Hlavní téma
AŽ PŘÍLIŠ CEST KE SPOTŘEBITELI O omnichannel logistice se psalo dlouhá léta před pandemií. Teprve zkušenost s koronavirem a nemožnost doručovat na obvyklá místa, resp. nemožnost prodávat v mnoha kamenných obchodech a s tím spojená nutnost hledat nové cesty k zákazníkovi, dostaly omnichannel do centra dění. Logistické sítě na to nebyly, a často ani nemohly být připraveny. Myšlenka vícekanálového prodeje a logistiky se tím zase o velký kus posunula k realitě.
D
Dříve jsme měli v televizi dva kanály, na které jsme se mohli dívat, také platívalo, že když si chtěl spotřebitel něco koupit, musel do „sámošky“ na rohu, případně ještě zalistoval katalogem a „zmagnetizovaně“ vybral zboží, které se mu za několik týdnů objevilo na spádové poště. Dnes máme televizních kanálů tolik, že jen jejich seznam by zabral tyto dvě strany. A podobně je to s variantami nákupu – zákazník může v podstatě nonstop nakupovat v různých typech kamenných i virtuálních obchodů, a to pomocí rozmanitých technických prostředků. Navíc jsou tu různé typy zákazníků, v základu B2C a B2B (samozřejmě i C2C), ale i tyto hlavní skupiny se dále dělí a jednotlivé kategorie mají rozličné charakteristiky, s nimiž je třeba počítat.
Článek připravil Stanislav D. Břeň
vlastní prodejnu ve větší síti, trochu jinak pro „cizí“ obchod, zase jinak pro školu, která si pomocí e-mailu objedná 30 balíků kancelářského papíru, a odlišně pro rodiče, který se večer posadí k internetu a hledá houpacího koně pro své dítě, protože narozeniny má už pozítří. Vše bylo ještě docela jednoduché, než přišla covidová krize, která zavřela jeden z hlavních kanálů, kamenné obchody, a přinutila mnoho spotřebitelů objednat si svůj první chléb po internetu. Šok to nebyl pouze pro některé spotřebitele. Panika zafungovala také v centrálách mnohých firem, které se doposud opíraly téměř výhradně o prodej v síti svých kamenných prodejen a tomu měly přizpůsobeny logistické toky. Byla polovina roku 2020 a všem už začínalo být jasné, že covid nezmizí tím,
HOUPACÍ KONĚ Aby obchodníci mohli reagovat na nákupní „tekutost“, potřebují vícekanálový (omnichannel) přístup v oblasti marketingu, obchodních strategií, ale také logistiky. Jinak se vychystává zboží pro
Omnichannel vyžaduje flexibilitu a rychlost. Nutností je automatizace logistiky To, zda jsou společnosti úspěšné při zvládání vícekanálové logistiky, se většinou odvíjí od míry automatizace a robotizace nejen fyzických, ale také softwarových logistických procesů. V této souvislosti můžeme zmínit dva zajímavé projekty z poslední doby, jež spoléhají na vysokohustotní robotické zaskladnění i vyskladnění. Alza.cz investuje více než miliardu korun do rozvoje svého logistického centra v Chrášťanech u Prahy (reportáž z centra v Chrášťanech najdete na LinkedInu Systémů Logistiky). Jde o dosud nejvyšší jednorázovou investici v historii firmy. E-shop zde kromě rozšíření stávající plochy o dalších 15 000 m2 implementuje novou technologii Autostore. Tím výrazně zvýší efektivitu skladu a zkrátí dobu odeslání zboží k zákazníkovi. Dodavatelem technického řešení je společnost Element Logic Czech Republic. A jeden příklad ze zahraničí: Omnikanálová aukční platforma 1-2-3.tv digitalizuje své dodavatelské řetězce a skladové logistiky, a to rovněž za pomoci Autostoru. Implementací pověřila logistického partnera, společnost DHL Supply Chain. Plně automatizovaný sklad se nachází v německém Brunšviku, umožňuje skladování drobných dílů a zcela automatické vychystávání až 18 milionů položek ročně.
FOTO: Shutterstock
že tři týdny budeme nosit roušky. Vidina padajících obratů v kamenných obchodech, ve stovkách procent rostoucí objemy prodejů u konkurence, která byla na elektronický prodej připravena lépe, a nastartovaný trend hromadného úprku spotřebitelů k e-shopům musely být noční můrou. Vedlo to k tomu, že řada obchodníků začala svou omnichannel éru narychlo postavenými e-shopy s logistikou, která počítala s prodejnami jako výdejní sítí. Spontánně budovaný systém click&collect se některým obchodníkům osvědčil, ale s koncem (věřme) pandemie stejně začali přemýšlet, jak se přenést z „guerillového“ do klasického logistického modelu. To vyžaduje a bude vyžadovat mnoho změn a investic a trvalé vylaďování i hledání logistických cest.
