Příklady územního plánování ze zahraničí
Ondřej Kubíček
VÍDEŇ – PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE MĚSTA A MOŽNOSTI PARTICIPACE
Ač je Vídeň je jen několik stovek kilometrů od Prahy a po dlouhá staletí byla obě města součástí jedné monarchie, dnes už se srovnávat nedají. Vídeň pravidelně obsazuje v nejrůznějších hodnoceních kvality života přední místa mezi všemi městy na světě, zatímco Praha zaostává daleko za ní.1 To, že je Vídeň městem, ve kterém lze dobře žít, však není jen otázkou peněz. Naopak – jedním z důležitých faktorů je, že si vídeňští politici a architekti dobře uvědomují, že doby, kdy bylo možné provádět městské plánování bez zapojení občanů, jsou pryč. Stejně tak si uvědomují, že spolupráce s veřejností, jakkoli se někdy může zdát zdlouhavá a problematická, je na druhou stranu zpravidla velmi přínosná, a to hned z několika důvodů – zmiňme jen ty zásadní: výměna informací a zkušeností vedoucí k novým nápadům, zvýšení důvěryhodnosti a transparentnosti politiky a veřejné správy, posílení identifikace občanů s rozhodnutími i se samotným prostředím, ve kterém žijí či větší šance na přijetí takových rozhodnutí, jejichž přínosy budou znatelné v delším časovém horizontu, než je jedno volební období 2.
Obecně většina veřejných správ funguje obvykle tak, že veřejnost je zapojena až po procesu plánování tím způsobem, že se může (většinou
4-6 týdnů před schvalováním daného
záměru) vyjádřit pomocí připomínek k již naplánovanému záměru. Kromě často nedostatečné propagace a vůle dodávat informace je problém v tom, že ač tyto připomínky plánovači „berou v úvahu“, nemusí dokládat, jak do hloubky se jimi zaobírali. O to cennější jsou případy, kdy jsou organizovány diskuze, tzv., „kulaté stoly“, kam jsou již v průběhu plánování přizváni 1
Seznam pořizovaný společností Mercer, dostupné na http://www.mercer.com/articles/quality-of-living-surveyreport-2011 2 Standards of Public Participation < http://de.scribd.com/doc/69122661/Oebs-Standards-Engl-Finale-Web > (cit. 24. 3. 2014)
nezávislí odborníci a členové zainteresovaných nevládních organizací. To je případ i vídeňského plánování koncepce nakládání s odpadem či infrastruktury, kde navíc konzultačními orgány byli i skupiny aktivních obyvatel a několik dalších zainteresovaných organizací 3. Navzdory nastíněným problémům lze říci, že se situace obecně zlepšuje a místní správy mnoha evropských měst postupně dává větší prostor názorům svých občanů. Ovšem Vídeň je v tomto ohledu zřejmě docela v předstihu. Pojmy jako participace, zapojení, rozmanitost, informace, transparentnost, společná odpovědnost, vzájemný respekt a další, se při studiu různých plánovacích příruček a prospektů opakují. Samozřejmě realita se může od oficiální prezentace značně lišit, ale existují pozitivní příklady toho, že aktivní spolupráce je pro všechny strany přínosná.
Vídeňská městská politika se významně měnila v 70. letech 20. století, kdy se začínal plánovat projekt „Danube Island“. Tehdy se, v rámci tzv. „vídeňského modelu“ začalo více diskutovat, na plánování se podílelo několik orgánů, vnitřní plánovací komise Vídně, komise interních i externích odborníků, případně další plánovací týmy, konzultační porota, poradní orgány, mezinárodní specialisté.4 V 80. letech tyto změny pokračovaly, možnost zapojit se mělo stále více odborníků i studentů, občané Vídně se mohli vyjadřovat pomocí dotazníků či osobních návrhů. V pozdních 80. letech minulého století rozjela Vídeň fungování tzv. ViennaGIS, což je nástroj navržený pro organizaci, zpracování a poskytování místních geografických dat občanům i správě města pomocí geografických informačních systémů (GIS) 5. To lze považovat za počátek existence PPGIS, tedy Public Participatory GIS (PPGIS), což je obecný pojem vyjadřující zpřístupnění GISů za účelem snadnějšího přístupu obyvatel k informacím, jejich využití a potažmo následné snazší participaci na plánovacích procesech 6. Pro veřejnost PPGIS znamená zjednodušení, ušetření času a vynaloženého úsilí na zorientování se v konkrétních problémech prostorového plánování. Přitom právě množství nutného vynaloženého úsilí v porovnání s malým dopadem tohoto úsilí je často odrazujícím faktorem pro větší zapojení 3
Public Participation in Spatial Planning Procedures < http://www.justiceandenvironment.org/_files/file/2013/Land%20use%20planning%20and%20access.pdf > (cit. 24. 3. 2014) 4 New approaches in Public Relations of Urban Planning Vienna < http://www.wien.gv.at/stadtentwicklung/studien/pdf/b006973b.pdf > (cit. 24. 3. 2014) 5 Data for Spatial Planning – A Comparsion of Three Cities < http://www.corp.at/archive/ppt/CORP2011_SLIDES75.pdf > (cit. 24. 3. 2014) 6 Supporting Spatial Planning with Qualitative Configuration Analysis < http://www.corp.at/archive/CORP2013_79.pdf > (cit. 24. 3. 2014)
veřejnosti do plánování 7. Samozřejmě že ne vždy je spolupráce takto plodná a vcelku bezproblémová, ne vždy se najde dostatek zapálených občanů. Nicméně je vidět, že pokud je místním obyvatelům dán prostor místo kladení překážek, může to být pro všechny zúčastněné přínosem.
VYBRANÉ PŘÍKLADY PROJEKTŮ PODPORUJÍCÍCH PARTICIPACI OBČANŮ NA PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE VÍDNĚ
1. Vídeňská charta – Wiener Charta
Vídeňská charta společného soužití – „Die Wiener Charta - Gemeinsam Leben“8 - je projekt na podporu sociálního začleňování a sounáležitosti s komunitou. Charta se snaží o navození atmosféry vzájemného respektu a spolupráce všech skupin obyvatel iniciováním občanských debat o problémech a tématech navržených samotnými občany. Role představitelů města při tvorbě charty byla pouze v umožnění a co největším usnadnění občanských aktivit, ve vytvoření zázemí. Charta je tak ukázkovým nástrojem přímé demokracie, odpovídající novému chápání politiky.
Do projektu spuštěného v březnu 2012 se aktivně zapojilo zhruba deset tisíc vídeňských obyvatel s cílem nastavit základní pravidla fungování města s důrazem na to, co by mohl každý Vídeňan udělat pro zlepšení života ve městě. Tvorby charty se zúčastnilo i přes tři sta firem, obchodních, kulturních i sportovních asociací, náboženských komunit, politických uskupení a podobných organizací.
Město vytvořilo internetové fórum i telefonní linku, pomocí kterých mohli občané navrhovat svá témata. Následné debaty, tzv. „Charta Gespräche“, mohli organizovat sami skupiny občanů či jednotlivci. V důsledku toho bylo zorganizováno celkem 651 takovýchto sezení ve všech vídeňských distriktech a v různých prostředích, v hospodách, parcích, bytech i 7
Poplin, A. (2012). Playful public participation in urban planning: A case study for online serious games. Computers, Environment and Urban Systems. 8 Dostupné na https://charta.wien.gv.at/start/charta/ (cit. 24. 3. 2014)
plaveckém bazénu. Vídeňané údajně investovali na 12 700 hodin svého času aktivním debatováním o možnostech a výzvách pro uspokojivé společné soužití.
Na celý proces dohlížela za účelem maximální věrohodnosti, otevřenosti a transparentnosti komise složená ze tří mužů a tří žen, se zastoupením různých věkových kategorií. Dva členové komise byli jiné, než rakouské národnosti.
Výsledkem celého několikaměsíčního procesu byla sbírka základních principů soužití s důrazem na respekt, toleranci a dobré sousedské vztahy. Dokument je zveřejněn na internetu a kromě němčiny je dostupný ještě v srbštině, turečtině, bosenštině a chorvatštině, tedy v jazycích, kterými se ve Vídni mluví nejvíce.
2. Projekt ViennaGIS – nové metody, nové možnosti
ViennaGIS9 je projekt, který Vídeň spustila již poměrně dávno, nicméně spolu s rozvojem geoinformačních systémů obecně se z ViennaGIS stává stále účinnější nástroj umožňující zapojení místních obyvatel do plánování rozvoje Vídně. Stránky projektu navštíví v průměru více než sto padesát tisíc návštěvníků denně. ViennaGIS zahrnuje řadu webových aplikací, jejichž cílem je zajistit občanům přístup k různorodým geografickým datům. Protože přístup k takovýmto datům je zásadní podmínkou a zároveň faktorem úspěchu participace obyvatel v městském plánování, protože umožňuje dostatečně informovanou diskuzi.
ViennaGIS je oblíbený zejména díky kvalitě, velkému objemu a rozmanitosti nabízených geografických dat. Jeho cílem je zaprvé informovat občany, zadruhé je přizvat ke spolupráci. Například registr dat pro solární energetický potenciál může být výrazným podnětem pro uvažování o alternativních zdrojích energie. Mapa stanovišť chráněných živočišných a rostlinných druhů pro změnu může vzbudit větší zájem obyvatel o ochranu přírody v jejich okolí. Projekt je přínosný zejména kvůli své uživatelské přístupnosti a zároveň technickému provedení, jeho užitnost, stabilita a dostupnost je určitě nadprůměrná ve srovnání s ostatními obdobnými službami.
9
Dostupné na https://www.wien.gv.at/viennagis/ (cit. 24. 3. 2014)
3. Z praxe: Vídeňské hlavní nádraží
Přestavba vídeňského hlavního nádraží je jedním z největších vídeňských stavebních projektů současnosti. Jako taková logicky musela projít procesem hodnocení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA – environmental impact assessment). To je proces u nás mnohdy netransparentní, vzbuzující emoce, často při něm dochází ke konfliktům mezi různými zájmovými skupinami.
Aby se tomuto v případě přestavby nádraží Vídeň vyhnula, rozhodla se následovat pozitivní příklady z jiných infrastrukturních staveb a rozhodla se zapojit další zúčastněné strany víc, než ji minimálně ukládá zákon. Participace zúčastněných je založena na vzniku vícero diskusních skupin, které jsou od počátku nepřetržitě informovány o průběhu tak, aby mohly pochopit účel i komplexnost projektu. Naopak partneři mohli sdělovat své obavy ještě před započetím procesu EIA a následně i v jeho průběhu. To všechno napomáhá růstu vzájemné důvěry a pochopení mezi různými stranami.
Nejvíce participačních aktivit probíhalo logicky v šesti distriktech stavbou přímo dotčených. Zástupci zúčastněných stran zde byli osobně podrobně informováni projektovými řediteli každých šest měsíců (od roku 2006) o průběhu stavby. Zúčastněné skupiny mohly na těchto sezeních sdělit a diskutovat své obavy a návrhy řešení a podílet se tak na formování výsledné podoby projektu.
Jednou ročně se navíc konají diskuze více technického zaměření, kterého se účastní specializované skupiny (např. motoristická asociace, sdružení rezidentů, politické strany zastoupené na magistrátu). Dosud bylo uspořádáno sedmnáct tematických výstav i za účasti kompetentních informátorů. Veřejnosti byly nabízeny prohlídky stavby i s průvodcem. Byl ustanoven ombudsman vyřizující připomínky a stížnosti během stavby, které se snaží co nejrychleji vyřešit jak s projektovými manažery, se kterými je v přímém kontaktu, tak s veřejností, kterou se snaží co nejrychleji a co nejobsáhleji informovat.
Díky těmto různorodým opatřením se projekt stává velmi transparentním a mohlo již být
zohledněno množství požadavků a názorů zúčastněných skupin týkajících se životního, obchodního, sociálního prostředí i dopravní problematiky.
Zdroje: 1) Vienna Charter. Shaping the Future Together. < http://www.wien.gv.at/english/living-working/vienna-charter.html > (cit. 30.3. 2014) 2) Platforms for Participation. <
http://fra.europa.eu/en/joinedup/tools/participation-and-civil-
society/participation/methods-and-tools > (cit. 30. 3. 2014) 3)
Participation
and
Sustainable
Development
in
Europe.
<
http://www.partizipation.at/vienna-charta.html > (cit. 30. 3. 2014) 4) Vienna Main Station < http://www.partizipation.at/vienna-main-station.html > (cit. 31. 3. 2014) 5) ViennaGis – Geoinformation Portal of the City of Vienna < http://www.epsaprojects.eu/index.php?title=ViennaGis_-_Geoinformation_portal_of_the_city_of_Vienna (cit. 31. 3. 2014)
Vznik této analýzy podpořil Fond Otakara Motejla.
>