Portfolio by Barbora Ditzová

PORTFOLIO BARBORA DITZOVÁ

BARBORA DITZOVÁ

* 24. 11. 1993, Praha 00420 774 951 677 barbora.ditzova@gmail.com STUDIUM od 2013 FA ČVUT 2007-2012 Gymnázium Jana Nerudy ZKUŠENOSTI soutěž Zanový Buddha 2014 grafické zpracování půdorysů, PrestigeApartments.cz 2013-2015 workshop Letní škola architektury 2015 DOVEDNOSTI AutoCAD ●●●●● Rhinoceros 3D ●●●●● 3ds Max Design ●●●●● InDesign●●●●● Photoshop ●●●●● Illustrator ●●●●●

OTA | OSTROV TUZEMSKÉ ARCHITEKTURY Letní škola architektury | 2015 spolupráce s Viktorií Dostálovou, Adamem Chotěborem, Ondřejem Jezberou a Janem Poslušným

Jako jednu z nejpozitivnějších vlastností Litomyšle vnímáme její přístup k moderní české architektuře, který je ve srovnání s ostatními českými městy ojedinělý. V rámci našeho návrhu na revitalizaci silnice I/35 tohoto přístupu využíváme a zároveň ho posouváme o kousek dál. Silnici I/35 vnímáme jako jakousi Ringstrße, která objíždí centrum a po cestě potkává jedny z nejdůležitějších staveb města. Zde se ale chová stejně jako řeka Loučná, a obě probíhají městem jako jemně se klikatící souběžné linie. Linie, které rozdělují město na dvě části, a mezi sebou nechávají úzký pruh zeleného ostrova. Jedna část starší, s podlouhlým náměstím a zámkem, druhá, mladší, s městským úřadem a oblastí škol. Vytvořením obchvatu kolem Litomyšle se charakter komunikace, která dnes město svou obtížnou prostupností dělí na dvě poloviny, výrazně změní. Už nebude tak vytížená, nebude potřebovat čtyři pruhy, nebude muset být oddělená zábradlím. Bude přátelštější, měkčí.

Česká architektura bude světová, až bude opravdu česká. motto Akademie Architektury

Vytváříme architektonickou promenádu, která dává nejenom zkušeným, ale i mladým architektům příležitost podílet se na vytváření veřejného prostoru. Vstupy do něj jsou malé, akupunkturní, možná i dočasné. Zároveň ale dostatečně velké na to, aby způsobily změnu. Stejně jako se za zbouranými městskými hradbami stavěly stavby dřevěné, které prověřily funkčnost nově nabytého prostoru tím, že se staly nepostradatelnými a po jejich shoření bylo nutné je nahradit stavbami kamennými, tak tyto vstupy oživují a prověřují oblast ostrova a vyšlapávají cestičku trvalejším zásahům. Zároveň tak mění mentální mapu obyvatel a spojují dvě části města odtržené řekou, ostrovem a komunikací zpátky k sobě.

Úsek silnice I/35, na kterém provádíme konkrétní úpravy, začíná a končí tam, kde se na cestě z centra vytrácí městský charakter. Po celé jeho délce upravujeme uliční profil. Čtyřproudové silnici ubíráme dva pruhy a místo nich navrhujeme chodníky a cyklostezky. V oblasti ostrova, který je ohraničen dvěma kruhovými objezdy jedním stávájícím a druhým navrženým, provádíme výraznější zásahy. Vytváříme přechody a spojnice tak, aby komunikace přestala být bariérou. Navrhujeme pobytové plochy a upravujeme přilehlé veřejné prostory tak, aby cesta byla zároveň i místem k zastavení a odpočinku.

prom ě

ktu

e hit

arc

riér ča s ba

krá sno

ata

podst

rov

l ciá

ro po jen í ri n g

světov o

ře ka

lini e pl ynutí

ba ve

no st

ěn

n čle

sko t

p ot e n

ost

le výh

ple

pr ou d

terasy vyhlídka průhled

proměnlivá fasáda

komín plamenomet osvícení

plácek dějiště parking park artefakt vertikála

vagóny NNŽ jídlo

zastavení sezení propojení

zasypat portál

uvaděč klenot OSTROV

důstojnost

schody přístup komornost

sezení nábřeží pleskot_2

provázání semknutí zpřehlednění

návrat schodů propojka

zeď plátno díry

revitalizace studenti ubytování

park výstaviště

přednáškový sál ateliér dílna Hlubina-Ostrava industriál

11 8

12 10

prom ě

ra ktu

ite

h arc

7 2

a riér ča s ba

ata

podst

rov sko os

ro po jen í ri n g

ba v

l ciá

ěn

n čle

p ot e n

ost

světov o

le výh

ple

krá sno

pr ou d

ře ka

lini e pl ynutí

Dočasné expozice

Říčka Loučná

Prostor soutěžního návrhu

Cyklotrasa + pěší cesta

Navržené úpravy

Pěší cesta

Chodníky

Vymezení objektů

Cyklopruh

Významné objekty

Upravované objekty/plochy

Zelené plochy

Komunikace

Soukromé pozemky

LITOMYŠLSKÝ OTA festival mladé architektury

Prostor, který navrhujeme v rámci konceptu Ostrova tuzemské architektury, vytváří ideální prostředí nejen pro běžný pohyb, setkávání a pobývání obyvatelů Litomyšle, ale může také sloužit jako místo pro pořádání festivalových akcí. Litomyšlský Ota je fiktivní architektonický festival, pomocí kterého demonstrujeme variabilitu navrhovaných prostorů. Je zameřen na menší architektonická studia a začínající architekty, kteří zde získávají možnost vystavit svou práci a zároveň definovat podobu moderní české architektury. Zároveň je určen pro studenty architektury, kteří zde mohou čerpat inspiraci z nových zdrojů, ke kterým by se běžně nedostali.

V místě, kde se dnes nachází rušná světelná křižovatka, navrhujeme kruhový objezd. Stává se jednou ze dvou vstupních bran na ostrov. Kruhový objezd křižují dvě cyklostezky. První z nich je součástí komunikace, druhá sjíždí pod úroveň silnice a na malou chvíli se stává součástí vodního toku.

Parcelu před supermarketem Billa, která je součástí momentální územní rezervy, vymezujeme pro výstavbu nové veřejné budovy, která by měla formovat jižní cíp ostrova a definovat tak jeho vstup.

Parkoviště, které je umístěno na samotné špičce ostrova, bude během festivalu určeno pro instalaci vertikálního prvku.

Objekt supermarketu Albert zapojujeme do ostrovního dění přetvořením stávající fasády, která může sloužit jako plátno mladým umělcům.

Železniční stanice v Litomyšli je zároveň stanicí konečnou a díky malé frekventovanosti spojů je zadní část areálu nevyužitá. Umisťujeme sem vagóny s občerstvením a tuto oblast spojujeme pěší cestou se zbytkem ostrova.

Místo levého břehu řeky Loučné předurčujeme ke vzniku nového nábřeží, které by mohlo procházet ostrovem od jihu až na sever.

Z důvodu lepšího propojení mezi jednotlivými břehy ostrova zasypáváme podchod a pěší cestu přesouváme na úroveň silnice. V podchodu navrhujeme veřejné toalety, kterých je ve městě nedostatek. Vzniklý prostor nad zasypaným podchodem se nabízí k uměleckému využití.

Park okolo Smetanova domu může po menší úpravě cest a kultivaci zeleně fungovat jako prostor pro libovolné rozmístění expozic.

Na mírný svah mezi rovnoběžnými komunikacemi, který se nachází v oblasti s velkým počtem základních a středních škol, umisťujeme pobytové schody. Vytváříme místo k zastavení, odpočinku nebo pozorování uměleckých instalací v přilehlém parku.

Kvůli zůžení komunikace ztrácí existující nadchod svůj účel. Schody na něj rušíme a přetváříme ho v portál klenoucí se nad cestou.

Dnes nevyužívanou halu v areálu klubu Kotelna proměňujeme v dílnu a ateliéry sloužící účastníkům workshopů konajících se v průběhu festivalu.

Zeď táhnoucí se podél komunikace se u Lidového domu zvedá do takové výšky, až se z ní stává dominanta silničního prostoru. Snažíme se co nejvíce využít potenciálu této části ostrova a navrhujeme zde prostory zahloubené do zdi. Součástí podzemní stavby je parkoviště s výtahem vystupujícím na úroveň úřadů a čtyři komerční prostory využitelné jako bary, kavárny nebo bistra. V tomto místě se chodník pro pěší spolu s cyklopruhem rozšiřuje na 6 metrů, a tak se stává příjemnějším pro pobyt.

Parkoviště před městským úřadem se nabízí k vytvoření příjemného městského prostoru. Díky poloze ve středu ostrova a příčinou velikého převýšení se z těchto míst skýtá výhled na celé město. Prostor tak necháváme volný k realizaci architektonické soutěže.

Stejně jako v jižní části i zde tvoří kruhový objezd vstupní bránu na ostrov. Kdysi se uprostřed nacházela socha, která na něj může být v jiné podobě navrácena v rámci festivalu. Díky vytvoření obchvatu a snížení frekventovanosti průtahu přestanou být sklady a industriální budovy potřebné. V rámci revitalizace této oblasti navrhujeme vytvoření ubytování pro studenty, které zde bude v lepší dostupnosti ke středním školám než stávající internát.

Stávajíci přechod přes silnici vedoucí v ose radnice ztrácí z důvodů pozemních přechodů na své důležitosti. Proto horizontální prvek přechodu bouráme a zachováváme pouze schodiště na východní straně komunikace, které se přetvoří na městskou rozhlednu. Je to také jedno z míst určené k instalaci uměleckého objektu. V důsledku zrušení nadchodu u polikliniky vytváříme přechod přes silnici, který navazuje na historické schody, a vytváří tak ničím neručenou spojnici mezi oběma částmi města.

Střed kruhového objezdu a podzemní prostor podél řeky jsou určeny k architektonické expozici.

Prostor před stavbou Nového kostela Sboru církve bratrské je nyní špatně artikulovaný. Vytváříme před ním tedy formální prostranství a to spojujeme přechodem s chodníkem na druhé straně ulice. který vede do neprůjezdné ulice, která však slouží jako pěší komunikace.

Úrovňové přechody přes komunikaci dimenzujeme a umisťujeme tak, aby se chodcům umožnil plynulý pohyb mezi frekventovanými místy.

Zúžení dnes čtyřproudé komunikace umožní vznik přechodu pro chodce, který v tomto místě chybí. Zároveň se tak zmenší bariéra mezi Sokolovnou a zbytkem sportovního areálu.

Momentálně neprůchozí schody vedoucí skrze ostrov renovujeme a plynule je spojujeme se schody, které vedou až na úroveň městského úřadu.

Prostranství, na kterém se dnes nachází parkoviště, bylo před výstavbou komunikace I/35 součástí parku u Smetanova domu. Obnovujeme tuto vazbu a plochu začleňujeme zpět do zeleně, definujeme ji jako místo veřejného dění s potenciálem pro další rozvoj.

DĚTSKÝ DOMOV NA HŘEBENKÁCH ATOS Novotný, Koňata, Zmek | 2014/2015

Ulice na Hřebenkách. Strašidelný hotel zmizí. Svažitý terén a tajemné zahrady jako stvořené ke hře. Na kopci Strahov, pod kopcem Petřín. Všude blízko.

V Praze bylo v roce 2001 do kojeneckých ústavů a dětských domovů přijato 198 dětí. Žádná z těchto institucí se však nenáchází poblíž jejího centra. Přes 60% dětí bylo přijato do systému ústavní péče ze sociálních důvodů a 48% se navrací zpátky do vlastní rodiny. Navrácení dítěte do fungující rodiny je Ideálním výsledkem jeho pobytu v dětském domově. Pokud má být tento cíl úspěšně uskutěčněn, je důležitý kontakt dítěte s vlastní rodinou během pobytu v dětském domově a udržení vazeb s jeho okolím.

Dětský domov Na Hřebenkách 3-18 let, při studiu do 26 let školské zařízení, rezort MŠMT, zákon o výkonu ústavní výchovy, zákon o školských zařízeních účelem je zajištění péče o děti s nařízenou ústavní výchovou bez závažných poruch chování, děti se vzdělávají ve školách které nejsou součástí dětského domova

bydlení byty pro 3 skupinky 1skupina - 6 dětí a 2 vychovatelé skupina je samostatná jednotka

vedení kancelář ředitele, 2 vedoucí pedagogů, ekonom, finanční referent, sociální pracovnice, zázemí zahradníka, uklízeče, správce budov v parteru kavárna v nejvyšším patře klubovna

1:5000

Probuzení prvními slunečními paprsky. Snídaně s výhledem na protější kopec. Cestou dolů nabrat kamarády. Opatrně, nezakopnout. Odpoledne v klubovně, v okně. Zase koukat ven. A večer na střechu. Jen tak.

Provoz Dětského domova je rozdělen do dvou budov. Hmota hrdě stojící v dolní části pozemku skýtá ve svých čtyřech podlažích zázemí vedení dětského domova, jeho klubovny a kavárny. Podél budovy stoupá schodiště, umožňující vlastní přístup do každého z provozů. Kavárna umístěna v prvních dvou podlažích je přístupná veřejnosti a z druhého podlaží má přístup na venkovní terasu. Ve třetím patře má kancelář ředitel, sociální pracovníci a právní a ekonomické oddělení. Klubovna se zvýšeným stropem sedí na vršku a kouká velkým oknem. Z vršku dlouhých schodů je vidět druhá budova pozvolně stoupající spolu s pozemkem. Je to domov tří samostatných skupinek, skládájících se ze šesti dětí a dvou pedagogů. Každá skupinka má k dispozici jednu třetinu objektu která obsahuje čtyři jednolůžkové pokoje, dva pokoje pro dva a vetší obytnou místnost rozdělenou na kuchyň a jídelnu, z níž se dá vyklouznout ven na terasu. Tyto tři části obývané rodinnými skupinkami jsou propojeny dvěma objemy, které se otevírají ven do zahrady.

1:750

společenská místnost

společenská místnost kuchyň a jídelna pokoje pro dva klubovna

pokoje pro jednoho pokoje vychovatelů

sociální pracovníci ředitel

kavárna

1. skupinka

garáže

prádelna hlavní vchod

2. skupinka

3. skupinka

1 np

2 np

3 np

4 np

5 np

6 np

7 np

8 np

9 np

10 np

11 np

RODINNÉ DOMY V ŘEVNICI ATBS Cikán | 2014/2015

Prázdné místo spojující dvě nejdůležitější oblasti Řevnic - nádraží a náměstí - bylo naplněno zástavbou odpovídajícího měřítka. V jižní části pozemku vzniklo komunitní centrum s polyfunkčními sály a hmoty severní části pozemku byly naplněny funkcí rodinných domů. Všechny hmoty jsou rozmístěny tak, aby mezi nimi mohly vznikat různé prostory k zastavení či posezení a zároveň zůstala jasná stávající linie cesty a průchod z jednoho konce pozemu na druhý tak nebyl komplikovaný, ale intuitivní a jasný.

Soubor čtyř rodinných domů je umístěn v severní části pozemku, který funguje jako důležitá spojnice nádraží a náměstí v Řevnicích. Tato oblast sousedí na severní straně s ulicí Pod Lipami, z východu a západu je obklopena málo ucržovanými sady a z jihu navazuje na veřejný prostor, který obklopuje sousední domy. Snaha o výhodnou orientaci všech domů vyústila formací připomínající větrný mlýn. Vchody domů jsou soustředěny do centra této formace, stejně jako ložnice rodičů, u kterých je menší pravděpodobnost hluku a vzájemného rušení, než u dětských pokojů a obytných prostorů, které jsou od sebe vzdáleny nejvíce. Hmota samotných domů je formována svažujícím se terénem pozemku a v přízemním monoprostoru se tak vytváří pódia, která se otevírají do svých přiléhajících zahrad. Zároveň jsou výškově členeny i tyto zahrady, ve kterých tak vznikají oddělené oblasti sloužící k různým činnostem a s různou mírou izolovanosti a soukromí. 1.NP

m 1:750

2.NP

1.PP

m 1:1500

12800

A´ B

B´ A

6800 m 1:200

2.NP

1.NP

ložnice

ŘEVNICE

POZEMEK

DŮM

obývací část

kuchyň

vstupní část

řez A-A´

m 1:200

řez B-B´

pohled jižní

m 1:200

pohled východní

pohled severní

pohled západní

KLUBOVNA soutěž Zanový Buddha | 2014 spolupráce s Viktorií Dostálovou

Klubovna pro skautský oddíl Záře je umístěna do vnitrobloku v Kafkově ulici, přiléhajícímu k budově č.p. 23, původnímu sídlu skautů. Většinu plochy vnitrobloku o velikosti 3696 m2 zabírá alej vysokých lipových stromů, která místu dodává specifickou útulnou atmosféru. Rozhodly jsme se tedy ponechat tento hlavní prostor nenarušený, nadále využitelný veřejností, a umístit stavbu do východní části, kde se za mírným svahem skrývá palouček jako stvořený pro klubovnu malých skautů. Skoro až tajemný charakter tohoto místa spolu s jehličnatými stromy vytváří dojem lesní mýtiny, což bylo jednou z hlavních inspirací našeho návrhu. Celkovou hmotu objektu jsme pak přizpůsobily svažitému terénu a budova se tak sklouzává z hlavní části vnitrobloku do jeho odlehlejšího zákoutí. Při navrhování celkového vzhledu stavby jsme se snažily navázat logické spojení mezi objektem a jeho okolím i jeho účelem. Budova tedy dostala klasický krov, který spolu s obložením ze sibiřského modřínu vytváří vzhled připomínající lesní chaloupku. Východní a západní průčelí jsou kromě oblasti krovu zcela prosklená, díky čemuž je jinak před sluncem schovaná budova dostatečně prosvětlená. Budova je ze tří stran obehnána terasou, která se ve východní části vyhýbá přítomným stromům, jež poskytují jak stín, tak ochranu před zvědavýma očima obyvatel okolních domů. Terasa tak slouží jako velmi příjemný a chráněný prostor k pobytu venku.

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

Dispozice objektu je jednoduchá a tedy srozumitelná mladším dětem, které budou objekt využívat. Do zádveří budovy se vstupuje ze západní strany, tento prostor slouží zároveň jako šatna. Na zádveřní prostor ihned navazuje chodba, ze které je umožněn vstup do všech provozních místností objektu. Po levé straně jsou umístěny toalety se sprchami a kuchyňka, na pravé straně se nachází sklad a kancelář vedoucích skautského oddílu, neboli velín. Na konci chodby se nám otevře pohled na hlavní prostor celého objektu, multifunkční klubovnu, kterou lze využívat mnoha způsoby. Z této místnosti je po žebříku umožněn vstup do podkrovního prostoru, který je určen pro občasné přespávání dětí.

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

m 1:1250

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

1.NP

2.NP PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

m 1:200 PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

příčný řez

m 1:300

podélný řez

západní pohled

m 1:300

východní pohled

severní pohled

jižní pohled

MARINA ZAT Fořtl & Belko | 2013/2014

Oblast loděnice, kterou jsme se zabývali v tomto semestru, se nachází v jižní části Prahy v blízkosti golfového hřiště a cyklostezky, která je v teplejších měsících hojně využívána nejen k jízdě na kole, ale také k běhu, jízdě na kolečkových bruslích či jiné volnočasové aktivitě. Loděnice je momentálně využívána pouze místnín jachtařským klubem k uskladnění a opravě lodí. Rozhodli jsme se potenciál tohoto místa využít k rozvinutí sladkovodní turistiky v Praze a zároveň ho více otevřít veřejnosti. Předmětem tohoto projektu bylo urbanistické řešení oblasti, návrh hlavní budovy a obytných chatek a z toho vyplívající úpravy terénu. Hlavní budova se dělí na dvě části, z nichž jedna je využívána jachtařským klubem jako klubovna s potřebným zázemím a zároveň je zde umístěna recepce a infocentrum pro ubytované hosty. Druhou částí objektu je bezbariérově přístupná kavárna. Při návrhu tohoto objektu jsme kladli důraz jak na správnou dispozici, tak na splnění norem, jimž podléhá návrh občanské stavby. Podél zátoky jsou umístěny již zmíněné chatky, které jsou uzpůsobeny k pobytu turistů cestujících po Vltavě. Při návrhu vnitřního prostoru jsme se snažili o kombinaci minimálního způsobu bydlení s ohledem na komfort rekreantů. Nejradikálnější úpravou terénu bylo rozšíření zálivu tak, aby zde i po vystavění chatek s přiléhajícími moly bylo dostatek prostoru pro potřeby jachtklubu. Další transformace terénu již souvisejí s individuálními přístupy studentů k urbanistickému řešení.

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

m 1:1500

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM P

SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

HLAVNÍ BUDOVA

Hmota hlavní budovy i chatiček je založena na principu dřevěné schránky ve tvaru U, která chrání skleněné jádro, které v případě hlavní budovy funguje jako zázemí restaurace. Tato schránka je vykonzolovaná nad betonové první patro a hostům tak poskytuje nerušený výhled z terasy na Vltavu, zatímco členům yacht klubu dodává dostatek soukromí. Celá budova je zasazená do terénu tak, že z přístupové cesty se objekt zdá nenápadný, ale při pohledu od vody se ukáže v celé své velikosti.

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

2. NP

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

m 1:300

1. NP

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

severní pohled

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

západní pohled

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

východní pohled

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

jižní pohled

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

CHATKY

Dřevěná schránka, která obaluje skleněné jádro chatky, je vykonzolována nad vodu, kde opět slouží jako terasa a plynule přechátzí v molo, u kterého si hosté uvážou loďku, na které připlují. Schránka je z jedné strany zcela uzavřená a z druhé zcela prosklená, takže při umístění více chatek vedle sebe mají všichni obyvatelé naprosté soukromí. Chatky svým umístěním kopírují linii břehu aby zabírali v zálivu co nejméně prostoru .

VYTVOŘENO VE VE VÝUKOVÉM VÝUKOVÉM PRODUKTU PRODUKTU SPOLEČNOSTI SPOLEČNOSTI AUTODESK AUTODESK VYTVOŘENO

m 1:150

podélný řez 1. NP

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK jihozápadní pohled

severovýchodní pohled

jihovýchodní pohled

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM VYTVOŘENO PRODUKTU VE VÝUKOVÉM SPOLEČNOSTI PRODUKTU AUTODESK SPOLEČNOSTI AUTODESK severozápadní pohled

LÁVKA ZAN Fořtl & Belko | 2013/2014

Hlavním úkolem v prvním semestru bylo navrhnout pěší lávku přes ulici Horoměřická, která bývá těžce zatížená dopravou. Zároveň však překáží chodcům při cestě do blízkého obchodu a škol. Lávka spojující ulice Pod Beránkou a Tobrucká by tedy bezpečně převedla chodce přes silnici a řešila tak tento závažný problém. Ve svém návrhu jsem uplatňovala principy asymetrie a kontrastu. Lávka je asymetricky zalomená tak, aby splňovala průjezdovou výšku nad vozovkou, a zároveň její sklon stále umožňoval použití osobami na vozíčku. Při řešení zábradlí jsem požila prvek kontrastu a jedno zábradlí jsem navrhla plné, obložené dřevem a druhé pouze jako železný trám vyplněný pouze nosnou konstrukcí. Nosná konstrukce lávky, která je vykonzolovaná tak, aby unesla váhu zábradlí, je též obložená dřevem a neprojevuje se tak v celé své mase. Lávku je navržená tak, aby jako celek působila lehce a elegantně a byla schopná bezpečně převést všechny, kteří ji budou chtít využít.

m 1:2000

KRABICE ZAN Fořtl & Belko | 2013/2014

Jedním z úkolů v prvním semestru bylo rozvrhnout prostor o daných rozměrech do několika výškových úrovní. Tento objekt má sloužit jako veřejné místo pro odpočinek a relaxaci, či jako prostor pro studentskou činnost. Já jsem krychli rozdělila do šesti úrovní, které jsou propojené schody od nejnižší po nejvyšší. Zároveň však do sebe zapadají jako zip a nejvyšší uroveň tak sousedí s nejnižší. Celkově je prostor ucelený, projevuje prvky gradace a prolínání.

BARBORA DITZOVÁ 2015