BAKALÁŘSKÁ PRÁCE - Horské lázně Pec pod Sněžkou by Ing. arch. Barbora Smutná

HORSKÉ LÁZNĚ_PEC POD SNĚŽKOU

Barbora Obrtlíková _ vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček _ LS 2011/12 _ FUA TUL

OBSAH 01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-24. 25.-28.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

obsah bakalářské práce historie a význam lázeňství analýza lázní v České Republice lokalita_lokalizace Krkonoše, Krkonošský národní park Pec Pod Sněžkou Rozbor místa a úkolu Průvodní zpráva, zdroje informací Stavební část Koncept Situace širších vztahů M 1:1000 Situace řešeného území M 1:500 Povrchy, použité materiály Zážitky vody, procedury půdorysy 1.NP, 2.NP M 1:400 půdorysy 1.PP, 3.NP M 1:400 řezy M 1:400 pohledy M 1:400 architektonický detail M 1:10 perspektivy - hlavní vstup perspektivy interiér perspektivy exteriér

Lázeňství je jedna z forem cestovního ruchu, má vliv na ekonomiku a rozvoj daného regionu a příznivě přispívá k udržování a zlepšování zdraví obyvatelstva. Podle přírodních zdrojů je časté dělení lázní na termální, klimatické a bahenní. Spa/relaxační centrum je jistou alternativou k provozu lázeňského charakteru, ale nejedná se zde o prostory pro léčbu pomocí přírodních léčivých zdrojů, nýbrž o komplex relaxačních a regeneračních zařízení, se zaměřením především vodních procedur (bazény, hydromasážní zařízení, masážní salóny, sauny, solária, parní lázně aj.) - místo kam si člověk chodí odpočinout, zregenerovat, zapomenout na starosti všedního dne, nabrat síl

Caracallovy lázně v Římě, 217 n.l.

„ Chceš-li dosáhnout u živého organismu svěží síly, pak pomysli na chladnou vodu, která jako největší léčivý činitel ve spojení s dietou, pohybem a čistým vzduchem tvoří přírodní léčebnou metodu. Proto neklesej na mysli a důvěřuj této jedině pravé léčivé síle, když tě ohrožují náhlá nebo vleklá onemocnění.“ Vincenc Priessnitz - lázně Jeseník

Lázeňství je součástí světové civilizace již více než dva a půl tisíce let. Největšího rozkvětu dosáhlo v Římské říši a v Orientě, především v Japonsku. Římské a řecké lázně tvořily monumentální a složité komplexy s velmi širokou náplní. Od léčebných procedur přes sportovní a kulturní vyžití až po komerční plochy. Nejstarší tradice lázeňství vycházejí z antické jižní Evropy a Předního Východu. Samotné pojmenování: v angličtině bath, v Německu bad, Itálii terme, Francii bains, Spa je odvozeno od Belgického města Spa Asklepia u Řeků Nejstarší lázně na území Evropy se nacházejí ve starověkém Řecku. Jednalo se léčebné okrsky (asklepia), kam přicházeli lidé se zdravotními problémy. Asklepia bývala často vybavena i řadou staveb a zařízení pro ukrácení volného času. Často se nacházela v okolí pramenů s minerální vodou. Jedno z nejkrásnějších řeckých asklepií bylo, podle Pausania, umístěno v Epidauru. Léčení v asklepiích bylo zpoplatněno Římské lázně Na řeckou tradici navázáli Římané. Z doby římské jsou lázně známé také jako místo, kde se scházeli příslušníci vysoké aristokracie. Dnešní pojem balneologie, který označuje vědu o působení vody na lidský organismus, pochází z latinského balneum či balnearium – římské koupelny. Koupání v římských termech nemělo ještě léčebný charakter, ale díky římské expanzi se provozování thermů rozšílo na území římských provincií, do Galie, Germánie, Anglie a Přední Asie. S tradicí římských lázní pravděpodobně souvisí i zvyk veřejné přístupnosti lázní, které byly bezplatné, a proto dostupné všem vrstvám obyvatelstva. Koupele probíhaly společně, postupně docházelo k oddělování mužských a ženských koupelí Z Vitruviových Deseti knih o architektuře je zřejmé, že stavba lázní vyžadovala jistou specializaci, která se týkala způsobu jímání vody a jejího dalšího rozvodu. Stavby lázní ve starověkém Římě nebyly nijak skromné, k největším a nejznámějším patří lázně Diokletianovy a Caracallovy. Římské lázně bývaly vybaveny uměleckou výzdobou Lázně v Orientě Koupele byly doplňky zámků a paláců Orientální lázně měly úlohu nejen očistně hygienickou, ale i společenskou. Byly současně místem odpočinku, posezení, asi jako kavárny nebo cukrárny.

Co by měla kvalitní lázeňská zařízení nabízet: ZÁŽITKY VODY: OBNOVA (revitalizace) – ODPOČINEK (relax) – UVOLNĚNÍ - POTĚŠENÍ vodní procedury (hydroterapie) : působení různých teplot a forem vody na lidský organismus – bazény (běžný 28°C), vířivky, hydromasážní sprchy, protiproudy, trysky, bublinky (36 °C) termální zóna : zde působí na lidské tělo teplo (předehřívací místnosti (37°C), nízkoteplotní sauny (50°C), vysokoteplotní finské sauny (100°C), parní místnosti masážní zóna : tady je lidské tělo podrobováno ozdravným a rehabilitačním procedurám, kterým by mělo předcházet důkladné prohřátí a tím i komplexní uvolnění. Základ tvoří nejrůznější typy masáží, uvolňovacích cviků snižujících svalové napětí, inhalace aj. relaxační zóna : finální část celého procesu je relaxace na vyhřívaných lehátkách, lavicích či křesílkách v provoněné atmosféře v nerušeném klidu s krásnými výhledy do horské krajiny či v doprovodu zurčící vody, tlumené hudby. Nezbytná je také nabídka tekutin a osvěžení Účinky koupele Chladná koupel (méně než 30 stupňů C): Otužování, Kneippova léčba krevního oběhu, léčba pohybového ústrojí, působí jako diuretikum a anestetikum Vlažná koupel (30-34 stupňů C): Působí příznivě na vysoký krevní tlak, snižuje otoky Teplá koupel (35-37 stupňů C): Výrazné uvolňující účinky, pocit pocení a vyplavování škodlivin Horká koupel (38-42 stupňů C): Působí příznivě na nízký krevní tlak a zvyšuje prokrvení. Nedoporučuje se při vysokém krevním tlaku.

A C F T P

šatna horká lázeň studená voda staré turecké Budapešť vlažná lázeň, teplá lázně, atmosféra volný střed, atrium

hammam, Istambul, Turecko

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

Stabiánovy lázně v Pompejích

lázně na ostrově Kos, helénské období

Perličková koupel - vanová koupel s jemným masážním účinkem probublávajícího plynu. Působí pozitivně na nervovou soustavu a krevní oběh Podvodní masáž - ve vaně prováděná masáž pomocí vodních trysek a tlaku vody, který nesmí bolet Kneippův chodník – skládá se ze dvou menších bazénků (teplá a studená voda) s oblázky na dně. Pacient přešlapuje v pravidelných intervalech mezi káděmi s vodou a tím dochází ke správnému prokrvení končetin. Skotské střiky - jsou velmi povzbudivou procedurou, která střídá studenou (10 sec., 10 °C) a teplou vodu (30 sec., 38 °C). Skotský střik je aplikován vodním tryskem ze vzdálenosti cca 3 metry. vířivá lázeň – jemná masáž kůže za pomocí vzduchových bublin bylinná koupel, mořská voda… saunování – cyklický proces: zahřátí – ochlazení v ochlazovacím bazénku - relaxace v klidné místnosti (na začátku je vhodné se osprchovat a dobře osušit, celý proces se opakuje zpravidla třikrát a měl by být zakončen delší formou relaxace v příjemném prostředí s možností doplnění tekutin) finská sauna – vlhká (90 - 110° C) skvělá detoxikační procedura, velmi posiluje obranyschopnost organismu, pomáhá při revmatismu a bolestech kloubů parní sauna - vlhkost až 100% (léčba a prevence dýchacích potíží, detoxikuje tělo, zlepšuje prokrvení, čistí pokožku). Do parní sauny bývají často přidávány různé druhy éterických olejů anebo bylin. (stupňování intenzity páry – 4 místnosti) odpočívárny – krátkodobé/dlouhodobé, světlé/tmavé

HISTORIE A VÝZNAM LÁZEŇSTVÍ

Využívání přírodních léčivých zdrojů, koupele, lázně, pití vod a lázeňské léčení hrály v lékařství odedávna značnou roli jako jeden z nejstarších způsobů terapie, užívané od nepaměti až do současnosti. V blízkosti zdrojů, především okolo vývěrů minerálních a termálních vod ke koupelím a k pití vznikala postupně léčebná místa. Také ložiska rašeliny, slatiny a bahna poskytovala cenný materiál pro ohřívané kouplele a zábaly, oblíbené u revmatiků. Příznivé klima dalo vznik mnoha vyhledávaným léčebným místům. U zrodu lázeňských míst však nebyly vždy nezbytně přírodní zdroje. Někdy silná osobnost reformátorského léčitele, zhusta laika, prosadila nové metody, využívající třebas jen obyčejné studené vody v rozmanitých aplikačních formách k léčení a přispěla ke vzniku renomovaných léčebných míst

10.

15.

12.

Liberec

13.

14.

11.

17. 18.

16.

Praha

6. 9.

32. 33. 34.

35.

31. 30.

21. 19.

37.

36.

31.

28.

29. 25.

Brno

22. 23.

Jihozápadní Čechy 18. Konstantinovy Lázně 19. Bechyně 20. Třeboň 21. Vráž 22. Nové Hrady Vysočina a Jižní Morava 23. Hodonín 24. Lednice

27.

20.

Severozápadní Čechy 7. Karlovy Vary 8. Mariánské Lázně 9. Františkovy Lázně 10. Jáchymov 11. Kynžvart 12. Teplice 13. Dubí 14. Mšené-lázně 15. Klášterec nad Ohří Střední Čechy 16. Poděbrady 17. Lázně Toušeň

9. 8.

26.

35.

Střední Morava 25. Luhačovice 26. Ostrožská Nová Ves 27. Slatinice 28. Teplice nad Bečvou 29. Kostelec u Zlína 30. Bludov 31. Velké Losiny 32. Lipová-lázně 33. Jeseník 34. Zlaté Hory Moravskoslezsko 35. Karlova Studánka 36. Darkov 37. Klimkovice

24. Severovýchodní Čechy - oblast návrhu

1. Jánské lázně

3. Lázně Libverda

5. Lázně Bohdaneč

2. Lázně Kundratice

4. Lázně Bělohrad

6. Lázně Velichovky

520 - 670 m.n.m., klimatické lázně, termální prameny, lázeňství od 1677 léčba následků dětské obrny, nemoci nervové, pooperační ubytování - lazeňský komplex budov + hotely a penziony ve městě

320 m.n.m., příznivé klimatické podmínky 1881 založení slatinných lázní sirno-železitá slatina, peloidní koupele léčba nemoci nervové, pohybové ubytování - lazeňský komplex budov + hotely i penziony ve městě

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

424 - 440 m.n.m., 15.st. pramen “Boží voda”, 1776 otevření lázní minerální prameny, libverdská kyselka léčba - nemoci nervové, duševní pro ubytování lázeňských hostů penziony, hotely a vily po celém městě

297 m.n.m., kvalitní pohorské klima rozvoj lázeňské léčby 1885 mineralizovaná slatina, zábaly a koupele léčba - pohybové ústrojí, kožní a nervové nemoci, rehabilitace komplex 3 lázeň. hotelů 115, 95, 14 lůžek

218 m.n.m., klima nížinné, uklidňující 1913 Gočárův pavilon - sluneční a vzdušné lázně slatinné zábaly (rašelina), minerální voda ryzí alkalická kyselka léčba pohybového ústrojí ubytování - hotely, penziony, soukr.vily

290 m.n.m., kopcovitá krajina, lesoparky 1897 založení lázní - slatinné koupele a zábaly - křídová slatinná zemina rehabilitace nemocí pohybového ústrojí preventivní, relax.a wellness programy ubytování - 400 lůžek + 60 nadstandard

LÁZNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Česká republika 1:5 000 000

Pec pod Sněžkou

Deutschland

Polska Liberecký kraj Liberec Praha

Sněžka

Hradec Králové Česká republika

Slovenská republika Österreich Královéhradecký kraj 1:1 000 000

LOKALITA

Liberec Jablonec n. N.

Polska

KRNAP

Pec pod Sněžkou

Liberecký kraj

Vrchlabí

Turnov

Trutnov

Dvůr Králové nad Labem

Jičín

Královéhradecký kraj

Hradec Králové Poděbrady Pardubický kraj

Středočeský kraj Kolín

Pardubice

Krkonošský národní park (KRNAP) 1: 110 000 Legenda:

Špindlerův Mlýn Mum

lava

Jize

rka

Sněžka

I. zóna II. zóna III. zóna ochranné pásmo hranice KRNAP hranice ČR hranice krajů vodní toky

Pec pod Sněžkou

Vrchlabí

Úp a

Malé Lab

Jilemnice

Trutnov 10 km Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

LOKALITA_LOKALIZACE

Sněžka

koniklec jarní

Krkonoše

Krkonoše, historie, vliv člověka

Krkonoše jsou jsou nejvyšším pohořím České Republiky. Přes svou malou rozlohu jsou pohořím s velmi pestrou a rozmanitou přírodou, krajinou, historií a kulturou. Jako většina hůře dostupných území Čech byly i Krkonoše stranou zájmu kolonizačního úsilí. První lidská sídla pronikala do pohraničního hvozdu až ve středověku, kdy byly využívány místní zemské stezky, které procházely údolními nivami kolem toků řek. Krkonoše se nacházejí v mírném klimatickém pásmu, kde vedle střídání ročních období je i výrazný vliv Atlantického oceánu a převládajících západních větrů. Teplota v Krkonoších se pohybuje mezi 6 až 0°C. Někdy dochází k teplotní inverzi, kdy je ve vyšších polohách slunečno a teplo, zatímco v údolích leží chladný vzduch a páry v ovzduší kondenzují v mlhu. Nejtepleji je v červenci (průměrné teploty od 14°C). Již během 19.století se Krkonoše staly turisticky nejvyhledávanější oblastí ve střední Evropě. Trvalo téměř půl století, než byla 50. a 60. letech 20.století završena dlouholetá snaha prozíravých lidí uchovat přírodní bohatství hor před stále tvrdšími lidskými zásahy. Krkonoše byly vyhlášeny prvním českým národním parkem 17.5.1963 Ročně projde českou a polskou stranou Krkonoš celkem přes 10 miliónů lidí. Patří tak mezi nejvyhledávanější parky světa, za což bohužel splácí krutou daň. Avšak navzdory existujícím problémům s vysokou návštěvností Krkonoš je zřejmé, že turistický ruch představuje jediný potenciální zdroj prosperity místních lidí.

Ve 13. a 14. století započala krkonošská kolonizace. Lidé se usídlovali nejdříve podél obchodních stezek, kde žďářili lesy, vysušovali bažinatou půdu a vytvářeli si potřebná pole a pastviny. Postupně obhospodařovali větší a větší části krajiny a přirozenou přírodu vytlačovali do nehostinných partií kopců. V polovině 13. století se v Krkonoších začaly těžit nerostné suroviny (např. v Obřím dole) Velký význam při osídlování Krkonoš mělo sklářství (16.–17. století). Těžba nerostných surovin a výroba skla však vedla k využívání horských lesů. Ukončení a přesun těžby dřeva do sousedních hor předznamenaly přechod horalů k zemědělství a budaření, k pastvě dobytka a sklízení sena. Období budního hospodářství (17.–19. století) výrazně změnilo tvář Krkonoš (vznik trvale bezlesých enkláv) a pozvolna vedlo k rozvoji turistiky. Ta zažívala svůj rozmach zejména na přelomu 19. a 20. století a její neúměrný nárůst měl za následek výrazné poškozování přírody a krajiny Krkonoš. Ohrožení přírodních hodnot vedlo moudré a prozíravé lidi k postupnému zavedení řady ochranářských opatření, která se završila vyhlášením národních parků na obou stranách Krkonoš v letech 1959 (Karkonoski Park Narodowy) a 1963 (Krkonošský národní park).

Geologie Starohorní a prvohorní krystalické břidlice, zejména svory, fylity a ortoruly, staré od 600 miliónů let tvoří takzvané krkonošsko-jizerské krystalinikum, což je gologický komplex zahrnující Krkonoše a Jizerské hory Z dalších hornin se na stavbě Krkonoš podílejí křemence, krystalické vápence a v menší míře i třetihorní čedič, které i přes malý rozsah mají velký význam pro utváření reliéfu a vegetace. Na jižním okraji Krkonoš se krkonošsko-jizerské krystalinikum noří pod zemský povrch a je překryto různými sedimenty mladšího geologického stáří, zejména usazenými permokarbonskými horninami (podkrkonošský permokarbon). V karbonu (asi před 300 mil. let) proniklo pod starší horniny mohutné žulové těleso, kterému říkáme krkonošsko-jizerský pluton. Tvoří Slezský (hraniční) hřbet Krkonoš od úpatí Sněžky po Harrachov, téměř celé Jizerské hory a polské svahy Krkonoš. S jeho existencí je spojen vznik tvrdého kontaktního pásma, majícího zásadní vliv na další vývoj reliéfu některých částí hor (např. morfologicky výrazné tvary Sněžky a Českého hřbetu), a zvláště na kontaktu s karbonátovými horninami se vytvořila některá krkonošská ložiska nerostných surovin (Harrachov, Medvědín, Svatý Petr, Herlíkovice, Obří důl a další) Geomorfologie Krkonoše jsou geologicky velmi starým pohořím, ale k jejich výraznější modelaci došlo až v období třetihor a čtvrtohor. Na východní a západní straně Krkonoš jsou dvě velké náhorní plošiny, které jsou pozůstatkem z třetihor, ve kterých se Krkonoše vyzdvihly. Tento zdvih způsobil následnou velkou říční erozi, která vymodelovala krkonošský rozsoch s hlubokými říčními údolími. “Nejvyšší hřebeny Krkonoš nebyly nikdy zaledněny, ale účinky mrazu, ledu, sněhu a větru daly vzniknout unikátní kolekci mrazem tříděných forem reliéfu, která nemá v ostatních evropských středohorách obdoby. Kryoplanační terasy, mrazové půdy, tory a skalní hradby, thufury, girlandy, putující kamenné bloky, periglaciální sutě či soliflukční valy představují geodiverzitu, kterou jsou Krkonoše daleko široko proslulé.” http://www.krnap.cz

Dívčí kameny

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

hořec tolitový

meandrující Labe

KRNAP v číslech: - založen 1963 - celková výměra: 54.969 ha - nadmořská výška: 400 až 1602 (Sněžka) m n. m. - průměrná roční teplota: +6°C až 0°C - srážky: 800 až 1600 mm/rok, sníh 150 až 300 cm (leží až 180 dní v roce) - vegetační stupně: submontánní (podhorský) - 480 - 800 m n. m. - listnaté a smíšené lesy montánní (horský) - 800 - 1200 m n. m. - smrkové lesy, horské louky subalpinský - 1200 - 1450 m n. m. - klečové porosty, rašeliniště, ledovcové kary alpinský - 1450 - 1602 m n. m. - lišejníková, travnatá a kamenitá tundra - kvetoucí rostliny: přes 1300 druhů - obratlovci: 240 druhů (57 savců, 165 ptáků) - počet obyvatel: 26700 (hustota 48,7 obyv./km2)

zmije obecná

KRKONOŠE, KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK 5.

Počet návštěvníků z CZECH TURISM / za 1 rok Obec cizinci občané ČR přenocování z toho češi Trutnov 43 440 34 642 5 194 5 097 Špindlerův Mlýn 201 055 121 237 782 115 438 750 Pec pod Sněžkou 96 251 74 549 391 122 294 099 KLADY / ZÁPORY / HROZBY / PŘÍLEŽITOSTI pro město KLADY: krajina, vzduch, sportovní vyžití, jistá “nedotčenost” krajiny, ale zejména zastavěného území a zároveň tradice obhospodařování a využívání této krajiny. dobře založený systém vodovodní a kanalizační sítě ZÁPORY: složitý “stavební” terén, neprújezdnost “slepé ulice”, jednostranné vnímání ochrany přírody, náročné klimatické podmínky HROZBY: zneužití provomoci ochrany ke stagnaci vývoje, zahuštění dopravy bez adekvátního řešení PŘÍLEŽITOSTI: vytvoření fungujícího současného města v panoramatu dokonalé přírody, umožňení dalšího rozvoje bez poškození okolní krajiny http://www.pecpodsnezkou.cz/uzemni_plan_2011.php

Pec od Sněžkou je město v Královéhradeckém kraji na severovýchodě Čech. Město leží v Krkonoších na řece Úpě a Zeleném potoku. Leží v nadmořské výšce 800 - 1200 m.n.m., má přibližně 610 obyvatel a rozlohu 5214 ha. Novodobou dominantou města je osmnáctipatrový hotel Horizont. Pec pod Sněžkou je obklopena celou řadou hor a vrchů. Na severovýchodě leží lesnatá Růžová hora (1300 m.n.m.), na severu řada tří nejvyšších hor Krkonoš - Sněžka (1602 m.n.m.), Studniční hora (1554 m.n.m.) a Luční hora (1547 m.n.m.). Na západě ohraničuje území města Zadní planina a Liščí hora. Kruh je téměř uzavřen svahy Javoru mezi nímž a Růžovou horou protéká řeka Úpa. Název města souvisí se založením pecí na tavení železných, arzenových a měděných rud. Ty se v okolí Obřího dolu těžily od 16. do 19. století. Těžba nerostů v Peci trvala s různými přestávkami až do roku 1959, kdy hornický ruch ustal úplně po více než 450 letech. Samotná Pec vznikla až koncem 16. století, tehdy jako třetí část Velké Úpy. Vděčí za to rozsáhlé lesní těžbě pro potřeby kutnohorských dolů. Do Krkonoš byli povoláni dřevaři ze Štýrska, Korutan a Tyrol, kteří na vzniklých mýtinách zakládali luční enklávy, stavěli si obydlí (tzv. boudy) a chovali hovězí dobytek a kozy. Rozvoj turistického ruchu v druhé polovině minulého století dal osadníkům nový zdroj obživy. Nejprve turistům poskytovali nocleh na seně, později však přizpůsobovali svá obydlí k pronajímání pokojů a vznikaly tak chaty, penziony a hotely Pec pod Sněžkou je nejen horským městečkem v údolí řeky Úpy, ale i významným turistickým a sportovním střediskem. Pro vyznavače aktivní dovolené nabízí pestrou škálu možností, kterým v zimní sezoně dominuje jeden z největších lyžařských areálů v ČR s 11 sjezdovkami, v letní sezoně pak horská turistika. Město má mnoho „nej“ a mnoho specifik a je v mnoha ohledech naprosto netypickým „městem“. Fakt, že je městem teprve od roku 1987, jeho poloha v posledním obyvatelném cípu údolí Úpy, jeho neprůjezdnost“, nejtěsnější sousedství nejvyšší hory Česka i úplná sevřenost strmými stráněmi hor a legislativním rámcem krkonošského národního parku, mu dává naprostou jedinečnost. Dramatická konfigurace okolního terénu vcelku přirozeně vymezuje hranice města i jeho samostatných částí, a do značné míry tak nahrazuje hradební systémy většiny měst „v kraji“ s úplnou výměnou obyvatel nezaniklo jen tradiční horské zemědělství, ale i všechny drobné průmyslové podniky. Novou formu industrializace přineslo lyžování provázené výstavbou lyžařských vleků, lanovek, zasněžovacích systémů a pomocných objektů. Pro zachování života v našich nejvyšších horách (zejména je-li turistický ruch jedinou možnou formou udržitelného sociálního a hospodářského vývoje v území), je třeba tento trend podporovat a rozvíjet. Současný územní plán pro město vypracoval architekt Roman Koucký a na základě jeho analýz i konzultací se správcem informačního centra panem Pavlem Klimešem je pro budoucí vývoj důležité, aby začaly vznikat prostorové celky podporující lepší orientaci, obslužitelnost a uživatelskou přívětivost území. V plánu je rozšířit nabídku a pestrost služeb, které přispějí k atraktivitě města a přilákají i širší vrsty návštěvníků. Přestože Pec Pod Sněžkou nenabízí žádné možnosti využití termálních či minerálních pramenů, je jednou z těchto plánovaných atraktivit rozšíření nabídky služeb o kvalitní veřejný lázeňský dům, který by měl být nejen ideální formou relaxace po lyžařských či turistických aktivitách, ale měl by také umožňovat komfortní alternativu trávení volného času při nepřízni počasí. http://www.pecpodsnezkou.cz

Návrh územního plánu v maximální možné úrovni akceptuje celý systém všech „přírodních ochran“ a přesto nachází možnosti pro hospodářskou a sociální stabilizaci území. Hlavní těžiště hospodářského růstu spatřuje ve zkvalitnění a rozvoji tercierní sféry, tedy rekreace a služeb, protože právě ty jsou už svou podstatou nejšetrnější k přírodním hodnotám území, protože jsou zároveň jejich největší devizou. Samo toto odvětví hospodářství má největší zájem na tom, aby byly přírodní a krajinné hodnoty zachovány jak pro současnou, tak pro budoucí generace “Nacházíme se v době, kdy je (po hektickém přechodu k relativní svobodě a demokracii) mnoho lidí natolik unaveno neustálým během, že si naléhavěji než kdy předtím uvědomují nutnost pečovat o své tělo a mysl a kladou stále větší důraz na kvalitní odpočinek a rekreaci. ” “Základní jednotkou ÚP je lokalita. Slouží pro “stavební” orientaci v území. Je definováva polohou a charakterem převažující funkce území. Lokality rozčlenily území na jednotlivé, víceméně sourodé celky, ale zároveň určily hranici “vnitřního města” a okolních strání. Byla vytyčena nejdůležitější místa a každé takové ohnisko rozvoje má (mělo by mít) svůj charakter a své “funkční směřování”. Každé by mělo mít svou významnou budovu, nějakým způsobem definované veřejné prostranství a vztah k ostatním místům města. Všechna náměstí mají definovanou hlavní plochu a vztah k jedné z řek. Pro “dvouměstí” Pece pod Sněžkou a Velké Úpy je to sedm míst z nichž každé má jasný geometrický tvar a pracovní název: Kostel, Křižovatka, Radnice, Centrum Úpa, Hotel, Lesovna, Kaplička”

U Kapličky (Letní náměstí) Přesto, že je toto místo dnes prakticky jen parkovištěm stahuje na sebe většinu funkcí hlavního náměstí města zvláště v letních měsících. Je to úzký, mírně stoupající prostor, v jehož středu dnes poněkud nedůstojně (z asfaltu parkoviště) vystupuje kaplička, jediná sakrální stavba přímo ve městě.

nejstarší dům v Peci Pod Sněžnou - Sněžka

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

VYBRANÁ LOKALITA Součástí náměstí U Kapličky je současné parkoviště nad přehradou. Tento prostor s přímou vazbou na největší vodní plochu území nabízí místo pro kvalitní lázeňský dům. Místo je na konci zastavěného území města, na počátku turistických výletů přes Obří Důl na Sněžku a okolních hor. Součástí domu by měl být i veřejný parking.

PEC POD SNĚŽKOU

ZADÁNÍ Horská lyžařská střediska v současné době zažívají intenzivní rozvoj celé infrastruktury jak v oblasti bydlení, tak v oblasti služeb. Jedním z chybějících prvků, který je součástí nabízených atraktivit, je kvalitní veřejné rehabilitační zařízení. Jedná se o soubor služeb poskytujících relaxaci po sportovních aktivitách a zároveň umožňujících vyžití v době nepřízně počasí.

ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU Slovo “lázně” pro mne představuje očistu. Regeneraci těla i duše. Místo, kam se chodí odpočinout, rekreovat, načerpat novou energii do dalších hektických dnů. V dnešní době už nemusí být výlučně spojeny s léčbou nemocí ani thermálním či minerálním pramenem. Do lázní, které jsou situovány v místech s dobrým ovzduším, nabízí kvalitní prostory pro regeneraci a vybrané procedury, rád pojede i zdravý člověk. Lázně by měly mít svého ducha, jedinečnou atmosféru klidu a pohody. Krása lidského těla pramení ze zdravého ducha, lázně jsou pro mne symbolem očisty. Velmi na mě zapůsobila návštěva thermálních lázní ve Valsu od architekta Petra Zumthora. Jednoduché a příjemné prostory, nic navíc, vše dokonale promyšlené. Tady člověk zapomene na všední starosti a spěch. Má chuť zůstat celý den. Cítí se skvěle, nikam nespěchá. Jedinečná atmosféra kamene a vody, nic nabubřelého, žádné ornamenty, drahé předvádějící se interiéry. Pouze kámen, voda, světlo. Vše krásně vypadá, každý je radostný, každý si užívá. Voda v různých podobách a substancích. Při prvotním přemýšlení o návrhu mi byla inspirací právě tato čistota a prostota materiálů. Umění člověka oslovit jednoduše, s ležérní samozřejmostí. Silnou atmosférou vytvořit prostor prožitků a vjemů, anichž bych obtěžovala architekturou, která se chce předvádět. V mých lázních se nevyskytují žádné prostory fittcenter či aerobiku, nevytvářím zde ani vodní atrakce typu tobogánů a skluzavek, všechny procedury jsou o vodě a jejím působení, o teplotách a různých formách odpočinku.

lázně Bormio, Itálie

lázně ve Valsu, Švýcarsko

Lázně v Peci Pod Sněžkou mají být alternativou pobytu v horách při nepřízni počasí. Horské lázně v horách. Lázeňský prostor je tvořen z kamene a vody. Před návštěvníkem se po nezbytné počáteční hygieně otevírá kamenný svět kaskád, kde jako labyrintem hor vystupuje skrz vodní procedury vzhůru za dalším objevováním nových míst. Nahoře jsou prostory intimnější. Na vrcholky hor také raději stoupáme sami než v davu lidí.. Prostory jsou uzavřenější, zvuky i teploty vody intenzivnější, jasnější. Podmaňují si mě. Ve vodním světě jsou bazénky a vířivky spolu s prostory relaxu. Nabízí se výhledy, které mi neustále připomínají místo, na němž se nacházím. Výhledy na Sněžku.. LOKALITA Součástí zadání byla volba místa. Po analýze několika horských středisek na území ČR jsem se rozhodla zvolit lokalitu v Peci Pod Sněžkou. Přestože město nemá termální ani minerální pramen, je vyhledávaným turistickým centrem a chybí mu kvalitní veřejné rehabilitační a relaxační zařízení, kterého by si návštěvníci mohli dopřát po oblíbených sportovních aktivitách. To by do města přivedlo i náročnější klientelu. Hlavním zdrojem příjmů i pracovních příležitostí je v Peci turistický ruch. Můj výběr místa byl podmíněn také územním plánem Pece Pod Sněžkou, který vypracoval Ing. arch. Roman Koucký a který určil místo vhodné pro umístění lázeňského domu. Protože reaguji na konkrétní územní plán, rozhodla jsem se respektovat v plné míře veškerá nařízení a rozhodnutí z něj plynoucí a snažila se tvůrčím přístupem najít smysluplný koncept a řešení. ÚP především v tomto prostoru počítá se zachováním a rozšířením parkovacích stání, s plynulou návazností na navrhované náměstí U Kapličky - dům by měl být součástí veřejného prostoru náměstí, stanovuje takévpevnou zastavovací uliční čáru a nařizuje maximální počet podlaží. Parcela má přímou vazbu na největší vodní plochu území. Místo je na konci zastavěného území města, na počátku turistických výletů přes Obří Důl na Sněžku a okolních hor. INSPIRACE Hlavními inspiračními zdroji při hledání formy návrhu pro mě kromě navázání na koncepci ÚP byl liniový charakter pozemku s přímým vztahem k řece, výhledy na nejvyšší českou horu, inspirace v místních materiálech a samozřejmě inspirace lázeňskými provozy a procedurami. Mým záměrem bylo vytvoření takové formy, která moderním způsobem a citlivě obohatí krajinný ráz Krkonoš.

provoz lázní Samedan, Švýcarsko

projekt lázní arch. Bakker and Blanc

místní materiál - RULA Složení: křemen, živec, slída, méně amfibol, pyroxen, granát Vyžižití: stavebnictví, drcené kamenivo Charakter:

břidličnatost - vrstvení - stupňování - osazování - lámání - zvětrávání, škvíry - štěrbiny - průduchy

KONCEPT Území je rozděleno na tři hlavní hmoty - hmoty různých šířek i výšek - inspirací k vrstvení mi byla rula - RULA se také skládá ze tří a více složek. První hmota představuje především náplň týkající se vody (hlavní bazén, vířivky, kaskády, jeskyně), druhá hmota zastupuje funkce, jejichž náplní je hra teplot (sauny, páry, skřiky) a třetí hmota je plna různých prostorů pro odpočinek a rekonvalescenci (masáže, horské slunce, lehátka, fresh bar). Prostory, které tyto hmoty spojují nazývám zóny. Zóna 1 je užší - 2m, neb návštěvník vstupuje do tubusu tepla. Atmosféra je plna par a horka, vzduch houstne. Zóna 2 je 4m široká, atmosféra se zklidňuje, rozvláčněné tělo vstupuje do hmoty relaxu a blaženosti..

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU

PRŮVODNÍ ZPRÁVA URBANISTISKÉ ŘEŠENÍ Pozemek se nachází na dopravní trase nižší třídy, z centra města je dobře dostupný. Navrhovaný stavební objekt je umístěn na parcele č. 478/2 katastrální mapy města Pec Pod Sněžkou. Terén je mírně stoupající severním směrem do hor ven z města nadmořská výška je 738 m.n.m., v JZ směru jej obklopují svahy. Hranice pozemku jsou vymezeny z východní strany řekou Úpou, z jižní přehradní nádrží a na západní straně vede veřejná komunikace. V současné době je prostor využíván jako odstavné parkoviště a v místě návrhu dnes také stojí kavárna, kterou ruším. V obrazu městské struktury můžeme pozemek číst jako rozhraní, či místo na hraně. Místo na rozhraní dvou světů. Konec zastavěného území, počátek cest do hor, počátek přírody. ARCHITEKTONICKÁ ČÁST OBJEKT 1 - vodní provoz OBJEKT 2 - thermální provoz OBJEKT 3 - relaxační část

Navrhované řešení obsahuje 3 objekty a rampu do parkingu, nově navrženou přístupovou cestou s dlážděním navazujícím na předpokládaný projekt náměstí a venkovní úpravy teras v klidové zóně směrem k řece. Také cesta vedoucí kolem lázní je v přední části přerušena a zpomalena hrubším povrchem, pro zpomalení a možnost plynulého vjezdu do parkingu ve spodním podlaží. Parking je určen jak pro hosty lázní, tak pro ostatní turisty. Lázeňský dům je na čelní fasádě opatřen nápisem Lázně a ke vstupu zve směrovou šipkou. Hlavní vchod je mezi objektem 1 a 2 ve “skulině”. Vcházíme do lázní, do jiného světa. I vstup je proto situován netradičně a skrz mlhavý průhled pískovaného skla dává tušit tajemnou atmosféru uvnitř.

V přední části objektu 2 je situována kavárna, která nesouvisí s lázeňským provozem. Je určena pro veřejnost, stejně jako byla kavárna na místě původní, kterou považuji architektonicky za nevyhovující a proto ji bourám. Velkoryse prosklená kavárna s barem a venkovní terasou je umístěna v 1.NP, 2.NP nabízí prostor intimnější, vybavený pohodlnými sedačkami a osvětlení je pouze světlíkem. Zásobování kavárny probíhá ze zadní strany objektu, čímž přední část hlavního lázeňského vstupu zůstává tímto provozem nenarušena. Návštěvníci kavárny mohou z terasy či při vstupu zajímavými průhledy nahlédnout do lázeňského světa a motivovat se v návštěvě. OBJEKT 3 Mezi termální částí a poslední, relaxační částí lázeňského provozu je další přechodová zóna, široká 4m. Je širší než předchozí, poněvadž se atmosféra zklidňuje, tělo se zvláčňuje a připravuje na relaxaci. V této zóně, stejně jako průběžně v dalších prostorech se vyskytují mělké pásky vodních linek a kamínků k masáži a osvěžení dolních končetin. V letních měsících je propojena s venkovní terasou, kde vodní plochy a kamenné dláždění plynule pokračují. Poslední relaxační část nabízí relax dle výběru a chuti zákazníka. K dispozici je velké klidová místnost s výhledem do lesa, infračervená kabina pro pokračování ve zdravém prohřívání. Teplo v průběhu relaxace proniká hluboko do svalů a vaziva a působí na jejich uvolnění a pružnost. Infračervená kabina slouží také k předehřátí organismu před masáží. Masážní místnost se nabízí intimní malá, nebo vetší společná, také s výhledem do nebe. Neodmyslitelnou součástí každého léčebného detoxikačního procesu je osvěžení, proto nechybí fresh bar se zdravými ovocnými a zeleninovými drinky a na něj navazující místnost s lehátky a relaxační hudbou.

OBJEKT 1 Hlavní vstup je určen jak pro lázeňské hosty, tak i pro zaměstnance. Vstupní foyer je opatřeno světlíkem, který prostor recepce propojuje s 2.NP s bonusovým programem. Objekt 1 obsahuje 3 nadzemní a jedno podzemní podlaží, propojené komunikačním jádrem schodiště s výtahem. 1.PP zajišťuje veškerý technický provoz a strojovny vzduchotechniky a zároveň umožňuje vstup do lázní z podzemního parkoviště. Provoz návštěvníků lázní je sprostředkován před zmiňované vstupní foyer, kde se nachází recepce, komunikační výtah a uschovva pro lyžařské vybavení. Recepce zajišťuje vstup do placeného lázeňského prostoru. Poté, co projde návštěvník nezbytným oddělením šaten s hygienickým zázemím (šatny jsou rozděleny na muže a ženy a v každé šatně se nachází 40 šatních skříněk), pomalu se před ním otevírá vodní svět. Hned z počátku je skrz velkorysé propojení možnost přejít do termální části objektu 2, pokud host přišel jenom do sauny a thermálu. Podud však pokračuje dál v cestě vodního světa, nabízí se mu hlavní vířivka s masážními tryskami skleněnou stěnou přímo navazující na hlavní plavecký bazén. Bazén má 3 plavecké dráhy délky 20m a v zadní části velkorysé prosklení. V letních měsících je propojen s venkovní terasou.Od vířivky směrem nahoru začíná kaskádovitý vodní svět, kde jako labyrintem hor host prochází prostory nejrůznějších vodních koupelí, zážítků a atmosfér.. Jeskyně, zvuky vody, proudy vody, vůně, intimní tmavé skuliny, horký bazén, ledový a další vodní masáže a vířivky. Nechybí zde ani možnost relaxu na lehátku a při dobrém počasí je v dáli stále viditelná Sněžka, která oznamuje přítomnost krkonošských hor. 2.NP patří zmiňovanému bonus programu, který je samostatný, oddělený od provozu lázní. Má vlastní recepci, převlékárnu s hygienickým zázemím a čekárnu vybavenou pohodlnými sedačkami. Mezi samotné procedury patří specielní zdravotní koupele, výživné zábaly, solárium a beauty salon. 3.NP slouží pouze pro zaměstnance. Mezi hmotou vodní a termální je úzká přechodová zóna. Atmosféra houstne, jde se do tepla. Proto je prostor pouze 2m široký OBJEKT 2 Procedury v thermální části souvisí s teplem, prohříváním organismu, detoxikací, pocením. Nachází se zde jedna sauna finská, vysokoteplotní, v níž teplota dosahuje až 110°C, sauna nízkoteplotní s teplotami 48 - 50°C. Obě sauny kromě nezbytných sprch a ochlazovacího bazénku nabízí relaxační vysoké tubusy s výhledem do nebe. V thermální části nechybí ani parní místnosti. Jedna páry je eukalyptová, slouží k uvolnění dýchacích cest. Sauny i páry mají obecně funkci detoxikační, zlepšují prokrvení a čistí pokožku.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

zdroje informací: České lázeňství na rozcestí. COT business, č. 11, Praha 2003 Jitka Budinská, Petra ZERJATKE – Kapitoly z dějin lázeňství, Teplice 2006 Lubomír Zeman – Západočeské lázně v kontextu evropského lázeňského dědictví, Karlovarský kraj, 2008 Peter Zumthor - Promýšlet architekturu, Archa, Zlín 2009 Vincenc Priessnitz – Zakladatel lázní Jeseník Vladimír Křížek - Obrazy z dějin lázeňství, Avicenum 1987 cs.wikipedia.org/wiki/Lázeň http://cs.wikipedia.org/vodolecba http://www.nerest.cz/vodolecba http://www.llb.cz/pobyty-procedury.htm http://www.krnap.cz http://www.pecpodsnezkou.cz/uzemni_plan_2011.php http://www.pecpodsnezkou.cz/omestepec-historie.php http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=272 http://www.bagnidibormio.it/gallery/gallery.htm http://www.bakkerblanc.ch/index.html

TECHNICKÁ ZPRÁVA - ARCHITEKTONICKÁ ČÁST

STAVEBNÍ ČÁST KONSTRUKČNÍ SYSTÉM Konstrukční systém byl zvolen v souladu s dispozičním řešením. Pro hlavní objekt je zvolen železobetonový stěnový konstrukční systém, který je ve spodním podlaží s garážemi kombinovaný se systémem sloupovým. Objekt SO 01 měří 91x9 m a výšku má 11m, SO 01 78x7m s výškou 7,4m a SO 03 55x7m výšky 5,5m. Založení všech tří objektů je s ohledem na vyšší hladinu podzemní vody voleno jako bílá vana (se zvýšenou vodotěsností betonu) Sloupy jsou založeny na patkách 2,0x2,0m výšky 0,8m. Přestože je hlavní objekt délky 91m, je navržen jako jeden dilatační celek (z důvodu zvýšené hladiny podzemní vody) s tím, že přijímá opatření (příměsy) proti smršťování betonu. Konstrukční systém objektu SO 01 je tvořen železobetonovými nosnými stěnami tloušky 200mm. Vodorovná nosná konstrukce je navržena jako stropní deska se skrytými průvlaky systému Cobiax tl. 360mm. Stropy pod bazénem hloubky 2,0m v objektu SO 01 budou téhož systému, tloušťky 500mm, ostatní stropy (podlahy pod bazénky) budou jednotné tl. 300mm. Zesílení desky pod bazénem bude provedeno tak, že spodní úroveň stropu bude zachována v rovině a deska bude zesílena nahoru. V prostoru SO 02 a SO 03 bude v části podzemního podlaží umístěna garáž. S ohledem na provoz bude volen systém sloupů (400/400) v rozteči 7,5 x 8,0m a pro přenesení zatížení objektů SO 02 a 03 je navržen v úrovni stropu rošt o výšce 500mm. Objekt SO 03 spočívá částečně na sloupech v garáži a částečně na vrtaných pilotách tl. 600mm a hloubky 8m s ohledem na blízkost vody. Na stropech 1.PP SO 01 jsou umístěny různé bazény (1velký a řada malých), které budou vybetonovány z vodostavebního betonu (nebo budou použity různé umělohmotné nádržky osazené na strop a obezděné, resp. obetonované. Schodiště v prostoru těchto bazénů je navrženo jako lomená betonová deska ukládaná na příčné stěny, nadezděné v tl. 150mm. Ostatní vnitřní stěny jsou nenosné (příčky). MATERIÁLY Obvodový plášť je řešen jako sendvičová stěna s provětrávanou fasádou skladby: ŽB nosná stěnová konstrukce 200mm, hlavní hydroizolace, extrudovaný polystyren (160mm), provětrávaná mezera (40mm), obklad rulou zakotvený do k-ce (100mm).

Součástí vnitřního vodovodu je také požární vodovod s hydranty. V objektu jsou navržena požární schodiště s únikovým východem v případě nutnosti s možností úniku na volné prostranství.

BILANCE PLOCH

technické patro + odd. personál podzemní parkoviště + rampa

720 1440+207,5+75

vstupní část - zádveří, foyer, recepce šatny, sprchy, wc návštěvníci úklid, plavčík vodní svět přechodvá termální zóna kavárna - 1.NP, 2. NP, zázemí termální zóna přechodová relax zóna relaxační zóna

88 211,5 41,1 417,8 109,6 86,1+129,8 355,3 144,7 314,4

bonus patro

189

patro kanceláře

189

CELKEM

4760,7 m2

Povrchy vnitřních stěn - celý objekt včetně parních a bazénových místností je obložen z pásků z rulového obkladu (obklad vyspárovaný pomocí speciálního tmelu odolávajícího vodě i změnám teplot), saunové potní místnosti jsou vyrobeny z topolového dřeva. Komunikační jádra budou mít ponechaný povrch pohledového betonu. Podhledy - napínavá stropní fólie Bernizet s matným povrchem, jako podhled pod zařízením vzduchotechniky zejména v části šaten objektu SO 01 Podlaha - cementový litý potěrový materiál Cemflow zabroušený bude použit ve všech mokrých provozech Prosklené fasádní plochy jsou zaskleny termoizolačním trojsklem. Rámy oken budou z vnitřní strany, tenké ocelové. Střecha a odvod děšťové vody - řešení: plochá střecha s průběžným kanálkem, odvod vody bude řešen zateplenými vnitřními svody. Střešní krytina je řešena jako kamenná na vyspádované vrstvě. Mezi plaveckým bazénem a vířivkou je vsazena tvrzená skleněná stěna vložená do drážek, které jsou vyloženy pružným materiálem. Detaily budou řešeny v případné další fázi studie. Technické řešení je navrženo s ohledem na uvažované provozy a s přihlédnutím k fázi architektonické studie. Pro technická zařízení je navrženo podzemní podlaží pod objektem SO 01. TZB Projekt předpokládá napojení elektrické, vodovodní přípojky i kanalizace na veřejnou rozvodnou síť. Vytápění a příprava teplé vody má v objektu vlastní plynovou kotelnu, která je navržena v technické části. Vytápění je podlahové, v části pro personál jsou instalované článkové radiátory. Objekt je vybaven dvěma plynovými kotly 1,5x1,5m pro podlahové vytápění a dvěma menšími kotly pro ohřev teplé vody. Přepadová nádrž sbírá vodu z bazénu a přes filtraci a ohřev vody ji vrací zpět do bazénové části. Kompletní vypuštění bazénu probíhá jednou za půl roku, voda se vypouští do řeky. Čištění vody je zajištěno přes bazénové technologie. Dále jsou v technickém patře navrženy strojovny vzduchotechniky oddělené podle úseků na požadovanou výměnu vzduchu. Vzduchovody jsou kromě podzemních garáží skryty v podhledu.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

TECHNICKÁ ZPRÁVA - STAVEBNÍ ČÁST

1 zóna

H2O HOUSE

2 zóna

°C HOUSE

Území je rozděleno na tři hlavní hmoty ( hmoty různých šířek a výšek + různých vnitřních náplní = viz.inspirace RULA). Hmota H2O především obsahuje náplň týkající se vyžití vody ( hl.bazén, vířivky, vodní kaskády, jeskyně,...).

HOUSE

Hmota oC Hmota

zastupuje funkce jejichž náplní je hra teplot (sauny, páry, střiky,...). je hmota plna různých prostorů pro odpočinek a rekonvalescenci (masáže, sluneční zahrada, fresh bar,...).

Tyto tři dominantní hmoty jsou propojeny dvěma zónami. 1-zóna je užší 2m, neb návštěvník vstupuje do tubusu tepla, kde je atmosféra plná par a horka, vzduch houstne. 2-zóna je 4m široká, atmosféra se zklidňuje, rozvláčněné tělo vstupuje do hmoty relaxu a blaženosti.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

KONCEPT

10.

LEGENDA 3.

pozemní komunikace meziměstské pozemní komunikace místní vodní plochy ubytovací zařízení

NÁVAZNOST NA ÚP návrh veřejné prostranství, cesty 7.

uliční čára uzavřená uliční čára otevřená

návrh parkovacího domu

4+1

20m

3+1

dům, který bourám

kaplička

křižovatka - směr řešené území

hotel Horizont turistické trasy, směr Sněžka

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

VÝHLEDY 5.

Sněžka

řeka Úpa

les

přehrada s kamennou hrází

hotel Horizont (přes dům, který ruším)

10.

pohled na řešené území z hotelu Horizont

10.

SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 11.

791 789 787 785 783

783

vjezd parking vstup lázně vstup kavárna

únikový východ směr Sněžka směr centrum

kamenné plochy

travnaté plochy

dřevěné plochy

vodní plochy

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

les 1.

náměstí

SITUACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 1 : 500

12.

1.NP POVRCHY 1. venkovní kamenná dlažba 2. vnitřní rulové obklady 3. podlaha broušený litý Cemlflow 4. zeď pohledový beton 5. dřevěné paluby vodní plochy 6. oblázky 7. venkovní travnaté plochy

2.NP

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

POVRCHY

13.

ZÁŽITKY VODY 15. 01. voda mělká - CESTA VODY

OBNOVA (revitalizace) – ODPOČINEK (relax) – UVOLNĚNÍ - POTĚŠENÍ

02. voda bazén 28°C

VODNÍ PROCEDURY (hydroterapie) působení různých teplot a forem vody na lidský organismus - bazény (běžný 28°C), vířivky, hydromasážní sprchy, protiproudy, trysky, bublinky (36 °C) Vodoléčebné procedury přispívají k posílení zdraví, ke zvýšení celkové odolnosti, zlepšení fyzické a psychické kondice. Jsou také příjemným tělesným i duševním prožitkem. Zákledam je VODA, TEPLO, VZDUCH, SPOJENÍ MASÁŽE A KOUPELE

03. voda masírující, vířící 36°C 02.

15.

05. voda padající 06. voda jako pára

termální zóna : zde působí na lidské tělo teplo (předehřívací místnosti (37°C), nízkoteplotní sauny (50°C), vysokoteplotní finské sauny (100°C), parní místnosti

09.

masážní zóna : tady je lidské tělo podrobováno ozdravným a rehabilitačním procedurám, kterým by mělo předcházet důkladné prohřátí a tím i komplexní uvolnění. Základ tvoří nejrůznější typy masáží, uvolňovacích cviků snižujících svalové napětí, inhalace aj.

03.

relaxační zóna : finální část celého procesu je relaxace na vyhřívaných lehátkách, lavicích či křesílkách v provoněné atmosféře v nerušeném klidu s krásnými výhledy do horské krajiny či v doprovodu zurčící vody, tlumené hudby. Nezbytná je také nabídka tekutin a osvěžení ÚČINKY KOUPELE Chladná koupel (méně než 30 °C): Otužování, Kneippova léčba krevního oběhu, léčba pohybového ústrojí, působí jako diuretikum a anestetikum Vlažná koupel (30-34 °C): Působí příznivě na vysoký krevní tlak, snižuje otoky Teplá koupel (35-37 °C): Výrazné uvolňující účinky, pocit pocení a vyplavování škodlivin Horká koupel (38-42 °C): Působí příznivě na nízký krevní tlak a zvyšuje prokrvení. Nedoporučuje se při vysokém krevním tlaku. vířivá a perličková lázeň – jemná masáž kůže za pomocí vzduchových bublin. s jemným masážním účinkem probublávajícího plynu. Působí pozitivně na nervovou soustavu a krevní oběh Podvodní masáž - ve vaně či bazénku prováděná masáž pomocí vodních trysek a tlaku vody, který nesmí bolet

07. kneippův chodník

06.

01.

08. voda ohnivá 38°C 09. voda ledová 16°C

12. 01.

03. 05. 11.

10. voda intimní uzavřená v jeskyni

06.

11. provoněná květinová lázeň

04. 10. 05.

12. voda žíznivá 07.

13. voda teče po stěnách, zvučí

01. 17. 17.

15. 05. 03.

17.

14 a

16.

Skotské střiky - jsou velmi povzbudivou procedurou, která střídá studenou (10 sec., 10 °C) a teplou vodu (30 sec., 38 °C). Skotský střik je aplikován vodním tryskem z mírné vzdálenosti

finská sauna – vlhká (90 - 110° C) skvělá detoxikační procedura, velmi posiluje obranyschopnost organismu, pomáhá při revmatismu a bolestech kloubů

13. 04. 09.

14. potící blok a 50°C, b 100°C 15. odpočívárna

15.

Kneippův chodník – skládá se ze dvou menších bazénků (teplá a studená voda) s oblázky na dně. Pacient přešlapuje v pravidelných intervalech mezi vodou a tím dochází ke správnému prokrvení končetin.

SAUNA - saunováním dochází k zlepšení krevního oběhu a látkové výměny. Je to vhodný prostředem pro posilování cévního systému. saunování – cyklický proces: zahřátí – ochlazení v ochlazovacím bazénku - relaxace v klidné místnosti (na začátku je vhodné se osprchovat a dobře osušit, celý proces se opakuje zpravidla třikrát a měl by být zakončen delší formou relaxace v příjemném prostředí s možností doplnění tekutin)

04. voda stékající po zdi

17. masážní blok 18. kamínky

18.

15.

08.

16. infračervená kabina 50-55°C

12.

04.

14 b

parní sauna - vlhkost až 100% (léčba a prevence dýchacích potíží, detoxikuje tělo, zlepšuje prokrvení, čistí pokožku). Do parní sauny bývají často přidávány různé druhy éterických olejů anebo bylin. (intenzity páry mohou být stupňovány) INFRAČERVENÁ KABINA - vyhřívací systém v infračervené kabině v podobě speciálních infrazářičů, které vysílají stejné teplo jako slunce, avšak toto teplo je bezpečné. Maximální teplota je 55°C a vlhkost v rozmezí 30-70%. Teplo proniká v průběhu relaxace hluboko do svalů a vaziva a působí tak na jejich uvolnění a pružnost. Infračervená kabina slouží k předehřátí organismu před masáží. MASÁŽE - podporují vlastní regenerační schopnosti lidského těla. Masáž ovlivňuje lisdký organismus v rovině tělesné i duševní. Fyzicky uvolní masírované svalstvo, povzbuzuje krevní oběh, navozuje pocit uvolnění a příjemného naladění.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

VODA A PROCEDURY

14.

1. NP + - 0,000

783 m.n.m.

HMOTA 1

+-0,000

34 35

31 6000

+-0,000 38

4000

- 1,650

zádveří foyer recepce zázemí recepce make-up, fény room šatna muži šatna ženy sprchy muži wc muži invalidi sprchy ženy wc ženy úklid, schodiště zaměstnanci plavčík, ošetřovna bazén - voda padající vířivka hlavní bazén (5,4 x 20m) relax komunikační prostory

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

5,6 74,5 7,2 4,3 5,4 24 24 25 13,5 3,8 25 13,5 24,4 15,8 3 12,5 108 50 160

HMOTA 2 21

20 6000

24 23

B 2000

+2,000

+-0,000

15 83,4 53 13,1 20 4,6 21,7 11,7 18 18

vstup kavárna zásobování, sklad bar, kavárna terasa kavárny zázemí personál sauna finská vysokoteplotní (90 - 110C) ochlazovací bazén odpočívárna sauna nízkoteplotní (50C) kneippův chodník, střiky pára eucalyptus pára

+-0,000

04 14

8000

19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

HMOTA 3 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

09 03

91000

klidová místnost, odpočívárna masáže společné horské slunce, prohřívací místnost masáže individuální individuelní koutky k spočinutí, počtení únikové schodiště parking sklad fresh baru fresh bar terasa chill out místnost, lehátka, drink

48,1 25,2 25,2 16,1 26,1 20,8 13,3 75,1 45,4

D 2. NP + 3,600

M 1:200

HMOTA 1

01 02 03 04 05 06 07

39 39 8 6,1 10 10 23,3

recepce waiting room šatna wc solárium zdravotní koupele, masáže, zábaly beauty salon - manikura...

HMOTA 2 08

kavárna horní patro

120

+ 3,600

+-0,000

+ 2,000

+-0,000

03 07

+ 3,600

05 04

+-0,000

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

PŮDORYSY 1.,2.NP 1 : 400 15.

1. PP - 3,300 M 1:200 - 3,300

16000

- 1,650

- 3,300

10%

39,3 9,7 9,7 30,3 21,1 118 24,6 23,7 51 12,3 10,3 24,6 73,7 174,6 17 24,7

PARKING 8000

vchod parking výtah lázně trafostanice, strojovna výtahu diesel agregát - náhradní zdroj tepla strojovna vzduchotechniky - sauny strojovna vzduchotechniky - šatny strojovna vzduchotechniky - garáže kotelna - plyn prádelna vstup personál šatny, wc ženy - personál šatny, wc muži - personál kuchyňka, zázemí únikový východ sklady, prostory pro techniku údržby přilehlých komunikací 16 strojovna vzduchotechniky bazén bazénové technologie 17 ohřev vody 18 přepadová nádrž

- 3,300

TECHNICKÉ PATRO 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15

19 20 21 22 23

podzemní parkoviště 65 stání 4 invalidi kola parking výjezd, sklad odpadků rampa

1440 240 77,4

+-0,000

24000

3.NP +7,200 M 1:200

PATRO PERSONÁL

meeting room wc šatny kuchyňka open space vedení

19,4 6,1 7,3 5,5 23 23

01 02 03 04 05 06

VODNÍ SVĚT

+2,700

+2,000

+3,600

08 06

13 +1,000

+2,000

6,8 13,5 5,4 5,8 22 70,3 9 5,4 6 6,8 12,5 108

+3,600

uzavřený blok ledový (hloubka vody 1,5m, 16°C) polootevřený blok horký (hl.v. 1,5m, 36°C) relax temný uzavřený blok odsazený - vysoký strop, zvuky vody lázeň masírující mělká (hl.v. 0,5m) relax - výhled Sněžka mělké bazénky (hl.v. 0,2m) jeskyně - nízký strop lázeň květinová vířivka malá (hl.v. 0,8m) vířívka hlavní (hl.v. 1m, 36°C) bazén 5,4 x 20 m (hl.v. 2m, 28°C)

09 +4,600

16 18

arch.detail

+-0,000

07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

PŮDORYSY 1.PP, 3.NP 1 : 400

16.

ŘEZ A - A´ M 1:400

STŘECHA + 11,00 + 10,500 + 7,200 3. NP + 7,200 + 3,600

+ 3,600

+2,700

2. NP + 3,600 +- 0,000

+- 0,000

1. NP + - 0,000

783 m.n.m.

- 3,300 1. PP - 3,300

ŘEZ B - B´ M 1:400

+ 7,400 + 6,900 + 3,600

2. NP + 3,600

+- 0,000

1. NP + - 0,000 = 783 m.n.m.

- 3,300 1. PP - 3,300

- 8,000

ŘEZ D - D´ M 1:400

ŘEZ C - C´ M 1:400

STŘECHA + 11,00 + 10,500 + 5,500

3. NP + 7,200 + 6,900

+ 5,000 2. NP + 3,600 +- 0,000

+ 5,000

1. NP + - 0,000 1. NP + - 0,000

1. PP - 3,300

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

ŘEZY 1 : 400

17.

+ 11,00m

+ 8,40m + 7,40m

+ 6,70m + 5,50m

+ 2,70m

VÝCHODNÍ POHLED

+ 11,00m

+ 7,40m

+ 2,70m

+ 0,00m

ZÁPADNÍ POHLED

+ 11,00m + 11,00m + 8,40m + 7,40m + 6,70m

+ 6,40m

+ 7,40m

+ 6,70m

+ 7,40m

+ 5,50m

+ 4,50m + 3,60m + 3,60m

+ 0,00m + 0,00m

JIŽNÍ POHLED SEVERNÍ POHLED

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

POHLEDY 1 : 400

18.

DETAIL PŘEPADOVÉHO ŽLABU BAZÉNU - přepad vody přes sníženou stěnu s přepadovými žlábky - voda stéká po stěně z rulového obkladu - konstrukce bazénů betonová, obklad z leštěné vyspárované ruly upevněný pomocí speciálního tmelu odolávajícího vodě a změnám teplot - úpravna vody s filtrací bude umístěna ve stejném podlaží pod konstrukcí schodiště

ŘEZ AA´

PŮDORYS 1:10

A´

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

A´

ARCHITEKTONICKÝ DETAIL 1:10

19.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

EXTERIÉR PERSPEKTIVY - HLAVNÍ VSTUP 20.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

PERSPEKTIVY INTERIÉR 21.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

PERSPEKTIVY INTERIÉR 22.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

PERSPEKTIVY INTERIÉR 23.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

PERSPEKTIVY INTERIÉR 24.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

PERSPEKTIVY EXTERIÉR 25.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

PERSPEKTIVY EXTERIÉR 26.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

PERSPEKTIVY EXTERIÉR 27.

HORSKÉ LÁZNĚ _ Barbora Obrtlíková_vedoucí bakalářské práce Ing.arch. Jiří Buček

PERSPEKTIVY EXTERIÉR 28.