Řevnice | Urbanistická koncepce by ATC

Řevnice

celková koncepce

Řevnice

ATU Kanyzová, Kirjakovská, Klacková, Semeráková, Ševela Ateliér Cikán LS 2021/2022 FA ČVUT

Řevnice. Trochu vesnice, trochu město. Jasně definované meandrem řeky Berounky, která místu vytváří onen genius loci. Svažité kopce Brd, které obec objímají z ní dělají výchozí bod pro rekreaci po celém území. Je to město s vilami v zelených zahradách, které se začalo rozvíjet díky železnici. Došlo tak k přeměně z vesnice lokálního významu na pobytové místo pražanů. Dodnes tak zůstavá obec s městkým i vesnickým charakterem, který se různě přelévá a nemá jasné a čitelné rozhraní. Malebná příroda a klid maloměsta s rychlým napojením na Prahu tak tvoří místo ideální k životu.

analytická část

alVersion

BEROUN

TETÍN

SRBSKO

KODA

KARLŠTEJN

HLÁSNÁ TŘEBÁŇ

ZADNÍ TŘEBÁŇ

ŘEVNICE

PRAHA

ČERNOŠICE

DOBŘICHOVICE

LETY

VŠENORY

DOLNÍ POBEROUNÍ Obce dolního Poberouní tvoří souvislou zástavbu podél toku řeky Berounky od Berouna až k hranici hlavního města Prahy. Tento mikroregion zasahuje do okresů Praha - západ a Beroun a spadají sem obce Tetín, Srbsko, Karlštejn, Zadní Třebáň, Hlásná Třebáň, Řevnice, Lety, Dobřichovice, Všenory a Černošice. Obce jsou si v mnohém podobné. Blízkost přírody, jak Brd tak Berounky, a výborná dostupnost do Prahy jsou pro obce definující. Vesnický charakter malé obce s návsí, kterým se vyznačuje například Tetín nebo Zadní a Hlásná Třebáň, se proměňuje v závislosti na vzdálenosti k Praze. Dobřichovice a Černošice, které jsou spíše okrajem hlavního města, mají díky své vybavenosti, populaci i typu zástavby spíše městký charakter. V této struně jsou pomyslným zlomovým bodem právě Řevnice, které mají městské centrum s veškerou vybaveností i přes svoji nízkou populaci a hustotu zalidnění.

počet obyvatel

plocha (ha)

1/ Řevnice

3616

1014

2/ Tetín

871

1029

3/ Srbsko

562

656

4/ Karlštejn

865

1208

5/ Zadní Třebáň

936

357

6/ Hlásná Třebáň

1134

408

7/ Lety

1 579

324

8/ Dobřichovice

559

187

9/ Všenory

1 710

354

10/ Černošice

7 382

906

Pro celý region je významná turistická atraktivita. Díky zmíněné dobré dostupnosti z Prahy je celý region častým cílem víkendové rekrace, jelikož poskytuje zázemí pro pěší i cyklistickou turistiku. Nejvyhledávanějším bodem je hrad Karlštejn, který je jednou z nejnavštěvovanějších památek v zemi, ale i další místa jako poutní kostel Svatý Jan pod Skalou nebo Srbské skály, které jsou využívány horolezci. Obce se díky železničním zastávkám stávají takévýchozími body pro turisticku po Brdských vrcholech. Všechny obce mají v současnosti podobné tendence. Stěhuje se sem z větších měst čím dál více lidí a zároveň populace stárne. Vytváří se tak větší nároky na vybavenost vzdělávacích a zdravotnických institucí. Dochází také ke stavební expanzi, která může narušovat právě onen genius loci obce v přírodě. Regionální vazby mezi obcemi vytvářejí a posilují místní kulturní společnost.

ZŠ

MŠ

pošta

lékař

potraviny

restaurace

fotbalové hřiště

vlak

DPS

BRDY Krajina, která přímo navazuje na prostor Řevnic, prudce stoupá k Brdským vrchů. Brdy mají podhorský až horský charakter a sou biogeograficky svázány se Šumavou. Hřebeny Brd jsou charakteristické mozaikovitě rozlámaným reliéfem. V minulosti zde bývaly bukové lesy, které byly v 19. století nahrazeny smrkovou dřevinou. Nadmořská výška pohoří je cca 600 – 830 m n.m.. V této nadmořské výšce dosahují srážky až 800 mm a to utváří odlišné podmínky Brd od jejich suchého a teplého okolí.

Mezi významné jevy Brd patří rašeliniště, rybníčky, studánky a prameny potoků protékajících údolími. S tím souvisí velký výskyt vlhkomilných rostlin. Jedná se o území svérázných ekosystémů, která se vyvíjela v unikátních historických souvislostech. Brdy jsou jedním z hlavních vizuálních elementů, který vždy definoval horizont Řevnic. Prudké svahy zviditelňují zalesněná návrší ve všech možných průhledech v prostoru města. Tím dotváří charakteristický obraz města.

ŘEVNICE ŘITKA

HOSTOMICE MNÍŠEK p. BRDY PLEŠIVEC PÍSEK DOBŘÍŠ

TOK

PRAHA

PŘÍBRAM

ROŽMITÁL p. TŘEMŠÍNEM TŘEMŠÍN

GSEducationalVersion

SOUČASNOST Řevnice mají dle katastrálního území plochu 1014 ha. Zastavěná plocha tvoří necelou pětinu, ostatní plocha je tvořena vegetací - lesy, louky, pole. Řevnice se od počátku tisíciletí moc nemění, spíše si udržují svoji podobu. Ta se měnila nejvíce během počátků 20. století, kdy zde probíhala velká stavební činnost. Řevnice se vyznačují rovnoměrnou zástavbou rodinných domů, převážně solitérní se soukromou zahradou. Tímto způsobem zástavby se Řevnice staly pojmem pro rekreační maloměsto v zeleni. Řevnice jsou vlastně ideální město, je zde zastoupena veškerá občanská vybavenost od divadelních spolků až po technický dvůr. Populační rozvoj nastal primárně v minulém století a dnes je minimální.

Obyvatelstvo Počet obyvatel

3616

ženy

1880

muži

1736

Věk 0-14 let 15-65 let 65+ let Věkový průměr obce

766 2084 766 41,4 let

BEROUN

PRAHA

SVINAŘE GSEducationalVersion

vrch PIŠŤÁK vrch BABKA

MNÍŠEK p. BRDY

vrch DOBŘICH

MORFOLOGIE Obec se nachází v údolí nivě řeky Berounky a na úpatí brdských vrcholů. Niva vytváří zásadní a formující charakter obce, která svojí významností spadá mezi nejdůležitější body v oblasti Poberouní. Jižním vrcholky vytváří zajímavou expozici s výhledy na severní břeh řeky, kde se nachází skalní útvary a útesy. Brdy jsou součástí pásu Barrandien, který je unikátní paleontologickými lokalitami z dob prvohor.

MAJE BYDLENÍ OBCHOD, UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA, CÍRKEV, SPORT SOCIÁLNÍ SLUŽBY, ZDRAVOTNICTVÍ PRŮMYSL, TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚZEM

HLAV

VEDL

VP ZE Q5 Q20

BOD - PAMÁTNÝ STROM LINIE - STROMOŘADÍ, REMÍZEK, ZELENÝ KLÍN, ALEJ PLOCHA - SADY, PARKY, HÁJE PLOCHA - LES PLOCHA - LOUKY, PASTVINY, TRAVNATÉ PLOCHY PLOCHA - POLE BOD - PRAMEN LINIE - POTOK PŘIROZENÝ/ZATRUBNĚNÝ PLOCHA - MOKŘADY, MALÉ VODNÍ PLOCHY PLOCHA - BEROUNKA

Q100

MAXI

ZASTÁVKA AUTOBUSU, VLAKU HLAVNÍ KOMUNIKACE VEDLEJŠÍ KOMUNIKACE SBĚRNÉ KOMUNIKACE OBYTNÉ CHATAŘSKÉ PĚŠÍ V KRAJINĚ CYKLOTRASA NAUČNÁ STEZKA TURISTICKÉ TRASY DLE ČKT REGIONÁLNÍ LINKA BUS

ZÁSTAVBA POLE LES, PLÁŇ, LOUKA ŘEKA SILNICE, ŽELEZNICE

UZAVŘENÁ UZAVŘENÁ S BODOVÝMI PRŮCHODY

katastrální území Řevnice

HISTORICKÝ KONTEXT O založení samotných Řevnic nejsou žádné záznamy. Osídlení prostoru dnešního města je potvrzené od 13. století. V historických mapách se Řevnice poprvé objevují na Müllerově mapě z roku 1720, kde zaznamenána trasa vedoucí z Prahy do Plzně přes tehdejší Drzewnitz. Stabilní katastr z roku 1840 již zobrazuje ves s nálevkovitým náměstím, v jehož ose stojí tehdy nový barokní kostel sv. Mořice a Panny Marie z roku 1753. V této době byly Řevnice převážně zemědělskou obcí s rozvíjejícím se řemeslem - mlynářství, košíkářství a v pozdějších letech také hrnčířství a cihlářství. Tržní náměstí má podobu návsi, které je obklopeno uzavřenými zemědělskými statky. Lze pozorovat štítové uspořádání domů do návsi, ale v jižní části se také objevuje podélné uspořádání, které předpovídá budoucí vývoj zástavby.

Na mapách reambulovaného stabilního katastru lze pozorovat nově zakreslenou železnici se zastávkou v Řevnicích od roku 1862, vedoucí z Prahy do Berouna. Toto významné dopravní spojení od základu změnilo charakter Řevnic a okolních obcí na Berounsku. Prostor náměstí začíná mít sjednocenou stavební čáru. Ta se v jižní části proměňuje v souvislou městskou zástavbu. V této době se mění význam Řevnic a jejich charakteristický obraz. Objevuje se tendence stavět solitérní stavby v krajině, které již nemají hospodářské zázemí, ale slouží k rekreaci a odpočinku zámožného obyvatelstva. Na obraz Řevnic měl velký vliv příchod architekta Eduarda Sochora, který zde postavil svou vilu, na kterou navazovala výstavbadalších luxusních vil v krajině, které byly kompozičně propojeny s náměstím. Zasloužil se o několik významných budov v Řevnicích.

Z nedostatku místa se v prostoru za Nezabudnickým potokem tvoří nová hustě zastavěná vilová část města Selec, která má pravoúhlou uliční síť. V polovině 20. století se Řevnicerozrůstají i do prostoru nad úpatím Brdských vrchů. Tím se všechny původní zemědělské plochy v úpatí Brdských vrchů proměnily v rezidenční oblast. V druhé polovině 20. století nastala stagnace přílivu nových obyvatel a částečně se pozastavil kulturní vývoj města.Začala se rozvíjet zástavba rodinných domů v oblasti potoku Kejná a na svahu směrem do Zadní Třebáně. Řevnice si dodnes zachovaly atmosféru středočeského maloměsta, které je jen nepatrně znehodnocena nepříznivými vlivy intervencí 20. století.

celoměstské analýzy

STRUNY A KOMPOZICE Struna život představuje vazbu mezi místy, která tvoří ohniska dění v obci. Jde o místa, kde se lidé potkávají, nakupují, smějí a prožívají společenský život. Jedná se především o místa se správními, vzdělávacími a kulturními budovami. Síť těchto bodů definuje síť veřejných prostranství. Jsou to stěžejní body pro indentitu města. Struna rekreace představuje síť pohybu lidí. Znázorňuje místa, kde lidé tráví svůj volný čas. Kam se jdou projít po práci, vyvenčit psa , počkají po škole s kamarády. Tam kde se zastaví a zamyslí se. Jsou to místa jak sportovního odreagování tak oddychu. Obě struny vytváří svým protnutím silné ohnisko ve středu obce, což reflektuje rozložení občasnké vybavenosti a veřejných prostor v rámci Řevnic. Hlavní náměstí je centrum dění a bod odkud se život Řevnic dál rozvíjí.

BYDL OBCH ŠKOL SOCI MAJE PRŮM ZEMĚ

BYDLENÍ OBCHOD, UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA, CÍRKEV, SPORT SOCIÁLNÍ SLUŽBY, ZDRAVOTNICTVÍ PRŮMYSL, TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚZEM

HLAV

VEDL BOD VP ZE LINIE PLOC Q5 PLOC Q20 PLOC

PLOC Q100 BOD MAXI LINIE PLOC PLOC

ZAST HLAV VEDL SBĚR OBYT CHAT PĚŠÍ CYKL NAUČ TURI REGI

ZÁSTAVBA POLE LES, PLÁŇ, LOUKA ŘEKA SILNICE, ŽELEZNICE

UZAVŘENÁ UZAVŘENÁ S BODOVÝMI PRŮCHODY OTEVŘENÁ SRŮST

ZÁST POLE LES, ŘEKA SILN

struna života struna rekreace

UZAV

OTEV SRŮS

BRÁN

GSEducationalVersion

ŘEZY ÚZEMÍM

Černá s Hlásná Třebáň

nádraží

jez a most nádraží

Rovina - Zadní Třebáň fotbalové hřiště

plovárna

CORSO

Kamenná 470 m n.m.

skála

CORSO ZŠ hranice intravilánu

lesní divadlo ZUŠ Řevnice

hasiči

ŘEZY ÚZEMÍM Dobřich 523 m.n.m.

Moklický potok

ZUŠ Řevni CORSO

nádraží

industral

Vrážka náměstí JZP

CORSO

jez a most

mlýn

Nezabudický potok

hřbitov

Vrážka

Selec

ice

Rovina - Hlásná Třebáň

Zadní Třebáň Lety

fotbal

rozlivná louka

ostrov

VYBAVENOST Občanská vybavenost v Řevnicích má vysoké zastoupení. Největší koncetrace se nachází podél ulice Pražská v oblasti hlavního náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Nacházíjí se zde divadelní a umělecké spolky, sportoviště, ale i nejrůznější dílny a obchody se specifickým zaměřením. V Řevnicích se nachází mateřské školy a základní škola s kapacitou 600 žáků, divadelní spolky, základní umělecká škola a galerie. Pro obyvatele a časté návštěvníky je v jádru obce velké zastoupení různých typů pohostinství a obchodů. Neobvyklým typem vybavenosti je kinosál, letní amfiteátr, luxusní hotel, pivovar, zázemí technických služeb, ČOV a skládka.

bydlení obchod, ubytování, stravování vzdělávání, kultura, církev, sport sociální služby, zdravotnictví

BYDL OBC ŠKO SOCI PRŮ ZEM

průmysl, technická infrastruktura zemědělství

BOD LINI PLOC PLOC PLOC

GSEducationalVersion

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Řevnice se mohou pyšnit vysokým počtem prostranství, která slouží ke shromažďování obyvatel na kulturních akcí. Reprezentativní veřejné prostory se nachází v centru obce a tvoří svojí strukturou pevné a jasně definované jádro.

Významným parkovým prostranstvím s reprezentativní budovou je okolí řevnického zámečku, ve kterém sídlí ZUŠ. Současný stav je nedostačující - charakter by měl odpovídat ploše pro shromažďování při akcích řevnických spolků.

Za hlavní prostranství je považováno i historickým vývojem náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Na tomto náměstí se nachází kašna a pomník. V současné době vede přes náměstí hlavní dopravní tepna, která omezuje možnosti pro volný průchod chodcům.

Podružnými veřejnými prostranstvími jsou plácky. Objevují se například před základní školou, hasičárnou nebo kostelem. Jejich charakter je spíše místní a vesnický. Jejich stav je vizuálně i materiálově zanedbaný a je potřeba provést revitalizaci. Mají vysoký potenciál v rámci budování dobrých sousedských vztahů.

Druhé náměstí - Palackého je nově zrevitalizováno od architekta Josefa Pleskota. Novým veřejným prostorem se stala ulice Pod Lipami, které se po nedávné rekonstrukci stala spojnicí Palackého náměstí a nádraží.

MAJE BYDLENÍ OBCHOD, UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA, CÍRKEV, SPORT SOCIÁLNÍ SLUŽBY, ZDRAVOTNICTVÍ PRŮMYSL, TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚZEM

HLAV

VEDL

VP ZE Q5 Q20

Q100

MAXI

ZÁSTAVBA POLE LES, PLÁŇ, LOUKA ŘEKA SILNICE, ŽELEZNICE

UZAVŘENÁ UZAVŘENÁ S BODOVÝMI PRŮCHODY OTEVŘENÁ SRŮST BRÁNA

MAJETEK OBCE

hlavní veřejné prostranství podružná veřejná prostranství rekreační veřejná prostranství

GSEducationalVersion

OBECNÍ MAJETEK Obec Řevnice má ve svém vlastnictví převážně území lesů, dopravních komunikací a veřejné prostranství. Tím, že je zástavba převážně solitérní a má vysoké požadavky na zasíťování, je pro město velmi náročná údržba komunikací. Před pár lety východní část města stále disponovala slabou technickou infrastrukturou a i dnes jsou příčné komunikace tvořeny pouze ze štěrku.

MAJE BYDLENÍ OBCHOD, UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA, CÍRKEV, SPORT SOCIÁLNÍ SLUŽBY, ZDRAVOTNICTVÍ PRŮMYSL, TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚZEM

HLAV

VEDL

VP ZE Q5 Q20

Q100

MAXI

majetek obce ZÁSTAVBA POLE LES, PLÁŇ, LOUKA ŘEKA SILNICE, ŽELEZNICE

GSEducationalVersion

ÚZEMNÍ REZERVY Územní rezervy v Řevnicích se dle územního plánu týkají obecně ploch určených pro bydlení. Na západě Řevnic se náchází dvě rozvojové plochy definované v navrhovaném územním plánu jako plochy pro bydlení, které v současné době plní zemědělskou funkci. Rozvojové plochy se tvoří v centru obce - industriální zóna u řeky, která je atraktivní pro novou výstavbu, Bohužel se nachází v záplavové zóně, což výrazně limituje výchozí podmínky pro výstavbu. Další rezervy se se nachází i v kompaktní zástavbě města, ovšem ty jsou i vzhledem k charakteru okolní zástavby předurčeny pro individuální zástavbu.

MAJE BYDLENÍ OBCHOD, UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA, CÍRKEV, SPORT SOCIÁLNÍ SLUŽBY, ZDRAVOTNICTVÍ PRŮMYSL, TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚZEM

HLAV

VEDL

VP ZE Q5 Q20

Q100

MAXI

ZÁSTAVBA POLE LES, PLÁŇ, LOUKA ŘEKA SILNICE, ŽELEZNICE

UZAVŘENÁ UZAVŘENÁ S BODOVÝMI PRŮCHODY

územní rezervy

GSEducationalVersion

DOPRAVA Největším dopravním uzlem v Řevnicích je železnice. Díky ní je město frekventovaně spojené linkou S7 s Prahou i Berounem. Na mapě jsou znázorněny hlavní dopravní tahy. Městem se podél řeky vine železnice a naopak centrem probíhá hlavní automobilová komunikace, která se za náměstím dělí na dva směry - ulice Komenského / Čs. armády a Mníšecká. Ulice Čs. armády vede směrem na Hostomice, Mnišecká překračuje Brdské vrchy a vede do Mníšku pod Brdy. Celkově projede skrze Řevnice okolo 7000 aut denně. Největší dopravní zátěž vzniká na průjezdu města přes náměstí a na následné křižovatce u tzv. Zámečku, což je i nejfrektovanější trasa pro pěší v rámci celé obce. Dojíždění za prací a do škol Celkem

počet obyvatel

BYDL OBCH ŠKOL SOCI PRŮM ZEMĚ

873

do zaměstnání

641

do škol

232

BOD LINIE PLOC PLOC PLOC PLOC BOD LINIE PLOC PLOC

ZAST HLAV VEDL SBĚR OBYT CHAT PĚŠÍ CYKL NAU TURI REGI

zastávka BUS, vlak hlavní komunikace vedlejší komunikace sběrná komunikace obytné ulice chatařské ulice pěší stezky v krajině

ZÁST POLE LES, ŘEKA SILN

UZAV

OTEV SRŮS

BRÁN

regionální linka BUS Fabianova naučná stezka turistické trasy KČT cyklotrasy, cyklostezky

MAJE

ÚZEM

HLAV

VEDL

VP ZE

GSEducationalVersion

1 000

ULIČNÍ PROFILY 5. května

1 000

6 000 8 000

1 000

Sochorova

ULIČNÍ PROFILY V OBYTNÝCH OBLASTECH 6 000 8 000

1 000

5. května Zpevněná ulice lemovaná po obou stranách úzkým chodníkem. Místy je chodník přerušený a je tam náletový bordel. Sochorova Zpevněná ulice ve vilové části obce s nezpevněnými krajemi. Lokálně vyasfaltované vjezdy s chodníky k domům bez jakékoliv koordinace.

10 000

Čs. armády

1 650 1 200

7 500 12 000

1 650

1 650 1 200

7 500 12 000

1 650

10 000

Třebáňská

1 200

7 000

945

6 930

7 410

25000

Třebáňská

MĚSTSKÉ ULIČNÍ PROFILY Čs. Armády 1 200

Zpevněná ulice lemovaná po obou stranách úzkým chodíkem. Po jedné straně je veřejné osvětlení a odtokový kanál. Ulice je definovaná souvislou zástavbou, pro Řevnice vyjímečné. Třebáňská Zpevněná ulice ve vilové obytné části s jasně vymezeným širokým chodníkem pro pěší a veřejným osvětlením po jedné straně. Železniční trať na druhé straně je oddělena svahem s náletovou zelení. V obou směrech jsou vymezené ochranné cyklopruhy.

7 000

945

6 930 25000

7 410

PŘÍRODNÍ KRAJINA Řevnice jsou vnímány jako zelené město. Skoro 2/3 katastrální rozlohy města zabírá vegetace - na soukromých i obecních pozemcích. V zastavěné části je vegetace primárně tvořena soukromými zahradami. Naopak v majetku obce se nachází téměř všechny lesní plochy. Důležitým elementem přírodní kajiny je řeka Berounka, která již od počátku formovala strukturu a fungování města. Berounka protéká skrz město, které tím dělí na dvě části. Kvůli důležitým dopravním trasám, které vznikaly pouze na pravém břehu, je levý břeh v rámci významu pro město upozaděn. Řevnice jako brána Brd a Českého Krasu. Pro svou unikátní polohu jsou dlouhodobě vyhledávany trempy a turisty.

Druhy pozemků Zemědělská půda

340,50

Orná půda

163,94

Zahrada

93,76

Ovocný sad

20,04

Trvale travní porost

62,77

Nezemědělská půda Lesní pozemek Vodní plocha

Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha CELKEM (ha)

673,72 517,42 23,38 32,60 100,33

BYDL OBCH ŠKOL SOCI PRŮ ZEM

1014,22

památný strom stromořadí, remízek, zelený klín, alej sad, park, háj

BOD LINI PLOC PLOC PLOC PLOC BOD LINI PLOC PLOC

les louka, pastvina, travnaté plochy zemědělská půda pramen potok přirozený/zatrubněný mokřady, malé vodní plochy Berounka

ZAST HLAV VEDL SBĚR OBYT CHAT PĚŠÍ CYKL NAU TURI REGI

GSEducationalVersion

BEROUNKA 1/ Drobnou pěšinou v nivní krajině s občasnými fragmenty vrbových luhů se dostaneme k Černé skále. Na vrcholku najdeme prvky skalní stepi s významnou a bohatou faunou. Máme zde úžasný výhled na údolí Berounky.

7/ Lávka spoující obě části města prošla rekonstrukcí, avšak její profil je stále poměrně nevyhovující, především uspořádání jednotlivých průhů způsobuje komplikace při hustějším pohybu lidí a aut.

2/ K vodácké klubovně se dostenem přes nivní loučky s pozůstatky remízků. Historicky se zde nacházel rozsáhlý ovocný sad, ze kterého zbyl pouze drobný fragment. Vodácká klubovna utrpěla značné poškození při velkých povodních.

8/ Objekt starého mlýnu, o kterém se objevují první zmínky už z 1. pol 14. st. získal svou současnou podobu ve 20.st. Celý areál je oplocený a neprostupný, v místě působí jako poměrně velká bariéra.

3/ Poslední zastavěné území na pěšině směrem ke skále. Projevuje se zde typická česká individualita a potřeba se odlišit. Od karavanů zarostlých v trávě po různé typy chatiček.

9/ Obývaná část ostrovů je přístupný ze stezky vedoucí okolo mlýnu. Na ostrov se dostaneme drobnou lávkou. Horší dostupnost opmáha zachovat neponičený charakter krajiny.

4/ Plovárna, místo rekreace obyvatel Řevnice a významný společenský bod obce. Travnatou pláž doplňuje dřevěné molo a plovoucí ponton. Díky blízkému jezu je zde dostatečná hloubka pro plavání.

10/ Skrytější část ostrovů obejvéme, pokud se vydáme neudržovanými pěšinami podél toku řeky. Objevíme zde krásnou krajinu s přírodními ostrovy. Uvidíme drobné zátoky se stojatou vodou a bohatou faunou i flórou.

5/ U mostu najdeme nejnovější vodní dílo v Řevnicích. Jedná se o jez, šlajsnu a dva rybí přechody podél obou břehů. Jez přivádí vodu k bývalému mlýnu, ve kterém je umístěna malá vodní elektrárna. Po pravém břehu vede pěšina pokračující směrem do Zadní Třebaně.

11/ Pokračující pěšina skrytými rameny Berouunky pokračuje podél hrany toku. Skála nad cestičkou trpí velkou erozí, svah se trhá a ujíždí na pěšinu. Menší povědomí o této cestě je k užitku, jelikož nedochází k rušení a znehodnocování přírody.

6/ Pravobřežní pěšina působí jako sokl města. Prochází extenzivní lužní krajinou podél řeky s občasnými moly vytvořenými místními rybáři. V některých částech se prochází hustou zelení v dalších zas po travnaté loučce s krásným výhledem na protější břeh.

12/ Konec ostrovů je charakterizován spojením hlavního a vedlejšího toku řeky. V tomo místě je řeka vlemi široká a zároveň i mělkká. V tomto místě se dá v řece bezproblému chodit, při běžném průtoku vody dosahuje hladina pouze několika desítek centimetrů.

13/ Levý břeh u rozlivné louky nemá žádný významný charakter, je to spíše funkční prvek v ochraně obce před povodněmi. Ochranný val nese v koruně cyklostezku. 14/ Louka, na které jsou umístěné vrty zajišťující vodu pro celou obec nemá pevnou funkci. Pás podél cesty do centra obce je využíván především jako zemědělská půda. Hlavní náplní je umožnění rozlivu řeky. 15/ Areál staré betonárny už neslouží svému původnímu účelu. Masivní betonové oplocení působí v místě jako optická i fyzická bariéra a znemožňují průchod územím mezi nádražím a řekou. Uvnitř areálu se nachází starší budovy a jeřábová dráhá, která jistě potěší každého nadšence do starých industriálních parků. 16/ U silničního mostu je zakončení cyklostezky s drobným altánem k posezení a odpočinku. Cyklostezka zde přechází ze samostatné stezkyí do vyznačeného cyklopruhu na běžné silnici. Situace napojení cyklostezky na silnici v kombinaci s železničním přejezdem a mostem vytváří poměrně nepřehlednou a potencionálně nebezpečnou situaci

1 2

11 10

3 6

4 5

GSEducationalVersion

9 16

13 14

POVODNĚ Obec Řevnice leží velkou částí v záplavovém území řeky Berounky. Při povodňových situacích může dojít k ohrožení objektů srážkami, zpětným vzdutím, splachy z polí i nefunkční kanalizací.

potoku komplikuje přívod dešťové kanalizace z obce. Může dojít k zaplnění koryta Kejné, především zatrubněných čátí toku a následnému vybřežení a ohrožení přilehlých nemovitostí.

Aktuálně je ohroženo přibližně 280 objektů. Tato hodnota se bude v budoucnu pravděpodobně měnit v důsledku rozvoje obce. Tyto objekty je v případě povodně nutné varovat, případně evakuovat.Tok Berounky je ohrožen především přirozenou povodní v důsledku vydatných dešťu v jejím povodí, případně jarním táním.

Záplavové území při Q100 výrazně zasahuje do zastavěného území města. Na pravém břehu řeky zejména v prostoru mezi železniční tratí a Berounkou, a také za železniční tratí mezi Pražskou a Tyršovou ulicí. Na levém břehu řeky je při Q100 významně ohrožen prostor mezi ulicí Mořinskou a řekou.

Již při hodnotě Q5 je ohrožena zástavba ve východní části a mělo by dojít k uzavření průchodu pod železniční tratí v ulici U Viaduktu. Lokální přívalová povodeň ohrožuje především okolí toku Kejné, jejíž koryto není dostatečně kapacitní. Situaci v okolí

Na ochranu obce před povodněmi jsou vytvořené prvky protipovodňové ochrany v podobě zpětných klapek v části mezi řekou a železnicí, dále protipovodňovým valem a rozlivnými loukami, které umožňují povodně bez ohrožení majetku.

MAJE BYDLENÍ OBCHOD, UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA, CÍRKEV, SPORT SOCIÁLNÍ SLUŽBY, ZDRAVOTNICTVÍ PRŮMYSL, TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚZEM

HLAV

VEDL

VP ZE Q5 Q20

Q100

MAXI

ZÁSTAVBA POLE LES, PLÁŇ, LOUKA ŘEKA SILNICE, ŽELEZNICE

UZAVŘENÁ UZAVŘENÁ S BODOVÝMI PRŮCHODY OTEVŘENÁ SRŮST BRÁNA

Q5 MAJETEK OBCE ÚZEMNÍ REZERVY HLAVNÍ VP VEDLEJŠÍ VP VP ZELENÝ Q5

Q20 Q100 maximální zaznamenaný rozliv Berounky

GSEducationalVersion

ostrovy

výhled z Černé skály

břeh Berounky

výhled z vrchu Hvížděnec

lomy Řevnice

vrch Hvížděnec

Sochorovy rybníčky

louka za vodou

bývalá plovárna

GSEducationalVersion

OKRAJE A BRÁNY Řevnice se se svým charakterem pohybují na velmi tenké hranici mezi městem a vesnicí, čemuž odpovídají i vstupy do obce a její ukončování.

BYDL OBCH ŠKOL SOCI PRŮM ZEMĚ

Velmi výraznou část obklopují lesy. Jedná se o celou jižní část, kde dochází i k absenci výrazného vstupního bodu ze směru z Mníšku a Svinař. Řevnice jsou definovány Berounkou, kterou lze překročit ve dvou bodech v rámci celého katastrálního území a tudíž se stává neprostupnou bariérou.

BOD LINIE PLOC PLOC PLOC PLOC BOD LINIE PLOC PLOC

ZAST HLAV VEDL SBĚR OBYT CHAT PĚŠÍ CYKL NAU TURI REGI

ZÁST POLE LES, ŘEKA SILN

UZAV

OTEV SRŮS

BRÁN

MAJE

ÚZEM

HLAV

VEDL

VP ZE

zástavba

Q5 Q20

pole

Q100

lán, pláň, louka

MAX

řeka silnice, železnice uzavřená uzavřená s bodovými průchody otevřená srůst brány

GSEducationalVersion

DOMINANTY A VÝHLEDY Řevnice mají několik výrazných vertikál - kostel, hotel u nádraží a komín bývalé továrny v údolí potoka. Kromě vertikál stavebních mají Řevnice ohromné množství vertikál zelených - vysokých jehličnanů, které zaplňují soukromé zahrady téměř po celých Řevnicích.

Řevnice jsou obehnány prstencem kopců téměř se všech stran. Zajímavé výhledy se vyskytují na západní straně těsně u hranic se Zadní Třebání. Z východní strany jsou Řevnice lemovány lesním porostem, ale v momentě, kdy člověk opustí les, naskytne se mu pohled až věž kostela.

Díky rozmanité morfologii se Řevnice staly oblíbeným výletním místem. Turistické trasy Severní strana je velmi atraktivní a Řevnice často vedoucí do Brd v momentě opuštění zastavěného bývají prezentovány s této perspektivy, která území Řevnic mizí v hustých lesích a na Řevnice se zachycuje obec, za kterou se pomalu zdvihají tedy pohled z jihu příliš nenaskytuje. Pohled z jihu počátky Brd. BYDLENÍ je možný až z vrcholů Babka, Dobřich čiUBYTOVÁNÍ, Hvížděnec, OBCHOD, STRAVOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA, CÍRKEV, SPORT které se vyskytují již mimo zkoumané území.

MAJE

ÚZEM

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, ZDRAVOTNICTVÍ PRŮMYSL, TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZEMĚDĚLSTVÍ

HLAV

VEDL

VP ZE Q5

Q20

Q100

ZÁSTAVBA POLE LES, PLÁŇ, LOUKA ŘEKA SILNICE, ŽELEZNICE

UZAVŘENÁ UZAVŘENÁ S BODOVÝMI PRŮCHODY OTEVŘENÁ SRŮST BRÁNA

MAJETEK OBCE ÚZEMNÍ REZERVY HLAVNÍ VP VEDLEJŠÍ VP VP ZELENÝ

výhledy na dominanty

průhledy městem

Q20 Q100 MAXIMÁLNÍ POVODEŇ

průhledy řekou výrazné horizontály výhledy z okolí na Řevnice

MAXI

GSEducationalVersion

analýza lokalit

LOKALITY

CENTRUM • vesnický štít • městská atmosféra • ohnisko života

248 300 m2 - 136 DOMŮ = 408 LIDÍ = 16 lidí / ha Jádro obce je nejstarším původním osídlením a dodnes silným a kompaktním centrem města s veškerými službami, kolem kterého se město rozrůstá. Je zde hlavní kostra reprezentativních veřejných prostranstvích a vybavenosti.

VRÁŽKA

ÚDOLÍ POTOKU

NAD MĚSTEM

• bydlení • hustota • okraj

• potok

• vilové bydlení • ve svahu • rozvolněnost

630 800 m2 - 549 DOMŮ = 1647 LIDÍ = 26 lidí / ha

123 100 m2 - 82 DOMŮ = 246 LIDÍ = 19 lidí / ha

442 800 m2 - 288 DOMŮ = 864 LIDÍ = 19 lidí / ha

Nejhustěji zalidněná část Řevnic je svoji strukturou velmi proměnlivá. Je zde část s šachovnicovou uliční síťí Na Větrově s dlouhými průhledy na údolí spádovými ulicemi. U řeky se nad železnicí tyčí výstavní vilová výsavba a nad tímto se ve svahu na Vrážka rozprostírá nejnovější část Řevnic, která svojí uliční sítí respektuje morfologii obce.

Podél Moklického potoka se nachází rodinné bydlení v zahradách, kde se město otevírá do Brd a začínají zde turistické trasy.

Lokalita objímající centrum Řevnic s rozvolněnou zástavbou rodinných domů. V kopci na hranici lesa je město završeno prvorepublikovými vilami, ve východní části chatovou oblastí. Díky morfologii se zde naskytují výhledy na jižní svah města.

ZA ŽELEZNICÍ

ZA VODOU

ZA VODOU V KOPCI

• separace

• meandr řeky

• bydlení

• klid

• poetika • brána do lesa

• rekreace

• řeka

• bydlení

• intimita

• jižní svah

105 700 m2 - 81 DOMŮ = 243 LIDÍ = 23 lidí / ha (2314 lidí/km2)

115 360 m2 - 4 DOMY = 12 LIDÍ = 1 lidí / ha (104 lidí/km2)

145 300 m2 - 106 DOMŮ = 318 LIDÍ = 21 lidí / ha (2188 lidí/km2)

Odříznuté lokality rodinného bydlení mezi řekou a železnicí, kde jsou místní obyvatelé smíření s negativy blízkosti vlaku a sžití se s jeho režimem.

Lokalita u břehu řeky, která je přímo propojena mostem s centrem celého města. Nachází se zde hlavně sportovní vyžití a jedna z nejvíce aktivně využívaných částí břehu Berounky.

Lokalita s rodinným bydlením v kopci s výhledem na údolí s řekou a Brdy. Oblast závislá na druhé straně břehu a kde dochází ke srůstání se sousedními obcemi bez jasných hranic.

6 5

2 4

GSEducationalVersion

1/ LOKALITA - CENTRUM

TYPOLOGIE - VENKOVSKÁ UDEDLOST

TYPOLOGIE - MĚSTKÝ DŮM

TYPOLOGIE - XXL BUDOVA

zastavěná plocha

700,4 m2 (47,3 %)

COOP

masna

ná

ěst

2177 m2 (32,2 %)

veřejný dvůr

cukrárna

nám

331 m2 (40,7 %)

vinárna

mě

stí

2/ LOKALITA - VRÁŽKA

3/ LOKALITA - ÚDOL POTOKA

TYPOLOGIE - VILA U VODY

TYPOLOGIE - SOUVISLÁ ZÁSTAVBA ČS. ARMÁDY

TYPOLOGIE - ORGANICKÁ ZÁSTAVBA

zastavěná plocha

183 m2 (11,6 %)

120 m2 (30,7 %)

řeka žele

znice

garáž

předzahrádka 1m

zahradní drobné objekty

138 m2 (20,1 %)

4/ LOKALITA - NAD MĚSTEM

TYPOLOGIE - HONOSNÁ VILA

TYPOLOGIE - CHATOVÁ OBLAST

TYPOLOGIE - 90s DEVELOPMENT

zastavěná plocha

zastavěná plocha 38,5 m2 (5,2 %)

zastavěná plocha

202,2 m2 (16,5 %)

garáž

224,43 m2 (24,8 %)

5/ LOKALITA - ZA ŽELEZNICÍ

6/ LOKALITA - ZA VODOU

7/ LOKALITA - ZA VODOU V KOPCI

TYPOLOGIE - RD NA ROZLIVNÉ LOUCE

TYPOLOGIE - CHATKA

TYPOLOGIE - RD V KOPCI

zastavěná plocha

97,7 m2 (11,1 %)

32,7 m2 (161 %)

zastavěná plocha

135,2 m2 (18,6 %)

a řek

řeka

drobný zahradní objekt

vyhodnocení

PROBLÉMY INFRASTRUKTURA

1/ technická infrastruktura - absence technické infrastruktury na levém břehu Berounky 2/ údržba sítí - celkové zanedbání údržby sítí - dopravní, technické, veřejné 3/ protipovodňové opatření - nedostatečně vysoký protipovodňový val 4/ retence vody - dešťová voda ze svahů stéká ulicemi 5/ povrchy komunikací - 95% ulic je v zanedbaném stavu, řada pouze prašných, chodníky jsou neudržované, chybí 6/ pěší koridory - nevhodné podmínky pro pěší 7/ cyklopruhy - nepropojené 8/ přechody komunikací - nedostatečné 9/ přejezdy / podjezdy, podchody železnice - nedostatečné 10/ cyklostezka po stopách českých králů - velmi vytížená = zátěž pro město v určitých bodech (přejezd) 11/ uliční síť - chybí spojitá síť, v bodech náhlé přerušení a nutné objíždění/obcházení 12/ MHD - v okrajových oblastech města chybí zastávky 13/ ochrané pásmo pro silnici II. třídy- viz ZÚR 14/ odpady- umisťování popelnic ve veřejném prostoru - vizuální smog

PŘÍRODA

1/ městská vegetace - absence celkového konceptu 2/ vegetace na veřejných prostranství - neudržovaná vegetace (náměstí, ulice, plácky) 3/ stromy - chybí zelenomodrá infrastruktura v ulicích 4/ rozlivná louka - bez charakteru 5/ mokřady - neprostupné území 6/ zatrubnění potoků 7/ Fabiánova naučná stezka - nekvalitní značení stezky, špatný výběr trasy stezky 8/ turistické trasy - nedostatečné značení 9/ turistické okruhy - minimální návaznost 10/ zemědělská půda - pole jsou nečleněné, riziko eroze a nedostatečná retence vody 11/ podjezd tratě - problém zatopení a neprůchodnosti

CHARAKTER MÍSTA 1/ 2/ 3/ 4/ 5/ 6/ 7/ 8/ 9/

hřbitov - špatné napojení na město, předprostor slouží pouze parkování kostel sv. Mořice - omezený vstup industriální zóna - bariéra ve městě, nevyužívány brownfield břehy řeky - nepřístupné a neudržované břehy ostrovy - nedefinovaný chrakter developerká zástavba domů - uzavřený areál rodinných domů, neodpovídají charakteru Řevnice územní rezervy v intravilánu - cca 136 volných pozemků neudržované soukromé pozemky - zachatrčení srůstání obcí - nedefinované hranice

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A VEŘEJNÁ VYBAVENOST

1/ síť veřejného prostranství - chybí logické propojení a hiearchie 2/ stav veřejných prostranství - problém financování a udržby povrchů, vegetace a mobiliáře 3/ parkování - velké procento ploch veřejných prostranství vyhrazeno pro parkování 4/ vegetace - nevhodně zvolené typy vegetací 5/ údržba - neudržovaná zeleň 6/ povrchy - převažují nepropustné povrchy ve špatném stavu 7/ centralizace - veškerá vybavenost soustředěná kolem jádra 8/ předprostory občanské vybavenosti - neudržované, neodpovídající charakteru a funkci objektů 9/ lesní divadlo - absence reprezentativního vstupu, špatně řešené parkování 10/ kapacita vybaveností - ZŠ, MŠ, domov pro seniory fungují jako spádové organizace - nedostatečné kapacity 11/ dětská hřiště - nedostatek

9 7

7 5

3 4

9 3

3 7 2

7 8 5

7 2

2 7

4 11

11 8 7

1 9

GSEducationalVersion

HODNOTY INFRASTRUKTURA

1/ 2/ 3/ 4/ 5/ 6/

vlak - rychlé a spolehlivé spojení do Prahy prostorová struktura - přehledné vymezení ulic a bloků turistické trasy - četnost turistických tras v okolí, atraktivita okolní přírody technické vybavení - dostupnost služeb města - sběrný dvůr, skládka, technický dvůr ČOV cyklostezka - hlavní trasa Poberouní (Karlštejn, Sv. Jan pod Skalou) - turistický a ekonomický potenciál

PŘÍRODA

1/ řeka Berounka 2/ lesy a mokřady - blízkost Brd, Český Kras 3/ ostrovy na řece 4/ zemědělství 5/ síť potoků (Nezabudický potok, Moklický potok a Kejná) 6/ Havlíčkovy sady - nedávno revitalizovaný městský park 7/ Sochorovy rybníčky 8/ lomy Řevnice 9/ vodopád na Kejné 10/ náplavka - plovárna během letních dní, v blízkosti kempu 11/ vegetace - vysoký podíl vegetace na soukromých pozemcích a v okolí města 12/ památný strom - Dub na Selci

CHARAKTER MÍSTA

1/ historické centrum Řevnic 2/ památky - městské domy, Sochorovy vily, kostel sv. Mořice, hřbitov, nádražní budova, zámeček, řevnický mlýn 3/ současná architektura - CORSO, Dřevák 4/ charakter zahradního města 5/ jednotný ráz zástavby - nenastává výrazné narušení typologie zástavby 6/ tradice výstavby - charakter letní rekreační oblasti 7/ společenský život - různorodost kulturních akcí 8/ demografie obce 9/ atraktivita bydlení 10/ atraktivita místa - pro rekreaci a turistiku

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A VEŘEJNÁ VYBAVENOST 1/ 2/ 3/ 4/ 5/ 6/ 7/

kapacita - pokrytá základní občanská vybavenost kulturní vybavenost - vysoké zastoupení kultury - divadla, spolky, ZUŠ, kino Havlíčkovy sady - nedávno revitalizovaný městský park plovárna sportoviště - tenisové kurty, házená, fotbalové hřiště CORSO - současná architektura, dobře fungující veřejný prostor náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

3 3

5 4

2 1 10 5 5

6 1

2 2

2 1

1 2

2 5

1 5

1 4

3 3 3 GSEducationalVersion

návrhová část

CELKOVÝ NÁVRH S nadsázkou se dá říci, že Řevnice fungují v některých ohledech jako velkoměsto a v jiných jako vesnice. Tento paradox se pro nás stal odrazovým můstkem. Definice charakterů, pro nás byla zásadní. Náš návrh vychází z vypracováných analýz. Hodnotící část je zastoupena výkresem problémů a hodnot. Řevnice jako struktura fungují dobře, ale z problémové mapy vyplývá, že v mnoha ohledech jsou zde nedostatky. Většina problému plyne z nedostatečné údržby povrchů komunikací a veřejných prostranství.

K jednotlivým problémům bylo nutné přistupovat citlivě dle charakteru oblasti. Druhá sféra problémů vychází z nedostatečného propojení člověka s okolní krajinou.Řevnice, jako význámný bod v rámci regionální - téměř i celostatní rekreační turistiky, je v určitých částech roku či týdne velmi vytížen. V návrhu se snažíme reflektovat požadavky obyvatel, ale i podněty, které vznikly z našich návštev jako nezávislých pozorovatelů.

GSEducationalVersion

NÁVRH NOVÉ VYBAVENOSTI

1/ Přístavba základní školy 2/ Ärztehaus 3/ Komunitní dům 4/ Obecní dvůr 5/ Apelace 6/ Paliativní péče 7/ Domov pro seniory 8/ Knihovna 9/ Galerie s tanečním sálem

GSEducationalVersion

Pražská

8,9

9 2

7 5

8 6

3 1

GSEducationalVersion

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ 1/ Náměstí Jiřího z Poděbrad 2/ Prostor před zámečkem 3/ Plácek před hasičárnou 4/ Park na levém břehu 5/ Předprostor supermarketu 6/ U přejezdu

Nový návrh reprezentativních veřejných prostran ství se zaměřuje na novou kompozici hlavního náměstí Jiřího z Poděbrad a vytváří nový charakter prostoru. Celá plocha je vydlážděná historizujícími žulovými kostkami a dochází ke zpomalení dopravy z důvodu častějšího pohybu chodců. Plocha je doplněna triádami stromů, které podtrhují významnost blízké budovy či instituce. Dále se návrh zabývá zkvalitněním povArchů komunikací a prostoru v okolí Zámečku, ulice Opletalova, předprostoru kostela sv. Mořice a obchodu COOP.

V návrhu se věnujeme i menším veřejným prostranství, která mají spíše místní a venkovský charakter - plácky. Jedná se o nepostradatelné doplnění hlavních veřejných prostranství. Upravují se primárně povrchy komunikací, chodníků a ploch, dodává se mobiliář a vytváří se nový charakter. V návrhu se zabýváme i vytvořením nové stezky pro jinak odlehlý hřbitov.

6 5

1 3

GSEducationalVersion

MOBILIÁŘ

1/židle a stolek - kov 2/ lavičky s/bez opěrky - dřevo 3/ parkové sezení - kov 4/ pouliční osvětlení - kov 5/ uliční ukazatel 6/ autobusové zastávky/cedule - kov 7/ stojany na kolo - kov 8/ odpadkový koš - kov 9/ zahrazující sloupek - kov

1/historizující žulová dlažba - náměstí, jádro, chodníky 2/ asfalt - automobilové komunikace 3/ žulová dlažba - chodníky, vjezdy na soukromé parcely 4/ betoné dlažba - obslužné komunikace 5/ barvený asfalt/tartan - hřiště, parky 6/ obrubníky/pásay pro nevidové - komunikace 7/ zatravňovací dlažba - parky, chodníky, parkování 8/ borka - rozhraní mezi trávou a mlatem 9/ mlat - parky, veřejná prostranství, hřiště

BYDLENÍ Zabýváme se také rozvojovými oblasti na západě katastrálního území Řevnic, které je důležitým prvkem v rozvoji města a je nutné ho podrobit regulaci zástavby, aby nedocházelo k nežádoucímu jevu srůstání obcí. Návrh rozvojových ploch počítá s doplněním i občanské vybavenosti a nového veřejného prostoru. Zástavba je primárně skládá z rodinných domů, které jsou umisťováni na společné parcely po třech. Tvoří se tak i nové komunitní centrum, které podporuje mezisousedské vztahy.

1,2/ Rozvojová oblast na západě počet obyvatel plocha

483 os. 11 ha

celková hustota

počet obyvatel plocha

420 os. 11 ha

celková hustota

200

os./ha

3/ Apelace

os./ha

GSEducationalVersion

2 1

GSEducationalVersion

DOPRAVA

MAJE

BYDLENÍ Dopravní situace v Řevnicích je aktuálně OBCHOD, UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ přizpůsobena hlavně automobilové V ŠKOLSTVÍ,dopravě. VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA, CÍRKEV, SPORT ZDRAVOTNICTVÍ SLUŽBY, návrhu se snažíme v dopravní SOCIÁLNÍ situaci nadřadit PRŮMYSL, TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA pěšího nad auto. Tento záměr je podpořen ZEMĚDĚLSTVÍ vytvořením zóny 30 na komunikaci, která vede přes náměstí Jiřího z Poděbrad, vytvoření nové obytné zóny z ulice Opletalova, jenž bude primárně sloužit pro pěší a na vytvoření průchodu mezi náměstíma. BOD - PAMÁTNÝ STROM Vytváříme cyklopruhy a nová parkovací stání v ZELENÝ KLÍN, ALEJ LINIE - STROMOŘADÍ, REMÍZEK, PLOCHAzatravňovací - SADY, PARKY, HÁJE ulicích doplněná vegetací a tvořena PLOCHA - LES dlažbou. V návrhu je počítáno s novou PLOCHA - křižovatkou LOUKY, PASTVINY, TRAVNATÉ PLOCHY PLOCHA - POLE ulic Pražská a Mníšecká. BOD - PRAMEN

ÚZEM

HLAV

VEDL

VP ZE Q5 Q20

Q100

MAXI

LINIE - POTOK PŘIROZENÝ/ZATRUBNĚNÝ

PLOCHA - MOKŘADY, MALÉ VODNÍ PLOCHY Na základě provedených analýz měníme profil PLOCHA - BEROUNKA lávky přes řeku Berounku, aby byla více kapacitní pro pěší. Dále přidáváme novou autobusovou linku, která bude jezdit pouze po Řevnicích mezi nádražím, školou, malým náměstím a novou ZASTÁVKA AUTOBUSU, VLAKU HLAVNÍNa KOMUNIKACE mateřskou školou v rozvojové oblasti Vrážce. VEDLEJŠÍ KOMUNIKACE SBĚRNÉ KOMUNIKACE OBYTNÉ CHATAŘSKÉ PĚŠÍ V KRAJINĚ CYKLOTRASA NAUČNÁ STEZKA TURISTICKÉ TRASY DLE ČKT REGIONÁLNÍ LINKA BUS

ZÁSTAVBA POLE LES, PLÁŇ, LOUKA ŘEKA SILNICE, ŽELEZNICE

UZAVŘENÁ UZAVŘENÁ S BODOVÝMI PRŮCHODY OTEVŘENÁ SRŮST BRÁNA

MAJETEK OBCE ÚZEMNÍ REZERVY HLAVNÍ VP VEDLEJŠÍ VP VP ZELENÝ Q5 Q20 Q100 MAXIMÁLNÍ POVODEŇ

obytná zón přechod pro chodce navrhovaná trasa BUS nová zastávka BUS parkování zóna 30 rozšíření profilu mostu jednosměrná komunikace GSEducationalVersion

GSEducationalVersion

ŘEKA Další část návrhu se věnuje obnově řeky Berounky a zkvalitněním břehů a vytvořením nových aktivních prvků, které se objevují v okolí a vytváří tak nový fenomén řeky. Navazuje se na vytvoření nové turistické trasy okolo Řevnic, ze které jsou vidět charakterní výhledy na město.

GSEducationalVersion

PŘÍRODNÍ KRAJINA Návrh se zabývá koncepcí vytvoření udržitelného agrolesnictví a permakulturní krajiny. V lokalitě rozlivové plochy se umisťuje ovocný sad, pro zlepšení schopnosti retence půdy a zlepšování vlastnosti půdy. V rámci permakulturní krajiny navrhujeme opatření pro zlepšení retence vody v polích, aby nedocházelo k aktuálnímu jevu - splavování vody do města přes spádové komunikace. Splavováním se odnáší důležité přírodní složky půdy, které při velkém nedostatku zhoršují kvalitu produkce. Dalším prvkem v návrhu pro zadržování vody v polích je umisťování remízků.

GSEducationalVersion

MODROZELENÁ INFRASTRUKTURA 1/ SÍŤ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

3/ STROMY V ULICÍCH

6/ VEGETAČNÍ FASÁDY A VEGETAČNÍ STŘECHY

Síť veřejných prostranství by měla v propojené síti nabízet kvalitní prostředí na trávení času ve sdíleném veřejném prostoru. Každý veřejný prostor by měl mít dostatek zeleně a nevytvářet tepelné ostrovy v obci. Na náměstí možné například používat komponované skupiny stromů s možností posezení, které zvyšuje pobytový poneciál prostoru. Je žádoucí používat v dostatečné míře prosputné povrchy, retenční a akumulační objekty, vodní prvky a vegetační fasády a střechy. Všechny tyto prvky přispívají ke zdravému mikroklimatu obce.

Stromy se vysazují jako stromořadí, ideálně v rastru např. za každým třetím podélným stáním. Jednosměrná alej by měla být před objekty orientované na jih, aby stromy chránily před přehříváním.

Je vhodné aplikovat na objektech občanské a komerční vybavenosti, kde je možné předpokládat vyšší pohyb lidé. Princip zelené fasády je možné aplikovat i na ploty, zídky nebo jiné obtížně udržovatelné plochy.

4/ AKUMULACE A VYUŽÍVÁNÍ VODY

7/ KVETOUCÍ ZÁHON

Ve veřejném prostoru je možné dále využívat vodu na zálivku ploch zeleně v období sucha, což má pozitivní vliv na úsporu přírodních zdrojů

2/ PROPUSTNÉ A POLOPROPUSTNÉ POVRCHY

5/ OPATŘENÍ HDV

Při výběru povrchů komunikací je nutné dbát ohled na intenzitu dopravy. Při automobilovém dopravním zatížení je vhodné volit asfaltový povrch, u kterého je nutné řešit odtok vody. Vhodné je mít po krajích plochy propustné, ideálně zatravněné. Polopropustné zpevněné povrchy jsou vhodné při nižší intenzitě dopravy, zároveň automaticky přispívají ke snížení rychlosti.

Prvky hospodaření s dešťovou vodou pomáhají zpomalit vsak vody a tím předchází povodním. Snižují se nároky na kanalizaci a šetří se náklady za odebranou pitnou vodu. Odtok vody bývá zpomalen retenčními a akumulačními objekty, průlehy s renetnčími rýhami, volbou propustných materiálů, výsadba stromů, keřů a dalších prvků zeleně.

Tento prvek systému zeleně v sídlech. bývá díky své barevnosti či charakteru použitých rostlin vizuálně velmi nápadný a nabízí návštěvníkovi zajímavý detail, i když může být prostorově zanedbatelný. Je tak dalším důležitým prospustným povrchem měst a zároveň kompozičním prvkem prostorů.

GSEducationalVersion

PRVKY MODROZELENÉ INFRASTRUKTURY NÁVRH Pro navržení modro - zelené infrastruktury je nutné nejprve zhodnotit možnosti a charakter území a také náklady, které je obec schopna investovat. Každá obec má svá specifika týkající se vodních toků uvnitř jeho hranic i v okolí, morfologie, šířky ulic a uspořádání uliční sítě, množství zelených ploch apod.

ULICE

ULICE 8m

ULICE 12m

Ulice jsou liniová veřejná prostranství, jehož hlavní náplní je koordinace pohybu chodců, cyklistů, automobilů a zároveň kordinace dopravy v klidu a sítí technické infrastruktury. Je nutná důkladná koordinace vedení inženýrských sítí (vodovody, plynovody, elektrické a sdělovacíkabely), nadzemními vedeními a opatřeními zelené infrastruktury (nádrže, rýhy, potrubí, kořeny stromů), které sdílejí uliční profil.

Ulice 8m široká neposkytuje dostatek prostoru na výsadbu stromů a je zde problém s koordinací s technickými sítěmi. Nejvhodnější opatření je vytvoření obytné zóny nebo zóna 30 a vznik sdíleného prostoru s jasnou preferencí pěších. Při zachování obousměrného provozu vznikají zatravněné propsutné kraje se zpevněnými vjezdy polopropustnou zatravňovací dlažbouk soukromým domům.

Je to nejužší možná ulice s obousměrným provozem se zelnými pásy a chodníky pro pěší. Vzniká tak nejčastěji v obytných čtvrtích. Je zde prostor pro sítě,výsadbu vzrostlých stromů a opatření HDV (např. vsakovací průlehy a retenční rýhy). Žádoucí je používat polopropustné materiály v místech s nižší intenzitou provozu (např. parkovací stání, chodníky a pobytová místa).

detail vegetačního boxu

Sochorova

1 500 2 500

4 500 10 000

ULICE 10m Využívá prostřídaného systému podélného stání, který způsobí automatické zpomalení dopravy, jelikož se musí vyhýbat ‚bariérám‘ a umožňuje tak bezpečnější pohyb pěších a cyklistů navržený uliční profil pro obytné části

1 500

Markéta Kanyzová Sára Kirjakovská Kateřina Klacková Lucie Semeráková Matěj Ševela konzultace: doc. Ing. arch. Miroslav Cikán Ing. arch. Vojtěch Ertl