5
8
6
0
1
K N I H O V N A
J I H L A V A M A R E K K O U N O V S K Ý ATELIER CIKÁN
Hospody ovládla televize a výherní a u t o m a t y, n a náměstích jsou turisté nebo mrtvo. Do knihovny chodí všichni, ať studují, nebo nikdy nestudovali, bezdomovci třeba se jen ohřát a p ř e č í s t s i n o v i n y, p ř i t o m všichni bezděky vstřebávají, co knihovna uzná za vhodné. Knihovna je ztělesnění uspořádání systému.
P h D r. L a d i s l a K u r k a
001 Historie 002 Rešerše 003 Jihlava 004 Analýza 005 Koncept 006 Návrh
OBSAH
PÍSMO Slouží k zaznamenávání myšlenek. Hlavní předpoklad ke vzniku knihy. Doklad projevu lidského ducha. PSACÍ LÁTKY Lýko, dřevo, bronzové destičky, papyrus, pergamen. PAPÍR Vynalezen v Číně, nejprve ze lněných a konopných hadrů. Od 19. st. ze dřeva. U nás od 19. st. ruční papírna ve Velkých Losinách. PÍSAŘSKÉ NÁŘADÍ Rydla, rákosová třtina, perobrk, kladivo s dlátem, štětce, pero. PÍSAŘI Velmi vážené zaměstnání, první písařské školy u krále Aššurbanipala. Skriptoria - středověké písařské dílny Paleografie - věda o vzniku a vývoji písma
ÚVOD
500 - 100
100 - 500
neexistovalo oddělování a rozdělování slov psalo se kapitálou (monumentální – slavnostní písmo X rustická – listinné písmo) používaly se ligatury – zkratky od 2. st. unciála – knižní písmo, podobné kapitále, tvar oblouku hranaté, psalo se zprava doleva, 21 písmen
starověké a přechodné období
VÝVOJ PÍSMA
římské období
500 - 700
langobardské písmo (italské), vizigotské (španělské)
o b d o b í národních písem
800 - 1100
úhledné písmo, okrouhlé tvary, oddělování slov psalo se karolinskou minuskulou (v celé říši Karla Velikého) – knižní X listinné písmo
o b d o b í raně střed o v ě ké (karolinské období)
1200 - 1300
1400
gotické písmeno – z minuskuly, která se náhle stává lomenou a stěsnanou (dělilo se na knižní, listinné, kurzivní), bastarda – něco mezi kurzivním a knižním písmem (úhlednější, pro rychlé psaní)
latinka humanistická (Itálie, podobala se minuskule) X novogotická (kancionály, nadpisy, kancelářské písmo) gotická kurzíva (kurent) = německé písmo (ostré tvary)
o b d o b í vrcholně středověké (gotické)
období novověké
1400
1500
Husova reforma, odstranění spřežek
převládá švabach a frakturg (něm. písmo)
ČR
Jan Gutenberg vyznalez knihtisk roku 1453
1600-1700
úpadek písma
1800
1900
nástup latinky
současná latinka platí v podstatě beze změny už 60 let
STAROVĚKÉ KNIHOVNY Asie knihovna v Nippuru (2000 př. n. l.) nálezy zbytků hliněných destiček. Aššurbanipalova knihovna v Ninive (nejstarší knihovna na světě). Vysoká kvalita tabulek. Knihovna Tiglatpilesra I. (1100 - 1000 př. n. l.) Egypt střediska moudrosti, knihovna je dům knih, dům života Řecko Alexandrijská knihovna, zakladatel Ptolemaios Sotér ( 300 př. n. l). První vědecký katalog, zakladájící dílo světové bibliografie, základ dějin řecké literatury. Knihovna v Pergamonu (200 př. n. l.). Euripdovo knihovna, Aristotelova knihovna, knihovna při škole Pythagora Řím první knihovny dovezeny z Řecka jako válečná kořist. Řecké a římské oddělení knihoven. Knihovny při chrámech, lázních a klášterech. První veřejná knihovna při chrámu bohyně svobody na Aventinu. Knihovna při Apollonově chrámu (Bibliotheca Palatina)
OBECNÝ VÝVOJ KNIHOVEN
STŘEDOVĚKÉ KNIHOVNY (po dobytí Říma barbaři knihovny zapalují) Raný středověk šíření křesťanství ( knihovny při klášterch, kostelech, církevních úřadech). Sv. Benedikt z Nursie ( zakladatel prvního kláštera). Podoba knih = kodexy. Jazyk = latina. Knihovník = vážená osoba. Libri catenati (přivázané knihy). Fond se rozšiřoval opisy, dary a výměnou. Hlavní knihovna (Papežská knihovna v Římě). Vrcholný středověk Vznik měst, církev ztrácí sílu. Vznik knihtisku, univerzit a rozvoj školství. Knihovny při městských školách. Soukromé knihovny. Pokladnicové knihovny (nejcennější sbírky). Sbírka univerzity Sorbonna (největší sbírka knih ve středověku). První knížecí knihovna (Normanský dvůr v Palermu). Benediktýnský klášter v Břevnově (993). Knihovna v chrámu sv. Sofie v Kyjově (1037). Pozdní středověk Rozvoj průmyslu, obchodu. Veřejné knihovny, zveřejnění soukromých sbírek. První pokusy o městské knihovny (1500 /1600). Městská knihovna na Starém městě pražském.
KNIHOVNY NA POČÁTKU 18. STOLETÍ Francie Po buržoazní revoluci zabavení šlechtických a církevních knihoven. Henri Gregorie („musí se změnit poslání knihoven“, „knihovny jsou dílem lidského rozumu“). Po revoluci přeměněna v Národní knihovnu. Vznik samostatných knihoven v regionech. Výuka katalogizace a bibliografie. Německo Roztříštěním státu se roztříštila sítě knihoven. Dvorní knihovny nebyly otevřeny veřejnosti. Pruská královská knihovna, Vévodská knihovna ve Wolfenbüttelu. Počátek komerční půjčovny knih. Univerzitní knihovny měly špatné finanční možnosti. Kromě Univerzitní knihovny v Göttingenu (1737) ( moderní výstavba, kvalitní katalogy. Knihovny v 19. století vznik vědeckých knihoven, zemské knihovny. České země Nové obory v době národního obrození, Klementinum, Univerzitní knihovna v Olomouci
PÍSMO Vzniká společně s písmem. V neolitu se lidé usadili a stali se z lovců zemědělci. Se zásobami se začlo obchodovat. Časem se hromadili informace o zboží, poplatcích a daních. První záznamy mají podobu barevních tyčinek a uzlíkových komplexů. Později hliněné tabulky a rydla. Před 8000 př. n. l. vznikly v Mezapotámii kulaté tokeny se značkami místo písma. Nejznámějším výtvorem této doby je Chamurappiho zákoník vytesaný do kamene. KNIHTISK V druhé polovině 15. století je v Německu vynalezen Johannem Gutenbergem tiskový stroj na principu razítka a lisu. Do této doby byly knihy neskutečně cenněnou věcí. Každá stránka se ručně přepisovala. Knihtiskem se výroba znatelně zrychlila. Cena knihy prudce klesla a knihy se stávají běžnou součástí života ve všech společenských vrstvách. TELEGRAF Započala v západní Evropě a USA během poloviny 19. století a týká se zejména vynálezu telegrafu. Telegraf změnil způsob toku informací. V kombinaci s novinnovým tiskem se běžnému člověku najednou otevírají úplně nové obzory.
INFORMAČNÍ REVOLUCE
OBRAZ Na konci 19. století se v Evropě a v USA objevují první způsoby zachycení obrazu, videa a zvuku. Zachycený materiál lze jednoduše duplikovat. CHYTRÁ DOMÁCNOST Během poloviny 20. století se elektronika stává dostupnou i pro běžného člověka a vznikají plně vybavené domácnosti. S telefonem, radiem, tiskárnou, CD nosiči atd.. Komunikační média se stávají běžnou součástí domova a není již potřeba navštivovat instituce a veřejná místa k objevování informací. INTERNET S rozšířením internetu a sítí narůstají možnosti a způsoby využítí, vše je interaktivní. Vznikají osobní kontakty nezávisle na vzdálenostech. Lidé mohou pracovat z domova. Nakupovat z domova. Knihovna se více stává z významného uložistě informací stává místem s jedinečnou studijní atmosférou a kulturním a společenským centrem.
Radnice Säynätsalo Alvar Aalto 1949 - 1952
Možná až moc monulentální budova v letech 19491952 vznikla v malém městě Säynätsalo ve Finsku. Alvar Aalto byl pověřen návrhem nové budovy radnice. Budova itnerpretuje elemnty klasicismu, poučuje se v renesanci a vytváří přidanou hodnotu doby moderny. Město Säynätsalo leží na malém ostrově uprostřed Finského jezera Päijänne. Městská komunita v roce 1949 vyhlásila architektonickou soutěž o návrhu městské radnice jako civilní komplex s kancelářema, komunitní knihovnu, ubytování zaměstnanců a variabilní prostory pro další růst funkce radnice. Alvar Aalto vyhrál soutěž s projektem kompexu dvou dřevěně-cihlově obložených budov. Hmotu radnice ve tvaru písmene U a naproti obdélníkovou hmotu knihovny. Uprostřed tvoří zemitý násyp, který je položený o jedno patro výše než okolní terén. Uprostřed je veřejné náměstí. Radnice se spíše tváří jako organicky rozrostlý soubor staveb, než jako jedna budova. Vytváří individuální zákoutí.
KLÍČOVÁ REŠERŠE
Městská knihovna ve Stockholmu, Erik Gunnar Asplund 1928 Radnice Säynätsalo, Alvar Aalto, 1952 TKK knihovna, Alvar Aalto, 1969 New York state university library, Jan Hird Pokorný, Paul Damaz, 1974 Centrální knihovna, Tampere, Raili Pietilä, Reima Pietilä, 1986 Univerzitní knihovna UNED, José Ignacio Linazasóro, 1994 Městská knihovna Madrid, José Hierro, Ábalos and Herreros, 2003 Studijní a vědecká knihovna, Hradec Králové, Projektil, 2004 The source arts centre, Tipperary, McCullough Mulvin Architects, 2006 Knihovna Tama Art University, Tokyo, Toyo Ito,2007 Jacob and Wilhelm Grimm Centre, Berlin, Max Dudler, 2009 Národní technická knihovna, Praha, Projektil, 2009
OSTATNÍ REŠERŠE
K N I H O V N A
JIHLAVA
HY ČEC AVA R MO
D1
JIHLAVA
BRNO
A
ZK TE
ÁS
K RS
BE
HA
ZNOJMO POLOHA
OBČANSKÁ VYBAVENOST
ODDĚLENÍ
ROLE
VÝZNAM
Regionální studovna
místo setkávání
zóny rušivé, polorušivé, tiché
knížní dokumenty
místo studia a soustředěné práce
mládežnické, dospělé
regionální periodika zdroj informací
studenti všech generací a profesí
místo otevřených a veřejných služeb
symbol kulturních a společenských hodnot
regionální beletrie kartografické dokumenty multimediální dokumenty
gesamtkunstwerk chrámová atmosféra
ROZSAH slovníky českých a raničních spisovatelů
zah-
dějiny literatury teorii literatury českou jazykovědu literární a odborná periodika odborná literatura
PROGRAM
vstupní foyer recepce půjčovna šatna bistro kuchyně zázemí kuchařů chladící místnost sklad zázemí zaměstnanců kuchyně zaměstnanců toaleta zaměstnanců úklidová místnost zasedací místnos výstavní prostor toaleta únikové schodiště kanceláře zasedací místnost s knihovnou knihovna odpočinková zóna konzultační studovna individuální studovna venkovní terasa čítárna společná studovna studovna počítačová místnost periodika
NÁVRH DOPORUČENÍ PRO VÝSTAVBU KNIHOVEN ATELIER ATREA, NK ČR
KONOTACE JIHLAVA-PODKRUŠNOHOŘÍ-SASAKO
SASAKO
KRUŠNOHOŘÍ
Hochmittelalterliche Silberbergwerke Dippoldiswalde, Bergbaulandschaft Altenberg-Zinnwald, Verwaltungszentrum Lauenstein, Bergbaulandschaft Freiberg, Bergbaulandschaft Hoher Forst, Bergbaulandschaft Schneeberg, Blaufarbenwerk Schindlers Werk, Bergbaulandschaft Annaberg-Frohnau, Bergbaulandschaft Pöhlberg, Bergbaulandschaft Buchholz, Historische Altstadt von Marienberg und zugehörige Bergbaulandschaft Lauta, Bergbaulandschaft Ehrenfriedersdorf, Saigerhütte Grünthal, Bergbaulandschaft Eibenstock, Bergbaulandschaft Rother Berg, Uranbergbaulandschaft.
Montanlandschaft Jáchymov, Montanlandschaft Abertamy, Boží Dar, Horní Blatná, Roter Turm des Todes, Montanlandschaft Krupka, Montanlandschaft Vrch Mědník (Kupferberg)
celkem 17 památek Hornické památky
UNESCO
celkem 5 památek VYSOČINA Poutní kostel sv. Jana , Nepomuckého na Zelené Hoře, Historické centrum Telče, Židovská čtvrť, židovský hřbitov a křesťanská bazilika sv. Prokopa v Třebíči celkem 3 památky
Knihovna je místem studia i odpočinku. Prolíná se zde profesní a věkové kategorie. Místo informací, setkávání, soustředěné práce a veřejných služeb. Tato knihovna slouží jako pomocná budova městské knihovny v Jihlavě. Je zde rozšířený archiv a specializace jednotlivých oddělení. Komunitní místo uprostřed města. Budova nabízí vnitřní i venkovní pobytové plochy k plnění edukativních a zábavních činností. Knihovna se inspiruje v ikonické typologii jihlavských měšťanských domů. Obrovské převýšené atria osvětlené světlíkovým systémem. Budova ukrývá dvě atria, které jsou myšleny jako vertikální pokoje (místnosti), ve kterých se soustředí atmosféra jednotlivých podlaží.
KONCEPT
KONCEPT
Slunce od východu po západ proniká do hloubky budovy. To je způsobeno pozvolným odstupem umístění vnitřních atrií. Hlavní atrium je umístěno u fasády do zahrady, tedy na sever. Fasáda je zde prosklená polopropustným sklem, díky němu interiér v okolí atria zůstává příznivý.
KONCEPT
HLAVNÍ POHLED
SITUACE
SCHWARZPLAN
SITUACE
AXONOMETRIE
PC MÍSTNOST
POHLED Z ULICE ŽIDOVSKÁ
AXON AX AXONOMETRIE ONOM ON OMET OM ETRI ET RIE RI E
VÝSTAVNÍ PROSTOR
KNIHOVNA
VSTUPNÍ VSTU VS TUPN TU PNÍÍ FO PN FOYE FOYER YER YE R
C’ 5
8
6
A
A’
7
4
16
3 9 10
15
16
2 1 11 12
13
B
B’
17
1 vstupní foyer 2 recepce 3 půjčovna 4 šatna 5 bistro 6 kuchyně 7 zázemí kuchařů 8 chladící místnost 9 sklad 10 zázemí zaměstnanců 11 kuchyně zaměstnanců 12 toaleta zaměstnanců 13 úklidová místnost 14 zasedací místnost 15 výstavní prostor 16 toaleta 17 únikové schodiště
C
14
1 NP 0
1
3m
5
6
4
7
1 7 2
4
8 3
1 vstupní foyer 2 kanceláře 3 zasedací místnost s knihovnou 4 knihovna 5 počítačová místnost 6 periodika 7 toalety 8 únikové schodiště
2 NP 0
1
3m
6
5
1
4
7 3
2 7
4 2 8
3
1 odpočinková zóna 2 konzultační studovna 3 individuální studovna 4 knihovna 5 společná studovna 6 studovna 7 toalety 8 únikové schodiště
3 NP 0
1
3m
6
5
1
6 7 4
7
2
3
8
4
1 knihovna 2 čítárna 3 studovna 4 venkovní terasa 5 pódium 6 osvětlení atrium 7 toalety 8 únikové schodiště
4 NP 0
1
3m
1
2
3 4
1 knihovna 2 čítárna 3 studovna 4 únikové schodiště
5 NP 0
1
3m
1
10
4 10
2 3
1 archiv 2 zázemí zaměstnanců 3 toaleta zaměstnanců 4 ateliéry 5 technická místnost 6 dílna 7 IT místnost 8 sklaovací místnost 9 únikové schodiště 10 toalety
5
6
8 7 9
1 PP 0
1
3m
ŘEZ A-A’
ŘEZ B-B’
ŘEZ C-C’
POHLED ZÁPADNÍ
POHLED JÍŽNÍ
POHLED VÝCHODNÍ
POHLED SEVERNÍ
J
I
H
L
A
V
A