Kolínské Zálabí Milada Vorzová ATU / 8. semestr LS 2016
Lokalita Zálabí
Zálabí Řešené území se nachází v těsně blízkosti řeky Labe. Jeho charakter je značně roztříštěný, prolíná se v něm několik druhů rozličných struktur, jak sídelních, tak krajinných. Směrem od řeky, z jihu, je místo uzavřeno přírodním masivem, rulovou skálou. Z východu tvoří přírodní hranici hustý lesní porost. Motiv skály je patrný v celém území a znamená hlavní nosný prvek, který je třeba podpořit a zachovat. Struktura zástavby se mění směrem od řeky do centra. Začíná vesnicí Na Skále, dnes již fragmentovaně zachovalé vesnické domky. Vedle nich se tyčí dominanta celého Zálabí – kamenná vež Práchovna. Vesnický charakter končí na hranici skály. Přírodní zlom rozděluje dvě naprosto odlišné struktury zástavby. Oblast pod skálou je poznamenána výstavbou poválečné doby. Tři bodové, 13 ti patrové panelové domy se tyčí na panoramatu kolínského Zálabí. Území uzavírá ulice řadových domků se zadním traktem zahrad z první poloviny 20.století. Z východu je území ohraničen zády domů z bývalé blokové zástavby.
historickĂŠ foto
stabilnĂ katastr 1881
letecké snímkování 1954
letecké snímkování 2016
katastrĂĄlnĂ mapa 2016
m 1:1500
analýza
funkce bydlení smíšená sport a rekreace technická infrastruktura prázdné budovy
významné budovy 1.
Práchovna / kulturní památka
2.
Radimského mlýny
3.
dům č.p.110 / původmí zachovalý vesnický dům
4.
dům č.p.103/ kulturní památka
funkce
m 1:1500
3.
2. 1. 4.
podlažnost 1NP 2NP 3NP 4NP 6NP 13NP
podlažnost
m 1:1500
fasády / vstupy / orientace fasáda uliční fasáda zadní / slepá významný dům plot vstup bourané objekty
fasády / vstupy / orientace
m 1:1500
vlastnictví pozemků vlastnictví města Kolín soukromé vlastnictví
podlažnost
m 1:1500
odstupové vzdálenosti
dle Pražských stavebních předpisů s aktualizovaným odůvodněním, 2014
minimální odstupové křivky pro návrh hmoty každá odstupová křivka počítá s hmotou o výšce 1NP = 3,5m
odstupové vzdálenosti
m 1:1500
odstupové vzdálenosti
dle Pražských stavebních předpisů s aktualizovaným odůvodněním, 2014
maximální možný prostor pro vložení nového objemu vzhledem k odstupovým vzdálenostem nutno zachovat proslunění stávajícího nejnižšího bytu odstupový úhel = 45°
odstupové vzdálenosti _ řez
m 1:1000
21.března
pohyb slunce
21.června
21.září
21.prosince
nรกvrh
problémy v území Panelové sídliště Problémem panelového sídliště z 70.let je jeho absurdní měřítko ve vztahu k okolním charakterům. Tři obrovské, 36ti metrové věže. Chybou je jejich výšková předimenzovanost převyšující okolní zástavbu a čnící tak na důležitém panoramatu celého města – panorama z Masarykova mostu směrem z centra. Dalším problémem této panelové sídlištní zástavby jsou odstupy jednotlivých věžových domů. Ty mají mezi sebou nepříjemně velký rozestup ( kvůli osvětlení bytových jednotek ), který tvoří prostor nikoho. Je zde zeleň a parkoviště. Zelené plochy však nepatří nikomu, nic se na nich neodehrává, jsou zbytkovými plochami. Parkoviště zas způsobuje přehlcenost motorovým provozem a znemožňuje plynulý pěší průchod. Prostor je z měřítka člověka nečitelný a nepříjemný. Na druhou stranu se v místě nachází i několik hodnotných prvků, které je třeba zachovat. Sídliště navazuje na rodinné domky, jejichž zahrádky se otevírají právě směrem do sídliště. Vzniká tak zajímavý kontakt mezi starou, původní zástavbou z 30.let. Sídliště je v přímém sousedství se skálou, která dominuje celé oblasti. Masiv skály se odhaluje v záplavě zeleni. Vytváří se kontrast. Vesnice Na Skále Dnešní zástavba Na Skále je značně rozptýlená. Na území se nacházejí především pozemky ve vlastnictví města Kolín. Jsou zde dochovány dva původní domy, které zároveň spadají pod památkovou ochranu. Přesto, že se Na Skále nachází velmi řídká zástavba, stále si zachovala vesnický charakter. Ten stojí v kontrastu k okolním panelákům a tvoří tak zajímavou situaci. Významnou hodnotu má ulice vedoucí z města do vesnice. Dochovala se původní štětová cesta i hmoty původní zástavby. V území jsou patrné polorozpadlé kamenné zídky, dřevěné ploty a zbytky náznaku původní návsi.
ideovĂ˝ mrak
koncept Řešené území je silně fragmentováno, jak urbanisticky, tak krajinně. Cítím, že je třeba místo spojit, propojit, dát mu řád a hierarchii, tak aby se z něj stala propojená struktura. Struktura spojující, ne dominující, struktura doplňková. Ta, co respektuje významné charaktery daných částí. Vkládám tedy novou strukturu, novou typologii, sjednocující obě rozličná území. Hmotově dávám strukturou jasný řád, Domy jsou tím pevným bodem. Typologie domů je odvozená od stávajícího prostředí, ve kterém jsou vloženy. Vytvářím 4 nové typy hmot – věž, lineární dům, přístavbu k panelovým domům a vesnický dům. Nová typologie je odvozena od stávající zástavby, měřítkově od největšího panelového domu, Práchovny až k vesnickému stavení. Veřejné prostory Navrhované veřejné prostory reagují na významné charaktery v daných místech, dávají jim řád, orientaci a hierarchii. Vycházejí z místa a posilují hodnoty. plocha řešeného území _ 3,7 ha současný stav navrhovaný stav zastavěná plocha _ 2400 m2 zastavěná plocha _ 4010 m2 nebytové prostory _ 0m2 nebytové prostory _ 960 m2 bytové prostory _ 20 300 m2 bytové prostory _ 8110 m2
navrhovaný stav celkem zastavěná plocha _6410 m2 nebytové prostor _ 960m2 bytové prostory _ 28410 m2
hustota obyvatel / ha
navrhovaná celkem _ 216 ob/ha
stávající _ 154 ob/ha
STÁVAJÍCÍ STAV
VERTIKALITA PANELÁKŮ V POHLEDOVÉM PANORAMA
ROZESTUPY PANELÁKU
ROZPADLOST ZÁSTAVBY
NOVÁ PROPOJUJÍCÍ STRUKTURA
VĚŽ
LINEÁRNÍ DŮM PŘÍSTAVBA K PANELÁKU
VESNICKÝ DŮM
PROPOJENÍ
ROZBITÍ
ZAHUŠTĚNÍ
NOVÁ PARCELACE
NÁVRH
KONCEPT
KONTRAST STRUKTUR
situace
10
20
50m
řezopohled
PANELOVÝ DŮM POČET PODLAŽÍ _ 13NP NEBYTOVÉ PROSTORY _ --BYTOVÉ PROSTORY_ 1-13NP VÝŠKA _ 36 M POČET BYTŮ _ 65 POČET OBYVATEL _ 182
typologie
STÁVAJÍCÍ VESNICKÝ DŮM POČET PODLAŽÍ _ 1NP NEBYTOVÉ PROSTORY _ --BYTOVÉ PROSTORY_ 1NP VÝŠKA _ 7 M POČET BYTŮ _ 1 POČET OBYVATEL _ 4
typologie Věž Věžový dům nabízí svojí hmotou potlačení absurdního výškového měřítka panelových domů. Věží doplňuji panorama výškové dominanty tak, aby se v nich panelové domy co nejvíce ztratily. Věž slouží i jako vstupní brána do území. Při každém vstupu na ní člověk narazí. Věže jsou ve dvou typech. Jedna vyšší 30 metrová doplňující především strukturu sídliště. Vzhledem k oslunění a odstupovým normám je v parteru průchozí, otevřená, v 2NP se nachází nebytové prostory, od 3 NP jsou bytové jednotky. Druhá věž je menší, 20 metrů vysoká a je přechodnou dominantou mezi vesnickou a sídlištní zástavbou. Má parter s nebytovou částí vždy otevřený do veřejného prostoru ( pekárna, dílna...), od 2 NP výše jsou bytové jednotky. Lineární dům Lineární dům je jedním z nástrojů k zahuštění prostoru mezi panelovými domy. Je nízký a dlouhý tak, aby akorát vyplnil možné místo, kam se dle odstupových norem a oslunění dá ještě postavit hmota. Vyplňuje tak zbytkové prostory mezi věžáky. S výškou 15m, 4 nadzemních podlaží se také stává příjemnou hmotou při vnímání prostoru z úrovně očí. V parteru je prázdný, průchozí v 2 NP s nebytovými prostory, v 3NP a 4NP se nachází byty. Přístavba k panelovému domu Přidaná hmota k panelovému domu je dalším nástrojem k zahuštění. Zároveň však destruuje měřítko paneláku a davá novou možnost rozšíření prostoru jednotlivých bytů. Přístavba je výškově identická jako lineární dům ( 15 m – přístavba do 4NP panelového domu ). Vesnický dům Zástavba Na Skále na je řešena typologií vesnického domu vycházejícího z typického polabského domu. Jedná se o přízemní stavení se sedlovou střechou a výrazným dřevěným štítem, spodní část domu, je plná, tvrdá. Je štítově orientovaný je do ulice. Vesnickým domem zahušťuji strukturu bývalé vesnice, tvořím novou parcelaci. Typologie slouží výhradně k bydlení. Dva domy jsou veřejného charakteru. V jednom se nachází hostinec, v druhém galerie s ateliérem.
typologie
VĚŽ POČET PODLAŽÍ _ 9NP NEBYTOVÉ PROSTORY _ 1-2NP BYTOVÉ PROSTORY_ 3-9NP VÝŠKA _ 30M POČET BYTŮ _ 7 POČET OBYVATEL _ 15
VĚŽ POČET PODLAŽÍ _ 7NP NEBYTOVÉ PROSTORY _ 1NP BYTOVÉ PROSTORY_ 2-7NP VÝŠKA _ 20M POČET BYTŮ _ 6 POČET OBYVATEL _ 12
PŘÍSTAVBA K PANEL.DOMU
LINEÁRNÍ DŮM
POČET PODLAŽÍ _ 4NP NEBYTOVÉ PROSTORY _ --BYTOVÉ PROSTORY_ 1-4NP VÝŠKA _ 15 M POČET BYTŮ _ --POČET OBYVATEL _ ---
POČET PODLAŽÍ _ 4NP NEBYTOVÉ PROSTORY _ 1-2NP BYTOVÉ PROSTORY_ 3-4NP VÝŠKA _ 15M POČET BYTŮ _ 4 POČET OBYVATEL _ 8
VESNICKÝ DŮM POČET PODLAŽÍ _ 1NP NEBYTOVÉ PROSTORY _ --BYTOVÉ PROSTORY_ 1NP VÝŠKA _ 7 M POČET BYTŮ _ 1 POČET OBYVATEL _ 4
odstupové vzdálenosti
dle Pražských stavebních předpisů s aktualizovaným odůvodněním, 2014
návrh nové hmoty s ohledem na odstupové vzdálenosti odstupové úhly hlavních oken tak, aby se nekřížily s okny stávající panelové zástavby
odstupové vzdálenosti
m 1:1500
odstupové vzdálenosti
dle Pražských stavebních předpisů s aktualizovaným odůvodněním, 2014
návrh nové hmoty s ohledem na odstupové vzdálenosti
odstupové vzdálenosti _ řez
m 1:1000
axonometrie
situace _sídliště Zahušťuji sídliště hmotami věžemi, lineárními domy a přístavbami k panelovým domům. Vytváří se tak členitý prostor s různými zákoutími v malém měřítku. Ze severu reaguji na zahrádky řadových domů a dotvářím tak další zahradu – zahradu veřejnou, která je zároveň pěší propojkou. Z jihu reaguji na skálu. V místě, kde se skála odhaluje vytvářím malé prostranství, s terénními schody ve skále a žulovými sedacími shody naproti, s výhledem na skálu. Jsou orientované na jih a tak i nabízejí možnost slunného posezení. Veřejný prostor je řešen jako jakési terasová, víceúrovnová rulová krajina, se schody a rampami. Reaguji tak na vstupy do panelových domů, které jsou ve výšce 1,5m nad úrovní terénu. Parkování je řešeno parkovacím domem a parkováním na přístupové silnici Za Baštou. Parkovací dům je zapuštěný do svažitého terénu, je třípatrový s kapacitou 60 aut. Do každého patra se najíždí z jiné úrovně. Do prostoru sídliště je automobilový vjezd omezen, je povolen jen zásobování případně
situace sídliště
2,5
5
15m
situace_nábřeží Nábřeží je vstupní místo na promenádu podél řeky. Hmotou dvou věží dotvářím prostranství – malé náměstí, kam se otevírá parter každé z věže. Věže jsou orientovány s výhledem na staré město a řeku, tvoří také příjezdovou dominantu z centra města. Místo, kde vstupuji na nábřeží má být dominantní, velkorysé a důstojné. Výškový rozdíl mezi hlavní ulicí a nábřežím překonávám schody, které zároveň slouží jako místo na sezení a pozorování jak plynoucí řeky, tak malého náměstí. Ruším budovu výměníku tepla, eliminuji parkoviště jen na potřebné stání a uzavírám přístup na nábřeží pro automobilovou dopravu.
situace nábřeží
2,5
5
15m
situace_vesnice Důležitým zásahem do lokality Na skále je vytvoření nové parcelace, tak aby správně reagovala na původní zástavbu. Zachovávám charakter místa a posiluji ho novou strukturou. Vytvářím tedy návrh ulicové štítové zástavby s návsí. Inspiruji se místní viditelnou štětovou dlažbou a kamennými zídkami. Zachovávám přístupné důležité pohledové osy a fasády domů. Dotvářím náves hmotou tří nových domů, které svojí orietací tvoří uzavřenou kompozici. Hlavní domem na návsi je hostinec otevřený do veřejného prostoru. Další veřejné prostranství je předprostor před stávajícím domem čp.110 a nově navrhovanou galerií s ateliérem. Ta má sloužit jako výstavní místo pro místní uměleckou komunitu. Dvůr zároveň tvoří propojku s Práchovnou.
situace vesnice
2,5
5
15m
situace_Práchovna Práchovna dnes slouží jako rozhledna, je dominantou kolínského Zálabí. Zachovávám její přírodní charakter, doplňuji předprostor měkkými terénními schody, kácím stromy a vytvářím průhledovou osu. Vytvářím propojku z návsi s mlatovou cestu s kamennou zídkou.
situace Práchovna
2
4
12m
materialita Materiál Materiálově odráží prvky patrné na daných místech. Vycházím ze skály, prvku, který je všude v území přítomný. Volím velkoformátovou rulovou dlažbu, jakožto povrch pro zpevněné plochy na sídlišti. Štětovou metodou dláždím hlavní cestu a návsi ve vesnické zástavbě Na Skále. Mlat doplňuje místní cesty a veřejná prostranství. Zídky Dalším významným prvkem v území jsou kamenné zídky. Ty se opakují jak ve veřejném prostoru na sídlišti, tak je ponechávám a stavím nové ve vesnické zástavbě. Stromy Volím charakteristické pro místní oblast. Javor ( babyka, mléč ), Lípa evropská., Platan jako solitérní strom. Vesnický dům Zástavba Na Skále na je řešena typologií vesnického domu vycházejícího z typického polabského domu. Jedná se o přízemní stavení se sedlovou střechou a výrazným dřevěným štítem, spodní část domu, je plná, tvrdá. Je štítově orientovaný je do ulice. Vesnickým domem zahušťuji strukturu bývalé vesnice, tvořím novou parcelaci. Typologie slouží výhradně k bydlení. Dva domy jsou veřejného charakteru. V jednom se nachází hostinec, v druhém galerie s ateliérem.