autorsk ý tým:
Ing. arch. Luboš Klabík
Ing. arch. Tomáš Klapka
Ing. arch. Anna Kozáková
Ing. arch. Eliška Martínková
Ing. arch. Tomáš Fiala www.tecka.city / atelier@tecka.city
Chýně se z malé vsi rozrostla na skoro č ty ř tisícové měste čko. Uliční síť historického centra př ipomíná k ř ž . Ze západu na v ýchod je jasné nap ětí mezi dvěma dvory a severov ýchodní směr propojuje okolní krajinu. Do budoucna by severojižní osa mohla spojovat Ž abí stezku okolo rybníků se Svazkovou základní školou a dále pak s revitalizovanou Chrášťanskou skládkou. Důležitou ulici spojující centrum s železnicí lemuje hojně navš těvovaný liniov ý park Višňovka a v centru historického k ří že vzniká nejdůležitějš setkávací bod – náves.
Kromě pravěk ých pecí na železo Chýni spole čně z Hostivicí charakterizuje také soustava rybníků jejichž revitalizace je z hlediska celkového územního plánování podobně důležitá jako centrum, vytvářející městu identitu. Dalšími možnými tématy jsou jednotlivé vstupy do města, obnova původních cest a zajiš tění prostupnosti městem i krajinou. Z hlediska rekreace i turismu si Chýně kromě revitalizace historického centra zaslouží pracovat také s krajinou v nejbližším extravilánu.
Ke zklidnění centra nikdy nedojde pouze změnou dlažby a omezením rychlosti. Je důležité, aby zároveň pro ř idiče
zástavba
Chýně se ze zemědělské vsi zásobující Strahovsk ý klášter mlékem, obilím a vodou stává maloměstem hledajícím novou identitu. Nenajdeme tu kostel, zámek ani původní tvrz. V půdorysných stopách však stále vidíme jasné napětí mezi pansk ým dvorem a vladyčím statkem, a kdy ž se projdeme ulicemi, najdeme brány, zdi, fasády a příjemná zákoutí připomínající vesnici.
Vesnick ý ráz je v návrhu podpořen v celém historickém centru. Veřejná prostranství dostávají svou identitu formou charakteristick ých
„podlah”, prvků a budov.
ž ba – charakterní prvky – kulisy v ý
ých
Coby hlavní kostru veřejných prostranství vnímáne k ří ž kter ý utvářel historické jádro Chýně a je tvořen nap ětím mezi dvěma statky a propojením dvou krajiných celků na severu a jihu. Na průniku tě chto dvou směrů se nachází hlavní č ást návsi, místo setkávání.
Nejv ý znamnějš plochy prostranství podporujeme v ýraznou dlažbou. Ta odkazuje na historické spojení Chýně a Strahova a je inspirována podobou podlah v jednotliv ých objektech kláš tera.
Navazujeme na drobné prvky, které se již v území nacházejí (památník / pumpa) a doplňujeme je o nové. Tyto prvky se v ždy objevují na důležitých, dobře viditelných místech prostranství a jejich funkce vhodně doplňuje charakter místa.
Naším př áním je, aby na konkrétní podob ě prvků spolupracovali umělci (např. skrze uměleckou soutěž). Materiálové řešení prvků může odkazovat na skute čnost, že v minulosti se v Chýni nacházely pece na kov (jedny z prvních v ČR) a těžil se zde písek.
Dualitu v ýrazné dlažby a drobných architektonick ých / uměleck ých prvků doplňuje ve vět šině případů důležitý objekt, a to buď stávající, nebo nově navr žený (např. hospoda na návsi). Vý znam obou statků je podpořen dvojicí velk ých stromů a vhodnou úpravou vstupů , které statek v ždy reprezentovaly směrem do veřejného prostoru (zdi, brány).
Legenda vypráví o tom, jak dobrotiví mniš oplatili Chýni její dlouholetou službu pro Strahovsk ý kláš ter (zásobování obilím, mlékem a dalším) a nechali vystavět na návsi pivítko, které bylo s kláš terem přímo propojeno trubkou. Tou mniš obyvatelům Chýně dopravují v ždy v konkrétní č as nebo př i městsk ých slavnostech pivo jménem P ýcha Chýně které ve svém kláš teře vaří speciálně jen pro Chýni. V b ěžný den pak slouž pivítko jako zdroj pitné vody pro všechny. Naším cílem je vytvoř it na návsi Chýně atraktivní prvek, kter ý se stane souč ástí komunity města a spole čensk ých skcí na návsi. Takov ým prvkem by mohlo bý t v duchu pověsti právě chýňské pivítko.
Chýně potřebuje vystavět svoji identitu a pevně ji ukotvit v životě sv ých obyvatel. Zároveň potřebuje, aby lidé měli důvod na náves př ijít.
Legenda může bý t naplněna tak, že se Chýně domluví se Strahovsk ým kláš terem, kde se pivo opravdu vaří, a nechá si pravidelně uvař it várku vlastního piva. To by bylo přepraveno v sudech a skrze standardní v ýčepní systém ukrytý v pivítku čepováno. V tuto chvíli neřešíme, jestli půjde o pivo, limonádu, nealkoholické pivo, nebo o zcela jinou komoditu. Důležité je pro nás vytvoř it ně co dostate čně specifického, co bude mít š anci nadchnout, inspirovat a povzbuzovat obyvatele k chuti žít ve městě spole čně a rádi.
Schéma napojení pivítka na Strahovsk ý kláš ter Toto schéma by se mohlo objevit na tabulce v blízkosti pivítka a trochu „cimrmanovsky“ popsat princip jeho fungování.
Naš snahou je podpoř it vesnick ý charakter historického jádra Chýně v rámci práce se zelení. Pro náves a vesnickou zástavbu jsou typické vysokokmenné solitérní stromy (např lípa, javor mlé č a klen, jasan, dub, jírovec, v ovocnář sk ých oblastech hrušně, ořeš áky). Kompozice stromů nemá bý t doslovným kopírováním tradičních forem, ale chceme tyto formy respektovat a interpretovat s ohledem na potřeby dnešní spole čnosti.
V ulicích také navrhujeme pracovat s nižším patrem vegetace – dešťov ými záhony, které budou zpestřovat prostředí, napomáhat vsakování a pozvolnému vypařování dešťové vody.
Důležitá je pro nás práce s dešťovou vodou. Zásadní je zadr žet vodu ideálně v místě, kde spadne, a následně ji nechat pozvolně vsakovat a př irozeně se vypařovat. A ž kone čnou fází je retence a regulovaný odtok vody do kanalizace.
Důležitou roli v systému práce s dešťovou vodou hrají dešťové záhony nebo průlehy. Tyto záhony jsou komponovány v rámci všech prostranství a jsou doplněny o propustné dlažby v místech pro parkování. Voda je do záhonů svahována v rámci dlažby nebo skrze uliční vpusti. U stromů je důležité brát ohled na maximalizaci prokořenitelného prostoru. Tam kde to půjde, je ideální kombinovat stromy s dešťov ými záhony.
Cílem je zklidnění dopravy a preference chodců. Zklidnění př isp ěje jednak zůžení komunikací na nejmenší možný profil, dílč změny v trasování komunikací a zdvižení vozovky na jednu úroveň s pochozími plochami. Tato změna zdůrazňuje důležitost ploch pro p ěší a podně cuje ř idiče k vět ší obezřetnosti. Navrhujeme zóny do 30km/h.
Navrhujeme špuntové autobusové zastávky, které zvyšují bezpe čnost v rámci nastupování a vystupování.
Pro zklidnění dopravy a zavedení v ýše uvedených opatření je důležitá realizace prodloužení Praž ské ulice.
Pracujeme především s kamenennými dlažbami a prvky (obrubníky, patníky). Kámen je trvanliv ý a charakterní materiál. Vět ší investice do poř izování kamenných dlažeb se z dlouhodobého hlediska vyplatí.
Důraz bude kladen na vesnick ý charakter – tedy spí še neformální uspoř ádání dlažby, postupné prorůstání a měkč pozvolné předěly mezi jednotliv ými povrchy.
Velk ý potenciál vnímáme v poměrně velkém množ ství zachovalých historick ých fasád domů zdí a bran. Doporučujeme aby město vytvoř ilo manuál nakládání s historick ými fasádami a podpoř ilo majitele objektů př i rekonstrukci (např dotace).
V centru najdeme p ět veřejných prostranství trojího typu. Dva zelené vnitrobloky, dva vstupní plácky a náves se špalíčkem. Ta jsou propojena ulicemi, které jsou doplněny vzrostlými stromy a dešťov ými záhony. V šechny vozovky v centru jsou v jedné úrovni s chodníkem. Žlutě jsou vymezeny změny dlažby a červeně charakteristická dlažba pro dané prostranství inspirovaná interiéry Strahovského kláš tera.
Na historickém k ří žení mezi hospodou, zastávkou a domem dětí a mládeže vzniká nejdůležitě ší sousedsk ý prostor, kter ý je pobytovou Květnovou ulicí spojen s reprezentativním prostorem, kde je památník doplněn prvkem fontány.
vnitroblok (Koloděje) náves (M šeno) plácek (M šeno)
Vnitroblok u městského úř adu je sousedsk ý prostor s altánem a herní krajinou pro děti. Na severozápadě k němu př iléhá novostavba bytového domu s malometrážními byty pro mladé rodiny a seniory nebo jinou potřebnou ob č anskou vybaveností. Původní bytov ý dům novostavba mají sv ů intimnější prostor se vzrostlou lípou. Mohou zde vznikat komunitní zahrádky nebo posezení. Nov ý dům je umístěn tak, aby bylo zachováno lipové stromoř adí, na v ýchodě lemuje ulici stromoř adí javorů
Sekaný trávník doplňujeme trvalkov ými záhony u radnice a u zdi souseda. Vnitroblok nabízí místo pro posezení ve stínu i na slunci a umožňuje př irozenou dětskou hru. T ř i velké lípy prostoru dominují a jsou doplněny stávajícím „lesíkem“ v jihov ýchodní č ásti, kter ý prostoru dodává další charakter a intimitu.
V novém předprostoru úř adu je umístěn prvek veřejných hodin, které k radnici neodmyslitelně patří. Stromoř adí javorů je zasazeno do dešťov ých záhonů a doplněno lavičkami a stojany na kola. Voda pomocí spádování dlažby odtéká do dešťov ých záhonů
Multifunkční prostor pro každodenní čutání i vět ší akce jako jsou koncetry, poutě nebo dětské dny. Okolo š těrkotrávníkov ých ploch hř išť vznikají neformální prorůstané plochy pro děti i mládež . Ve svahu na západě jsou lavičky pro pozorování sportovních událostí, na severu prvky pro parkour a skákání na kole a na jihu herní krajina pro nejmladší. Branky a tyče na fotbal a volejbal budou odnímatelné pro případ vět ších akcí.
Celý prostor je navr žen jako uzavíratelný areál. Vnitroblok je přístupný skrz „myš díru“ přímo z návsi, přes budovu klubovny nebo hlavním vjezdem od školky a žabí stezky, kter ý je podpořen dvěma stávajícími stromy. Okolo centrálního prostoru stojí č ty ř velké lípy, měnš javory, jerlíny a pár jabloní. Pro snaz ší údr žbu i útulně ší pocit jsou v někter ých č ástech navr ženy trávníky a v jiných luční podrosty. Celou plochu lze obsloužit ze zpevněných cest okolo hř išť
Před nov ým domem vzniká vstupní prostor s prvkem pítka a možností posezení. V přízemí je otev řený sál s ob čerstvením a v patře klubovny. Původní školka je zv ýšena o jedno patro a může bý t využita pro potřeby lékař sk ých ordinací nebo jiné ob č anské vybavenosti.
Brány do města a do panského dvora jsou doplněny dvěma jerlíny a prvkem tohoto prostranství je k ří žek, kter ý je umístěn tak, aby si ho všiml i kolemjedoucí ř idič . Původní jerlín je ponechán na svém místě a voda stéká do dešťov ých záhonů pod stromy. Zdi a brána do dvora jsou upraveny tak, aby působily reprezentativně a lákaly ke vstupu. Předprostor je vydlážděn atypickou dlažbou a pod stínem stromů stojí lavičky pro lidi čekající na autobus. Dalším prvkem v prostoru jsou patníky, které slouží jak pro posezení, tak opticky dělí prostor.
Vstup a vjezd do centra a zároveň vstup do oblíbeného chýňského lineárního parku Višňovka a k hř bitovu je podpořen v ýrazným schodiš těm a prvkem zvoničky. Ulici v této č ásti lemuje stromoř adí javorů s dešťov ými záhony. Prvek zvoničky je umístěn tak, aby byl ze silnice jasně vidět. V tomto místě také ř idič nají ždí a odsud už je vozovka s chodníkem na stejné v ýškové úrovni.
vstup do kostela s patníky (M šeno)
Náves se špalíčkem uprostřed se rozkládá kontinuálně od předprostoru domu dětí a mládeže a hospody přes
Květnovou ulici až k památníku a vstupu do vladyčího statku. Strahovská hospoda se stává srdcem sousedského života. Dva javory před školou ponecháváme, další javory doplňujeme u zastávky a dominantou je velká lípa uprostřed prostranství. Prvkem této č ástí je pivítko. Kiosek se proměnil v „zastávku“ pro teenagery.
Květnová ulice je vydlážděná od fasády k fasádě Vjezd je tu umožněn pouze rezidentům Prostor vybízí ke konání akcí jako jsou trhy a stává se souč ástí návsi. Štítové zdi špalíčku jsou upraveny do reprezentativnějšího vzhledu a porůstány.
Prostranství u památníku je reprezentativní č ástí návsi, za památníkem a u zdi špalíčku jsou dešťové záhony. Památníku dává stín veliká Lípa svobody a pod dvěma javory je umístěna kašna. Tvar vozovky je upraven tak, aby se prostor stal lépe využitelným pro pobyt lidí. Vstup do vladyčího statku je upraven, aby působil majestátně, a je doplněn dvěma jerlíny. Přes ulici u restaurace a potravin vznikl plácek pro posezení
Na návsi jsou převážně velké druhy soliterních stromů (lípy, javory, jerlíny). Dlažba je propustná a spádovaná tak, aby veškerá voda odtekla do dešťov ých záhonů nebo se vsákla přímo na místě
vodní prvek (M šeno)
hospoda na návsi (Máslovice)
Ing. arch. Luboš Klabík Ing. arch. Tomáš Klapka Ing. arch. Anna Kozáková Ing. arch. Eliška Martínková Ing. arch. Tomáš Fiala