrum pro podporu občanů poskytuje občanským sdružením a obcím poradenství, které přesahuje klasické právní rady. V České republice sice platí řada kvalitních zákonů, občané je ale většinou znají málo nebo vůbec. Zásadní rozhodnutí, která ovlivňují kvalitu životního prostředí a budoucnost měst a obcí, mnohdy vznikají za zdmi úřadů a bez vědomí lidí, kterých se rozhodování týká. Prosazujeme právo občanů účast v rozhodování o životním prostředí. Kampaň Arniky Budoucnost bez jedů směřuje ke snížení přítomnosti toxických látek v životním prostředí. Prosazujeme důsledné naplnění Stockholmské úmluvy, omezení úniků tzv. perzistentních organických látek v České republice a zachování volného přístupu k informacím o toxických látkách v Integrovaném registru znečišťování. Kromě toho řešíme konkrétní problémy znečištění toxickými látkami – například ze skládek a spaloven odpadů. Arnika Chlumova 17, 130 00 Praha 3 telefon a fax: 222 781 471 e-mail: arnika@arnika.org internet: http://arnika.org

Vydalo: Centrum pro podporu občanů a Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika v roce 2007 v rámci edice Příručky aktivního občana. Vydání této publikace bylo podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského ﬁnančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti, Ministerstvem životního prostředí ČR a Programem MATRA-KAP Velvyslanectví Nizozemského království v ČR. Dárci neodpovídají za obsah publikace.

JN 01/2008