e-Ecofarming by Beata Hola

ECOFARMING

MODUL 1 - EKOFARMÁŘ

e-ECOFARMING

Tom Václavík

MODUL 1 Autor: Mgr. Tom Václavík www.e-ecofarming.eu

_______________________________________ IMPRESSUM

Tento kurz bylo vytvořen v rámci projektu „e-Ecofarming“ za finanční podpory Evropské komise v rámci programu Celoživotního vzdělávání. (Leonardo da Vinci Přenos inovace). Publikace nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

MODUL 1 PRINCIPY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ 1. Název / číslo 2. Rozsah modulu 3. Úroveň modulu 4. Cíl a popis modulu

5. Předcházející kurzy

Principy ekologického zemědělství Modul Ecofarming 1 – 3 10 hodin – strukturované výukové lekce Úroveň 3 Cílem tohoto modulu je seznámit účastníka kurzu s principy ekologického zemědělství a základními koncepty, které se týkají produkce biopotravin a jejich uplatnění na trhu. Modul je koncipován tak, aby účastníkům kurzu pomohl porozumět specifickým principům, na nichž je založeno ekologické zemědělství. V průběhu kurzu jsou jednotlivé principy postupně představeny a demonstrovány na úkolech vztahujících se k oblasti, na niž se účastník kurzu zaměřuje. Tento oddíl nabízí možnost předvést klíčové schopnosti v oblasti komunikace a řešení problémů. Účastníci programu by měli mít v ideálním případě kvalifikaci na úrovni 3 nebo 4 v oboru zemědělství nebo zahradnictví a odpovídající odborné znalosti; nebo základní znalosti o pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat nebo zahradnictví. Praktické zkušenosti v oblasti pěstování plodin a rostlinné výroby jsou velkou výhodou.

6. Klíčové schopnosti a učební výstupy Klíčové schopnosti 1. Porozumění základním principům moderního ekologického zemědělství

Výstupy učení Účastník kurzu musí být prokazatelně schopen: • určit klíčové principy moderního ekologického zemědělství. Patří sem – o etické otázky, o kvalita potravin, o respektování přírodních biologických cyklů, o rozmanitost druhů, o prevence znečištění, o omezení délky potravního a zpracovatelského řetězce, o informování spotřebitele a transparentnost, o širší společenské otázky,

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

2. Znalosti o tom, jak se ekologické zemědělství liší od jiných typů zemědělské výroby

7. Obsah

8. Podpora

o kvalita života, o vliv těchto principů na poptávku po bioproduktech; • obecně popsat, jak se principy uplatňují v oblasti, v níž se účastník kurzu pohybuje; • popsat vývoj hnutí ekologických zemědělců na mezinárodní úrovni a s ohledem na situaci v České republice; • vysvětlit, jak lze tyto principy uplatnit v rámci různých systémů produkce v celosvětovém kontextu. • obecně popsat proces zajištění kvality charakteristický pro ekologické zemědělství na úrovni zemědělské a místní produkce; • určit, jak se bioprodukty liší od produktů z konvenční produkce založených na tradičních postupech, jakož i postupech udržitelného zemědělství, konzervace, biodynamického zemědělství, integrované ochrany před škůdci a ostatních ekologických postupech; • Historie a vývoj mezinárodního hnutí ekologických zemědělců • Klíčové principy stanovené Mezinárodní federací hnutí ekologických zemědělců (IFOAM) a dalšími významnými organizacemi • Stanovení obecných témat a vlivů • Trendy ve vztahu ke spotřebiteli a trendy trhu týkající se místních produktů ekologického zemědělství nabízených na místních a mezinárodních trzích • Vysvětlení a rozdíly mezi řadou udržitelných postupů produkce – permakultura, biodynamické a přirozené zemědělství Způsob výuky Výuka bude realizována prostřednictvím strukturovaného elektronického programu EcoJob a doplněna o úkoly a případové studie a exkurze do místních jednotek ekologického zemědělství. Požadované zdroje Přístup do knihovny nebo k Internetu. Případové studie nebo přístup k jednotkám ekologického zemědělství. Způsoby hodnocení Prokazatelné schopnosti účastníků v oblasti zemědělství nebo zahradnictví je třeba ověřit prostřednictvím testů online nebo

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

9. Bibliografie

zkoušek bez využití podpory materiálů. V průběhu programu je nutno se zaměřit na všechny uvedené učební výstupy, hodnocení však může probíhat namátkovou formou. V případě namátkového testování schopností nebo znalostí stanovených v učebních výstupech musí vybraná témata zahrnovat klíčové prvky každého učebního výstupu. Mimoto je třeba zajistit, aby zkoušení nemohli odhadnout, která témata budou vybrána. Například: • Lampkin N., Organic Farming (Farming Press 1990) (IFOAM) www.ifoam.org/ • Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi, I. a II. díl Šarapatka, Urban •

Publikace vydané Bioinstitut, o.p.s., http://www.bioinstitut.cz/publikace/index.html

10. Vysvětlení pojmů

ÚVOD Proč nastudovat modul o principech trvale udržitelném způsobu hospodaření zemědělských podniků Zemědělci jsou tradičně považováni za ochránce venkova a jeho odkazu. Uvědomují si nezbytnost ochrany přírodního prostředí, a to jak s ohledem na přírodu samotnou, tak proto, že představuje zdroj obživy. Bohatou evropskou venkovskou krajinu utvářelo do značné míry právě zemědělství. Zemědělství je primární způsob využití půdy. V posledních dvaceti až třiceti letech vzrůstají obavy ohledně kvality životního prostředí a jeho ohrožení. Vlády jednotlivých zemí proto vytvářejí státní politiku životního prostředí a v některých zemích byly za účelem jejího účinného uplatňování schváleny nové právní předpisy a zřízeny příslušné orgány. Politiky jednotlivých států vycházejí ze smluv, směrnic a nařízení Evropské unie a za jejich klíčový koncept lze považovat tzv. udržitelný rozvoj. Trvale udržitelný způsob hospodaření zemědělských podniků je pouze jedním z mnoha prvků složité problematiky udržitelného rozvoje. Aby bylo možné plně pochopit význam trvalé udržitelnosti způsobu hospodaření zemědělských podniků, je třeba nejprve stručně vysvětlit pojem „trvale udržitelný rozvoj“ a nastínit, jak získal své význačné postavení v politice a právních předpisech Evropské unie.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

V roce 1993 stanovila Amsterodamská smlouva, že:

• •

 jedním z cílů Evropské Unie je podporovat „vyvážený a udržitelný rozvoj“; při vymezování a provádění všech politik a činností Společenství je třeba zohledňovat požadavky na ochranu životního prostředí.

Zásada trvale udržitelného rozvoje (a tedy i trvale udržitelný způsob hospodaření zemědělských podniků) má díky těmto ustanovením v rámci všech politik Evropské unie skutečně značný význam. Trvale udržitelný rozvoj: EU a zemědělství Při formulování návrhů programu Agenda 2000 v Lucemburku v roce 1997 definovala Rada ministrů (zemědělství) evropský model zemědělství následujícím způsobem: Na zasedání Evropské rady bylo stanoveno, že evropské zemědělství má být multifunkčním, udržitelným a konkurenceschopným hospodářským odvětvím na celém území Evropy, včetně oblastí se specifickými problémy. Má být schopné pečovat o krajinu a udržovat přírodní prostředí, má významně přispívat k životaschopnosti venkova a má odpovídat zájmům a požadavkům spotřebitelů na kvalitu a bezpečnost potravin, ochranu životního prostředí a dobré životní podmínky zvířat. V roce 1999 přijala Rada ministrů (zemědělství) v Helsinkách „strategii pro začlenění problematiky životního prostředí do SZP a udržitelného rozvoje v jejím rámci“. Tato strategie nastínila řadu závěrů, včetně těch následujících:

•

Trvale udržitelné zemědělství klade důraz na to, aby přírodní základna zemědělství zůstala produktivní, aby si zemědělská produkce uchovala v budoucnosti svou konkurenceschopnost a aby zemědělství podporovalo ochranu životního prostředí.

•

Úloha zemědělství nezahrnuje pouze pěstování plodin a rostlin. Zemědělství má zřejmý dopad na životní prostředí a venkovskou krajinu a má velký význam pro životaschopnost venkovských oblastí.

•

Výše uvedený model evropského zemědělství je základním prvkem budoucích politik a integračních strategií.

•

Reforma, která započala procesem vzniku Agendy 2000, poskytuje řadu opatření ke zlepšení životního prostředí v zemědělském sektoru. Cílem těchto opatření je zajistit, aby koncept trvalé udržitelnosti získal v evropském zemědělství pevné postavení.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

•

Je nezbytné, aby byli zemědělci přesvědčeni o významu využívání metod udržitelného zemědělství ve větším rozsahu a aby společnost chápala, že jedním z cílů zemědělství je ochrana venkovského prostředí a tedy důležitá práce pro společnost.

•

Zemědělství by mělo reagovat na rostoucí zájem spotřebitelů o bezpečnost potravin a kvalitu potravin a životního prostředí. Je tedy nezbytné podporovat metody výroby, jejíchž cílem je dosažení těchto cílů (například ekologické zemědělství a místní produkce).

•

Je třeba oceňovat ekonomické, ekologické, sociální a kulturní služby poskytované zemědělci; zemědělci by měli za tyto služby být řádně odměňováni. Zemědělci by měli být odměněni především v případě, že poskytují agroenvironmentální služby nad rámec náležitých zemědělských praktik a právních předpisů v oblasti životního prostředí (příkladem mohou být platby za účast v programu REPS (Rail Environmental Benefit Procurement Scheme – ekologický program pro převoz zboží po železnici).

•

Udržitelné zemědělství v Evropě je třeba obhajovat a podporovat v dalších kolech jednání Světové obchodní organizace (WTO).

V Göteborgu v roce 2001 Rada ministrů (zemědělství) navíc schválila, že: „Společná zemědělská politika a její budoucí vývoj by měly v rámci svých cílů přispět k dosažení udržitelného rozvoje, a to zvýšením důrazu na podporu zdravých a kvalitních výrobků a výrobních metod udržitelných z hlediska životního prostředí, včetně ekologické výroby, obnovitelných surovin a ochrany biologické rozmanitosti.“ Další moduly tohoto projektu představí možnosti, jak přispět k dosažení udržitelného rozvoje prostřednictvím trvale udržitelného způsobu hospodaření zemědělských podniků. ROZVOJ KONCEPTU UDRŽITELNÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Koncept udržitelného zemědělství byl poprvé jasným a vědeckým způsobem představen v květnu 1990 na konferenci pořádané ve Světové bance ve Washingtonu, kterou organizovala Mezinárodní společnost pro ekologickou ekonomiku (ISEE). Konference se účastnili ekonomové, biologové, filozofové, chemici, agronomové a další odborníci. Smyslem jejich účasti bylo objasnit novou vědeckou vizi ekonomiky nazvanou „ekoekonomika“. Tato nová disciplína, která je transverzální, nebo, lépe řečeno, interdisciplinární, zahrnuje koncept trvale udržitelného rozvoje, a tedy i myšlenku udržitelného zemědělství.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Pojem udržitelnost se vztahuje nejen na související lidské činnosti, které se obvykle vyznačují rychlostí a dynamičností, tak i na biosféru, jejíž dynamika je zpravidla pomalejší. Tyto související činnosti musí jedincům umožnit uspokojení jejich potřeb a také podporovat volný rozvoj různých kultur, aniž by příliš zatěžovaly životní prostředí a aniž by docházelo ke zbytečnému, nešetrnému plýtvání přírodními zdroji. Na základě tohoto konceptu, který rozvinul Herman Daly, teoretik zabývající se ekonomikou stabilních států, byly identifikovány a definovány tři základní vztahy mezi společenstvími: vztahy mezi lidmi, vztahy mezi lidmi a zbytkem světa, a vztahy mezi současnými a budoucími generacemi. Mají-li být vytvořeny podmínky pro udržitelný rozvoj a zemědělství, je třeba, aby byly vztahy mezi těmito společenstvími v rovnováze. Je tedy nutné upustit od jednoduchého konceptu lineárního, přímočarého růstu a přijmout nové společenské hodnoty, na kterých bude možné vybudovat nový typ hospodaření. 1. Hlavní principy Podle standardů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí udržitelné zemědělství splňovat tři podmínky. Především musí: • zajišťovat farmáři určitý příjem; • být pro farmáře i spotřebitele zárukou kvality a bezpečnosti; • zajišťovat, aby nedošlo k vyčerpání přírodních zdrojů a půda byla stále úrodná. Podle Americké zemědělské společnosti se udržitelné zemědělství vyznačuje následujícími rysy: • zlepšuje kvalitu životního prostředí a šetrně hospodaří s přírodními zdroji; • pokrývá potřebu potravy a vlákniny u lidí; • je z ekonomického hlediska realizovatelné; • zlepšuje kvalitu života farmářů a celé společnosti. Teorie udržitelnosti je nicméně dosud v plenkách. Na Evropské konferenci o rozvoji venkova bylo v odstavci 4, zabývajícím se udržitelností, výslovně stanoveno, že „je třeba přijmout opatření, která by přispěla k rozvoji venkova a respektovala charakter a krásu venkovských oblastí Evropy (přírodní zdroje, rozmanitost druhů a kulturní identita). Jedině tak lze předejít tomu, aby současná generace využíváním těchto půd omezila možnosti budoucích generací. Při provádění činností na místní úrovni si musíme být vědomi globálních odpovědností.“ 2. Agenda 2000 V Agendě 2000 je stanoveno, že se venkovské oblasti budou muset zabývat důležitými otázkami týkajícími se životního prostředí a rekreace. Zvýšený význam bude tedy připisován agroenvironmentálním opatřením zaměřeným na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí a na uspokojení zvýšené společenské poptávky po ekologických službách.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Analýza rozporů obsažených v systému zemědělské produkce v období po druhé světové válce vedla k nutnosti zavést nový, udržitelný typ rozvoje. Až do 50. let 20. století byly chov hospodářských zvířat a pěstování plodin tradičně považovány za související zemědělské činnosti. Plodiny poskytovaly potravu pro lidi a krmivo pro hospodářská zvířata, přičemž hnůj a další vedlejší produkty přispívaly ke zvýšení rozmanitosti druhů a k přirozené úrodnosti půdy. Protože však bylo neustále třeba zvyšovat zemědělskou produktivitu, došlo v primárním ekonomickém sektoru k přehodnocení strategií. Tlak na úsporu nákladů v oblasti pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat v kombinaci se zvýšenou dostupností zemědělských strojů, vybavení a chemických hnojiv vedl farmáře k tomu, aby se zaměřili na pěstování převážně nebo výhradně jedné plodiny. Rychlý proces modernizace měl negativní dopad na životní prostředí. Farmáři například nebyli schopni hospodárně naložit s exkrementy chovaných zvířat (tento problém byl způsoben politikou specializovaného chovu), a došlo také k chemickému znečištění povrchové i podpovrchové vody. Používání chemických produktů proti parazitům rostlin přispělo ke zvýšení výnosů, mělo však také řadu negativních důsledků, protože organizmy požírající rostliny si vytvořily odolnost vůči produktům na jejich likvidaci. Mnoho organizmů, které byly dříve neškodné, se tak staly velice nebezpečnými. Tabulka 1 Přehled – intenzifikace procesů produkce v zemědělství Období

Sociální aspekty

Technické aspekty

Způsoby hnojení

Techniky ochrany rostlin

1700

Rozvoj moderního vědeckého myšlení. Konec středověkého systému produkce a vesnických komunit. Zrození nápadu zřizovat farmy za účelem

Střídání plodin. Integrace a vzájemná závislost chovu hospodářských zvířat a pěstování plodin.

Ekologická hnojiva vyprodukovaná na farmě. Luštěniny se schopností vázat dusík

Přírodní a minerální produkty, jako například: tabák, louh, síran měďnatý, síran vápenatý.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

1800

podnikání. Průmyslový rozvoj. Zvýšení počtu obyvatel. Nedostatek potravin kvůli parazitům (bramborová plíseň)

1900/1950

Nárůst počtu obyvatel. Urbanizace.

Od roku 1950

Populační exploze. Masový exodus z venkova. Změny ve vlastnictví půdy.

Farmáři přijímají metody genetického výběru. Počátek mechanizace zemědělských postupů.

Teorie minerální výživy rostlin (Liebig). Rozvoj agrochemie. Používání guána, dusičnanů dovážených z Chile, a uhličitanu draselného. 1858: první závod na zpracování minerálních fosfátů. 1861: první závod na zpracování draslíku. 1879: používání hutnické strusky (metoda rozvinutá Thomasem).

Genetický výběr a křížení. Rozvoj mechanizace a dopravy. Další rozvoj mechanizace. Rozšíření pěstování monokultur. Hydroponické pěstování rostlin. Biotechnologie.

Kyanid draselný. 1913: syntetický amoniak. 1921: syntetická močovina. Rozšíření používání chemických hnojiv. Smíšená hnojiva. Tekutá hnojiva.

Používání přírodních postupů, přestože jsou zapojeny toxické látky, které nebyly vyprodukované na farmě. 1850: ošetření padlí napadajícího vinnou révu sírou. 1868: postřik na bázi mědi proti mandelince bramborové. 1882: Bordeauxská směs proti plísni. 1892: DNOC 1920: arzeničnany. Nikotin. 1950: DDT (insekticid). 1955: fosfoorganické insekticidy. Chemické prostředky k hubení plevele Komplexní celoroční chemické ošetření plodin.

(CIA, podle F. Strassera, 1991)

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

V období po druhé světové válce vývoj technických inovací v zemědělství pokračoval a v okamžiku, kdy se zdálo, že proces dosáhl svého vrcholu, otevřela revoluce v oboru biotechnologie nové možnosti. V souladu s filozofií západního světa byly tyto technologie používány ke zvýšení produktivity, aniž byla brána v úvahu možná rizika. Tyto neustálé inovace zapříčinily v průmyslově vyspělých zemích ekologickou krizi, která se projevila hydrogeologickou nerovnováhou, chemickým znečištěním a ekonomickými problémy v důsledku nadměrné produkce, zatímco v rozvojových zemích přispěly stejné inovace k prohloubení nedostatku potravin a odlesňování zalesněných ploch. Zajímavé je, že například v rozvojových zemích nevedlo zvětšení rozlohy obdělávatelné půdy k odpovídajícímu zvýšení produkce místních plodin, ale spíše ke zvýšení produkce plodin určených na export, např. rostlinných olejů, bavlny, tabáku a kávy. Do rozvojových zemí přitom bylo třeba dovážet značné množství chemických látek, což nezbytně vedlo k prohloubení závislosti na industrializovaném západním světě, aniž by byly vyřešeny místní problémy s nedostatkem potravin. Stručně řečeno, rozšíření západního vysoce produktivního modelu zemědělství do rozvojových zemí znamenalo další technologickou a kulturní závislost a vznik problémů typicky spjatých se systémem produkce v západních zemích. O tom, že některé zemědělské postupy mohou mít na životní prostředí velmi negativní vliv, již bylo napsáno mnoho. Již v roce 1980 upozornila americká studie týkající se převažujících postupů při produkci potravin, na související ekologická rizika. Novější studie došla k podobným závěrům v souvislosti s: • vodou (povrchovou i spodní, v důsledku zavlažování); • erozí půdy; • používáním pesticidů a antibiotik. Od 80. let 20. století je zemědělství nuceno vyrovnávat se s problémy, jako jsou například: • výrazný úbytek půdy, kterou lze obdělávat; • vysoké náklady na proces modernizace a organizace; • dopady rozsáhlých zásahů člověka do zemědělských procesů; • zvýšená poptávka po sezónních pracovnících; • nadměrná produkce za současného zvýšení množství dovážených produktů; • pokles cen zemědělských produktů a následné snížení výdělku farmářů; • problémy způsobené vlivem moderních zemědělských postupů na životní prostředí a obavy z budoucnosti. Když se skupiny ekologických aktivistů začaly zabývat otázkou vlivu chemických látek, především pesticidů, na životní prostředí, objevily se pojmy jako „udržitelné zemědělství“ nebo „zemědělství s nízkými vstupy“.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Stále častější používání těchto látek v posledních letech vedl k nárůstu obav týkajících se jejich vlivu na zdraví spotřebitelů a pracovníků farmy, a pochopitelně také jejich vlivu na životní prostředí. V roce 1990 vypracovala Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation, WHO) seznam zaznamenaných případů hromadné otravy jídlem v důsledku používání pesticidů. Zatímco v 70. letech 20. století se touto problematikou zabývaly pouze malé skupiny ekologických aktivistů, v 80. letech došlo k jejímu rozšíření. Příčinou je především neustále rostoucí zájem spotřebitelů o postupy ekologického zemědělství, které se v poslední době ve významné míře rozšířily v Evropě. Kolem roku 1985 se začalo šířit povědomí o ekologických problémech souvisejících s postupy moderního zemědělství, a Evropská komise začala vypracovávat příslušné právní předpisy. Prvním právním dokumentem na úrovni ES byla Andriessenova Zelená kniha (vydána 9. srpna 1985), v níž autor upozornil na následující problémy, jež se poté staly základem právních předpisů: • protože je v současné době Evropa v mnoha sektorech samostatná, je třeba věnovat více pozornosti problémům životního prostředí; • předpisy ES musejí podporovat nejen opatření k ochraně životního prostředí, ale i zemědělské postupy, které přispívají k obnově životního prostředí a krajiny; Doporučení Zelené knihy byla přijata Evropskou komisí, která identifikovala následující problémové oblasti: • úbytek přírodních stanovišť a vymírání různých druhů živočichů vlivem znečišťování a vysušování mokřin; • znečištění vody postupy intenzivního zemědělství; • zhoršení kvality půdy způsobené erozí povrchu a akumulace těžkých kovů; • změny ve vzhledu krajiny v důsledku odlesňování; • znečištění vzduchu způsobené používáním velkého množství amoniaku při intenzivním chovu. Evropská komise doporučila v této zprávě přijetí následujících opatření: • snížení množství používaných dusičnanů; • přijetí určitých norem, v jejichž rámci bude možné definovat postupy používané v rámci ekologického zemědělství. Úloha spotřebitelů ve vztahu potraviny a zdraví byla kodifikována v nařízení ES 2092/91, zaměřeném na postupy ekologického zemědělství. Hned na začátku tohoto nařízení se uvádí: „Přihlédnout k tomu, že se poptávka spotřebitelů po potravinách z ekologické produkce a

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

zemědělských produktech neustále zvyšuje; a k tomu, že tento fenomén vytváří prostor pro nový trh s hospodářskými produkty.“ Organizace spojených národů přijala po skončení „Summitu Země“ v Rio de Janeiru v roce 1992 program „K udržitelnému rozvoji“, který představoval podstatnou změnu stávajících předpisů: program se totiž více než ochranou životního prostředí zabýval problematikou kontroly růstu v budoucnosti. Vychází z předpokladu, že ke světu, ve kterém žijeme, nemůžeme přistupovat jako predátoři a starat se pouze o uspokojení našich potřeb. Životní prostředí má, stejně jako vklady do jakéhokoli výrobního procesu, svou cenu a hodnotu, kterých si musíme být vědomi. Tyto úvahy vedly v rámci Evropské unie k přijetí směrnic a nařízení zabývajících se například následujícími tématy: agroenvironmentální opatření, zalesněné půdy, směrnice o mokřinách, znečištění způsobené dusičnany a postupy ekologického zemědělství. 3. Argumenty pro přijetí postupů ekologického zemědělství 20 let po vydání nařízení ES 2092/91 tvoří postupy ekologického zemědělství jednotný soubor základních principů a technik. Navzdory jednotnosti konceptů, které jsou základem ekologického přístupu, se důvody farmářů pro přijetí těchto konceptů výrazně liší. Důvody k přijetí principů ekologického zemědělství jsou rozmanité a je třeba je důkladně analyzovat, aby bylo možné určit specifické potřeby v oblastech předávání a shromažďování informací a školení, ale také stanovit nejlepší způsob, jak tyto potřeby pokrýt. Obecně lze důvody rozdělit do čtyř základních kategorií. Tento přístup je samozřejmě schematický. V reálném životě jsou podněty vzájemně propojeny, takže jeden farmář může být ovlivněn do větší nebo menší míry několika z nich. Čtyři základní typy důvodů, proč zvolit ekologické zemědělství, jsou založeny na posouzení: • ideologie, • marketingu, • hospodaření zemědělských podniků, • tlaku veřejnosti a vládních iniciativách. Pokusíme se poskytnout stručný popis těchto čtyř kategorií a popsat prvky, které zpravidla zahrnují s ohledem na chování konkrétního farmáře. 3.1 Ideologie Tato kategorie zahrnuje celou řadu ideálů a motivů s vysoce filozofickým a existenčním obsahem. Farmář, který se rozhodne pro ekologický přístup, je zpravidla do značné míry motivován jinými než obchodními faktory a usiluje navíc o dosažení vysokého stupně harmonie

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

mezi prací a filozofií života. Může být motivován určitou filozofií, myšlenkou blízkého vztahu mezi člověkem a přírodou nebo, jak tomu často bývá, pevným závazkem v oblasti životního prostředí. Za první názornou ukázku tohoto bodu lze považovat biodynamické zemědělství. Tento interpretační směr usiluje o překlenutí rozdílu mezi člověkem a přírodou. Zemědělství představuje rozhraní mezi člověkem producentem na straně jedné a přírodním prostředím na straně druhé a nabývá tak na hodnotě a významu. Biodynamické zemědělství je založeno na obecných principech, které jsou vztaženy k postupům ekologického zemědělství, jako je úrodnost (analyzováno ze systematického hlediska) a cykličnost biologických procesů, a to v rámci konceptu uzavřeného systému organizace farmy. Diskuze týkající se úrodnosti je relevantní také mimo oblast biodynamického zemědělství, protože problematika úrodnosti je základním problémem ekologických farmářů z Evropy. Problematika ochrany a zvyšování úrodnosti půdy je stará jako samotné zemědělství. Avšak teprve po Liebigově výzkumu minerální výživy rostlin se rozvinula debata mezi dvěma protikladnými interpretačními směry v současném měřítku. Jeden z těchto směrů upřednostňuje ekologický přístup a druhý je založen na minerální výživě. Tématem debaty je v zásadě význam organických látek a mikrobiologických procesů probíhajících v půdě. Jednou ze základních příčin současného zvýšení atraktivity ekologického zemědělství je všeobecně vyjadřovaná snaha o používání přirozených postupů zemědělské produkce. Na základě těchto skutečností bylo na počátku 80. let 20. století mnoho mladých evropských farmářů do určité míry ovlivněno spisy Masanoby Fukuoky. V tomto konkrétním případě se navrhovaný postup zrodil mimo Evropu v odlišném technickém a ekonomickém kontextu, který je realitou na intenzivně obdělávaných rýžových polích Dálného východu. Přístup k farmaření se zde výrazně liší od evropského modelu specializovaného na pěstování obilnin a chov hospodářských zvířat. Několik „přirozených“ zemědělských postupů Fukuoky bylo uplatněno ve specifických evropských souvislostech. K těmto postupům patří: princip ponechání půdy ladem, používání rostlinného materiálu k mulčování polních půd a pěstování rýže bez zavodňování. Tyto techniky nejsou přirozenému zemědělství nezbytně cizí; politika ponechání polí ladem za současného odplevelování půdy byla představena agronomy z Ameriky. Cílem tohoto přístupu je omezit problémy se zhutňováním půdy a erozí půdy. Zájem, který rozvířily spisy Fukuoky, lze z části připsat veliké atraktivitě konceptu přirozenosti. V posledních letech je příčinou zájmu o ekologické zemědělství převážně aktuálnost problematiky životního prostředí. Nejvýznamnější motivy jsou přitom: • riziko otravy syntetickými chemikáliemi,

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

• spotřeba neobnovitelné energie. Tato dvě témata jsou spolu s problematikou podpory zdraví půdy a úrodností s ohledem na koncept ekologického zemědělství zásadní. Italský pojem „agricoltura biologica“ (ekologické zemědělství) je založen na pojmu „lotta biologica“, což je ekologický boj proti parazitům plodin. Stoupenci ekologického přístupu si myslí, že za závažné znečišťování životního prostředí ohrožujícího mnoho forem života jsou odpovědné syntetické chemikálie. Toto ohrožení se přirozeně dotýká i člověka. Problémy týkající se využívání neobnovitelné energie se nejprve projevily v USA. V 70. letech a na počátku 80. let 20. století se rychle rozšířily do Evropy, kde právě doznívala globální ropná krize. Mnoho vědců a farmářů se pokusilo využít skutečnosti, že zemědělství je jediný systém produkce schopný přeměňovat sluneční energii na cukry, proteiny, tuky, vitamíny, textilní vlákna a jiné látky. Zemědělství využívá nejen sluneční energii, ale i různé formy neobnovitelné energie, a to jak přímo (palivo do motorů), tak i nepřímo (energie potřebná k produkci hnojiv, parazicitidů, herbicidů a jiných materiálů. Konvenční systémy intenzivní produkce jsou ve skutečnosti velice nehospodárné, protože množství energie obsažené ve výsledném produktu je výrazně nižší než je množství neobnovitelné energie spotřebované v rámci výrobního procesu. Tento trend by bylo možné zvrátit používáním ekologických postupů (zelené hnojivo, střídání plodin, kompostování), využívajících sluneční energii. 3.2. Marketing Mnoho farmářů, odborných poradců, producentů potravin a distributorů reagovalo na rostoucí poptávku po biopotravinách přijetím postupů ekologického zemědělství. V zásadě se jedná o snahu zajistit spokojenost zákazníků a úpravu postupů zemědělské produkce v důsledku změny potřeb, očekávání a vkusu spotřebitelů. Hlavní změny v přístupech ovlivňujících poptávku spotřebitelů po potravinách proběhly v Evropě z následujících důvodů: • menší důraz na kvantitu (na rozdíl od kvality); • větší význam přisuzovaný faktorům zdraví, výživy a stravy; • větší náchylnost spotřebitelů k tomu, aby byli ovlivňováni při výběru potravin subjektivními a kulturními kritérii; • rostoucí poptávka po úplných informacích o výrobním procesu a samotných produktech; a mimo jiné požadavek záruky zabezpečení kvality; • změny ve způsobu nákupu a konzumace potravin.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

S ohledem na tyto komplexní okolnosti je obliba biopotravin spjata se třemi hlavními faktory, kterými jsou: • rozsáhlejší záruky zdraví, • záruky přijetí politik šetrných k životnímu prostředí v průběhu procesu produkce potravin, • záruky v oblasti samotného procesu produkce potravin včetně úplné implementace nařízení ES 2092/91, respektive nařízení Rady (ES) č. 834/2007 z 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Stručně řečeno, při nákupu biopotravin vyžaduje stále více spotřebitelů nejen konkrétní záruky kvality, ale i všeobecné záruky týkající se životního prostředí. Tento přístup spotřebitelů podporuje rozšiřování oblastí používání postupů ekologického zemědělství při produkci biopotravin. Dochází k tomu jak prostřednictvím politik přijatých farmáři, kteří jsou vnímaví k otázkám vývoje trhu, tak i nepřímo prostřednictvím osvětových programů a lobování asociací spotřebitelů, asociací ekologických farmářů, veřejných institucí a potravinářských společností. 3.3 Hospodaření zemědělských podniků Mnoho farmářů často přiměje zvážit používání ekologických postupů podnikatelský duch. V některých případech se vydají tímto směrem ze subjektivních důvodů – mohou například přestat používat konvenční chemické produkty, pokud se projevily škodlivě na zdraví jejich rodiny; nebo z obchodních důvodů – pokud je například jejich farma situována na marginální půdě a má problémy zachovat si konkurenceschopnost v rámci sektoru konvenčního zemědělství. Mladí farmáři se však většinou rozhodnou vydat se cestou ekologické produkce, ať už sami nebo ve spolupráci s jinými farmáři, z pozitivních důvodů v rámci obchodního plánu. Ekologické zemědělství, jež představuje zásadní odklon od běžných způsobů produkce, nabízí mnoha podnikavým farmářům příležitost dělat něco inovativního, co je osobně naplňuje a kdy mohou zůstat nezávislí, a odhlédnout od nepružných a standardizovaných postupů konvenčního zemědělství. Pokud je tomu tak, mohou schémata ekologického zemědělství vykazovat značnou míru iniciativy, představivosti a kreativity: často zahrnují ekoturistiku, kluby spotřebitelů, techniky přímého prodeje a různé jiné obchodní iniciativy. 3.4 Tlak veřejnosti a vládní iniciativy Někteří farmáři reagují přijetím postupů ekologického zemědělství na nově dostupné finanční pobídky. Obecně vzato, veřejné dotace a příspěvky nejsou samy o sobě pro farmáře dostatečným podnětem k tomu, aby provedli radikální krok přechodu na ekologické zemědělství. Ve srovnání s ostatními cíli managementu se jedná o druhotné nebo doplňující motivy.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Někdy však mohou být tyto podněty rozhodujícím faktorem – především u zemědělských podniků, které jsou provozovány v rámci vedlejší podnikatelské činnosti nebo pouze okrajově. Jako příklad mohou sloužit marginální oblasti Středomoří, kde farmáři na částečný úvazek investovali malé finanční částky do pěstování olivovníků nebo obilovin podle tradičních a nenáročných postupů. Příjem z těchto činností slouží k doplnění příjmů daných rodin z jiných zdrojů. V těchto případech je přechod na ekologické zemědělství umožněn používáním nenáročných tradičních postupů produkce. Zpravidla je však přijetí postupů ekologického zemědělství čistě formální záležitostí, motivovanou pouhou snahou získat přístup k veřejným finančním prostředkům. Rozhodnutí přejít na ekologické zemědělství je vskutku dočasné a závisí zcela na podmínkách dostupné veřejné finanční podpory. 4. Vědecké základy systému ekologického zemědělství Základní cíle ekologického zemědělství: 1) produkce vysoce kvalitních potravin bez znečišťujících látek a s vysokým obsahem živin, 2) respekt k životnímu prostředí, maximální omezení používání škodlivých chemických látek a podpora místní rozmanitosti druhů pěstovaných plodin, které jsou nezbytným předpokladem zachování harmonie a ekologické rovnováhy venkovských oblastí; 3) zachovávání a zlepšování úrodnosti půdy; 4) zastavení plýtvání energií a surovinami; 5) zemědělství jako zdroj obživy farmářů, zdroj přiměřených příjmů a zaměstnání s dobrými pracovními podmínkami. Ekologické zemědělství navazuje především na dlouholeté zemědělské tradice a principy prověřené mnoha staletími. Tyto principy analyzuje na základě nejnovějších vědeckých poznatků. Dnešní ekologické zemědělství je moderní systém, který umožňuje dosáhnout vysokých výnosů a který zároveň respektuje přírodní rovnováhu a přispívá ke zlepšení úrodnosti půdy. Ekologické zemědělství je systém orientovaný na budoucnost. 4.1 Holistický přístup Tento nový vědecký přístup, označovaný jako „holistický přístup“, „systémový přístup“ nebo také „komplexní věda“, má své počátky ve druhé polovině minulého století, kdy jej přijali vědečtí pracovníci v celé řadě disciplín. Jako samostatný proud s velkým potenciálem pro další rozvoj se zformovat teprve nedávno.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Anglický „holism“, italský „olismo“, francouzský „totalisme“ a německý „holismus“ jsou rovnocenné pojmy, které se vztahují k teoretickému přístupu, jenž je přímým protikladem klasického redukcionismu. Podle mechanistického redukcionismu, který je spojen s ohromnými pokroky moderní vědy počínaje dílem Galileia a Newtona, jsou všechny biologické jevy výsledkem základních chemických a fyzikálních úkazů a jednoduchých základních zákonů fyzického světa. Redukcionistický přístup tak na jedné straně přinesl výjimečné úspěchy moderní vědy, na straně druhé však přispěl k roztříštění poznatků o světě do úzce specializovaných disciplín. Tento přístup stojí za zemědělskou revolucí 20. století, pro niž je typické dodávání minerálů rostlinám, rozvoj genetiky, mechanizace a boj proti parazitům založený na využívání látek, které potlačují biochemické procesy potřebné pro život parazitů rostlin. V posledních letech však výzkumy v mnoha odvětvích – biologie, ekologie a evoluční teorie stále častěji upozorňují na omezenost tohoto přístupu. Z historie evoluce živých systémů v biologickém světě je zřejmé, že množství procesů a fenoménů nelze interpretovat jako pouhé projevy a účinky základních fyzikálních zákonů. Bezpochyby jsme zde svědky návratu k vitalistickým tezím z počátku 18. století. Výskyt nových „kvalit“ není determinován životními silami, nýbrž uspořádáním a systematickým vzájemným působením živých organizmů v daném prostředí. Teorie systémů je založena na různých principech, které jsou zásadní také pro pochopení základních konceptů biologického systému ekologického zemědělství. Klíčový princip konceptu systémů říká, že člověk je neodlučitelnou součástí systému. Princip karteziánského dualizmu, který myslitelům umožňoval objektivizovat přírodu, je tedy zcela reformován: člověk je za všech okolností součástí přírodních systémů, s nimiž je ve vztahu vzájemné interakce; vzájemné působení je komplexní a nelze je zjednodušit na lineární principy. Představa o objektivních faktech a úplnosti vědy je tedy výrazně narušena. Nejistota, která vstoupila do oblasti vyhrazené vědě, ale v žádném případě neznamená počátek krize; předznamenává však nutnost a nevyhnutelnost nástupu nové fáze. Je třeba získávat nové poznatky, nacházet nové modely interpretace a začít znovu diskutovat o postavení člověka ve vesmíru. 4.2 Vzájemné působení systémů Další ze základních principů komplexní vědy říká, že každý systém se skládá z jednotlivých vzájemně na sebe působících součástí, které samy o sobě představují systémy (nebo subsystémy) složené z jiných vzájemně působících součástí. Jedná se o regresi, která má počátek v ekosystémech a působí zpětně až po sub-atomární uspořádání hmoty a energie. Jinými slovy, každý systém je součástí komplexnějšího systému. Tento základní princip vystihuje také tvrzení, že každý systém je více než jen pouhý souhrn svých součástí.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Každý systém má určité „kvality“, které nelze logicky vyvodit z analýzy jeho jednotlivých součástí. Tyto kvality působí zpětně na složky systému a umožňují jim, aby naplnily svůj potenciál, což by se jim při samostatné existenci nemohlo podařit. Život buňky nelze definovat jako souhrn vlastností organických molekul, které ji tvoří: je třeba zohlednit také celou organizační strukturu a tedy způsob, kterým na sebe molekuly vzájemně působí, a evoluční procesy. Stejně tak nelze definovat duševní schopnosti člověka jako souhrn vlastností určitého počtu nervových buněk; ani definovat kvalitu ekosystému jako souhrn vlastností organizmů a fyzikálních jevů, ze kterých se skládá. Zároveň platí, že systém závisí na složkách, z nich se skládá: pokud je některá z nich nějakým způsobem aktivní nebo na ni působí nějaký vliv, reagují i ostatní složky. Ztráta jedné složky může ohrozit celý systém nebo přinejmenším narušit jeho rovnováhu. 4.3 Úloha entropie Pro biologické systémy je typické, že podléhají vlivu času (a nejsou to jediné systémy, na něž čas působí). Plynutím času dochází nutně a nevyhnutelně k: rozptylu energie (v souladu s druhým principem termodynamiky); koevolučním procesům (nevyvíjejí se organizmy, ale systémy) a cyklickým procesům (např. cyklus vody, dusíku a uhlíku a také střídání života a smrti a střídání ročních období v důsledku otáčení země kolem Slunce). Každý přístup k problémům v oblasti zemědělství musí nezbytně vycházet z životního prostředí a systémů. Obdělávané pole tedy lze bezpochyby považovat za ekosystém. Fakt, že ekosystém dosahuje svého vrcholu v tzv. „kulminačním bodě“, je ekologickou skutečností. V této fázi je nejsložitější a je u konce cyklu biologických procesů, jako by šlo o uzavřený systém napájený solární energií. Komplexní a cyklický charakter systému zaručuje nejlepší možnou organizaci, minimální ztráty energie, a tudíž maximální stabilitu. 4.4 Působení člověka Obdělávané pole tvoří ekosystém, který se vyznačuje pouze velice omezenou rozmanitostí druhů, a z tohoto důvodu je tedy nestálý. Zásahy člověka snižují jeho biologickou komplexnost. V extrémních případech, které představují například systémy produkce jediné plodiny, se člověk zajímá pouze o život jediného organizmu: pěstované rostliny. Člověk navíc systému odebírá podstatnou část organického materiálu, který systém tvoří (tj. pěstovaná úroda), a navrací pouze několik druhů minerálů. Je zřejmé, že tímto způsobem se nestabilita systému postupně zvyšuje. V důsledku narušení dynamiky systému pak dochází k dalšímu ubývání rozmanitosti druhů – například v souvislosti s bojem proti parazitům, který se může postupně vymknout kontrole, či s

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

odmořováním půdy. V extrémním případě může tento proces odstartovat desertifikaci (proces degradace území na pouštní, polopouštní nebo podobně vypadající, na vodu chudou oblast), která je definována jako narušení základních vztahů, bez kterých nemůže existovat život. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ekologickém zemědělství se uplatňuje zcela jiný přístup. Člověk si je vědom toho, že je součástí křehkého ekosystému, a nevyhnutelné činnosti, které by mohly vést k úbytku rozmanitosti druhů, omezuje na minimum. Dobře si také uvědomuje, že původní rovnováha ekosystému, která byla předchozí činností člověka narušena, musí být nutně znovu obnovena. Proto jsou přijímána praktická opatření, jejichž cílem je omezit důsledky lidské činnosti, které by mohly vést k narušení biologické rozmanitosti ekosystému. Důraz je proto kladen na střídání a kombinování pěstovaných plodin, uchovávání alejí a živých plotů a v neposlední řadě také na ekologický (biologický) způsob likvidace parazitů. Tato opatření vedou ke zvýšení komplexnosti a rozmanitosti ekosystému. Ze stejného důvodu je dále kladen důraz na udržování rovnováhy mezi chovem hospodářských zvířat a pěstováním plodin, na systematické nahrazování vyčerpaných organických látek a na aplikaci kompostovacích technik. Tato opatření umožňují dokončit organický cyklus a (ve skromnějším měřítku) reprodukovat střídání fází organizace a rozkladu, tedy procesu, který je charakteristický pro ekosystém ve vrcholné fázi. Z tohoto důvodu je (mimo jiné) uplatňován systém hnojení půdy, nikoli plodiny. V rámci ekosystému (který je zase součástí jiného systému) je to totiž vždy půda, která poskytuje podmínky pro uskutečnění hlavních interakcí zaručujících cyklické opakování biologických procesů. V půdě se také uskutečňuje celá řada fyzikálních, chemických a biologických procesů, které zajišťují vynikající úrodnost, jež je základem veškerého života na Zemi. Vztah mezi obdělávanou půdou a člověkem je chápán jako „vzájemná symbióza“, bez které člověk nemůže přežít. Ekologické zemědělství je v podstatě způsob produkce, který respektuje potřeby ekosystému a přijímá odpovědnost za zachování biologické rozmanitosti. Ekologické zemědělství představuje strategii, která nepohlíží na „udržitelnost“ a „biokompatibilitu“ jako na omezení, ale spíše jako na přirozené principy lidské činnosti. Nevymezuje se proti ostatním systémům biokompatibilního zemědělství. Naopak poskytuje propracovanou základnu technických a teoretických poznatků, které jsou přínosem pro další systémy produkce a přispívají k vytváření pozitivního vztahu člověka k životnímu prostředí. 1. Historie ekologického zemědělství

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Počátky moderního ekologického zemědělství spadají do konce 19. století, kdy určité skupiny myslitelů, převážně v Německu, začaly analyzovat rozšiřující se propast mezi člověkem a přírodou a přemýšlet nad tím, jak by bylo možné tuto tendenci zvrátit. Na základě výše uvedených skutečností vytvořil Rudolf Steiner, rakouský filozof, učitel a zakladatel antroposofie, v roce 1924 nový koncept farmaření. V rámci tohoto konceptu je farma považovaná za soběstačný živý organizmus. Jeho stoupenec Pfeiffer tuto teorii rozvinul a nazval ji „biodynamickým farmařením". K základním principům tohoto přístupu patří: odmítání používat potraviny rostlinného původu s obsahem rozpustných minerálních látek; nezávislost a soběstačnost farmy související s přijetím politiky chovu hospodářských zvířat a pěstování různých druhů plodin; víra ve význam přírodní a zdravé stravy a víra ve význam změny působení lunárních a astrálních vlivů na plodiny. V Anglii se ekologické zemědělství objevilo bezprostředně po skončení druhé světové války. Tento směr byl založen převážně na učení Sira Alberta Howarda a jeho asistentky paní Eve Balfour a zdůrazňoval význam úrodnosti půdy a zachování biologické rovnováhy v půdě. Při dosahování těchto cílů byl přisuzován velký význam kompostování a organickým hnojivům. Bylo tomu tak převážně proto, že hnojivům byla přisuzována schopnost zvyšovat odolnost rostliny vůči parazitům a nákazám. Doktrína ekologického zemědělství také zdůrazňovala význam správy přírodních zdrojů a respektu k životnímu prostředí – včetně myšlenky využívat půdu k účelům vymezeným přirozeným prostředím. Ve Švýcarsku se ve 40. letech 20. století objevilo třetí hnutí, které vedl H.P. Ruschel a H. Muller. Toto „biologické zemědělství“ bylo založeno na principu co nejefektivnějšího využívání obnovitelných zdrojů. Zásadní význam byl tedy přisuzován humusu v půdě: aby se zabránilo poškození půdní mikroflóry, je třeba kompost rozptýlit na povrchu a orba by měla být prováděna v nejmenší možné míře. Ve Francii získala podporu metoda Lemaira Bouchera. Byla řízena a sponzorována společností, která prodávala potraviny pěstované v souladu s principy této metody. Charakteristickým rysem tohoto postupu bylo využívání fosilizovaných zbytků řas jako hnojiva. V období po druhé světové válce se aktivně podporovaným cílem prvních asociací ekologicky smýšlejících farmářů a odborných poradců stalo rozšíření těchto postupů. Kromě asociací biodynamických farmářů z různých evropských zemí stojí za zmínku například následující asociace: The Soil Association z Velké Británie, Nature et Progres z Francie, Suolo e Salute (Soil and Health) z Itálie a Organic Gardening and Farming z USA. Ekologické zemědělství se dostalo do centra pozornosti na konci 70. let 20. stol., kdy výrazné rozšíření působnosti environmentálních hnutí vedlo ke zvýšení zájmu farmářů a spotřebitelů o otázky týkající se životního prostředí. Tento fenomén se původně rozvinul v zemích severní

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Evropy, jako jsou Dánsko, Německo a Nizozemsko, a poté se rozšířil do zemí v oblasti Středozemního moře (Francie, Itálie a Řecka) a do USA. Stal se podnětem k založení nových sdružení ekologických zemědělců. V roce 1972 založilo pět sdružení ekologického zemědělství světovou organizaci ekologického zemědělství (IFOAM – International Federation of Organic Agriculture Movements), do roku 1987 se počet přidružených organizací zvýšil na více než sto se sídlem v 25 zemích. Prudký nárůst obliby ekologického zemědělství za posledních několik desítek let vedl k pětinásobnému zvýšení počtu asociací náležících k Mezinárodní federaci hnutí ekologických zemědělců (IFOAM): v současné době působí přibližně 500 sdružení ve 100 zemích. V roce 1977 začala Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců (IFOAM) definovat a harmonizovat postupy ekologického zemědělství. Byl přijat kodex zásad, který byl dostatečně flexibilní na to, aby zahrnoval různé směry, na nichž je ekologické zemědělství založeno, a který byl navíc podložen odbornými poznatky a věrný základním cílům daného hnutí. Tento proces byl podmíněn následujícími cíly: • poskytovat jasné informace producentům a spotřebitelům; • vytvářet podmínky, které by usnadnily regulaci a autoregulaci; • přijímat opatření proti podvodu a klamavé reklamě. V roce 1991 bylo přijato nařízení Evropského společenství číslo 2092 a postupy ekologického zemědělství se v Evropě staly oficiálně uznávaným souborem pravidel, pokynů a postupů, které jasně definovaly konkrétní způsob produkce. V roce 2010 bylo ekologické zemědělství provozováno ve více jak sto zemích světa. Podle posledních údajů plocha kontrolovaného ekologického zemědělství přesáhla 31 milionů hektarů. Největší výměru půdy v ekologickém zemědělství má Austrálie ( přes 12 milionu hektarů), druhá je Čína s 3,5 miliony, která oproti předchozím letům tak předstihla Argentinu (přes 2,8 milionů hektarů). Z hlediska podílu ekologického zemědělství na celkové ploše zemědělské půdy v zemi však celosvětově vede Rakousko, Švýcarsko a skandinávské země. Většinu půdy tvoří extenzivní pastviny. Již před lety vytýčenému cíli – 20 procent podílu ekologicky obhospodařované půdy – se z členských zemí EU nejvíce přibližuje Rakousko s 19,4 procenty ploch (včetně horských luk). Největší podíl v Evropě má Lichtenštejnsko, 26,87 procenta, ve světě pak Falklandské ostrovy, 35,68 procenta. Průměr EU se pohybuje okolo 4,8 procenta zemědělské půdy a celoevropský průměr (včetně Turecka) činí pouze 1,9 procenta. V roce 2009 hospodařilo v EU podle směrnice o ekologickém zemědělství přibližně 209 000 biofarem na ploše o výměře 8,2 milionu hektarů, což v meziročním srovnání představovalo nárůst o přibližně 700 000 ha (9 %). Zejména ve Španělsku, Itálii a Francii došlo ve sledovaném

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

období k výraznému nárůstu ploch v ekologickém zemědělství. Největší rychlost růstu bioploch dosáhlo Španělsko, Švédsko, Francie a Belgie. Současně došlo k poklesu ploch ekologicky obhospodařované půdy v Bulharsku, Velké Británii, Nizozemsku, Slovinsku a v Litvě. 2. Vývoj ekologického zemědělství v ČR Základy ekologického zemědělství v ČR byly fakticky položeny samotnými zemědělci až v roce 1989. Jednalo se o skupinu agronomů z Moravy, vědeckých a odborných pracovníků, kteří v roce 1988 založili Odbornou skupinu pro alternativní zemědělství, kterou zastřešovala Československá vědeckotechnická společnost. Tato skupina využila kontaktů ze zahraničí – od organizace IFOAM, ze Švýcarska a z Maďarska, kdy jim byla poskytnuta literatura o ekologickém pěstování a chovu a předány základní zkušenosti. Ještě téhož roku bylo vyhlášeno přechodné období na ekologické zemědělství ve třech podnicích, a to ZD Dubicko – zelinářství Leština, v Nových Losinách na Šumpersku – statek Hanušovice a ve Starém Hrozenkově v Bílých Karpatech. V lednu 1990 se konala velká mezinárodní konference ve Velké Bystřici u Olomouce s odbornou asistencí IFOAM. Uspořádala ji odborná skupina Československé vědeckotechnické společnosti. Navštívilo ji na 600 lidí. Brzy poté se začali hlásit soukromí rolníci a zemědělské podniky se zájmem ekologicky hospodařit. Důležitou roli v té době sehrál také tehdejší náměstek ministra zemědělství ČR pro privatizaci a alternativní zemědělství, který prosadil formální přijetí rámcové směrnice IFOAM a přidělení prvních dotací pro ekologicky hospodařící podniky ve výši 3 000 Kčs/ha. V roce 1990 vznikl svaz producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO v Šumperku a v průběhu následujícího roku další svazy – Libera Praha, Biowa Chrudim, Naturviva Třebíč a Altervin Velké Bílovice. Na akademické půdě se již od roku 1990 na Vysoké škole zemědělské v Praze a od 1991 na zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vyučuje původně v rámci postgraduálního studia obor ekologické zemědělství. V roce 1992 dochází ke zrušení plošného vyplácení dotací bez náhrady, vzniká Spolek poradců a kontrolorů ekologického zemědělství a první zpracovatelská a obchodní organizace s biopotravinami v ČR PRO-BIO s.r.o., Staré Město pod Sněžníkem. Rok 1993 znamenal další posun – jednotlivé svazy ekologického zemědělství se dohodly společných směrnicích, které zastřešilo Ministerstvo zemědělství ČR, a rovněž na celostátní kontrole a certifikaci se zavedením národní známky „BIO“ označování biopotravin. Ministerstvo zemědělství ČR pověřuje soukromou firmu KEZ Brno výkonem jednotné kontroly ekologického zemědělství v ČR. V roce 1994 došlo ke sloučení svazů PRO-BIO, Naturvita a Altervin.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Ekologické zemědělství v ČR prochází v současném období dynamickým rozvojem, především díky státní podpoře došlo v posledních letech k výraznému nárůstu výměry certifíkované ekologické půdy a počtu farem. Ekologické zemědělství je stabilní součástí agrární politiky Ministerstva zemědělství (MZe) ČR od roku 1998, kdy došlo k obnovení státní podpory ekologickým zemědělcům. Státní podpora je ekologickým zemědělcům každoročně poskytována prostřednictvím nařízení vlády na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství. Finanční podpora je ekologickým zemědělcům v ČR poskytována po celou dobu jejich ekologického hospodaření, není omezena pouze například na období přechodu farmy na ekologické zemědělství, tzv. období konverze a je diferencována v sazbách na l ha podle zemědělských kultur. Pro stabilizaci systému ekologického zemědělství bylo zcela zásadní přijetí zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, který vytvořil tolik potřebný právní rámec celého systému. Zákon nabyl účinnosti dnem 1.1.2001 a stanoví pravidla ekologického zemědělství a výroby biopotravin, dále zpracování, dovozní požadavky na výrobky z jiných zemí a označování výrobků pocházejících z ekologického zemědělství, stejně jako všeobecné požadavky na kontrolní postupy pro tento typ produkce. Velký význam pro rozvoj ekologického zemědělství, jak z tuzemského tak z mezinárodního hlediska, má i ta skutečnost, že Česká republika byla v únoru roku 2000 zařazena na listinu třetích zemí EU pro oblast rostlinné produkce a zpracování rostlinných produktů a v roce 2001 také pro oblast živočišné produkce. Tato rozhodnutí jsou významná především z toho důvodu, že umožnila volný přístup českých bioproduktů a biopotravin živočišného původu na trh zemí EU. Česká kontrolní organizace ekologického zemědělství KEZ o.p.s. byla ze strany EU uznána jako první kontrolní a certifíkační orgán pro bioprodukty a biopotraviny rostlinného a živočišného původu, vypěstované a zpracované na území ČR. Postupem času byly akreditovány další dvě kontrolní organizace: Biokont a ABCert. V září 2011 v České republice ekologicky hospodaří více než 3 500 farem na celkové výměře přes 450 000 ha, což představuje 10,5 % z celkové výměry půdního fondu ČR a výrazně převyšuje průměr zemí EU, který činí okolo 4 %. 3. Definice a principy ekologického zemědělství Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců (IFOAM), nejvyšší světový orgán a autorita na ekologické zemědělství, po třech letech intenzivních konzultací přijala na svém valném shromáždění v Itálii v roce 2008 definici ekologického zemědělství. Definice ekologického zemědělství je důležitá zejména v oblasti komunikace se zákazníky, je možné ji používat v informačních a propagačních materiálech. Kromě definice IFOAM také zformulovat čtyři základní Principy ekologického zemědělství.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

3.1. Definice ekologického zemědělství Ekologické zemědělství je zemědělský produkční systém, který zachovává zdraví půd, ekosystémů a lidí. Místo využívání vstupů s nepříznivými dopady, spoléhá na ekologické postupy, rozmanitost a koloběhy přizpůsobené místním podmínkám. Ekologické zemědělství spojuje tradice, inovace a vědecký výzkum s cílem prospívat společnému prostředí a podporovat spravedlivé vztahy a dobrou kvalitu života všech zúčastněných. 3.2. Principy ekologického zemědělství Princip zdraví Ekologické zemědělství by mělo udržovat a zlepšovat zdraví půdy, rostlin, zvířat, lidí a planety jako jednoho nedělitelného celku. Tento princip zdůrazňuje, že zdraví lidí a společnosti nemůže být oddělováno od zdraví ekosystémů - zdravá půda produkuje zdravé rostliny, které dále podporují zdraví zvířat a lidí. Zdraví znamená celistvost a integritu živých systémů. Neznamená pouze nepřítomnost nemoci, ale zajištění fyzické, duševní, sociální a ekologické pohody. Imunita, odolnost a schopnost regenerace jsou klíčové znaky zdraví. Úlohou ekologického zemědělství, ať už v zemědělství, výrobě, distribuci či konzumaci, je udržovat a zlepšovat zdraví ekosystémů a organismů, od těch nejmenších v půdě až po člověka. Ekologické zemědělství má zejména cíl produkovat vysoce kvalitní, nutričně bohaté potraviny, které napomáhají preventivní zdravotní péči a udržení zdraví. Proto by se ekologické zemědělství mělo vyvarovat používání hnojiv, látek na ochranu rostlin, veterinárních léků a potravních aditiv, která mohou mít nepříznivý vliv na zdraví. Princip ekologie Ekologické zemědělství by mělo být založena na živých ekologických systémech a kolobězích, pracovat s nimi, napodobovat je a pomáhat jejich udržení. Tento princip pevně zasazuje ekologické zemědělství mezi živé ekologické systémy. Říká, že produkce má být založena na ekologických postupech a recyklaci. Výživa a pohoda jsou dosaženy prostřednictvím ekologie daného produkčního prostředí. V případě plodin je to živá půda; v případě zvířat je to ekosystém farmy; pro ryby a mořské organismy je to vodní prostředí. Systémy ekologického zemědělství, pastevectví a volného sběru by měly pasovat do koloběhů a ekologických rovnováh přírody. Přírodní koloběhy jsou univerzální, ale jejich působení je specifické pro dané území. Ekologické zemědělství musí být přizpůsobeno místním podmínkám, ekologii, kultuře a měřítkům. Potřeba vstupů by měla být snížena opětovným použitím, recyklací a efektivním řízením surovin a energií s cílem udržovat a zlepšovat kvalitu prostředí a šetřit zdroje.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Ekologické zemědělství by mělu udržovat ekologickou rovnováhu prostřednictvím tvorby zemědělských systémů, zakládáním přirozených prostředí pro divoce žijící zvířata a rostliny udržováním genetické a zemědělské rozmanitosti. Ti, kteří produkují, zpracovávají, obchodují nebo konzumují biopotraviny by měli chránit a přinášet prospěch společnému životnímu prostředí: krajině, klimatu, biodiverzitě, vzduchu a vodě. Princip spravedlnosti Ekologické zemědělství by mělo stavět na vztazích, které zajišťují spravedlnost s ohledem na společné příležitosti člověka a životního prostředí. Spravedlnost je charakterizována rovností, respektem, poctivostí a správou společně sdíleného světa, jak mezi lidmi, tak ve vztahu k ostatním živým bytostem. Princip spravedlnosti zdůrazňuje, že lidé, zapojení do ekologického zemědělství,by měli vytvářet a udržovat mezilidské vztahy tak, aby zajistili spravedlnost na všech úrovních a pro všechny zůčastněné - zemědělce, zaměstnance, zpracovatele, distributory, obchodníky i zákazníky. Ekologické zemědělství by mělo poskytovat všem zúčastněným dobrou kvalitu života a pomáhat k zajištění potravinové nezávislosti a snižování chudoby. Jeho cílem je produkovat dostatečnou nabídku potravin a dalších produktů dobré kvality. Tento princip také zdůrazňuje, že hospodářským zvířatům by měly být poskytovány takové životní podmínky a příležitosti, které jsou v souladu s jejich fyziologií, přirozeným chováním a pohodou. S přírodními zdroji, používanými při produkci a konzumaci, by mělo být zacházeno způsobem, který je sociálně a ekologicky spravedlivý a který je ochrání pro budoucí generace. Spravedlnost vyžaduje systémy produkce, distribuce a obchodu, které jsou otevřené a nestranné a zahrnují v sobě opravdové ekologické a sociální náklady. Princip péče Ekologické zemědělství by mělo být řízeno preventivním a zodpovědným způsobem s cílem chránit zdraví a pohodu současných a budoucích generací a životního prostředí. Ekologické zemědělství je živý a dynamický systém, který reaguje na vnitřní i vnější požadavky a podmínky. Ekologičtí podnikatelé mohou zvyšovat efektivitu a produktivitu, nemělo by to ovšem být na úkor zdraví a pohody. Nové technologie musí být tudíž nejdříve zhodnoceny a existující metody přezkoumány. Opatrnost je nezbytná, vzhledem k nedostatečnému porozumění fungování ekosystémů a zemědělství. Princip péče říká, že při řízení, rozvoji a výběru technologií v ekologickém zemědělství jsou klíčové předběžná opatrnost a odpovědnost. Věda je nezbytná pro ujištění, že ekologické zemědělství funguje správně, je bezpečné a ekologicky zdravé. Samy o sobě však nejsou vědecké znalosti dostatečné. Praktické zkušenosti, nashromážděná moudrost a tradiční a

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

původní znalosti nabízí platná a časem prověřená řešení. Ekologické zemědělství by mělo předcházet značným rizikům tím, že přijme vhodné technologie a odmítne ty nepředvídatelné, jako je genetické inženýrství. Rozhodování by mělo odrážet hodnoty a potřeby všech, kteří by mohli být ovlivněni, skrz transparentní a pro všechny přístupné postupy. 4. Některé další směry a postupy udržitelného zemědělství V rámci ekologického zemědělství se vzájemně rozlišuje několik interpretačních směrů podle perspektiv nebo používaných postupů. Pojem ekologické (alternativní, udržitelné) zemědělství je společným názvem pro mnoho směrů a metod. Všechny však vykazují i přes svou různost společné rysy hospodaření na půdě i chovu domácích zvířat jako alternativu ke konvenční, současné zemědělské výrobě. Společným základem je také to, že se v nich nepoužívají průmyslová hnojiva a syntetické pesticidy a snaží se využívat zvláště lokální a obnovitelné přírodní zdroje. Pojem alternativní zemědělství tedy zahrnuje např. biologické zemědělství Claude Auberta, biologicko-dynamické hospodaření, ekologické zemědělství, makrobiotické zemědělství, ekologicko-ekonomické zemědělství, organické zemědělství, organicko-biologické zemědělství, přírodě blízké pěstování plodin v systému ANOG, regenerativní zemědělství, setrvalé zemědělství systém organického zemědělství Howard-Balfour, systém organického zemědělství Lemaire-Boucher, veganické zemědělství, zemědělství Mazdaznan a další. Každý z těchto směrů má vlastní historii vzniku a vývoje, vlastní nosnou filozofii, metodiku, směrnic i kontrolní systém hospodaření, kterými se přísně řídí. Ve stručnosti se zmíním o některých z nich. 4.1 Biologicko-dynamické zemědělství Tento typ farmaření se vyznačuje vlastním odborným a spirituálním krédem. Reprezentuje v zásadě obraz světa, kdy člověk, zemědělství, životní prostředí a produktivní cyklus tvoří součást celku, jenž se musí vyvíjet harmonicky. V roce 1924 Dr. Rudolf Steiner, zakladatel antroposofie, uspořádal osm přednášek na téma úrodnosti půdy: nastínil obraz světa, jehož všechny hlavní prvky na sebe vzájemně působí a kde má člověk pouze omezené možnosti ovlivňovat faktory, které určují rozvoj světa. Steinerova filozofie nikdy nepředpokládala, že by měla být příroda ponechána přirozenému vývoji. Počítá se zásahem člověka, který se moudře zapojuje do řady činností, vedoucích k produkci potravin a krmiv. Výše výnosů závisí na souvislostech a řadě atmosférických podmínek, jako je například déšť, vítr, teplota, sluneční svit, délka dne, a mnoha dalších faktorech, které společně tvoří makroklima.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

Farmář musí zajistit, aby všechny organické materiály, které jsou výsledkem různých procesů probíhajících na farmě, byly navráceny do systému. Musí navíc usilovat o vytvoření harmonie mezi všemi aspekty farmy, aby byla zajištěna soběstačnost farmy. K těmto aspektům patří hospodářská zvířata, pole, pastviny a lesy. Biodynamická farma musí být soběstačná především v oblasti hnojiv, semen, chovu hospodářských zvířat a produkce biochemických přípravků. Externí zásahy je třeba omezit na minimum a jediná přípustná hnojiva, která lze použít, jsou organická hnojiva; případně lze použít kamenný prach, vápenec a surové fosfáty. Hnojivo z domácí produkce lze přeměnit na kompost na místě a lze je nahradit velmi malými dávkami přípravků na bázi rostlin (řebříček, heřmánek, kopřivy, bělokaz dubový, pampeliška a kozlík lékařský) podle vlastní receptury Dr. Steinera. Cílem je podpořit správný vývoj procesů zapojených do rozkladu a zrání kompostu. Dva druhy přípravků z domácí produkce lze aplikovat přímo na pole. Jeden z nich obsahuje malé množství humusu a kravské mrvy, aby byly podpořeny životodárné procesy v půdě a druhý obsahuje jemně rozdrcený křemen k posílení rostlin, podpoře jejich schopnosti asimilace a fotosyntézy a zvýšení jejich odolnosti vůči nemocem. S ohledem na výsev semen a pěstování rostlin je třeba prostudovat kosmické síly, především postavení měsíce a planet, které mají vliv na půdu a úrodu. Každoročně je proto třeba sestavit kalendář setby, aby mohl farmář co nejlépe využít postavení planet a dalších příznivých astrologických jevů, a vyvarovat se jevů s nepříznivým účinkem. 4.2. Organickobiologické zemědělství Tato metoda je nejrozšířenější, nejznámější a dalo by se říci nejsnáze realizovatelná. Provozuje se v celé Evropě, ohniskem bylo ve 30. letech 20. století Švýcarsko. Bývá označována také jako alternativní zemědělství „Mller" po svém zakladateli, německém lékaři. Mller došel při svým výzkumech k závěru, že složení půdních mikroorganismů má vliv na zdravotní stav rostlin. Podle této teorie existují tři vrstvy v půdě. Vrchní vrstva je zónou rozkladu, neboť se tam nacházejí hnilobné bakterie, které rozkládají rostlinné zbytky. Druhá vrstva je tvořena baktériemi mléčného kvašení, které utvářejí biologický filtr zabraňující škodlivým baktériím a jedovatým zplodinám proniknout do třetí vrstvy, což je zóna humusová, kde mají rostliny své kořeny. Orba se v rámci této metody neprovádí, hnojí se chlévskou mrvou a komposty, rotace plodin je široká, obdělávání půdy je plně podřízeno nerušenému rozvoji mikrobiálního života v půdě. 4.3. Organické zemědělství „Howard – Balfour“ Tento systém vypracovali ve 30. a 40. letech 20. století Sir Albert Howard a Lady Eve Balfour. Je typický pro oblast Velké Británie, kde je znám pod označením „organic agriculture“, v Americe se pak rozšířil pod pojmem „organic farming“. Jeho krajní modifikací je tzv. trvale udržitelné zemědělství „sustainable agriculture“. Tato metoda alternativního zemědělství se nevyznačuje nějakým zásadně odlišným přístupem. Základem je využívání plné přirozené úrodnosti půdy a

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

její podpora. Definice v podstatě odpovídá dnešnímu pojetí ekologického zemědělství. Velký význam má zde podpora a rozvoj komplexu mykorrhizy, která disponuje stabilizační funkcí v ustáleném travním porostu. Tato metoda se zaměřuje zejména na pěstování trav a jetelovin. Orba probíhá pouze povrchově, organické hnojení se provádí kompostem a stimulace růstu se provádí řasovými extrakty a výtažky z bylin. 4.4. Organické zemědělství „Lemaire – Boucher“ Jde o směr, který vznikl ve Francii a své uplatnění získal i v Belgii a ve Švýcarsku. V literatuře někdy bývá zařazován a označován za systém biologického zemědělství. Odmítá všechny syntetické pesticidy a minerální hnojiva s tím, že tato porušují půdní rovnováhu, což vede k napadání rostlin chorobami a škůdci. Metoda zahrnuje polní produkci a chov hospodářských zvířat. Charakteristickým znakem je využití kompostů pro organické hnojení, leguminóz pro zelené hnojení a přípravku Calmagol (jde o speciální produkt z vápenitých útesotvorných mořských řas). 4.5. Biologické zemědělství Clauda Auberta Biologické zemědělství je odnoží předchozí metody. Mateřskou zemí tohoto systému je taktéž Francie 50. let 20. století. Obsah této metody odpovídá obecné definici ekologického zemědělství. Stoupenci biologického zemědělství v rámci tohoto směru vytvořili společnost Nature et Progres, která se významně zasloužila o rozvoj alternativního zemědělství, zvláště pak tím, že iniciovala založení mezinárodní organizace IFOAM (v roce 1973 vydala první sešit Bulletinu IFOAM). 4.6. Permakultura Pojem „permakultura“ vytvořil v roce 1975 Australan Bill Mollison. Skládá se ze dvou slov – permanent (trvalý) a agriculture (zemědělství) a vyjadřuje globální a holistický přístup k zemědělství. Různé složky jakékoli oblasti jsou vědomě uspořádány tak, aby podporovaly oboustranně výhodné vztahy. Cílem je vytvořit přirozený ekosystém, kdy je potřeba zásahů člověka (vynaložení energie a práce) postupně omezována a tedy zvyšována stabilita a zajištěn trvale udržitelný rozvoj systému. Principy permakultury podporují celoroční pěstování plodin a využívají zemědělské postupy a činnosti, které spotřebovávají malé množství energie tím nejefektivnějším způsobem. Principy permakultury jsou oblíbené především u malých skupin nebo společností, kterým leží na srdci budoucnost planety. Spíše se podporuje potravinová soběstačnost než produkce potravin pro komerční účely. K základním principům této filozofie patří:

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

• využívání půdy v malém měřítku, • pěstování více druhů plodin spíše než jedné plodiny ve velkém množství, • pěstování víceletých rostlin spíše než letniček, • výhody chovu několika druhů zvířat a pěstování více druhů zeleniny a ostatních plodin, a výhody pestré řady mikroklimatů a stanovišť, • zohlednění dlouhodobého hlediska a budoucích generací, • pěstování místních druhů, které se snadno přizpůsobí daným podmínkám půdy a klimatu, (nikoli hybridů, kteří nejsou tolik odolní, jsou drazí a špatně adaptabilní), • zahrnutí všech složek systému do sítě vzájemně prospěšných pracovních vztahů: lidé, rostliny, zvířata, slunce, vítr, voda, budovy a půda, • zájem o tzv. marginální nebo neproduktivní oblasti: strmé, kamenité, suché a bažinaté půdy. Na základě principů permakultury lze odhadnout dopady probíhajících významných klimatických změn. Jsou vyzdvihovány blahodárné účinky rostlin na klima a příznivé ovlivňování klimatických podmínek. Proměnlivost a ekologická rozmanitost působí jako prevence požárů, období sucha, větru nebo prudkých dešťů. Strukturální a funkční rozmanitost rostlin zvyšuje množství mikroklimat, která naopak vytvářejí příznivé podmínky pro velkou řadu užitečných rostlin; rostliny vytvářejí lepší podmínky pro lidi i zvířata – jedná se o typický příklad pozitivního vzájemného působení jednotlivých složek v souladu s permakulturním přístupem. 4.7. Bezorebné zpracování půdy Systém „přírodního zemědělství“ je založen na principu minimálních zásahů do přírodních procesů. Byl vyvinut japonským farmářem a filosofem Masanobu Fukuokou a je ovlivněn filozofickými a náboženskými principy zen buddhismu a taoismu. Vztah člověka k Zemi musí být založen na čtyřech základních principech: • V žádném případě nenarušovat půdu, protože přirozené narušování půdy je zajištěno kořeny, hmyzem a mikroorganizmy. • Nepoužívat umělá hnojiva, protože poškozují kvalitu půdy. Konvenční zemědělské postupy narušují kvalitativní a kvantitativní vztahy v půdě. Půda se tak stává citlivou a může být nezbytné začít používat umělá hnojiva. Metoda nulového narušení půdy umožňuje zachování její kvality a samozásobení hnojivy napříč přirozenými cykly a životními cykly živočichů a rostlin, kterým poskytuje útočiště. • Nepoužívat chemické produkty, protože oslabují rostliny. Pokud je rostlina náchylná k nemocem, ohrožuje ji hmyz. Nebezpečí nákazy je všudypřítomné, skutečnou hrozbu však představuje, pouze pokud životní prostředí ztratí svou přirozenou rovnováhu. Příroda si dokáže zajistit přirozenou rovnováhu sama a zdravé životní prostředí představuje obranu proti nemocem.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

•

Neodstraňovat plevel, protože je stálou součástí živé ekologické struktury. Přirozeně rostoucí plevel je velice odolný a podporuje všechny formy života. Představuje základní prvek přirozeného zemědělství a neměl by být likvidován.

Od okamžiku, kdy farmář přijme přirozené zemědělské postupy, uplyne několik let, než se obnoví přirozená vitalita půdy. Plodiny pěstované na půdě, která byla vystavena nadměrnému množství umělých hnojiv, budou zpočátku o 10 až 15 % menší než tomu bylo předtím. Výzkum provedený v Japonsku prokázal, že po třech letech, kdy půda nebyla narušována ani kultivována, je možné dosáhnout vyšších výnosů než při použití standardních moderních postupů. Aby bylo možné použít tento postup, musí mít farmář důkladné znalosti o přírodě, rostlinách, vodě, půdě a okolních oblastech. Metoda nulového narušení půdy neponechává těmto procesům zcela volný průběh. Tyto procesy je třeba kontrolovat na základě znalostí vyplývajících z porozumění způsobu uspořádání světa. Je přitom možné využívat v co nejmenší možné míře lidskou činnost. Rostliny musí růst nerušeně a bez pomoci.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

MODUL 1 PRINCIPY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ DOMÁCÍ ÚKOLY Úkol č. 1 • Stručně v krátkých bodech popište, jak na své farmě uplatňujete nebo plánujete uplatňovat Principy ekologického zemědělství – princip zdraví, ekologie, spravedlnosti a péče. • Nyní se pokuste jednotlivé popisy převést do grafické podoby ve formě obrázků, fotografických koláží či diagramů. Uplatňování principů vás odlišuje od běžných zemědělců, využijte tuto výhodu. • Použijte vaše popisy a obrázky pro informování vašich zákazníků, například na vaší internetové strance nebo na informačních cedulích rozmístěných po farmě. Úkol č. 2 Zamyslete se nad tím, které ze čtyř základních důvodů, proč zvolit ekologické zemědělství, převládly u vás? • ideologie, • marketing, • ekologické hospodaření, • tlak veřejnosti a vládní iniciativy. Napište stručně, zda tyto důvody u vás nadále přetrvávají. Pokud ano, naplnily se vaše očekávání? V čem ne? Co byste chtěli do budoucna změnit? Toto cvičení vám pomůže uvědomit si vaše motivy a očekávání a porovnat je se skutečností. Podmínky, ve kterých žijeme a pracujeme se neustále mění, proto je potřeba se jim přizpůsobovat.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

MODUL 1 PRINCIPY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ TEST ZÍSKANÝCH ZNALOSTÍ 1. Do kterých oblastí se promítá pojem „trvalé udržitelnosti“: a. Ekonomika b. Společnost c. Ekologie d. Všechny vyjmenované 2. Vyberte alespoň tři podmínky, které musí splňovat udržitelné zemědělství? a. být pro farmáře i spotřebitele zárukou kvality a bezpečnosti b. zajišťovat, aby nedošlo k vyčerpání přírodních zdrojů a půda byla stále úrodná c. zlepšuje kvalitu životního prostředí a šetrně hospodaří s přírodními zdroji d. pokrývá potřebu potravy a vlákniny u lidí e. je z ekonomického hlediska realizovatelné f. zlepšuje kvalitu života farmářů a celé společnosti g. zajišťovat farmáři určitý příjem h. Všechny vyjmenované 3. Které jsou nejčastější problémy intenzivního průmyslového zemědělství a. Eroze půdy b. Znečištění zdrojů vody c. Znečištění půdy d. Úbytek přírodních stanovišť a vymírání různých druhů živočichů vlivem znečišťování a vysušování mokřin e. Zhoršení kvality půdy způsobené erozí povrchu a akumulace těžkých kovů f. Znečištění vzduchu způsobené používáním velkého množství amoniaku při intenzivním chovu g. Zanášení potravního řetězce zbytky pesticidů a veterinárních léčiv h. Všechny vyjmenované 4. Ve kterém roce byla poprvé v Evropě uzákoněna pravidla ekologického zemědělství? a. 1920 b. 1991 c. 2009 5. Které osobnosti patří mezi zakladatele moderního ekologického zemědělství? a. Rudolf Steiner b. Sir Albert Howard c. Masonobu Fukuoka d. Lady Eve Balfour e. Všichni vyjmenovaní

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 1 – EKOFARMÁŘ

6. Co znamená zkratka IFOAM? a. Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců b. Mezinárodní asociace kontrolních a certifikačních agentur c. Evropská agentura pro ochranu zvířat 7. Ve kterém roce byla poprvé uzákoněna pravidla ekologického zemědělství v České republice? a. 1989 b. 1991 c. 2000

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

ECOFARMING

MODUL 2 - EKOFARMÁŘ

e-ECOFARMING

Tom Václavík

MODUL 2 Autor: Mgr. Tom Václavík www.e-ecofarming.eu

_______________________________________ IMPRESSUM

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Modul 2 STANDARDY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ 1. Název / číslo 2. Rozsah modulu 3. Úroveň modulu 4. Cíl a popis modulu

5. Předcházející kurzy

Standardy ekologického zemědělství Modul Ecofarming 2 – 3 30 hodin – strukturované výukové lekce Úroveň 3 Cílem tohoto modulu je rozvíjet vědomosti a dovednosti účastníka kurzu, které bude potřebovat, aby dokázal postupovat ve shodě s principy a postupy ekologického zemědělství stanovenými systémy certifikace. Modul je koncipován tak, aby účastníkům kurzu pomohl • porozumět specifickým požadavkům systémů ekologické certifikace platných v zemi, kde podnikají, a zastřešujícímu Nařízení rady (ES) č. 834/2007; • poznat rozdíly mezi jednotlivými standardy a přístupy subjektů daného sektoru • uplatnit tyto požadavky při plánování provozu jednotky tak, aby byl zajištěn soulad s těmito požadavky, a popsat rozdíly mezi požadavky systémů certifikace; • sestavit plán přechodu jednotky nebo farmy na ekologický způsob hospodaření v souladu s požadavky určitého systému certifikace. Principy jsou demonstrovány na dostupné literatuře a případových studiích vztahujících se k oblasti, na niž se účastník kurzu zaměřuje. Tento oddíl nabízí možnost předvést klíčové schopnosti v oblasti komunikace a řešení problémů. Účastníci programu by měli mít v ideálním případě kvalifikaci na úrovni 3 nebo 4 v oboru zemědělství nebo zahradnictví a odpovídající odborné znalosti; Praktické zkušenosti v oblasti pěstování plodin a rostlinné výroby jsou velkou výhodou. Podmínkou pro účast v programu je úspěšné absolvování modulu Ecofarming 1 – 5 Principy ekologického zemědělství

6. Klíčové schopnosti a učební výstupy Klíčové schopnosti Výstupy učení Účastník kurzu musí být prokazatelně schopen: 1. Porozumění systémům • vysvětlit, jak probíhá certifikace produktů

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

ekologické certifikace uplatňovaným v rámci Evropské unie

ekologického zemědělství v EU; • kriticky posoudit rozdíly v přístupu mezi členskými státy a v rámci jednotlivých členských států a popsat praktické dopady na oblast uvádění produktů na trh; 2. Znalost konkrétních • popsat hlavní standardy ekologického zemědělství, standardů ekologického jejichž dodržování vyžaduje pověřený subjekt sektoru zemědělství stanovených ekologického zemědělství; orgánem sektoru • provést porovnání s jinými systémy certifikace a popsat dopady na oblast produkce a trh; 3. Uplatnění standardů v rámci • nastínit způsob implementace standardů v rámci systému ekologického konkrétního sektoru produkce, s nímž je dobře zemědělství obeznámen, a popsat důsledky, které má využívání služeb jiného certifikačního orgánu; 4. Znalost faktorů • sestavit plán přechodu farmy na ekologický způsob souvisejících produkce; s přechodem na ekologický • vysvětlit hlavní finanční problémy, které musí způsob zemědělské výroby a během přechodu řešit manažer farmy; finančních aspektů tohoto • navrhnout efektivní způsoby řešení finančních přechodu otázek a doporučit vhodná opatření; 5. Znalost způsobu • rozpoznat spojovací články dodavatelského řetězce uplatňování standardů a ekologického zemědělství • popsat odpovědnosti a požadavky certifikace na v rámci farmy a jednotlivých úrovních dodavatelského řetězce; dodavatelského řetězce pro spotřebitelské zboží 6. Porozumění postupům • posoudit, jak je dodržování mezinárodních používaným k zajištění toho, standardů kontrolováno zeměmi mimo EU; aby importované produkty • vyjmenovat jednotlivé kroky, které musejí přijmout splňovaly požadované dovozci, aby zajistili soulad s příslušnými standardy. standardy ekologického zemědělství.

7. Obsah

• Nařízení Nařízení rady (ES) č. 834/2007 • Národní standardy platné v EU a na globálních trzích • Výklad a praktické uplatnění standardů v jednotlivých jednotkách a celém zemědělském systému • Přechod jednotky na ekologický způsob hospodaření a související požadavky • Typické činnosti v období přechodu a časový plán pro řadu jednotek, včetně jednotek zabývajících se ovocným sadařstvím a vinařstvím • Finanční aspekty přechodu na ekologický způsob zemědělství a zavedení ekologických standardů do praxe

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

8 Podpora

• Typy a vlastnosti dodavatelského řetězce ekologického zemědělství • Požadavky EU na import a export produktů ekologického zemědělství Výuka Požadované zdroje

9. Bibliografie

Způsoby hodnocení • Konverze na ekologické hospodaření a projektování ekologických farem, Odborná monografie, Jan Moudry a kol., 2007, Jihočeska univerzita v Českych Budějovicích, Zemědělska fakulta • Jak se stát ekologickým zemědělcem, Ing. Petr David, Spolek poradců v ekologickém zemědělství, Metodický list č. 28 • IFOAM, Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců. Základní normy IFOAM pro ekologické zemědělství a zpracování (IFOAM Basic Standards), 2002 •

•

Ekologické zemědělství v praxi (Bořivoj Šarapatka, Jiří Urban a kol., PRO-BIO 2006)

Právní předpisy pro ekologické zemědělství, web Ministerstva zemědělství ČR, aktualizace dne 28.7.2011, http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologickezemedelstvi/legislativa/ Ekologické zemědělství, web Evropské komise, http://ec.europa.eu/agriculture/organic/home_cs, aktualizace dne 28.7.2011

10. Vysvětlení pojmů

Modul 2 STANDARDY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ZÁKLADNÍ ZNAKY POSTUPŮ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Základní principy ekologického zemědělství • považovat farmu za jeden systém nebo „organismus“ v kontextu místního ekosystému; • chránit rovnováhu vztahů v rámci vlastního systému farmy a vztahů mezi systémem farmy a okolním ekosystémem;

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

• • •

uchovávat příslušný stupeň rozmanitosti druhů v rámci systému a kontrolovat výskyt parazitů a zhoubných organismů; podporovat biologické cykly v systému a věnovat zvláštní pozornost cyklu organických látek, podporujících tvorbu humusu; maximálně využívat sluneční energii a omezovat externí zásahy všech typů na absolutní minimum.

Na základě těchto obecných principů lze nyní představit speciální zemědělské postupy. Přestože zde není dostatek prostoru k provedení úplné analýzy a popisu postupů ekologického zemědělství, podíváme se alespoň stručně na nejdůležitější z nich. Získáte tak lepší představu o tom, jak systém ekologického zemědělství funguje, a jak se odlišuje od konvenčního zemědělství. Aby byl zajištěn dobrý vztah s okolním ekosystémem, je třeba pěstovat plodiny a místní ekotypy, které nejlépe odpovídají podmínkám místního prostředí. Je nutno uchovávat živé ploty, remízky a zalesněné oblasti a zlepšovat jejich kvalitu, aby byla zvýšena rozmanitost druhů a zajištěna ochrana před větrem a erozí. Zemědělský podnik tak bude mít nejen minimální dopad na venkovskou krajinu, ale tento dopad bude navíc pozitivní. Orat je třeba minimálně, aby nedocházelo ke zhutňování a erozi půdy, a je nutno podporovat tvorbu humusu. Orba za účelem rozdrolení hrud zeminy musí být vždy mělká, a orbu do střední a velké hloubky je třeba provádět výhradně za pomoci vybavení, které neotáčí zeminu. Pěstování jetelotravin a mulčování přispívá ke zlepšení struktury, síly a pórovitosti půdy. Po kompostování půdy je třeba vždy provést hnojení organickými hnojivy, což podpoří tvorbu humusu. Odplevelování je třeba provádět převážně za použití následujících postupů: střídáním plodin, mechanickými nebo fyzikálními metodami a příležitostně spalováním. Plodiny se musí obměňovat často, je třeba střídat luskoviny a plodiny s hlubokými kořeny, aby byla zajištěna ochrana struktury půdy před poškozením, omezit odplavování živin a zaručit další přísun dusíku pravidelným pěstováním rostlin, které na sebe vážou dusík. Střídání správných plodin reguluje rovněž přítomnost parazitů v půdě. Kontrolu parazitů je třeba provádět prostřednictvím odpovídající manipulace s antagonizmy, které jsou přítomny v přírodě. V některých případech (při pěstování zeleniny) je vhodné používat rostliny, které slouží jako repelenty. Někdy lze použít k ošetření rostlin biologické, fyzikální, agronomické nebo biotechnologické (látky přitahující hmyz a ptáky a repelenty) postupy nebo látky minerální s nízkým profilem toxicity příp. přirozené látky. Základní cíle ekologického zemědělství a zpracování bioproduktů Základní cíle ekologického zemědělství a zpracování jeho produktů jsou nejvyšší světovou organizací ekologického zemědělství IFOAM definovány následovně:

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

• • • • • • • • • • • • • • • • •

Produkovat potraviny vysoké jakosti a to v dostatečném množství; Postupovat přitom konstruktivním a život obohacujícím způsobem v součinnosti s přírodními systémy a cykly; Brát ohled na širší sociální a ekologické dopady výroby a zpracovatelských systémů; Podporovat a rozvíjet v rámci systému hospodaření biologické cykly, zahrnující mikroorganismy, půdní flóru a faunu, rostliny a živočichy; Rozvíjet hodnotné a udržitelné vodní ekosystémy; Udržovat a zvyšovat dlouhodobou úrodnost půdy; Zachovávat genetickou rozmanitost produkčního systému a jeho okolí, včetně ochrany stanovišť zvěře a rostlin; Podporovat zdravý způsob využívání a náležitou péči o vodu, vodní zdroje a veškerý život v ní; V maximální možné míře využívat v produkčních systémech obnovitelné zdroje; Vytvářet harmonickou rovnováhu mezi rostlinnou výrobou a chovem hospodářských zvířat; Zajistit všem hospodářským zvířatům vhodné životní podmínky s náležitým ohledem na základní aspekty jejich vrozeného chování; Minimalizovat znečišťování prostředí; Zpracovávat produkci s využitím obnovitelných zdrojů; Vyrábět bioprodukty, které jsou zcela biodegradovatelné; Vyrábět kvalitní textilie s dlouhou trvanlivostí; Umožnit všem, kteří se zapojí do ekologické výroby a zpracování, takovou kvalitu života, která bude znamenat splnění základních potřeb a zajistí přiměřený výnos a uspokojení z práce, včetně bezpečného pracovního prostředí; Postupovat směrem ke kompletnímu produkčnímu, zpracovatelskému a distribučnímu řetězci, který bude sociálně spravedlivý i ekologicky zodpovědný.

EKOLOGICKÁ PRODUKCE V MEZINÁRODNÍM PRÁVU Tak jako se postupně rozvíjelo ekologické zemědělství jako relativně samostatný způsob hospodaření, ekvivalentní konvenčnímu zemědělství s inovujícími prvky, bylo třeba tento nový směr promítnout také v obsahu právních norem. Vzniku právní normy, která by obecně regulovala danou oblast s všeobecnou závazností a stanovila prostředky k vynucení, však z počátku předcházela tzv. svazová pravidla, tzn. normy hospodaření utvářející se na půdě jednotlivých svazů sdružujících zemědělce. Byly tak výsledkem nevládního úsilí soukromých osob, které byly k tomuto kroku nuceni potřebou stanovit jasná a konkrétní pravidla. V 70. letech 20. století, kdy se tyto normy poprvé kodifikují, dochází totiž k rychlejšímu rozvoji ekologického zemědělství a taktéž k nárůstu zájmu spotřebitelů o biopotraviny. Vlastními směrnicemi, kontrolním systémem, metodikou a průběhem vývoje se vyznačují specifické směry zemědělství vzniklé do konce druhé světové války. Standardy či normy regulují produkční postupy v ekologickém zemědělství, v některých případech také zpracování produktů ekologického zemědělství. Standardy mohou být dobrovolné nebo ukotvené v právním řádu. Již od 70tých let minulého století prováděli

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

soukromá sdružení zemědělců certifikaci ekologických producentů. Od 80tých let 20.století začali některé vlády vytvářet pokyny a normy pro ekologickou produkci. V 90tých letech začal trend k uzákonění těchto postupů a standardů, konkrétně v Evropské unii v roce 1991 začal platit Nařízení ES 2092/1991, stanovující normy pro 12 členských zemí. V roce 1985 se objevuje v Rakousku první norma s právní sílou zákona. Obdobné zákony následně vznikají i v dalších evropských zemích, např. v Dánsku, Francii, Švýcarsku, atd. V roce 1993 právně ukotvila vlastní národní program Velká Británie. Po Evropské unii následoval v roce 2001 japonský programu a v roce 2002 vytvořily Spojené státy národní programu ekologického zemědělství. V roce 2005 vytvořil IFOAM Principy ekologického zemědělství, základní vodítko pro mezinárodní směrnice a certifikační kritéria. V roce 2007 mělo více než 60 zemí vlastní pravidla ekologického zemědělství. V evropském regionu se jako minimum uplatňovalo Nařízení Rady (EHS) 2092/91, revidované a upravené v roce 2007 Nařízením rady (ES) č. 834/2007 a dalšími předpisy, které stanoví minimální požadavky na označování bioproduktů a biopotravin a jejich uvádění do oběhu. Národní zákony členských států EU mohou stanovit přísnější režim, nikoliv však nižší než je v obecné podobě uveden v Nařízení. Významnou funkcí Nařízení je sjednocující funkce ve vztahu k zásadám ekologického zemědělství. Rozlišování jednotlivých svazových směrnic z hlediska jejich podstaty tak upadá. Na druhou stranu však působí jako lex specialis a svým propracovanějším obsahem doplňují pravidla v Nařízení a národních zákonech. Přísnost je dána zejména v nepřípustnosti souběhu konvenční a ekologické produkce, což je dle Nařízení možné. Samozřejmě rozdílnost je dána i v dalších oblastech. Codex Alimentarius FAO a WHO Jednotné pokyny pro zemědělskou produkci určují také specializované organizace OSN – Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světová zdravotnická organizace (WHO). Ústřední roli zde hraje Komise pro Codex Alimentarius, společný program FAO a WHO pro normy pro potraviny, která v roce 1991 začala (ve spolupráci s kontrolními organizacemi jako např. IFOAM a orgány EU) vydávat podrobná doporučení ohledně výroby, zpracování a označování ekologicky vyrobených potravin a jejich uvádění na trh. Požadavky stanovené v těchto doporučeních Kodexu jsou plně v souladu se Základními normami IFOAM a s nařízeními EU souvisejícími s biopotravinami. Doporučení týkající se obchodu s biopotravinami zohledňují a respektují některé existující normy a předpisy platné v různých zemích (především nařízení EU č. 2092/91 a také soukromé normy uplatňované sdruženími výrobců, zvláště ty, které vycházejí ze Základních norem IFOAM). Doporučení definují produkci biopotravin a zakazují používání označení, které by ve spotřebitelích mohlo vyvolávat mylný dojem o kvalitě produktu a způsobu jeho výroby. Kodex je významným dokumentem, který představuje jisté východisko pro sjednocení mezinárodních pravidel, jejichž primárním účelem je posílit důvěru spotřebitelů. Bude nezbytným nástrojem při posuzování rovnocennosti podle norem Světové obchodní organizace. Doporučení Kodexu pro ekologicky vyrobené potraviny budou pravidelně

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

revidována, a to minimálně každé čtyři roky postupem určeným v Kodexu. Podrobné informace o dokumentu Codex Alimentarius jsou dostupné na domovské stránce www.codexalimentarius.net. K dispozici je rovněž zvláštní stránka pro ekologické zemědělství na domovské stránce FAO: http://www.fao.org/organicag/. Normy IFOAM IFOAM, Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců (International Federation of Organic Agriculture Movements), byla založena v roce 1972 a dnes sdružuje více než 700 členů z více než 100 zemí celého světa. Mezi členy jsou svazy ekologických zemědělců, zemědělci, zpracovatelé, obchodníci, poradci, výzkumné a vzdělávací instituce. IFOAM nabízí svým členům fórum pro mezinárodní spolupráci a výměnu zkušeností. V letech 1982 až 1983 IFOAM poprvé vydala tak zvané IFOAM Basic Standards (IBS) – základní standardy, které odrážejí výše uvedené Základní cíle ekologického zemědělství a rozpracovávají je v základní směrnici s celosvětovou platností. Tato pravidla vytvořená na nadnárodní úrovni vyjmenovávají minimální požadavky pro následnou národní či soukromou právní úpravu v oblasti ekologického zemědělství. Tímto představují základní úroveň právní úpravy a stanovují obecné zásady pro hospodaření, výrobu biopotravin a obchodování s nimi, pro kontrolu a certifikaci, veřejné stravování a výrobu nepotravinářských výrobků (např. kosmetika). Základní standardy IFOAM hrála významnou roli, protože celosvětově sjednotila standardy v ekologickém zemědělství a výrobě biopotravin. Jsou pravidelně přepracovávány a byly již přeloženy do řady světových jazyků. Tyto standardy jsou přísnější než běžné národní právní úpravy ekologického zemědělství, stále se vyvíjí a zdokonalují. Standardy IFOAM totiž odráží aktuální stav ekologického zemědělství a zpracovatelských metod. Základní standardy IFOAM nemohou být používány pro certifikaci samy o sobě. Poskytují rámec pro certifikační orgány a standardizační organizace v celosvětovém měřítku a jsou výchozím rámcem pro národní, regionální či svazové směrnice, které jsou podrobnější a konkrétnější podle specifických podmínek. Základní normy IFOAM vymezují způsob pěstování, výroby a zpracování ekologických produktů a nakládání s nimi. Jde o obecné zásady, doporučení, základní normy a výjimky, které vycházejí ze současného stavu ekologického zemědělství a současných ekologických postupů zpracování a na jejichž základě mohou rozhodovat organizace vydávající osvědčení a stanovující normy po celém světě. Jejich hlavním účelem je zajistit, aby vnitrostátní předpisy neomezovaly volný obchod. Pokud jsou výrobky prodávány na trhu za použití ekologického značení, pak výrobce i zpracovatel musí pracovat pod dohledem certifikačních orgánů a musí být osvědčen certifikačními orgány podle norem, které splňují nebo překračují IFOAM Basic Standards. Toto vyžaduje systém pravidelné kontroly a certifikace. Taková certifikace zajišťuje důvěryhodnost ekologických výrobků a napomáhá k vybudování důvěry spotřebitele.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Normy a standardy IFOAM se neustále vyvíjí. V posledních několika letech jsou upravovány tak, aby mohly tvořit mezinárodně použitelné normy ekologické zemědělské produkce, které mohou být použity přímo k certifikaci. Normy IFOAM slouží jako globální platforma pro diskusi a výměnu názorů pro tvůrce standardů a směrnic při jednáních o detailech konkrétních standardů, a tím přebírají úlohu, kterou v minulosti zastávala základní pravidla – IFOAM Basic Standards. IFOAM Standardy rovněž nahrazují Basic Standards při akreditačních programech: certifikační orgány, které chtějí zachovat nebo získat akreditaci IFOAM budou muset používat IFOAM Standardy nebo zajistit jejich shodu se svými soukromými normami. Pro členské státy Evropské unie je v souladu s pokyny IFOAM vypracováno Nařízení rady (ES) č. 834/2007 a nařízení Komise (ES) č. 889/2008. V České republice je od 1.1.2001 v platnosti Zákon o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., který plně akceptuje pokyny IFOAM i uvedených nařízení EU. Právní úprava ekologického zemědělství v Evropské unii 1. ledna 2009 vstoupila v platnost nová nařízení EU o výrobě, kontrole a označování ekologických produktů. Některá nová ustanovení týkající se označování ekologických produktů vstoupila v platnost 1. července 2010. V červnu 2007 se Evropská rada ministrů zemědělství dohodla na novém Nařízení Rady o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Toto nové Nařízení Rady jasně definuje cíle, principy a obecná pravidla pro ekologickou produkci. Záměrem tohoto nového právní rámce je nastavení nového směru, jakým by se pokračující rozvoj ekologického zemědělství měl ubírat. Cílem jsou udržitelné kultivační systémy a různorodost vysoce kvalitních výrobků. V rámci tohoto procesu bude v budoucnu kladen ještě větší důraz na ochranu životního prostředí, biodiverzitu a vysoký stupeň ochrany zvířat. Ekologická produkce musí respektovat přírodní systémy a cykly. Udržitelná produkce by se měla uskutečňovat pouze za pomoci biologických procesů a mechanických způsobů výroby a prostřednictvím výroby vázané na půdu a bez používání geneticky modifikovaných organizmů (GMO). V ekologickém zemědělství jsou upřednostňovány uzavřené cykly využívající vnitřní zdroje před otevřenými cykly spojenými s dodávkou vnějších zdrojů. Vnější zdroje by měly být v ideálním případě omezeny na ekologické zdroje z jiných ekologických farem, přírodní látky nebo látky z nich odvozené a minerální hnojiva s nízkou rozpustností. Používání syntetických chemických látek je ve výjimečných případech povoleno pouze v případě, kdy neexistují vhodné alternativy. Musí se však jednat o látky, které byly povoleny na základě jejich důkladného prozkoumání ze strany Komise a členských států a které jsou uvedeny na pozitivních seznamech v příloze Nařízení Komise.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Jelikož se Evropská unie rozšiřuje jak na dálném severu, tak i v jižní a východní Evropě, lze místní podnebné, kulturní či strukturální rozdíly kompenzovat určitou pružností pravidel. Potraviny lze označovat za „ekologické“ pouze tehdy, pochází-li nejméně 95 % zemědělských složek z ekologické výroby. Ekologické složky v konvenčních potravinách mohou být uváděny na seznamu složení jako ekologické pouze v případě, že tato potravina byla vyrobena v souladu s ekologickou právní úpravou. Aby se zajistila větší transparentnost, musí být na výrobku vyznačen číselný kód kontrolního orgánu. Požívání geneticky modifikovaných organismů (GMO) a produktů vyrobených z GMO je v ekologické výrobě stále zakázáno. Výrobky obsahující GMO se nesmí označovat za ekologické s výjimkou těch, do kterých se složky s obsahem GMO dostanou neúmyslně a podíl GMO bude nižší než 0,9 %. Podle nové právní úpravy musí výrobci balených ekologických potravin používat od 1. července 2010 logo EU pro ekologickou produkci. Použití loga pro ekologickou produkci z třetích zemí je nicméně dobrovolné. Pokud je výrobek označen logem EU pro ekologickou produkci, musí na něm být od 1. července 2010 vyznačeno místo výroby zemědělských složek. Distribuce ekologických produktů z třetích zemí na společném trhu je povolena pouze tehdy, jsou-li tyto produkty vyráběny a kontrolovány na základě stejných nebo rovnocenných podmínek. Dovozní režim byl rozšířen o novou právní úpravu. Dříve bylo možné dovážet pouze ekologické výrobky z třetích zemí uznaných EU, nebo zboží, jehož výroba byla kontrolována členskými státy a které obdrželo dovozní licenci. Postup u dovozních licencí bude v budoucnu nahrazen novým dovozním režimem. Kontrolní orgány působící ve třetích zemích budou poté přímo schvalovány a monitorovány Evropskou komisí a členskými státy. Tento nový postup umožní Evropské komisi lépe řídit a monitorovat dovoz ekologických produktů a kontrolu ekologických záruk. Kromě toho byl v nové právní úpravě vytvořen i základ pro přijetí pravidel EU pro ekologickou akvakulturní produkci a mořské řasy. SPECIFIKA PRÁVNÍ ÚPRAVY EU PRO EKOLOGICKOU PRODUKCI Kromě nového nařízení Rady byla v roce 2008 přijata dvě nařízení Komise upravující ekologickou produkci, dovoz a distribuci ekologických výrobků a jejich označování. Nařízení Rady Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 z 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů nahrazující nařízení (EHS) č. 2092/91 Toto nařízení stanovuje právní rámec pro všechny úrovně výroby, distribuce, kontroly a označování ekologických produktů, které mohou být nabízeny a obchodovány v EU. Na základě jasně stanovených cílů a principů definuje nepřetržitý rozvoj ekologické produkce. Všeobecné pokyny pro výrobu, kontrolu a označování ekologických výrobků byly stanoveny nařízením Rady a změnit je proto může pouze Evropská rada ministrů zemědělství. Současně se ruší předchozí nařízení (EHS) č. 2092/91.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Nařízení o novém označování ekologických výrobků byla v souvislosti s povinným používáním loga EU pro ekologickou produkci odložena dodatkem k nařízení Rady do 1. července 2010. Oblast, na kterou se nařízení vztahuje Nařízení Rady se vztahuje na následující zemědělské výrobky včetně akvakulturní produkce a kvasinek • Živé nebo nezpracované produkty • Zpracované potraviny • Krmivo pro hospodářská zvířata • Osivo a rozmnožovací materiál Nařízení se také vztahuje na oblast sběru divokých rostlin a mořských řas. V rozsahu nařízení není zahrnuto: • Produkty rybolovu a lovu divokých zvířat Nařízení Komise Dosud byla přijata níže uvedená nařízení Komise: • Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 z 5. srpna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro produkci, označování a kontrolu ekologických produktů, včetně jeho prvního dodatku o výrobních pravidlech pro ekologické kvasinky První dodatek k nařízení, kterým se stanoví nová pravidla pro produkci ekologických kvasinek. • Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 z 8. srpna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz ekologických produktů z třetích zemí V nařízení Komise (ES) č. 889/2008 jsou upraveny všechny úrovně rostlinné a živočišné výrobce počínaje obděláváním půdy a chovem zvířat až po zpracování a distribuci ekologických potravin a jejich kontrolu. Tato pravidla jsou po technické stránce značně podrobná a z větší částí představují rozšíření původního nařízení o ekologické produkci s výjimkou skutečností, které byly nařízením Rady upraveny odlišně. K nařízení Komise je připojeno vícero příloh. Tyto přílohy mimo jiné zahrnují: • Výrobky povolené v ekologickém zemědělství, jako jsou hnojiva, půdní činidla a pesticidy. • Minimální požadavky na velikost ustájovacích prostor a oblastí volného pohybu včetně pastvin pro ekologicky chovaná hospodářská zvířata v závislosti na druhu zvířat a stádiu vývoje. • Neekologická krmiva, doplňkové látky a činidla pro výrobu krmných směsí a premixů povolených v ekologickém zemědělství. • Neekologické složky, doplňkové látky a činidla povolená ve výrobě ekologických potravin (včetně výroby kvasinek) • Požadavky na logo Společenství Tyto přílohy a ostatní části nařízení může Komise nadále doplňovat, aby byla zachována jejich aktuálnost vzhledem k nepřetržitému vývoji v technologii, vědě a trhu s ekologickou produkcí.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Na podporu zavedení nových pravidel a začlenění některých výjimek z předchozího nařízení o ekologické produkce, jejichž platnost má vypršet, byla stanovena přechodná opatření. Kromě legislativy EU pro ekologické zemědělství a ekologickou produkci musí ekologičtí zemědělci a zpracovatelé také dodržovat obecně platná pravidla pro zemědělskou produkci a zpracování zemědělských produktů. To znamená, že všeobecně platná pravidla upravující výrobu, zpracování, marketing, označování a kontrolu zemědělských produktů se vztahují také na ekologické potraviny. Nová nařízení o dovozu Ve spolupráci s členskými státy bude Komise pokračovat v běžném bilaterálním uznávání třetích zemí. Komise bude přitom s podporou členských států dohlížet na výrobu a kontrolu ekologických produktů, jež musí být v souladu s cíly a principy ekologické právní úpravy, nemusí však být naprosto totožné. Seznam uznaných třetích zemí je uveden v Příloze III nařízení o dovozu. Nová nařízení o dovozu zaručují možnost dovozu ekologických produktů z třetích zemí, které dosud nedosáhly bilaterálního uznání. Produkty, které jsou vyráběny a kontrolovány naprosto shodným způsobem jako v EU, budou mít také v budoucnu volný přístup na společný trh. Kontrolní orgány, které hodlají provádět tyto kontroly, se musí obrátit na Komisi EU a k tomuto účelu získat od Komise a členských států oprávnění. Svým dozorem jsou odpovědni přímo Komisi ve spolupráci s členskými státy. Jelikož se však výrobní podmínky ve třetích zemích často velmi liší od podmínek v Evropě, nelze vždy pro výrobu nebo kontrolu uplatňovat naprosto stejná pravidla. Musí se tedy připustit používání podobných pravidel, která se budou v principu shodovat s cíly a principy ekologické legislativy. Tato pravidla musely členské státy dříve kontrolovat zvlášť u každého jednotlivého produktu v rámci procesu povolení dovozu. Tento složitý systém bude nyní nahrazen jednodušším systémem. Kontrolní orgány schválené k tomuto účelu budou moci v budoucnu provádět tuto kontrolu na místě. Tyto kontrolní orgány musí být k tomuto účelu též přímo schváleny Komisí EU a členskými státy a zůstat pod jejich přímým řízením. Byly vydány pokyny podrobněji vysvětlující, jak mohou kontrolní orgány požádat o schválení, jak by měly být řízeny a jaká další opatření jsou nezbytná v souvislosti s dovozem ekologických produktů a jejich kontrolou. Nová nařízení o dovozu v budoucnu celkově usnadní dovoz ekologické produkce do EU a současně přitom zajistí lepší monitoring a znemožní podvodné a klamavé jednání. Historický přehled právní úpravy ekologického zemědělství v EU Evropská rada ministrů zemědělství přijala v roce 1991 nařízení (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin. Toto nařízení bylo zavedeno v rámci reformy společné zemědělské politiky EU a

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

představovalo ukončení procesu, ve kterém ekologické zemědělství bylo oficiálně uznáno 15 státy, jež v té době byly členskými státy EU. Nařízení o ekologické produkci nejprve upravovalo pouze výrobu rostlinných produktů. Dodatečná opatření pro výrobu živočišných produktů byla zavedena později. Tato pravidla zahrnovala předpisy pro krmiva, prevenci onemocnění, veterinární léčbu, ochranu zvířat, chov hospodářský zvířat obecně a používání statkového hnoje. Užívání geneticky modifikovaných organizmů a výrobků z nich vyrobených bylo v ekologické produkci výslovně zakázáno. Ve stejnou dobu byl schválen dovoz ekologických produktů z třetích zemí, jejichž výrobní kritéria a systémy kontroly bylo možné uznat za rovnocenné s EU. Opatření obsažená v nařízení (EHS) č. 2092/91 se v důsledku tohoto pokračujícího procesu doplňování a pozměňování stala velmi komplexní a ucelená. Význam, který původní nařízení EU o ekologické produkci mělo, spočíval v tom, že nařízení dalo základ společným minimálním normám pro celou EU. V tomto procesu se posílila důvěra spotřebitelů, kteří tak mohli nakupovat ekologické produkty z ostatních členských států s jistotou, že tyto výrobky splňují stejné minimální požadavky. Členské státy a soukromé organizace si pak mohli sami uzákonit své další přísnější normy. Databáze ekologických osiv Základním principem ekologického zemědělství je užívání ekologicky pěstovaných osiv v rámci zemědělské činnosti. Členské státy vedou online databázi takovýchto osiv, aby usnadnily jejich získání. Do tohoto seznamu mohou dodavatelé vkládat ekologicky pěstované osiva a sazenice brambor, které nabízejí k prodeji. Více informací naleznete v rubrice databáze. Logo a označování biopotravin vyrobených v zemích EU Všechny produkty, které nesou logo EU pro ekologickou produkci, byly vyrobeny v souladu s nařízením EU o ekologickém zemědělství. Podporují proto důvěru zákazníků, co se týče původu a kvality jejich potravin a nápojů. Od 1. července 2010 je používání loga povinné. Výhodou loga EU pro ekologickou produkci je, že spotřebitelé všech členských států mohou ekologické produkty rozpoznat mnohem snadněji bez ohledu na jejich původ. Logo EU pro ekologické zemědělství ujišťuje spotřebitele o původu a kvalitách nakupovaných potravin a nápojů a jeho přítomnost na jakémkoli výrobku zaručuje soulad s Nařízením EU o ekologickém zemědělství. Od července 2010 je logo pro biovýbky EU povinné pro všechny předem balené potraviny v Evropské unii. Je také možné použít logo dobrovolně pro předem nebalené produkty ekologického zemědělství vyrobené v EU nebo pro produkty ekologického zemědělství dovezené z třetích zemí.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Nové logo pro biovýrobky je druhým certifikačním symbolem pro produkty ekologického zemědělství v EU. První symbol se začal používat na konci 90. let 20. století a byl založen na dobrovolné bázi. Od 1. července 2010 je tento symbol již zastaralý, ale ještě se může vyskytnout na některých produktech, než zmizí z dodavatelského řetězce. Kontrola a certifikace Ekologičtí zemědělci, zpracovatelé a dovozci musejí splňovat přísné předpisy, pokud chtějí používat evropské ekologické logo a označování nebo rovnocenné národní označování. Aby dodržování těchto předpisů bylo zajištěno, musí být zaveden stejně přísný systém kontrol. Tyto kontroly musejí být prováděny v každém úseku dodavatelského řetězce ekologického zemědělství, aby si spotřebitelé mohli být jisti, že zakoupené biopotraviny byly skutečně vyrobeny podle přísných evropských pravidel, která jsou zaměřena na respektování životního prostředí a pohodu zvířat a v této souvislosti i kontrolována. Inspekce Je velmi důležité, aby každý zemědělec, zpracovatel a dovozce v dodavatelském řetězci ekologického zemědělství byl alespoň jednou ročně kontrolován, že dodržuje stanovená nařízení. Na tento proces dohlíží jednotlivě každý členský stát EU, který je zodpovědný za zřízení kontrolního systému s kompetentními orgány zajišťujícími dodržování závazků stanovených v Nařízení pro ekologické zemědělství. Kontrolní orgány Pro tuto funkci každý členský stát EU ustanovil určitý počet veřejných orgánů a/nebo schválil soukromé kontrolní organizace. Všechny kontrolní orgány nebo kontrolní úřady jednají pod dohledem nebo v úzké spolupráci s centrálními odpovědnými úřady členských zemí. Členské země každoročně zpracovávají zprávu pro komisi EU o předmětném dohledu nebo spolupráci. Všechny soukromé kontrolní organizace musejí splňovat určité podmínky: • Musí být akreditovány v souladu s Všeobecnými požadavky EU pro orgány provozující systémy certifikace produktů • Musí být schváleny kompetentními orgány členských států a ty nad nimi musí vykonávat dohled • Musejí být nestranné při kontrole podnikatelského subjektu. Kódová čísla kontrolních orgánů či organizací Použití loga EU označujícího ekologický produkt musí být vždy doprovázeno kódovým číslem kontrolního orgánu či organizace, kterým podléhá provozovatel, který vyrobil posledně vyrobené výrobky nebo přípravky. Obecný formát kódového čísla je AB-CDE-999, kde AB je kód ISO státu, který provedl kontrolu, CDE je výraz vyjadřující vztah k ekologické výrobě, jako například „bio“, „org“ nebo „eko“ a 999 je referenční číslo.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Členské státy přidělí kódové číslo každému kontrolnímu orgánu či organizaci, které mohou prokázat, že působí na území těchto členských států. Tento kód byste měli nalézt na každé ekologické značce. Kódové číslo znamená, že výrobek, který si kupujete, byl prověřen daným kontrolním orgánem či organizací a garantuje, že byl vyroben nebo zpracován souladu s nařízením o ekologickém zemědělství. Zde je aktuální seznam kontrolních orgánů a organizací EU s jejich kódovými čísly (en). Na dovážených výrobcích musí být povinně uvedeno kódové číslo kontrolního orgánu či organizace pouze v případě, je-li na výrobku ekologické logo EU. Evropská komise je pověřena udělováním kódových čísel kontrolním orgánům a organizacím vykonávajícím kontrolní činnost mimo EU. Zde uvádíme: • seznam kódových čísel kontrolních orgánů a organizací z uznaných třetích zemí (en) (článek 7 a příloha III nařízení (ES) č. 1235/2008) • seznam kódových čísel kontrolních orgánů a organizací působících v oblasti povolení dovozu (en) vydávaných členskými státy v souladu s postupem popsaným v článku 19 nařízení (ES) č. 1235/2008) Certifikace Předtím než zemědělci mohou začít s ekologickým hospodařením nebo výrobou bioproduktů, musejí se nejprve přihlásit u kontrolního úřadu či organizace ve svém členském státě. Jejich prostory a výrobní postupy musejí kontrolní úřady či organizace následně prověřit a uznat za vhodné. Ekologické farmy musejí nejprve projít přechodným obdobím, než své produkty mohou začít prodávat jako bioprodukty. Přestupky a neregulérní jednání V případě, že se u zemědělce zjistí nesrovnalost v souvislosti s dodržováním podmínek Nařízení, může kontrolní orgán příslušnému podnikateli zakázat prodávat jeho produkty v bio kvalitě. Pokud se přestupek vyskytne pouze u určitého množství surovin či produktu, kontrolní orgán či organizace zajistí, aby osvědčení, označení a loga odkazující na ekologický původ nebyla použita na konkrétní sérii těchto produktů. PRÁVNÍ ÚPRAVA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE V roce 2000 byl schválen zákon o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., který je v souladu s legislativou EU. Zákon stanovil pravidla pro pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat, dále pro zpracování, dovoz, vývoz a označování bioproduktů a biopotravin včetně všeobecných požadavků a kontrolních postupů. S účinností od 30.12.2005 začal platit zákon č. 553/2005 Sb., kterým se měnil zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Smyslem novely bylo vypustit ze zákona č. 242/2000 Sb. všechna ustanovení, která byla duplicitní s evropskou legislativou EZ (nařízení

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství). Došlo tak ke zjednodušení legislativy ekologického zemědělství. Úplné znění zákona č. 242/2000 Sb. vyšlo ve Sbírce zákonů jako zákon č 30/2006 Sb., dne 2.2.2006. S účinností od 1.2.2006 začala také platit nová prováděcí vyhláška MZe č. 16/2006 Sb., která nahradila všechny dosud platné prováděcí vyhlášky k zákonu č. 242/2000 Sb. Od 1.2.2006 jsou tak zrušeny prováděcí vyhlášky č. 53/2001 Sb., 263/2003 Sb. a 174/2004 Sb. V rámci legislativních změn došlo k výraznému zjednodušení právních předpisů pro EZ. Poslanecká sněmovna ČR v červnu 2011 v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o ekologickém zemědělství, která má kromě jiného zjednodušit předpisy a vydávání výjimek z pravidel nebo zkvalitnit kontrolní systém. Novela, která reaguje na změny v evropské legislativě, jež nastaly od roku 2009, neobsahuje změny pravidel hospodaření. Hlavní změny, které přináší, jsou spíše administrativní a mají přispět k lepšímu fungování systému ekologického zemědělství. Kontrola a certifikace Od roku 2006 se změnil postup při registraci v ekologickém zemědělství. V praxi je nezbytné postupovat tak, že žadatel nejdříve zkontaktuje kontrolní organizaci, kterou si vybere, přihlásí se u ní ke kontrole a certifikaci a uzavře s ní smlouvu o kontrole. Kontrolní organizace poté provede vstupní kontrolu podniku a vystaví příslušné potvrzení, které tvoří přílohu žádosti o registraci, která se podává na MZe. V současné době si ekologičtí podnikatelé mohou vybrat, která ze tří kontrolních organizací (KEZ o.p.s., ABCERT GmbH a Biokont CZ, s r.o.) je bude kontrolovat. Všechny organizace jsou pro svou činnost pověřeny MZe a jsou akreditovány podle norem ČSN EN 45 011 a ČSN EN ISO/IEC 17020 (dříve ČSN EN 45 004). SMĚRNICE SVAZŮ EKOLOGICKÝCH ZEMĚDĚLCŮ Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 je základní evropskou normou pro ekologické zemědělství. Vyjadřuje minimální požadavky na zemědělce a zpracovatele. V některých zemích však mají národní či soukromé standardy svazů ekologických zemědělců větší renomé či důvěryhodnost, neboť vyjadřují dodržování přísnějších pravidel obsažených ve vlastních směrnicích. Kontrola u soukromých a svazových směrnic však musí být nezávislá a musí respektovat evropské normy (EN 45005, EN 45001). Nadstandardní požadavky jsou kontrolovány navíc a jsou zaznamenány na zvláštní příloze kontrolního zápisu. Nadstandardní ekologická kvalita se pak smí veřejně prezentovat. Základem však stále zůstává ekologická kvalita podle Nařízení. V ČR existuje už od počátku vývoje ekologického zemědělství jednotná značka pro produkty a potraviny pocházející z ekologického zemědělství nesoucí název „BIO – produkt ekologického zemědělství“. Její podrobný popis, černobílá i barevná verze grafického znaku je uvedena v příloze č. 2 k vyhlášce č. 16/2006 Sb. Tato značka nicméně označuje produkty vyrobené dle minimálních standardů EU, česká právní úprava nepřináší žádné přísnější či odlišné normy.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Směrnice PRO-BIO Původně byly produkční směrnice nejdůležitějším dokumentem PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, později se však svaz zaměřil na tvorbu směrnic celostátních, které byly přetransformovány do zákona o ekologickém zemědělství. V době přibližování ČR k EU navázal svaz partnerské vztahy s obdobnými svazy v Evropě. Jelikož právní normy ekologického zemědělství v EU jsou výsledkem kompromisů a stanovují tedy jen minimální požadavky, rozhodl se Svaz PRO-BIO po vzoru německého svazu ekologických zemědělců Bioland zavést znovu vlastní směrnice pro ekologické zemědělství, tedy přísnější pravidla. Stalo se tak k 1. 1. 2004. Tento program je určen pouze pro členy svazu PRO-BIO, kteří se k němu mohou dobrovolně přihlásit. Váže se na užívání ochranných známek PRO-BIO a Bioland a je důležitý pro udržení vybudovaných struktur svazu producentů a zpracovatelů biopotravin v ČR. Důležité jsou i obchodní vazby na svazy hospodařící podle stejných pravidel v Německu (Bioland), Rakousku (Bio Austria) a ve Švýcarsku (Bio Suisse), zejména na certifikované zpracovatele a obchodníky. Směrnice PRO-BIO stanovují nadstandardní podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a podmínky pro výrobu biopotravin podle zákona o EZ a jeho prováděcí vyhlášky a od 1. května 2004 také podle Nařízení. Směrnice PRO-BIO jsou v souladu se směrnicemi svazu Bioland. Dále upravují systém osvědčování původu bioproduktů a biopotravin a jejich označování, jakož i výkon kontroly a dozoru nad dodržováním směrnic PRO-BIO. Směrnice zahrnují i sankční řád. K plnění směrnice se členové svazu PRO-BIO hlásí dobrovolně. Dlouhodobým cílem je zavedení směrnice pro všechny členy svazu. Směrnice PRO-BIO s dlouhodobě vyšším standardem znamenají pro poučeného zákazníka tradiční záruku kvality. Zejména požadavek na nutnost ekologického hospodaření v celém podniku, tzv. „uzavřenost ekologického zemědělského podniku“, umocňuje holistický přístup k tomuto problému a zlepšuje transparentnost celého systému – od ekologické produkce, přes zpracování bioproduktů, kontrolu a certifikaci až po prodej biopotravin. UPLATNĚNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V PRAXI Úrodnost půdy a biologické pochody probíhající v půdě je třeba zajistit pomocí následujících postupů: pěstování luštěnin a rostlin s hlubokými kořeny, zaorávání luštěnin a současné střídání plodin v rámci několikaletého cyklu; a obohacování půdy o organické látky (kompostované i jiné) produkované na farmách, které splňují podmínky uvedené v předpisech upravujících postupy ekologického zemědělství. Lze použít některé vedlejší produkty chovu hospodářských zvířat (chlévská mrva) za předpokladu, že pocházejí z produkce v souladu s platnými národními postupy ekologického zemědělství.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Pokud uvedené kroky nepostačují k zajištění dostatečné výživy pro střídavě pěstované rostliny nebo pokud půda neobsahuje vyvážený poměr minerálů a je třeba doplnit některé látky, lze použít omezené množství organických hnojiv nebo přírodních minerálů s malou rozpustností. Při kontrole parazitů, zajištění ochrany proti nemocem a odplevelování je třeba využívat různé postupy, které zabrání nutnosti používání paraziticidů. Patří sem: volba přirozeně odolných druhů a odrůd rostlin, vhodné střídání plodin, spalování plevele a ochrana přirozených nepřátel parazitů. Farmář může použít omezené množství přípravků na ošetření rostlin, pouze pokud rostlinám hrozí bezprostřední nebezpečí. Nařízení povoluje tzv. přechodné období, neboli období potřebné k přijetí nezbytných změn v rámci přechodu z konvenčního zemědělství na ekologické zemědělství. Na jednoleté rostliny se vztahuje přechodné období dvou let (před osetím) a na „trvalé“ stromy období tří let (před první sklizní). V závislosti na předchozím využití půdy lze přechodné období zkrátit nebo prodloužit. Ošetření a zpracování biopotravin musí probíhat v souladu s aktuálně platnými pravidly Evropské unie nebo, pokud nejsou k dispozici, v souladu s platnými národními zákony. Opatření pro dohled a kontrolu Osoby nebo společnosti, které v rámci obchodní činnosti produkují, zpracovávají nebo importují z jiných zemí potraviny nebo zemědělské produkty, uváděné na trh jako produkty ekologického zemědělství, musí tuto skutečnost oznámit příslušnému úřadu nebo příslušným orgánům členského státu, pod jehož pravomoc spadají; dále musí umožnit provádět kontroly úřadům nebo orgánům pověřeným členskými státy. Členský stát může jmenovat jeden nebo několik orgánů z veřejného nebo soukromého sektoru do funkce svého pověřeného zástupce. Členský stát navíc pověří samostatný orgán, aby kontroloval, že jmenovaní inspektoři plní své povinnosti odpovědně a správně. Biopotraviny mohou být prodávány jako potraviny z ekologické produkce, pouze pokud byly prověřeny a certifikovány pověřenými orgány členských států. Postupy a kritéria kontrol jsou upraveny nařízeními EU. Během první kontroly zemědělského podniku odevzdá inspektor úplnou zprávu příslušnému orgánu, který zastupuje. Povinností zemědělce je poté každoročně informovat daný orgán o programu pěstování plodin na všech vlastněných pozemcích. Farmář si musí vést podrobné záznamy o zakoupených produktech a produktech z farmy, které prodá, včetně množství, jejich přesné charakteristiky a původu nebo místa určení. Pokud farma současně využívá ekologické i konvenční postupy, musí být obdělávaná půda a prostory vyhrazené ke skladování plodin vyprodukovaných podle daných postupů vzájemně odděleny. Je zakázáno pěstovat stejné plodiny za použití obou postupů.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Během kontroly farmy musí inspektor věnovat pozornost farmě jako celku a současně všem jednotlivým částem – včetně oblasti vyhrazené k pěstování plodin z konvenční produkce. Pokud inspektor shledá, že došlo k porušení nařízení, musí příslušný orgán zemědělci odebrat právo označovat své produkty jako bioprodukty, a to buď s ohledem na celou úrodu nebo část této úrody, která byla ovlivněna porušením příslušného nařízení. Pokud se jedná o výrazné porušení nařízení, nebo porušení s dlouhodobým účinkem, může příslušný orgán zemědělci na určitou dobu zakázat uvádět plodiny na trh jako produkty ekologického zemědělství a označovat postupy pěstování těchto plodin jako ekologické. Organizace kontrol a inspekcí na vnitrostátní úrovni je výhradní odpovědností jednotlivých členských států, v jednotlivých členských státech se tedy liší. V Nizozemsku je za provádění kontrol odpovědný pouze jeden orgán, zatímco v Německu je jich 51. Počty pověřených orgánů se v jednotlivých členských státech liší. To znamená, že v každé zemi vyjma Nizozemska, má farmář do jisté míry na výběr, který orgán povede kontroly. Postup při registraci do ekologického zemědělství Zemědělec, který má zájem hospodařit v souladu s Nařízením rady č. 834/2007, musí podat žádost o registraci na Ministerstvo zemědělství ČR (MZe ČR). Žádost je jednostránková a je zpoplatněna částkou 1 000 Kč (formou kolku). Přílohou žádosti o registraci je vyjádření kontrolní organizace, že žadatel prošel vstupní kontrolou a plní podmínky zákona i nařízení. Proto je nutný následující postup: 1. zemědělec zkontaktuje zvolenou kontrolní organizaci 2. zemědělec se přihlásí ke kontrole a certifikaci, uzavře s kontrolní organizací smlouvu o inspekci a certifikaci 3. kontrolní organizace provede vstupní kontrolu a poté vystaví příslušné potvrzení, které tvoří přílohu žádosti o registraci 4. zemědělec vyplní žádost o registraci a spolu s potvrzením od kontrolní organizace a kolkem zašle na adresu: Ministerstvo zemědělství ČR, odbor environmentální a ekologického zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1. 5. MZe ČR po podání žádosti o registraci vydá informaci o zahájení přechodného období 6. přechodné období je zahájeno dnem podání žádosti na MZe ČR 7. po uplynutí přechodného období vydá MZe ČR rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství V případě zvýšení nebo snížení výměry pozemků na ekofarmě, nebo v případě zařazení nového druhu zvířat do ekologického zemědělství nebo vyřazení stávajícího druhu, je ekologický zemědělec povinen tuto skutečnost písemně oznámit. Vzhledem k tomu, že prováděcí vyhláškou není stanoven formulář pro oznamování změn, hlásí se změny na formulářích, které si lze vyžádat přímo u kontrolní organizace, se kterou má ekologický zemědělec uzavřenu smlouvu. Formulář se po vyplnění zasílá zpět kontrolní organizaci. Podání oznámení o změně nepodléhá žádnému správnímu poplatku. V případě zvýšení výměry začíná přechodné období na nových pozemcích dnem doručení oznámení. V

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

případě převodu nebo přechodu farmy na jinou osobu musí tato nová osoba, pokud hodlá nadále hospodařit na ekofarmě, podat žádost o registraci jako nový žadatel. Tato žádost podléhá správnímu poplatku 1000 Kč. Kontakty na kontrolní organizace Každá osoba podnikající v ekologickém zemědělství musí mít uzavřenou platnou smlouvu s některou z níže uvedených organizací, které jsou pověřeny MZe ČR výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství: ABCERT AG Komenského 1321/4 586 01 Jihlava tel.: 567 217 665, 567 217 666 Fax: 567 217 558 e-mail: info@abcert.cz www.abcert.cz Biokont CZ Měřičkova 34 621 00 BRNO Telefon: 541 212 308 mobil: 606 605 728, 731 471 708 Kancelář: Brno, Kotlářská 53 info@biokont.cz Kontrola ekologického zemědělství (KEZ) o.p.s. Poděbradova 909 537 01 Chrudim tel.: 469 622 249 fax: 469 625 027 e-mail: kez@kez.cz www.kez.cz Než se rozhodnete stát se ekologickým zemědělcem Je třeba si uvědomit, že ekologicky hospodařící zemědělec nemá k dispozici „všeléky“ konvenčního zemědělství. Ekologický zemědělec musí být přesvědčen o smyslu svého rozhodnutí a dotační pobídka by neměla být tím přesvědčujícím argumentem. Velmi užitečné je navštívit ekologické farmy s podobným zaměřením a zjistit, jaké mají zkušenosti. Než se rozhodnete pro přechod na ekologický způsob hospodaření, je nutné ověřit, zda farma vůbec tento způsob umožňuje (křížení cest ekofarmy a konvenční farmy, přístup zvířat na pastvu, vhodné oddělení pozemků od konvenčních atd.). Také musíte kriticky zhodnotit silné a slabé stránky farmy, zejména zda je organizačně a technologicky schopna zvládnout požadavky kladené na ekologickou produkci. K těmto závažným rozhodnutím je vhodné využít zkušeností poradců v ekologickém zemědělství nebo

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

zkušených ekofarmářů, kteří se zabývají stejnou produkcí. Z této analýzy vyplyne, zda je farma připravena na přechod, případně co je nutné změnit a jaké náklady si tyto úpravy vyžádají, jaká je návratnost vložených prostředků a jaké budou nároky na pracovní síly. Samozřejmostí je, aby byla koncepce přechodu farmy na ekofarmu podporována rozhodující částí majitelů. Před vstupem do konverze je nutné seznámit se důkladně s problematikou ekologického zemědělství. Konverze farmy neboli přechodné období Vlastní hospodaření se zahajuje přechodným obdobím, tzv.konverzí z konvenčního hospodaření na ekologické. Přechodné období je dvouleté, u trvalých kultur tříleté. Konverzi je třeba dobře naplánovat, protože je nejkritičtější fází hospodaření. Příčiny neúspěšné konverze většinou pocházejí z nedostatečné přípravy, nepromyšlené improvizace a z neznalosti problematiky. Proto je vhodné tento rozhodující krok přichystat společně s poradcem. Přechodné období od konvenční rostlinné výroby, tj. doba, než se rostlinné produkty smí prodávat jako ekologické, představuje u jedno a dvouletých kultur 24 měsíců před výsevem, u trvalých kultur 36 měsíců před sklizní bioproduktů. Pokud přechod od konvenčního zemědělství k ekologickému probíhá u zvířat, pastvin a ploch k pěstování krmiv současně, činí doba přechodného období 24 měsíců. Pokud neprobíhá současně, platí specifická délka přechodného období pro plochy na pěstování krmiv a pro jednotlivé druhy zvířat a jednotlivá užitková zaměření. Rostlinná výroba na ekofarmě Při produkci rostlinných ekologických produktů se musí dodržovat základní pravidla ekologického zemědělství podle přílohy IA NK 889/2008. Rozmnožovací materiál (např. sadbové brambory, cibulky, odnože, řízky atd.) podléhá zvláštním požadavkům. Úrodnost půdy se udržuje pěstováním luskovin, speciálních rostlin pro zelené hnojení a hluboko kořenících rostlin, dlouhými osevními postupy a hnojením organickými hnojivy. Doplňkově se mohou používat jenom ta hnojiva, která jsou uvedena v pozitivním seznamu (příloha I NK 889/2008). Z prostředků na ochranu rostlin a hubení škůdců se smí použít jenom ty přípravky, které jsou uvedeny v dalším pozitivním seznamu (příloha II NK 889/2008). Není povoleno pěstování GMO plodin. Chov zvířat na ekofarmě Zvířata se mohou chovat jen na farmě se zemědělskou půdou. Počet zvířat na hektar musí být omezen tak, aby dávka dusíku připadajícího ročně na 1 ha zemědělsky využívané půdy nepřekročila množství 170 kg. Pro různé druhy zvířat jsou stanoveny jejich maximální počty na jednotku plochy (příloha IV NK 889/2008). Počet zvířat na jednotku plochy je dále omezen tak, aby se minimalizovaly negativní vlivy na životní prostředí.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Nakupovaná zvířata musí pocházet z ekologicky hospodařících podniků, jsou však přípustné výjimky pro doplnění základního stáda. Zvířata se musí v zásadě krmit ekologicky vyprodukovanými krmivy. Základem výživy mláďat savců je přírodní mléko, nejlépe mléko jejich matek. Zdravotní péče spočívá především v preventivních opatřeních (volba vhodných plemen, vhodné umístění zvířat, krmení hodnotnými krmivy, přiměřené počty zvířat na jednotku plochy). Při použití veterinárních léčiv je třeba upřednostnit fytoterapeutika a homeopatické léky před chemickými alopatickými veterinárními léčivy a antibiotiky. Preventivní podávání chemických alopatických léků a antibiotik je zakázáno. Používání látek na podporu růstu a užitkovosti, jakož i používání hormonů pro řízení reprodukce je zakázáno (možné jsou výjimky u jednotlivých zvířat). Ochranná lhůta mezi podáním poslední dávky alopatického veterinárního léku a označením produktu jako bioproduktu musí být dvakrát delší, než je ochranná lhůta stanovená výrobcem podle zákona. Zvířata nesmí být uvázána. Po roce 2010 je v malých zemědělských provozech nadále možné ustájení dobytka ve stájích s vazným ustájením, pokud je alespoň dvakrát do týdne zabezpečen pobyt zvířat ve výběhu nebo na pastvě. Zvířata musí být ustájena tak, aby to vyhovovalo potřebám jednotlivých druhů. Počet kusů připadající na plochu stájí má zvířatům zaručit pohodlí a dobré životní podmínky. V příloze VIII NK 889/2008 jsou uvedeny údaje o minimálních plochách pro ustájení a výběhy. Všem savcům má být umožněn přístup k pastvě nebo na volné prostranství, případně do výběhu, přičemž příslušné prostory mohou být částečně zastřešeny. Minimálně polovina plochy podlahy stájí musí být v plném provedení, to znamená, že nesmí mít štěrbinovou nebo roštovou konstrukci. Ve stájích musí být k dispozici plocha pro ležení nebo odpočinek a musí být vybavena dostatečným množstvím suché podestýlky.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Modul 2 STANDARDY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ DOMÁCÍ ÚKOLY Úkol č. 1 Najděte nejdůležitější rozdíly, kterými se od sebe liší Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a Směrnice PROBIO. V čem by vám mohly být Směrnice PRO-BIO užitečné? V čem jsou pro vás zbytečné? Úkol č. 2 Úrodnost půdy a biologické pochody probíhající v půdě je třeba v režimu ekologického zemědělství zajistit pomocí konkrétních postupů. Napište jejich seznam a uveďte, jak je budete uplatňovat na vaší vlastní farmě.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

Modul 2 STANDARDY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ TEST ZÍSKANÝCH ZNALOSTÍ 1. Mezi základní principy ekologického zemědělství patří: a. považovat farmu za jeden systém nebo „organismus“ v kontextu místního ekosystému b. používat výlučně obnovitelné zdroje energie c. chránit rovnováhu vztahů v rámci vlastního systému farmy a vztahů mezi systémem farmy a okolním ekosystémem d. uchovávat příslušný stupeň rozmanitosti druhů v rámci systému a kontrolovat výskyt parazitů a zhoubných organismů e. podporovat biologické cykly v systému a věnovat zvláštní pozornost cyklu organických látek, podporujících tvorbu humusu f. maximálně využívat sluneční energii a omezovat externí zásahy všech typů na absolutní minimum g. ornou půdu obhospodařovat výlučně bezorebním způsobem 2. Mezi hlavní cíle ekologického zemědělství patří: a. Produkovat potraviny vysoké jakosti a to v dostatečném množství b. Postupovat přitom konstruktivním a život obohacujícím způsobem v součinnosti s přírodními systémy a cykly c. Brát ohled na širší sociální a ekologické dopady výroby a zpracovatelských systémů d. Dodávat biopotraviny do maloobchodních řetězců e. Udržovat a zvyšovat dlouhodobou úrodnost půdy; f. Zachovávat genetickou rozmanitost produkčního systému a jeho okolí, včetně ochrany stanovišť zvěře a rostlin; g. Podporovat zdravý způsob využívání a náležitou péči o vodu, vodní zdroje a veškerý život v ní h. V maximální možné míře využívat v produkčních systémech obnovitelné zdroje i. Produkce genově upravených organismů j. Vytvářet harmonickou rovnováhu mezi rostlinnou výrobou a chovem hospodářských zvířat k. Minimalizovat znečišťování prostředí 3. První certifikační programy ekologického zemědělství se objevily: a. Ve 30tých letech 20. století b. V roce 1991 c. V 70tých letech 20.století 4. Hlavní cíle ekologického zemědělství dle IFOAM jsou základem pro: a. Nařízení rady ES 2091/1991 b. IFOAM Basic Standards c. Zákon o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., 5. Aktuálně platné Nařízení Rady o ekologické produkci a označování ekologických produktů platí od roku: a. 1991 b. 2001 c. 2009

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 2 – EKOFARMÁŘ

6. Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 se vztahuje na následující zemědělské výrobky a. Živé nebo nezpracované produkty b. Zpracované potraviny c. Krmivo pro hospodářská zvířata d. Osivo a rozmnožovací materiál e. Sběr divokých rostlin a mořských řas f. Produkty rybolovu a lovu divokých zvířat g. Textilní výrobky h. Produkty osobní hygieny a kosmetika 7. Tak zvané „BIO logo“ Evropské unie je povinné pro označování všech biopotravin vyrobených dle Nařízení Rady (ES) č. 834/2007: a. Ano b. Ne 8. V České republice jsou ke kontrole a certifikaci ekologických farem a výrobců biopotravin akreditovány: a. 3 kontrolní organizace b. 1 kontrolní organizace c. 2 kontrolní organizace 9. První krok, který musí zemědělec učinit, pokud má zájem hospodařit v souladu s Nařízením rady č. 834/2007, je: a. Podat registraci na Ministerstvo zemědělství b. Uzavřít smlouvu o kontrole s akreditovanou kontrolní organizací c. Oznámit svůj záměr IFOAM

10. Přechodné období od konvenční rostlinné výroby, tj. doba, než se rostlinné produkty smí prodávat jako ekologické, představuje u jedno a dvouletých kultur a. 24 měsíců před výsevem b. 12 měsíců před výsevem c. 36 měsíců před výsevem

11. Přechodné období od konvenční rostlinné výroby, tj. doba, než se rostlinné produkty smí prodávat jako ekologické, představuje u trvalých kultur a. 48 měsíců před sklizní bioproduktů b. 36 měsíců před sklizní bioproduktů c. 24 měsíců před sklizní bioproduktů

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

ECOFARMING

MODUL 3 - EKOFARMÁŘ

e-ECOFARMING

Tom Václavík

MODUL 3 Autor: Mgr. Tom Václavík www.e-ecofarming.eu

_______________________________________ IMPRESSUM

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Modul 3 MARKETING EKOLOGICKÉ PRODUKCE 1. Název / číslo 2. Rozsah modulu 3. Úroveň modulu 4. Cíl a popis modulu

5. Předcházející kurzy

Marketing ekologické produkce Modul Ecofarming 3 – 3 30 hodin – strukturované výukové lekce Úroveň 3 Cílem tohoto modulu je rozvíjet znalosti a dovednosti, které budou účastníci potřebovat aby mohli radit producentům, organizacím a agenturám při uvádění bioproduktů na trh. Kurz je koncipován tak, aby účastníkům kurzu pomohl • rozvíjet porozumění jednotlivým konceptům a moderním marketingovým metodám; • provádět základní průzkum trhu v souvislosti s vnitrostátní a celosvětovou produkcí, spotřebou a organizací ekologické produkce; • rozvíjet marketingové plány pro individuální producenty, skupiny producentů, komerční organizace a vnitrostátní sektory; • porozumět problematice efektivního řízení zásobovacího řetězce. Účastníci programu by měli mít v ideálním případě kvalifikaci na úrovni 3 nebo 4 v oboru zemědělství nebo zahradnictví s odpovídajícími doplňujícími odbornými znalostmi nebo by měli mít základní znalosti o pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat nebo zahradnictví. Praktické zkušenosti v oblasti pěstování plodin a rostlinné výroby jsou velkou výhodou. Podmínkou pro účast v programu je úspěšné absolvování modulu EcoJob 2 – 3 Standardy ekologického zemědělství.

6. Klíčové schopnosti a výstupy učení Klíčové Výstupy učení schopnosti Účastník kurzu musí být prokazatelně schopen -1. Pochopení • kriticky zhodnotit marketing producentů v ekologickém základních zemědělství (včetně příslušných standardů a legislativy) pojmů v situaci, se kterou je účastník kurzu dobře obeznámen, a marketingu doporučit vylepšení; • kriticky zhodnotit marketing organizací v ekologickém

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

2. Pochopení trhu

3. Příprava a marketingový plán 4. Vypracování efektivního zásobovacího řetězce

zemědělství v situaci, se kterou účastník není dobře obeznámen, a doporučit vylepšení; • provádět základní průzkum trhu s ohledem na jeden produkt nebo příležitost na externím trhu (mimo vlastní zemi); • provádět základní průzkum trhu s ohledem na služby na domácím trhu poskytované domácími producenty i na importované služby; • vypracovat jednoduchý marketingový plán pro organizaci, prodejní skupinu nebo řadu ekologických produktů; • diskutovat o různých zásobovacích řetězcích / distribučních systémech, včetně místních požadavků a požadavků na značení; • vypracovat přehled zásobovacích řetězců pro ekologickou produkci a doporučit zlepšení.

7. Obsah

Co to je MARKETING Funkce marketingu Marketingový proces Marketingové řízení – poslání, vize, podnikatelský nápad Marketingová strategie – co to je a jak to jde dohromady s marketingovým plánem Marketingový plán – a jeho jednotlivé části Marketingové tipy

8. Podpora

Výuka Výuka bude realizována prostřednictvím strukturovaného elektronického programu EcoJob a doplněna o úkoly a případové studie a exkurze do místních jednotek ekologického zemědělství. Požadované zdroje Přístup do knihovny nebo k Internetu. Případové studie nebo přístup k jednotkám ekologického zemědělství. Další publikace na téma marketing biopotravin: - Marketing pro ekologické zemědělce – Prodávejte dříve než zasejete - Přímý marketing pro ekologické zemědělce - Návod na vznik a řízení ekologických marketingových iniciativ - Jak spolupracovat s maloobchodními prodejnami při prodeji bioproduktů

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Jak úspěšně vytvořit a provozovat systém „Biobedýnek“ - Agroturistika na ekologických farmách – Jak na to? - Prodej biopotravin do restaurací Všechny vyjmenované návody získáte zdarma v elektronické formě na www.bio-info.cz nebo v tištěné podobě za poštovné a balné od Mgr. Tom Václavík- Green marketing, tel.: 541 263 456, tom@greenmarketing.cz -

Způsoby hodnocení Prokazatelné schopnosti účastníků v oblasti zemědělství nebo zahradnictví je třeba ověřit prostřednictvím testů online nebo zkoušek bez využití podpory materiálů. V průběhu programu je nutno se zaměřit na všechny uvedené učební výstupy, hodnocení však může probíhat namátkovou formou. V případě namátkového testování schopností nebo znalostí stanovených v učebních výstupech musí vybraná témata zahrnovat klíčové prvky každého učebního výstupu. Mimoto je třeba zajistit, aby zkoušení nemohli odhadnout, která témata budou vybrána. 9. Bibliografie 10. Vysvětlení pojmů

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Modul 3 MARKETING EKOLOGICKÉ PRODUKCE 1. Co je to marketing? • Pokud máte pekárnu a vyvěsíte na náměstí ceduli, která říká: „Čerstvé rohlíky od Pepy Koblihy“, to je REKLAMA. • Pokud tuto ceduli umístíte na záda slonovi a projdete se s ním přes náměstí, tomu se říká PROPAGACE. • Pokud slon pošlape starostovi záhonky před radnicí, to je PUBLICITA. • Pokud se Vám podaří, aby se tomu starosta zasmál a napsaly o tom místní noviny, to je PUBLIC RELATIONS. • A pokud jste cestu slona záhonky naplánovali, tak to je MARKETING Jak se liší marketing od prodeje? Prodej se snaží přimět zákazníky k nákupu zboží, které podnik již vyrobil. Marketing usiluje o to, aby podnik vyráběl a prodával to zboží, které zákazník požaduje. Zjišťuje proto jeho potřeby a přání a jim přizpůsobuje své výrobky, jejich cenu, způsob prodeje, propagaci, design, balení atd. Funkce marketingu • Analýza potřeb potenciálních zájemců o Váš výrobek • Předpověď, jaké typy výrobky od Vás budou různí zákazníci chtít • Rozhodnutí, které z těchto zákazníků můžete opravdu obsloužit • Odhadnout, kolik lidí a kdy si budou chtít výrobky zakoupit • Odhadnout, kolik budou ochotni zaplatit • Zjistit, jestli při stanovené ceně můžete dosáhnout zisku • Rozhodnout, jak potenciální zákazníky efektivně oslovit a informovat je o Vás a Vašich výrobcích • Odhadnout konkurenci Marketingový proces Začíná zjišťováním potřeb spotřebitelů, pokračuje poskytováním potřebných informací a vytvářením takových představ o produktech, které spotřebitelům dají možnost se s nabízenými produkty dostatečně seznámit, a končí úplným uspokojením všech jejich potřeb, a to i za delší dobu po prodeji. Cílem marketingu je tedy zajištění trvalého prodeje a dosažení zisku. Zisk Vám dává informaci o tom, že jste se rozhodli pro správný výrobek, dobře jste poznali svého zákazníka a nabídli mu výrobek vhodnou cestou. Zisk Vám umožňuje pokračovat v podnikání, proto, ačkoli nemusí být prvotním motivem tvorba zisku, bez něj svoje podnikání nemůžete dostatečně rozvinout. Podnikání je úspěšné pouze tehdy, jsou-li zákazníci spokojeni s nabízenými produkty a pokud své nákupy opakují.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Často se lidé pustí do podnikání proto, že mají nápad, rádi vyrábějí… Nezačínají většinou proto, že rádi prodávají, ale právě prodej je to, co je nakonec živí… ... Hlavní funkcí marketingu je zkoordinovat Vaše nápady s přáními a potřebami zákazníků, pravidly trhu a Vašimi možnostmi (s ohledem na konkurenci, vaše zdroje apod.) …

2. Marketingové řízení – poslání, vize, podnikatelský nápad Jedním z úkolů marketingu je vytváření a formulování základní podnikatelské koncepce – kam se chce podnik dostat a jakým směrem se tedy ubírat. Sledování zájmů a potřeb zákazníků přispívá k efektivnějšímu využívání tržních příležitostí. Příležitosti trhu Najděte příležitosti, které Vám trh skýtá. Výzvou je POZNAT TRH – vědět, co lidé chtějí, kolik budou ochotni zaplatit a jak k nim Váš výrobek dostat. Poznejte trh a objevte příležitosti v 6 krocích: 1. Než s novým výrobkem začnete, ptejte se, získejte informace, naslouchejte trhu 2. Sestavte si marketingový plán 3. Zjistěte, co na to trh (např. metodou focus group, dotazování stávajících a potenciálních zákazníků apod.) 4. Začněte s menší výrobou a zkuste, jak trh zareaguje 5. Rozjeďte výrobu ve větším měřítku 6. Znovu se podívejte na svůj plán, pozměňte ho, vylepšete výrobek a marketing (včetně propagace) Nezáleží na tom, jestli prodáváte jen nějakou primární surovinu, např. dřevo, obilí, mléko nebo zeleninu, tato tzv. ANALÝZA TRHU je společná pro všechny výrobky a služby. Ale struktura každého trhu (tzn. trhu např. s obilím nebo trhu se zpracovanými cereáliemi formou müsli) je jiná a proto budete pro každý trh muset zvolit jinou MARKETINGOVOU STRATEGII. Podnikatelská koncepce Vize – výhled do budoucnosti. Každý podnikatelský subjekt, ať už se jedná o jednotlivce nebo společnost, by měl mít nějakou vizi. Podnik může být krátkodobě efektivní, aniž by takovou dlouhodobou vizi měl, ale bude efektivnější, pokud bude mít představu, kam se v budoucnosti chce ubírat. Vize popisuje, co chce společnost dosáhnout v následujících 5, 10, 20 letech. Jaká bude vize, to záleží na společnosti – můžete chtít dosáhnout většího tržního podílu, maximálního uspokojení zákazníka nebo např. přispět k rozvoji regionu.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Podnikatelský nápad Vize jde ruku v ruce s podnikatelským nápadem – tedy jak takovou vizi, která by měla ale být v souladu s posláním společnosti, uskutečnit. Je to řešení nějakého problému, vývoj něčeho nového. Může to být nový podnik, nový výrobek, služba, nový zpracovatelský postup, distribuční cesta nebo jakákoli myšlenka přinášející zlepšení ve výrobě či při prodeji. Některé metody, které mohou vést k podnikatelskému nápadu • Brainstorming – sbírání nejrůznějších, i velmi bláznivých a neuvěřitelných nápadů od spolupracovníků, známých, Vás, dětí, zákazníků… Nejlépe se brainstorming (česky „bouře mozků“) provádí ve skupině několika osob, kdy se o problému chvíli bavíte a pak všichni doslova „střílí“, co je napadne za řešení. Většina není využitelná, ale vzniknou z nich dobré nápady. Pokud ne, tak zkuste problém či otázku přeformulovat a vyzkoušejte to třeba jindy. • Naslouchání zákazníkům • Sledování konkurence a jejího chování • Naslouchání dodavatelům, odběratelům, distribučním partnerům • Focus group – používaná zejména u větších společností. Jedná se metodu, kdy se sejde skupina potenciálních zákazníků (např. ženy ve věku 25-30 let s dítětem do 3 let) a moderátor jim představí např. nový výrobek, konkurenční výrobky, téma, o kterém se bude jednat… Účastníci pak podle pokynů moderátora diskutují, vyjadřují své názory… Můžete např. zjistit, že obal výrobku by danou skupinu od nákupu odradil, a dozvíte se, proč je konkurenční obal lepší. 3. Marketingová strategie – co to je a jak to jde dohromady s marketingovým plánem Marketingová strategie odpovídá na otázky: CO DĚLAT a KAM DOJÍT? Abyste dosáhli toho, co chcete, AKCÍ a TAKTIKOU na ni odpovíte: JAK TO DĚLAT? Co to je MARKETINGOVÁ STRATEGIE a co obsahuje?

• • • • •

Cílový trh - popis cílového zákazníka/konečného uživatele našich produktů a služeb Umístění (positioning, pozice) - určení jedinečného postavení naší firmy a našich produktů vůči konkurenci, důvody, čím je výrobek jedinečný a čím si podmaní zákazníky Cena - cenová strategie vůči konkurenci Distribuce – informace o velikosti a důležitosti jednotlivých distribučních cest, které prodejní kanály budeme využívat Strategie výdajů na reklamu, propagaci a podporu prodeje

Příklady strategií • Strategie tržní penetrace

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Snažíte se lépe uspokojit potřeby současného trhu stávající produktovou nabídkou a tím zvýšit počet zákazníků daného produktu a/nebo zvýšit spotřebu produktu stávajícími zákazníky  Příklad: spotřebu zeleniny u maminek s dětmi můžete zvýšit tak, že pro ně připravíte speciální balíček „Zelňáček“, kde bude pár kusů zeleniny, kterou děti obvykle mají rády Strategie rozvoje trhu o Snažíte se nalézt nové zákazníky pro své stávající zboží a služby  Příklad: oslovíte kantýnu místní firmy a nabídnete jim své kořeněné sýry dosud prodávané jen z farmy Strategie rozvoje produktů o Pro vaše stávající zákazníky vytvoříte nový produkt  Příklad: nabídnete různě velká balení, nové příchutě apod. Strategie diverzifikace o Přijdete s novým výrobkem nebo službou pro zcela novou skupinu zákazníků • Příklad: vyrábíte sýry pro prodej z farmy – nově zkusíte sýry dodávat rovnou v bagetách do místní prodejny lahůdek o

•

• •

4. Marketingový plán – a jeho jednotlivé části

Marketingový plán je ústředním nástrojem pro řízení a koordinování marketingového úsilí. Nemusí to být nic složitého, ale je dobré mít marketingový plán v písemné podobě, nejen ve Vaší mysli. V případě potřeby se do něho vždy můžete podívat a slouží také jako podklad např. pro získání úvěru. Pokud ho již jednou budete mít sepsán, snadněji se Vám také mohou připravovat podklady pro získání různých podpor, grantů, dotací apod. Pokud hledáte sponzory či partnery, určitě na ně bude působit dobře, pokud se s Vaší společností a jejími výrobky budou moci seznámit podrobněji. Prostě, marketingový plán rozhodně využijete a dnes již existuje mnoho příležitostí a míst, kde získat radu, jak ho správně sestavit. • • •

Shrnutí myšlenek a nápadů o výrobku Popisuje, jak dostat výrobek k zákazníkovi Nemusí být dlouhý, ale musí být jasný

Jaký je rozdíl mezi marketingovým plánem a marketingovou strategií? Marketingový plán představuje něco jako „cestovní mapu“ Vašeho podnikání. Hned z úvodní části, tzv. analýzy výchozího stavu, zjistíte, kde vlastně stojíte a jak na tom jste. Zvolenou marketingovou strategií si pak stanovujete, kam chcete dospět. Marketingovou strategii můžete mít pro různé výrobky různou, ale marketingový plán může působit jako takový zastřešující deštník. Marketingové prostředí Ještě než budete sestavovat marketingový plán a zamýšlet se nad marketingovou strategií a určitě ještě dříve, než začnete vyrábět nový výrobek, je vhodné si udělat analýzu marketingového prostředí. Není od věci zhodnotit také Vaše silné a slabé stránky, a

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

nezáleží na tom, jestli podnikáte jako fyzická osoba nebo se vás deset spojilo v rámci nějaké firmy. Mikroprostředí Marketingové mikroprostředí ve stručnosti zahrnuje všechny „spoluhráče“, kteří mohou ovlivňovat Vaši schopnost vyrábět produkty nebo poskytovat služby. Jedná se o dodavatele, zprostředkovatele (obchodníky, reklamní agentury či studia…), konkurenty atd. Určitě se Vám vyplatí dozvědět se o nich co nejvíce, zejména pokud s nimi budete spolupracovat a Vaše výrobky nebo výroba na nich bude závislá. Do tzv. mikroprostředí spadají i Vaši zaměstnanci, Vaši nejbližší spolupracovníci, případně Vaše rodina. Pokud nepodnikáte sami, jsou právě oni tím nejcennějším, co máte. Oni také komunikují s lidmi mimo organizaci a mohou do značné míry pozitivně nebo negativně ovlivnit chod Vaší firmy. Makroprostředí Do marketingového makroprostředí spadají faktory, které firma nemůže vůbec ovlivnit nebo má jen velmi malou šanci tak udělat, např. formou lobbyingu v rámci nějaké asociace apod. Pro analýzu marketingového makroprostředí je jednoduchou pomůckou zkratka PESTE, která v sobě skrývá: P – Politické prostředí Do této oblasti spadá legislativa, která upravuje a reguluje podnikání, chrání spotřebitele, investory apod. V rámci zamýšlení se nad politickým prostředím je také třeba zvážit samotnou politickou situaci země nebo regionu, zejména pokud se chystáte vyvážet do zahraničí. E – Ekonomické prostředí Spadají sem takové jevy, jako je vysoká míra inflace, recese, nezaměstnanost apod. Např. úroková míra může podnikatele odradit od rozšiřování výroby nebo mu znesnadnit podnikání. S – Sociální a kulturní prostředí Do této kategorie spadá např. růst populace, stárnutí obyvatelstva, změny rodině, úroveň vzdělání, migrace, kultura v regionu apod. Zejména v případě, že se rozhodnete pro regionální trh, je třeba tyto faktory dobře zvažovat. Pokud je Váš výrobek určen mladé generaci, ujistěte se, zda v místě, kde ho hodláte nabízet, opravdu je dostatečný počet obyvatel v kýžené věkové skupině. T – Technologické prostředí Inovace, technický rozvoj, životnost výrobků – to jsou témata, nad kterými je nutno se v rámci této kategorie zamyslet. Možná bude Vaše výroba rentabilnější a efektivnější, pokud se poohlédnete po nové výrobní technologii či stroji. E – Ekologické / přírodní prostředí Ekologické / přírodní prostředí - faktory ochrany životního prostředí, ochrana vod, recyklace odpadů, klimatické podmínky, geografická poloha, přístup k surovinám…

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Analýza výše uvedených okruhů PESTE by Vám měla odkrýt atraktivní příležitosti na trhu, ale i odhalit, jaké nebezpečí a nástrahy jsou zde skryty, co by pro firmu mohlo být výhodné a s jakými riziky je nutno počítat. Lépe se Vám pak bude na tyto příležitosti a hrozby reagovat. SWOT analýza Analýzu mikro a makro prostředí lze spojit do velmi oblíbené SWOT analýzy. Je to velice užitečný a celkem jednoduchý nástroj a pomůcka. Je také základem vypracování každé marketingové strategie a marketingového plánu. Právě ona Vám může dát celkem přehlednou odpověď z hlediska současné situace, tedy analýzu výchozího stavu. Je dobré, pokud se v ní snažíte vymezit konkrétně např. vůči konkurenci (u silných a slabých stránek). Obvykle má formu tabulky. S – silné stránky (strength), W – slabé stránky (weaknesses), O – příležitosti (opportunities), T – hrozby (threats) S - silné stránky

W - slabé stránky

O - příležitosti

T -hrozby

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Obsah marketingového plánu Sestavování marketingového plánu můžete zvládnout sami nebo využít služeb konzultantů, neziskových organizací, marketingových kateder univerzit a vysokých škol, hospodářské komory, oborových sdružení podnikatelů apod. Ať už využijete Vašich znalostí nebo služeb někoho jiného, musíte vždy ale vědět, co od marketingového plánu očekáváte. Podívejme se nyní na jeho jednotlivé složky a zároveň si vysvětlíme, proč jsou důležité. 1. Výrobek 2. Marketingové cíle 3. Konkurence 4. Konkurenční výhoda 5. Pozice na trhu 6. Poznejte svůj cílový trh – segmentace trhu, marketingový výzkum, chování zákazníka 7. Cena 8. Distribuce 9. Značka 10. Marketingová komunikace 11. Měření úspěchu 1. Výrobek Popište svůj výrobek co možná nejpřesněji a nejdetailněji. Pozor, nestačí však jen technický popis. Váš výrobek je mnohem více, než jen např. květový med s obsahem cukru x%. Součástí tohoto popisu jsou také vlastnosti a výhody, které výrobek přináší Vašim zákazníkům. Proč je to důležité? Snažíte se najít sdělení, které nejlépe vystihuje jedinečnost výrobku. Sdělení pak slouží jak základ pro komunikaci se stávajícími a potenciálními zákazníky. Když budete o Vašem výrobku přemýšlet v souvislosti s Vašimi výrobními kapacitami a s ohledem na Vaše konkurenty, možná dojdete k názoru, že je potřeba výrobek pozměnit, začít vyrábět větší množství, použít jiný obal. I když o svém výrobku hodně víte, v této části marketingového plánu ho dáváte do souvislostí. 2. Marketingové cíle • •

•

Cíle jsou nezbytné pro plánování Stanovte si konkrétní cíle včetně hodnoty a termínu splnění Měly by být reálně dosažitelné a optimistické J

Strategické a operativní marketingové cíle Proč je potřeba ujasnit si strategické a operativní marketingové cíle? Stanovením cílů zjistíte, kam chcete směřovat, a jejich vyjádření a písemné zpracování Vám pomůže při kontrole

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

výsledků. Rovněž pomohou při hodnocení, zda se Vám daří s výrobkem či službou naplnit Vaše předsevzetí. Cíle, které si dáváte, se snažte co nejvíce konkretizovat. Rozhodně nezapomeňte na datum, do kdy mají být realizovány, a označte zodpovědnou osobu. O způsobu dosažení cílů se budeme bavit v dalších částech. Časový horizont Vašich cílů je na Vás, může to být 6 měsíců, dva roky apod. Záleží to na Vaší situaci. Přehledně zpracované marketingové cíle Vám pomohou získat třeba úvěr u banky nebo nějakého partnera, kterým může být i nezisková organizace či sdružení výrobců. Pokud budete Vaše cíle s někým konzultovat, možná zjistíte, že nejsou reálné. Nebo jen špatně vyjádřené. Nebo naopak máte na víc. Inspiraci pro sestavení přehledu Vašich cílů naleznete v následující tabulce.

Strategický marketingový cíl Zvýšit zisk o 100 000 Kč

Operativní marketingový cíl (mezník) Zvýšit povědomí o výrobku v regionu o 50 %

Čas

Způsob

Zodpovědná osoba

Do 1 roku

Účast na Slavnostech jara, ochutnávka na fotbalovém turnaji, sponzoring Dětského dne

Jan Novák

3. Konkurence V této části marketingového plánu se věnujeme konkurenci. Hledáte cestu, jak nabídnout a prodat Váš výrobek zákazníkovi. Proto musíte vědět, kdo další nabízí podobný výrobek a jakým způsobem. Zamyslete se nad Vaší konkurencí, kterou mohou být například firmy, které nabízí podobný výrobek a služby, nebo také firmy, které sice nabízí úplně jiný výrobek, ale zákazníkovi přináší STEJNÉ výhody a uspokojení, jako kdyby si koupil výrobek Váš. Pokud např. vyrábíte a prodáváte nábytek, Vaším konkurentem bude nejen výrobce nábytku, ale také prodejce nábytku. Oba dva musíte považovat za konkurenci a snažit se je zahrnout do Vašich úvah. Někdy pro Vás může být dokonce výhodnější, pokud s nimi začnete spolupracovat. Snažte se najít odpovědi na následující otázky: • Kdo nabízí podobný výrobek? • Jak ho nabízí? • Proč jsou úspěšní? • Za jakou cenu? • Nabízí přímo nebo přes velkoobchod/distributory?

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

• •

Proč by si měl zákazník vybrat právě Vás před konkurencí? Nebylo by výhodné s konkurentem spolupracovat?

4. Konkurenční výhoda Jsou některé z vlastností výrobku a jeho výhody jedinečné? Vyrábíte svůj výrobek tradičním způsobem? Nebo třeba pomocí úplně nové technologie? Máte nějakou zvláštní distribuční cestu, jak se výrobek dostává k zákazníkovi? Váže se třeba úzce na region? Je to tradiční a unikátní recept? Svůj výrobek znáte nejlépe Vy sami. Pokud se Vás teď zeptám, tak mi o něm dokážete vyprávět třeba i hodinu. Jak vznikal, jak jste přišli k nápadu ho vyrábět, čím je prostě nejlepší. To stejné ale řekněte i svým zákazníkům, vybavte své „děťátko“ na cestu příběhem, sdělte světu, CO je Váš výrobek nebo služba zač. Bohatě se Vám to vyplatí. Najdete tak a pojmenujete tzv. KONKURENČNÍ VÝHODU. 5. Pozice na trhu Tak zvaná tržní pozice Vám ukazuje, jakým způsobem vnímají zákazníci Váš produkt (může být i navrhovaný) ve srovnání s produkty konkurence, které jsou k dispozici na trhu. Při nákupním rozhodování totiž mnohem větší roli hrají subjektivně vnímané parametry produktu než ty reálné, tedy jak spotřebitel hodnotí např. kvalitu produktu ve srovnání s ostatními nabízenými variantami, na rozdíl od reálných výsledků např. dle testů. Je-li výrobek zákazníky vnímán stejně jako výrobky ostatní a neodlišuje-li se něčím od výrobků srovnatelných, nemají zákazníci žádný důvod k tomu, aby ho kupovali. Dobrá pozice výrobku na trhu tedy znamená, že zákazníci vnímají tento výrobek více než výrobky ostatní, že ho považují za lepší, je pro ně lákavější a přitažlivější. Proto je velice důležité znát konkurenční výhodu (viz kapitola Výrobek). Pokud ji dobře specifikujete, můžete namíchat chutný „komunikační koktejl“ a oslovit tak správně právě tu Vaši cílovou skupinu (viz Marketingová komunikace). 6. Poznejte svůj cílový trh – segmentace trhu, marketingový výzkum, chování zákazníka Kde hledat inspiraci a získávat informace o trhu? Dobré nápady pro nové výrobky, ale i pro inovaci již zavedených výrobků většinou přichází od samotných zákazníků a spotřebitelů. Stejně tak sledování konkurence, jejích kroků a novinek je hnacím motorem inovací. Rozhodně je důležité snažit se pochopit motivy zákazníků pro koupi výrobku. Nejen v případě rodinných podniků mohou být právě rodinní příslušníci a jejich nápady velkým stimulem pro nové nebo inovované výrobky. Vždyť i oni sami jsou spotřebiteli a mají také spoustu známých. • • •

Ptejte se Vašich stávajících zákazníků Porozumějte potřebám svých zákazníků Sledujte konkurenci

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

• • • • • • • •

Sledujte trendy a zkuste je využít a promítnout do Vašich výrobků Exkurze do zahraničí/ostatních regionů/prodejen Co Vaši přátelé, známí, rodina? Je Váš nápad životaschopný? Je pro nový výrobek dostatečně velký trh? Regionální hospodářská komora Internet Neziskové organizace Czech Invest, Czech Trade, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství apod.

Věděli jste, že … Zákazníci nekupují Vaše produkty a služby, ale… • Kupují výhody, ne vlastnosti • Kupují Vaše sliby • Kupují sliby, které chtějí osobně splnit • Kupují Vaši důvěryhodnost, v případě, že nejste důvěryhodní, nekupují nic • Kupují řešení svých problémů • Kupují názor druhých na Váš výrobek • Kupují očekávání vycházející z Vaší marketingové komunikace • Kupují věrohodná očekávání • Kupují značková jména, kterým dávají přednost před neznámými jmény • Kupují hodnotu, což není totéž co cena • Kupují styl – styl, který sami preferují • Kupují upřímnost – stačí jedno neupřímné slovo a nic neprodáte Marketing nefunguje proto, že by prodával produkty nebo služby, ale proto, že pomáhá lidem uvědomit si výhody plynoucí z vlastnictví příslušných produktů či služeb. Místní výrobky nabízejí hodnoty, které je třeba spotřebitelům dostatečně zdůraznit a vysvětlit. Kupující musí být přesvědčen o tom, že je pro něj výhodné místní výrobky nakoupit, i když mohou být dražší.V centru podnikatelského snažení vždy musí být zákazník a jeho potřeby. Proto je nutné proces uplatnění výrobků na trhu plánovat, ovládat metody moderní komunikace a využívat všech vhodných marketingových nástrojů. Kdo je Váš zákazník? Když Vám někdo položí tuto otázku, jak odpovíte? Velice často lze slyšet tuto odpověď: VŠICHNI! Často následuje věta: „Všichni ti, kdo si můj výrobek koupí.“ No ale kdo si Váš výrobek kupuje? Kdo chcete, aby si Váš výrobek koupil? Pokud máte jasnou představu a o svých zákaznících toho hodně víte, máte ulehčenou práci, protože je pak můžete lépe oslovit, nalákat na Vaše výrobky, poskytnout jim služby, které uvítají apod. Aby se Vám lépe

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

„definovalo“, kdo je tím Vaším zákazníkem (samozřejmě to může být i firma, nejen jednotlivec) a konečným spotřebitelem, hovoříme o tzv. SEGMENTACI (členění) TRHU. Segmentace trhu • Geografická – obce, regiony, země • Demografická – skupiny podle věku, pohlaví, příjmové kategorie, vzdělání • Psychografická – příslušnost zákazníků do společenských tříd, které se vyznačují určitým životním stylem • Behaviorální – podle chování zákazníků, jak používají určité výrobky, podle loajality ke značce, podle místa nákupu… Příklad : Profil spotřebitele, který si kupuje rostlinné pomazánky značky XY • Geografické hledisko: větší města • Demografické hledisko: příjem na domácnost nad 20 000 Kč, SŠ/VŠ vzdělání • Psychografické hledisko: vzdělanější lidé, kteří žijí aktivním životem, zajímají se o složení své potravy a zdravý životní styl, hledají praktické výrobky, nemají zvláštní dietu, ale jsou mezi nimi i vegetariáni a makrobiotici • Behaviorální hledisko: kupují občas, používají zejména jako svačinu a večeři, konzumuje celá domácnost, nejčastěji nakupují pomazánky v obchodech se zdravou výživou Vytváření vztahů se zákazníky Předpoklady pro získání zákaznické věrnosti: • Nabízejte hodnoty, kterých si zákazník váží • Vycházejte vstříc, vždy nabídněte „něco navíc“ • Řešte zákazníkovy potřeby a problémy • Pravidelně komunikujte (na osobní úrovni) • Napravte chybu, když k ní dojde Pamatujte si, že zákazník má VŽDYCKY pravdu. Vzpomeňte si na staré dobré „ZÁKAZNÍK, NÁŠ PÁN“. I když si Vaše výrobky jen dokola prohlíží a nic si nekoupí, neohrnujte nad ním nos, může se vrátit později nebo se zmínit známým, že je viděl, uvažoval o nich apod. Opravdu nikdy nevíte, na co zrovna myslí a jaké má důvody. Ale to, že si zrovna nic nekoupil, neznamená, že si toho nekoupí mnohem více v budoucnu. Proto i na něj buďte milí a snažte se dobře zapůsobit. Netýká se to jen osobního prodeje, Váš výrobek na regále v obchodě také mluví za Vás. Jeho balení, etiketa, cena, původ… Tohle všechno zákazník sleduje. Važte si každého zákazníka Možná Vás teď napadlo, proč byste si měli vážit někoho, kdo výrobek pomlouvá, reklamuje jeho vady apod. Ale i ten je pro Vás velice důležitý, dává Vám podněty k odstranění

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

nedostatků a vlastně Vás nutí pořád se v něčem zlepšovat. Třeba Vás přivede i na nápad, jak rozšířit poskytované služby, výrobky lépe značit, balit apod. Iniciativně zákazníkovi pomáhejte Hlavním pojmem v úvahách o vztahu se zákazníkem je vytváření hodnoty. K věrnosti ovšem nestačí pouze splnit zákazníkovy základní požadavky, musíme poskytnout mimořádnou péči v lidské rovině. Každý kontakt se zákazníkem by měl být pozitivním zážitkem. Co můžete udělat, aby v klíčových okamžicích byl zákazník příjemně překvapen a abyste zpříjemnili jeho zážitek z nákupu a setkání s Vámi a vašimi výrobky? • • • • • • • •

Udržujte s nimi pravidelnou a kreativní komunikaci Snažte se o nekonvenční myšlení, nedržte se jen stereotypních postupů „jak se to dělalo vždycky“ či „jak to dělají všichni“ Poskytujte záruky kvality služeb Odměňujte za časté nákupy Nabízejte zvláštní služby, které zákazník pociťuje jako osobní Vychovávejte zákazníky tím, že je naučíte používat Vaše produkty a služby Neobvyklé znovuzískání – schopnost vyřešit zákazníkovy problémy a chyby firmy prostřednictvím šikovného a dobře zvládnutého jednání Rozhovory s odcházejícími zákazníky – ti nás mohou informovat, jak a v čem se můžeme zlepšit

Nepředpokládejte, že lidé jen čekají, až Váš výrobek dorazí na pulty obchodů. Určitě si je musíte najít sami. A proto musíte mít pokud možno jasnou představu o tom, jací by Vaši zákazníci měli být. 7. Cena Strategie stanovení ceny Při stanovení ceny musí podnik vycházet z toho, v jaké fázi životního cyklu se výrobek nachází. Životním cyklem si projde každý výrobek a jeho fáze trvají u různých výrobků různě dlouho. Hovoříme o fázi zavádění na trh, růstu, zralosti a poklesu. Na konci růstové fáze a v období zralosti výrobku dosahuje firma nejvyšších zisků na výrobek, zisk je stabilní nebo klesá v důsledku vzrůstající konkurence. V poslední fázi (poklesu) vykazuje zisk na výrobek významný pokles a začíná mizet. Každý podnikatel by měl být schopen rozlišit, který výrobek mu přináší tu kterou část zisku, a na základě toho se rozhodnout, zda bude v jeho výrobě pokračovat, rozvine ji, „oživí“ výrobek např. novou příchutí nebo jeho výrobu zastaví a investuje energii a prostředky do jiného výrobku. U zcela nových výrobků může podnik volit ze základních cenových strategií: Sbírání smetany

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Tato metoda spočívá ve stanovení vysokých cen především pro produkty nově uváděné na trh a v postupném snižování cen v průběhu životního cyklu. V takovém případě označujeme tuto strategii jako rychlé sbírání smetany. Tato cenová politika bývá typická např. pro počítače či mobilní telefony. Umožňuje soustředit se plně na ty zákazníky, kterým nový produkt přináší největší užitek a jsou tedy ochotni za něj zaplatit. S klesající cenou pak oslovujeme nové segmenty spotřebitelů. Pokud se podaří vytvořit si pozici, kdy si vysokou cenu můžeme účtovat dlouhodobě, jedná se o tzv. pomalé sbírání smetany. Příkladem může být Ferrari. Nebezpečí této strategie je však v tom, že vysoké ceny mohou nalákat konkurenci. Pronikání na trh Spočívá ve stanovení nízkých cen nových produktů v zájmu stimulace co nejvyššího objemu prodeje. Skrývá v sobě vysoké riziko v počátečním období prodeje (výrobce nebo prodejce dobrovolně podstupuje počáteční ztráty), ale nabízí šanci vysokých zisků v dalších fázích životního cyklu produktu. Cílem i zde může být, podobně jako u sbírání smetany, rychle pokrýt počáteční náklady, ne však cestou vysokých cen, ale velkých objemů produkce (resp. jejího prodeje). Firma ji volí zpravidla tehdy, kdy na trhu existuje velká konkurence a podíl na trhu lze získat pouze za podmínky nízké zaváděcí ceny, nebo v případech, kdy spotřebitelé mohou mít k novému produktu velkou nedůvěru a nižší cena tak snižuje i jejich riziko při prvním zkušebním nákupu. Tato strategie není vhodná u produktů, kde náklady jsou ještě tak vysoké, že ani stanovení cen velmi blízko nákladům neučiní produkty pro většinu zákazníků dostupné. Stanovení ceny na úrovni konkurence Používá se v případě, kdy firma vstupuje na trh, kde konkurence již nabízí své produkty a zákazníci jsou již přivyklí na určitou úroveň ceny. Má-li firma náklady nižší, než je tato úroveň ceny, může být pro ni výhodné přistoupit na stejnou cenu, vyhnout se tak cenové válce a zaměřit se spíše na necenovou konkurenci lepšími charakteristikami produktu. Cenová strategie založená na psychologickém principu Ve vnímání ceny se projevují určité psychologické vlivy. Patří mezi ně hodnoty stanovené těsně pod nejbližší vyšší „kulatou sumou“ (např. 9,90; 19,90; 99,90 apod.). Ceny se zdají být nižší, než ve skutečnosti jsou. Tato cenová strategie má význam tam, kde prodejce nechce vzbuzovat dojem luxusnosti produktu. Tuto strategii můžeme kombinovat s jinými cenovými strategiemi. Pro cenovou tvorbu bychom mohli stanovit tato doporučení: Ceny by se neměly zvyšovat příliš často, ale v určitých intervalech. Měla by být brána v úvahu fáze životního cyklu, v níž se výrobek nachází, a zvolená cena by měla zapadat do celkové politiky Vaší firmy. Jak vnímají cenu zákazníci? • Lepší než snižovat cenu je soutěžit vyšší kvalitou • Garantujte kvalitu produktu, zákazník si na vyšší cenu rychle zvykne • Nasazením vyšší ceny máte eventuální prostor pro snížení • Příliš nízká cena je podezřelá • Vyšší cenu můžete zákazníkovi dobře vysvětlit

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

•

…Pokud Vám zákazník řekne, že viděl nižší cenu, můžete říci, že konkurence zná svou cenu a kvalitu a Vy zase víte o svojí…VĚŘTE SI!

Přidaná hodnota Jednou z možností, jak může podnikatel zvýšit naději na úspěch svého podniku, je výroba zboží s přidanou hodnotou. Může se jednat o maličkost, která ale může být pro zákazníka rozhodující. Pokud jste např. zemědělec, může se pod přidanou hodnotou skrývat např. omytí zboží, sušení přebytků, výroba marmelády místo radikálního snížení ceny u produkce, kterou byste těžko prodávali apod. Za tyto výrobky je možno dostat mnohem vyšší cenu než za čerstvé, nezpracované a mohou tak pomoci diverzifikovat zdroje příjmů farmy. Nebo k nezpracované surovině (např. řepě) nabídněte brožurku nebo kartičku s recepty, doporučte koření, nabídněte kus na ochutnání, připojte povídání o farmě… Přidaná hodnota Vám umožní získat tzv. CENOVOU PRÉMII. 8. Distribuce Distribuce není nic jiného než to, jak nabízet hotový výrobek ve správné chvíli, ve správném množství, na správném místě, za cenu, kterou je zákazník ochoten a schopen zaplatit. Na příkladu biopotravin a farmářů podnikajících v ekologickém zemědělství si ukažme možné tzv. distribuční cesty. Možnosti uvádění bioproduktů na trh mohou být klasifikovány jako přímé a nepřímé. Při přímém uvádění na trh dochází k interakci mezi producentem a spotřebitelem, při nepřímém vstupuje do hry prostředník. Přímá distribuce je mezi českými ekozemědělci zatím využívána poměrně málo. Nepřímé distribuční cesty: • zprostředkovatelé • velkoobchody • odbytová družstva • zpracovatelé bioproduktů a výrobci biopotravin • specializované prodejny s biopotravinami a racionální výživou • restaurace a hotely • velkokapacitní kuchyně a veřejné stravování (nemocnice, závodní jídelny, armáda) • konvenční prodejny potravin a řetězce supermarketů Přímé distribuční cesty: • prodej přímo na farmě (lze např. spolupracovat s cestovními kancelářemi, které se se svými klienty zastaví u Vás na prohlídku farmy a nákup – velice oblíbený způsob prodeje např. kozích výrobků) • vlastní sběr zákazníky • bio-tržnice, farmářské trhy

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

• •

•

„bio-bedýnka“ - jedná se o službu, kdy zákazník dostává pravidelně, např. 1x týdně, čerstvé ovoce a zeleninu, případně další potraviny podle sezónní nabídky přímo domů. Je populární zejména v Dánsku, Velké Británii, ale i v Německu či Rakousku. nákupní společenství zákazníků (Community Supported Agriculture-Komunitou podporované zemědělství) – jedná se o systém, při kterém si místní spotřebitelé předplatí na celou sezónu pravidelné dodávky čerstvých bioproduktů. Dávají tím ekologickému zemědělci jistotu odbytu. Je rozšířené zejména ve Spojených státech, získává si popularitu ve Velké Británii. E-shop: online-nákup přes internet

Srovnání přímé a nepřímé distribuce Přímá distribuce  náročná na čas  prodáváte, místo abyste vyráběli  nižší riziko  úspěch opravdu záleží hlavně na Vás, Vašich schopnostech a možnostech  můžete účtovat vyšší cenu  vytváříte přímý vztah se zákazníky  můžete lépe sdělit svůj příběh

Nepřímá distribuce  nižší náklady  méně náročná na čas  vyšší tržní riziko  Váš úspěch je odvislý od úspěchu Vašeho prodejce  menší odměna  nepřímý vztah se zákazníky

Regionální trhy v globální ekonomice 10 důvodů, proč podnikat na regionálním trhu: • Peníze zůstávají v regionu • Lepší přístup k zákazníkům, možnost si je „vychovat“ • Možnost nabídnout výrobek s vysokou přidanou hodnotou • Podporuje turistiku v regionu • Udržení regionální tradice • Regionální výroba/zpracování nebo pěstování zeleniny/ovoce pomáhá životnímu prostředí, výrobky necestují tisíce kilometrů • Cena výrobku může být vyšší a je odolnější vůči cenovým výkyvům, pokud zákazník vnímá výrobek jako jedinečný a zvláštní • Maximální čerstvost potravin • Výroba pro regionální trh si žádá menší kapacitu, tím však přispívá k jedinečnosti výrobku • Národní trh nebo zahraniční trh zůstává stále otevřený, a pokud je region známý a značka výrobku/výrobce zákazníkům dobře „podána“, může být expanze velice úspěšná – výrobek si s sebou ponese stále svoji jedinečnost Přímý marketing Ekologické zemědělství dalo vzniknout diverzifikovaným, decentralizovaným systémům, ve kterých farmáři mají větší kontrolu nad marketingem a prodejem tím, že vynechávají tradiční

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

odbytové kanály a prodávají přímo zákazníkům na místní nebo regionální úrovni. Potraviny, které nevyžadují mnoho zpracování, jako ovoce, zelenina, maso a některé mléčné výrobky, jsou ideální pro přímý prodej konečným zákazníkům. Přímý prodej má smysl zejména pro zemědělce produkující menší množství širokého spektra plodin. Pro zemědělce produkující velké množství jedné komodity je ziskovější prodávat prostředníkům. Proč přímý marketing? Přímý prodej konečným spotřebitelům slibuje zemědělcům větší podíl na tržbě, a tím pravděpodobně i větší zisk. Pro mnoho menších farmářů může být určité zpracování zemědělských produktů – a tím přidání hodnoty – a jejich nabídka přímým spotřebitelům významným zdrojem finanční jistoty. Farmáři, kteří nejsou schopni konkurence na celostátním trhu, si mohou vybudovat úspěšný, prosperující místní trh. Přímý marketing konečným spotřebitelům je však velmi náročný na čas a pracovní sílu a vyžaduje úsilí, kreativitu, nápaditost, prodejní dovednosti a schopnost jednat slušně a pozitivně s lidmi. Výhodou přímé dodávky konečným spotřebitelům je možnost vytvořit si úzký a vřelý vztah se zákazníky. Zákazníci, kteří k farmáři cítí určitou emocionální vazbu, zůstávají většinou loajální, přestože podobné zboží je k dostání v obchodě za nižší cenu. Většina ekologických zemědělců má sklon využívat přímých trhů až na druhém místě, po vyčerpání nepřímých odbytových možností. Přímý prodej je však většinou výhodný jak pro zemědělce, tak pro spotřebitele. Zemědělci se přímým odbytem konečným spotřebitelům snaží za své zboží získat ceny obvyklé v maloobchodě. Podmínkou ovšem je, že zákazníkům nabídnou služby obvyklé u maloobchodníků. Cena, kterou zákazník platí v maloobchodě, v sobě zahrnuje náklady na produkci, sběr, třídění, balení, transport, velkoobchodní a maloobchodní služby. Aby získali vyšší čistý zisk, snaží se zemědělci poskytnout zákazníkům všechny vyjmenované služby s nižšími náklady, nabídnout některé služby navíc a vyhnout se zbytečným nákladům. Spotřebitelé nakupující přímo od producentů na druhé straně očekávají vysoce kvalitní, čerstvé produkty za rozumné ceny. Kromě finanční směny nabízí přímé trhy také prostor pro sociální interakci. Producentům nabízí příležitost diskutovat a vysvětlovat metody a praktiky ekologického zemědělství, spotřebitelům nabízí možnost navštěvovat farmu a mluvit s lidmi, kteří mají stejné zájmy. Zemědělec si také musí uvědomit, že zajišťování chodu přímého odbytového místa jej může stát příliš času potřebného na produkci. Často proto mají přímý prodej na starosti jiní rodinní příslušníci. Pečlivé hodnocení potenciálních potřeb zákazníků před samotným rozhodnutím ohledně produkce může zemědělci pomoci vybrat vhodné trhy dle jeho marketingových plánů a možností podniku. Producenti musí znát požadavky potenciálních zákazníků na kvalitu, kvantitu, balení a dodávky, a musejí pečlivě zvážit, zda mají schopnosti tyto potřeby uspokojit. Pokud zemědělec zvolí přímý prodej konečným spotřebitelům, je nutné sledovat trendy v jejich požadavcích. Ani to nejkvalitnější zboží neprodáte, pokud to nebude něco, co lidé chtějí. Důležitou roli v prodeji zákazníkům hraje jejich vzdělávání - většina lidí si zatím neuvědomuje pozitivní dopad ekologického zemědělství na životní prostředí a svoje zdraví.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Přímý marketing může přinášet velké uspokojení jak producentům, tak i zákazníkům. Dochází k přímé komunikaci mezi „výrobcem“ potravin a konzumenty, což vytváří důležitý aspekt v budování odpovědné spotřeby. 9. Značka Značka v podstatě označuje výrobce nebo prodejce. Značkou může být jméno, ochranná známka, logo nebo jiný znak. Značka je však ještě mnohem více – je v podstatě příslibem prodejce (výrobce), že bude zákazníkům dodávat zboží s určitými vlastnostmi, funkcemi a službami. • • • • • • • • •

Dává produktu jméno, odlišuje výrobky od konkurenčních Usnadňuje identifikaci produktu Vytváří image a reputaci výrobku, zvyšuje jeho atraktivitu Ujišťuje zákazníka o určité úrovni kvality Cílem značky je vtisknout povědomí o výrobku do mysli (a srdce) Znamená pro zákazníka jistotu Zvyšuje loajalitu zákazníků vůči vašim výrobkům Zavedení vyžaduje velkou propagaci Může, ale nemusí opravňovat k vyšší ceně (Klasa, Bio, Regionální produkt, …)

Jednou z forem nepřímé distribuce je i prodej přes tzv. privátní značky, kdy výrobce dodává maloobchodním řetězcům nebo zpracovatelům svou produkci a ti ji pak prodávají pod svým vlastním jménem. Mnohdy ani není původní výrobce uveden na obale. Tento způsob prodeje má také své výhody a nevýhody. Pro zákazníka je výhodou nižší cena, výrobcům zase šetří náklady na marketing a logistiku, které dnes jinak tvoří podstatnou část ceny. Výroba pro takovéto zákazníky může farmám přinést vyšší obrat a zároveň ukáže na dobrou kvalitu výrobků. Cenou za to je potlačení vlastní značky. Farma se tedy musí rozhodnout, jakou strategii si vybere. Nepřímý prodej, tedy přes prostředníka nebo prostřednictvím privátní značky, je vhodný, zejména pokud máte přebytek např. jedné plodiny nebo suroviny a přímý prodej by tak byl obtížný. I malá změna ve formě přímého prodeje Vám však může přinést vyšší cenu a proto z hlediska regionální produkce a prodeje je pro Vás výhodnější budovat si vlastní značku a vytvářet si silné vztahy se zákazníky. 10. Marketingová komunikace neboli podpora prodeje Marketingová komunikace zahrnuje všechny nástroje a způsoby, jakými komunikujete s Vašimi zákazníky, cílovou skupinou, abyste podpořili své výrobky, služby nebo image firmy. Hovoříme o tzv. komunikačním mixu (nebo chcete-li komunikačním koktejlu), který zahrnuje pojmy jako reklama, podpora podeje, sponzorování, public relations (vztahy s veřejností), komunikace v prodejním nebo nákupním místě, výstavy a veletrhy, přímý osobní kontakt se zákazníky, osobní prodej atd.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Jak komunikovat se zákazníkem?  Nesoustřeďte se pouze na jeden nástroj, namíchejte chutný komunikační koktejl  Nesnažte se oslovit jen zákazníky, ale i své zaměstnance, politiky, názorové vůdce, udavače trendů a další skupiny  Pokaždé použijte různé komunikační prostředky  Sledujte trendy  Hovořte se stávajícími a potenciálními zákazníky a partnery  Sestavte si tzv. testovací komisi  Nechte internet pracovat za Vás – sbírejte ohlasy i z něj  Za pomoci regionálního sdružení, obchodní komory, SŠ/VŠ udělejte průzkum mezi zákazníky – i tak se o Vás dozví  Sbírejte anketní lístky  Plňte sliby, které Váš výrobek a značka zákazníkovi nabízí  V případě reklamace pamatujte, že zákazník má vždy pravdu, zboží vyměňte nebo vraťte peníze – udržet stávajícího zákazníka je lehčí, než získat nového či ho získat zpět  Nabízejte přidanou hodnotu – „obalte“ svůj výrobek emotivním sdělením Zákazník potřebuje, abyste mu vysvětlili přednosti a výhody produktu přesvědčivěji než Vaše konkurence. Není vždy nezbytně nutné přesvědčovat zákazníky, že Váš produkt je lepší než konkurenční. Není-li si spotřebitel jistý, že konkurenční produkt je stejně dobrý nebo dokonce lepší, pak je vysoká pravděpodobnost, že dá přednost tomu Vašemu. Věnujte prostor tomu, abyste vyjádřili jasně a čestně, v čem je Váš produkt dobrý, a poskytněte k tomu důkazy. Nezapomeňte zahrnout důvod, proč produkt využívat (není ale vždy nutné, když to z názorné ukázky spotřebitel pozná sám). Přínosné je ukázat i nějaký emocionální přínos z využívání produktu (stoupnete v očích svých přátel, budete lepší rodič...). Poznání, jak je Váš produkt vnímán mezi potenciálními uživateli, co si o něm myslí, jak o něm mluví, jaké vlastnosti jsou pro ně důležité a co by je nejspíše motivovalo k využívání, je pro správnou reklamu a komunikaci vůbec klíčové. Dalším důležitým krokem je získat přehled o způsobu propagace obdobných produktů konkurence a nakolik je tento způsob úspěšný. Důležité je promyslet, jakou pozici na trhu pro svůj produkt vůči produktům konkurenčním chcete zvolit. Ještě než začnete o reklamě vůbec uvažovat, zamyslete se nad cíli, které by měla splnit. K základním funkcím reklamy patří:  informovat  přesvědčovat  prodávat Reklama musí mluvit přímo ke spotřebiteli a užívat takový jazyk a takové situace, které spotřebitel zná. Rozhodně je vhodné ji správně načasovat a zacílit na ty správné potenciální nebo současné zákazníky a použít na to vhodná média (místní rozhlas, regionální rozhlasovou stanici, katalog cestovní kanceláře, letáček v turistickém informačním centru apod.). Pokud například prodáváte med, reklama a komunikace by měla vypadat jinak

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

v zimě, kdy si ho všichni rádi dají do čaje, a jinak v létě, kdy ho lze použít místo cukru třeba do ovocných koktejlů. Dobrá reklama  Je postavená na dobré znalosti výrobku  Reflektuje „identitu výrobku - positioning“  Vysvětluje přednosti produktu a používání přesvědčivěji než konkurence  Nabízí důkazy pro svá tvrzení  Obsahuje emocionální sdělení  Mluví přímo a používá „jazyk“, kterým zákazník hovoří Někdy lepší než reklama je…  Vzorky zdarma – „Nabízeli jsme česnekovou pomazánku, kterou jsme vyráběli z česnekových výhonků. Namazali jsme ji na sušenky a nabízeli k ochutnání. Všechnu jsme prodali, a to ze suroviny, kterou bychom jinak neprodali.“  Nabídnout „polotovar“ – „ Některá rajčata, papriky, cibule a česnek byly tak malé, že se pro samostatný prodej prostě nehodily. Přibalili jsme bazalku, oregano a recept, nazvali „SADA NA ŠPAGETY“ a prodávali jedna radost… než nás napodobila konkurence.“  Z nedostatků udělat přednost, snažte se využít všechny možnosti, jak prodat opravdu všechny výrobky – „Kvůli suchu se nám urodily extrémně maličké brambory, museli bychom je prodávat za opravdu nízkou cenu… Tak jsme je nabalili do 1kg pytlů a nazvali „Brambůrky pro opravdové labužníky“ a prodávali za daleko vyšší cenu.“  Speciální kartička s recepty, brožurka s vysvětlením, jak výrobek používat  Správné umístění výrobku v prodejně a podpora v místě prodeje  Nezapomínejte, že i Vy jste součástí prodeje a to, jak vypadáte a jak se chováte, je pro prodej důležité…  Pokud lidé věří Vám, věří i Vašemu výrobku Publicita a vztahy s veřejností Public relations neboli práce s veřejností je komunikační nástroj, který podporuje dobré jméno firmy jako celku (případně jejích výrobků). Je to neplacená forma propagace, široce pojatá publicita. Cílem práce s veřejností je vytvoření příznivého klimatu, získání sympatií a podpory veřejnosti a institucí. Jedná se především o články v tisku, projevy, semináře, výroční zprávy, charitativní dary, sponzorství, publikace, lobbying atd. Mělo by jít o cílevědomé dlouhodobé úsilí, které se snaží vytvářet a podporovat vzájemné pochopení mezi organizací a veřejností. Důležitým znakem práce s veřejností je důvěryhodnost firmy, která jej provádí. Pokud se firma těší obecné důvěře, může mnohdy pozitivně ovlivnit i tu část veřejnosti, která není přístupná reklamě.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

I když nejde o přímou prodejní komunikaci, ovlivňuje tento nástroj perspektivně i kupní jednání a je jedním z důležitých nástrojů integrovaného komunikačního mixu. Publicitu vaší firmy, tedy co se o Vás říká a píše, ovšem mnohdy nemůžete ovlivnit. Abyste zjistili, kdo všechno může ovlivnit Vaši reputaci a pověst Vašich výrobků (jak v pozitivním, tak negativním smyslu), je dobré si zjistit, kdo jsou tzv. vlivní lidé. Vlivní lidé totiž často vytvářejí názor ostatních. Mohou sem spadat média, politici, lidé ve společnosti, Vaši partneři, dodavatelé, prodejci, konkurence atd. Co funguje?  Ochutnávky  Vzorky zdarma  Emotivní příběh  Vzhledný obal  Recepty nebo návody k použití  Brožurky  Webové stránky  Bulletiny (zasílané poštou nebo e-mailem) – pravidelné novinky z Vaší výroby/farmy  Výstavy, veletrhy, jarmarky…  Komunikace z očí do očí  Dny otevřených dveří  Technika „jedna paní povídala“  Upravený vzhled regálů  Když se o Vás píše  Cedule  Spolupráce Ať už využijete jakéhokoli nástroje marketingové komunikace (reklamy, PR, dne otevřených dveří, brožurek, obalu, webu…) na podporu svých výrobků, je důležité si všechny materiály a postupy rozmyslet předem. Tak si uvědomíte, co vlastně chcete říct a komu, čeho chcete dosáhnout (jestli vyprodat přebytky nebo se přivést více lidí přímo k Vám do výroby apod.) a kdy (pokud máte v plánu vyrábět nový sýr, možná se Vám zrovna nebude hodit enormní zájem o čerstvé mléko, na které právě máte reklamu v místním rozhlase). Proto si sestavte plán komunikace, ve kterém si rozmyslete, ke komu (k jaké cílové skupině) chcete hovořit, jaké použijete materiály (brožura, inzerát v tisku, den otevřených dveří apod.), jak je k cílové skupině dostanete, kdo z „vlivných lidí“ Vám k tomu může pomoci a kdy je chcete oslovit. Rozhodně byste také neměli zapomenout na to, že Vás to bude něco stát, a to zahrnout do svých úvah. Někdy méně znamená více, a pokud svoji energii a komunikaci sjednotíte, můžete se stejnými prostředky dosáhnout daleko většího efektu. Níže uvádíme fiktivní vzorový plán komunikace. Rozpočet  

Kolik Vás propagace bude stát? Kolik Vás bude stát vývoj nebo inovace výrobku?

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

  

Můžete odhadnout příjem? Vysvětlete odhady, na kterých předpověď zakládáte Zvažte různé varianty

Kalkulace rozpočtu Obecné pravidlo neexistuje, ale mnoho menších podnikatelů prostředky na komunikaci podceňuje a nemají prostředky zvlášť vyčleněné. Což je velká CHYBA, protože prostředky investované do správně načasované a vytvořené „kampaně“ se Vám bohatě několikanásobně vrátí. Proto s nimi počítejte už od začátku. Nejčastěji používané 4 základní metody tvorby komunikačního rozpočtu jsou: Metoda zůstatkového rozpočtu – podnikatel investuje do reklamy „kolik může“, to co mu „zbude“ po zaplacení všech ostatních nákladů. Metoda procentuálního podílu z obratu – rozpočet je stanoven formou procenta z realizovaného objemu prodejů v minulém období, neumožňuje rychlou reakci na aktuální situaci. Metoda konkurenční parity – stanovení rozpočtu v přibližně stejné výši jako u konkurence. Cíle a marketingová situace jsou však odlišné. Sledování nákladů konkurence je však důležité pro zaměření komunikační strategie v daném odvětví či teritoriu. Metoda orientovaná na cíle – rozpočet se stanovuje podle nákladové náročnosti jednotlivých cílů a úkolů. Je nutné však dodržet tyto zásady: cíl reklamní kampaně musí být měřitelný, prostředky a média reklamní kampaně musí být jednoznačně stanoveny a výše nákladů na reklamní média a prostředky nám musí být známá. Volba optimálního komunikačního mixu záleží na povaze trhu, povaze výrobku, fázi životního cyklu, ceně, zdrojích dostupných pro propagaci a celé řadě jiných faktorů. 11. Měření úspěchu a hodnocení výsledků Už během realizace Vašich plánů se setkáte s mnohými překvapeními, na která budete muset reagovat a stále kontrolovat, jestli se stále ubíráte správným směrem a k požadovanému výsledku. Víte, že …  obvykle jsou v malých firmách hůře stanoveny cíle a tak je obtížné sledovat, jestli je plní?  rentabilitu jednotlivých produktů zná méně než polovina firem? Velká část firem také nemá vypracované žádné postupy pro pravidelnou kontrolu, vyhledávání a vyřazování slabých produktů.  téměř polovině firem se nedaří srovnávat své ceny s konkurencí, analyzovat náklady na udržování zásob a distribuci, analyzovat příčiny vracení zboží, provádět formální hodnocení efektivnosti reklamy a komunikace a vyhodnocovat zprávy z prodeje?

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Ale to už nebude Váš případ. Vždy si zkuste při pohledu na tabulku s Vašimi marketingovými cíli zodpovědět tyto otázky:



Nezbytné stanovení způsobu hodnocení výsledků: o Daří se nám naplňovat naše cíle? o Co jsou kritéria úspěchu? o Jak budeme měřit úspěšnost naplnění plánu? Jestli některé strategie nepřináší to, co jsme očekávali, zkusme určit proč: o Je strategie chybná? o Je špatně implementovaná nebo načasovaná? o Jak ji můžeme změnit, abychom se pohnuli vpřed?

Na závěr průletu marketingem, marketingovým plánem a strategií ještě pár tipů. Marketingové tipy  Věnujte se tomu, co vás baví a co děláte rádi – úspěch se dostaví.  Prodávejte dříve než zasejete.  Začněte v malém a udržujte náklady a dluhy co nejnižší.  Diverzifikujte svoje podnikání i svoje trhy.  Odlište se od ostatních.  Sledujte trendy na trhu.  Kvalita, kvalita, kvalita.  Poznejte svoje zákazníky, naslouchejte jim a vzdělávejte je.  Nesnažte se prodávat každému.  Přidejte hodnotu zpracováním.  Buďte konzistentní ve sdělení.  Pro každý „segment“ – skupinu zákazníků najděte nějaký „háček“.  Připravte si profesionální propagační materiály.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Modul 3 MARKETING EKOLOGICKÉ PRODUKCE Domácí úkol č.1 Pár základních otázek při vytváření nového produktu/výrobku Pravděpodobně budete nad těmito otázkami muset chvíli přemýšlet nebo dokonce udělat menší či větší průzkum trhu. Rozhodně Vám však pomohou uvědomit si, jestli má smysl pokračovat v rozvoji Vašeho nápadu nebo v pokračování s Vaším výrobkem. Pak můžete začít s podrobnějším průzkumem trhu. Pokud přemýšlíte nad více výrobky, pomůže Vám tento dotazník zaměřit se na to, co je pro Vás nejperspektivnější. Produkt 1. Jasně popište uvažovaný výrobek nebo službu. 2. Je to sezónní produkt? Jakou má trvanlivost? 3. Máte zdroj suroviny pro výrobek nebo přístup k surovinám za stabilní cenu? 4. Máte nebo víte, jaké stroje pro výrobu potřebujete? 5. Máte nebo víte, jaké potřebujete zaměstnance? 6. Jak výrobek budete vyrábět a distribuovat? Zákazníci 7. Kdo je cílová skupina pro daný produkt? 8. Jaký vztah k nim máte? Jste jeden z nich? 9. Zaznamenali jste možný zájem o tento výrobek? 10. Jak ho budete prodávat? 11. Co je pro Vaše zákazníky důležité?

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

12. Roste počet Vašich potenciálních zákazníků? Roste počet Vašich současných zákazníků? Výhody 13. Pracujete rádi s lidmi a rádi s nimi přímo hovoříte nebo obchodujete? 14. Jaké jsou Vaše osobní silné stránky? S čím do toho „podniku“ jdete? 15. Kdo je Vaším konkurentem? 16. Proč by měli zákazníci dát přednost Vašemu výrobku? 17. Jak snadno je Váš výrobek nahraditelný? Lze snadno okopírovat? 18. Máte nějaký signál/důkaz, že zákazníci za Váš výrobek budou ochotni platit cenu, ze které Vy budete mít zisk? 19. Vidíte nějaké své slabiny, pokud se do nového výrobku nebo inovace pustíte?

Domácí úkol č.2 Popis výrobku – cvičení vám pomůže přesně popsat váš nový výrobek Vlastnosti (fyzický popis výrobku, co umí, jaké obsahuje vitamíny apod.) 1. 2. 3. 4. 5. 6. Výhody (Jak pomáhá? Jak díky svým vlastnostem ulehčí život? Co zákazníkovi přinese? Např. bude zdravější…) 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Domácí úkol č.3 Popište konkurenty, kteří již podobný výrobek nabízejí a napište, proč by měl zákazník preferovat Váš výrobek Konkurent Konkurent 1 Konkurent 2 Proč je úspěšný:

Cena výrobku:

Distribuce:

Proč je Váš výrobek lepší?

Domácí úkol č.4 Popište, jakými cestami v současnosti nabízíte své výrobky na trhu a jaké máte další možnosti se stávajícími nebo novými výrobky.

•

Jak nabízet výrobky? (Přímo zákazníkům, maloobchod, velkoobchod, obchodního zástupce apod.)

•

Prostředník – jaké nabízí služby/výhody? (Splatnost faktur, pravidelný odběr, množství …)

•

Požadavky prostředníka (Objem, podmínky, balení, vzorky, kvalita, certifikace….)

•

Jste schopni tyto požadavky splnit?

•

Pokud ne, co musíte udělat?

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Domácí úkol č.5 Vytvořte si svou značku •

Důležité vlastnosti mé značky (4-6 jedinečných vlastností)

•

Osobnost značky (Přemýšlejte o značce jako o osobě. Co je na ní odlišné od ostatních? Autentické?

•

Umístění (umístění značky v myslích zákazníků, 5 slov, která nejlépe popíší značku)

•

Atributy obhajitelné před konkurencí, slib

•

Co je tím největším přínosem výrobku pro Vaše zákazníky?

Domácí úkol č.6 Vaším úkolem je nalézt lidi, kteří budou mít největší vliv na Vaši cílovou skupinu. Pro různé výrobky mohou být různí „vlivní lidé“. •

Média

•

Politici

•

Lidé ve společnosti

•

Strategičtí partneři (dodavatelé, prodejci, konkurence apod.) – potenciální i současní

Domácí úkol č.7 Sestavte si plán komunikace Navrhněte komunikační mix, který vhodným sdělením osloví zvolenou cílovou skupinu pomocí vhodných prostředků. •

Cílová skupina:

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

•

Sdělení pro cílovou skupinu:

•

Jaké materiály a nástroje využijeme?

•

Kdy konkrétní materiály využijeme?

•

Plán komunikace

Domácí úkol č.8 Pokud si představíte, že jste svým vlastním zákazníkem, v čem podle vás spočívají slabiny vašeho procesu prodeje, případně nabízených výrobků (tj. na co byste si s největší pravděpodobností stěžovali)? Výměna rolí: někdo si stěžuje na váš podnik nebo na vaše výrobky. Jak zareagujete? Domácí úkol č.9 Chcete aktivně kontaktovat zákazníky prostřednictvím pošty, pozvat je na nějakou akci nebo navštívit osobně jejich firmu. Jakým konkrétním způsobem získáte adresy? Domácí úkol č.10 Při následující návštěvě trhu nebo veletrhu: Co na vás působí u jednotlivých stánků příjemně a co se vám nelíbí? Pokuste se své odpovědi blíže zdůvodnit. Co vás napadne na první a druhý pohled (oba dojmy jsou důležité)? Je personál přátelský, sympatický, pracuje s nasazením... je na stánku k dispozici dostatek přehledných informací? Domácí úkol č.11 Navštivte několik prodejen na farmě jako zákazník. Co na vás působí příjemně a co se vám nelíbí? Pokuste se své odpovědi blíže zdůvodnit. Co vás napadne na první a druhý pohled (oba dojmy jsou důležité)? a. První dojem: b. Druhý a důkladnější dojem: c. Toto si musím zapamatovat:

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

Modul 3 MARKETING EKOLOGICKÉ PRODUKCE Test 1. Které části obsahuje Marketingová strategie? a. b. c. d. e. f.

Cílový trh Umístění (positioning, pozice) Cena Distribuce Strategie výdajů na reklamu, propagaci a podporu prodeje Všechny výše vyjmenované

2. Uveďte alespoň tři příklady typů marketingových strategií? a. b. c. d. e. f.

Strategie tržní penetrace Strategie rozvoje trhu Strategie nízkých cen Strategie rozvoje produktů Strategie diverzifikace Všechny vyjmenované

3. Popis kterých stránek podniku a prostředí obsahuje SWOT analýza? a. b. c. d. e.

Silné stránky Slabé stránky Ohrožení Příležitosti Všechny vyjmenované

4. Který z těchto bodů patří do Marketingového plánu? a. b. c. d. e. f. g. h. i. j. k. l.

Výrobek Marketingové cíle Konkurence Konkurenční výhoda Pozice na trhu Poznejte svůj cílový trh – segmentace trhu, marketingový výzkum, chování zákazníka Cena Distribuce Značka Marketingová komunikace Měření úspěchu Všechny vyjmenované

5. Které marketingové cíle rozlišujeme?

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 3 – EKOFARMÁŘ

a. Strategické b. Operativní c. Oboje výše jmenované 6. Jakým způsobem můžete například přidat hodnotu vašem produktu či službě? a. b. c. d. e. f.

Omytí a zabalení Sušení Nakládání, zavařování a další zpracování Informační leták Recept na přípravu daného produktu Všechno vyjmenované

7. Jaké přímé distribuční cesty pro vaše farmářské výrobky se nabízí? a. b. c. d. e. f. g. h.

Restaurace Farmářský trh Prodejna na farmě Školní jídelny Samosběr zákazníky Bedýnkové družstvo E-shop Supermarket

8. Pokud pozorujete svou konkurenci, abyste mohli rozvinout své postavení na trhu, na jaké otázky musíte nalézt odpověď? a. b. c. d. e. f. g. h. i. j.

V jaké vzdálenosti od mé farmy konkurence působí? Působí majitel dané farmy při prodeji svých výrobků sympatičtěji než já? Kdo jsou mí hlavní konkurenti? Vypadají výrobky konkurentů lépe? Co si myslí mí zákazníci o konkurenčních výrobcích? Jak drahé jsou výrobky, které nabízí mí konkurenti? Jsou výrobky, které nabízím, jedinečné? Jak často se píše o konkurenčních výrobcích v novinách? Jak dlouho trvá mému konkurentovi, než výrobky vyrobí? Všechny uvedené otázky jsou platné.

9. Koho je třeba vyzpovídat, pokud chcete vybudovat úspěšné postavení své firmy na trhu? a. Zákazníky b. Dodavatele c. Poradce d. Konkurenty e. Místní politiky

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

ECOFARMING

MODUL 4 - EKOFARMÁŘ

e-ECOFARMING

Tom Václavík

MODUL 4 Autor: Mgr. Tom Václavík www.e-ecofarming.eu

_______________________________________ IMPRESSUM

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

MODUL 4

PRÁVNÍ PŘEDPISY 1. Název / číslo 2. Rozsah modulu 3. Úroveň modulu 4. Cíl a popis modulu

5. Předcházející kurzy

6. Klíčové schopnosti Dodržování závazků v oblasti ochrany životního prostředí

Dodržování právních předpisů

Právní předpisy Modul Ecofarming 4 – 3 30 hodin a více Úroveň 3 Cílem tohoto modulu je seznámit účastníka kurzu s existujícími právními předpisy, které se vztahují ke konkrétní oblasti ekologického zemědělství, a podporou dostupnou v této oblasti a poskytnout mu kvalifikaci pro provozování poradenské činnosti v příslušném regionu. Modul je koncipován tak, aby účastníkům kurzu pomohl • pochopit koncept podmíněnosti ve vztahu k životnímu prostředí a jeho význam pro zemědělství v Evropské unii; • získat přehled o ověřitelných standardech, které platí pro různé typy zemědělského podnikání; • fundovaně radit farmářům, jak vést podnik v souladu s příslušnými standardy; • poskytovat ekologickým farmářům informace ohledně získávání podpory (finanční i poradenské) a pomáhat jim tak v podnikání. Účastníci programu by měli mít v ideálním případě kvalifikaci na úrovni 3 nebo 4 v oboru zemědělství nebo zahradnictví a odpovídající odborné znalosti; nebo základní znalosti o pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat nebo zahradnictví. Podmínkou pro účast v programu je úspěšné absolvování modulu EcoJob 1 – 5 Principy ekologického zemědělství a modulu 2 – 5 Standardy ekologického zemědělství. Praktické zkušenosti v oblasti pěstování plodin a rostlinné výroby jsou velkou výhodou. Výstupy učení Účastník kurzu musí být prokazatelně schopen: • vysvětlit koncept „podmíněnosti“ v rámci legislativy Evropské unie a jeho význam pro různá zemědělská odvětví; • vyložit konkrétní „ověřitelné standardy“, které se v zemědělství v EU uplatňují; • vysvětlit, jakým způsobem je třeba vést různé typy zemědělských podniků, aby byla zajištěna shoda s těmito standardy; • charakterizovat právní předpisy, které – vedle principu „podmíněnosti“ a „standardů ekologického

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

upravujících zemědělskou činnost Získávání odborné a finanční podpory pro podnikání

7. Obsah

8. Podpora

zemědělství“ – nejvýrazněji ovlivňují zemědělskou činnost; • uvést podrobné údaje o zdrojích informací o těchto právních předpisech a jejich uplatnění v praxi; • určit zdroje financování (dotace a půjčky) dostupné ekologickým farmářům v konkrétní oblasti; • pomoci farmářům správně požádat o finanční podporu; • vyjmenovat instituce zabývající se odborným a podnikatelským poradenstvím, které jsou k dispozici ekologickým zemědělcům v konkrétní oblasti. Politické souvislosti správných postupů zemědělského hospodaření, podmíněnost a jejich význam pro získávání podpory pro zemědělskou činnost Správné postupy zemědělského hospodaření a související ověřitelné standardy platné v dané zemi i dalších státech Ověřitelné standardy vztahující se k různým typům zemědělské činnosti v dané oblasti Vedení různých typů podniků v souladu se správnými postupy zemědělského hospodaření a ověřitelnými standardy Obecný výklad právních předpisů, jimiž je třeba se při podnikání řídit (mimo správné postupy zemědělského hospodaření a ověřitelné standardy). Jde například o předpisy týkající se zdraví a bezpečnosti pracovníků, měr a vah v souvislosti s prodejem produktů, označování výrobků, bezpečnosti potravin či mezd a pracovních podmínek. Zdroje informací a poradenství v otázkách právních předpisů

Způsob výuky Výuka bude realizována prostřednictvím strukturovaného elektronického programu EcoJob a doplněna o úkoly a případové studie a exkurze do místních jednotek ekologického zemědělství. Požadované zdroje Přístup do knihovny nebo k Internetu. Případové studie nebo přístup k jednotkám ekologického zemědělství. Způsoby hodnocení Prokazatelné schopnosti účastníků v oblasti zemědělství nebo zahradnictví je třeba ověřit prostřednictvím testů online nebo zkoušek bez využití podpory materiálů. V průběhu programu je nutno se zaměřit na všechny uvedené učební výstupy, hodnocení však může probíhat namátkovou formou. V případě namátkového testování schopností nebo znalostí stanovených v učebních výstupech musí vybraná témata zahrnovat klíčové

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

prvky každého učebního výstupu. Mimoto je třeba zajistit, aby zkoušení nemohli odhadnout, která témata budou vybrána. 9. Bibliografie 10. Vysvětlení pojmů

MODUL 4

PRÁVNÍ PŘEDPISY EU Úvod Jednou z hlavních podmínek úspěšné integrace společnosti je sjednocení právního systému. V případě evropské integrace platí, že čím více států se do Společenství začleňuje, tím složitější jsou problémy spojené s právní integrací. Je totiž třeba zohlednit různé přístupy jednotlivých států k tvorbě zákonů i jejich uplatňování a rovněž záležitosti neprávního charakteru, jako jsou například tradice a zvyky konkrétní společnosti, náboženské a etické otázky apod. Dokud nedojde k integraci právního systému, nelze hovořit o plné integraci společnosti. V rámci integračního procesu, který vedl k vytvoření Evropského společenství, postoupily členské státy vznikajícímu Společenství určitou část své suverenity. V důsledku přenesení části suverenity a také některých konkrétních práv z jednotlivých států na Společenství došlo ke sjednocení těchto práv a formulování nadnárodních právních norem, jejichž vymáhání bylo svěřeno orgánům Společenství. Právní akty (normy) Společenství jakožto nadnárodní organizace se začleňují do právních systémů členských států a jsou nadřazeny vnitrostátním právním předpisům. 1. Evropské právo

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

V rámci acquis communautaire rozlišujeme: • •

• • •

primární právo (zakládací smlouvy, smlouvy o přistoupení, smlouvy mezi Společenstvím a třetími zeměmi), sekundární právo (akty orgánů Společenství – nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska), judikatura Evropského soudního dvora (ESD) (rozsudky, rozhodnutí a výklad acquis communautaire), obecné právní zásady (zásada právní jistoty, zásada zákazu diskriminace, zásada proporcionality, zásada právního státu, respektování lidských práv a svobod atd.), další zdroje (mimo jiné konkrétní prohlášení, vědecké texty, schválené zprávy, odpovědi na dotazy Evropského parlamentu, oznámení a jiná vyjádření zveřejněná Komisí apod.).

Základním rysem acquis communautaire je jeho nadnárodní povaha. Vyjadřuje vůli jednotlivých členských států vytvářet právní normy, které budou nadřazeny jejich vnitrostátnímu právu. Zakládací smlouvy Společenství (Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství, Smlouva o založení Evropského

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

společenství uhlí a oceli a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii) lze souhrnně označit jako jakousi ústavu tohoto nadnárodního společenství. Acquis communautaire charakterizují dvě hlavní zásady: • •

zásada přednosti a zásada přímého účinku.

Zásada přednosti se v praxi uplatňuje především následujícím způsobem: - soudce členského státu nesmí rozhodnout podle vnitrostátní normy (vnitrostátního práva), která je v rozporu s komunitárním právem; - členský stát (vláda, parlament) nemůže platně přijmout nové předpisy (zákony, nařízení a další prováděcí normy), pokud nejsou v souladu s komunitárním právem. Zásada přímého účinku (přímé použitelnosti) znamená, že se občan může dovolávat práv vyplývajících z komunitárního práva přímo u soudu členského státu. Acquis communautaire se od tradičního mezinárodního práva odlišuje svým obsahem, nástroji i prameny. Upravuje chování vlád a jednotlivých občanů členských států v rámci společného evropského trhu. Komunitární právo vychází z těchto formálních právních pramenů: primární právo (smlouvy), sekundární právo (legislativní a normativní akty a právně závazná rozhodnutí orgánů Společenství, judikatura Evropského soudního dvora, obecné právní zásady) a mezinárodní úmluvy. 1.1.1. Primární prameny Mezi primární prameny patří: - zakládací smlouvy (např. tzv. Římská smlouva), - smlouvy o přistoupení, - smlouvy uzavřené mezi Společenstvím a třetími zeměmi atd. 1.1.2. Sekundární prameny Sekundární prameny zahrnují: právní akty vydané na základě pověření přiznaného primárním právem (nařízení, směrnice a rozhodnutí čili právně závazné akty a doporučení a stanoviska čili právně nezávazné útvary, jejichž význam je primárně politický a morální.) Acquis communautaire uděluje práva a ukládá povinnosti přímo a nezávisle, bez zprostředkování jinou právní normou. Jednotlivci (občané) se proto mohou jím stanovených práv dovolávat přímo u vnitrostátních soudů členských států Společenství. Hlavní funkcí acquis communautaire je podle článků 2 a 3 Smlouvy o založení Evropského společenství vytvářet podmínky pro dosažení cílů ekonomické integrace mezi členskými státy, tedy sjednocovat vnitrostátní trhy, vymezovat určité společné politiky a přispívat k úzké koordinaci politik jednotlivých států.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

Právo Unie je svým charakterem mnohem bližší mezinárodnímu právu. Smlouva o Evropské unii je smlouvou mezinárodního veřejného práva – netvoří nadnárodní právní systém. Právo Evropské unie je soubor právních norem, jimiž se řídí záležitosti zařazené do druhého a třetího pilíře, tedy společná zahraniční a bezpečnostní politika a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. 1.2. Typy právních aktů vydávaných institucemi Společenství Právo Evropského společenství je nadřazeno vnitrostátním právním systémům. Žádné ustanovení právní normy proto nesmí být v rozporu s primárním ani sekundárním právem Evropského společenství ani s judikaturou Evropského soudního dvora. Podle Evropského soudního dvora musí znění právního aktu splňovat dvě podmínky: musí mít právní účinky a musí být jednoznačné, tzn. musí jednoznačně definovat práva a povinnosti osob, jichž se dotýká. S ohledem na sbližování vnitrostátních právních systémů jednotlivých států s acquis communautaire mají největší význam právní akty Společenství, které představují prameny sekundárního práva. Z hlediska právní úpravy lze právní akty rozdělit na typické a atypické. 1.2.1. Typické právní akty Mezi typické právní akty (vyjmenované v článku 249 Smlouvy o založení Evropského společenství) se řadí: • • • •

nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska.

Nařízení Nařízení se používají v případech, kdy je třeba ve všech členských státech zajistit jednotnou úpravu. V členských státech jsou přímo použitelná (pro jejich použití není nutné například přijetí zvláštního zákona v rámci vnitrostátního právního systému). Členské státy nemají právo měnit obsah nařízení prostřednictvím vlastních opatření ani přijímat žádná výkladová pravidla, pokud to příslušné nařízení přímo nevyžaduje. Nařízení vstupují v platnost k datu v nich určenému nebo dvacet dní po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství. Směrnice Směrnice nejsou, narozdíl od nařízení, přímo použitelné. Závazný je pouze cíl směrnice, jejž je nutné ve stanovené lhůtě provést prostřednictvím vnitrostátních předpisů. Forma a způsob implementace tohoto cíle ve vnitrostátním právním systému závisí na rozhodnutí členských států. Na tzv. rámcové směrnice navazují dceřiné směrnice. Směrnice tedy nemají přímý

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

účinek. Jejich obsah není závazný, platí však pravidlo, že zákazy, jež stanovují, musí být do vnitrostátních právních systémů převzaty v doslovné podobě. Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že směrnice musí být do vnitrostátního práva provedena takovými předpisy, jejichž právní závaznost odpovídá závaznosti předpisů, které danou problematiku upravovaly až dosud. Směrnice mohou být závazné pro všechny nebo pouze pro některé členské státy. Jednotlivci (občané) se mohou ustanovení směrnic dovolávat u Evropského soudního dvora podáním žaloby proti členskému státu, který nedostál svým závazkům, a to za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky: - uplynula lhůta pro implementaci směrnice do vnitrostátního právního systému; - pravidla definovaná směrnicí a platná pro jednotlivce jsou jasná a bezpodmínečná. Jednotlivec (občan) může také požadovat náhradu, pokud: - směrnice zakládá právo jednotlivce; - směrnice nebyla provedena a občan byl jednoznačně poškozen; - existuje jasná (prokazatelná) souvislost mezi neprovedením směrnice a vzniklým poškozením. Rozhodnutí Rozhodnutí jsou právní akty, které jsou (narozdíl od doporučení a stanovisek) závazné. Od nařízení se liší svou individuální povahou. Rozhodnutí jsou závazná pro příjemce, jimž jsou určena. Těmito příjemci však nejsou subjekty, které jsou v textu aktu pouze zmíněny. Podobně jako nařízení mají i rozhodnutí přímý účinek. Jejich použití tedy nevyžaduje žádné vnitrostátní prováděcí pravidlo. Nařízení, směrnice a rozhodnutí se řadí do kategorie „hard law“ neboli závazné právní předpisy. Tento termín se používá zpravidla pro soubor právních pramenů, pro něž je příznačná právní závaznost, jinými slovy vynutitelnost. Podle článku 249, oddílů 2, 3, 4 Smlouvy o založení Evropského společenství do této skupiny patří nařízení, směrnice a rozhodnutí. Dále sem spadají zakládací smlouvy a smlouvy mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi. Zvláštní třídu pak představuje judikatura Evropského soudního dvora. Všechny ostatní právní akty přijaté Evropským společenstvím či Evropskou unií se označují jako „soft law“ neboli nevynutitelné přepisy. Jde o akty, které nejsou v právním smyslu slova obecně závazné. Patří sem zvláště doporučení, stanoviska a politické programy. Tyto prameny však nelze označit jako zcela nezávazné – jak zdůrazňuje také Evropský soudní dvůr. Je třeba si uvědomit, že do značné míry určují způsob výkladu a použití právně závazných aktů. Nevynutitelné předpisy se významně uplatňují zejména v oblasti sociálního práva a ochrany základních práv a svobod. Předpisy kategorie „hard law“ jsou obecně závazné a vynutitelné. Právní akty kategorie „soft law“ obecně závazné nejsou, nelze je však považovat za zcela nezávazné.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

Doporučení a stanovisko Doporučení a stanoviska jsou právně nezávazné akty, které mají politický či etický význam. Při posuzování jednotlivých případů však soudy členských států musí ke konkrétním doporučením a stanoviskům přihlížet – především k těm, která jsou relevantní pro výklad jiných vnitrostátních norem, která byla přijata za účelem jejich implementace nebo která nahrazují jiné sekundární právní prameny. 1.2.2. Atypické právní akty Mezi atypické právní akty (neuvedené ve Smlouvě o založení Evropského společenství) se řadí: a) usnesení, b) programy, c) další právní akty, jejichž struktura není popsána ve Smlouvě o založení Evropského společenství. 1.3. Úřední věstník Evropských společenství V Úředním věstníku Evropských společenství („Úřední věstník“) jsou zveřejňovány předpisy komunitárního práva. Úřední věstník vychází ve třech řadách – L, C, S – s přílohami a rejstříky. Řada L (Právní předpisy) obsahuje oficiální texty závazných právních aktů komunitárního práva, řada C (Informace, přípravné akty a oznámení) obsahuje informace, oznámení a návrhy právních aktů, řada S (Dodatek) je řada doplňková, v níž vychází oznámení o veřejných nabídkových řízeních, veřejných zakázkách na stavební práce apod. Občan se může svých práv, která garantuje systém komunitárního práva, dovolávat přímo u soudu členského státu. Tento systém se od tradičního práva odlišuje svým obsahem, nástroji a prameny. Upravuje chování vlád i jednotlivých občanů členských států Evropské unie v rámci společného evropského trhu. 1.4. Základní právní zásady Společenství K základním právním zásadám Společenství patří: a) zásada právní jistoty, b) zásada proporcionality, c) zásada zákazu diskriminace. 1.4.1. Zásada právní jistoty

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

Zásada právní jistoty vytváří určitou rovnováhu v právním systému, který musí být současně stabilní i dynamický. Je hlavní zásadou, na níž je budován právní stát. Jejím účelem je chránit práva jednotlivce před svévolnými rozhodnutími státních úřadů. Zásada právní jistoty určuje, že právní předpisy musí být jasné, přesné a jednoznačné. Je založena na dvou konceptech: • •

ochrana nabytých práv – nabytá práva je třeba chápat jako získané pozice (postavení), včetně s nimi souvisejících závazků, pokud jsou jednoznačně stanoveny; ochrana legitimního očekávání.

Tento princip je elementární součástí komunitárního práva. Rozdíl mezi ochranou nabytých práv a ochranou legitimního očekávání spočívá v tom, že zatímco ochrana nabytých práv znamená absolutní ochranu před jakýmkoli porušením práv, ochrana legitimních očekávání zaručuje ochranu pouze před takovým porušením práv, které nelze očekávat. Legitimita očekávání se odvíjí od situace na trhu, povahy regulačního mechanismu a typu transakce, o kterou se jedná. 1.4.2. Zásada proporcionality Zásada proporcionality je definována v článku 34 Smlouvy o založení Evropského společenství a je motivována ekonomickými důvody. Dává orgánům Společenství posuzovací pravomoc, která jim umožňuje v souvislosti s uplatňováním společné hospodářské politiky do určité míry omezit hospodářskou soutěž. Jako právní standard obsahuje zásada proporcionality objektivní kritéria (jejichž cílem je zabránit nepatřičnému rozdělování či zneužívání zdrojů) i subjektivní kritéria (ani opatření, která jsou v souladu s cíli článku 33 Smlouvy o založení Evropského společenství, nesmí mít negativní dopad na individuální situaci hospodářského subjektu; hospodářským subjektem přitom není pouze výrobce, ale také zpracovatel distributor, dovozce atd.). 1.4.3. Zásada zákazu diskriminace Také zásada zákazu diskriminace je zahrnuta v článku 34 Smlouvy o založení Evropského společenství. Jejím cílem je zamezit nejen nerovnému zacházení v obdobné situaci, ale také stejnému zacházení v nerovné situaci, pokud existuje objektivní odůvodnění. Právní předpis může být diskriminační čtyřmi způsoby – z hlediska výrobku, osoby, místa a času (situace). Některé ze zásad vycházejí z rozhodovací praxe Evropského soudního dvora. Na závěr je třeba zmínit, že nejznámější rozsudek Evropského soudního dvora – Cassis de Dijon – souvisí se zemědělstvím, konkrétně s oblastí volného pohybu zboží včetně zemědělských produktů. ZÁVĚR

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

Evropské právo, tedy právo Společenství (Evropských společenství) a právo Evropské unie, jsou dva právní řády, které existují nezávisle na systému mezinárodního veřejného práva a právních předpisech jednotlivých členských států i ostatních států. Systém evropského práva tvoří tzv. komunitární právo (acquis communautaire) a tzv. právo Unie (právo Evropské unie). Podle Evropského soudního dvora musí znění právního aktu splňovat dvě základní podmínky: musí mít právní účinky a musí být jednoznačné, tzn. musí jednoznačně definovat práva a povinnosti osob, jichž se dotýká. S ohledem na sbližování vnitrostátních právních systémů jednotlivých států s acquis communautaire mají největší význam právní akty Společenství, které představují prameny sekundárního práva. Z hlediska právní úpravy lze právní akty rozdělit na typické a atypické. Mezi typické právní akty patří: nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska. 2. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA A EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Úvod Ekologické zemědělství hraje velmi důležitou roli při naplňování strategií společné zemědělské politiky (SZP), tedy začleňování ochrany životního prostředí a zabezpečení trvale udržitelného rozvoje. V rámci prvního pilíře SZP mají ekologičtí farmáři v současné době nárok na podporu ve formě přímých plateb a cenové podpory. Ještě větší význam pro ně má druhý pilíř společné zemědělské politiky, politika rozvoje venkova, do níž je problematika ekologického zemědělství plně integrována. Ekologické zemědělství se výrazně podílí na péči o životní prostředí. Reforma společné zemědělské politiky z roku 2003 zdůraznila dlouhodobou ekonomickou i sociální návratnost zemědělského podnikání, které dokáže nabídnout zdravotně nezávadné a vysoce kvalitní produkty, jejichž výroba bude maximálně ohleduplná k životnímu prostředí. 2.1. Ekologické zemědělství a SZP Lze proto předpokládat, že reforma společné zemědělské politiky pomůže vytvořit příznivější podmínky pro rozvoj ekologického zemědělství v Evropě, a to díky následujícím opatřením: • Bude zavedena jednotná zemědělská platba: Jednotná zemědělská platba nebude vázána na výrobu, a proto ekologickým farmářům umožní pěstovat plodiny, které odpovídají ekologickému modelu střídání plodin, a ve větším rozsahu provozovat chov hospodářských zvířat, aniž by ztratili nárok na přímé platby, které byly původně vázány na konkrétní rostlinnou a živočišnou produkci. • V souvislosti s povinností dodržovat přesné standardy získají ekologičtí farmáři zkušenosti a odborné znalosti, které jim umožní rychle a správně reagovat na nové požadavky spojené s uplatňováním principu podmíněností, především ve vztahu k ochraně životního prostředí a dobrým životním podmínkám zvířat. • Uvolní se více finančních prostředků pro programy rozvoje venkova. • Vzhledem k přirozenému zaměření na dobré životní podmínky hospodářských zvířat a kvalitu potravin budou ekologičtí farmáři v relativní výhodě při zavádění nových standardů.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

2.1.1. Podmíněnost Podmíněnost znamená, že chtějí-li se farmáři vyhnout snížení dotací vyplácených Evropskou unií, musí se řídit určitým souborem norem. Hlavním smyslem uplatňování tohoto principu je na jedné straně zajištění udržitelnosti zemědělské činnosti a na straně druhé přizpůsobení společné zemědělské politiky zájmům spotřebitelů a daňových poplatníků. Koncept podmíněnosti se vztahuje k okruhu norem, jejichž ustanovení musí farmáři respektovat, aby mohli získat subvence v plné výši. Hlavní roli zde hrají: 1. Předpisy v oblasti řízení Předpisy v oblasti řízení vyžadují soulad s několika články 19 nařízení a směrnic ES týkajících se ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a životních podmínek zvířat. Devět z nich bylo na seznam norem, jejichž dodržování podmiňuje výplatu subvencí, zařazeno v roce 2005, dalších sedm v roce 2006 a zbylé tři na něm přibudou 1. ledna 2007. Farmáři i jiné subjekty hospodařící s půdou jsou povinni plnit požadavky určených článků nařízení a směrnic v podobě, v jaké byly provedeny do anglického právního systému. Prakticky všechny tyto směrnice a nařízení odpovídají stávajícím požadavkům. NORMY 5 směrnic týkajících se životního prostředí a použitelných od 1. ledna 2005: - směrnice Rady o ochraně volně žijících ptáků (79/409/EHS), - směrnice Rady o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (80/68/EHS), - směrnice Rady o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (86/278/EHS), - směrnice Rady o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS), - směrnice Rady o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (92/43/EHS). 4 směrnice a nařízení týkající se zdraví a použitelné od 1. ledna 2005: - směrnice Rady o identifikaci a evidování zvířat (92/102/EHS), - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, - nařízení Komise (ES) č. 911/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o ušní značky, zvířecí pasy a evidence zemědělských podniků, - nařízení Rady (ES) č. 21/2004 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně jiných nařízení a směrnic. 7 směrnic a nařízení týkajících se zdraví a použitelných od 1. ledna 2006: - směrnice Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (91/414/EHS),

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

- směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení některých směrnic, - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, - směrnice Rady 2003/85/ES, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, ruší směrnice 85/511/EHS a rozhodnutí 89/531/EHS a 91/665/EHS a mění směrnice 92/46/EHS, - směrnice Rady 92/110/EHS o změně směrnice 88/657/EHS, kterou se stanoví požadavky na výrobu mletého masa, masa porcovaného na kusy vážící méně než 100 gramů a masných polotovarů a obchodování s nimi, - směrnice Rady 2000/75/ES, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky u ovcí. 3 směrnice týkající se zdraví zvířat a použitelných od 1. ledna 2007: - směrnice Rady 91/629/EHS, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat, - směrnice Rady 91/630/EHS, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, - směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely. 2. Normy vymezující správné zemědělské a environmentální podmínky (GAEC). Úřady budou provádět inspekce, které prověří dodržování těchto norem. V případě jejich porušení budou moci farmářům uložit sankce. (agroenvironmentální opatření) Tzv. předpisy v oblasti řízení jsou souhrnem celkem 19 právních předpisů. Minimální požadavky norem určujících správné zemědělské a environmentální podmínky definují v rámci konkrétních mezí EU jednotlivé členské státy. Kromě výše uvedených nařízení a směrnic jsou podmínky řízení podniku specifikovány také v článku 4 nařízení č. 1782/2003 a jeho příloze III a IV. 2.1.2. Financování společné zemědělské politiky Na základě nařízení Rady č. 1290/2005/ES o financování společné zemědělské politiky byly zřízeny dva evropské zemědělské fondy – Evropský zemědělský záruční fond (dále jen „EZZF“) pro financování tržních a dalších opatření a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“) pro financování programů rozvoje venkova. Z EZZF jsou v rámci sdíleného řízení mezi členskými státy a Společenstvím financovány v souladu s právním řádem Společenství následující výdaje: (a) náhrady při vývozu zemědělských produktů do třetích zemí; (b) intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů; (c) přímé platby farmářům stanovené v rámci společné zemědělské politiky; (d) finanční příspěvky Společenství na informační a propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů na vnitřním trhu Společenství a ve třetích zemích

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

uskutečňovaná prostřednictvím členských států na základě programů vybraných Komisí jiných než těch, které jsou uvedeny v článku 4. V rámci centralizovaného řízení jsou z EZZF v souladu s ustanoveními Společenství financovány tyto výdaje: (a) finanční příspěvky Společenství na konkrétní veterinární opatření, kontrolní opatření ve veterinární oblasti a v oblasti potravin a krmiv, na programy pro eradikaci a tlumení nákaz zvířat (veterinární opatření) a na rostlinolékařská opatření; (b) propagace zemědělských produktů realizovaná přímo Komisí nebo prostřednictvím mezinárodních organizací; (c) opatření přijatá v souladu s právními předpisy Společenství, jejichž cílem je zajištění zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství; (d) zavedení a údržba účetních informačních systémů v zemědělství; (e) systémy zjišťování v zemědělství, včetně zjišťování týkajícího se struktury zemědělských podniků; (f) výdaje související s trhy s produkty rybolovu. Z EZFRV jsou v rámci sdíleného řízení mezi členskými státy a Společenstvím financovány příspěvky Společenství na programy rozvoje venkova realizované v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se podpory rozvoje venkova. Komise doporučuje členským státům, aby ve svých programech rozvoje venkova maximálně využívaly nabízené nástroje pro podporu ekologického zemědělství a například vytvářely národní či regionální akční plány s cílem: • stimulovat poptávku prostřednictvím nových programů jakosti; • přispět v dlouhodobém horizontu k péči o životní prostředí a ochraně přírody; • poskytnout ekologickým farmářům pobídky, které by je motivovaly k úplnému, nikoli pouze částečnému přechodu na ekologický způsob hospodaření; • nabídnout ekologickým farmářům stejné možnosti získání investiční podpory jako farmářům hospodařícím konvenčním způsobem; • posílit prostřednictvím pobídek poskytovaných výrobcům integraci výrobního řetězce na základě (smluvních) vztahů mezi jednotlivými články tohoto řetězce a tím podpořit distribuci a propagaci výrobků; • podpořit školicí programy; • zajistit odbornou přípravu a vzdělávání pro všechny hospodářské subjekty působící v oblasti ekologického zemědělství, tedy výrobce, zpracovatele i prodejce; • prosazovat ekologické zemědělství jako preferovaný způsob hospodaření v ekologicky citlivých oblastech (aniž by ekologické zemědělství mělo zůstat omezeno pouze na tyto oblasti). 3. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Úvod Původním cílem společné zemědělské politiky Evropské unie bylo zvýšení zemědělských výnosů a dosažení významné míry potravinové soběstačnosti. Tento cíl se podařilo z velké

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

části naplnit do konce 80. let 20. století. Poté se proto do popředí zájmu dostala další témata, například podpora prodeje jakostních produktů a propojení zemědělské činnosti s ochranou životního prostředí. Vznikly tak velmi příznivé podmínky pro rozvoj ekologického zemědělství. V roce 1991 Evropská unie přijala nařízení o ekologické produkci, kterým upravila oblast pěstování rostlin. Doplňkové nařízení pro chov hospodářských zvířat přijala Rada ve složení pro zemědělství až v roce 1999. 1. ledna 2009 vstoupila v platnost nová nařízení EU o výrobě, kontrole a označování ekologických produktů. Tato nařízení stanovují, že na území Evropské unie platí pro výrobní postupy používané v ekologickém zemědělství a pro potraviny označované jako bioprodukty určité minimální standardy. Jejich smyslem je především chránit zájmy spotřebitelů. Nové právní předpisy upravující oblast ekologického zemědělství s platností od 1. ledna 2009 Poslední reformy společné zemědělské politiky zdůrazňují především orientaci na trh a uspokojení poptávky po kvalitních produktech. Vytvářejí tak dobré podmínky pro další rozvoj ekologického zemědělství. To jasně svědčí o tom, že právní předpisy upravující oblast ekologického zemědělství hrají v rámci společné zemědělské politiky stále významnější úlohu a spoluurčují vývoj na zemědělských trzích. Rada vyzvala Komisi, aby přezkoumala legislativu Společenství týkající se této oblasti, zjednodušila ji a zároveň zlepšila její celkovou soudržnost a především aby stanovila zásady, které přispějí ke sbližování norem, a dále aby pokud možno snížila úroveň podrobnosti. Komise provedla analýzu a na základě jejích výsledků vypracovala nové nařízení Rady č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení č. 2092/91. Smyslem tohoto nového nařízení je definovat pravidla ekologické produkce, a to jak rostlinné a živočišné výroby, tak akvakultury, mimo jiné pravidla pro sběr volně rostoucích rostlin a mořských řas a pravidla pro výrobu zpracovaných potravin včetně vína, krmiv a ekologických kvasinek. Podle nového nařízení by ekologičtí farmáři v zemědělských systémech na místní úrovni měli pracovat primárně s obnovitelnými zdroji. Aby se maximálně snížila míra využívání neobnovitelných zdrojů, měli by také recyklovat odpady a vedlejší produkty rostlinného i živočišného původu a používat je k navracení živin zpět do půdy. Ekologické zpracované produkty je třeba vyrábět způsobem, který zaručí zachování ekologické integrity a důležitých vlastností produktu ve všech fázích zpracování. Zpracované potraviny je možné označit jako ekologické pouze v případě, že je naprostá většina složek zemědělského původu vyrobena ekologickým způsobem. Je velmi důležité, aby si ekologické produkty udržely důvěru spotřebitelů. Aby se kupující mohli lépe orientovat na trzích Společenství, bude zavedeno povinné označování všech balených ekologických potravin logem EU. Toto logo nebude možné používat pro produkty vyrobené v tzv. přechodných obdobích ani pro zpracované potraviny, v nichž ekologické složky tvoří méně než 95 % obsahu zemědělského původu.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

V novém nařízení je vymezen jeho cíl a rozsah jeho působnosti a dále jsou zde vysvětleny klíčové výrazy vztahující se k oblasti ekologické produkce. Ve druhé části jsou definovány obecné cíle a zásady ekologické produkce a rovněž cíle a zásady platné pro konkrétní odvětví ekologického zemědělství. Předpis upravuje též označování produktů, fungování kontrolního systému a obchodování s třetími zeměmi. Podle zásad, které uvádí Codex Alimentarius, lze principy ekologického zemědělství popsat jako snahu: • • • • • • • •

posilovat biologickou rozmanitost druhů v rámci celého systému; zvyšovat biologickou aktivitu půdy; zachovávat dlouhodobou úrodnost půdy; recyklovat odpady rostlinného i živočišného původu a používat je k navracení živin do půdy a tím snižovat míru využívání neobnovitelných zdrojů; využívat v zemědělských systémech na místní úrovní primárně obnovitelné zdroje; využívat půdu, vody i ovzduší udržitelným způsobem a maximálně omezit jakékoli jejich znečišťování v důsledku uplatňování nevhodných zemědělských postupů; zpracovávat zemědělské produkty postupy, které zaručí zachování ekologické integrity a důležitých vlastností produktu ve všech fázích zpracování; zavést tyto principy během určitého přechodného období,jehož délku je třeba stanovit na základě konkrétních místních podmínek (např. využití země v minulosti) a podle druhů plodin a hospodářských zvířat, o jejichž pěstování se jedná, do všech zemědělských podniků.

Nařízení EU o ekologické produkci se vztahují na veškeré nezpracované zemědělské produkty (mimo chované ryby v odvětví akvakultury) a zpracované produkty určené ke spotřebě. PRÁVNÍ PŘEDPISY •

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů nahrazující nařízení (EHS) č. 2092/91 • Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 z 5. srpna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro produkci, označování a kontrolu ekologických produktů, včetně jeho prvního dodatku o výrobních pravidlech pro ekologické kvasinky • Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 z 8. srpna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz ekologických produktů z třetích zemí • Nařízení Rady (ES) č. 1290/05 o financování společné zemědělské politiky • Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení Kompletní přehled právních předpisů platných v oboru ekologického zemědělství najdete na stránkách ministerstva zemědělství, http://eagri.cz/public/web/mze/, konkrétně zde. 3.1. Ekologická rostlinná produkce

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

V ekologickém zemědělství má zásadní význam dokumentace a provádění kontrol, jež umožňují ověřovat dodržování správných výrobních postupů. Zemědělské podniky hospodařící podle ekologických principů proto musí v souvislosti s rostlinnou produkcí vést terénní záznamy s údaji o systému střídání plodin, pěstovaných odrůdách a jejich statusu, o aplikaci veškerých hnojiv, ať už pochází ze samotného podniku, nebo byla zakoupena, a o všech použitých opatřeních na ochranu rostlin. Přechodné období Než je možné začít vyrobené rostlinné produkty označovat a prodávat jako bioprodukty, musí obdělávaná plocha projít určitým přechodným obdobím, během něhož je půda ošetřována v souladu s postupy ekologického zemědělství. 3.2. Ekologický chov hospodářských zvířat Ekologičtí chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni podrobně evidovat údaje o zvířatech přivážených do zemědělského podniku i zvířatech z něj odvážených a veškeré úhyny zvířat. Musí vést deník s detailními záznamy o všech opatřeních k prevenci chorob a léčebných postupech, a to takovým způsobem, aby bylo možné jednoznačně identifikovat zvířata, jichž se záznamy týkají, ať už jako jednotlivé kusy (např. u skotu), nebo celé šarže (např. u prasat na výkrm nebo drůbeže). Zapisovat je třeba také krmné dávky. Správa pozemků Ekologický chov hospodářských zvířat je těsně spjat s konkrétním pozemkem, a tudíž i s péčí o půdu – rostlinná a živočišná výroba jsou tak do značné míry propojeny. S ohledem na ochranu půdy a podzemních a povrchových vod před znečištěním je omezen počet velkých dobytčích jednotek na jednotku plochy. Kombinace pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat umožňuje zachování a zlepšování úrodnosti půdy, tedy udržitelné hospodaření s půdou. Přechodné období Aby mohly být živočišné produkty označeny a prodávány jako bioprodukty, je třeba, aby byla hospodářská zvířata po určitou minimální dobu chována v souladu s pravidly specifikovanými v nařízení. V průběhu přechodného období musí být všechna půda, která je zdrojem krmiva pro zvířata, obhospodařována podle pravidel ekologického zemědělství. Zemědělský podnik proto musí projít nejprve obdobím přechodu stanoveným pro ekologickou rostlinnou produkci. Přechodné období pro pastviny, louky a plochy, z nichž se sklízí seno, je dva roky od posledního zásahu konvenčním způsobem. Určité procento krmiv pocházejících z ploch nově spravovaných ekologickým způsobem lze používat již po jednom roce jako „krmivo z přechodného období“. Přechod pastvin, volných výběhů a oblastí volného pohybu pro nebýložravé druhy (prasata, drůbež) je dokončen po jednom roce ošetřování ve shodě s ekologickými principy. Přechod lze provést dvěma způsoby: • Současný přechod celé produkční jednotky včetně hospodářských zvířat, pastvin a půdy používané pro výživu zvířat. V tomto scénáři platí pro všechna zvířata, pastviny

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

•

a půdu používanou jako zdroj výživy zvířat, které existovaly již před zahájením přechodu, přechodné období 24 měsíců. Postupný přechod celé produkční jednotky: Přechodná období stanovená pro tyto případy jsou uvedena v následující tabulce.

Tabulka 1 Druhy hospodářských zvířat a jejich využití Skot na maso Prasata, malí přežvýkavci (ovce, kozy) na maso Zvířata chovaná na mléko (krávy, ovce, kozy) Drůbež chovaná na maso (např. brojleři, krůty, husy, kachny) Drůbež určená k produkci vajec (nosnice)

Přechodné období 12 měsíců (zvířata, která jsou při porážce starší než 16 měsíců), přičemž vždy minimálně ¾ života zvířete 6 měsíců 6 měsíců 10 týdnů (na ekologický způsob chovu musí být převedeny do 3 dnů věku) 6 týdnů

Původ hospodářských zvířat Při výběru plemen a linií hospodářských zvířat je třeba vzít v úvahu schopnost zvířat adaptovat se na místní podmínky, jejich vitalitu a odolnost vůči nákazám. Některá plemena a linie používané v intenzivním chovu jsou náchylné k určitým nemocem nebo zdravotním problémům (např. malá odolnost vůči stresu, poruchy krevní cirkulace nebo sklon ke komplikacím při porodu), a je proto vhodné se jim vyhnout. Doporučuje se dávat přednost domácím plemenům a liniím a plemenům, která jsou dobře přizpůsobena místním podmínkám. Cílem je, aby • bioprodukty pocházely ze zvířat, která se narodila v ekologické produkční jednotce a která zde byla od narození chována a krmena v souladu s pravidly ekologického zemědělství. Pokud v přiměřeném dosahu zemědělského podniku není k dispozici dostatek zvířat z ekologických produkčních jednotek,je možné do chovu – se souhlasem příslušného kontrolního subjektu či úřadu – zahrnout i zvířata z konvenčních jednotek. V těchto případech je třeba dodržet určitá omezení související s věkem zvířat, jinak však platí obvyklá přechodná období. Zvířata samčího pohlaví z konvenčních jednotek určená k chovu je možné do ekologických zemědělských jednotek zařazovat bez předchozího souhlasu, pokud poté budou chována a krmena podle zásad stanovených nařízením o ekologické produkci.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

3.3. Produkce ekologických krmiv Účelem metod ekologického zemědělství je zajištění toho, aby byla zvířata živena výhradně krmivy z ekologické produkce. V rámci produkčních jednotek, kde se uplatňují principy ekologického zemědělství, musí být celá plocha, jež je zdrojem pro krmiva pro zvířata, spravována podle pravidel ekologické produkce. To znamená, že například před zasetím jednoletých plodin, jako jsou obiloviny, je třeba dodržovat základní pravidla ekologického pěstování po dva roky přechodného období. Na pastviny, louky a plochy, z nichž se sklízí seno, se vztahuje přechodné období dvou let od posledního zásahu konvenčním způsobem. Krmivo, které splňuje veškeré požadavky, lze používat zcela bez omezení. Určitý podíl krmiv pocházejících z ploch nově obhospodařovaných ekologickými postupy lze používat již po jednom roce jako tzv. krmivo z přechodného období (pokud toto krmivo pochází z příslušného zemědělského podniku, může tvořit až 60 % krmné dávky; pokud bylo zakoupeno z jiných zdrojů, pouze 30 % dávky). Výživu zvířat je nutno koncipovat s ohledem na zajištění vysoké kvality produktů, nikoli maximálního objemu produkce. Stanovená minimální doba mléčné výživy zvířat: Druh Skot a koňovití Ovce a kozy Prasata

Minimální doba mléčné výživy 3 měsíce 45 dnů 40 dnů

Zvířata musí být krmena ekologicky vyrobeným krmivem, které by v optimálním případě mělo pocházet z příslušné produkční jednotky. U býložravců je již možné zajistit výživu plně z ekologických zdrojů, u prasat a drůbeže je to však stále obtížné. Krmné dávky přežvýkavců musí být z nejméně 60 % tvořeny objemnými krmivy. Objemná krmiva musí být obsažena i v krmných dávkách prasat a drůbeže. Zakázané doplňkové látky: Mezi doplňkové látky, které jsou výslovně zakázány, patří látky stimulující růst nebo produkci, syntetické aminokyseliny, antibiotika a kokcidiostatika. Prevence nákaz Ochrana před nákazami spočívá především v dodržování určitých preventivních opatření jako například: • • • •

výběr vhodných plemen a linií; chov hospodářských zvířat správným způsobem a zajištění dobrých životních podmínek zvířat, používání vysoce kvalitních krmiv, zajištění možnosti volného pohybu a přístupu na pastvu,

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

•

dodržování vhodné hustoty chovu.

Poznámka: Použití chemicky vyrobených léčivých přípravků za účelem prevence nákaz je zakázáno. Při léčbě chorob se upřednostňuje využití rostlinných či homeopatických látek a povolených minerálů a stopových prvků (vyjmenovány v příloze II nařízení). Chemicky vyrobená alopatická veterinární léčiva (chemicky vyrobené léčivé přípravky, které přímo potlačují nemoc nebo její příčiny) a antibiotika by se měla podávat pouze na doporučení zvěrolékaře v případech, kdy by léčba výše uvedenými přípravky pravděpodobně neměla žádoucí účinky a znamenala by pro zvíře stres a utrpení. Veterinární péče: • Látky stimulující růst nebo produkci jsou obecně zakázány. Hormony je možné podávat pouze jednotlivým zvířatům v rámci veterinární léčby. • Veterinární léčba zvířat a zásahy v budovách a zařízeních (např. imunizace nebo dezinfekční opatření) jsou povoleny, pouze pokud jde o prevenci epidemického šíření nákazy. • Ochranná lhůta po použití chemicky vyrobených alopatických léčivých přípravků musí činit dvojnásobek zákonné ochranné lhůty. Pro situace, kdy délka ochranné lhůty není specifikována, určuje nařízení lhůtu minimálně 48 hodin. Podstoupí-li zvíře nebo skupina zvířat více než tři léčebné kúry s použitím chemicky vyrobených alopatických léčiv či antibiotik během jednoho roku, musí - pokud s tím souhlasí příslušný kontrolní subjekt či úřad – znovu projít předepsaným přechodným obdobím. Další možností je zvířata a produkty z nich získané prodat jako produkty konvenčního zemědělství. U zvířat, jejichž produktivní životní cyklus je kratší než jeden rok, platí stejné pravidlo již při jedné alopatické léčebné kúře za rok. Důležitá informace Farmáři jsou povinni vést záznamy o všech použitých veterinárních léčivých přípravcích a předkládat je kontrolním subjektům či úřadům. V záznamech musí být uvedeny tyto údaje: • • • •

podrobnosti o produktu a aktivních látkách, typ a délka léčby, zákonná ochranná lhůta, jednoznačná identifikace léčených zvířat.

Způsob chovu hospodářských zvířat Principy ekologického zemědělství vyžadují, aby byl chov hospodářských zvířat přizpůsoben specifikům jednotlivých druhů a aby zvířata měla neomezený přístup ke krmivu a vodě a aby byla ustájena v prostorách s dobrým přirozeným větráním a dostatkem přirozeného světla.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

Poznámka: Nařízení zakazují celoroční vazné ustájení zvířat (bez možnosti volného pohybu ve výběhu a na pastvě), vazné ustájení telat a držení zvířat ve stájích s celoroštovou podlahou. Jsou-li zvířata chována v takovýchto podmínkách, produkty z nich získané, např. ze skotu (mléko, maso, mláďata), nesmí být prodávány jako produkty ekologického zemědělství. Způsob ustájení musí respektovat biologické a etologické potřeby zvířat. Všichni savci musí mít, pokud to dovoluje jejich fyziologický stav (např. věk a zdravotní stav), počasí a stav půdy, zajištěn přístup do volného výběhu a na pastvu. Pro všechny druhy je stanovena minimální plocha pro ustájení a minimální prostor volného pohybu. Důležitá informace: Přežvýkavci • •

•

Obecné pravidlo říká, že zvířata nesmí být umístěna ve vazném ustájení. U skotu chovaného v malých zemědělských podnicích je možná výjimka – zvířata chována v budovách vystavěných před 24. srpnem 2000 a je zaručena dobrá individuální péče, pohodlný prostor na spaní a odpočinek a pravidelný volný pohyb nebo přístup na pastvu za předpokladu, že farmáři splňují určitá kritéria a zvířata mají nejméně dvakrát týdně přístup do volného výběhu nebo na pastvu – uplatňovat bez časového omezení. Také tuto výjimku musí potvrdit kontrolní subjekt či úřad. Je zakázáno vazné ustájení telat a držení zvířat ve stájích s celoroštovou podlahou.

Minimální plochy pro ustájení přežvýkavců v m² na hlavu Druh Vnitřní plocha Skot do 100 kg živé hmotnosti 1,5 Skot do 200 kg živé hmotnosti 2,5 Skot do 350 kg živé hmotnosti 4,0 Skot nad 350 kg živé hmotnosti 5,0* Dojnice 6,0 Plemenní býci 10,0 Ovce a kozy 1,5 pro matky 0,35 pro jehňata/kůzlata

Vnější plocha 1,1 1,9 3,0 3,7* 4,5 30,0 2,5 pro matky 0,5 pro jehňata/kůzlata

* Nebo minimálně 1 m² vnitřní plochy a 0,75 m² vnější plochy na každých 100 kg živé hmotnosti 3.3.1. Prasata •

Pro prasata musí být zřízeny oblasti pro volný pohyb, kde mohou kálet a rýt. Výjimka: závěrečná fáze výkrmu, která nesmí přesáhnout 20 % života zvířete.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

• • • •

Polovina plochy podlahy ve stáji musí být pevná, tzn. nikoli roštová nebo mřížková. K dispozici musí být prostor pro spaní a odpočinek s podestýlkou. Březí prasnice se mimo období konce březosti a období kojení chovají ve skupinách. Selata nesmí být držena na etážových plošinách ani v klecích. Je nutné dodržovat minimální plochy pro ustájení uvedené v následující tabulce.

Minimální plochy pro ustájení prasat (v m² na hlavu) Skupina zvířat Prasata na výkrm do 50 kg Prasata na výkrm do 85 kg Prasata na výkrm do 110 kg Selata do 40 dnů věku, do 30 kg Prasnice po porodu se selaty Plemenné prasnice Plemenní kanci

Vnitřní plocha 0,8 1,1 1,3 0,6 7,5 2,5 6,0

Vnější plocha 0,6 0,8 1,0 0,4 2,5 1,9 8,0

3.3.2. Drůbež • Je zakázáno držet drůbež v klecích. • Při chovu nosnic se smí používat umělé světlo pouze za předpokladu, že je zaručen nejméně osmihodinový nepřetržitý odpočinek ve tmě. • Nejméně jedna třetina plochy podlahy musí být pevná, tedy nikoli roštová nebo mřížková, a musí být pokryta podestýlkou. Nařízení vyžaduje také vymezení zvláštního prostoru pro shromažďování trusu. • Také pro drůbež je třeba vyhradit oblasti volného pohybu, které by měly být z větší části zarostlé vegetací a na nichž by neměla chybět chráněná místa k úkrytu (např. stromy, keře nebo jiný hustý podrost). Vhodné je též vybudovat zastřešený výběh využitelný ve špatném počasí. • Výstupní otvory musí mít celkovou délku minimálně 4 m na 100 m² plochy haly pro chov drůbeže. • Vodní ptáci musí mít přístup k vodním plochám.. • Rovněž při chovu drůbeže je třeba se řídit určitými požadavky na minimální plochu. Pro každou halu pro chov drůbeže je stanoven maximální počet zvířat. Maximální celková plocha hal pro chov drůbeže na maso je 1 600 m² na produkční jednotku. • U drůbeže je nutné dodržovat určený minimální věk při porážce (např. 81 dní u kuřat, 140 dní u hus a krůt). 3.4. Zpracování ekologických produktů Zemědělské podniky, ale i všechny ostatní hospodářské subjekty, které chtějí zpracovávat a prodávat ekologické produkty, musí o svém záměru informovat příslušné úřady a umožnit provádění pravidelných kontrol. Ty provádí zpravidla nezávislé kontrolní subjekty na základě státního pověření.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

Na zpracování ekologických produktů se vztahují přesná pravidla: • • • • • •

•

Zpracované produkty nesmí obsahovat současně ekologicky vyrobenou složku a stejnou složku vyrobenou konvenčním způsobem. Produkty ani jejich složky nesmí být ošetřeny ionizujícím zářením. Při výrobě produktů nesmí být použity geneticky modifikované organismy ani produkty z nich získané. Produkty smí obsahovat pouze doplňkové a pomocné látky, které jsou vyjmenovány na pozitivním seznamu v příloze VI, části A a B nařízení. Navíc je třeba prokázat, že produkt není možné vyrábět nebo skladovat bez použití těchto látek. Obsah složek vyrobených konvenčním způsobem nesmí přesáhnout 5 % hmotnosti produktu. Použité konvenční složky přitom musí být uvedeny v příloze IV, části C nařízení o ekologické produkci a navíc nesmí být na trhu dostupné v ekologické kvalitě. Pokud nastane výrazný nedostatek určité komodity, je možné požádat povolení používat po určitou dobu konvenční produkty.

Kódové číslo ES Zpracované produkty musí být označeny kódovým číslem kontrolního subjektu nebo úřadu, jehož pravomoci podléhá subjekt, který provedl konečné zpracování produktu. 3.4.1. Označování ekologicky vyrobených produktů Když se zákazník rozhodne pro koupi bioproduktu, potřebuje si být jistý, že dostává přesně to, za co zaplatil. Ekologické logo a systém označování představují mechanismus, který to zaručuje. Byl navržen tak, aby zákazníky plně ujistil, že zboží, které si koupil, bylo vyrobeno zcela v souladu s Nařízením EU o ekologickém zemědělství, nebo v případe dovezeného zboží podle rovnocenných nebo stejně přísných pravidel. Logo a označování biopotravin vyrobených v zemích EU Všechny produkty, které nesou logo EU pro ekologickou produkci, byly vyrobeny v souladu s nařízením EU o ekologickém zemědělství. Podporují proto důvěru zákazníků, co se týče původu a kvality jejich potravin a nápojů. Od 1. července 2010 je používání loga povinné. Výhodou loga EU pro ekologickou produkci je, že spotřebitelé všech členských států mohou ekologické produkty rozpoznat mnohem snadněji bez ohledu na jejich původ. Logo EU pro ekologické zemědělství ujišťuje spotřebitele o původu a kvalitách nakupovaných potravin a nápojů a jeho přítomnost na jakémkoli výrobku zaručuje soulad s Nařízením EU o ekologickém zemědělství.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

Od července 2010 je logo pro biovýbky EU povinné pro všechny předem balené potraviny v Evropské unii. Je také možné použít logo dobrovolně pro předem nebalené produkty ekologického zemědělství vyrobené v EU nebo pro produkty ekologického zemědělství dovezené z třetích zemí. Nové logo pro biovýrobky je druhým certifikačním symbolem pro produkty ekologického zemědělství v EU. První symbol se začal používat na konci 90. let 20. století a byl založen na dobrovolné bázi. Od 1. července 2010 je tento symbol již zastaralý, ale ještě se může vyskytnout na některých produktech, než zmizí z dodavatelského řetězce. 3.4.2. Kontrola výroby a prodeje Systém kontrol je podrobně pevně stanoven v nařízení o ekologické produkci. • • • •

Ve všech zemědělských a zpracovatelských podnicích se nejméně jednou ročně provádí ohlášené kontroly. Vedle toho probíhají také kontroly namátkové. Náklady na kontrolu hradí posuzovaný podnik. Ekologické produkty ze třetích zemí musí splňovat podmínky ustanovení, která odpovídají ustanovením nařízení o ekologické produkci Evropské unie. Kontroly realizované nezávislými kontrolními subjekty se týkají také dovozců ekologických produktů.

Kontrola a certifikace Ekologičtí zemědělci, zpracovatelé a dovozci musejí splňovat přísné předpisy, pokud chtějí používat evropské ekologické logo a označování nebo rovnocenné národní označování. Aby dodržování těchto předpisů bylo zajištěno, musí být zaveden stejně přísný systém kontrol. Tyto kontroly musejí být prováděny v každém úseku dodavatelského řetězce ekologického zemědělství, aby si spotřebitelé mohli být jisti, že zakoupené biopotraviny byly skutečně vyrobeny podle přísných evropských pravidel, která jsou zaměřena na respektování životního prostředí a pohodu zvířat a v této souvislosti i kontrolována. Inspekce Je velmi důležité, aby každý zemědělec, zpracovatel a dovozce v dodavatelském řetězci ekologického zemědělství byl alespoň jednou ročně kontrolován, že dodržuje stanovená nařízení. Na tento proces dohlíží jednotlivě každý členský stát EU, který je zodpovědný za zřízení kontrolního systému s kompetentními orgány zajišťujícími dodržování závazků stanovených v Nařízení pro ekologické zemědělství. Kontrolní orgány Pro tuto funkci každý členský stát EU ustanovil určitý počet veřejných orgánů a/nebo schválil soukromé kontrolní organizace. Všechny kontrolní orgány nebo kontrolní úřady jednají pod dohledem nebo v úzké spolupráci s centrálními odpovědnými úřady členských zemí. Členské země každoročně zpracovávají zprávu pro komisi EU o předmětném dohledu nebo spolupráci.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

Všechny soukromé kontrolní organizace musejí splňovat určité podmínky: • Musí být akreditovány v souladu s Všeobecnými požadavky EU pro orgány provozující systémy certifikace produktů • Musí být schváleny kompetentními orgány členských států a ty nad nimi musí vykonávat dohled • Musejí být nestranné při kontrole podnikatelského subjektu. Kódová čísla kontrolních orgánů či organizací Použití loga EU označujícího ekologický produkt musí být vždy doprovázeno kódovým číslem kontrolního orgánu či organizace, kterým podléhá provozovatel, který vyrobil posledně vyrobené výrobky nebo přípravky. Obecný formát kódového čísla je AB-CDE-999, kde AB je kód ISO státu, který provedl kontrolu, CDE je výraz vyjadřující vztah k ekologické výrobě, jako například „bio“, „org“ nebo „eko“ a 999 je referenční číslo. Členské státy přidělí kódové číslo každému kontrolnímu orgánu či organizaci, které mohou prokázat, že působí na území těchto členských států. Tento kód byste měli nalézt na každé ekologické značce. Kódové číslo znamená, že výrobek, který si kupujete, byl prověřen daným kontrolním orgánem či organizací a garantuje, že byl vyroben nebo zpracován souladu s nařízením o ekologickém zemědělství. Zde je aktuální seznam kontrolních orgánů a organizací EU s jejich kódovými čísly (en). Na dovážených výrobcích musí být povinně uvedeno kódové číslo kontrolního orgánu či organizace pouze v případě, je-li na výrobku ekologické logo EU. Evropská komise je pověřena udělováním kódových čísel kontrolním orgánům a organizacím vykonávajícím kontrolní činnost mimo EU. Zde uvádíme: • seznam kódových čísel kontrolních orgánů a organizací z uznaných třetích zemí (en) (článek 7 a příloha III nařízení (ES) č. 1235/2008) • seznam kódových čísel kontrolních orgánů a organizací působících v oblasti povolení dovozu (en) vydávaných členskými státy v souladu s postupem popsaným v článku 19 nařízení (ES) č. 1235/2008) Certifikace Předtím než zemědělci mohou začít s ekologickým hospodařením nebo výrobou bioproduktů, musejí se nejprve přihlásit u kontrolního úřadu či organizace ve svém členském státě. Jejich prostory a výrobní postupy musejí kontrolní úřady či organizace následně prověřit a uznat za vhodné. Ekologické farmy musejí nejprve projít přechodným obdobím, než své produkty mohou začít prodávat jako bioprodukty. Přestupky a neregulérní jednání

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

V případě, že se u zemědělce zjistí nesrovnalost v souvislosti s dodržováním podmínek Nařízení, může kontrolní orgán příslušnému podnikateli zakázat prodávat jeho produkty v bio kvalitě. Pokud se přestupek vyskytne pouze u určitého množství surovin či produktu, kontrolní orgán či organizace zajistí, aby osvědčení, označení a loga odkazující na ekologický původ nebyla použita na konkrétní sérii těchto produktů. 3.4.3. Podpora přechodu na ekologické metody produkce ze strany EU Podpora pro rozvoj ekologické zemědělské činnosti je realizována v rámci opatření na ochranu životního prostředí souvisejících se zemědělstvím, která jsou obsažena v nařízení Rady (ES) č. 1257/99. Ekologická produkce spadá do kategorie opatření, na něž se vztahuje finanční podpora na rozvoj zemědělské činnosti šetrné k životnímu prostředí podle článku 23, oddílu 2 tohoto nařízení. Podmínky využití podpory: • • •

Podle těchto pravidel se farmáři musí zavázat, že budou agroenvironmentální opatření uplatňovat po dobu alespoň pěti let. Objem podpory se odvíjí od toho, jakou plochu zemědělský podnik obhospodařuje a na jaké druhy plodin se soustředí. Členské státy mohou výjimečně překročit maximální výši státní podpory, kterou definuje nařízení, a to v případě, že lze doložit, že dodatečná podpora je určena na náhradu ztrát na straně příjmů nebo dalších nákladů souvisejících s přijetím agroenvironmentálních závazků (článek 51, oddíl 4).

3.6. Ekologická produkce v mezinárodním právu Předpisy IFOAM Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců (IFOAM, http://www.ifoam.org/) je nezávislá asociace, která byla založena v roce 1972 s cílem prosazovat ekologický způsob zemědělské výroby a zlepšit pozici ekologických produktů na trhu. IFOAM má více než 100 členů, kteří jsou zástupci národních sdružení, subjektů vydávajících osvědčení, obchodníků a zpracovatelů, a je největší a nejvlivnější organizací svého druhu. Je třeba si uvědomit, že označení „ekologický“ pro všechny spotřebitele stále neznamená totéž, protože výroba ekologických potravin a předpisy pro zpracování produktů ekologického zemědělství nejsou sjednoceny na mezinárodní úrovni. Situace je taková, že se subjekty vydávající oprávnění v oblasti produkce biopotravin, jejich zpracování a manipulace s nimi v rovině právní, odborné a metodologické odvolávají na několik různých předpisů s ohledem na konkrétní cíl. Základní normy IFOAM vymezují způsob pěstování, výroby a zpracování ekologických produktů a nakládání s nimi. Jde o obecné zásady, doporučení, základní normy a výjimky, které vycházejí ze současného stavu ekologického zemědělství a současných ekologických postupů zpracování a na jejichž základě mohou rozhodovat organizace vydávající osvědčení

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

a stanovující normy po celém světě. Jejich hlavním účelem je zajistit, aby vnitrostátní předpisy neomezovaly volný obchod. Codex Alimentarius FAO a WHO Jednotné pokyny pro zemědělskou produkci určují také specializované organizace OSN – Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světová zdravotnická organizace (WHO). Ústřední roli zde hraje Komise pro Codex Alimentarius, společný program FAO a WHO pro normy pro potraviny, která v roce 1991 začala (ve spolupráci s kontrolními organizacemi jako např. IFOAM a orgány EU) vydávat podrobná doporučení ohledně výroby, zpracování a označování ekologicky vyrobených potravin a jejich uvádění na trh. Požadavky stanovené v těchto doporučeních Kodexu jsou plně v souladu se Základními normami IFOAM a s nařízeními EU souvisejícími s biopotravinami (nařízení 2092/91, 1804/99 a další úpravy). Doporučení týkající se obchodu s biopotravinami zohledňují a respektují některé existující normy a předpisy platné v různých zemích (především nařízení EU č. 2092/91 a také soukromé normy uplatňované sdruženími výrobců, zvláště ty, které vycházejí ze Základních norem IFOAM). Doporučení definují produkci biopotravin a zakazují používání označení, které by ve spotřebitelích mohlo vyvolávat mylný dojem o kvalitě produktu a způsobu jeho výroby. Kodex je významným dokumentem, který představuje jisté východisko pro sjednocení mezinárodních pravidel, jejichž primárním účelem je posílit důvěru spotřebitelů. Bude nezbytným nástrojem při posuzování rovnocennosti podle norem Světové obchodní organizace. Doporučení Kodexu pro ekologicky vyrobené potraviny budou pravidelně revidována, a to minimálně každé čtyři roky postupem určeným v Kodexu. Podrobné informace o dokumentu Codex Alimentarius jsou dostupné na domovské stránce www.codexalimentarius.net. K dispozici je rovněž zvláštní stránka pro ekologické zemědělství na domovské stránce FAO: http://www.fao.org/organicag/. Závěr Po přijetí nařízení EU o ekologické produkci byla zavedena přísná opatření, která se přímo uplatňují v oblasti výroby produktů ekologického zemědělství a jejich uvádění na trh v rámci celé Evropské unie. Vysokou kvalitu ekologicky vyrobených potravin mají zajišťovat průběžné kontroly na všech úrovních – od výrobců až po prodejce – prováděné státem pověřenými nezávislými kontrolními subjekty nebo úřady. Hlavním cílem nařízení je chránit zájmy spotřebitelů. Nařízení zavádí celoevropský kontrolní systém, který má zaručit, že produkty prezentované na trhu jako ekologické jsou skutečně vyrobeny v souladu s přísnými požadavky tohoto nařízení. Záměrem nařízení je zvýšit transparentnost ve všech fázích výroby a zpracování a tím také důvěru spotřebitele a prestiž ekologických produktů.

VYSVĚTLENÍ POJMŮ (PRÁVNÍ PŘEDPISY)

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

evropské právo • Systém právních předpisů Evropského společenství, právních předpisů Evropské unie a norem neprávní povahy. Je vhodné rozlišovat právo Evropské unie a právo Evropského společenství. komunitární právo (acquis communautaire) • (výslovnost: aki komynotér) – Právní předpisy Evropské unie, které její orgány schválily od doby jejího vzniku. Je velmi důležité, aby se s tímto systémem dobře seznámily přidružené kandidátské země ze střední a východní Evropy, které musí v období před přistoupením přizpůsobit svůj právní řád legislativě EU. (acquis communautaire) komunitární právo • (výslovnost: aki komynotér) – Právní předpisy Evropské unie, které její orgány schválily od doby jejího vzniku. Je velmi důležité, aby se s tímto systémem dobře seznámily přidružené kandidátské země ze střední a východní Evropy, které musí v období před přistoupením přizpůsobit svůj právní řád legislativě EU. Evropský soudní dvůr (ESD) • Nejvyšší soudní orgán EU. Rozhoduje o uplatňování a výkladu acquis communautaire. Má rozsáhlé pravomoci, mimo jiné určuje přímé a nepřímé daně a vydává posudky a stanoviska. nařízení • Jeden z právních nástrojů Rady a Evropské komise (právní akty Evropské unie). Nařízení je přímo použitelné a v členských státech má platnost zákona. směrnice • Směrnice nemají přímý účinek, závazný je pouze jejich cíl, jejž je třeba provést úpravou stávajícího nebo vytvořením nového vnitrostátního právního předpisu. Evropský soudní dvůr (ESD) • Nejvyšší soudní orgán EU. Rozhoduje o uplatňování a výkladu acquis communautaire. Má rozsáhlé pravomoci, mimo jiné určuje přímé a nepřímé daně a vydává posudky a stanoviska. rozhodnutí • Rozhodnutí jsou právní akty, které jsou – narozdíl od doporučení a stanovisek – závazné. Jsou závazná pro konkrétního příjemce. hard law • Tento termín se používá k označení souboru právních pramenů, pro něž je typická právní závaznost, jinými slovy vynutitelnost. Podle článku 249, oddílů 2, 3, 4 Smlouvy o založení Evropského společenství se do této skupiny řadí nařízení, směrnice a rozhodnutí. Patří sem rovněž zakládací smlouvy a smlouvy uzavřené mezi ES a třetími zeměmi. Zvláštní kategorii tvoří judikatura Evropského soudního dvora.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

soft law • Do této skupiny spadají veškeré právní akty přijaté na území ES/EU, které nejsou v právním smyslu slova obecně závazné. Jde především o doporučení, stanoviska a politické programy. Nelze je však označit jako zcela nezávazné, jak zdůrazňuje také Evropský soudní dvůr. Je třeba si uvědomit, že do značné míry určují způsob výkladu a použití právně závazných aktů. Tyto předpisy se významně uplatňují především v oblasti sociálního práva a ochrany základních práv a svobod. biologická rozmanitost druhů • Rozmanitost rostlinných a živočišných druhů bezpečnost potravin • Ochrana zdraví, bezpečnosti a ekonomických zájmů spotřebitelů prostřednictvím kontroly bezpečnosti vyráběných a prodávaných potravin ochrana životního prostředí • Ochrana a obnova fondu přírodních druhů, péče o zachování přírody a ochrana veřejného zdraví před riziky souvisejícími se životním prostředím ekologické zemědělství • Definuje se jako ekologický způsob řízení produkce, který pomáhá zachovávat a posilovat biologickou rozmanitost druhů a biologickou aktivitu půdy a respektuje přírodní cykly. Základními zásadami jsou maximální omezení využití látek vyrobených mimo vlastní podnik a uplatňování způsobu řízení, který napomáhá obnově, udržování a rozvoji přírodní rovnováhy. Hlavním cílem ekologického zemědělství je přispívat ke zlepšování zdraví a produktivity společenství půdních organismů, rostlin, zvířat a lidí. ekologický způsob zemědělské produkce • Způsob zemědělské produkce, v němž se nepoužívají syntetické chemikálie ani geneticky modifikované organismy a který je v souladu se zásadami udržitelného zemědělství. V mnoha zemích – včetně EU a USA – je ekologický způsob zemědělské produkce právně vymezen. ekologická produkce • Výroba živočišných a rostlinných produktů bez použití syntetických chemikálií a růstových hormonů ekologické produkty (bioprodukty) • Bioprodukty pocházejí ze zvířat, která se narodila v ekologické produkční jednotce a která zde byla od narození chována a krmena v souladu s pravidly ekologického zemědělství.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

přechodné období, období přechodu • Předepsané časové období pro přechod z konvenčního způsobu hospodaření na ekologický. V průběhu přechodného období je třeba ve všech ohledech postupovat podle pravidel ekologické produkce, výrobky však musí být stále prodávány jako produkty konvenčního zemědělství. odrůdová práva • Vlastnická práva podobná patentům udělovaná šlechtitelům, kteří vytvoří novou odrůdu povolené přípravky na ochranu rostlin • K ochraně rostlin se smí používat pouze látky, které po prověření podle přísných kritérií předepsaným zákonem povolí vláda příslušného státu. přípravek na ochranu rostlin • Látky používané k ochraně rostlin před škodlivými organismy, k prevenci nedostatku živin nebo doplňování živin či za účelem zvýšení odolnosti rostlin vůči chorobám a jinému poškození (viry, bakterie, plevele) integrovaná ochrana • Integrovaná ochrana rostlin – účelné využívání kombinace biologických, biotechnologických, chemických, pěstitelských a šlechtitelských postupů a opatření, které umožňuje omezit použití chemických přípravků na ochranu rostlin na minimum nezbytné pro to, aby se rozšíření škodlivých organismů udrželo na úrovni, kdy nezpůsobuje hospodářsky nepřijatelnou škodu nebo ztrátu (směrnice Rady 91/414/EHS) užitečné organismy • Jako o užitečných organismech se hovoří zejména o hmyzu, který se živí konkrétními škůdci, kteří napadají rostliny, a je tedy jejich přirozeným nepřítelem. doplňkové látky • Doplňkové látky jsou látky, které se přidávají do potravin nebo krmiv pro dosažení konkrétního účinku – např. konzervanty, barviva či zahušťovadla. Obecně platí zásada, že není-li použití doplňkových látek výslovně povoleno, je zakázáno. Jinými slovy, tyto látky je možné použít pouze na základě zvláštního povolení. bezpečnost potravin • Ochrana zdraví, bezpečnosti a ekonomických zájmů spotřebitelů prostřednictvím kontroly bezpečnosti vyráběných a prodávaných potravin zpětná sledovatelnost, vysledovatelnost • Aby bylo možné zaručit bezpečnost potravin, musí být možné je zpětně vysledovat ve všech dílčích fázích zpracování – od výroby původních krmiv nebo surovin až na stůl.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

dokumentace, vedení záznamů • Vedení záznamů na základě pečlivě shromažďovaných poznámek a dokladů společná zemědělská politika (SZP) • Základy společné zemědělské politiky byly formulovány již v Římské smlouvě. V praxi se SZP začala uplatňovat v roce 1962. Hlavní principy společné zemědělské politiky jsou: jednotný trh, upřednostňování produktů pocházejících ze Společenství a finanční solidarita. odpovědnost za životní prostředí • Systém odpovědnosti za životní prostředí má zaručit, že osoby či subjekty, které způsobí škody na životním prostředí, budou povinny zaplatit potřebné čištění a obnovu postiženého území (princip „znečišťovatel platí“).

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

MODUL 4

PRÁVNÍ PŘEDPISY Test Otázka č. 1 Co to je „Komunitní právo“ (Acquis communautaire)? Otázka č. 2 Které dvě hlavní zásady charakterizují Acquis communautaire? Otázka č. 3 Vyjmenujte čtyři typické právní akty vydávané institucemi Společenství: Otázka č. 4 Vyjmenujte hlavní principy společné zemědělské politiky: Otázka č. 5 Mohou být v průběhu přechodného období na ekologickou produkci výrobky na trhu nabízeny jako produkty ekologického zemědělství? - Ano - Ne Otázka č. 6 Musí být zvířata v systému ekologického zemědělství krmena ekologicky vyrobeným krmivem? - Ano - Ne Otázka č. 7 Ochranná lhůta po použití chemicky vyrobených alopatických léčivých přípravků u ekologicky chovaných zvířat musí činit: - dvojnásobek zákonné ochranné lhůty - trojnásobek zákonné ochranné lhůty - jeden a půl násobek zákonné ochranné lhůty Otázka č. 8 Mohou zpracované ekologické produkty obsahovat současně ekologicky vyrobenou složku a stejnou složku vyrobenou konvenčním způsobem? - Ano - Ne

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

Otázka č. 9 Ve všech zemědělských a zpracovatelských podnicích v systému ekologického zemědělství se provádí ohlášené kontroly. - nejméně jednou ročně - nejméně dvakrát ročně - nejméně jedenkrát za dva roky

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

MODUL 4

PRÁVNÍ PŘEDPISY Test Otázka č. 1 Které dvě hlavní zásady charakterizují Acquis communautaire? • zásada přednosti • zásada přímého účinku • zásada předběžné opatrnosti Otázka č. 2 Které čtyři typické právní akty vydávají instituce Evropského společenství? • nařízení • zákony • směrnice • rozhodnutí • doporučení a stanoviska Otázka č. 3 Mohou být v průběhu přechodného období na ekologickou produkci výrobky na trhu nabízeny jako produkty ekologického zemědělství? - Ano - Ne Otázka č. 4 Musí být zvířata v systému ekologického zemědělství krmena ekologicky vyrobeným krmivem? - Ano - Ne Otázka č. 5 Ochranná lhůta po použití chemicky vyrobených alopatických léčivých přípravků u ekologicky chovaných zvířat musí činit: - dvojnásobek zákonné ochranné lhůty - trojnásobek zákonné ochranné lhůty - jeden a půl násobek zákonné ochranné lhůty Otázka č. 6 Mohou zpracované ekologické produkty obsahovat současně ekologicky vyrobenou složku a stejnou složku vyrobenou konvenčním způsobem?

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 4 – EKOFARMÁŘ

Ano Ne

Otázka č. 7 Ve všech zemědělských a zpracovatelských podnicích v systému ekologického zemědělství se provádí ohlášené kontroly. - nejméně jednou ročně - nejméně dvakrát ročně - nejméně jedenkrát za dva roky

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

ECOFARMING

MODUL 5 - EKOFARMÁŘ

e-ECOFARMING

Roman Rozsypal

MODUL 5 Autor: Ing. Roman Rozsypal, CSc. www.e-ecofarming.eu

_______________________________________ IMPRESSUM

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

MODUL 5 PŮDA Autoři původního textu: R. Angelova, Vl. Popov, M. Ivanova Pro české podmínky upravil: Ing. Roman Rozsypal 1. Název / číslo

Půda Modul Ecofarming 1 - 3

2. Rozsah modulu

30 hodin

3. Úroveň modulu

Úroveň 3

4. Cíl a popis modulu

Cílem tohoto modulu je možnit farmářům: porozumět jejich půdě; z čeho se půda skládá, jak vzniká a jak funguje, jak se vytváří a udržuje půdní úrodnost, jak funguje cyklus živin, jak jednoduchými prostředky vyhodnotit v jakém stavu půda je, jak lze běžnými agrotechnickými prostředky a metodami efektivně řídit úrodnost půdy. Modul je postaven především na řešení praktických úloh na konkrétní farmě s využitím získaných teoretických znalostí (8 hod.teoretický výklad, 22 hodin samostatné řešení praktických úloh).

5. Požadavky

Praktické zkušenosti s hospodařením na orné půdě a alespoň základní odborné zemědělské vzdělání.

6. Přínosy

Naučím se: provádět jednoduché analýzy a hodnocení stavu půdy, ze získaných poznatků vyvodit závěry pro praktická opatření,

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

řídit cyklus živin a vytváření půdní úrodnosti. 7. Přehled témat

- jak půda vzniká a z čeho se skládá, - půdní struktura a její význam, - půdní organismy, tvorba půdy a její úrodnosti, - cyklus živin a jeho řízení, - osevní postup, - meziplodiny a zelené hnojení, - zpracování půdy a kultivace plodin.

8. Podpora 9. Bibliografie

literatura v textu

10. Vysvětlení pojmů

Základní informace Jaké vlastnosti má kvalitní půda? Každý farmář vám řekne, že kvalitní půda:  je na dotek jemná a snadno se drobí;

 dobře osychá a na jaře se rychle zahřívá;  po výsevu nebo vysazení rostlin se na ní nevytváří krusta;  pojme velké množství dešťové vody, povrchový odtok vody je přitom malý;  udržuje potřebnou vlhkost i v období sucha;  tvoří drobty a neobsahuje zhutnělou vrstvu v půdním profilu;  je odolná vůči erozi a vyplavení živin;

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

 je dobře oživená půdními organizmy;  má plnou zemitou vůni;  nevyžaduje aplikaci vnějších vstupů na zvýšení úrodnosti;

 poskytuje dobré výnosy plodin vysoké kvality. Půda splňující všechna tato kritéria je kvalitní a bude úrodná ještě po dlouhou dobu. Tyto vlastnosti půdy lze zajistit správnou péčí v souladu s principy ekologického zemědělství, která přispěje k optimalizaci procesů probíhajících v přirozených půdách. Živá půda: textura a struktura půdy Půdy se skládají ze čtyř základních složek: minerální, plynná, kapalná a organická. U většiny půd tvoří minerální složka přibližně 45 %, půdní voda a plynná složka přibližně 50 % a organická hmota 2 % až 5 % celkového objemu. V minerální složce se vždy nacházejí částice různých velikostí, které rozdělujeme do tří kategorií: písek, prach a jíl. Většinu zrn písku (částice o velikosti 2 – 0,05 mm) tvoří křemičitany doplněné dalšími minerály a horninami v různém stupni zvětrávání. Křemičitany nemají schopnost vázat rostlinné živiny a písek nedokáže živiny zadržet; jsou tak snadno vyplaveny deštěm. Částečky prachu (částice o velikosti 0,05 – 0,01 mm) jsou menší než částečky písku, většinu částeček prachu tvoří stejně jako u písku křemičitany. Nejmenší velikost zrn má jíl (částice menší než 0,01 mm). Jíly se odlišují od písku a prachu a většina typů jílů má schopnost vázat značné množství rostlinných živin. Jíl je tvořen z částic jílových minerálů (kaolinit, vermikulit, illit) destičkovitého tvaru, které mají schopnost bobtnat a vyznačuje se tedy velkou povrchovou plochou. Písčité půdy jsou méně úrodné než prachové půdy. Nejúrodnější jsou půdy s vyšším obsahem jílu. Textura půdy vyjadřuje relativní poměr částic písku, prachu a jílu. Hlinitá půda obsahuje přibližně stejné procento těchto třech typů půdních částic. Hlinitopísčitá půda je směsí většího

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

množství písku a menšího množství jílu. Jílovitohlinitá půda obsahuje větší množství jílu a menší množství písku.

Přehled půd podle textury

Hrubá textura

Jemná textura

Textura půdy

Půdní druh

Písčitá Hlinitopísčitá

Lehké půdy (písky, písčitá, hlinitopísčitá)

Písčitohlinitá Hlinitá Jílovitohlinitá

Střední půdy (písčitohlinitá, hlinitá, jílovitohlinitá)

Hlinitojílovitá Jílovitá

Těžké půdy (hlinitojílovitá, jílovitá)

Poznámka: v praxi používané agronomické označení půd lehké, střední a těžké vyjadřuje zpracovatelnost půd (objemová hmotnost je u lehkých půd vyšší než u půd středních a nejmenší je u těžkých půd). Struktura a textura jsou dva různé pojmy. Půdní struktura je způsob, jakým se jednotlivé částice písku, prachu a jílu stmelují do větších sekundárních celků – agregátů. Kvalitní strukturu půdy poznáte podle toho, že se hrudky hlíny v ruce snadno rozdrolí. Značí to, že jsou jednotlivé částice písku, prachu a jílu stmeleny do větších agregátů.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

Textura i struktura vyjadřují, jaká část pórů je vyplněna vzduchem a vodou, odolnost vůči erozi, kyprost půdy, snadnost jejího obdělávání a pronikání kořenů. Textura souvisí s obsahem minerálů v půdě a stupněm jejich zvětrávání a nemají na ni vliv způsob obhospodařování. Strukturu lze vylepšit správnou volbou zemědělských postupů a jejich vhodným načasováním , případně ji lze volbou nesprávných postupů poškodit. Živá půda: význam půdních organismů Ve svrchní vrstvě konvenčně obhospodařované orné půdy o rozloze jeden hektar žije přibližně 5-6 tun organismů souhrnně nazývaných edafon (žížal, hub, bakterií, prvoků, členovců, řas aj., případně i několik malých savců); v ekologicky obhospodařované orné půdě žije 10-12 tun těchto organismů. Edafon půdu vytvořil (bez živých organismů půda nemůže vzniknout) a vytváří a udržuje její úrodnost. Proto je třeba půdu považovat za živé společenství, nikoli nečinnou hmotu. Půdní organická hmota obsahuje také mrtvé organizmy, rostlinnou hmotu a jiné organické látky v různých fázích rozkladu. Humus, neboli tmavě zbarvený organický materiál v posledních fázích rozkladu, je relativně stabilní. Organická hmota i humus slouží jako zásobárny rostlinných živin a podílejí se mimo jiné také na tvorbě struktury půdy. Aby byla půda úrodná ještě po dlouhou dobu, musí obsahovat vyvážený poměr živin, vysoký obsah humusu a celou řadu různých půdních organismů. Taková půda potlačuje rozvoj chorob a tlak škůdců je nízký. Aby byla půda zdravá, abychom dosáhli trvale udržitelného zemědělství, musíme se naučit využívat přírodní procesy a optimalizovat jejich funkce. Tato skutečnost je základem efektivní ekologické produkce. Ve svrchní vrstvě půdy a na ní žije mnoho různých tvorů. Každý z nich má své místo a úkol. Tyto organismy jsou pro farmáře užitečné, je tedy třeba pečovat o jejich přežití. Označují se jako půdní organismy (edafon). Přestože ke zvýšení úrodnosti půdy přispívá mnoho různých organismů, zvláštní pozornost si zaslouží žížaly, členovci a různé mikroorganismy.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

Žížaly Chodbičky vytvářené žížalami umožňují lepší infiltraci vody a provzdušnění půdy. Pole protkané chodbičkami žížal mohou vstřebávat vodu 4 – 10krát rychleji než pole, kde chodbičky nejsou. Omezuje se povrchový odtok vody, obnovuje se podzemní voda a zadržuje se více půdní vody pro období sucha. Svislými průduchy po žížalách proniká vzduch hlouběji do půdy, což v této hloubce stimuluje koloběh živin akumulovaných mikrobiálními populacemi. Pokud v půdě žije velké množství žížal, zajišťují ražením chodbiček obdělávání půdy, a nahrazují tak nákladný provoz některých zemědělských strojů. Žížaly se živí zbytky odumřelých rostlin na povrchu půdy a rozptylují organickou hmotu a živiny skrze svrchní vrstvu půdy do půdního profilu. Chodbičky jsou lemovány organickými látkami bohatými na živiny, které zůstávají na místě, pokud nejsou rozloženy, několik let. V období sucha umožňují tyto chodbičky, aby kořeny rostlin pronikly hlouběji do hlubších vrstev půdy s vyšším obsahem vlhkosti. Žížaly se živí nejenom organickou hmotou, ale přijímají i půdu a půdní mikroorganismy. Žížaly vylučují ze zažívacího traktu hrudky trusu známé jako žížalí trus (teoreticky projde na dobře oživených půdách trávicím traktem žížal půda orniční vrstvy jednou za cca 20 let). Žížalí trus obsahuje větší podíl rozpustných živin než původní půda. Žížaly navíc vylučují sekret stimulující růst rostlin. Přítomnost žížal podporuje růst rostlin nejen zvýšením kvality půdy v důsledku jejich činnosti, ale i dodáváním této látky do půdy. Žížalám se daří nejlépe na neobdělávané půdě. Zpravidla platí, že čím méně intenzivně a a do menší hloubky je půda obdělávaná, tím lépe. Častým a hlubokým obděláváním půdy se může počet žížal snížit až o 90 %. Obděláváním půdy dochází k jejímu vysušování, zapracování rostlinných zbytků, kterými se žížaly živí do půdy, snazšímu promrzání půdy, a tedy k prořídnutí populace žížal. Při obdělávání půdy se ničí svislé chodbičky žížal a dochází k jejich poškození nebo usmrcení. V horkém letním a studeném zimním období zůstávají žížaly

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

nečinné. Mladé žížaly se líhnou na jaře a na podzim a jsou nejaktivnější v době, kdy farmáři obdělávají půdu (v období jarních a podzimních prací). Obecně platí, že žížaly zpravidla přijímají potravu na povrchu půdy (zatahují rostlinné zbytky do půdy), vyžadují klid a vyhovují jim neutrální půdy. Členovci Pouhým okem lze vidět nejen žížaly, ale i mnoho jiných druhů půdních organismů, například brouky, stinky , mnohonožky, stonožky, hlemýždě , slimáky a chvostoskoky aj. Chvostoskoci jsou malý hmyz, který se živí převážně houbami. Jejich exkrementy jsou bohaté na rostlinné živiny, které se uvolní rozkladem organické hmoty za pomoci jiných druhů hub a bakterií. Za zmínku stojí také koprofágní hmyz , který hraje významnou úlohu při rozkladu výkalů zvířat na pastvinách a stájových hnojiv a snižování množství střevních parazitů a much. Výše uvedené skupiny edafonu mají dvě podstatné role: - jsou to primární rozkladači (drtiči organické hmoty) stojící na počátku potravního řetězce (jejich úlohou je požírat a rozmělňovat velké částice rostlinných a živočišných zbytků; některé druhy zahrabávají tyto zbytky do půdy, které se tak dostanou k jiným půdním organismům, které je dále rozkládají; někteří členové této skupiny požírají menší půdní organismy), - tito živočichové jsou pohybově aktivní a vytvářejí tak v půdě chodby – makropóry, které umožňují pronikání vzduchu do půdy (raziči chodeb). Mikroorganismy Mikroorganismy představují nejpočetnější typ půdních organismů: každý gram půdy obsahuje nejméně milion těchto nepatrných jednobuněčných organismů. Existuje mnoho různých druhů půdních mikroorganismů , přičemž každý druh má v půdním prostředí jinou úlohu. Mikroorganismy jsou pro rostliny užitečné především tím, že jim poskytují živiny v přijatelné formě (dokončují rozklad – mineralizaci organické hmoty). Některé druhy mikroorganismů

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

uvolňují z organické hmoty dusík, síru, fosfor a stopové prvky. Jiné druhy štěpí půdní minerály a uvolňují do půdy draslík, fosfor, hořčík, vápník a železo nebo vytvářejí a uvolňují rostlinné růstové hormony, které stimulují růst kořenů. Určité druhy bakterií přeměňují dusík přítomný ve vzduchu tak, aby mohl být zužitkován při růstu rostlin, a poté jej navrací zpět do plynné formy. Existuje několik druhů bakterií, které váží dusík v kořenech jetelovin a luskovin (symbiotické hlízkové bakterie vytvářejí na kořenech hlízky) nebo jej váží nezávisle na rostlinách. Bakterie jsou odpovědné za přeměnu dusíku z amoniaku na dusičnan a zpět v závislosti na půdních podmínkách. Mnoho různých druhů bakterií navíc zajišťuje lepší rozpustnost živin, lepší strukturu půdy, ochranu proti onemocněním kořenů a detoxikaci půdy. Mikroorganismy stojí na konci potravního řetězce - jsou finálními rozkladači organické hmoty (mineralizace organické hmoty). Houby V půdě se nachází mnoho různých druhů hub různých velikostí a tvarů. Některé druhy tvoří vláknité kolonie, zatímco jiné jsou jednobuněčné kvasinky. Do říše hub patří také hlenky a pravé houby. Mnoho druhů hub napomáhá rostlinám tím, že rozkládá organickou hmotu nebo uvolňuje živiny z půdních minerálů. Houby dokáží zpravidla rychle kolonizovat velké části organické hmoty a začít je rozkládat. Některé houby vytvářejí rostlinné hormony, jiné produkují antibiotika včetně penicilinu. Některé druhy hub mají dokonce schopnost parazitovat škůdce na rostlinách. Mykorhizní houby jsou houby, které žijí na povrchu nebo uvnitř kořenů rostlin a prodlužují hloubku kořenových vlásků v půdě (podstatně zvětšují fyziologicky využitelný objem půdy). Mykorhizní houby usnadňují absorpci vody a živin, především fosforu. Jejich přítomnost je důležitá především v degradovaných a méně úrodných půdách. Kořeny kolonizované mykorhizními houbami jsou méně náchylné k napadení škůdci, protože tito paraziti neproniknou jejich hustou sítí. Mykorhizní houby produkují hormony a antibiotika, které podporují růst kořenů

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

a zabraňují vzniku onemocnění. Houby přijímají z kořenů rostlin, na kterých se vyskytují, potřebné živiny a uhlovodíky. Aktinomycety Aktinomycety tvoří vláknité kolonie mikroorganismů, které připomínají houby. Přestože nejsou tak početné jako bakterie, patří k významným zástupcům mikrobiálního života v půdě. Podobně jako bakterie hrají důležitou roli při rozkládání organické hmoty na humus a při uvolňování živin. Produkují rovněž antibiotika, která snižují napadení kořenů houbovými chorobami. Řada stejných antibiotik je používána také při léčbě nemocí u lidí. Aktinomycety jsou původci sladké zemité vůně uvolňované při obdělávání biologicky aktivní půdy. Řasy V horní asi centimetrové vrstvě půdy žije mnoho druhů řas (v ČR se vyskytuje na 500 druhů půdních řas). Na rozdíl od většiny půdních organismů si řasy vytvářejí prostřednictvím fotosyntézy své vlastní organické látky. Objevuje se v podobě nazelenalé vrstvičky na povrchu půdy po vydatných deštích. Řasy zlepšují strukturu půdy tak, že vytvářejí hlenovité látky, které slepují půdu do agregátů stabilních ve vodě. Některé druhy řas (sinice) mají schopnost vázat vzdušný dusík, který je později částečně uvolňován pro potřebu rostlin. Prvoci Prvoci jsou volně žijící mikroorganismy, které se pohybují nebo plavou ve vodě mezi částicemi půdy. Mnoho půdních prvoků jsou predátoři, kteří se živí jinými mikroorganismy (jedním z nejrozšířenějších prvoků je měňavka, která se živí bakteriemi). Požíráním a trávením bakterií urychlují prvoci oběh dusíku uvolňovaného bakteriemi, a dusík je tak dostupnější pro rostliny. Hlísti Většina půd obsahuje velké množství hlístů. Pouze několik druhů hlístů je škodlivých pro rostliny. Neškodné druhy se živí rozkládajícími se rostlinnými zbytky, bakteriemi, houbami,

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

řasami, prvoky a jinými druhy hlístů. Podobně jako jiní půdní predátoři, stimulují rovněž hlísti koloběh živin. Půdní organismy a kvalita půdy Všechny organismy v půdním ekosystému, ať už se jedná o drobné bakterie nebo velké žížaly a hmyz, na sebe vzájemně různými způsoby působí. Organismy, které se přímo nepodílí na rozkladu odpadů rostlinného původu, se mohou živit jinými podobnými organismy nebo odpadními produkty podobných organismů, případně jinými látkami, které vylučují. K látkám uvolňovaným různými mikroorganismy patří vitamíny, aminokyseliny, cukry, antibiotika, sliz a maz. Různé látky stimulující aktivitu půdních mikroorganismů mohou do půdy uvolňovat také kořeny (exudáty). Tyto látky představují potravu pro určité organizmy. Protože většinu tvorů žijících v půdě nelze vidět a nemáme dostatek času k tomu, abychom pozorovali tvory, které vidět lze, snadno na ně zapomínáme. Organická hmota, humus a půda Aby byla obdělávaná půda dlouhodobě úrodná, je třeba pochopit význam jednotlivých organismů. Na základě tohoto porozumění lze přijmout praktická opatření, která podporují množství a rozmanitost půdních organismů. Podobně jako dobytek a jiná zvířata z farmy vyžadují také půdní živočichové dostatek vhodné potravy. Vhodnou potravou pro je organická hmota. Organická hmota a humus jsou výrazy označující dvě odlišné věci, které spolu však určitým způsobem souvisejí. Organická hmota představuje podíl půdy složené z živých organizmů a jejich zbytků v různých fázích rozkladu.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

Humus tvoří pouze malé procento organické hmoty. Je výsledným produktem rozkladu a následné syntézy organické hmoty a je poměrně stabilní (poločas rozkladu humusových látek je okolo 4 tis.let). V přírodních systémech existuje rovnováha mezi množstvím vytvořeného a rozloženého humusu. Tato rovnováha se vyskytuje rovněž u většiny zemědělských půd, často však za mnohem nižšího obsahu humusu. Humus příznivě ovlivňuje strukturu půdy. Na půdách s dobrou strukturou se dosahují dobré výnosy vysoké kvality. Je samozřejmé, že správné využití organické hmoty a humusu je zásadní pro zachování celého půdního ekosystému. Svrchní vrstva půdy bohatá na organickou hmotu a humus přináší mnoho různých výhod. Patří k nim rychlý rozklad zbytků plodin, tvorba vodostálých půdních agregátů, omezená tvorba hrud a krusty, lepší vnitřní odvodnění a infiltrace vody a vyšší kapacita zadržování vody a živin. Díky lepší fyzikální struktuře je snazší půdu obdělávat, zvýší se kapacita akumulace vody, dochází k omezení eroze, lepšímu růstu plodin, snadněji se sklízí a kořenové systémy rostlin jsou bohatší. Organickou půdní hmotu lze přirovnat k zásobárně rostlinných živin. Pokud jsou ve zhruba 20 cm svrchní vrstvy půdy obsaženy 4 % organické hmoty, je na jednom hektaru půdy cca 90 tun organické hmoty o obsahu přibližně 5,25 % dusíku tj. okolo 4 700 kg dusíku na hektar. Budeme-li předpokládat, že se během vegetační sezóny může uvolnit 5 % dusíku, může organická hmota zajistit pro úrodu až 230 kg dusíku. Pokud se kvalita organické hmoty snižuje a ubývá dusíku, je třeba přijmout opatření k udržení obsahu organické hmoty (pěstování jetelovin a luskovin, zelené hnojení, hnojení statkovými hnojivy), aby byla úrodnost vyšší. Všechny uvedené půdní organismy vyjma řas se živí organickou hmotou. Aby byla zachována jejich populace, musí se organická hmota obnovovat. K obnově organické hmoty přispívají rostliny, které na dané půdě rostou, případně je třeba do půdy dodávat statková hnojiva, kompost nebo jiné látky. Pokud je zajištěn dostatečný přívod organické hmoty- potravy pro

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

půdní živočichy, zvyšuje se úrodnost půdy a půda je schopna vyživovat rostliny. Tato skutečnost tvoří základ systému ekologického pěstování rostlin. Tvorba organické hmoty a humusu v půdě závisí na správné péči o půdní organismy, kterou lze přirovnat k péči o volně žijící zvířata nebo chovu hospodářských zvířat. Patří sem snaha o zajištění optimální vlhkosti, teploty, úrovně živin, pH, provzdušnění půdy a stálého zdroje potravy v podobě čerstvého organického materiálu. Zralost půdy a organická hmota Půda, která dobře obsychá, netvoří hroudy, nevytváří se na ní krusta a dobře se do ní vsakuje voda, se zpravidla dobře obdělává. Zralost půdy vyjadřuje fyzikální stav, který souvisí s tím, jak snadno se půda obdělává a vzcházejí rostliny, jaká je kvalita přípravy půdy a zda pronikají kořeny do hloubky. Dobrá zralost půdy závisí na shlukování částeček půdy – jedná se o proces shlukování jednotlivých půdních částic do větších komplexů neboli agregátů. Shlukování půdních částic do větších komplexů je podmíněno fyzikálními silami. Dochází k němu při vlhnutí, vysychání, mrznutí nebo tání půdy. Při vysychání půdy drží částice pohromadě slabé elektrické síly vyvíjené především vápníkem a hořčíkem. Když tyto agregáty znovu navlhnou, ztrácí stabilitu a mohou se rozdrolit. Půdní agregáty drží při sobě také díky kořenům rostlin, aktivitě žížal a hlenovité hmotě (tmely) vytvářené půdními mikroorganizmy. Půdní agregáty, které projdou trávicím traktem žížal, jsou stabilní. Agregáty vytvořené působením fyzikálních sil mohou držet pohromadě také díky jemným kořenovým vláskům nebo vláknům vytvářeným houbami. Agregáty mohou být také stabilizovány (jsou-li vystaveny vlhkosti, zůstávají neporušené) prostřednictvím vedlejších produktů, které vznikají, když houby a bakterie rozkládají organickou hmotu - sliz, maz a jiné lepivé látky. Tyto vedlejší produkty slepují částečky půdy a vytváří se agregáty stabilní ve vodě. Tyto agregáty jsou dostatečně pevné, aby odolaly vlhkosti (odolnost vodní erozi).

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

Pokud půda tvoří agregáty, může voda snadněji pronikat do půdy, půda je lépe provzdušněná a dokáže zadržet více vody. Pokud půda bohatá na organickou hmotu tvoří více agregátů, jsou kořeny rostlin rozvětvenější, ve srovnání s půdou, která neobsahuje dostatečné množství organické hmoty. Kořeny, žížaly a půdní členovci se mohou lépe pohybovat v půdě, která dobře tvoří agregáty. Na povrchu těchto půd se navíc netvoří krusta a půdy jsou odolnější vůči erozi, protože agregáty mají vyšší hmotnost než jednotlivé částice, z kterých jsou tvořeny. Opakem agregace půdy je disperze. U disperzních půd může jednotlivé částice snadno odvát vítr nebo odplavit povrchový odtok vody při dešti. Vlhké jílovité půdy, které netvoří dobře agregáty, jsou mazlavé. Suché jílovité půdy jsou hrudovité. Pokud jsou jílovité částečky půdy spojeny v drobty, jsou takovéto půdy lépe provzdušněné a vyznačují se lepší infiltrací vody. Písčité půdy obsahující malé množství rozptýlených jílovitých částeček tvoří agregáty tak, že se tyto jílovité částečky slepují dohromady mezi částečkami písku a zpomalují pronikání vody do hloubky. Na půdách, které netvoří dobře agregáty, se tvoří krusta. Krusta se na povrchu půdy tvoří zpravidla při dopadu dešťové vody a následném vyschnutí. Dešťová voda rozptyluje jílovité částečky na povrchu půdy a ucpává jimi póry pod povrchem. Po vyschnutí půdy je povrch neprodyšně uzavřený, protože většina pórů byla ucpána rozptýlenými jílovitými částečkami, a počet pórů byl tedy výrazně snížen. Při následujícím dešti je velká pravděpodobnost, že voda nevsákne do půdy, ale odteče (nebezpečí vodní eroze). Protože se krusta na povrchu půdy vytváří při dešti, jakákoli opatření, která ochrání půdu před jeho působením, zamezí vzniku krusty a usnadní vsakování vody do půdy. Lze toho dosáhnout mulčováním půdy nebo vysazením krycích plodin, které vykonají stejnou službu jako rostlinné zbytky které zůstávají na povrchu půdy, není-li půda obdělávána. Na půdách, které dobře tvoří agregáty, se krusta zpravidla nevytváří; agregáty stabilní ve vodě se po dopadu dešťové vody rozplavují jen obtížně.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

Půdy vytváří nejlépe agregáty, pokud je na nich dlouhodobě pěstována tráva (jetelotráva). Travnatá pokrývka tvoří ve svrchní vrstvě půdy bohatý systém kořenových vlásků, což podporuje fyzikální procesy, napomáhající tvorbě agregátů. Kořeny průběžně odvádějí vodu z půdy, čímž vytvářejí střídavě vlhké a suché prostředí, které podporuje tvorbu agregátů. Jemné kořenové vlásky navíc spojují půdní agregáty. Kořeny mimo to poskytují potravu pro půdní mikroorganismy a žížaly, které uvolňují látky, jež spojují půdu v hrudky stabilní ve vodě. Celoroční travnatá pokrývka navíc chrání půdu před dešťovou vodou a erozí. Trvalá pokrývka půdy vytváří optimální podmínky pro tvorbu a udržování půdy, která dobře tvoří agregáty. Naopak při střídání jednoletých plodin (zejména obilnin) , a nadměrném obdělávání půdy, je zajištěno méně vegetační pokrývky a organické hmoty. Dochází přitom zpravidla k rychlému úbytku půdních agregátů. Správné zemědělské postupy mohou zachovat půdní agregáty a podporovat jejich vytváření. Protože tmelivé látky podléhají mikrobiální degradaci, organickou hmotu je třeba nahrazovat, aby byly zachovány populace půdních organismů a celkově podpořena tvorba půdních agregátů. Půdní agregáty je třeba chránit minimalizací faktorů, které přispívají k jejich ničení nebo snižování jejich kvality. K ničení půdních agregátů nebo zhoršování půdní kvality přispívají následující faktory: 

nechráněný povrch půdy vystavený účinkům dešťové vody;



odstranění organické hmoty při pěstování a sklízení plodin, aniž by byla organická hmota do půdy navrácena;



nadměrné obdělávání půdy;



obdělávání příliš mokré (zhutnění) nebo příliš suché půdy (vytváření velkých hrud);



nadměrné hnojení dusíkem (hnojiva s úzkým poměrem C:N tj.menším jak 10:1);

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ



podpora akumulace nadměrného množství sodíku při zavlažování nebo používání hnojiv s obsahem sodíku (peptizace koloidů).

Obdělávání půdy, organická hmota a produkce rostlin K udržení organické hmoty v půdě přispívá několik faktorů. Jedná se o dostatečné doplňování organické hmoty do půdy, vlhkost, teplotu, obdělávání půdy, intenzita hnojení dusíkem, technologie pěstování plodin a hnojení. Obsah organické hmoty v půdě přímo závisí na tom, jaké množství organického materiálu je vyprodukováno nebo dodáno do půdy, s ohledem na rychlost rozkladu. Aby bylo možné dosáhnout rovnováhy, je třeba snížit rychlost rozkladu organické hmoty a současně urychlit doplňování organických látek z vlastní produkce farmy nebo externích zdrojů do půdy. Na množství půdní organické hmoty mají velký vliv vlhkost a teplota. Vysoké srážky a vysoké teploty na jedné straně urychlují růst rostlin, na druhé straně však podporují rychlý rozklad organické hmoty a tedy její úbytek. Nízké srážky a nízké teploty zpomalují růst rostlin i rozklad organické hmoty. Oblasti tropických deštných pralesů a horké tropické oblasti se vyznačují bujným rychle rostoucím porostem, půdy jsou zde však chudé na živiny. Je to proto, že při rychlém rozkladu organické hmoty se živiny rychle navrací do půdy, kde je téměř okamžitě využijí rychle rostoucí rostliny. Obdělávání půdy může biologicky aktivní půdě prospět nebo uškodit podle toho, jaký způsob obdělávání je zvolen a kdy je půda obdělána. Obdělávání půdy má vliv jak na rozsah eroze, tak i na rychlost rozkladu organické hmoty. Obděláváním půdy může dojít ke snížení obsahu organické hmoty v úrodné půdě až pod 1 %, kdy už je půda z biologického hlediska považovaná za mrtvou. Při obdělávání půdy pomocí radličného pluhu a talířového nářadí jsou rozdroleny půdní agregáty a půda zůstává citlivá na erozi způsobenou větrem a vodou. Radličný pluh zapracovává rostlinné zbytky a svrchní vrstvu do půdy do hloubky (až 35 cm); v této hloubce je obsah kyslíku tak nízký, že rozklad nemůže řádným způsobem probíhat. Organismy žijící pod

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

povrchem, které podporují rozklad organické hmoty, se při hlubokém zapravení do půdy začnou dusit a brzy zahynou. Zbytky rostlin, které se původně nacházely na povrchu půdy a byly zapracovány do půdy, v prostředí bez kyslíku hnijí a půda tak může uvolňovat toxické látky (hnilobný zápach). Při hluboké orbě několik centimetrů svrchní vrstvy pole navíc tvoří podložní půda (vyoraná spodina), která obsahuje pouze nepatrné množství organické hmoty, a je tedy málo úrodná. Svrchní vrstva půdy je část půdy, ve které dochází k biologické aktivitě a která obsahuje kyslík. Z tohoto důvodu sloupky plotu při povrchu půdy uhnívají. Z pohledu organické hmoty lze obdělávání půdy přirovnat k otevírání otvorů pro vzduch na kamnech; dodávání organické hmoty do půdy má podobný účinek jako přitápění. V ideálním případě by rozklad organické hmoty měl probíhat jako efektivní spalování paliva, přičemž se uvolňují živiny a uhlovodíky pro půdní organizmy a vytváří se stabilní humus. Při mělkém obdělávání půdy jsou do půdy zapraveny rostlinné zbytky a rozklad organické hmoty je urychlen dodáním kyslíku do půdy, který zvyšuje aktivitu mikroorganismů. Ve studeném podnebí, kde je doba vegetačního klidu dlouhá, může být prospěšné povrchově zapravit silnou vrstvu rostlinných zbytků (urychlení rozkladu); v teplejším

Obr. 4. Ztráty organické hmoty v důsledku různých postupů obdělávání půdy. Reicosky & Lindstrom, 1995

podnebí je těžké udržet dobrou úroveň organické hmoty, aniž by byla půda obdělávána (zpomalení rozkladu). Jak lze vidět na obrázku 4, při kypření pomocí radličného pluhu ubývá organická hmota nejrychleji, při bezorebném obdělávání půdy nejpomaleji. Pluh obrací půdu a zvětšuje vrstvu půdy, která je vystavena působení kyslíku. Další tři způsoby obdělávání půdy se vyznačují

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

průměrnou schopností podporovat rozklad organické hmoty. Klíčovým prvkem je přitom kyslík. Radličný pluh prohlubuje svrchní vrstvu půdy. Půda je tak lépe provzdušněná a rozklad organické hmoty probíhá rychleji. Horizontální linie na obrázku 4 vyjadřuje množství organické hmoty, kterou lze do půdy dodat, pokud je na půdě ponecháno strniště po sklizené pšenici. Pokud je použit radličný pluh, je do cca tří týdnů po obdělání půdy rozloženo více organické hmoty, než je celkové množství organické hmoty, kterou lze do půdy dodat z pšeničné slámy. Při pojezdu soupravy s vysokou hmotností dochází ke zhutnění půdy pod koly. Dalším obděláváním půdy zhutnění půdy pokračuje, ubývá kyslík a zvyšuje se pravděpodobnost, že rostlinné zbytky zapravené do hloubky shnijí. Při obdělávání půdy také proniká do půdy menší množství vody, protože je půda odkryta a jsou narušeny půdní agregáty. Výsledkem je zhutnění půdy a tvorba krusty. Mezi způsobem obdělávání půdy, pokrytím půdy zbytky a infiltrací vody existuje přímý vztah. Při bezorebném obdělávání půdy je infiltrace vody do půdy třikrát vyšší než je tomu v případě půdy obdělávané pomocí radličného pluhu. V případě bezorebného obdělávání půdy se při rozkladu organické hmoty vytváří v půdě více agregátů. Povrchový mulč, který je typický pro pole s bezorebným obděláváním půdy, slouží jako ochranná vrstva půdy. Tato vrstva snižuje účinek dopadajících dešťových kapek, chrání půdu před extrémními teplotami a omezuje vypařování vody. Systémy bezorebného obdělávání půdy a minimalizace představují pro půdu mnoho výhod. K výhodám systému bezorebného obdělávání půdy patří uchování svrchní vrstvy půdy v nenarušeném stavu, zadržování vlhkosti, omezený odtok vody, dlouhodobá akumulace organické hmoty a vyšší infiltrace vody. U neobdělávané půdy je zapracování rostlinných zbytků do půdy, k čemuž docházelo původně při obdělávání půdy, úkolem půdních organizmů. Při bezorebném obdělávání půdy se ovšem může stát, že dojde k rozšíření vytrvalých plevelů a může dojít ke zhutnění půdy v důsledku pojezdů po poli nebo používání těžkého zařízení. Tento způsob obdělávání půdy je proto v ekologickém zemědělství málo používán.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

K dalším systémům obdělávání půdy patří různé způsoby tzv.minimalizace které v různé míře využívají přednosti systémů orebného a bezorebného obdělávání půdy. Tyto systémy obdělávání půdy představují zlatou střední cestu a jsou flexibilnější než systémy konvenčního a bezorebného obdělávání půdy. Pro půdní organizmy jsou prospěšnější než konvenční systém přímého obdělávání půdy pomocí radličného pluhu a talířového nářadí. Organické hnojení je běžné opatření ke zvýšení množství organické hmoty a humusu v půdě. Pokud organická hmota a humus v půdě chybí, lze půdu regenerovat a zvýšit obsah humusu pěstováním víceletých pícnin (jetelovin, jetelotravní směsek) a zejména trvalého travního porostu. Tráva produkuje organickou hmotu rychleji, než se stačí spotřebovat. V teplých a vlhkých oblastech je výhodné střídat pěstování tržních plodin s pastevním využitím. Působení dusíku na organickou hmotu Nadměrné hnojení dusíkem stimuluje zvýšenou mikrobiální aktivitu, která urychluje rozklad organické hmoty. Hnojení dusíkem zhoršuje poměr uhlíku k dusíku v půdě. Původní nebo neobdělávané půdy vykazují přibližně 12 dílů uhlíku na jeden díl dusíku, což znamená, že poměr C:N činí 12:1. Při zachování tohoto poměru je populace mikroorganismů zajišťujících rozkládání látek stabilní, protože nedostatek dusíku zabraňuje nadměrnému rozrůstání jejich populace. Doplněním velkého množství dusíku se poměr C:N zhorší. V důsledku toho se populace těchto organizmů při rozkládání většího množství organické hmoty s nadměrným množstvím dusíku rychle rozroste. Zatímco půdní mikroorganismy mohou efektivně využívat množství dusíku vyrovnané s obsahem organických látek (uhlíku), vede přítomnost nadměrného množství dusíku k rychlému rozkladu stávající organické hmoty. Obsah uhlíku v půdě lze nakonec snížit na úroveň, kdy populace mikroorganismů hladoví. Když je k dispozici pouze malé množství uhlíku, populace bakterií se zmenší a vstřebává se méně volného půdního dusíku. Dusík dodávaný do půdy tedy nekoluje v tělech mikrobiálních organizmů a není postupně uvolňován do půdy, aby mohl být využit rostlinami, ale je vyplavován. To může výrazně snížit účinnost zúrodňování půdy a způsobit ekologické problémy.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

Použití nadměrného množství dusíku zvyšuje mikrobiální aktivitu, která naopak urychluje rozklad organické hmoty. Aby bylo možné zpomalit rozklad půdní organické hmoty, je třeba do půdy dodat nejen dusík, ale i uhlík. Lze toho dosáhnout použitím běžně dostupných zdrojů uhlíku, jako jsou posklizňové zbytky, sláma, zelené hnojení, stájová hnojiva nebo kompost. Pokud je do půdy dodáván uhlík a dusík ve vysokém poměru (25:1 nebo větším), může být narušena rovnováha a dusík může být vázán v nežádoucí podobě. Ve snaze rozložit nadbytečný uhlík spotřebují půdní organizmy veškerý dusík; dusík vázaný půdními organizmy pak nemůžou využívat rostliny. Jakmile půdní mikroorganizmus zahyne a rozloží se, je dusík vázaný v jeho těle stráven jiným půdním organizmem, dokud není opět dosažena rovnováha mezi uhlíkem a dusíkem. Poměr C:N v organické hmotě Hnůj skotu

Hnůj koní1

Hnůj ovcí1

Kejda skotu

Kejda prasa t

Kejda drůbe že

Močůvk a

Sláma luskovi n

Sláma obilnin a řepky

Sláma kukuřic e

Zelené hnojení2

15:1

12:1

7-8:1

6-7:1

4-5:1

2:1

20-25:1

8090:1

60:1

15:1

18:1 1

Poměr C:N závisí na množství podestýlky; 2 Poměr C:N závisí na stáří porostu, čím starší je porost, tím širší je poměr C:N) Minerální hnojiva a biologicky aktivní půdy Běžně dostupná hnojiva Minerální hnojiva mohou mít pro farmáře usilující o přechod na udržitelnější systém velký význam a v období, kdy rostliny vyžadují mnoho živin pokrývají jejich potřeby. Užitečné jsou rovněž v případě, kdy se v důsledku povětrnostních podmínek uvolňují živiny z organických

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

zdrojů pomalu. Minerální hnojiva mají tu výhodu, že rostlinám dodávají okamžitě dostupné živiny. Seznam hnojiv vhodných k použití v rámci ekologické produkce naleznete v Příloze I Nařízení komise 889/2008. Svrchní vrstva půdy (ornice) – váš zemědělský kapitál Svrchní vrstva půdy (ornice) představuje základní kapitál každé farmy. Již od počátků zemědělství byla za největší hrozbu úrodnosti půdy považovaná eroze svrchní vrstvy půdy, která ohrožuje rovněž ziskovost farmy. Je tomu tak i dnes. Aby bylo možné zachovat zemědělství v trvale udržitelném stavu, je třeba chránit půdu, která představuje zdroj obživy farmáře (v USA bylo zjištěno, že jeden průměrný akr zemědělské půdy eroduje rychlostí sedm tun ročně tj.16 tun/ha). Hlavní náklady na produkci plodin na farmě související s erozí půdy tvoří doplnění odplavených živin a obnovení snížené schopnosti půdy zadržovat vodu. Půda odplavená při erozi zpravidla obsahuje až třikrát více živin než zbývající půda a je 1,5krát až 5krát bohatší na organickou hmotu. V důsledku ztráty organické hmoty se nejen omezuje schopnost půdy zadržovat vodu a vytvářet agregáty, ale dochází i ke ztrátě rostlinných živin, které je třeba doplnit. Vodní eroze začíná tak, že kapky deště při dopadu oddělují částečky půdy a když se na povrchu půdy nakumuluje dostatečné množství vody, odtékající voda odnáší oddělené částice půdy po svahu dolů. Vodou odnášené kousky půdy se obrušují a postupně se uvolňují další částečky z povrchu půdy. Z uvedeného vyplývá, že k efektivnímu omezení eroze je třeba: 1) omezit účinek přímého dopadu dešťových kapek na povrch půdy, 2) zlepšit a udržovat vodostálost půdních agregátů,

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

3) zlepšit zasakovací schopnost půdy (infiltraci) , 4) zamezit nebo zpomalit odtok srážkové vody po povrchu půdy. Ad 1 a 4 Nejlepší ochranou půdy je vegetační pokryv pěstovanými plodinami a plodinami pěstovanými na zelené hnojení. Období kdy je půda bez vegetačního krytu je nutné omezit na technologicky nezbytnou dobu nutnou k zapravení zbytků předplodiny, zeleného hnojení, statkových hnojiv a přípravě půdy k setí nebo sázení. Dobrý protierozní účinek má také ponechání posklizňových zbytků (nebo jejich části) na povrchu půdy jako mulč nebo setí do vymrzající meziplodiny (svazenka). Ad 2 a 3 Pro zlepšení a udržení vodostálosti půdních agregátů a dobrého fyzikálního stavu půdy je nezbytné dostatečné hnojení organickou hmotou jednak jako potrava pro půdní organismy, jednak jako zdroj organických látek pro tvorbu humusu, který je rozhodující pro vytváření půdních agregátů a jejich vodostálost. Ad 3 Zabránit vytvoření zhutnělého podbrázdí které brání zasakování vody a prorůstání kořenů rostlin do hlubších vrstev půdy. Nebezpečné je opakované zpracování půdy při vysoké vlhkosti a pojezdy těžkou technikou (zejména pojezd brázdového kola po dně brázdy) - osové zatížení by nemělo překročit 4 tuny u jednoduché a 6 tun u zdvojené nápravy.

Ad 1 – 4 Správné střídání plodin, zařazování víceletých pícnin a meziplodin na zelené hnojení je nejúčinnějším a nejlevnějším nástrojem ochrany půdy. Při zpracování půdy je třeba volit podle konkrétních podmínek kombinaci výhod a nevýhod orby a půdoochranných technologií (vždy to je kompromis).

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

U erozně ohrožených pozemků je nutné veškerá agrotechnická popřípadě technická opatření podřídit omezení eroze. Protierozní opatření jsou také součástí správné zemědělské praxe GAIEC.

Opatření ke zlepšení kvality půdy – praktická cvičení na farmě 1. Přímé posouzení zdraví půdy Subjektivní kontrola půdy je první a často také jediný nástroj k posouzení změn probíhajících v půdě. Běžně používané chemické rozbory půdy určené ke stanovení obsahu živin neposkytují žádné informace o biologických a fyzikálních vlastnostech půdy. Většina znaků, kterými se vyznačují zdravé půdy, zahrnuje půdní organizmy a fyzikální vlastnosti půdy nebo se od nich odvíjí. Prohlédněte si povrch pozemku a všímejte si, zda je na něm tvrdá kůra (krusta), známky eroze (erozní rýhy, splavování půdy), zůstává po deštích na některých místech pozemku delší dobu voda, vyskytují se výkaly a otvory po žížalách. Kvalitu půdy lze rychle posoudit pomocí tzv.“rýčové analýzy“ - rýčem do hloubky cca 30 cm odeberte neporušený vzorek půdy a posuďte tyto znaky: - růst kořenů (prokořeněnost, deformace kořenů je znakem zhutnění – zvláště si povšimněte podorničí, kde může

být zhutnělá vrstva půdy),

- barevné změny (modrozelené a rezavé zbarvení je důsledek periodického zamokření, které signalizuje špatnou prostupnost půdy pro vodu) , - nerozložené zbytky rostlin a hnoje z minulých let signalizují nízké oživení a malou provzdušněnost půdy,

- oživení půdy (výskyt žížal a členovců),

- strukturu půdy (má být kyprá, drobtovitá, pórézní, dobře prokořeněná), - půdu promněte v ruce a přivoňte k ní (má se snadno rozpadat na drobty a typicky vonět po

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

kompostu; ostrohranné půdní agregáty jsou znakem zhutnění, destičkovitě se rozpadající vrstva půdy je znakem silného zhutnění – může se vytvořit v podorničí), - pokud se odebírá vzorek z pozemku na němž je pěstována luskovina nebo jetelovina, vyjměte kořeny a posuďte jak jsou osazeny hlízkami; několik hlízek roztrhněte – aktivní hlízky fixující dusík jsou růžové až krvavě červené; malé osazení kořenů hlízkami a neaktivní hlízky jsou známkou nízkého pH a nedostatečného provzdušnění půdy (hlízkové bakterie jsou aerobní organismy). Vzorky půdy se odebírají u obilnin, luskovin a olejnin v době nalévání zrna/semen, u okopanin v polovině srpna, u víceletých pícnin na orné půdě před druhou sečí, u meziplodin před zapravením/sklizní , u TTP mezi červnem a zářím a u trvalých kultur v červnu. 2. Osevní postup – posuďte zda: - jsou v osevním postupu zařazeny plodiny fixující dusík tj.jeteloviny, jetelotrávy a luskoviny (optimální podíl je okolo 20 %; pokud jde o farmu s významným chovem zvířat, zejména pasených přežvýkavců, může být podíl jetelovin/luskovin nižší)), - jsou využívány všechny reálné možnosti pro zařazení meziplodin (naprosto nezbytné u podniků bez chovu zvířat včetně využití luskovin a jetelovin), - se pravidelně nevyskytují nějaké choroby a škůdci (dostatečný odstup plodin/skupin plodin citlivých na stejné patogeny/škůdce, zamezení vzniku půdní únavy), - navrhněte změny a úpravy osevního postupu, střídání plodin a zařazení meziplodin. 3. Zaplevelení: - projděte pozemky a vyhodnoťte zda zaplevelení pozemků nepůsobí trvale vážnější problémy a nezvyšuje se (zvláště vytrvalé plevele), - vyhodnoťte zda střídání plodin a pěstitelské postupy umožňuje efektivní regulaci plevelů, - vyhodnoťte zda je farma dostatečně vybavena vhodnými stroji a nářadím k efektivní regulaci plevelů, - navrhněte změny v osevním postupu, střídání plodin a postupů k efektivní regulaci plevelů (zvlášť pro semenné a vytrvalé plevele).

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

4. Hnojení, výroba a ošetřování hnojiv- vyhodnoťte: - jak jsou ošetřena statková hnojiva, zda nedochází ke zbytečným ztrátám živin a organické hmoty (uložení , rovnoměrnost zrání a vyzrálost hnoje apod.), - seřízení rozmetadel/aplikátorů (rovnoměrnost rozmetání hnojiv po pozemku), - za jak dlouho jsou hnojiva zapravena do půdy (čím později, tím větší ztráty na dusíku), - jak jsou využity ekonomicky dostupné zdroje organických látek ke hnojení nebo výrobě kompostu, - je využíváno agrochemické zkoušení půd (AZP je státem placená služba – v šestiletém cyklu odebírá ÚKZUZ vzorky půd, provede analýzu a vystaví zprávu s výsledky a doporučením ; stanovuje se pH, obsah fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku, kationová výměnná kapacita a poměr K:Mg), - proveďte bilanci hnojení a navrhněte změny ve výrobě, ošetřování a aplikaci hnojiv, - vypracujte plán hnojení. 4. Zpracování půdy: - vyhodnoťte zda se pravidelně nevyskytují potíže se zpracováním půdy (tvorba hrud, špatná předseťová příprava půdy, nerovnoměrné vzcházení porostů apod.), - vyhodnoťte zda je farma dostatečně vybavena vhodnými stroji a nářadím na zpracování půdy, - vyhodnoťte zda nejsou problémy způsobeny technologickou nekázní (neošetřené podmítky/orby – zaschnutí hrud, příliš časný vstup na pozemek –zhutnění apod.), - vyhodnoťte zda jsou podmínky pro využití půdoochranných technologií zpracování půdy (jsou vhodné do sušších podmínek, ve vlhkých oblastech nemá pluh alternativu), - navrhněte celkové vyhodnocení zpracování půdy a navrhněte změny; pokud budete navrhovat investice, proveďte ekonomické vyhodnocení-návratnost (jsem dostatečně velký, aby se drahá investice vyplatila).

5. Znalosti Ekologické hospodaření je náročné na znalosti a zkušenosti a sebevzdělávání a sbírání zkušeností u

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

kolegů je nejlepší investicí. - mám dostatečné znalosti a zkušenosti (cítím při svých rozhodnutích jistotu, že se rozhoduji správně a odpovídají tomu reálné výsledky hospoadření), - kde jsou moje rezervy a slabá místa - co potřebuji zlepšit, - jak využívám zdroje informací (literatura, internet, semináře a školení, zkušenosti jiných ekofarem atd.).

Doporučená literatura a zdroje informací: Šarapatka B., Urban J. a kol.: Ekologické zemědělství v praxi, PRO-BIO Šumperk, 2006 Pokorný E., Šarapatka B.: Půdoznalství pro ekozemědělce, Příručka ekologického zemědělce, Mze ČR, 2003 Preuschen G.: Využití rýčové metody pro kontrolu půdní úrodnosti, Mze ČR, 1992 Metodické listy EPOS: www.eposcr.eu

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 5 – EKOFARMÁŘ

MODUL 5 PŮDA Test získaných znalostí

1. Vyjmenujte dva orgány působící v oblasti certifikace ekologické produkce v České republice. 2. Vyjmenujte stádia procesu certifikace pro nové uchazeče při certifikačním řízení probíhajícím u jedné z výše jmenovaných institucí. 3. Popište záznamy o rostlinné produkci, které je třeba vést za účelem kontroly certifikačním orgánem. 4. Popiště obsahové požadavky na Strategii přechodu na ekologickou produkci 5. Vyjmenujte klíčové body, které musí obsahovat plán chovu hospodářských zvířat poskytovaný certifikačním orgánům.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace www.e-ecofarming.eu

ECOFARMING

MODUL 6 - EKOFARMÁŘ

e-ECOFARMING

Tomáš Mitáček

MODUL 6 Autor: Ing. Tomáš Mitáček www.e-ecofarming.eu

_______________________________________ IMPRESSUM

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Modul 6

ROSTLINNÁ PRODUKCE V SYSTÉMU KONTROLOVANÉHO EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Autoři původního textu: R. Angelova, Vl. Popov, M. Ivanova Pro české podmínky upravil: Ing. Tomáš Mitáček 1. Název / číslo 2. Rozsah modulu 3. Úroveň modulu 4. Cíl a popis modulu

5. Předcházející kurzy

6. Klíčové schopnosti Volba vhodných plodin v konkrétní situaci Obecné zásady pěstování rostlin v ekologickém zemědělství

Rostlinná produkce v systému kontrolovaného ekologického zemědělství Modul Ecofarming 6 – 3 30 hodin a více Úroveň 3 Cílem tohoto modulu je naučit účastníky kurzu úspěšně pěstovat nejrůznější kulturní plodiny a zeleninu podle zásad ekologického zemědělství. Modul je koncipován tak, aby účastníkům kurzu pomohl  porozumět základním zásadám ekologického zemědělství v souvislosti s úspěšným pěstováním, sklizní a skladováním vybraných plodin (včetně polních a zahradních plodin);  uplatňovat tyto zásady při pěstování konkrétních plodin. Účastníci programu by měli mít v ideálním případě kvalifikaci na úrovni 3 nebo 4 v oboru zemědělství nebo zahradnictví a odpovídající odborné znalosti; nebo základní znalosti o pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat nebo zahradnictví. Podmínkou pro účast v programu je úspěšné absolvování modulu Ecofarming 1 – 3 Principy ekologického zemědělství a 2 – 3 Standardy ekologického zemědělství. Praktické zkušenosti v oblasti pěstování rostlin a rostlinné produkce jsou velkou výhodou. Výstupy učení Účastník kurzu musí být prokazatelně schopen:  popsat podmínky pro úspěšné pěstování různých plodin v různých geografických oblastech;  vyjmenovat kroky, které je potřeba provést v souvislosti se zahájením přechodného období;  popsat preventivní opatření, která zajistí ochranu plodin;

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Sklizeň Skladování

7. Obsah:

8. Podpora 9. Bibliografie

 popsat povolené zásahy a popsat jejich použití;  popsat podmínky pěstování plodin, požadavky na jakost a podmínky pro sklizeň konkrétních plodin v systému EZ;  popsat podmínky skladování v souladu se standardy ekologického zemědělství pro určené plodiny;  definovat podmínky pro skladování a průběžnou péči o skladované suroviny s ohledem na zachování jejich nejvyšší kvality. Farmářské minimum rostlinné produkce – plánování konverze, agrotechnika, půdoznalství, požadavky na rozmnožovací materiál atd. Příprava půdy a agrotechnika. Nároky plodin na živiny. Osevní postupy - systém střídání plodin. Plevele, nemoci a škůdci vybraných plodin. Řízení, kontrola a bezpečné používání povolených zásahů. Sklizeň – výběr, seřízení a údržba sklízecí techniky. Volba optimálního termínu sklizně. Průběh sklizně – ochrana sklízených surovin, posklizňové zpracování. Skladování: opatření týkající se ekologické produkce, podmínky a proces skladování různých druhů plodin. Označování biosurovin a vedení skladové evidence. Způsob výuky Zdroje Způsoby hodnocení 1. BioSwisse, 2000. Norms for producing, processing and marketing of organic production. 2. Změny bulharských nařízení o ekologické produkci. (bulharsky). Časopis „Zemia“, číslo 4, zima 2005 – 2006. 3. Dinkova I., Gergov I., 2005. Příprava na pěstování a produkce švestek metodami ekologického zemědělství. (bulharsky). Djuvinov V, Jivondov A., Kostov A., Technologie pěstování peckových a jádrových druhů ovoce. (bulharsky), Bulgaria. 4. Farming & Food. 2002. Report of the Policy Commissions on the Future of Farming.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

5. Hamm U., Michelsen J. 2000 Die Vermarktung von ökolebensmitteln in Europa. In: Ökologie & Landsbau. 1/2000. 6. Karov S., Kostadinova, Popov V., Paraskevov V., 1997. Úvod do ekologického zemědělství. (bulharsky). Agroekologické centrum na Vysoké škole zemědělské v Plovdivu, Bulharsko. 7. Karov S., Mitov P., Andreev R., Trifonov A., 2006. Ekologické pěstování třešní. (bulharsky). Asociace „Ecofarm“, Plovdiv, Bulharsko. 8. Karov S., Mitov P., Andreev R., Trifonov A., 2006. Ekologické pěstování jablek. (bulharsky). Asociace „Ecofarm“, Plovdiv, Bulharsko. 9. Karov S., Mitov P., Andreev R., Trifonov A., 2006. Ekologické pěstování broskví. (bulharsky). Asociace „Ecofarm“, Plovdiv, Bulharsko.Parker, Michael L., 1995. Growing Apple Trees In The Home Garden. Department of Horticultural Science, North Carolina Kooperative Extension Service, North Carolina State University, 2/95 – Autor. revize 5/97 HIL-8301, internetový zdroj:

http://www.ces.ncsu.edu/depts/hort/hil/hil8301.html

1. Šarapatka B., Urban J.,2006 . Ekologické zemědělství v praxi. Pro-bio Šumperk 12. Mitáček T., 2010. Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v ekologickém zemědělství. Bioinstitut Olomouc 13. Urban j. 2005. Přípravky na ochranu rostlin registrované v ČR, ketré lze použít v ekologickém zemědělství. Bioinstitut 10. Vysvětlení pojmů

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Oddíl 1. ROSTLINNÁ PRODUKCE V SYSTÉMU KONTROLOVANÉHO EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Úroveň 3 1.1 Část 1: Plánování přechodu na ekologický způsob produkce Přípravu na přechodné období by měli farmáři v optimálním případě provádět ve spolupráci s kvalifikovaným poradcem v oblasti ekologického zemědělství. Farmář by si měl ujasnit své představy a plány o rozvoji ekologického hospodaření – uvážit současnou socioekonomickou situaci ve své zemi, možnosti finanční podpory z fondů EU i konkrétní vlády apod. Při sestavování plánu přechodného období je třeba zohlednit tyto aspekty (podrobnější informace naleznete v modulu 6.5, zahrnout lze i další aspekty v závislosti na podmínkách v konkrétním zemědělském podniku):  dostupná půda, majetek a budovy s pozemky,  mechanizace a požadavky na pracovní sílu,  osevní postupy (plán střídání plodin),  volba vhodných druhů a odrůd plodin,  dostupnost statkových hnojiv,  plán hnojení,  opatření na zlepšení kvality půdy,  kultivace půdy,  metody zásahu proti škůdcům a chorobám,  podmínky pro sklizeň a skladování,  výrobní a finanční bilance,  možnosti uplatnění na trhu,  načasování přechodného období.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

1.2 Část 2: Základní podmínky pro pěstování plodin Výběr plodin a odrůd adaptovaných na místní půdu a ekologické podmínky:  Při pěstování plodin v ekologickém zemědělství je nutné používat výhradně osiva a sadbu pocházející z rostlin, které byly pěstovány v podmínkách ekologického zemědělství. Toto legislativní opatření neumožňuje použití rozmnožovacího materiálu z konvenčního zemědělství. Pouze v případě nedostatku ekologického osiva na trhu, je však možné požádat o výjimku použít nemořená konvenční osiva. Oprávněnost výjimky je nutno dostatečně věrohodně doložit nedostupností ekologických osiv a sadby. Použití takových materiálů je vždy potřeba předem nahlásit kontrolní organizaci popř. požádat o výjimku Mze.  Z tohoto důvodu je vhodné si vždy zajistit ekologická osiva a sadbu s dostatečným předstihem, poněvadž se může stát, že požadovaný druh a odrůda nemusí být k dispozici. Použití GMO rozmnožovacích materiálů je zakázáno. U osiva a sadby, u nichž existuje riziko genetické modifikace (kukuřice, sója, atd.), se vyžaduje prohlášení dodavatele, že se nejedná o GMO plodiny.  O pěstování jednotlivých plodin musí podnik vést evidenci (plodina, termín setí, jednotlivé agrotechnické zásahy a termín sklizně). Osevní postupy Osevní postupy - racionální vědecky podložený systém střídání plodin, které je stěžejním systémovým opatřením, které, pomáhá udržovat a zlepšovat přirozenou úrodnost půdy. Příznivě ovlivňuje využitelnost živin a vody, procesy humifikace, mikrobiální aktivitu půdy, napomáhá potlačovat půdní únavu, napadení chorobami a škůdci plodin a celkově je základním kostrou stability agroekosystému na daném hospodářství. Vhodná volba struktury osevního postupu ovlivňuje jak hospodářské výsledky podniku tak biodiverzitu. Obecně lze

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

konstatovat, že osevní postupy v používané ekologickém zemědělství bývají daleko více druhově pestré než v konvenčním zemědělství. V osevním postupu je třeba zohledňovat následující parametry:  fyziologické vlastnosti jednotlivých plodin a jejich schopnost přizpůsobit se místnímu mikroklimatu a půdě,  poměr pěstování obilovin, pícnin, luskovin a okopanin  kultivace půdy a požadavky na pracovní sílu (včetně sezónní),  možnosti prodeje, logistika a náklady na uvádění produktů na trh. Základní rozdělení rostlin kulturních rostlin ve vztahu k půdní úrodnosti na rostliny zlepšující a zhoršující, se dále detailněji rozlišuje na skupiny s obdobnými vlastnostmi: 1. obilniny (převážně jednoleté plodiny pěstované pro produkci semen) 2. okopaniny (převážně organicky hnojené, jednoleté, širokořádkové kultury) 3. jeteloviny (víceleté i vytrvalé vikvovité rostliny se schopností vázat dusík ve směsi stravami) 4. luskoviny (jednoleté vikvovité rostliny se schopností vázat vzdušný dusík) 5. meziplodiny Organizací osevního postupu lze zajistit logickou návaznost pěstovaných rostlin, jejich vyvážený poměr na obhospodařovaných plochách a jejich promyšlenou rotaci na jednotlivých pozemcích při zajištění optimálního využití úrodnosti půdy bez toho aniž by se půdní úrodnost vyčerpávala. Obecné zásady:  Organizace plodin v osevním postupu by měla zajistit co nejdelší pokryv zelenou hmotou (omezení odparu vody, regulace plevelů a recyklace živin)  Luskoviny by měly v systému střídání plodin tvořit minimálně 25 – 30 %.  Střídat plodiny obohacující půdu o organickou hmotu s rostlinami, které ji naopak ochuzují..

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

 Plodiny s mělkým kořenovým systémem by se měly následovat po plodinách s hlubokým kořenovým systémem, které zlepšují odvodňování a strukturu půdy. Plodiny s mělkým kořenovým systémem, např. směs jetelotrávy, mohou také sloužit jako biomasa pro půdní organismy a lze je pěstovat na jednom místě 4 až 5 let, během nichž se příznivě obnovuje struktura a úrodnost půdy.  Plodiny vážící dusík by se měly pěstovat před plodinami, které výrazně spotřebovávají dusík (nebo po nich), pokud nejsou k dispozici jiné prostředky zachování úrodnosti půdy, tedy pokud například není dostatek statkových organických hnojiv. Například pšenice a ječmen jsou plodiny náročné na živiny, a proto se doporučuje, aby se sely po pícninách nebo po organicky hnojených okopaninách.

 Plodiny s delší dobou pěstování, které typicky ohrožuje plevel, by měly následovat po plodinách, které růst plevele tlumí, např. po žitu, které má širší kořenový systém, na jaře rychle roste, má dlouhé stonky a účinně brání rozšiřování plevelů.

 S ohledem na minimalizaci šíření chorob a škůdců je nutno dodržovat časovou posloupnost odstupu pěstování stejných nebo příbuzných rostlin na jedné ploše. Časový odstup by měl být podle druhu 2-4 roky např. brambory nebo rostliny z rodu Brassicae.  Pokud je to možné, měly by se do cyklu střídání začlenit i tzv. „absorpční“ plodiny, které jsou schopné čerpat půdní vodu a živiny z nejhlubších vrstev půdy.  Dále je třeba využívat plodiny pro zelené hnojení a sekundární plodiny, které udržují povrch půdy krytý (stínové garé) a chrání tak půdu proti zrychlené mineralizaci, erozi, a úniku živin.  Širší druhovou pestrostí rozšířit diverzitu systému a tím posílit jeho stabilitu omezením škodlivých činitelů (meziplodiny a směsi odrůd)

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

 Je vhodné využívat krycí plodiny, např. směs ovsa a luskovin, svazenky, řepku atd. Kukuřice je dobrou přechodovou plodinou pro pěstování mezi dvěma polními plodinami, např. ječmenem a pšenicí, protože je odolná vůči škůdcům a chorobám těchto obilovin. V závislosti na místních agroekologických podmínkách, typu plodiny a tržnímu zaměření podniku mohou mít různé plodiny v osevním postupu různé zastoupení (tabulka 1). Tabulka 1. Podíl plodin v různých typech osevních postupů (v % ) Okopaniny

Krycí

zemědělského

Plodiny

podniku

technické

plodiny

Pícniny

Zelenina

Typ

Luskoviny

Obiloviny

Převážně

40 – 60

25 – 30

15 – 20

5 – 15

zelinářský Převážně

25 – 40

40 – 60

10 – 20

20 – 5

obilnářský Převážně

0 -

25 – 30

40 – 60

20 – 30

40 – 6

technické

plodiny a osiva

Zelené hnojení Zelené hnojení je cílené pěstování plodin pro zapravení do půdy jako organického hnojiva. Používá se proto, aby se zachovala hladina dusíku nebo aby se půda dusíkem (a uhlíkem) obohatila. Vzniká tak substrát pro půdní organismy, který zmírňuje odtok z povrchu a odplavování živin z půdy (dusíku, draslíku

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

a vápníku), dále snižuje erozi půdy a zadržuje v půdě dešťovou vodu. Tento způsob hnojení také pomáhá v boji se škůdci a plevely, protože rostliny pěstované na zelené hnojení jsou mimo jiné lákadlem pro užitečný hmyz. Příznivý dopad má zelené hnojení rovněž na náklady na produkci pěstovaných plodin, jelikož snižuje spotřebu statkových hnojiv a také náklady na jejich aplikaci na pozemky. Zelené hnojení lze také v případě potřeby využít i na krmení. Zelené hnojení je možno provádět různými způsoby. Nejčastěji se vysévá jako hlavní plodina (zejména v přechodném období), nebo je možno v kombinaci s hlavní plodinou jako podsev nebo strništní meziplodiny. Zelené hnojení jako Podplodiny Zelené hnojení je velmi důležité pro systémy, kde plodiny potřebují značné množství dusíku (tabulka 2). Tabulka 2. Střídání plodin a zelené hnojení u plodin náročných na dusík Plodiny

Kombinace

Kultivace

Bilance dusíku

plodin

půdy

(kg/ha) pozitivní +

1. Luskoviny

Orba

negativní 260 160

2. Ozimá

Zelené hnojení

Kultivace

100

pšenice

Zelené hnojení

Kultivace

100

3. Jarní oves

Orba

260

160

4. Luskoviny

Orba

5. Ozimá

Zelené hnojení

Kultivace

100 100

pšenice 6. Ozimé žito CELKEM +740 -720 Poznámka: Kultivací se zde míní kombinace použití kultivátoru a diskování.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Některé plodiny pěstované na zelené hnojení dokážou účinně potlačovat určité druhy hlístic, které napadají některé druhy kulturních plodin. Například zelí jako zelené hnojení může řešit problémy s hlísticemi, které napadají řepu. Bilance živin objektivně ukazuje, jakým způsobem může systém střídání plodin zajistit potřeby plodin za živiny. Výpočet lze použít při plánování přechodného období a při vyhodnocování použitelnosti systému střídání plodin. Uvedené údaje jsou relativní a je třeba je vnímat jako pouze orientační. Postup výpočtu je naznačen v tabulce č.4.

Specifika osevních postupů zaměřených napěstování zeleniny Pěstování zeleniny je v porovnání s pěstováním hlavních plodin, např. luskovin a obilovin, pouze okrajové. Zelenina se nejčastěji pěstuje paralelně s dalšími plodinami a zároveň slouží jako ekonomická kompenzace pěstování jiných plodin v osevním postupu (plodin, které jsou ztrátové). Ve většině zemědělských podniků je omezené množství orné půdy vhodné pro pěstování zeleniny a proto se pro ni zavádí speciální samostatný osevní postup. Je třeba mít na zřeteli faktory jako úrodnost půdy a obsah živin, choroby a škůdci (obzvláště z rodu Cruciferae a Solanaceae), a také otázka plevelů. V některých podnicích se tyto problémy řeší zavedením krátkodobých tratí s pícninami. Vícenásobná kultivace půdy provzdušňuje půdu a zvyšuje mineralizaci organických látek v půdě, proto je třeba minimalizovat. V tomto systému střídání plodin je omezené množství dostupného dusíku, a tak bude úroda do jisté míry záviset na množství použitého kompostu či tekutých statkových hnojiv. Tabulka 3. Osevní postup – (podnik se zaměřením na zeleninu)

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jetelotravní směs Mrkev Cibule Ozimé žito Luskoviny na zrno Plodiny rodu Cruciferae (např. zelí), poté řepa nebo sladká kukuřice

Tabulka 4. Příklad „bilance živin“ v osevním postupu s 50% podílem luskovin Plodina

N - vázaný (zisk)

N – ztráta

N- ztráta

sklizní kg dusíku/ha 200

vyplavováním

300

Jetel/vojtěška 2.

400

200

Jetel/vojtěška 3. Brambory 4. Pšenice 5.Luskoviny 6. Ozimý

300 -

100 100 150 80

20 20 30 20

ječmen Celkem Bilance zisk/ztráta

830 1000

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

150 980

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Tabulka č.5 zobrazuje systém střídání plodin v osevním postupu v zemědělském podniku bez hospodářských zvířat Tabulka 5. Osevní postup – (podnik bez chovu zvířat) 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Luskoviny Brambory (nebo řepa) Ozimá pšenice nebo žito (meziplodina hořčice) Oves (meziplodina svazenka) Hrách Ozimá pšenice (podsev jetelotráva)

Jedná se o jednoduchý, avšak efektivní systém střídání plodin, který přispívá k omezení zaplevelenosti, ale zároveň je závislý na dodávání živin formou zeleného hnojení. Produktivní luskoviny, např. kombinace s jetelotrávou, dodávají do půdy potřebné živiny a organické látky pro obnovu půdy. Zelené hnojení na poli 3. a 4. chrání půdu a vnáší živiny na další období V tabulce č. 6 je uveden příklad osevního postupu v podniku zaměřeném na chov skotu a prasat. Tabulka 6. Osevní postup – (podnik s chovem skotu a prasat) 1. Směs jetelotrávy

1. Směs jetelotrávy

2. Směs jetelotrávy

3. Ozimé žito

3. Pšenice špalda

4. Okopanina (brambory, řepa

4. Oves nebo luskovina

podle potřeby) 5. Jednoletá luskovina (bob) 6. Obilovina – pšenice 7. Oves s podsevem

na zrno 5. Okopanina (brambory nebo krmná řepa) 6. Ozimé žito

jetelotrávy

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Plány hnojení podle plodin v zastoupených v osevním postupu Po provedení analýzy stávajících podmínek a předběžných výpočtů je možné přikročit k plánování optimální distribuce dostupného statkových hnojiv nebo kompostu pro různé plodiny obsažené v osevním postupu. Přesto je třeba neopomnět základní odlišnost náhledu na hnojení v ekologickém zemědělství oproti praxi v konvenčním zemědělství. Zjednodušeně řečeno v EZ se nehnojí rostliny, ale hnojí se půda. Hnojením se podporuje biologická aktivita půdy, která je základem její úrodnosti. Vrací se tak zpět živiny do koloběhu a podporuje se činnost půdního edafonu, který díky své lepší kondici pomáhá rostlinám opatřit si živiny i z hůře rozpustných sloučenin obsažených v půdě. V tabulce 7 jsou uvedeny hodnoty živin v některých statkových hnojivech, jejichž použití je v ekologickém zemědělství povoleno. Tabulka 8 nabízí příklad plánu hnojení v konkrétním osevním postupu. Tabulka 7. Obsah živin v některých organických hnojivech, která jsou povolena v ekologickém zemědělství (kg živin /t hnojiva) Organické hnojivo

Dusík N

Fosfor

Draslík K2O

Hořčík Mg

Vápník Ca

Sušina (%)

Dostup -nost N(%)*

P2O5

Drůbeží hnůj

1,5

30 – 35

75/15/

Chlévská

1,5

mrva

2,1

45/35/

Rostlinné

zbytky

30/35/ 35

Poznámka: * - Dostupnost dusíku ve třech po sobě následujících letech

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Tabulka 8. Plán hnojení v ekologickém zemědělském podniku Rok Plodiny Hnůj – kejda Vápenec kompost 1.

Jetelotráva - pastvina

Kukuřice – siláž,

(t/ha/rok) 7

(m3/ha/rok)

(t/ha/rok)

60 (3x 20)

0,2

60 (3x20)

0,2

0,4

následuje jetel bílý

Ozimá pšenice,

0,3

následují „absorpční“

20 – 30

druhy 6.

(oves + luskoviny)

Brambory

Ozimý ječmen, následuje

0,3

90 – 120

0,3*

jetelotráva (výsev v srpnu)

(4x20-30)

Trvale travní porosty (TTP) Poznámka: * - jednou za dva roky Kejda nebo močůvka jako tekuté organické hnojivo lze použít před orbou, protože jde o snadno dostupný a okamžitý zdroj dusíku. Zapravení do půdy by mělo proběhnout neprodleně nebo speciálním zařízením vpravovat přímo do půdy (botkově např. meziřádkově do kukuřice).

V těžkých půdách je možné použít

jako zelené hnojení směs svazenky a luskovin. Tato kombinace je vhodná rovněž jako předplodina před bramborami. Směs jetelotrávy z předchozího příkladu obsahuje 4 druhy tráv:

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

bojínek luční (Phleum pratensis), jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum), rdesno ptačí (Polygonum aviculare) a kostřavu luční (Festuca pratensis), a jetel nachový a bílý (Trifolium incarnatum a T. repens). Tuto směs se doporučuje vysévat na podzim. Kejda a močůvka by měla být použita po první sklizni směsi jetelotrávy nebo po jejím spasení. Nadměrná aplikace močůvky na pastviny může mít nevhodný (redukční) vliv na schopnost jetele účinně vázat dusík. Aplikace by měla probíhat raděj častěji a v menších dávkách (max. dávka do 20m3/ha kejdy). Pozor na ztráty amoniaku při horkém slunečném počasí. Zimní aplikace na zmrzlou půdu může způsobit kontaminaci povrchových vod. Konkrétní příklady regulace plevelů Plevele jsou rostliny, které rostou na pozemcích proti vůli pěstitele. V EZ však nejde o „boj“ s těmito rostlinami, ale v zásadě se jedná o systém opatření, která se snaží udržet plevele v takovém počtu, který nezpůsobuje hospodářské ztráty. Na plevele se v EZ nahlíží jako na doprovodné plodiny a je dobré ustanovit tzv. práh škodlivosti. Některé víceleté druhy plevelů však způsobují v běžném systému rostlinné produkce dlouhodobé problémy. Na tyto druhy plevele neučinkují běžná agrotechnická opatření pomocí bran ani kultivátorů. Je potřeba zvolit individuální přístup a požádat o pomoc zkušené agronomy. Níže jsou uvedeny rámcové pokyny, jak je možno tyto velmi obtížné plevely na pozemcích v EZ úspěšně redukovat. Pýr plazivý (Agropyron repens L.) – Agresivní víceletá tráva s dlouhými štíhlými bílými oddenky. Snadno se regeneruje z velmi malých částí oddenku (odolná vůči nízkým teplotám), a tak se obtížně odstraňuje mechanicky. Šíří se semeny nebo v kompostu, vyroste i po rozsekání diskováním. Plevel lze částečně utlumit opakovaným kosením ale podzemní oddenky zůstávají stále aktivní. Pro

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

dokonalé odplevelení se doporučuje na jaře půdu řádně zorat a zaset luskoobilnou směs (hrách, ječmen nebo žito). Po sklizni znovu hloubkovou orbu a znovu zaset luskobilnou směs. Pokud se tento postup zopakuje 3 až 4x, mělo by být pole odplevelené. Pcháč oset (Cirsium arvense) Tento plevel patří jednoznačně mezi nejúpornější druhy, na které existuje sice mnoho druhů metod jeho eradikace, které však nejsou zcela spolehlivé. Regulace tohoto plevel je nutná aby probíhala komplexně a při všech agrotechnických operacích. T.j. začíná při zpracování půdy, kultivaci, sklizni, popř. tepelně plamenem. Nejúčinnější zústává klasické vypichování, ketré je možno provádět jen na omezených plochách. Největší oslabení působí řazení luskobilných směsek a vhodná agrotechnika v době jeho kvetení, kdy je nejméně odolný. Způsoby ochrany rostlin proti chorobám a škůdcům Negativní vliv škůdců a chorob lze minimalizovat díky použití vědecky podloženého systému střídání plodin. Objeví-li se závažné hrozby s potenciálním ekonomickým dopadem, jako např. sněť (Tilletia spp.) nebo suchá plíseň (Phytoftora spp.), je možné použít opatření na bázi přírodních surovin např. síry nebo mědi. Nejprve je vhodné použití těchto látek konzultovat s odborníkem na ochranu rostlin. Ztráty v důsledku napadení chorobami a škůdci jsou často nemalé ovšem pouze na počátku přechodného období, dokud v systému pěstovaných plodin nevznikne biologická rovnováha a neustálí se příznivý poměr přirozených predátorů a škůdců. Mezi základní způsoby a postupy ekologické ochrany rostlin patří, mimo jiné, následující opatření: • zaorání zbytků rostlin hluboko do půdy – zneškodní se tak velká část zdrojů potenciálních nosičů chorob a škůdců;

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

• správná a dobře načasovaná mechanická kultivace půdy přes setí a hnojení organickými hnojivy, odstraňování plevele a zbytků rostlin, které často slouží jako hostitelé potenciálních škůdců a chorob; • dobře načasovaný výsev či výsadba – rostliny tak získají potřebný čas a škůdci a choroby je nemohou napadnout v nejkritičtější fázi pěstování; • péče během růstu rostlin – dobře načasovaná kultivace půdy, organické hnojení podpoří rozvoj kořenového systému a vnitřních imunitních mechanismů rostlin na ochranu proti chorobám; • použití feromonových lapačů, barevných lepových destiček proti škůdcům – nástrahy lákající nebo naopak odpuzující (u révy vinné) hmyzích samečky, a tak je možné snižovat populaci hmyzu mechanicky,netkané textilie, sítě a plašiče, • správný systém střídání plodin – snižuje riziko napadení škůdci a půdními patogeny a snižuje možnost jejich šíření přes doprovodné plodiny nebo ze sousedních polí; • pěstování doprovodných plodin – je vhodné, pokud se pěstují plodiny často napadané škůdci a chorobami, protože snižuje počet rostlin na jednotku půdy. Další možností je využití plodin jako bariéry proti škůdcům (např. kukuřice na paprikovém poli) nebo částečně i jako bariéra proti přenosu výtrusů hub z jedné plodiny na druhou; • přípravky na ochranu rostlin a regulaci škodlivých činitelů, které jsou použitelné v EZ vychází z nařízení NR č. 2092/91 v příloze II., části B1. V tomto nařízení nejsou uvedeny obchodní názvy jednotlivých přípravků, nýbrž jednotlivé skupiny přípravků a jejich účinné látky. (viz NR č.2092/91 příloha II., část B1) Ne všechny uvedené použitelné přípravky jsou u nás dostupné. Systém povinné registrace veškerých přípravků na ochranu rostlin znemožňuje používání některých přípravků, které jsou běžně dostupné v okolních zemích. Proto se doporučuje informovat se o aktuálních novinkách – seznámit se seznamem povolených (nesyntetických) prostředků na ochranu rostlin, který vydává příslušná kontrolní organizace, nebo se na použití konkrétních látek zeptat s předstihem

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

inspektora. Nejběžnější prostředky na ochranu rostlin jsou uvedeny níže v tabulce 9: Tabulka 9. Povolené prostředky na ochranu rostlin Rostlinné výtažky a oleje Výtažek ze semen dřeviny neem (Azadirachta indica)- přírodní insekticid Přírodní pyrethrum - výtažek z kopretiny řimbaby (Chrysanthemum cinerariaefolium) - insekticid Stearin – během zrání ovoce Želatina – jako prostředek k ničení hmyzu Hydrolyzované proteiny Lecitin – jako prostředek proti houbám a plísním (i v kombinaci s řepkovým olejem) Výtažek z tabáku obecného (vodný roztok) – jako prostředek k ničení hmyzu aplikovaný proti mšicím u subtropických odrůd stromů, Rostlinné oleje – řepkový olej převážně k ochraně listů v sadech a objeví-li se inhibitory růstu Výtažky a nálevy siličnatých rostlin: máty, levandule a dalších siličnatých rostlin – jako přípravky k hubení hmyzu a roztočů, proti houbám a plísním Prostředky biologické ochrany Přípravky na bázi půdní bakterie Bacillus thuringiensis, používá se jako insekticid zejména působí na brouky, housenky a motýly. Trichoderma harzianum a Pythium oligandrum jako superparazitické houby působí fungicidně. Feromony – přípravky, které vábí a dezorientují hmyzí samečky, pouze v lapačích nebo jiných zásobnících. Trichogramma – dravá mikrovosička na pole, skleníky i sklady, napadá všechny zavíječe a moly. Amblyseius, Encarsia, Aphidus, Dancusa, Typhlodromus pyri, tyto bioagens

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

se používají nejčastěji ve sklenících a interiérech při pěstování zeleniny a květin. Chemické a minerální přípravky Měď ve formě hydroxidu měďnatého, oxychloridu měďnatého nebo – jako přípravek proti houbám a plísním Koloidní síra – jako přípravky proti houbám a plísním, k hubení roztočů; množství k použití regulováno Parafínové oleje – přípravky k hubení hmyzu a roztočů Manganistan draselný – přípravek proti houbám a roztočům, k hubení bakterií; pouze pro použití na vinicích, v sadech, Etylén – pro rychlé zrání (banány, kiwi, jablka aj.) – pouze po schválení příslušným úřadem Hydrogenuhličitan sodný (prášek do pečiva)– přípravek proti houbám a plísním Více lze nastudovat v „ Přípravky na ochranu rostlin, registrované v ČR, které je možné použít v EZ“ vydal Bioinstitut Olomouc. 1.3 Část 3: Sklizeň, zpracování a skladování ekologicky pěstovaných plodin Při manipulaci se sklizenými plodinami je třeba zajistit, aby se bioprodukty nesmíchaly s konvenčními a nebo nebyly jinak kontaminovány. Před sklizní se musí veškeré stroje a nářadí vyčistit, umýt a vysušit, zvlášť pokud se používaly ke sklizni konvenčních plodin. Pracovníci by měli být speciálně poučeni, aby dodržovali opatření, která mohou zabránit kontaminaci. Skladovací prostory se musí preventivně ošetřit proti škůdcům, kteří mohou napadat uskladněné suroviny. Přednostně je třeba použít různé přírodní přípravky na bázi léčivých rostlin nebo olejnatých rostlin. Skladovací prostory a produkty v nich musí být řádně označeny. Na obalech musí být volné místo pro nalepení identifikačních údajů. Každé jednotlivé balení musí obsahovat následující údaje: Název skladované biosuroviny a přídomek bio, (př. biošpalda), popř. jakostní třída, rok sklizně, jméno a adresa dodavatele (pěstitele), země původu, netto hmotnost,

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

kód kontrolní organizace, která produkt cerifikovala. Doprovodné dokumenty tj. dodací list nebo faktura musí obsahovat shodný identifikační text s textem na obalu. Příklady různých plodin: 1. Obiloviny: Ekologicky vypěstované obiloviny uchovávané ve skladech je třeba ochránit před skladištními škůdci. Bioproducenti zaměření na produkci obilovin mají k dispozici do jisté míry omezené možnosti ochrany proti hmyzu v případě, že již dojde k napadení skladovaných surovin. Možnosti napadení však lze snížit ještě před sklizní dodržováním přísných hygienických standardů ve skladovacích prostorách a v jejich bezprostředním jejich okolí a za pomoci dalších fyzikálních metod. Při sklizni semenných plodin je potřeba dbát na dobré seřízení sklízecí mlátičky. Tak se dá v dostatečné míře eliminovat podíl se semeny plevele a zelenými zbytky rostlin, které mohou sloužit jako hostitelé hub a bakterií poněvadž mají obyčejně vyšší vlhkost. Vlhkost předčištěného zrna by neměla překročit 15 % (nepředčištěného max. do 13%). Provětrávání venkovním vzduchem se smí provádět až pokud je teplota vzduchu nejméně o 5 °C nižší než teplota uvnitř hromady zrní. Jinak by mohlo docházet ke kondenzaci vodních par na povrchu obilí a tím docházet ke zvyšování jeho vlhkosti. Skladovací prostory se musí vyčistit a uzavřít minimálně měsíc před novým naplněním. Ve skladu je nutno provést důkladnou očistu – i za pomoci vysavačů k odstranění všech zdrojů možné staré kontaminace. Prostory je možné vystříkat roztokem přírodní pyrethrum (kopretina řimbaba) – to má na hmyz krátkou dobu působení cca 5 – 6 hodin ( proto je nutno postup několikrát opakovat). 2. Brambory • Skladovat by se měly v dobře izolovaných krechtech v zemi nebo v klimatizovaných skladech s řízenou atmosférou.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

3. Luskoviny • Luskoviny je třeba skladovat při vlhkosti maximálně do 14 %. 4. Seno • Důležité je rychlé sušení na poli, případně můžete využít dosušování profoukáváním v senících se vzduchovými kanály. Rozprostřete seno na co nejširší ploše, aby se urychlil proces sušení. Vrstva sena však nesmí být příliš tenká, aby nevznikaly zbytečné ztráty. • Nepříliš pevně slisované balíky sena lze vytvářet až doi vlhkosti 18 %, pro velké pevně slisované balíky je však vždy potřeba použít dobře vysušený materiál. • Nikdy nebalit neusušené seno. Pokud se ale balíkuje nedosušené seno, používá se k ochraně před plesnivěním přípravek na bázi organické kyseliny.

KAPITOLA 2 Ovoce Každý sad je specifický agroekosystém se složitými vztahy mezi rostlinami a zvířaty, které se vybudovaly za poměrně dlouhé období (20 – 25 let) života ovocného stromu. Zemědělci tak musejí vzít v úvahu všechny procesy, ke kterým dochází u každého komponentu ovocného sadu a přizpůsobit tomu produkční systém, například tím, že udržují rovnováhu živin a přirozenou biologickou ochranu před škůdci a chorobami. Obzvláště příznivý vliv má v sadu přítomnost různých rostlinných druhů, jako jsou například habr (Carpinus betulus), hloh (Crataegus monogyna), šípková růže (Rosa canina), líska (Carylus avellana), dřín obecný (Cornus mas), šeřík obecný (Syringa vulgaris), které zachovávají druhovou diverzitu a zajišťují dobré životní podmínky (např. pro stavbu hnízda) pro ptáky lovící hmyz, pro parazitický hmyz a hmyzí predátory. Udržování a zvyšování úrodnosti půdy v ekologicky obhospodařovaných ovocných sadech

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

V rámci ekologické produkce ovoce lze používat omezené množství hnojiv a prostředků na biologickou ochranu rostlin. Důležitým aspektem je zajištění rychlého růstu stromů. Toho lze dosáhnout kombinací preventivních opatření a kultivačních postupů. Výběr umístění stromu v ovocném sadu:  neumisťujte stromy do uzavřených topografických reliéfů, jako jsou například pole náchylná na plíseň, mlhu nebo pozdní mrazy na jaře;  neumisťujte stromy do blízkosti intenzivního dopravního provozu, kde se vyskytuje znečištění a dochází k akumulace těžkých kovů. To stejné platí pro průmyslové objekty nebo čističky odpadních vod;  pro peckové druhy ovoce se doporučují půdy s vysokým obsahem humusu (pH 5,5 – 7,5), např. aluviální půdy nebo hnědá lesní půda, která je rovněž dostatečně zavlažovaná a má dobrou strukturu. K základním opatřením podporujícím úrodnost půdy patří používání statkových hnojiv z ekologických farem (intenzita hnojení 40 – 50 t/ha). Stimulační efekt na růst rostlin může mít i přídavné použití tzv. biohnojiva označovaného jako Vermikompost, které vzniká činností žížal. (čeleď Lumbricidae). Taková půda má pH neutrální až zásadité, s vysokým obsahem humusu, dusíku, fosforu, draslíku a stopových prvků. Může se používat na záhony nebo je možné připravit 10% roztok, který se po 24 hodinách přefiltruje a smíchá s vodou v zavlažovacím systému. Průzkumy v Bulharsku prokázaly, že tento postup až čtyřikrát zvyšuje energetickou hodnotu, což je důležité především pro mladé stromy (0 – 3 roky), stimuluje zrání ovoce (o 10 až 14 dní dříve než v konvenčním systému pěstování) a dodává ovoci lepší chuť ve srovnání s ovocem vypěstovaným běžným způsobem. Dalším přírodním hnojivem jsou dřevěné piliny (pouze jako sekundární produkt spalování, neošetřené chemikáliemi– intenzita hnojení 40 – 50 kg/ha), bohaté na fosfor a draslík, a dále přírodní horninové moučky – jemně mleté

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

fosfáty Thomasova moučka(intenzita hnojení 300 – 500 kg/ha), zeolit (1 SR – 1,5 kg/ha) a jiné. Využití rostlinných zbytků v ovocných sadech Mulčování spočívá v pokrytí povrchové půdy rostlinným materiálem, např. listy, trávou, větvičkami, zbytky plodin, slámou a senem. Vrstva rostlinných zbytků zvyšuje aktivitu půdních organizmů, např. žížal. Ty pomáhají vytvářet strukturu půdy s mnoha menšími a většími póry, kterými prosakuje dešťová voda. Během rozkladu vrstvy rostlinných zbytků dochází k navýšení obsahu organických látek v půdě. Systém MRZ se skládá z procesu mulčování mezi řadami stromů a ponechání části půdy v okolí stromů (asi 30 – 50 cm po obou stranách od stromu) ležet ladem. Systém MRZ využívá kombinaci jetelotravní směsi v poměru 30 až 70 % (vhodným druhem je například štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), jetel bílý (Trifolium spp.), jílek mnohokvětý a jílek tuhý (Lolium multiflorum a Lolium rigidum), kostřava luční (Festuca pragensia), srha říznačka nebo srha laločnatá (Dactylis glomerata)). Jakmile jetelotravní směs doroste do 15 cm, pokosí se rotační sekačkou pak se rozsype do meziřadí. Zavlažování ovocných stromů Podmínky a intenzita zavlažování by se měla stanovit až po analýze obsahu vody v půdě a po zvážení všech požadavků jednotlivých ovocných druhů. Pokud se v ovocném sadu (např. jabloňovém) využívá v prvních dvou sezónách zavlažování pouze deštěm, měla by intenzita zavlažování dosahovat 23 – 25 m3/ha ve 25 až 35 sekvencích. Během třetího roku, kdy stromy dosáhnou plné kapacity růstu a produktivity, se intenzita zavlažování zvyšuje na 30 – 40 m3/ha.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Ochrana rostlin Ochrana rostlin zaujímá při pěstování ovoce ústřední roli. Hlavní principy ekologické produkce ovoce:  Vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj přirozených hmyzích predátorů, kteří napadají škůdce ovocných kultur. Toho lze dosáhnout následujícím způsobem: –intenzivní průzkum zaměřený na rozvoj a populační hustotu přirozených predátorů ; –analýza dopadu ekologických faktorů na výskyt, šíření a hustotu populace škůdců a přirozených predátorů; –vyžadování a přijímání varovných informací o vývoji škůdců v regionálních prognostických a karanténních centrech.  Vytvoření nepříznivých podmínek pro rozvoj a chov škůdců ovoce: –přísné dodržování kultivačních postupů: úprava stromů, prořezávání, zavlažování, kultivace půdy, odklízení nemocných a zlomených větví z ovocného sadu, což může omezit počet škůdců nebo je úplně vyhubit a zneškodnit hnízda a zárodky chorob; –použití ovocných druhů odolných vůči plísním a padlí: např. ze skupiny obsahující gen Vf jako Prima, Liberty, Rene, Sava, Selena atd.

 Zavést strategii na vybudování odolnosti vůči škůdcům a chorobám, napadajícím ovoce (viz případová studie dále). Na začátek je potřeba určit hlavní škůdce a choroby, tj. ty, které jsou z hospodářského hlediska nejrelevantnější. Zkušenosti dokazují, že mezi hlavní škůdce v ovocných sadech (např. jablečných, hruškových, švestkových, broskvových a meruňkových) patří obaleče: obaleč jablečný (Laspeyresia pomonella), obaleč švestkový (Laspeyresia funebrana) a obaleč východní (Grapholitha molesta).

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

 Biologické postřiky s ověřenou účinností: preparáty na bázi viru, např. Madex 3 (s přidanou lepkavou substancí – rostlinný olej, vrstvička filmu nebo cukr) s intenzitou hnojení 10 – 50 ml/ha; řimbaba FC (výtažek z rostliny Chrysanthemum cinerarofolium) s intenzitou hnojení 10 – 50 ml/ha; Dipel VP – 0,1 %; Dipel 2W – 0,1 %; Kondor (7,5 %) – 1,5 l/ha; Turind 1 l/ha; Forey 485 – 0,15 % atd. V evropských zemích se každoročně vydává seznam všech povolených přípravků pro užití v ekologickém zemědělství od biohnojiv, přes bioprostředky k hubení hmyzu, až po feromony a další bioprodukty sloužící k ochraně rostlin. Sklizeň a skladování Ovoce se po sklizni skladuje ve skladovacích boxech na ovoce. Je zakázáno skladovat ovoce mimo tyto boxy déle než 24 hodin po sklizni. Většina ovocných druhů, např. jablka, hrušky a třešně, se nesmí skladovat bez stopek. Ve skladovacích zařízeních se sledují okolní podmínky, udržuje se stálá teplotav rozmezí 0 – 2 °C a 85 – 95 % vlhkost. Obsah kyslíku je přibližně 2 – 4 % a oxidu uhličitého 3 – 5 %. Využití mechanizace při pěstování ovoce Využití traktorů při pěstování ovoce Hlavní požadavek na traktory při pěstování ovoce je rozměrový – traktory musí projet řadami mezi stromy o rozměru většinou 2 m. To vyžaduje použití speciálních traktorů, které splňují následující podmínky: nejsou příliš vysoké a široké, je možné s nimi manévrovat na omezeném prostoru, mají nízko těžiště, mechanizmus řízení umožňuje zatočit až o 60° a mají nízký obloukový radius. Na automatické prořezávání větví se používají pneumatické nůžky, které jsou

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

poháněny samostatným nebo skupinovým strojem na stříhání. Lze rovněž použít elektrické nůžky, které jsou napájeny baterií připojenou k tělu pracovníka speciálním pásem. Stroje na ochranu rostlin K tomuto účelu slouží rozprašovače s osovým ventilátorem, které disponují dvojfázovou rotací, jež umožňuje kontrolu proudícího vzduchu. Výsledkem je aktivní rozprašování kapaliny v rozprašovači s širokým dosahem. Zařízení je vybaveno nádrží z nerezové oceli. Další možností je použití rozprašovače s válcovou nádrží. Postřikovadla a hydraulické roztoky pod vysokým tlakem (až 1 – 2 MPa). Blok 1 Případová studie: Ekologický sad v agroekologickém centru v Bulharsku Sad (o rozloze 2,5 ha) je součástí demonstrační ekologické farmy na ploše 10 ha náležící k Agroekologickému centru (AEC-Plovdiv) při Vysoké škole zemědělské v Plovdivu, Bulharsko. Problémy se škůdci nebo chorobami po zahájení přechodu na ekologickou produkci v roce 1993: ŠKŮDCI Jabloň: obaleč jablečný (Laspeyresia pomonella); Hoplocampa testudinea; Pandemis heparana; Adoxophyes orana; Epicometis hirta. Hrušeň: obaleč jablečný (Laspeyresia pomonella); Psilla pyri; Hoplocampa brevis; Stephanitis pyri; Dysaphis pyri. Švestka: Laspeyresia funebrana; Hoplocampa minuta. Třešeň: Rhagoletis cerasi; Mizus cerasi; Neurotoma nemoralis. Kdouloň: Laspeyresia pomonella. Vinná réva: obaleč vinný.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

CHOROBY Jabloň: Venturia inaequalis; Podosphera leucotricha; Erwinia amylovora. Hrušeň: Venturia pirina; Erwinia amylovora. Švestka: Monilia laxa. Třešeň: Monilia laxa. Kdouloň: Monilinia cydonia; Erwinia amylovora. Vinná réva: padlí. Ošetření aplikovaná po roce 1993: Sad: –

bordeauxská jícha – 1 až 2krát před obdobím květu;

–

koloidní síra – 2 – 3krát v období květu a po něm. Vinicie:

–

K2MnO4 – zimní ošetření;

–

bordeauxská jícha – dvakrát v období vegetace;

–

koloidní síra – 1 ošetření v období vegetace;

–

prášková síra – dvakrát. Existuje také sada biologických kontrolních opatření, která se používají

v sadech v centru AEC-Plovdiv dvěma způsoby:  k obnově (vytvoření) přírodní regulace (ekosystém) hmyzí populace, například prostřednictvím přirozených predátorů, parazitů a patogenních mikroorganizmů; a  k biologické kontrole pomocí zásahů člověka. ¨ Chcete-li využít obou způsobů, je možné vysadit v sadu či zahradě vysoce účinné organismy a mikroorganismy (bakterie, houby, viry), které se živí hmyzem. Od zahájení přechodu v roce 1993 do roku 1997 byly pozorovány tyto změny:

 hustota populace užitečných entomologických živočišných druhů (např. hmyzích predátorů – svilušek a slunéček (druhy Coccinella)

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

v sadu centra AEC se zvýšila a dosáhla vyšších hodnot než v sadech s integrovanou a konvenční produkcí;

 s výjimkou června byla hustota populace mšic v biologickém sadu něco vyšší nebo stejná jako v sadech s integrovanou a konvenční produkcí;

 počet jabloní napadených obalečem jablečným (Laspeyresia pommonella) se snížil – 1997 (67 %) a 1998 (54 %);  došlo ke značnému snížení množství ovoce napadeného vrtulí třešňovou (pouze 5 – 10 %). Do Bulharska byly dovezeny dva biopreparáty (Dipel a Biobit) na bázi bakterie (Bacilus thuringiensis), které byly použity proti škůdcům z čeledi motýlů v sadech, na zeleninových záhonech a na vinicích. Dále byl použit běžně dostupný přípravek Novodor proti škůdcům z čeledi Coleoptera, především proti mandelince bramborové. Feromonové lapače, jako například kodlemon (proti obaleči jablečnému, Laspeyresia pomonella), funemon (proti obaleči švestkovému, Laspeyresia funebrana) a orfamon. Manažer na farmě AEC si uvědomoval potřebu biologické ochrany rostlin, a proto zkusil aplikovat výtažky kopřivy dvoudomé (dvakrát během období vegetace), na základě ověřených repelentních účinků na škůdce. Dále byly použity žluté lapače v třešňových a višňových sadech proti vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi, Mizus cerasi). Na konci ovocného sadu byl vypěstován 100 m dlouhý přírodní plot z křovin bezu černého, jehož účelem bylo pomáhat odpuzovat obaleče jablečného a švestkového (Laspeyresia pomonella a

Laspeyresia funebrana). V centru ekologické produkce AEC bylo pozorováno 14 druhů slunéček (z čeledi Coccinellidae) v jabloňovém a hrušňovém sadu a 9 druhů ve švestkovém sadu. Jsou to důležití predátoři, kteří chytají svilušky z čeledi Acaricidae, Tetranichus a Psylla pyri a Dysaphis pyri na hrušních. Značný efekt má také polyfágní druh bacilu Macrolophus caliginosus Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Wagner (Heteroptera: Miridae), který loví druh Tetranychus urticae Koch (Acari: Tetrarynchidae) v různých vývojových stupních; dále také zlatoočky (Chrysopa carnea, Chrysopa perla), které se živí mšicemi na listech, ale i jiným drobným hmyzem. Během období květu jsou velmi aktivní také parazité hmyzu, který vytváří podkověnky na listech, housenky a píďalky, bekyně zlatořitná (Euproctis Chrysorrhoea) a Malacosoma neustria (Lepidoptera: Lasiocampidae). Důležitou pozici při ochraně rostlin zaujímají viry; většina z nich patří do skupiny Baculovirus a jsou izolováni od housenek a motýlů, částečně také od dvoukřídlých a brouků. Na výrobu virových preparátů hifantrinu (proti americkým motýlům) a mamestrinu (proti bělásku zelnému) existují snadno dostupné technologie. Velmi účinné jsou také feromony a feromonové lapače, kapsule a proužky, které dezorientují hmyzí samečky obaleče jablečného, obaleče východního a obaleče mramorovaného (Lobesia botrana), např. společnost BASF nabízí zásobníky RAK 1 a RAK 2 proti obaleči mramorovanému, RAK 3 proti obaleči jablečnému, Rak 4 proti obaleči zimolézovému (Adoxophyes orana) napadajícímu letní ovoce a RAK 5 proti obaleči východnímu a jiným druhům obalečů.

KAPITOLA 3 EKOLOGICKÉ VINOHRADNICTVÍ – ÚROVEŇ 3 3.1. Oddíl 1 Definice ekologického vinohradnictví Ekologické vinařství lze definovat jako využívání postupů ekologického zemědělství při pěstování vinné révy. Ekologické vinařství si klade za cíl integrovat komerční produkci hroznů a vína z nich do přirozeného životního prostředí. V centru ekologického vinařství je maximální možné využití přírodních procesů k reprodukci živin, metod regulace chorob, škůdců, a plevelů. Ekologické

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

vinohradnictví a vinařství je považováno za integrální systém pro převedení sluneční energie, živin a vody z půdy do hroznů. Koncový produkt je tak určován vlastnostmi půdy a klimatem.

3.2. Oddíl 2 Přechod vinic na ekologickou produkci Zda se bude nová réva pěstovat podle zásad ekologického zemědělství nebo nejprve podle zásad konvenčního zemědělství a až poté přejde na ekologické, záleží na rovnováze mezi individuální filozofií pěstitele, na schopnosti zvládnout pěstování nově vysázené révy ekologickým či konvenčním způsobem a na relativních nákladech. Mladá réva hůře snáší nedostatek vlhkosti v půdě a nedostatek živin, obzvláště dusíku. Obojí může být výsledkem nevhodné přípravy stanoviště

nebo velkého zaplevelení a může být pravděpodobně první příčinou špatného stavu révy. Pěstitelé musí vzít v úvahu, že doba od výsadby po první sklizeň má výrazný vliv na celkovou produkční schopnost vinice. Proto by se měli snažit poskytnout maximální komfort pěstovaným rostlinám v jejich nejranější fázi života. 3.2.1. Oddíl 2.1 Geografická poloha Hlavní rozdíl mezi regiony je dán klimatem, které značně ovlivňuje výskyt škůdců, chorob a plevelů. Například vlhké jarní počasí vede ke skvrnitosti listů a rozvoji houbových chorob. Jarní a letní deště zvyšují riziko výskytu peronospory. Mírné a vlhké léto s oblačnostmi přispívá k výskytu padlí a intenzivní roční srážky zvyšují četnost a objem plevelů. Tyto faktory je třeba brát v úvahu spolu s regionálními zkušenostmi a vyhnout se tratím, kde je vysoký výskyt chorob a škůdců anebo je o nich známo, že jsou velmi zapleveleny. Nebo případně přistoupit k pěstování v takových oblastech pouze s dobrou znalostí účinných strategií, pomocí kterých se lze s těmito problémy snadno vypořádat.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

3.2.2. Oddíl 3.2 Výběr místa V ekologickém zemědělství se klade důraz na racionální využívání půdy a dbá se na minimalizaci kultivace. Do půdy se všude, kde je to možné, využívají rostlinné zbytky a krycí mezi a podplodiny. Plný potenciál tohoto přístupu se nejlépe ukáže v oblastech s nízkým výskytem holomrazů. Mikroklima Výskyt chorob a jejich šíření u vinné révy je ovlivněn mnoha faktory. Zejména mikroklimatem na vinici – teplota, vlhkost vzduchu a vlhkost listů v zápoji. Dobré proudění vzduchu a směrování na jižní stranu (kvůli slunci) pomáhá urychlit vysychání mokrého listoví a vinice pak není tak citlivá vůči některým chorobám. Uzavřené, kryté prostředí blízko vodních nádrží zvyšuje náchylnost vinice k rozvoji chorob. Typ půdy Typ půdy může mít vliv na nebezpečí vzniku chorob na vinici hned v několika ohledech:  Bohatá půda a kombinace bohaté půdy a srážek podporuje růst a odolnost révy a může vést k růstu hustého zápoje. To může podpořit vznik chorob, protože se vytváří mikroklima, které je příznivé pro některé choroby, a navíc se v takovém prostředí těžko provádí přesný a důkladný postřik.  Půdy s malou vododržností i v oblastech s více srážkami mohou přesto vyžadovat další zavlažování. Zavlažování může v důsledku svého vlivu na vlhkost

půdy

vinice

zvýšit

riziko

vzniku

chorob

v porovnání

s nezavlažovanými vinicemi ve stejné oblasti.

 3.3. KAPITOLA 3 REGULACE CHOROB ŠKůDCů V EKOLOGICKÉM VINOHRADU 3.3.1 Oddíl 3.1. Škůdci révy vinné

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Ekologické vinařství se potýká se stejným množstvím hmyzu jako konvenční vinařství. Pěstitelé hroznů v ekologické i konvenční produkci se musí vypořádat s těmito hlavními hmyzími škůdci: 

obaleč mramorovaný a obaleč jednopásný (Lobesia botrana Den. Et Schiff. a Eupoecilia ambiguella Hb.),



obaleč révový (Sparganothis pilleriana Schiff. a Argyrotoenia pulchellana Haw.),



mšička révokaz (Viteus vitifoliae Fitch.),



sviluška chmelová a ovocná (Tetranychus urticae a Panonychus ulmi)



vlnovník révový (Colomerulus vitis) a hálčivec révový (Calepitrimerus vitis),

Obaleč mramorovaný a obaleč jednopásný (Lobesia botrana Den. Et Schiff. a Eupoecilia ambiguella Hb.) Škodlivé působení obaleče mramorovaného a obalečíka jednopásného (Lobesia botrana a Eupoecilia ambiguella) je velmi podobné. Tento hmyz přežije zimu zakuklený v kůře vinné révy. Vylíhnutí jedinci pak kladou vajíčka na listy vyvíjející se rostliny, které poškozují housenky (květní pupeny drží pohromadě obalené jemnou sítí). Další generace dospělých jedinců kladou vajíčka do rozvíjejících se plodů, které také mohou být housenkami vážně poškozeny. V některých letech se tyto dva druhy vyskytují společně. Vztah mezi nimi závisí na oblasti výskytu, neboť jejich ekologické potřeby se liší. Obaleč mramorovaný potřebuje suché prostředí s vysokými teplotami, zatímco obaleč jednopásný potřebuje chladnější počasí. Chcete-li zajistit dobrou ochranu rostlin, měli byste si být vědomi vztahu mezi těmito dvěma populacemi obalečů, protože mají rozdílný počet generací (o. mramorovaný 3 generace, o. jednopásný 2 generace) a různou délku vývoje. V Bulharsku se tyto dva druhy považují za hlavní škůdce vinné révy.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Obaleč

révový

(Sparganothis

pilleriana

Schiff.)

Argyrotoenia

pulchellana Haw. Housenky těchto dvou motýlích škůdců vinné révy Sparganothis pilleriana a Argyrotoenia pulchellana poškozují listy. A. pulchellana napadá vinnou révu na jaře v období, kdy dospělí jedinci kladou vajíčka na listy nebo výhonky. Mladé larvy žijí v „hnízdech“ na spodní straně listů a poté migrují na mladé větvičky, kde se živí vnější slupkou bobulí hroznů. (Hrozny se tak stávají náchylnější na napadení botrytidou). Mohou mít až 3 generace. Larvy druhu S. pilleriana přezimují v zámotcích na vinné révě a vylíhnou se na jaře, kdy se živí převážně listím a květy. Tento druh má pouze jednu generaci. Objevují se sporadicky, většinou se jejich přirození nepřátelé postarají o to, aby se dále nešířily. Mšička révokaz (Viteus vitifoliae Fitch.) Mšička je původem druh americké mšice, který se v Evropě objevil na konci 19. století. U evropských odrůd vinné révy jsou škody způsobené mšičkou naprosto zničující. Před 100 lety se zdálo, že vinohradnictví po tisíciletích skončí. Řešením je naroubovat evropskou révu na podnože odolné proti révokazu . V některých evropských oblastech se vinná réva stále pěstuje na vlastních podnožích, a je proto náchylná na napadení mšičkou révokazem. Jedná se o karanténního škůdce ve všech evropských zemích, kde se pěstuje vinná réva. Dalšímu

šíření

některých

z těchto

zemí

zamezuje

prostřednictvím

fytosanitárních opatření. Doporučuje se použít k výsadbě pouze naroubovanou révu. Svilušky (Tetranychus urticae, Panonychus ulmi a Schizotetranychus pruni)

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Hlavní

škodlivé

druhy

svilušek

vinicích

patří

dvou

čeledí:

Tetranychidae (sviluškovití) a Eriophyidae (běžně nazývaní vlnovníci). Sviluška ovocná (Panonychus ulmi) a dva druhy svilušky chmelové (Tetranychus urticae) patří většinou k hlavním škůdcům. Na některých vinicích se jako důležitý škůdce objevuje také Schizotetranychus. Sviluškovití většinou způsobují skarifikaci a bronzování, což jsou jejich hlavní škodlivé účinky, doprovázené ještě pokrytím listoví rozsáhlou jemnou sítí. Projevem ničivého působení vlnovníků jsou odumřelé pupeny, zkrácené osní články, husté listoví a nižší úroda. Doporučuje se aplikace v zimě, ve fázi pupenů, kdy je třeba mít pod kontrolou i ostatní druhy hmyzu, které přezimovávají na révě. Je-li potřeba ošetření, pak nejvhodnější doba pro ochranu začíná po vzniku pupenů, když už je přezimovavší populace aktivní. Pokud je napadení vážné a na jaře nebyla provedena žádná opatření, je nutné chránit vinice přes léto. Ošetření v létě má další výhodu v tom, že snižuje počet zimujícíchh populací. Minerální oleje Akarzin (3 %) a Parazomer (2 %) lze použít na zneškodnění přezimujících vajíček. Výskyt svilušek na révě se obvykle účinně reguluje biologicky. Objeví-li se problémy se sviluškami, je to většinou signál, že systém na vinici není v rovnováze, tzn., že problémy se sviluškami jsou většinou způsobeny užitím širokého spektra přípravků k hubení hmyzu a některých přípravků proti houbám a plísním, které ničí jejich přirozené nepřátele. Aby bylo možné zajistit zlepšení biologické regulace výskytu svilušek, doporučuje se omezit nebo zcela přestat používat i povolené pesticidy a spravovat vinici takovým způsobem, který podporuje užitečný hmyz. 3.3.2. Oddíl 3.2 Ekologické přípravky na ochranu révy Ekologické postřiky jsou ze své podstaty méně toxické, selektivnější a méně trvalé než běžně používané pesticidy. Jejich aplikace je často nákladnější. Používání

těchto

postupů

vyžaduje,

aby

bylo

věnováno

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

více

pozornosti

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

výsledkům. Někdy je potřebná jejich opakovaná aplikace, aby bylo dosaženo požadovaného účinku. Ekologické látky se dělí do mnoha různých kategorií. Mezi ty hlavní patří:

 Rostlinné výtažky – jsou to přípravky k hubení hmyzu a roztočů, jejichž základem jsou výtažky z rostlin nebo jsou od nich odvozené. Mnohé druhy jsou pro hmyz velmi toxické. Patří sem řimbaba, zederach aj. Všimněte si, že některé látky odvozené z rostlin (např. nikotin) se podle standardů ekologické produkce považují za nepřípustné. Výluh z řimbaby a přípravek z výluhu zederachu indického (obch. název např. Neem azal) jsou botanické insekticidní přípravky, které nejsou nebezpečné pro užitečný hmyz a predátory.

 Oleje a mýdla - tyto materiály mají fyzický účinek na dýchání hmyzu, přísun potravy, a narušují hmyzí kutikulu. Do této kategorie patří minerální a rostlinné oleje a mýdla.

 Biologické látky - jsou látky odvozené od patogenních organismů, jako je například bakterie (Bacillus thuringiensis). Do této třídy patří také houbové nebo virové patogeny. Při ekologickém pěstování révy lze na ochranu před škůdci použít následující biologické produkty na bázi bakterie Bacillus thuringiensis: obch název Dipel WP (0,15 %), Dipel 2X (0,1 %), Biobit WP (0,12 %), Lepinox WDG.

 Feromony a repelenty- patří sem látky, která chrání úrodu tím, že ovlivňují chování hmyzu, např. repelenty, látky odpuzují hmyzí škůdce, nebo naopak lákadla - pohlavní feromony. Využívají se k lapání na lepové pásy, ale hmyz nelikvidují, pouze jej lákají na určená místa, nebo naopak signalizují , že tento prostor je již „obsazen“ a hmyz musí pokračovat v hledání vhodných hostitelským stanovišť.. Proti populacím obaleče mramorovaného na vinné révě lze použít grapamon a proti populacím obaleče jednopásného feromonové odpuzovače. Páření lze zabránit také pomocí zásobníků RAK 1+2 a RAK 2 (proti obaleči mramorovanému) a jednopásnému.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

3.3. KAPITOLA 4 CHOROBY VINNÉ RÉVY 3.3.1. Oddíl 3.1 Hlavní choroby vinné révy Za hlavní choroby vinné révy se považují tyto: 

plíseň révová (Plasmopara viticola),



padlí révové (Uncinula necator),



plíseň šedá (Botrytis cinerea),



černá skvrnitost révy (Phomopsis viticola).

Plíseň révová (Plasmopara viticola) Plíseň révová je jednou z nejničivějších chorob vinné révy. Způsobuje ji houba vřetenatka révová. Tato houba může nakazit všechny zelené části révy, ačkoli příznaky se většinou projeví hlavně na listech a hroznech. Nákaza vzniká a šíří se při určité vlhkosti (srážky a zavlažování) a teplotě. Pokud se i po dobu několika let nevytvoří na vinici podmínky pro vznik nákazy, není zásah proti plísni révové nutný. Za příznivých podmínek se však plíseň může nekontrolovatelně a velmi rychle rozrůst a způsobit opadání listů a celkové odumření rostliny. Primární infekce plísně révové se projevuje malými žlutavými jakoby mastnými tečkami, které se rychle rozrůstají na nové listy. U některých odrůd jsou tyto tečky červené. Můžete použít tyto přípravky proti houbám a plísním: 1% bordeauxská jícha, hydroxid měďnatý 50 WP – 0,15 %, oxychlorid mědi 50 WP – 0,25 %, kosid – 0,18 %, champion – 0,15 %, cupro 50 WP – 0,25 %, cuproxat FL – 0,3 %, bordozin 50 WP – 0,4 %. Padlí révové - Oidium (Uncinula nectator) Padlí révové je rozšířená houbová choroba. U nechráněných citlivých odrůd může způsobit ztráty na úrodě a snížit kvalitu plodů, kvalitu vína a omezit růst révy. Závažnost choroby se liší sezónu od sezóny, všeobecně je však potřeba

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

chránit se před touto chorobou každoročně. Ekologičtí pěstitelé révy si musí poradit s padlím bez použití celé řady syntetických přípravků proti houbám a plísním, které se dnes běžně ve vinařství používají. Účinné jsou zejména opatření v provzdušňování keřů a odlisťování a aplikace síry. Tato infekce narušuje růst rychle se rozvíjejících listů, kterým tak hrozí, že srostou do kalíškovitého tvaru. Stará místa infekce padlí révového na výhoncích poznáte podle červenohnědých až černých skvrn na odumřelých částech. Padlí révové roste pouze na kulturních odrůdách révy. Existuje mnoho druhů padlí révového, které napadají širokou škálu rostlin a působí jako zdroje infekce. Negativní dopady na úrodu Padlí révové snižuje zdraví a ekonomickou životaschopnost vinic v několika ohledech: snížená životaschopnost nakažených pupenů může snížit celkové procento pupenů, které na jaře rozkvetou; těžká infekce může vést k odumření oddenků; infekce na květech a mladých hroznech v období květu omezuje rozvoj bobulí a hroznů – výsledkem jsou značné ztráty na úrodě. Slupka na nakažených bobulích přestane růst. Když se začne zvětšovat dužnina, obzvláště po deštích, bobule puknou, a tak se může rozvíjet sekundární hniloba jako např. botrytida. Těžké infekce snižují fotosyntetickou účinnost listů a mohou u velké úrody zpomalit akumulaci cukru.

3.4. KAPITOLA 4 REGULACE PLEVELU V EKOLOGICKÉM VINOHRADU Ekologické

vinařství,

stejně

jako

jiné

ekologické

produkce,

usiluje

o produkci potravin nejlepší kvality v zemědělském systému, který se zakládá více na přírodním přístupu – ať už v oblasti živin, eliminace škůdců a chorobi nebo řízení přírodních zdrojů, například půdy a rostlin. 3.4.1. Oddíl 4.1 REGULACE PLEVELE PŘED VÝSADBOU VINICE

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Pokud vysazujeme novou révu, je zásadní, aby vinice nebyla zaplevelená a nebo byla zaplevelená jen v omezeném množství. Učiňte potřebná opatření, abyste inaktivovali max. množství semen plevelů.. Semena plevelů, která se nacházejí v přibližně 10cm vrstvě půdy, zaklopte do hloubky, odkud je lze jen těžce možné vyorat. Solarizace půdy Solarizace půdy v místech plánované výsadby révy může rovněž do značné míry snížit populaci plevele. Půda musí být vlhká a šířka polarizované oblasti by měla dosahovat alespoň 1,8 m. Plastová plachta by měla být ze všech stran zasypaná půdou, aby byla utěsněna a zároveň aby plachta neulétla.

Existují

stroje

pokládání

plachet

–

celý

proces

tak

automatizovaný. Můžete volit mezi plachtami z čistého plastu nebo s povlakem, který potlačuje klíčení semen plevele. Černé plastové plachty potlačují klíčení semen plevele, ale nezahřejí dostatečně půdu pro solarizaci. 3.4.2. Oddíl 4.2 REGULACE PLEVELE PO VÝSADBĚ VINICE Kultivace. Mechanická kultivace plevel zlikviduje nebo zaorá. Zaorávání plevele je vhodné u drobného plevele. Kultivace by měla být povrchová, aby se minimalizovalo poškození vzdušných kořenů révy a aby se nedostávaly další semena plevele na povrch, kde mohou vyklíčit. Víceletý plevel s dobře rozvinutým kořenovým systémem se těžko zneškodňuje jednorázově. Při obdělávání půdy odstraníte vrchní část plevele, díky podzemním zásobám se však může rozrůst znovu. U víceletých odrůd plevele snižuje obdělávání půdy do hloubky 8 až 10 cm podzemní zásoby a nutí plevel použít větší množství zásob na obnovu. Rostlinné zbytky. Ke snížení množství plevelů na vinici mohou pomoci také rostlinné zbytky. Rostlinné zbytky nepropouští světlo, a tak zabraňují klíčení a růstu plevelů. Do směsi rostlinných zbytků můžete použít nejrůznější materiál včetně komunálního odpadu, dřevěných třísek, slámy, sena nebo pilin. Aby byla směs účinná, musí pohltit veškeré světlo. Proto se u různých materiálů liší výška

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

potřebné vrstvy. Vrstva organických rostlinných zbytků musí mít minimálně 10 cm. Organické zbytky se časem rozloží a výška organické vrstvy se většinou po roce sníží až o 60 %. Krycí plodiny je možné pěstovat v meziřádcích. Na jaře se pokosí a rozprostřou do meziřádků. Plevel, který proroste touto vrstvou, lze zneškodnit pomocí mulčovavání nebo posečením. Nevysévat krycí plodiny pod řady s révou, protože by si konkurovaly a mohlo by to nepříznivě ovlivnit úrodu hroznů. V ekologickém vinařství se běžně používají krycí plodiny a zelené hnojení, které podporují strukturu půdy a její úrodnost a vytlačí plevel z prostoru mezi řadami. Nepříznivé účinky plevelů lze také omezit kultivací. Výběr vhodných plodin závisí na místním klimatu, typu půdy a dostupnosti vody. Nejúčinnější krycí plodinou / plodinou na zelené hnojení jsou směsi trav, jetele a bylin, avšak při výběru vhodné plodiny pro konkrétní situaci se řiďte odbornými poznatky a zkušenostmi.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

MODUL 6 ROSTLINNÁ PRODUKCE V SYSTÉMU KONTROLOVANÉHO EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ TEST ZÍSKANÝCH ZNALOSTÍ 1) Jaké aspekty je třeba zohlednit při sestavování přechodového plánu? Ekonomická situace farmy a hospodaření. Úrodnost půdy a její struktura. Střídání plodin a jejich ochrana. Chov a životní podmínky zvířat. Certifikace produktů. 2) Jaká tvrzení jsou pravdivá s ohledem na volbu osiva? Osivo nemusí pocházet z ekologické produkce, ale nesmí být ošetřeno chemickými látkami. Osivo nesmí výt geneticky upravené. Osivo může být geneticky upravené, aby bylo možné dosáhnout vyšších výnosů. Přednost je dána osivu z ekologické produkce. 3) Jsou při střídání plodin luskoviny důležité? Luskoviny by měly v systému střídání plodin tvořit nejméně 25 – 33 %. Luskoviny nemají význam pro zachování úrodnosti půdy. Luskoviny nemůžou nahradit hnojiva s obsahem minerálních látek. 4) Seřaďte následující opatření v rámci střídání plodin ve správném pořadí: S ohledem na úrodnost půdy, potřeby pěstovaných plodin, rozbory půdy aj. zvážit uplatnění kompostovaného zvířecího hnojiva. Zahrnout luskoviny, jejichž přítomnost kompenzuje nedostatek hnojiv s obsahem minerálních látek. Zvážit potřebu biologické ochrany rostlin při plánování střídání plodin (např. ceny, dostupnost, typ plodiny, odolnost druhů). Před volbou typů plodin zvážit poměr pěstování pícnin s ohledem na hospodářská zvířata. Zohlednit mechanizaci a kultivaci půdy (např. dostupnost, ceny). Začlenit tzv. „absorpční“ plodiny, které jsou schopné čerpat

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

půdní vodu a živiny z půdy. Analyzovat místní mikroklimatické a agroekologické podmínky. Začlenit zelené hnojení a sekundární plodiny, které chrání půdu proti erozi a omezují únik živin. Zvážit možnosti uplatnění na trhu v rámci regionu. 5) Které tvrzení týkající se významu zeleného hnojení je pravdivé? Zelené hnojení zachovává úrovně obsahu živin, zadržuje v půdě vodu, omezuje erozi půdy, a chrání užitečný hmyz. Zelené hnojení není důležité a podporuje růst plevele. Zelené hnojení není důležité a podporuje množení škůdců a rozvoj chorob. 6) Přiřaďte správné plodiny k systému střídání pícnin a systému střídání zeleniny. 1) Zrno, zrno, luskoviny, luskoviny, pícniny (kukuřice), A) Systém střídání pícnin plodiny s obsahem oleje (slunečnice) 2) Zrno, zrno, pícniny, pícniny, B) Systém střídání zeleniny krmná řepa 3) Směs ovsa a hrachu, C) Ostatní cibule/mrkev, paprika, rajčata, polní fazole, řepa. 4) Směs žita a hrachu, paprika, vojtěška, rajčata, květák 5) Vojtěška, rajčata, polní fazole/zelí (doprovodná plodina), mrkev/cibule, polní hrách 7) Jaké principy platí s ohledem na plán hnojení? Tekuté organické hnojivo lze použít spolu s orbou, protože jde o okamžitý zdroj dusíku. Lze použít kompostované organické hnojivo podle plodin v systému střídání plodin, maximálně však 170 kg dusíku na hektar. Kompostované organické hnojivo nemůže nahradit hnojivo s obsahem minerálních látek. Kompostované organické hnojivo je dobrým zdrojem živin, zásobuje půdu humusem a nahrazuje hnojivo s obsahem minerálních látek. 8) Které tvrzení týkající se boje s plevelem v systému střídání plodin je správné?

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

Boj s plevelem v ekologickém zemědělství spočívá ve střídání plodin, provádění mechanických činností, používání postřiků s obsahem botanických látek aj. Boj s plevelem v ekologickém zemědělství spočívá v provádění mechanických činností, používání herbicidů a přijetí integrovaných opatření. Boj s plevelem v ekologickém zemědělství není možný, aniž by byly použity herbicidy. 9) Způsoby ochrany rostlin proti škůdcům a chorobám v systému střídání plodin zahrnují dobře načasovanou mechanickou kultivaci půdy ještě přes setím a hnojení pomocí čištění polí, vymýcení plevele a zbytků rostlin. používání postřiků s obsahem botanických látek připravených na farmě (např. česnek, cibule, tabák, rajčata), které v rámci systémů ekologické produkce nahrazují syntetické pesticidy. používání feromonových lapačů, barevných lepových destiček, zásobníků atd. proti škůdcům, což jsou běžná opatření v rámci systémů ekologického zemědělství. Rostliny nelze chránit bez použití moderních syntetických pesticidů. Pokud jsou rostliny střídány v rámci systémů ekologického zemědělství ve správném pořadí, nemusí se pesticidy používat. Při správném kombinování plodin a používání doprovodných plodin se pesticidy nemusejí používat. 10) Jaká opatření jsou povolená s ohledem na sklizeň a skladování ekologicky vypěstovaných plodin? Při sklizni by se úroda měla jen minimálně kontaminovat semeny plevele a zelenými zbytky rostlin – ty mohou sloužit jako hostitelé hub a bakterií, které mohou při příhodné teplotě a vlhkosti napadnout zrno. Vlhkost semen by se měla udržovat na přibližně 15 %. Pokud je teplota vzduchu o 5 °C vyšší než teplota uvnitř hromady semen, je třeba semena větrat. Skladovací prostory se musí vyčistit a uzavřít minimálně měsíc před naplněním. Prostory je možné vystříkat 0,2 – 3% roztokem přírodní řimbaby obecné – má krátkou dobu karantény, tj. 5 – 6 hodin (postup však můžete několikrát opakovat). Skladovací zařízení lze vyčistit pomocí chemických pesticidů a vykuřovacích prostředků.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 6 – EKOFARMÁŘ

11) Jak lze zachovat úrodnost půdy v ovocných sadech v rámci ekologické produkce ovoce? Uplatněním kompostovaného zvířecího hnojiva, zeleného hnojení, využitím systému mulčování rostlinných zbytků, vysazením luskovin aj. Používáním hnojiv s obsahem minerálních látek a mulčováním. Uplatněním kompostu z rostlin s obsahem biodynamických materiálů (např. prach, fosfáty, dřevěné piliny). 12) Jaká opatření mají význam při ochraně rostlin v ovocných sadech? Vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj přirozených hmyzích škůdců, kteří napadají ovocné kultury. Přísné dodržování kultivačních postupů: úprava stromů, prořezávání, zavlažování, kultivace půdy a odklízení nemocných a zlomených větví z ovocného sadu. Integrovaná ochrana rostlin včetně omezeného používání běžně dostupných syntetických pesticidů. Použití odrůd stromů odolných vůči nemocem. Používání biologických postřiků s ověřenou účinností, feromonových lapačů, žlutých lepových destiček aj. 13) Zvolte vhodná opatření k rozvoji ovocných sadů s ohledem na produkci pro trh nebo místní zpracování. Opatření 1) Zachování úrodnosti půdy (organické hnojivo, kompostované zbytky rostlin nebo živočichů, vápno a jiné horniny, zelené hnojení mezi jednotlivými řadami stromů) Opatření 2) Ukončení používání chemických přípravků a přijetí opatření k biologické ochraně rostlin (např. odolné druhy stromů, biologické pesticidy, feromonové lapače, predátoři škůdců, včasná kultivace půdy) Opatření 3) Využívání mechanické kultivace, která přispívá k omezení napadení plevelem (např. kultivátorů, zeleného hnojení a mulčování) Opatření 4) Správný způsob zpracování, skladování a převozu ovoce na místní trh nebo do zpracovatelského závodu Opatření 5) Uzavření předběžných smluv s odběrateli s cílem dosažení lepší (vyšší) ceny Opatření 6) Přísné dodržování standardů EU týkajících se ekologického zemědělství, zpracování a balení, a vnitrostátních norem

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

ECOFARMING

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

e-ECOFARMING

Tomáš Klejzar

MODUL 7 Autor: Ing. Tomáš Klejzar www.e-ecofarming.eu

_______________________________________ IMPRESSUM

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

MODUL 7 ZVÍŘATA A KRMNÉ PLODINY Autoři původního textu: R. Angelova, Vl. Popov, M. Ivanova Autor upravené verze: Ing. Tomáš Klejzar 1. Název /

Zvířata a krmné plodiny

číslo 2. Rozsah modulu 3. Úroveň modulu 4. Cíl a popis

Modul Ecofarming 7 – 3 30 hodin a více Úroveň 3 Cílem tohoto modulu je seznámit účastníka kurzu

modulu

s problematikou péče o zvířata a krmení zvířat tak, aby byly zajištěny dobré životní podmínky zvířat, a to v souladu se standardy ekologického zemědělství (oddíl 7 – 3- 1 Ekologický chov hospodářských zvířat); a plánování a řízení systému produkce pícnin vhodných k celoročnímu krmení hospodářských zvířat z ekologického chovu (oddíl 7 – 3 – 2 Pícniny určené pro ekologickou produkci). Modul je koncipován tak, aby účastníkům kurzu pomohl  porozumět specifickým požadavkům standardu ekologického zemědělství týkajících se chovu hospodářských zvířat;  uplatňovat tyto normy s ohledem na konkrétní systém chovu hospodářských zvířat;  plánovat a řídit systémy produkce pícnin určených pro

5. Předcházející

ekologický chov hospodářských zvířat. Účastníci programu by měli mít v ideálním případě kvalifikaci

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

kurzy

na úrovni 3 nebo 4 v oboru zemědělství nebo zahradnictví a odpovídající odborné znalosti; nebo základní znalosti o pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat nebo zahradnictví. Podmínkou pro účast v programu je úspěšné absolvování modulu Ecofarming 1 – 3 Principy ekologického zemědělství a 2 – 3 Standardy ekologického zemědělství. Praktické zkušenosti v oblasti pěstování plodin a produkce hospodářských zvířat jsou velkou výhodou.

Oddíl 7 – 3- 1 Ekologický chov hospodářských zvířat 6. Klíčové schopnosti a učební výstupy Klíčové schopnosti

Výstupy učení

1. Porozumění

Účastník kurzu musí být prokazatelně schopen:  popsat obecný přístup k ekologickému chovu

základním

hospodářských zvířat a vysvětlit základní význam

principům

životních podmínek zvířat;

moderního

 vyjmenovat požadavky týkající se extenzívního a

ekologického

intenzivního chovu hospodářských zvířat, uvedené ve

zemědělství

standardech ekologického zemědělství;

týkajících se

 určit potenciální význam hospodářských zvířat v rámci

hospodářských

komplexního systému ekologického zemědělství,

zvířat

včetně potenciálního začlenění systému chovu hospodářských zvířat a pěstování plodin.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

2. Péče o zdraví

 připravit ekologický zdravotní plán pro konkrétní zvířat v souladu se specifickými požadavky stanovenými ve standardech ekologického zemědělství systém chovu hospodářských zvířat;  určit faktory ovlivňující výskyt nákaz u hospodářských zvířat z ekologického chovu;  pečovat o zdraví zvířat a správně využívat tradiční a alternativní léčiva;  popsat chovatelské a veterinární postupy, jejichž přijetí je

3. Uplatnění

vyžadováno v případě zhoršení zdraví zvířat.  vyjmenovat jednotlivé povolené složky, zajištující vyvážený

příslušných

poměr krmiv (organická/neorganická/ pícnina/pícninový

standarů v krmném

koncentrát) pro konkrétní systém chovu hospodářských

režimu

zvířat a využívat vhodný krmný režim v souladu s těmito

hospodářských

standardy.

zvířat 4. Uplatnění

 určit překážky, které představují standardy ekologického

příslušných

zemědělství pro ustájení hospodářských zvířat z jednoho

standarů v oblasti

systému extenzivního ekologického

ustájení

chovu a jednoho systému intenzivního ekologického

hospodářských

chovu.

zvířat 7.1 Obsah

 Zdravotní plán pro hospodářská zvířata a správné techniky řízení k zajištění trvalého dobrého zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.  Základní principy ve výživě, jejichž dodržování zajistí zdraví a produktivitu zvířat.  Pridělování základních krmných dávek na různých úrovních

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

(růst/laktace/březost/vývoj/roční období).  Řízení základních a doplňkových stopových prvků (např. med, vápník, železo, kobalt, selen).  Běžné nemoci zvířat a chovatelské a veterinární postupy k prevenci nákaz a pro případ zhoršení zdraví zvířat.

 Uplatnění vhodných postupů během jednotlivých ročních období, včetně ustájení zvířat v zimě a letní pastvy. 8. Podpora 9. Bibliografie 10. Vysvětlení pojmů Oddíl 7 – 3 – 2 Pícniny určené pro ekologickou produkci 6. Klíčové schopnosti a učební výstupy Klíčové schopnosti

Výstupy učení

1. Porozumění

Účastník kurzu musí být prokazatelně schopen:  vysvětlit funkci krmných plodin v procesu řízení farmy a jejich

významu a přínosu

význam ve výživě hospodářských zvířat;

krmných plodin

 vysvětlit význam vybraných krmných rostlin.

2. Volba a zakládání

 vybrat krmné plodiny, které budou vyhovovat vybraných krmných plodin konkrétní situaci;  popsat postupy pro zakládání a pěstování krmné plodiny – např. smíšených travních porostů pastvin pro ekologické

3. Řízení krmných

zemědělství.  popsat řízení dvou krmných plodin -- včetně pastvy /

plodin

 sklízení/skladování/přípravy krmiva;

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

 popsat systém řízení pastvin, aby bylo dosaženo tzv.„čistých“ pastvin a zajištěno efektivní využívání pícnin.

Klíčové schopnosti

Výstupy učení

7.2 Obsah

Účastník kurzu musí být prokazatelně schopen:  Hodnota ruzných krmných plodin s ohledem na ekologické zemědělství.  Postupy pro zakládání a řízení krmných plodin a smíšených travních porostů pastvin.  Řízení pastvin a ostatní způsoby jejich využívání, aby byla zajištěna efektivita a prevence nemocí v konkrétních situacích.  Volba a postup při produkci dvou krmných plodin s ohledem na konkrétní situace.  Interpretace výsledku analýzy krmné plodiny s ohledem na přípravu krmiva.

8. Podpora 9. Bibliografie 10. Vysvětlení

Pícniny jsou rostlinné druhy pěstované ke krmným účelům jako

pojmů

objemná krmiva pro přežvýkavce a koňovité. Krmné plodiny jsou rostlinné druhy pěstované ke krmným účelům pro hospodářská zvířata jako objemná nebo jadrná krmiva, čerstvá, konzervovaná nebo v suchém stavu.

Základní principy Ekologické zemědělství je integrovaný systém zemědělství založený na ekologických

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

principech (E. von Borella, J.T. Sorensen, Livestock Production Science 90 (2004) 3 – 9). Podporuje rozmanitost, biologické cykly a biologickou aktivitu půdy (National Organic Standards Board Definition and USA, 1995). S ohledem na odvětví ekologické živočišné výroby to obvykle značí, že: – maso, drůbež a vejce ekologického původu pocházejí z farem, které byly prověřeny a které tedy splňují přísná pravidla, jež nařizují používání ekologických krmiv, zakazují používání antibiotik, umožňují zvířatům výběh a přístup na čerstvý vzduch a sluneční světlo; – metody produkce jsou zvoleny na základě kritérií, které splňují všechny předpisy na ochranu zdraví, jsou v souladu s životním prostředím, utvářejí biologickou rozmanitost a podporují zdravou půdu a dobré podmínky pro růst; – zvířata určená pro obchod byla chována bez použití toxických perzistentních pesticidů, antibiotik a paraziticidu. Celkové cíle ekologického zemědělství jsou popsány v základních standardech stanovených Mezinárodní federací hnutí ekologického zemědělství (IFOAM). Základní cíle živočišné výroby jsou definovány následovně (Hermansen et al, 2005):  Produkovat potraviny vysoké jakosti a to v dostatečném množství  Brát ohled na širší sociální a ekologické dopady výroby a zpracovatelských systémů.  Podporovat a rozvíjet v rámci systému hospodaření biologické cykly.  Vytvořit rovnováhu mezi produkcí plodin a chovem hospodářských zvířat.  Zajistit všem hospodářským zvířatům vhodné životní podmínky s náležitým ohledem na základní aspekty jejich vrozeného chování.  Postupovat směrem ke kompletnímu produkčnímu, zpracovatelskému a distribučnímu řetězci, který bude sociálně spravedlivý i ekologicky zodpovědný. Hospodářská zvířata mají velký význam ve vztahu k obecným zásadám ekologického zemědělství, podporují biologické cykly v rámci daného systému zemědělství a diverzifikaci výroby (Hermansen, 2003). s ohledem na systém pozemků zatravněných a pozemku s ornou

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

pudou jsou hospodářská zvířata, především přežvýkavci, nezbytným prvkem při využívání těchto pozemků. Slouží také jako významný zdroj statkových hnojiv, která nacházejí své využití při zvyšování výnosnosti prioritních plodin v rámci dané farmy. Hospodářská zvířata mají navíc význam při využívání zbytků plodin na orné půdě. z těchto důvodu je systém zahrnující pastviny a hospodářská zvířata v mnoha situacích považován za nejudržitelnější systém ekologického zeměděství (Younie, II nahwoa worksh). Nařízení v Evropě Evropská unie (EU) definovala již v 90. letech ekologické zemědělství a vydala dvě nařízení o ekologickém zemědělství: 2092/91 a pozdeji 1804/99. Odpovídající standardy a pokyny sestavila také Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců (IFOAM) a Komise pro Codex Alimentarius (Rosati and Aumaitre, Livest prod sci, 2004). Výše uvedená NR byla nahrazena Nařízením Rady (ES) č. 834/2007 (ze dne 28.6.2007) a jeho prováděcím předpisem- Nařízením Komise (ES) č. 889/2008 (ze dne 5.9.2008), dále jen „NR a NK“. NR a NK podrobne popisují schválené postupy řízení ekologické produkce hospodářských zvířat v Evropě. Tato nařízení nepokrývají všechny potřeby řízení zemědělské produkce; dotýká se však většiny požadovaných aspektů (von Borell and Sorensen, 2004). Pokud nejsou dodržena uvedená pravidla, nelze v EU příslušné suroviny považovat za ekologické produkty. Schválena byla pravidla týkající se produkce, označování a kontroly nejvýznamnějších druhů zvířat (tj. skotu, prasat, ovcí, koz a drůbeže, včel a produkce akvakultury). Tato pravidla se týkají krmiv, prevence chorob a veterinární péče, životních podmínek hospodářských zvířat, chovatelských postupů a řízení statkových hnojiv. Geneticky modifikované organismy a produkty z nich odvozené nejsou slučitelné s ekologickými metodami produkce. Ekologické zemědělství uchovává genetickou rozmanitost zemědělského systému a okolí. Zvířata mají přístup na otevřená prostranství a prežvýkavci se krmí převážně přirozeně na pastvě. Podmínky ustájení hospodářských zvířat na farmě podporují všechny prvky jejich přirozeného chování.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Prevence nemocí v rámci ekologické živočišné produkce je zpravidla založena na následujících principech: – při volbě plemen je brána v úvahu schopnost zvířat přizpůsobit se požadovaným podmínkám, jejich vitalita a odolnost vůči nákazám. Plemena jsou zvolena tak, aby se předešlo určitým nákazám nebo zdravotním problémům, které se vyskytují převážně u hospodářských zvířat v běžném chovu; – chov hospodářských zvířat je přizpůsoben podmínkám, které odpovídají požadavkům daného druhu a podporují dobrou odolnost vuči nákazám a infekcím; – používají se krmiva dobré kvality, což v kombinaci s držením zvířat ve výbězích a na pastvě přispívá k posílení přirozeného imunitního systému zvířat; – je zajištěn dostatek prostoru, aby se zvířata netísnila, což by mohlo vést ke vzniku zdravotních problémů. Nemocná zvířata jsou okamžitě ošetřena. Je-li to možné, upřednostňují se homeopatické léky před alopatickými (konvenčními) léky. Používání alopatických léčiv k preventivní léčbě je zakázáno. v případě zahájení léčby je třeba postupovat s ohledem na odpovídající diagnózu podle pokynu veterináře. Ekologický zemědělec si uchovává záznam o všech veterinárních ošetřeních a použitých přípravcích k utlumení choroby. Pokud dospělé zvíře obdrží alopatické léky (např. antibiotika) více než třikrát v roce, nelze jej už považovat za součást ekologického zemědělství. Pokud se jedná o zvířata s životním cyklem kratším než jeden rok, jako například býky na výkrm nebo prasata, je povoleno pouze jedno ošetření alopatickými léky. Pro alopatické léky je stanovena dvojnásobně dlouhá ochranná lhůta než je lhůta určená veterinárními orgány. Všechny metody umělé reprodukce vyjma umělého oplodnění (inseminace) jsou zakázány, např. embryotransfer je v ekologickém zemědělství striktně zakázán. Obecně vzato, zemědělci musejí používat certifikované ekologické postupy po dobu dvou let předtím, než je produkt nabízen k prodeji jako ekologický.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Následuje přehled bodů nařízení, které jsou nejdůležitejší pro chov hospodářských zvířat (příručka o zdraví zvířat). Obecné Produkce hospodářských zvířat musí být založena na půdě; jelikož chov hospodářských zvířat má vždy souvislost se střídáním plodin na farmě, živočišná produkce bez zemědělské půdy tak není přípustná.  Pokud se mají produkty hospodářských zvířat (mléko, maso) prodávat jako ekologický produkt, musí se standardy ekologického zemědělství uplatňovat nejméně po dobu šesti měsícu v případě běžných zvířat chovaných na mléko, dvanácti měsíců v případě hovězího dobytka určeného k produkci masa a šesti měsíců v případě malých prežvýkavců a prasat.  Současný přechod půdy a hospodářských zvířat (zpravidla 24 měsíců) je možný, pokud jsou zvířata krmena hlavně vlastními produkty z farmy přecházející na ekologické zemědělství.  Při volbě plemen nebo linií jsou upřednostněna zvířata se schopností dobře se přizpůsobit místním podmínkám a zvolenému chovnému systému. Zohledněna je rovněž jejich vitalita a odolnost vůči nákazám. Přednost je dána domorodým (místním) plemenům. Původ zvířat a přechod na ekologickou produkci  V případě, že se utváří nové stádo nebo hejno, lze do jednotky ekologické produkce přivést zvířata mimo ekologický chov ihned po odstavu, pokud nejsou k dispozici zvířata z ekologického chovu. Přitom platí, že telata a hříbata musejí být mladší šesti měsíců, jehňata a kůzlata musejí být mladší 60 dnů a selata musejí vážit méně než 30 kg.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

 Chovné stádo může za účelem přirozené obnovy stáda přijmout zvířata mimo ekologický chov, a to ročně maximálně do výše 10 % počtu dospělého skotu a koní a 20 % počtu dospělých prasat, ovcí a koz, pokud nejsou k dispozici zvířata z ekologického chovu.  Počet zvířat, která lze přivést do chovu, se může za určitých okolností zvýšit (výrazné rozšíření chovu, změna plemene, nové specializace), a to až na 40% na základě předchozího povolení příslušného orgánu (v ČR je to Mze).  Plemeníky lze přivést z konvenčních zemědělských podniků, a to bez předchozího povolení.  Hospodářská zvířata pocházející z konvenčních zemědělských podniků nemohou být prodávána na porážku nebo chov jako zvířata z ekologického chovu, respektive mohou až po absolvování nejkratší doby chovu – tj. 12 měsíců u koňovitých a skotu k produkci masa, přičemž v každém případě alespoň po dobu tří čtvrtin jejich života, nebo 6 měsíců u malých přežvýkavců a prasat a zvířat chovaných na mléko, nebo 10 týdnů u drůbeže na maso, nebo 6 týdnů u drůbeže k produkci vajec. Pokud podnik přechází s celou farmou, tj. s pozemky i se zvířaty, lze je považovat za ekologické až po absolvování celého přechodu, tj. 24 měsíců. Krmení  Zvířata je třeba krmit tak, aby byla zajištěna kvalita produkce/přírůstku, nikoli kvantita.

 Zvířata je třeba krmit ekologicky vypěstovanými krmivy, nejlépe krmivy z vlastní produkce (60 % krmiv z vlastní farmy mohou být krmné suroviny z produktů přecházejících na ekologické zemědělství). Od roku 2008 nejsou pro býložravce povolena žádná konvenční krmiva zemědělského původu. Pro monogastry je do konce roku 2011 povoleno použití 5% těchto krmiv v krmné dávce (počítáno jako průměr za rok. Maximální povolený procentní podíl konvenčních (jiných než ekologických) krmiv v denní krmné dávce činí 25 % sušiny. Od roku 2012 budou konvenční krmiva zcela zakázána (to se netýká povolených krmiv nezemědělského původu – minerální směsi, lizy, apod.).

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

 Systémy chovu skotu musí být založeny na maximálním využívání pastvin. Nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce musí pocházet z objemných, čerstvých, sušených nebo silážovaných krmiv.  Do denní krmné dávky prasat se přidávají objemná, čerstvá, sušená krmiva (pastva) nebo silážovaná krmiva.  Některé neekologické krmné suroviny živočišného původu (mléko, mléčné produkty, ryby a vedlejší produkty z ryb) a minerály a vitamíny se mohou používat, pouze pokud jsou uvedeny v příloze NK č. V. a VI. A to pouze monogastrům.  Je zakázáno používat antibiotika, antikokcidika, chemoterapeutika, růstové stimulátory a látky určené ke stimulaci růstu nebo reprodukce.  Krmiva nesmějí obsahovat geneticky modifikované organismy. Syntetické vitamíny pro přežvýkavce se mohou používat pouze A, D a E, a to až po předchozím povolení příslušného orgánu (MZE ČR)  Telata je třeba krmit přírodním mlékem z ekologické produkce nejméně po dobu tří měsíců, jehňata a kůzlata nejméně po dobu 45 dnů a selata po dobu nejméně 40 dnů, přičemž je přednost dávána mateřskému mléku (mléku od vlastní matky). Prevence nákaz a veterinární péče  Prevence nákaz je založena na výběru plemen, chovatelských postupech, používání vysoce kvalitního krmiva, umožnění přístupu na otevřená prostranství, zajištění pravidelného pohybu a na odpovídající intenzitě chovu.  Úrazy a nemoci je třeba řešit ihned poté, co jsou zjištěny.

 Před léčbou chemicky syntetizovanými alopatickými veterinárními přípravky se upřednostňují bylinné přípravky, homeopatické produkty, stopové prvky a vitamíny (NK, příloha č. VI.), avšak pouze za podmínky, že mají skutečný terapeutický účinek. V opačném případě je možné podat alopatická léčiva, a to na zodpovědnost veterináře, aby bylo zvíře ušetřeno utrpení. Je třeba přijmout povinná opatření k tlumení choroby.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

 Je zakázáno preventivně používat alopatická léčiva a antibiotika, růstové stimulátory nebo hormonální přípravky za účelem indukce nebo synchronizace říje. Používání hormonálních přípravků je povoleno v případě ojedinělého výskytu nákazy u zvířete jako součást veterinární léčby.  Všechny léčby za pomoci alopatických léčiv je třeba zaznamenat s upřesněním informací o diagnóze, době léčby a zákonné ochranné lhůtě a je třeba dodržet dvojnásobnou ochrannou lhůtu než je zákonná ochranná lhůta. Pokud není zákonná ochranná lhůta uvedena, je třeba dodržet ochrannou lhůtu 48 hodin.  Pokud je zvíře v průběhu roku podrobeno více než třem léčbám s podáváním alopatických léčiv nebo více než jedné léčbě v případě zvířat, jejichž produktivní životní cyklus je kratší než jeden rok, nelze je považovat za ekologicky chovaná zvířata a musejí být podrobena období přechodu nebo poražena jako zvířata z konvenčního chovu. Toto neplatí pro očkování, odstraňování parazitů a zákonná opatření pro tlumení choroby. Chov zvířat  Je povoleno umělé oplodnění a kastrace, ale zakázán přenos embryí, hormonální synchronizace nebo

indukce

říje

plemenitba

vyžadující

císařský

řez kvůli

nepoměrnému počtu mláďat ve vrhu.  Vazné ustájení zvířat je zakázáno, s výjimkou krátkodobého ustájení z bezpečnostních důvodů, nebo pokud je jeho cílem zlepšení životních podmínek zvířat. Do 31. prosince 2010 mohl být skot v budovách postavených před 24. srpnem 2000 přivazován, pokud byl zajištěn pravidelný pohyb a chov je v souladu s požadavky dobrých životních podmínek pro zvířata, včetně zajištění pohodlné podestýlky a individuálního zacházení, a pokud toto opatření povolil příslušný orgán. Příslušný orgán může na žádost jednotlivých hospodářských subjektů nadále povolovat použití tohoto opatření na omezené období, které skončí před 31. prosincem 2013, pod dodatečnou podmínkou, že se kontrolní návštěvy uskutečňují alespoň dvakrát za rok.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Dále může příslušný orgán povolit vazné ustájení dobytku v malých zemědělských podnicích, pokud není možné ho chovat ve skupinách, které by vyhovovaly jeho etologickým potřebám, a to za podmínky, že má během období pastvy přístup na pastviny nebo alespoň dvakrát v týdnu přístup na otevřená prostranství, pokud pastva není možná.  Dobytek je třeba chovat ve skupinách, nikoli jednotlivě. Telata mohou být chována jednotlivě pouze první týden. Je tolerován chov v boudách po jednom, pokud mají telata mezi sebou vizuální, pachový a sociální kontakt.  Je zakázáno produkovat telecí maso za podmínek podporujících anémii.

 Krácení ocasu, broušení zubů a uvazování prasat je zakázáno. Nicméně některé z těchto operací mohou být v jednotlivých případech povoleny příslušným orgánem z důvodů bezpečnosti, nebo pokud mají za cíl zlepšit zdraví, životní podmínky či hygienu zvířat. Podmínky ustájení a volného výběhu

 Prostory k ustájení musí splňovat biologické a etologické potřeby hospodářských zvířat. Prostory ustájení umožňují snadný přístup hospodářských zvířat ke krmivu a vodě, volnost pohybu a zajišťují přístup denního světla a přirozeného větrání, neboť špatná kvalita vzduchu by mohla být pro zvířata škodlivá.

 Ustájovací prostory nejsou povinné v oblastech s příhodnými podnebnými podmínkami, které zvířatům umožňují žít venku.  Závěrečná fáze výkrmu skotu chovaného na maso může probíhat ve vnitřních prostorách, pokud ovšem tato doba nepřesahuje pětinu jeho života a není delší než tři měsíce. Dle NK toto opatření již neplatí pro prasata a ovce.  Minimální rozloha uzavřených prostor a otevřených prostranství, jakož i jiné parametry ustájovacích prostor určených pro různé druhy a kategorie zvířat, jsou stanoveny v NK, příloze č. III.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

 Maximální intenzita chovu na otevřených prostranstvích musí být dostatečně nízká, aby nedocházelo k udusání půdy a nadměrnému spásání vegetace.

 50 % celkové plochy podlahy musí být pokryto podestýlkou (bez roštů).  Stáje, kotce, zařízení a potřeby jsou řádně čištěny a dezinfikovány, aby se zabránilo přenosu infekce a usídlení patogenních organismů.  Prasata mají přístup na pastvu, do venkovních oblastí volného pohybu nebo do venkovního výběhu.  Prasnice se chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení. Oblasti volného pohybu umožňují prasatům kálet a rýt (pokud jsou k dispozici jiné vhodné materiály, není půda nezbytná). Selata se neustájují na etážových plošinách nebo v klecích. Statková hnojiva  Celkové množství statkových hnojiv používaných v zemědělském podniku nesmí přesáhnout 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy. V případě potřeby se sníží intenzita chovu, aby se zamezilo překročení výše zmíněné mezní hodnoty.  Počty zvířat odpovídající hodnotě 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy se pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat uvádí v NK, příloze č. IV. Díky tomu je možné určit vhodnou intenzitu chovu hospodářských zvířat.  Ekologická hospodářství mohou navázat výhradní spolupráci s jinými hospodářstvími nebo podniky, které vyhovují ustanovením tohoto nařízení, za účelem rozmetání přebytečných statkových hnojiv z ekologické produkce. Mezní hodnota 170 kg dusíku ze statkových hnojiv ročně na hektar zemědělsky využité půdy bude vypočtena na základě všech jednotek ekologického zemědělství, které se účastní této spolupráce.  Zařízení určená ke skladování statkových hnojiv musí být schopná zabránit znečištění vody přímým vypouštěním nebo odtékáním a prosakováním do půdy.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Následuje přehled zvláštních pravidel týkajících se produkce drůbeže. Obecné Hospodářská zvířata by měla mít přístup do venkovního výběhu. Původ ptáků Volba plemen:  Při volbě plemen nebo linií ptáků je brána v úvahu jejich schopnost přizpůsobit se místním podmínkám, jejich vitalita a odolnost vůči nákazám;  Plemena nebo linie musejí být zvoleny tak, aby se předešlo určitým nákazám nebo zdravotním problémům, které se obzvláště vyskytují u některých plemen nebo linií používaných v intenzívním chovu;  Přednost musí být dána domorodým (místním) plemenům nebo liniím. Přechod na ekologickou produkci Období přechodu na ekologickou produkci trvá:  10 týdnu v případě drůbeže chované na maso, jsou-li ptáci přivedeni do chovu do 3 dnu od vylíhnutí;  6 týdnu v případě drůbeže určené k produkci vajec S předchozím povolením příslušného orgánu lze při nedostatečném množství ekologicky chované drůbeže v případě, že se hejno tvoří nově, obnovuje se nebo se vytváří opětovně, do jednotky ekologické produkce přivést drůbež mimo ekologický chov, pokud jsou kuřice určené k produkci vajec a drůbež chovaná na maso mladší tří dnů. Stejně tak, ale pouze do konce roku

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

2011, lze přivést do jednotky živočišné ekologické produkce kuřice určené k produkci vajec mimo ekologický chov, které jsou mladší 18 týdnů. Výživa  Výživa drůbeže je určena k zajištění kvalitní produkce spíše než k maximalizaci výroby;  Doporučuje se zařazovat do krmné dávky pro drůbež také obiloviny ve formě celých zrn.  Do denní krmné dávky se přidávají objemná, čerstvá nebo konzervovaná krmiva; v zájmu uspokojení výživových potřeb zvířat smějí být k výživě zvířat používány pouze doplňkové látky (minerály, stopové prvky, vitamíny) uvedené v NK, příloze č. V. a VI.  Nucené vykrmování je zakázáno Chovatelské postupy  Ořezávání zobáku se neprovádí systematicky (pouze v jednotlivých případech a na základě povolení příslušného orgánu);  Minimální věk drůbeže při porážce je stanoven v NK, článek 12, u kuřat je to 81 dní. Venkovní výběhy a ustájení  Drůbež se chová v prostorách s možností volného pohybu a není držena v klecích. Drůbež má přístup do venkovních výběhů nebo na pastviny.  Budovy splňují tyto podmínky:  Nejméně jedna třetina podlahové plochy je pevná a je pokryta podestýlkou, jako je např. sláma, dřevěné hobliny, písek nebo rašelina;  V drůbežárně pro nosnice slouží dostatečně velká část podlahové plochy přístupné slepicím jako sběrné místo pro trus;  Budovy jsou vybaveny hřady

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

 Jsou vybaveny vstupními a výstupními otvory odpovídajících rozměrů o celkové délce nejméně 4 m na 100 m2 plochy budovy pro ptáky;  V jedné drůbežárně je nejvýše 4 800 kuřat nebo 3 000 nosnic.

 Budova pro veškerou drůbež splňuje přinejmenším podmínky uvedené v NK, příloze č. III:

 Denní světlo může být doplněno o umělé s cílem zajistit maximálně šestnáct hodin světla denně, přičemž je zajištěna souvislá doba nočního klidu bez umělého světla o délce nejméně osm hodin;  Drůbež by měla mít přístup na otevřená prostranství, pokud to umožní povětrnostní podmínky, a to alespoň po dobu jedné třetiny svého života;  Otevřená prostranství jsou převážně pokryta vegetací a umožňují ptákům snadný přístup k přiměřenému počtu napájecích a přívodních žlabů;  V době mezi dvěma výrobními cykly chované drůbeže jsou veškerá zvířata přesunuta pryč z budovy; během této doby se budovy a zařízení vyčistí a vydezinfikují;  V době mezi dvěma výrobními cykly chované drůbeže je umožněn opětovný růst vegetace. Tyto požadavky se nevztahují na systémy s malým počtem drůbeže, jež se může volně pohybovat po celý den. Zdraví zvířat a regulace chorob Čištění a dezinfekce Pravidelné čištění a dezinfekce, především mezi výrobními cykly chované drůbeže, jsou nezbytnou součástí správné preventivní veterinární praxe. NK, příloha č. VII. uvádí všechny produkty schválené pro účely čištění a dezinfekce budov a zařízení (např. přístrojů a nářadí).

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Řízení veterinární péče, použití veterinárních léčiv Následuje obecný přehled doporučených vhodných terapií a profylaktických opatření týkajících se farem zaměřených na ekologický chov hospodářských zvířat: 1. Fytoterapeutické přípravky, homeopatické produkty (např. látky rostlinného, živočišného nebo minerálního původu), jakož i stopové prvky a látky uvedené v NK, příloze č. v nebo VI., musí mít přednost před chemicky syntetizovanými alopatickými veterinárními léčivými přípravky nebo před antibiotiky, a to za předpokladu, že mají skutečný terapeutický účinek na daný živočišný druh i na daný stav, který je léčen. 2. Pokud se výše zmíněné přípravky ukážou jako neúčinné v léčbě choroby či zranění nebo jejich účinnost není pravděpodobná a pokud je léčba nutná k tomu, aby bylo zvíře ušetřeno bolesti nebo utrpení, je možné podat chemicky syntetizované alopatické veterinární léčivé přípravky nebo antibiotika, a to na zodpovědnost veterináře. 3. Používání chemicky syntetizovaných alopatických veterinárních léčivých přípravků nebo antibiotik k preventivní léčbě je zakázáno. Pokud nelze v důsledku identifikovaného ohrožení nemocí zajistit zdraví zvířat pouhým dodržováním postupu řízení, může příslušný kontrolní orgán povolit strategické využití chemicky syntetizovaných alopatických veterinárních léčivých přípravků v rámci plánu v oblasti zdraví stáda. 4. Jedná-li se o riziko známé nákazy, je povoleno očkování. Pokud to není nezbytně nutné, je třeba upřednostnit aplikaci dvou nebo čtyř léčivých látek v jedné očkovací dávce před aplikací několika komplexních vakcín. Volba a používání očkovacích látek musí být schváleny odpovědným veterinárním lékařem, aby byla zajištěna odpovídající ochrana proti nákazám během období přechodu na ekologickou produkci, a je-li to možné, je třeba při vytváření jednotky ekologické produkce usilovat o postupné snižování dávek.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

5. Je zakázáno používat látky určené ke stimulaci růstu nebo produkce (včetně antibiotik, antikokcidik a dalších umělých prostředků sloužících ke stimulaci růstu) a hormony nebo podobné látky sloužící k řízení reprodukce (např. indukce nebo synchronizace říje) nebo k dalším účelům. Používání hormonů je však povoleno v případě ojedinělého výskytu nákazy u zvířete v rámci terapeutické veterinární léčby. 6. Veterinární léčba zvířat nebo ošetření budov, vybavení a zařízení, které musí být schváleny v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství nebo vnitrostátními předpisy, a to včetně použití imunologických veterinárních léčivých přípravků, pokud byla rozpoznána nákaza ve specifické oblasti dané produkční jednotky. 7. Je zakázáno používat přípravky určené pro léčbu zvířat s obsahem organofosfátu. Pokud jsou použity jakékoli z těchto látek v souladu s právními předpisy, musí být příslušná zvířata odpovídajícím způsobem označena, a to po celou dobu léčby. Maso těchto zvířat nelze považovat za produkt ekologického zemědělství. S ohledem na živočišné produkty musí takto léčená zvířata projít přechodným obdobím, aby bylo možné tyto produkty považovat za ekologické v souladu s dohodou kontrolního subjektu. Toto ustanovení nevyplývá z NR a NK, je pravděpodobně součástí nějakého nadstandardu. 8. Pokud jsou použity veterinární léčivé přípravky, je třeba vždy jasně zaznamenat druh přípravku s upřesněním aktivních farmaceutických látek, jakož i podrobné informace o diagnóze, dávkování, způsobu podávání, době léčby a zákonné ochranné lhůtě. Ochranná lhůta mezi posledním podáním alopatického veterinárního léčiva zvířeti za normálních podmínek užívání a produkcí potravin z tohoto zvířete s odkazem na ekologickou produkci je dvojnásobně dlouhá oproti zákonné ochranné lhůtě daného léčiva. V případě, že zákonná ochranná lhůta není stanovena, činí čtyřicet osm hodin.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Léčená zvířata jsou jasně označena, v případě velkých zvířat jednotlivě a v případě drůbeže a drobných zvířat jednotlivě nebo po šaržích. 9. S výjimkou očkování, odstraňování parazitů a povinných eradikačních plánů zavedených členskými státy platí, že pokud je zvíře nebo skupina zvířat podrobena v jednom roce více než třem léčbám s podáváním chemicky syntetizovaných alopatických veterinárních léčivých přípravků nebo antibiotik (nebo více než jedné léčbě v případě zvířat, jejichž produktivní životní cyklus je kratší než jeden rok), příslušná zvířata nebo produkty získané z těchto zvířat nemohou být prodávány jakožto ekologické produkty a zvířata musí být v souladu se standardy se souhlasem kontrolního subjektu podrobena přechodným obdobím nebo prodána bez odkazu na ekologickou produkci. Léčba by měla zahrnovat všechna nezbytná opatření k tomu, aby bylo obnoveno zdraví zvířete v souladu s průběhem příslušné nemoci. Principy zdraví a životních podmínek hospodářských zvířat v sektoru ekologického zemědělství (tratto da health compendium) S ohledem na zdraví a životní podmínky zvířat je obecným cílem systému řízení ekologické produkce hospodářských zvířat zajistit dobré zdraví a vitalitu zvířat, řádnou regulaci chorob a podpořit dobré životní podmínky hospodářských zvířat (standardy UKROFS 2000). V rámci inspekčních požadavků uvedených v NR a NK je předepsané, aby mělo každé hospodářství zpracován tzv. Popis podniku. Je vhodné, aby tento popis podniku zahrnoval i plán řízení včetně části věnované zdraví. Cílem daného plánu je, aby systém chovu umožňoval rozvíjet strukturu různých opatření k posílení zdraví a regulaci chorob s ohledem na podmínky na konkrétní farmě a vedl postupně k vytvoření systému, který je méně závislý na používání alopatických veterinárních léčivých přípravků. Nejdůležitějším cílem chovného systému je tedy omezit zdravotní problémy zvířat tak, aby bylo možné řešit veterinární otázky především v rámci prevence.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Chovatelské postupy zaměřené na prevenci nemocí by se měly zakládat na druhově specifickém přístupu k řízení, podpoře dobré odolnosti vůči nákazám a prevenci infekcí. Standardy ekologického zemědělství tedy považují plemenitbu, ustájení, krmení a chov po všech stránkách za hlavní složky pozitivního řízení v oblasti zdraví zvířat. Obecněji a pro doplnění je třeba zvážit odpovídající proškolení ošetřovatelů (da Younie, II Nahwoa Workshop). Péče o hospodářská zvířata vyžaduje dobré chovatelské schopnosti bez ohledu na to, zda se jedná o ekologický nebo konvenční chov. Ošetřovatel zvířat z ekologického chovu má k dispozici omezenější systém prostředků veterinární medicíny, které může využívat jako tzv. záchrannou síť. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že v ekologickém zemědělství je kladen vetší důraz na schopnosti pozorování, ošetřování, krmení a péči o zvířata. Někteří lidé těmito schopnostmi přirozeně disponují, jiní je mohou získat postupně učením; lze je rozvinout na základě pokynu, podpory a zkušeností. Při přechodu na ekologický způsob produkce by neměl být význam těchto schopností brán na lehkou váhu, přesto se v praxi vyskytují situace, kdy jim je přisuzován nedostatečný význam. Mnoho jednotlivců hledá uplatnění v sektoru ekologického zemědělství z ideologických důvodů, mají tedy pouze minimální nebo vůbec žádné zkušenosti. V sektoru pěstování zemědělských plodin se tento nedostatek výrazně neprojeví, problémy však nastanou, ovlivní-li negativním způsobem životní podmínky hospodářských zvířat. Je možné, že zkušený ošetřovatel nabyl své znalosti v kontextu konvenčních strategií v oblasti zdraví, tj. na základě rutinního preventivního používání veterinárních přípravků a nikoli komplexního preventivního přístupu. Není neobvyklé, že farmáři v rámci přechodu na ekologický chov hospodářských zvířat pouze přeruší běžný způsob léčby, což je postup v souladu se standardy, neprovedou však pozitivní změny v řízení, které by dlouhodobě zajistily dobré zdraví a životní podmínky zvířat. Je velice žádoucí, aby ošetřovatelé absolvovali školení a získali

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

potřebné znalosti v oblasti technického přístupu a také v oblasti postojů a filozofie ekologického chovu hospodářských zvířat. Technické problémy jsou větší v počátcích, především v přechodném období. Kromě školení ošetřovatelů v dostatečném rozsahu je také nezbytné, aby farmář udržoval dobré vztahy se svými poradci, včetně praktického veterinárního lékaře. Jedině tak lze v tomto období minimalizovat zdravotní problémy a problémy týkající se dobrých životních podmínek zvířat. V důsledku rychlého rozšíření ekologického chovu hospodářských zvířat v několika zemích Evropské unie se může stát, že nebude k dispozici dostatek poradců a veterinárních lékařů s potřebnými znalostmi a zkušenostmi. Další problém představuje skutečnost, že praktičtí veterinární lékaři zpravidla nedosahují zisku tím, že radí farmářům v otázkách strategie v oblasti prevence zdraví, ale na základě léčby nemocných zvířat. Veterinární medicína by se měla zaměřit na řešení tohoto problému. Produkce skotu - Šlechtění a chov S ohledem na výběr plemen a politiky ekologického chovu dobytka na mléko a maso by měla být dána přednost místním plemenům a plemenům vhodným pro vybraný systém produkce. Přestože je většina skotu chovaného na mléko a maso vhodná k produkci ve volném výběhu, navrhuje se, aby byly dojnice s vysokou užitkovostí a vysokou genetickou hodnotou považovány za nevhodné ke krmení pomocí krmného systému ekologické produkce. Požadavek na udržení uzavřeného stáda zajišťuje, aby byl výběr prováděn na základě potřeb farmy, a přispívá k větší odolnosti zvířat proti různým onemocněním. Politika uzavřeného stáda také podporuje chov čistokrevnějších plemenných zvířat. Přestože se mohou jednotliví farmáři pokusit upřednostnit určité znaky, přesnost výběru může být omezena aktuálně dostupnými

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

nástroji pro výběr (Baars and Nauta, 1998). V případě dojnic plemene Braunvieh a Fleckvieh bylo stanoveno, že výběr bude prováděn na základě celoživotní užitkovosti (Baars and Nauta, 1998) a celkové plemenné hodnoty pro ekologické zemědělství (podle znaku užitkovosti a funkčních vlastností). Plemena Braunvieh a Fleckvieh se svým užitkovým zaměřením a dalšími vlastnostmi podobají naší červené strace (České červenostrakaté). Toto plemeno je vhodnější do podmínek EZ, i když jsou i české ekofarmy, kde se i Holštýn úspěšně chová. Specifické aspekty šlechtění a chovu skotu v podmínkách ekologického zemědělství, které se vztahují ke zdraví a životním podmínkám zvířat, jsou následující:  pokud jsou k dispozici příslušné informace, je při šlechtitelských rozhodnutích upřednostněna odolnost vůči nákazám před produktivitou;  je třeba zabránit nevhodnému křížení samců a samic, které by mohlo vést k problémům s telením;  nemocná nebo zraněná zvířata jsou včas vyřazována. Obecně je však kladen důraz na zajištění podmínek, které vedou k dlouhověkosti dojnic a krav bez tržní produkce mléka;  využívá se každá příležitost k výběru býků s nízkým počtem somatických buněk (SCC) přenášených na dcery;  při výběru býků mléčného plemene je upřednostněna celková produktivita před vysokou dílčí produktivitou. Ustájení Prostory k ustájení splňují biologické a etologické potřeby skotu. Prostory k ustájení hospodářských zvířat umožňují snadný přístup ke krmivu a vodě, volnost pohybu a zajišťují přirozené větrání a denní světlo, neboť špatná kvalita vzduchu by mohla být pro zvířata škodlivá. Přežvýkavci mají co nejčastější přístup na pastvu. Pokud to podmínky dovolují, může být skot chován na otevřených prostranstvích po celý rok. Standardy však vyžadují, aby měl pro případ špatného počasí k dispozici chráněné místo.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Minimální požadovaná plocha volného ustájení skotu: −

údaje jsou uvedeny v NK, příloze č. III.

Skot – plemenný a na výkrm

Čistá plocha, kterou mají

všechna zvířata k dispozici

(osazená plocha i ostatní

plocha)

LW min. (kg)

Sqm/hlavu

do 100

1,5

do 200

2,5

do 350

4,0

více než 350

5, přičemž minimálně 1 / 100 kg

Dojnice

Býci

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Minimálně 50 % celkové plochy podlahy musí být pokryto podestýlkou. Podlahy ustájovacích prostor jsou hladké, nikoli však kluzké. Pouze 50% plochy podlahy může být tvořeno rošty. Ustájovací prostory zahrnují čistou a suchou oblast, která je pokryta podestýlkou nebo jiným vhodným materiálem a kterou mohou zvířata využít k odpočinku. V odvětví ekologického zemědělství se poslední dobou upřednostňují skupinové kotce se slamnatou podestýlkou před boxy. U krav chovaných volně v kotcích se slamnatou podestýlkou nejsou tak vážné problémy s končetinami, avšak představuje zde mastitida větší problém, než v případě ustájení krav v boxech. Pokud jsou zvířata ustájena v kotcích se slamnatou podestýlkou, je třeba implementovat nejlepší odpovídající postupy a opatření pro tento typ ustájení, provádět časté čištění kotců (nejdelší povolený interval je 5 týdnu) a zajistit dostatečné množství podestýlky v podobě vrstvy suché slámy, doplňované vždy ráno a večer. Důležité je také správné rozvržení kotců, zabránění vlhkosti a jejich kontaminace z vody v korytech a zajištění úzkých vstupů. Je třeba zvážit samostatné ustájení poprvé otelených jalovic. Pro boxy platí podobná opatření. Počet boxů musí být vždy vyšší, než je počet krav v jednotlivých stájích a skupinách nejméně o 5 %. Boxy musí být přiměřeně velké, vhodně rozvržené a v dobrém stavu. Avšak nejsou stanovena žádná specifická kritéria pro ekologický chov. Hughes (2000) poskytuje dobrý souhrn charakteristik rozvržení boxů k ustájení novodobých dojnic, ačkoli je třeba jednotlivé systémy boxů navrhnout tak, aby vyhovovaly typu krav na příslušné farmě. Telata lze chovat odděleně pouze první týden jejich života. Je tedy nepravděpodobné, že by se venkovní individuální boxy staly charakteristickým znakem ekologických farem s chovem mléčných krav. Tuto větu bych chtěl korigovat, jak v Evropě, tak i u nás jsou venkovní individuální boudy v EZ tolerovány a také hojně praktikovány. Je tolerován chov v boudách po jednom, pokud mají telata mezi sebou vizuální, pachový a sociální kontakt. Prostory k ustájení skotu jsou vybaveny kotci pro telata a karanténními stájemi vyhrazenými pro izolaci nemocných nebo zraněných zvířat. Na farmách s chovem skotu jsou zajištěny vhodné

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

podmínky k izolaci a karanténě zvířat nově přivedených do chovu v samostatné budově, vyjma úzce uzavřených stád, která nejsou rozšiřována o nová nebo plemenná zvířata. Specifické podmínky ustájení zvířat v rámci ekologické produkce skotu, které se týkají zdraví a životních podmínek zvířat:  K ustájení zvířat v kotcích se slamnatou podestýlkou a v boxech je třeba přistupovat zodpovědně. Ohrady se slaměnou podestýlkou se čistí nejméně každých pět týdnu a používá se výhradně suchá sláma. Pokud boxy nesplňují minimální požadavky na velikost stanovené normami nebo jsou ve špatném stavu, příp. nevyhovují příslušnému typu krav ve stádě, vymění se za nové.  Nejméně dvakrát denně se čistí průchozí chodby. Pokud se používají automatická shrnovací zařízení, jsou krávy po dobu jejich provozu přesunuty do oblastí vystlaných podestýlkou nebo do boxu.  Čistota skotu se v období jeho ustájení průběžně sleduje: pokud je skot špinavý, je nezbytné zlepšit postup a kvalitu podestýlky.  Pečlivě se také sleduje zdravotní stav nohou ustájených zvířat, a pokud dojde k problémům a jeho zhoršení, je třeba neprodleně zdokonalit postupy čištění, zajistit lepší odvodnění ploch a zvýšit kvalitu podestýlky. Preventivní používání dostupných antibiotik a antibiotických lázní pro nohy je nepřípustné.  Je nutno zvážit samostatné ustájení poprvé otelených jalovic v kotcích se slamnatou podestýlkou.  Ustájení zasušených krav je pečlivě rozvržené a je mu věnována náležitá péče. Prostory odpovídají prostorům k ustájení laktujících krav. V období stání nasucho může být velkým problémem pro ekologicky chovaná mléčná stáda mastitida, a proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost zajištění čisté a suché podestýlky a průchozích chodeb. Používání tzv. suché antibiotické léčby je zakázáno (Hovi and Roderick, 1999).

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

 Pokud se u ustájeného skotu chovaného na maso objeví vši, musí se prostory k ustájení pečlivě vyčistit a dezinfikovat v době, kdy jsou zvířata na pastvě, a zvířata je třeba před ustájením ošetřit efektivním přípravkem proti vším.  Při měření kvality ustájení zvířat a zjišťování nedostatků jsou využívány ukazatele životních podmínek hospodářských zvířat, které byly stanoveny za účelem posuzování kvality prostředí, ve kterém se zvířata pohybují (Bartussek, 2000). Chov Plánování v oblasti zdraví a životních podmínek stáda Aby bylo možné dosáhnout snížení nemocnosti a omezení používání léků bez ohrožení životních podmínek a zdraví zvířat, měl by plán v oblasti zdraví stáda zahrnovat plánovanou implementaci systému záznamu a monitorování nemocí. Záznamy V prostorách jednotky ekologické produkce jsou uchovávány následující záznamy o hospodářských zvířatech:  úplný popis systému řízení stáda (doporučená součást popisu podniku);  u skotu vstupujícího do prostor farmy: den vstupu, přechodné období, číslo ušní značky a předchozí veterinární záznamy;  u zvířat opouštějících hospodářství: stáří, číslo ušní značky, hmotnost (je-li určeno na porážku) a místo určení;  podrobnosti o jakýchkoli ztracených nebo uhynulých zvířatech a příčiny ztráty příp. úhynu;  pro krmiva: typ, včetně doplňkových složek, poměry jednotlivých složek v krmných dávkách a čas strávený ve venkovním výběhu nebo na pastvě,

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

 pro prevenci nákaz a léčení: den ošetření, diagnózu, typ léčebného přípravku, léčebnou metodu a ochranné lhůty.  úspěchy a neúspěchy léčení se zaznamenávají, aby bylo možné sledovat efektivitu různých léčebných postupů používaných na farmě;  zaznamenávají se také všechna skupinová léčení (např. očkování, profylaktické podávání přípravků s antibiotiky nebo homeopatickými léky);  v případě každé léčby se zaznamenávají zákonné ochranné lhůty i ochranné lhůty stanovené pro ekologické zemědělství;  zaznamenávají se příčiny vyřazení zvířat;  průběžně se zaznamenávají údaje o plodnosti (zabřeznutí, jalovost, porod, mezidobí, kastrace, apod.);  za pomocí veterinárního lékaře je v rámci plánu v oblasti zdraví stáda sestaven vhodný a stručný systém záznamu nejdůležitějších nemocí, aby bylo možné provést efektivní analýzu záznamu. Monitorování zdraví a nemocí Doporučuje se přijmout následující postupy a techniky pravidelného monitorování zdraví mléčných stád:  monitorování obsahu somatických buněk v mléku (měsíčně);  pravidelné odebírání vzorku v rámci bakteriologického vyšetření klinických případů mastitidy;  pravidelný přezkum stavu mléčných žláz;  pravidelný přezkum stavu kulhání prováděný veterinářem případně ošetřovatelem stáda, je-li odpovídajícím způsobem vyškolen;  pravidelný rozbor mléka ze směsné nádrže s ohledem na bakterie Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae, Streptococcus uberis a koliformní bakterie.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Jakmile je k dispozici ucelený obraz o aktuálním používání léčiv a úrovních nemocí založený na spolehlivém a přesném systému záznamu a kontrol, je třeba vytvořit plán v oblasti zdraví stáda. Tento plán by měl zohledňovat specifické prvky charakteristické pro danou farmu. Je nesmírně důležité, aby byl do plánování v oblasti zdraví zapojen veterinární lékař. Získá tak dobrý přehled o místní zdravotní situaci a nemocech. Plán v oblasti zdraví stáda musí respektovat následující aspekty: Politika uzavřeného stáda Jedná se o úzce uzavřené stádo (tj. do stáda nejsou přiváděna nová zvířata, jako např. pronajatý býk nebo soutěžní zvířata, a to ani na přechodnou dobu) a trvale neměnnou situaci. Pokud jsou příležitostně dokupována plemenná zvířata, je třeba pro tyto situace stanovit příslušná pravidla. – Nákup zvířat Standardy ekologického zemědělství doporučují, aby proběhla implementace předpisů týkajících se uzavřených stád. Protože chovné stádo může obsahovat plemenná zvířata mimo ekologický chov (v rozsahu 10 % velikosti stáda ročně), je třeba přijmout odpovídající opatření, aby bylo zabráněno zavlečení nemocí od těchto zvířat. Tato opatření zahrnují:  nákup zvířat ze stád s akreditací prohlašující, že nemají určité nakažlivé choroby (viz BVD, infekční bovinní rhinotracheitida (IBR), leptospiróza, paratuberkulóza, BSE) nebo z farem, kde je znám zdravotní stav zvířat;  nákup nových zvířat přímo z farem, odkud pocházejí, nikoli na dobytčích trzích;  zajištění karantény všech zakoupených zvířat před zařazením do stáda v samostatné budově nebo ohradě. V případě většiny nemocí je dostačující karanténa po dobu čtyř týdnů. Je však možné, že v budoucnu budou požadavky zpřísněny, aby se zabránilo zavlečení TBC do stáda. Statkové hnojivo z oblastí karantény se doporučuje

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

kompostovat před tím, než je rozšířeno na pole, a v průběhu roku není karanténní ohrada používána k ustájení jiných zvířat;  kontrola vemen mléčných krav v průběhu karantény, zda nevykazují známky mastitidy, a provádění zdravotních testů podle doporučení veterinárního lékaře. Další prvky zdravotního zabezpečení stáda  Ochrana skladu s krmivem před hmyzem, divokými ptáky a domácími psy a kočkami;  nákup krmiva a podestýlky ze známého zdroje. Pokud jsou krmivo a podestýlka zakoupeny z jiné farmy, je před provedením nákupu zkontrolován zdravotní stav zvířat této farmy;  omezení přístupu návštěvníků a vozidel do prostoru farmy vyhrazených pro skot;  zabránění nepřímého i přímého kontaktu se skotem z jiných stád (např. návštěvy soutěží, pronajatí býci, semena neznámého původu, pronajaté nebo obecní pastvy, sdílené zdroje vody, dvojité oplocení);  prevence infekcí zavlečených službami týkajících se skotu (zajišťovaných např. veterináři, odborníky na umělou inseminaci, pomocnými dělníky v živočišné výrobě – dojič/ka, úprava paznehtů), a to poskytnutím odpovídajícího oblečení pro tyto osoby a zajištěním patřičných lázní pro nohy;  dobytek není ustájen a nepase se společně s ovcemi. Plán v oblasti snižování četnosti a řízení nemocí Politiku uzavřených stád a plány zdravotního zabezpečení stáda lze zavést rovnou při zakládání farmy. Sestavení plánu ke snížení četnosti nemocí lze oproti tomu v mnoha případech dokončit teprve poté, co proběhla implementace systémů, které slouží k záznamu a monitorování nemocí. Informace získané prostřednictvím těchto systémů umožňují provedení přesné analýzy

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

situace ve stádě. Na základě této analýzy lze rozpoznat hlavní zdravotní problémy a případné příčiny nemocí a navrhnout odpovídající plán, který by vedl ke snížení četnosti nemocí. Tento plán musí zohledňovat všechny jednotlivé rozpoznané nemoci nebo syndromy a stanovovat postupy, které přispějí k potlačení nebo odstranění potenciálních nebo rozpoznaných rizikových faktorů. Vysoké procento výskytu mastitidy nebo špatná kvalita mléka tedy povede k přijetí plánu, jehož cílem je snížení výskytu mastitidy. Pomocí tohoto plánu bude možné rozpoznat rizikové faktory (např. vysoká hustota ustájení zvířat, špatná funkce dojicích strojů) a odpovídajícími způsoby je odstranit (např. zřízením nového kotce se slamnatou podestýlkou, každoročním dynamickým testováním dojicích strojů nebo vybudováním nové dojírny). Plán v oblasti snižování četností nemocí musí jasně stanovovat stupně nemocí, cíle a monitorovací systémy (např. záznamy o výskytu mastitidy a záznamy SCC jsou analyzovány každých šest měsíců; je plánováno, že v průběhu 12 měsíců by se mělo dosáhnout snížení z 55 případů/100 krav na 45 případů/100 krav). Případně lze plně využívat standardní schémata zaměřená na ochranu zdraví stáda. Plán by měl zahrnovat nejprve nemoci, které podle výsledku monitorování představují na dané farmě největší problém. Pokud to čas a motivace ošetřovatelů dovolí, lze do plánu doplňovat další nemoci a podmínky. Příslušný proces nesmí být uspěchán, protože úspěchu lze nejlépe dosáhnout tehdy, je-li veškeré úsilí soustředěno na dosažení společného cíle. Pokud je pro vás cíl příliš velkým soustem, může to vést k frustraci a ztrátě víry ve stanovené plány. Certifikační subjekty navíc také spíše zasáhnou, je-li to nutné, pokud jsou požadované (veterinární) zásahy součástí skutečně dlouhodobého plánu v oblasti snižování četnosti nemocí. Plán týkající se snižování četnosti nemocí je dlouhodobější záležitostí než přechod farmy na ekologickou produkci a představuje soustavný proces: desetiletý plán bude pravděpodobněji úspěšnější než tříletý plán! Vytvoření takového plánu je pouze doporučeno, nicméně pro úspěšný chov je velmi důležitý.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Očkování jako součást plánu v oblasti zdraví stáda Plán v oblasti zdraví stáda musí zahrnovat aktuálně používané očkovací látky, postupy imunizace a důvody k použití jednotlivých očkovacích látek. Pokud je cílem omezit používání očkovacích látek na farmě, je třeba sestavit odpovídající jasný plán činností. Tento plán by měl zohledňovat místní rizikové faktory a zahrnovat alternativní postupy k zajištění imunologické ochrany (např. zdravotní zabezpečení stáda, eradikační (ozdravný) plán a plán monitorování zdraví). Krmení Následuje přehled obecných zásad krmení skotu z ekologického chovu, v souladu s NR a NK.  krmení je zaměřeno na kvalitu, nikoli kvantitu produkce;

 hospodářská zvířata jsou krmena ekologicky vypěstovanými krmivy, nejlépe krmivy z vlastní produkce (30% krmiv může být z přechodného období v případě nákupu, 60% v případě vlastních krmiv z přechodného období, konvenční krmiva zemědělského původu jsou pro skot zcela zakázána). V průměru až 20 % celkového průměrného množství krmiv pro hospodářská zvířata může pocházet z pastvy či sklizně na trvalých pastvinách, pozemcích s víceletými pícninami či z bílkovinných plodin zasetých podle zásad řízení ekologického pěstování na pozemcích v prvním roce jejich období přechodu, pokud tvoří součást daného zemědělského podniku;  telata jsou krmena do tří měsíců plnotučným mlékem z ekologické produkce;

 systém chovu dobytka je založen na maximálním využívání pastvin a skot má přístup na pastvu, kdykoli je to možné;

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

 nejméně 60 % denní krmné dávky tvoří objemná, čerstvá, sušená nebo silážovaná krmiva; Může však být povoleno snížení na 50 % u zvířat chovaných k produkci mléka, a to na maximální dobu tří měsíců na začátku laktace.  krmiva pro dobytek

neobsahují

geneticky

modifikované organismy,

antibiotika,

antikokcidika, chemoterapeutika, růstové stimulátory a další umělé prostředky sloužící ke stimulaci růstu nebo produkce;

 seznam povolených doplňkových látek používaných ve výživě skotu je uveden v NK, příloze č. VI., neekologická krmiva zemědělského původu nejsou pro skot povolena. Pokud jsou do výživy skotu zahrnuty krmné luskoviny, zvyšuje se výživová hodnota krmiva a může dojít ke zlepšení individuálních výkonu zvířat. Očekává se, že opatření, jako například vyvážené užívání půdy, lepší biologická činnost, vyváženější střídání plodin, menší výrobní nátlak na systémy chovu hospodářských zvířat, členitější zatravněné plochy a zákaz využívání umělých hnojiv přispějí s ohledem na konvenční systémy k omezení problémů, které jsou způsobeny nedostatkem stopových prvků. Průzkumy však prokázaly, že potenciálním problémem ekologických farem je právě nedostatek stopových prvku (Roderick and Hovi, 1999). Problém může představovat zeměpisná poloha, protože ekologické farmy často využívají výhradně krmiva z vlastní produkce. Specifické vlastnosti krmiv a krmení v rámci ekologické produkce skotu, které se týkají zdraví a životních podmínek:  Je třeba si uvědomit, jaké problémy s výživou mohou nastat, pokud jsou používána výhradně krmiva z vlastní produkce (jedná se především o oblasti s nižší kvalitou půdy).  Pamatujte, že u krav chovaných k produkci mléka může na začátku laktace docházet potenciálně k poklesu energie, pokud jsou krmeny krmivy s vysokým obsahem proteinu. Životní podmínky skotu z ekologického chovu

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Oblasti, na které se nevztahují specifické pokyny stanovené ve standardech ekologického zemědělství, kterým je však třeba věnovat patřičnou pozornost, aby byly zajištěny dobré životní podmínky zvířat:  prostory boxů a jejich ošetřování;  dobrý tým ošetřovatelů a zajištění školení pro ošetřovatele;  péče o jalovice a krávy v období těsně před porodem a po porodu a  opatření týkající se zpracování masa býčků mléčného plemene. Oblasti, které vyžadující zvláštní péči, aby byla zvířata ušetřena utrpení v důsledku používání omezeného množství konvenčních chovatelských postupů a péče, zahrnují:  Ošetření krav v období zaprahování (zasušování) bez antibiotik a zabránění výskytu mastitidy v období stání nasucho: pokud se u krav v průběhu doby stání na sucho projeví po přerušení příslušné léčby s podáváním antibiotik mastitida, je třeba neprodleně přijmout odpovídající opatření a posoudit používané a implementované postupy péče o krávy v období stání na sucho.  K nedostatku stopových prvku, pokud nejsou doplňovány, dochází především v oblastech s nižší kvalitou půdy: situaci je třeba pečlivě sledovat a v případě potřeby stopové prvky doplnit.  Pokles energie u dojnic s vysokou užitkovostí krmených krmivy s vysokým obsahem proteinu: je třeba pravidelně provádět přezkum stavu krav v počáteční fázi laktace, a pokud je rozpoznán pokles energie, musejí být upraveny krmné dávky.  Ošetření zranění a léčba nemocí bez použití konvenčních veterinárních léčivých přípravků: ekologická farma má k dispozici jasné zásady týkající se toho, kdy je třeba použít například antibiotika nebo analgetika, aby bylo ukončeno utrpení zvířat a nedošlo k dalšímu šíření nemoci a aby bylo současně možné i nadále považovat daná zvířata za

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

ekologicky chovaná zvířata, přestože byla podrobena více než třem léčbám s podáváním veterinárních léčivých přípravků.  Je třeba zamezit utrpení nemocných nebo zraněných zvířat, které je způsobeno nepoužíváním léčivých přípravků nebo neefektivními terapiemi. Pokud jsou na farmě používány nové terapie, je třeba pečlivě sledovat jejich účinek, a pokud nedojde k žádnému zlepšení nebo pouze k nepatrnému zlepšení, je nutno zvážit změnu způsobu terapie, aby zvířata zbytečně netrpěla. Nejbezpečnějším postupem je ponechat posouzení toho, zda zvíře trpí či nikoli, na veterinárním lékaři.

Produkce prasat V modulu je věnováno monogastrům relativně hodně prostoru. I když jejich chov v České Republice zatím není příliš rozšířen, dá se očekávat jeho další rozvoj tak, jak je tomu v Rakousku nebo Německu. Je to velmi problematická, ale perspektivní oblast ekologického chovu hospodářských zvířat. V případě prasat chovaných podle ekologických principů převážně na otevřených prostranstvích je věnována zvláštní pozornost řízení a chovu, zaměřených na poskytnutí optimálních podmínek, které snižují stres a zajišťují ochranu a odolnost vůči infekčním a jiným nemocem. - Šlechtění a chov V současné době je úloze znaku zdraví v rámci genetického rozvoje „moderních“ prasat věnována pouze malá pozornost (Walters, 1995). Z obecného hlediska jsou hlavní cíle politiky chovu: produktivita prasnic (počet prasat odstavených nebo prodaných na prasnici a rok), ekonomika zisku (míry růstu) a konverzní poměry u krmiv, přírůstek živé hmotnosti/procento

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

poražených kusu) a vhodnost jatečně upravených těl pro vybraný trh (hmotnost, délka, hloubka a kvalita tuku, barva kůže a kvalita masa) (Thornton, 1990). Cíle chovu, které se vztahují k produkci prasat chovaných podle ekologických principů na otevřených prostranstvích, se oproti tomu mohou mírně lišit. Tato skutečnost se výrazně dotýká především samic určených pro rozmnožovací chov, protože prostředí produkce má velký význam při určování typu prasnic do chovu, zatímco typ kance slouží k přenosu znaků potřebných k uspokojení poptávky trhu po kvalitě jatečně upravených těl a masa. K důležitým znakům užitkovosti v ekologickém chovu prasnic patří: plodnost, dobré mateřské instinkty, dobré tukové zásoby, které zajišťují ochranu před počasím a poskytují zásobu energie pro aktivní život na otevřených prostranstvích, a nezávislost v kombinaci s nenáročností na péči. Odolnost vůči vnějším podmínkám je důležitá rovněž u kanců. Je nezbytné, aby se o sebe postarali bez pomoci, ale aby byli dostatečně poslušní a učenliví a začlenili se do skupiny. Kanci pro trh s produkty tradičního chovu jsou obecné vybíráni tak, aby vykazovali nižší výšku hřbetního tuku, což povede k potlačení odpovídajících znaku u selat. Na základě těchto předpokladů se mohou některé aspekty týkající se šlechtění a ekologického chovu prasat vztahovat k následujícím bodům: 1. Zásady zdraví a dobrých životních podmínek zvířat Standardy ekologického zemědělství vyžadují pozitivní přístup k ochraně zdraví zvířat a používání plemen vhodných pro chovné podmínky vybraného typu systému. Základním požadavkem je optimalizace spíše než maximalizace jednotlivých úrovní produkce, přičemž je v rámci politiky chovu věnována pozornost zdraví. V současné době jsou producenti prasat z ekologického chovu závislí na stávajících chovných programech, které nemusí vždy přikládat dostatečný význam znakům zdraví. Je třeba provádět pečlivý výběr plemen, přijmout politiku ekologického chovu a vyhledávat rady z několika zdrojů. Přednost by měli mít kříženci plemene Duroc, Landrace a Saddleback (sedlová prasata, např. Hampshire) před bílými plemeny, jako jsou kříženci plemene Landrace a Large White (Bílé ušlechtilé), a to kvůli jejich odolnosti vůči

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

spálení sluncem. Opatrné využívání místních nebo tradičních plemen (v ČR je známé tradiční plemeno Přeštické sedlové prase) v rámci odpovídajících šlechtitelských plánů je třeba zhodnotit také s ohledem na podpůrný marketing produktu. 2. Vhodnost k chovu a výkrmu na vnějších prostranstvích Produkce prasat z ekologického chovu často probíhá na jednom místě, přičemž chov a výkrm je směrován na venkovní prostranství. Cílem šlechtitelského programu by tedy měla být odolnost potomstva vůči vnějším podmínkám. Odstávčata musejí být odolná a vybavená navíc přijatelnými znaky v oblasti konverze krmiva. 3. Politika uzavřeného stáda a náhrady prasnic Standardy ekologického zemědělství vyžadují implementaci politik uzavřeného obratu stáda. Do chovu může být přivedeno pouze 20 % zvířat z jednotek mimo ekologický chov (NR a NK). Aby bylo sníženo riziko přenosu nákazy, je třeba upřednostňovat uzavřená stáda s omezeným počtem zvířat z jiných farem, nebo nejlépe uzavřená stáda neobsahující žádná zvířata z jiného chovu. Nákup zvířat pro obnovu stáda určených pro chov (chovné prasnice, plemeníci) zůstane však pravděpodobně i nadále běžným postupem, především u menších jednotek. Politika obnovy stáda z vlastní produkce zde není doporučována kvůli genetickým omezením a poměry obnovy stáda jsou udržovány na přiměřeně nízké úrovni. Producenti by měli projednat požadovanou politiku obnovy před přijetím plánu přechodu na ekologické zemědělství s příslušnými certifikačními úřady. Při přijetí nových náhradních zvířat z vnějších zdrojů jsou tato zvířata izolována a držena po dobu 60 dní v samostatné budově (nejlépe mimo prostory farmy). Provádí se u nich krevní testy na přítomnost nežádoucích patogenů. V uzavřených stádech není při používání umělého oplodnění třeba přivádět do chovného stáda nové kance, aby byly získány samice z mateřské linie vlastní produkce, a tito kanci tedy neslouží jako finální otcové. Při vytváření nového stáda ekologického chovu zvířata z rozmnožovacího chovu s velmi dobrým

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

zdravotním stavem předcházejí zhoršení výkonu prasat vlivem nemocí a parazitů. Při sestavování nových stád prasat pro ekologický chov je třeba vzít do úvahy možnost přivedení specificky patogenu prostých zvířat (SPF – Specific Pathogen Free). Prasnice dosahují nejvyšší produktivity s ohledem na velikost vrhu, laktaci a poskytnutí mateřské imunity selatům mezi 4. a 8. vrhem. Po 8. vrhu může dojít k poklesu produktivity. Deset procent prasnic z každého reprodukčního cyklu zůstává neplodných. Čtyřicetiprocentní podíl nových náhradních zvířat, která lze přivést do stáda, je tedy nutný k tomu, aby se populace sama obnovovala a byla zachována patřičná věková struktura ve stádě (např. 20% parita v prvním vrhu, 15% v druhém až šestém vrhu a 5% v sedmém a osmém vrhu). Vysoké procento nedobrovolně vyřazených zvířat je na ekologické farmě nepřípustné a mělo by vést k okamžitému zhodnocení situace a přijetí odpovídajících nápravných opatření. Pozemek, zemědělský podnik a zdraví zvířat Následující text se věnuje především venkovnímu chovu prasat na zemědělské půdě. I když je u nás velmi málo praktikován, jsou následující fakta pro ekologický chov cenná. Vzhledem k tomu, že NR a NK vyžadují, aby byly systémy ekologické produkce hospodářských zvířat založeny na půdě, budou jednotky produkce prasat z ekologického chovu součástí strategie střídání plodin na orné půdě a smíšených farmách. Nejdůležitějším prvkem systému střídání plodin je zajištění přístupu k čisté půdě. Přesuny zvířat a střídání ohrad musí být dostatečně časté, aby nedošlo k úplné devastaci pozemku a zamoření půdy patogeny. Za tímto účelem lze doporučit přijetí následujících opatření: přesun zvířat na stejné místo by měl proběhnout nejdříve za čtyři roky a zvířata by pokud možno měla mít vždy k dispozici čisté porodní kotce a ohrady pro odstavená mláďata. Dostačující zásoba krmiva z vlastní produkce a slámy je důležitou složkou úspěšné produkce prasat v ekologickém chovu.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Odhadované množství slámy potřebné pro prasata chovaná na otevřených prostranstvích se pohybuje v rozsahu 0,5 až 0,8 tun na prase a rok. Ekologické zemědělské podniky, které zvažují používání slámy jako součást příjmu vláknin pro prasata, budou muset počítat s vyššími čísly. Přestože je nejdůležitějším faktorem při volbě umístění pozemku prostředí, důraz je kladen také na zdraví a dobré životní podmínky zvířat. Mírné zimy a střední množství srážek poskytují vhodné klimatické podmínky pro umístění farmy a zajišťují prevenci proti nepříznivým podmínkám, stresu ze zimy a nevhodným půdním podmínkám pro nohy zvířat. Lehká a dobře propustná půda je nezbytná jako prevence proti kulhání zvířat a stresu a umožňuje celoročně dobrý přístup ke stádu. Porodní kotce nesmí být ve svahu, aby nedocházelo k úhynu selat vlivem zemské přitažlivosti působící na hnízda. Větrná místa jsou vhodná, pouze pokud nejsou kotce umístěny na straně převládajících větrů. Je třeba také zajistit dobré zásobování pozemku vodou a tedy dobré životní podmínky hospodářských zvířat s ohledem na dostatek kvalitní pitné vody, udržení bahnišť a možnost bahenních „koupelí“ v letních měsících. Hustota chovu V ekologických zemědělských podnicích by měla být hustota chovu dostatečně nízká, aby byl možný náležitý přesun zvířat v rámci ohrad či mimo ně. Je nezbytné zajistit, aby přesun na stejné místo neproběhl dříve než za čtyři roky, aby byl dostatečně pokryt pozemek a k dispozici čistá půda pro odstavená selata. U běžných jednotek, kdy dochází k přesunu každých 18–24 měsíců, si může zvýšené množství hlístu na pastvě na konci daného období vyžádat v rámci prevence klinických problému pravidelné přeléčení prasat antihelmintiky. U ekologické produkce není tento přístup možný. Jednotky prasat by měly být přesouvány nejvýše každých 12 měsíců. Nízká hustota chovu v ohradách je navíc nezbytným prvkem pro prevenci a kontrolu nemocí, jako jsou endoparaziti a ektoparaziti, kulhání, salmonela a nemoci dýchacího ústrojí.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Chov a zdraví zvířat Na zdraví a životní podmínky prasat má s ohledem na standardy ekologického zemědělství přímý vliv několik aspektu chovu:  Ustájení a opatření přijatá v rámci řízení ekologické produkce musí přispívat k uspokojení etologických potřeb prasat. Konstrukce budovy k ustájení prasat chovaných na otevřených prostranstvích musí poskytovat ochranu před špatným počasím a zajišťovat odpovídající izolaci a větrání v teplém počasí, aby zde prasnice vydržely po dobu potřebnou k dostatečnému nakrmení selat. Izolace velkých budov má také bránit ztrátám tepla v chladném počasí a následnému nebezpečnému shlukování zvířat. Použití rozbahněné půdy je třeba pečlivě zvážit a je přitom třeba zohlednit typ půdy a zdravotní stav stáda. Pokud je ve stádě rozšířena neplodnost v důsledku infekce Leptospira Bratislava, pak rozbahněná půda není vhodná. Pokud bahenní koupele vedou k velkým nánosům bahna, tak by měly být prasnice v období laktace drženy mimo rozbahněnou půdu, aby selata nebyla vystavena špatným hygienickým podmínkám. Uměle vytvořené zastíněné místo s dobrým podložím lze také využít jako prevence přehřívání prasat.  Prasata je třeba přesouvat tak často, aby se zamezilo nadměrnému spásání pastvin a kumulaci patogenů. V případě ekologicky chovaných prasat je třeba zajistit čtyřletý cyklus přesunu prasat. Prasata se mohou vrátit na stejnou pastvu až po čtyřech letech. Mezi dvěma reprodukčními cykly je třeba důkladně vyčistit porodní kotce, starou slámu spálit a kotce přesunout do nové ohrady pokryté vegetací. Pokud jsou odstavená selata chována na otevřeném prostranství, musí být půda čistá.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

 Řízení provozu. Návštěvníkům je zakázáno vstupovat do prostoru, kde jsou ustájena zvířata. Ukazatele by měly navést návštěvníky na místo, kde se mohou nahlásit. Dodávkové automobily, především ty, které jezdí na jiné farmy nebo jatka, je třeba důkladně vyčistit dříve, než se dostanou do oblastí chovu zvířat. Je nezbytné, aby producenti zavedli postupy, které umožní, aby automobily nemusely vjíždět do prostoru chovu prasat. Interní postupy farem týkající se likvidace mrtvých prasat odstraní rizika spojená s vjezdem automobilu do prostoru farmy. Interní postupy farem zahrnují kompostování a spalování. Omezení kontaktu se psy, kočkami, ptáky a divokými zvířaty zamezí přenosu nemocí prasat.  Vysoká úroveň hygieny. Udržujte zařízení co nejčistější, čímž se sníží koncentrace patogenů v prostorách k ustájení zvířat. Mrtvá zvířata je třeba likvidovat v souladu se schválenými postupy likvidace.  Chovatelství Základním předpokladem ekologické produkce prasat je nalezení a udržení nadšených a kvalifikovaných odborníku, kteří jsou ochotni pracovat ve venkovních podmínkách. Do plánu přechodu na ekologické zemědělství by mělo být zahrnuto školení kvalifikovaných ošetřovatelů. Monitorování zdraví zvířat a plány v oblasti zdraví stáda Záznamy o stádě chovaném na otevřených prostranstvích nejsou ve srovnání se systémy produkce zvířat v budovách, kde je proces sledování a kontrol snazší, dostatečně kvalitní.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Aby bylo možné dodržet požadavky norem ekologické produkce, musejí si chovatelé prasat vést záznamy o léčbě nemocí, použitých látkách a jejich množství včetně ochranných lhůt a výsledcích léčby. Léčba nemocí zahrnuje rovněž profylaktické a metafylaktické podávání přípravků. Aby byla zajištěna pozitivní zdravotní péče a umožněno plánování v oblasti zdraví stáda (což je rovněž požadavkem standardu ekologického zemědělství), musí si chovatel prasat vést záznamy o porodech a vstupech a výstupech při chovu prasnic, s jasně stanovenými důvody vyřazení zvířat nebo úhynu. Všichni producenti ekologicky chovaných prasat by měli usilovat o zajištění pravidelné zpětné vazby a poskytnutí postmortálních údajů z jatek po porážce prasat každého výrobního cyklu. Všechny farmy přecházející na ekologickou produkci by měly stanovit plán v oblasti zdraví stáda, který se stane součástí plánu přechodu na ekologickou produkci hospodářských zvířat. Tento proces musí proběhnout ve spolupráci s veterinárním lékařem. Pokud je do procesu plánování v oblasti zdraví zvířat na farmě zapojen odborník na doplňkovou nebo alternativní medicínu, musí na vytváření plánu v oblasti zdraví zvířat spolupracovat s veterinárním lékařem. V rámci této spolupráce je třeba stanovit oblasti, kdy je třeba použít doplňkové léky namísto tradičních léků. Plán v oblasti zdraví stáda by měl zahrnovat přinejmenším následující aspekty: 1. popis stáda (např. systém produkce, počet zvířat, cíle produkce); 2. popis všech pravidelných opatření v oblasti zdraví a chovu zvířat, která jsou prevencí nemocí nebo zranění zvířat v chovu; 3. posouzení stávajících záznamových systémů a plánu a jejich případné vylepšení; 4. stanovení systému zpětné vazby v oblasti postmortálních údajů z jatek; 5. posouzení úrovní nemocí a stavu populace; 6. posouzení životních podmínek hospodářských zvířat na farmě:

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

7. plán ke snížení úrovní nemocí nebo zranění, příp. množství pravidelně podávaných léku s jasnými cíli a daty revizí; 8. případně plán ke zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat na farmě, s jasnými cíli a daty revizí. Krmení a zdraví: výzvy v oblasti krmení prasat z ekologického chovu Je třeba pečlivě zvážit dostupné zdroje krmiv pro prasata z ekologického chovu: nedostatek složek krmiva pocházejícího z ekologické produkce na trhu a vysoké ceny těchto složek a požadavek, aby byly systémy ekologické produkce hospodářských zvířat založeny na půdě, povedou pravděpodobně k tomu, že bude při ekologickém chovu prasat třeba využít vetší množství krmiv z vlastní produkce, než tomu je u konvenčních systémů chovu zvířat na otevřených prostranstvích. Krmivo s vysokým obsahem vlákniny bude pravděpodobně vhodné pro stáda z ekologického chovu, protože bylo prokázáno, že může mít příznivý účinek na výskyt chorobných změn, chování prasnic a úrovně sytosti (Martin and Edwards,1994; Edwards et al., 1993). Neprokázalo se, že by krmení zvířat krmivy s vysokým obsahem vlákniny vedlo k omezení spásání a tedy nižšímu poškozování pastvin (Braund et al., 1998). Může se však zhoršit stravitelnost krmných dávek a následně snížit konverzní poměr u krmiv a zvýšit množství vyměšovaných živin ve statkových hnojivech. Zatímco vetší závislost na krmivu z vlastní produkce pravděpodobně nezpůsobí žádné přímé zdravotní problémy, při používání krmiva z vlastní produkce a nedostatku běžných dodávaných vitamínů a minerálů se mohou objevit některé zdravotní problémy související s výživou. Ke konkrétním aspektům tohoto problému patří:  vysoké množství antinutričních faktorů v luštěninách, ovsu, hrachu a tritikále (žitovci);  mykotoxiny ve špatně skladovaném krmivu nebo v zrnu z ekologické produkce (může způsobit také sekundární nedostatek vitamínu E);  nedostatky ve výživě:

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

– nedostatek cholinu nebo methioninu: menší velikost vrhu nebo paraparéza; – nedostatek biotinu: dermatitida, kulhání, selhání reprodukce. Aby bylo možné zajistit krmení zvířat v jednotkách z chovaných na otevřených prostranstvích, je potřeba početnější tým ošetřovatelů. Je přitom nutno zohlednit následující faktory: – Za chladného a deštivého počasí potřeba krmiva roste. – Za horkého počasí probíhá krmení brzy ráno nebo pozdě večer. – Krmivo je rozptýleno na dostatečně rozlehlé ploše, aby nedošlo k jeho nechtěnému udusání. – Dobré pastevecké schopnosti mohou předejít výskytu syndromu hubených prasnic (přezkum bodového hodnocení stavu, seskupování podle podmínek při odstavu), syndromu tlustých prasnic (mastitida/metritis.agalactiae syndrom) a porodních problému, především tehdy, jsou-li březí prasnice drženy na nových vydatně zatravněných prostranstvích (odpovídající snížení dávek před porodem). – Aby se zamezilo stresu, je nezbytné přidělovat krmivo rychle. – Stresu a agresi se předchází tak, že je krmivo dostatečně rozptýleno (2 metry na prasnici nebo více hromádek krmiva, než je počet prasnic ve skupině). Sestavování krmných dávek je obtížnější, pokud jsou používány vedlejší produkty živočišného původu a produkty vzniklé zpracováním obilovin. Krmné dávky prasat však mohou obsahovat několik alternativních složek z ekologické produkce. Následuje přehled možných alternativ a stručný popis výhod a nevýhod jejich použití ve výživě prasat. Přibližné nutriční složení těchto krmných složek je uvedeno v tabulce 1. Nutriční složení se liší v závislosti na pěstitelské oblasti, použité metodě zpracování, rozdílech v jednotlivých letech, zralosti rostliny a dalších parametrech. Nejlepším způsobem stanovení nutričního složení je shromáždění jednotlivých vzorků všech přísad ve složení krmiva a jejich zaslání do komerční laboratoře k rozboru živin.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Tabulka 1. Porovnání nutričních hodnot potenciálních složek používaných v rámci systému krmení prasat (1) (2) Složka, %

Antinutriční faktory (3)

Zdroje

Fagopyrin, inhibitor

energie

trypsinu, taniny

Ječmen, 6 řad Nahý ječmen Pohanka Kukuřice Kukuřice a kukuřičná krmná moučka Oves Nahý oves Žito

Čirok, zrno Inhibitory trypsinu, námel, rozpustné

Tritikálie

pentosany

(žitovec)

Taniny

Pšenice, tvrdá

Inhibitory trypsinu,

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

červená,

námel, rozpustné

jarní

pentosany

Zdroje proteinu Vojtěška, sušená

Saponiny, taniny

Řepka olejka

Glukosinoláty, taniny,

(4)

myrosináza

Bob

Inhibitory trypsinu,

Čočka,

hemaglutinin a taniny

semena

Inhibitory trypsinu a

Hrách setý

chymotrypsinu, taniny

Sójové

Inhibitory trypsinu,

boby,

hemaglutinin

plnotučné Sójový šrot,

Inhibitory trypsinu,

extrudovaný

ureáza, hemaglutinin,

Slunečnicová

lektin

semínka (4)

(1) nutriční hodnoty jsou uvedené na základě průměrného množství krmiva, přepočteného na obsah vlhkosti.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

(2) Mezní limity koncentrace jednotlivých složek v krmivu jsou uvedeny v následujících diskuzích k jednotlivým zrninám. (3) Všechna zrna obilovin obsahují různé úrovně fytátu a mohou obsahovat mykotoxiny. (4) Hodnoty získané z publikace Nontraditional Feed Sources for Use in Swine Production, P.A. Thacker and R.N. Kirkwood (eds.), 1990, Butterworth Publishers, Stoneham, MA. (Netradiční zdroje krmiv a jejich využití v produkci prasat) Veškeré ostatní nutriční hodnoty získané od Národní výzkumné rady (National Research Council – NRC) (1998, 1988). (5) N/A = není k dispozici. Zdroje energie Zrna obilovin představují ve výživě prasat hlavní zdroj energie. Obsahují velké množství sacharidů (škrob), jsou chutné a velice dobře stravitelné. Neobsahují však dostatek lyzinu (a dalších aminokyselin), vitamínů a minerálů, které by pokryly potřebu prasat. Aby bylo možné splnit požadavky na aminokyseliny, vitamíny a minerály, a zajistit tak optimální zdraví a výkon zvířat, je třeba doplnit stravu založenou na zrnech obilovin o další složky. Kukuřice má ze všech zrn obilovin nejvyšší energetickou hodnotu a představuje v mnoha situacích z obecného hlediska ekonomicky nejvýhodnější zdroj zrna uplatňovaný ve výživě prasat. Protože jsou druhy geneticky upravené kukuřice v současné době často pěstovány za komerčních podmínek, může dojít k neúmyslnému zkřížení jejich pylu s kukuřicí pěstovanou v souladu se standardy ekologického zemědělství. Kukuřice a kukuřičná krmná moučka představují krmivo, které lze pěstovat přímo v zemědělském podniku a začlenit do výživy prasat. Ve srovnání s většinou dalších zdrojů energie se jedná o nízkoenergetickou potravinu, která optimálně doplňuje výživu zvířat na konci růstové fáze a v období březosti. V některých oblastech může dojít podobně jako u kukuřice na

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

zrno k neúmyslnému zkřížení pylu geneticky neupravované kukuřice s geneticky upravovanou kukuřicí. Pšenice má podobnou krmnou hodnotu jako kukuřice, a pokud není drcená příliš najemno, je velice chutná. Zpravidla se však jedná o výrazně dražší energetický zdroj, než je kukuřice. Ječmen obsahuje větší množství vláknin a proteinů než kukuřice. Protože je bohatší na vlákniny, pohybuje se hodnota energie v rozsahu 90 až 100 % kukuřice. Ječmen vysoké kvality může ve výživě prasat představovat vynikající zdroj zrna. Nahý ječmen obsahuje více proteinu a méně vláknin než běžný ječmen. Navzdory jeho vyšší nutriční hodnotě ve srovnání s běžným ječmenem, je výkon prasat krmených běžným ječmenem a nahým ječmenem zpravidla srovnatelný. Oves, podobně jako ječmen, obsahuje vyšší podíl vlákniny a proteinu než kukuřice a představuje cca 80 % energetické hodnoty kukuřice. Nahý oves je výrazně chudší na vlákniny a bohatší na oleje a proteiny než běžný oves. Výsledkem je, že je obsah stravitelné energie nahého ovsu o 30 až 35 % vyšší než u běžného ovsa. Nahý oves se vyznačuje dobrým vyvážením aminokyselin. Lyzin a methionin v něm obsažené jsou přítomny v množství, které pokrývá potřebu prasat. Pokud je nahý oves používán ve výživě prasat v konečné fázi růstu jako jediný zdroj zrna a je doplněn pouze o omezené množství proteinu, může přispět ke zlepšení jejich schopnosti růstu. Nutriční hodnota obsažená v zrnech čiroku je podobná jako u kukuřice a může tedy zcela nahradit kukuřici ve výživě prasat. Speciální druhy odolné vůči ptákům s vysokým obsahem taninu představují pouze 80 až 90 % krmné hodnoty kukuřice. Aby bylo možné čirok efektivně

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

využívat ve výživě, je třeba jej rozmělnit, protože jeho zrna jsou malá a velice tvrdá. v ČR se čirok pěstuje velmi omezeně. Pohanka je běžně pěstována pro lidskou spotřebu. Kvalita proteinů obsažených v pohance je považovaná za velice dobrou. Množství stravitelné energie v pohance je ve srovnání s jinými zrny vlivem vysokého obsahu vláknin a nízkého obsahu olejů nízké. Dalším významným faktorem omezujícím používání pohanky ve výživě prasat je přítomnost antinutričního faktoru, fagopyrinu, který způsobuje vznik kožních lézí a intenzivní škrábání, jsou-li prasata vystavena slunečnímu světlu. V konečné fázi růstu prasat by neměla tvořit více než 50 % stravy a v období březosti více než 80 % stravy. Je třeba se vyvarovat používání pohanky v počátečním období a v období laktace prasnic. Dle dostupných informací a vlastních zkušeností bych nedoporučoval vyšší podíl pohanky v krmné dávce jak 20%. Žito se vyznačuje ve srovnání s pšenicí a ječmenem střední energetickou hodnotou a má podobný obsah proteinu jako ječmen a oves. Přestože je vyvážení aminokyselin podobné jako u ječmene a pšenice, stravitelnost aminokyselin je o 5 až 10 % nižší. Žito je navíc náchylné k napadení námelem, což je houba, která má negativní vliv na zdraví a výkon prasat. Žito navíc obsahuje několik toxických antinutričních faktorů, které snižují jeho nutriční hodnotu pro prasata. Množství žita, které lze podat prasnicím v období březosti, není omezeno, doporučuje se však horní omezení 50 % na konci růstové fáze prasat a 40 % v období laktace. Zdroje proteinu Plnotučné sójové boby obsahují přibližně z 18 % olej a mají největší význam ve výživě odstávčat a prasnic v období laktace. Výzkum provedený na univerzitě v Nebrasce prokázal, že krmné dávky prasat v období březosti obsahující surové sójové boby (bez tepelného ošetření) zajistí uspokojivý výkon prasnic. Aby však mohly být používány ve výživě prasat ve všech ostatních fázích produkce, musejí být sójové boby tepelně ošetřeny. Po řádné tepelné úpravě

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

představují sójové boby pro prasata vynikající zdroj proteinu. Sójové boby obsahují antinutriční faktory včetně inhibitoru trypsinu, ureázy a hemaglutininu. Inhibitory trypsinu a ureázy lze zničit pražením nebo extrudováním. Nadměrné zahřívání snižuje stravitelnost aminokyselin a je třeba mu předcházet. Protože sójové boby obsahují o 3 až 15 % více energie než sójový šrot, je třeba zvýšit množství ostatních živin v krmivu. Kompenzuje se tak nižší spotřeba krmiva, ke které přirozeně dochází v případě, že je používáno vysoce energetické krmivo. Extrudovaný sójový šrot (insolventní) lze použít jako ekologickou náhradu běžným způsobem vyráběného sójového šrotu. Sójové boby z ekologické produkce lze mechanicky extrudovat a vyrábět z nich šrot vysoké kvality obsahující vysoké množství proteinu a energie. Úroveň tuku ve šrotu musí být v rozmezí mezi 5 a 10 % v závislosti na obsahu vlhkosti bobu a efektivitě získávání oleje při jejich zpracování. Extrahované (chemickou cestou) šroty jsou v EZ zakázány. Hrách setý se pěstuje především pro lidskou spotřebu, může však efektivně nahradit podíl zrna a proteinu ve výživě prasat. Hrách obsahuje velké množství stravitelné energie a je dobrým zdrojem lyzinu. Je však chudý na methionin a tryptofan, což omezuje jeho možnost využití ve výživě prasat. Hrách lze zahrnout do výživy prasat v počáteční fázi růstu až z 15 % a prasnic z 15 % a může zcela nahradit sójový šrot ve výživě prasat v konečné fázi růstu. Hrách obsahuje také antinutriční faktory včetně inhibitoru trypsinu a hemaglutininu; úrovně těchto faktorů však zpravidla nejsou tak vysoké, aby omezovaly výkon prasat. Mnoho producentů se rozhodne pěstovat hrách setý a ječmen, protože tyto dvě složky lze úspěšně začlenit do programu krmení prasat. Nutriční kvalita vojtěšky kolísá v závislosti na fázi zralosti, úrodnosti půdy a postupech sklízení této rostliny, manipulace s ní a uskladnění. Čím je vojtěška v čase sklizně zralejší (nebo při konzumaci, je-li spásána), tím je její nutriční hodnota pro prasata nižší. Zralá vojtěška je oproti nedostatečně zralé vojtěšce bohatší na vlákniny a chudší na proteiny.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Hlavním faktorem, který omezuje nutriční hodnotu vojtěšky ve výživě prasat, je její nižší obsah stravitelné energie. Ve srovnání se zrny obilovin obsahuje vojtěška pouze poloviční množství stravitelné energie. Vojtěška je dobrým zdrojem většiny vitamínů a je vynikajícím zdrojem vitamínů A, E a K. Vojtěška je bohatá na vápník, obsahuje však pouze průměrné množství fosforu. Krmné dávky obsahující vojtěšku tedy musejí být doplněny o fosfor, aby byl zachován požadovaný poměr vápníku a fosforu (1:1 až 1,5:1). Vojtěška obsahuje také saponiny a taniny, což jsou antinutriční faktory, které omezují míru růstu prasat. Využití vojtěšky ve výživě odstávčat a mladých prasat v růstu se vzhledem k její nižší energetické stravitelnosti, horší chuti a přítomnosti antinutričních faktorů nedoporučuje. Vojtěška je vhodnější k použití ve výživě prasnic než prasat v období růstu. Prasnice mají vetší kapacitu pro fermentaci v zadním střevě, což usnadňuje stravitelnost vláknin a umožňuje lepší využití energie. Řepka olejka obsahuje ze 40 % olej a z 20 % proteiny a slouží tedy jako vysoce energetický zdroj se středně vysokým obsahem proteinu. Řepku olejku lze ve výživě prasnic efektivně využít z 15 % ve všech fázích vyjma období březosti a laktace, kdy je třeba její využití omezit na 10 %. Při pěstování velkého množství řepky olejky pro komerční využití jsou využívána geneticky upravená semena. Je tedy třeba věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby nebyla používána semena jiná než semena z ekologické produkce s potenciálem ke genetickému posunu, podobně jako je tomu u kukuřice. U nás se používají především řepkové pokrutiny. Bob obsahuje 24 až 30 % proteinu a střední úroveň stravitelné energie ve srovnání se sójovým šrotem a ječmenem. Bob je chudý na oleje (1,5 %) a olej obsahuje vysoké procento nenasycených mastných kyselin. Pokud jsou boby uskladněny déle než týden po rozmělnění, jsou náchylné ke zhořknutí. Boby obsahují několik antinutričních faktorů včetně inhibitoru trypsinu, hemaglutininu a taninu. Aby byla dosažena optimální nutriční hodnota, musejí boby projít procesem pražení nebo extrudování, než budou podány zvířatům. Boby lze do výživy

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

prasat v počáteční fázi růstu začlenit z 15 %, do výživy prasat během růstu z 20 % a do výživy prasnic z 15 %, aniž by byl negativně ovlivněn jejich výkon. Čočka je chudší na lyzin, methionin a threonin než hrách. Čočka může představovat ve výživě prasat až 30 % v případě, že jsou krmné dávky sestaveny tak, aby dostatečně pokryly množství potřebných aminokyselin. V ČR se prakticky nepoužívá ke krmení prasat. Semínka slunečnice jsou bohatá na olej (40 %) a vlákniny (29 %) a obsahují středně vysoké množství proteinu (20 %). Semínka slunečnice bez tepelného ošetření jsou stravitelnější než semínka po tepelné úpravě. Horní hranice zařazení semínek do výživy odstávčat a prasat v konečné fázi vývoje je 10 %, prasat v období březosti 30 % a prasnic v období laktace 20 %. Podobně jako u řepky olejky a kukuřice je velké množství geneticky upravených semínek slunečnice používáno v komerční produkci. Aby mohla být semínka považována za produkty ekologického zemědělství, je třeba přijmout odpovídající opatření. Slunečnice se u nás také prakticky prasatům nekrmí. Doporučované krmné dávky Příklady krmných dávek pro prasata v růstu, prasnice v období březosti a prasnice v období laktace jsou uvedeny v tabulce 2. – 7. Tyto krmné dávky byly sestaveny tak, aby zvířeti poskytovaly kompletní výživnou hodnotu, aniž by musely být doplněny pícninami nebo pastvou. Představují několik příkladů toho, jak lze zkombinovat mnoho různých složek tak, aby vyhovovaly potřebám produkce masa u prasat z ekologického i běžného chovu. Vzorové krmné dávky jsou založeny na hodnotách celkového nutričního obsahu vybraných složek uvedených v tabulce a nezohledňují rozdíly v nutriční stravitelnosti jednotlivých složek. Jakmile je stanoveno, které složky budou použity při sestavování konkrétních krmných dávek, je třeba vypočítat výsledné krmné dávky na základě množství stravitelných aminokyselin a fosforu. Jedině tak lze zaručit optimální výkon prasat. Krmné dávky jsou uvedeny pro letní i zimní

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

období. Během zimních měsíců zkonzumují prasata více krmiva, aby pokryla požadavky na energii pro zachování svých životních funkcí. Z tohoto důvodu mohou krmné dávky obsahovat nižší koncentrace aminokyselin, aby bylo pokryto množství aminokyselin nezbytných pro růst prasat. Do výživy prasat lze začlenit řadu krmných složek. Správné sestavení krmných dávek je však nezbytné proto, aby byly uspokojeny výživové potřeby zvířat. Jednotlivé složky se budou určitým způsobem lišit od předpokládaných úrovní obsahu živin v těchto vzorových krmných dávkách. Před sestavením krmných dávek by tedy mělo být provedeno odebírání vzorku z těchto krmiv a rozbor živin, které jsou v nich obsaženy. Požadavky prasat na živiny se budou lišit v závislosti na genetických předpokladech, prostředí, ve kterém se zvířata pohybují, fázi růstu a stáří. Producenti by měli zohlednit všechny dostupné krmné složky, které splňují specifikace ekologických nařízení, a teprve poté sestavit krmné dávky. Tyto dávky by měly zahrnovat složky s obsahem živin, které nejlépe odpovídají požadavkům dané farmy, a ceně živin, které jsou obsaženy v daných složkách. Krmné dávky sestavené tak, aby splňovaly požadavky ekologických nařízení, mohou vést ve srovnání s běžnými dávkami ke snížení výkonu, protože je obtížné splnit všechny nutriční potřeby. Producenti by měli při sestavování krmných dávek využívat příslušný program nebo by se měli poradit s odborníkem na výživu. Protože je u nás velmi obtížné vypěstovat nebo nakoupit dostatečné množství kvalitních ekologických jadrných krmiv a často musí farmář sestavovat krmnou dávku z toho, co zrovna má, je vhodné při tvorbě krmné dávky spolupracovat se zkušeným výživářem, nejlépe s praxí v EZ. Tabulka 2. Principy výživy prasat z ekologického chovu v počáteční fázi růstu, bez přikrmování na pastvě (hmotnost prasat 15 – 35 kg). Léto

Zima

Složka, % Ječmen Kukuřice Oves, nahý

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Pšenice Řepka olejka Hrách setý Sójové boby, plnotučné Extrudovaný sójový šrot Difosforečnan vápenatý Uhličitan vápenatý Sůl Vit./TM Premix Vypočítané nutriční složení ME, kcal/kg Hrubé proteiny, % Lyzin, % Vápník, % Fosfor, %

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

(1) Nízká koncentrace energie může vést k pomalejšímu růstu a horší konverzi krmiva, než je očekáváno. Tabulka 3. Principy výživy prasat z ekologického chovu v pozdní fázi růstu, bez přikrmování na pastvě (hmotnost prasat 35 – 60 kg). Léto

Zima

Složka, % Ječmen Kukuřice Kukuřice a kukuřičná krmná moučka Oves, nahý Pšenice Řepka olejka Hrách setý Sójové boby, plnotučné Extrudovaný sójový šrot Difosforečnan vápenatý Uhličitan vápenatý Sůl Vit./TM

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Premix Vypočítané nutriční složení ME, kcal/kg Hrubé proteiny, % Lyzin, % Vápník, % Fosfor, % (1) Nízká koncentrace energie může vést k pomalejšímu růstu a horší konverzi krmiva, než je očekáváno.

Tabulka 4. Principy výživy prasat z ekologického chovu v první fázi výkrmu, bez přikrmování na pastvě (hmotnost prasat 60 – 80 kg).

Léto

Zima

Složka, % Ječmen Kukuřice Kukuřice a kukuřičná krmná moučka

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Oves, nahý Pšenice Řepka olejka Hrách setý Sójové boby, plnotučné Extrudovaný sójový šrot Difosforečnan vápenatý Uhličitan vápenatý Sůl Vit./TM Premix Vypočítané nutriční složení ME, kcal/kg Hrubé proteiny, % Lyzin, % Vápník, % Fosfor, %

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

(1) Nízká koncentrace energie může vést k pomalejšímu růstu a horší konverzi krmiva, než je očekáváno. Tabulka 5. Principy výživy prasat z ekologického chovu v konečné fázi výkrmu, bez přikrmování na pastvě (hmotnost prasat > 80 kg). Léto

Zima

Složka, % Ječmen Kukuřice Kukuřice a kukuřičná krmná moučka Oves Pšenice Hrách setý Sójové boby, plnotučné Extrudovaný sójový šrot Difosforečnan vápenatý Uhličitan vápenatý Sůl Vit./TM Premix

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Vypočítané nutriční složení ME, kcal/kg Hrubé proteiny, % Lyzin, % Vápník, % Fosfor, %

(1) Nízká koncentrace energie může vést k pomalejšímu růstu a horší konverzi krmiva, než je očekáváno. Tabulka 6. Principy výživy prasat z ekologického chovu v období březosti, bez přikrmování na pastvě (1)

Léto

Zima

Složka, % Ječmen Kukuřice Kukuřice a kukuřičná krmná moučka Oves

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Pšenice Vojtěška, sušená Řepka olejka Hrách setý Sójové boby, plnotučné Extrudovaný sójový šrot Difosforečnan vápenatý Uhličitan vápenatý Sůl Vit./TM Premix Vypočítané nutriční složení ME, kcal/kg Hrubé proteiny, % Lyzin, % Vápník, % Fosfor, %

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

(1) Předpokládaná úroveň krmných dávek činí 2 kg/prasnici/den v letním období a 3,5 kg/prasnici/den v zimním období. Počáteční hmotnost prasnice je 160 kg, přírůstek váhy v období březosti 20 kg, očekávaná velikost vrhu 10 prasat Tabulka 7. Principy výživy prasat z ekologického chovu v období laktace (1) Léto Složka, % Ječmen Kukuřice Oves, nahý Vojtěška, sušená Hrách setý Sójové boby, plnotučné Extrudovaný sójový šrot Difosforečnan vápenatý Uhličitan vápenatý Sůl Vit./TM Premix Vypočítané

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

nutriční složení ME, kcal/kg Hrubé proteiny, % Lyzin, % Vápník, % Fosfor, % (1) Nepředpokládá se porod v zimě, pokud nejsou prasnice a prasata ustájeny ve vnitrních prostorách. Pícniny ve výživě prasat S ohledem na produkci masa u prasat lze úspěšně doplnit kompletní krmné dávky o pícniny nebo silážovaná krmiva. Před rokem 1950 byla pastva považovaná za neodmyslitelnou součást většiny krmných programů u prasat, protože poskytuje vitamíny, minerály a neidentifikované faktory růstu. Pícniny mohou mít zvláštní uplatnění ve výživě prasat z ekologického chovu. Druhy pícnin, zralost, podmínky růstu a zvyky prasat při pasení – všechny tyto faktory ovlivňují nutriční hodnotu strávených pícnin. K dispozici je však pouze malé množství dat, která by umožnila odhadnout množství pícnin zkonzumovaných prasaty a jejich nutriční hodnotu. Z tohoto důvodu přikládá většina odborníku na výživu prasat pícninám při sestavování krmných dávek v rámci výživy prasat chovaných na pastvě pouze malý nebo žádný význam. U skladovaných pícnin používaných při výživě prasat nebo podávaných jako silážové krmivo lze provést analýzu nutričního obsahu. Nutriční obsah takovýchto pícnin lze tedy zohlednit při sestavování krmných dávek. Je třeba si přitom uvědomit, že stravitelnost živin v těchto pícninách je zpravidla nižší než v případě zrna.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Ke zvláštním znakům při využívání pícnin ve výživě prasat patří:  S ohledem na vyšší obsah vláknin a nízkou koncentraci energie mají pícniny pouze omezené využití ve výživě mladých prasat (především prasat, která váží méně než 20 kg) a prasat v období laktace.  Využitelnost pícnin je nejvyšší v raném období zralosti.  Prasata přijímají z pícnin více živin, poté co uplyne období k přizpůsobení v délce nejméně dvou měsíců.  Pokud pícniny představují více než 25 % celkové výživy, tak by měl být obsah hrubých proteinů v kompletním krmivu mírně vyšší než při běžné výživě založené na zrnu a sójových bobech, protože stravitelnost proteinů v pícninách je nižší.  Pokud jsou zdrojem pícnin pastviny, je třeba pastviny střídat, aby nedošlo u prasat k rozšíření parazitů nebo k bakteriální infekci.  Pícniny mohou být při spásání prasaty výrazně poškozeny, a to především v období zakořeňování na jaře a na podzim. Omezená hustota chovu přispěje k ochraně pastvin a ke zvýšení jejich odolnosti.  Prasata chovaná volně na pastvinách mohou ve srovnání s prasaty, jejichž pohyb je trvale omezen, růst v důsledku vysokého příjmu vláknin a zvýšené fyzické námahy pomaleji a mohou vyžadovat více krmiva na jednotku přírůstku. Systémy pastvin Používání pícnin může snížit náklady na doplnění výživy zrnem a proteiny. U systémů pastvin dochází ke snížení nákladů na vybavení a výstavbu a následně k redukci fixních nákladů na produkci. Pícniny dobré kvality mohou v období příznivém pro pěstování pícnin pokrýt až 50 % potřeby zrna a doplňku stravy. Jeden hektar dobrých pastvin může poskytnout za sezónu výživu až pro 15–20 prasat. V dalších obdobích roku se však bude kvalita pícnin a jejich dostupnost lišit. Nedostatek nezbytných živin bude třeba pokrýt zrnem a proteiny.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Doporučení ohledně hustoty chovu prasat na konci růstové fáze se výrazně liší v závislosti na dostupnosti a kvalitě pícnin, které jsou ovlivňovány úrodností půdy, druhem pastvin, množstvím srážek a ročním obdobím. Doporučení, která se týkají prasat vážících méně než 50 kg, povolují 35–70 prasat na hektar a 20–40 prasat vážících více než 50 kg na hektar. Tato čísla lze výrazně zvýšit uplatněním intenzivnějšího systému řízení, jako je například střídání pastvin. Výzkum zabývající se přínosem živin z pastvy, aktuální genetikou a řízením chovu prasat je omezen. Vzorová směs pastvin může být tvořena semeny pro stálé, střídavé nebo jednoleté pastviny. Stálá pastvina může obsahovat semena lipnice, jetele bílého, srhy říznačky a tolice vojtěšky. Střídavá pastvina může obsahovat tolici vojtěšku, jetel luční (červený), jetel plazivý, komonici, jetel zvrhlý (švédský), srhu říznačku, sveřep a bojínek luční. Jednoletá nebo dočasná pastvina může zahrnovat brukev, řepku, sójové boby, černooký hrách (cowpeas), bob, pomeč, žito, oves, pšenici, ječmen, hrách setý a směsici travin a luštěnin. Uvedené vzorové krmné dávky nepředpokládají s ohledem na širokou řadu pícnin a typů pastvin, že by bylo třeba při pasení zvířat krmné dávky doplňovat. Mimo to je třeba krmné dávky upravit s ohledem na živiny, které poskytuje daná pastvina.

Produkce drůbeže: řízení a chov Chov drůbeže na ekofarmách je oproti ostatním systémům ekologické živočišné produkce méně rozvinutý. V Evropě zatím nejsou dlouhodobější zkušenosti a v ČR je ekochov drůbeže zcela na počátku. Důvodem je především vysoká náročnost chovu a ekonomika produkce (vysoká nákladová cena). Z obecného hlediska je podíl drůbežích produktů na trhu nižší než podíl jiných produktů (von Borell and Sorensen, 2004, liv prod. sci 90:3). V důsledku toho je k dispozici méně praktických poznatků, na kterých by bylo možné založit hodnocení v oblasti zdraví a rady v oblasti životních podmínek. Některé systémy produkce ve volném výběhu se mohou v mnoha ohledech velmi

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

podobat některým systémům ekologické produkce a získané poznatky a vědecké údaje lze použít k doplnění nedostatečného množství informací o systémech ekologického zemědělství. Ekologický chov drůbeže je ale perspektivní a v poslední době nabývá na důležitosti. Plemena drůbeže Nařízení EU týkající se EZ včetně ekochovu hospodářských zvířat stanovuje, že je třeba provádět výběr plemene nebo linie pro ekologický chov s ohledem na schopnost zvířat přizpůsobit se místním podmínkám, na jejich vitalitu a jejich odolnost vůči nákazám. Plemena nebo linie zvířat musejí být navíc zvoleny tak, aby se předešlo určitým nákazám nebo zdravotním problémům, které se obzvláště vyskytují u některých plemen nebo linií používaných v intenzívním chovu. Přednost musí být dána místním domorodým plemenům nebo liniím. Zde přicházejí v úvahu plemena, jako jsou hempšírky, sasexky, rodajlendky, plymoutky bílé a žíhané, případně jim podobné. - Nosná plemena vhodná k produkci ve volném výběhu, jako například ISA Brown, Hyline a tradičnější plemena (např. Light Sussex a Rhode Island Red) jsou vhodná pro ekologické výrobní systémy vajec. K dalším oblíbeným plemenům v rámci systému ekologické produkce patří Black Rocks a Hebden Blacks. Novější plemeno, Bovan Goldline, se vyznačuje učenlivostí a tím, že nevyklovává peří. - Na plemeno brojlera vhodné pro systémy ekologické produkce se vztahují omezení vymezená standardy ekologického zemědělství, která stanovují minimální vek pro porážku 81 dní. Někteří ekologičtí chovatelé upřednostňují plemena, která se vyznačují rychlejším růstem a používají se častěji v systémech intenzivnějšího chovu, jako například Ross/Coby. - Hrozí tu však riziko, že by tato plemena mohla dosáhnout běžně neobchodovatelné hmotnosti a v důsledku velké hmotnosti trpět poškozením svalové a kosterní soustavy. Přestože jsou plemena vyznačující se pomalejším růstem pro ekologický chov nejvhodnější, problémem může být dostupnost a cena jednodenních kuřat. K plemenům vyznačujícím se pomalejším růstem patří: Sasso, Poulet Bronze, Poulet Grey, Sherwood Gold, Hubbard ISA 657, 257 a PAC57.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

- Ekologické zemědělství- učebnice pro školy i praxi II. díl, Bořivoj Šarapatka, Jiří Urban a kolektiv (vydal PRO-BIO Šumperk, 2005) doporučuje následující plemena a hybridy slepic chovaných pro maso: „Středně těžká plemena s kombinovanou užitkovostí, např. sasexky, plymouky- hlavně bílé, wyadontky, ale hodí se i hempšírka a rodajlendka. Z typicky masných těžkých plemen přicházejí v úvahu kornyšky, kočinky, brahmanky, orpingtonky, langšanky a dorkinky, mechelnská kukačka. V úvahu přichází i nákup hotového hybrida- kombinace otcovské linie S 44 Redbro s mateřskou linií ISA JA 57. Při volbě hybridů na chov v ekologických podmínkách je nutno záměrně vybírat z nabídky pomaleji rostoucích hybridních kombinací.“ Ustájení Typy ustájení Rozlišují se dvě hlavní kategorie ustájení drůbeže v ekologickém chovu: trvalé a mobilní. - Trvalé drůbežárny umožňují chov relativně velkého množství drůbeže. V jedné drůbežárně smí být podle NR a NK chováno nejvýše 4 800 kuřat nebo 3 000 nosnic. Tyto pevné systémy ustájení nelze snadno začlenit do komplexního systému živočišné výroby, krmiva pro drůbež se pěstují převážně na orné půdě. Hlavní výhoda trvalého ustájení drůbeže spočívá v tom, že je snazší nalézt automatická nebo částečně automatizovaná řešení k zajištění přístupu k potravě a vodě a ke sběru vajec a trusu. Výsledkem jsou tedy nižší náklady na kus. S ohledem na regulaci chorob je v případě trvalých drůbežáren obtížnější vytvořit systém, který by snižoval riziko napadení drůbeže parazity, především pak helminty. Dalším rizikem je tvorba nánosu bahna v okolí trvalých drůbežáren. Toto bahno může být vneseno do budov a znečistit ptáky a zařízení (Lampkin, 1997). Trvalé drůbežárny tvoří zpravidla systémy s pevnou plochou. Systémy s pevnou plochou tvoří často plochy pokryté stelivem, jako je např. sláma. Tyto systémy jsou zpravidla určeny k chovu brojleru.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

- Zpravidla se rozlišují dva typy mobilních drůbežáren: velké drůbežárny, které jsou přesouvány mezi výrobními cykly chované drůbeže, a menší pojízdné drůbežárny, které se přesouvají častěji. Pojízdné drůbežárny jsou omezeny velikostí a vyznačují se vysokým podílem lidské práce. Díky častému přesunu drůbeže umožňují lepší regulaci chorob. Mobilní systémy drůbežáren přirozeně omezují velikost skupiny, neboť velikost drůbežárny je z praktických důvodů omezena. Mobilní systémy lze, především z širšího pohledu, snadněji integrovat do celkového systému zemědělství. Prostory budovy Při návrhu budovy k chovu drůbeže je třeba zohlednit několik bodu souvisejících se správnými zemědělskými postupy:  zajištění suché a drolivé podestýlky;  voda a krmivo jsou v dosahu nejvýše 3 m od místa pohybu ptáků;  drůbež nemá přístup do určitých oblastí, které jsou pod kontrolou;  v budově není průvan;  do budovy nepronikají kužely světla;  žádné tmavé prostory vyjma snáškových hnízd;  kontrola výskytu hmyzu a jiných škůdců; je třeba usilovat o zajištění prevence proti hmyzu a jiným škůdcům, přestože to může být s ohledem na podmínky ve volném výběhu obtížné;  je nutno zajistit soulad s příslušnými normami pro ustájení (ekologickými a veterinárními);  drůbežárna je vybavena výstupními otvory; v bezprostřední oblasti za výstupními otvory se musí nacházet drátěné pletivo;  kvalita vzduchu (tj. nízké koncentrace čpavku, správná vlhkost, teplota a dobré větrání) je významnou součástí péče o zdraví drůbeže;  péče o podestýlku, neboť špatná podestýlka může být příčinou nemocí a zdravotních problému, jako jsou například syndrom malabsorpce, infekční burzotída, bakteriální

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

infekce,

záněty

chodidlových

plochách

končetin,

infekce

zubních

jasen

(pododermatitis); hustota chovu, zajištění přístupu k vodě, hloubka podestýlky, typ podestýlky, větrání, vlhkost, kvalita a množství krmiva souvisejí s kvalitou podestýlky;  vybavení hřady – zajištění hřadu pro nosnice umožňuje ptákům, aby se chovali přirozeně; špatná konstrukce hřadu může vést k poranění ptáků nebo jim působit bolest. Krmení ekologicky chované drůbeže Spotřeba krmiva u ekologicky chovaných brojlerů a ostatní drůbeže z volného výběhu je vyšší (horší konverze krmiv), než je tomu u intenzivně krmených ptáku (Lampkin, 1997). Spotřeba krmiva pro dosažení porážkové hmotnosti 2,75 kg je dvojnásobná vzhledem k množství krmiva potřebného k vykrmení ptáků chovaných běžným způsobem za 56 dní. Vyšší příjem krmiva u drůbeže chované v aviarech (ve voliérách) Lampkin (1997) značí, že spotřeba krmiva na vejce je u ekologicky chovaných ptáku 185 g oproti 129–144 gramům u ptáků z konvenčního chovu, a to v závislosti na linii. Gordon (1999) sestavil krmné dávky zohledňující možné zdroje proteinu z vlastní produkce, které lze využívat při ekologickém chovu drůbeže. Krmné složky, které představují potenciální zdroje proteinu, jsou mimo jiné hrách, bob, lněné semínko, řepka a oves nahý. Zdravotní stav hejn v ekologických chovech Ekologický přístup V rámci prevence nákaz (virových infekcí) je využíváno očkování a v rámci prevence bakteriálních infekcí různá opatření vztahující se k prostředí, ve kterém se zvířata pohybují (kvalita vzduchu). Normy týkající se zdraví ekologicky chovaných zvířat omezují podávání preventivních léku (antibiotik). Přihlédne-li se k této skutečnosti a důsledkům chování zvířat ve výbězích, je zřejmé, že systémy ekologické produkce jsou potenciálně více ohroženy některými

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

nákazami. Nízká intenzita chovu a přístup na otevřená prostranství snižují potenciální riziko výskytu nákaz spojovaných s vysokou hustotou produkce, velkým množstvím zvířat, uzavřeným prostranstvím a omezeným pohybem. Očkování založené na posouzení rizik a poznatku, které byly získány z dobrých základních hygienických návyků a péče o zdraví zvířat z běžného chovu, může pro systémy ekologické produkce představovat přínos. Podle základních principů EZ lze zdraví nejlépe podpořit tak, že bude zachována rozmanitost druhu na všech úrovních a budou zlepšeny imunologické systémy drůbeže. V průběhu některých průzkumů byly stanoveny konkrétní nemoci a zdravotní problémy drůbeže z ekologického chovu. Permin and Nansen (1996) a Permin et al (1999) poukazují na to, že drůbež z ekologického chovu je náchylná k řadě nemocí, včetně ektoparazitu, které se do jejich těla dostanou na pastvě. Lampkin (1997) jmenuje kokcidiózy, vyklovávání peří, kanibalismus a endoparazity; představují podle něj významné potenciální problémy pro systémy ekologické produkce a ostatní produkce ve volném výběhu. Specifická rizika týkající se produkce ve volném výběhu zahrnují následující faktory: - Lidé Mohou na farmu zanést zárodky nákaz. Choroba se přenáší ve formě prachu nebo statkového hnojiva na oblečení, zejména obuvi. - Zařízení

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Je nezbytné, aby bylo použité zařízení, zakoupené od jiných chovatelů drůbeže, v dobrém stavu a aby bylo před použitím důkladně dezinfikováno. Zařízení je třeba řádně vyčistit a dezinfikovat mezi jednotlivými výrobními cykly chované drůbeže. Na zařízení se mohou přenést neštovice drůbeže, infekční burzitida drůbeže, Markova choroba, kokcidiózy, hlísti a další infekční nemoci. Markova choroba může představovat významný problém pouze při chovu kuřat. Manipulace s vejci a skladovací zařízení jsou zdrojem infekce salmonely. Vozidla a přepravní zařízení mohou také přenášet nemoci. Zárodky nemocí jsou v tomto případě obsaženy ve stopách krve, prachu, peří, trusu nebo ostatním odpadu z drůbeže. - Ustájení S ustájením se pojí několik potenciálních rizikových faktoru způsobujících nemoci. Nevhodné nebo nesprávně rozvržené budovy se mohou stát přirozeným útočištěm škůdců a nákaz: například potkanů, divokého ptactva nebo roztočů. Zdrojem infekce salmonely jsou mimo jiné i potkani. Drůbežárny by tedy měly být dobře rozvrženy tak, aby tam nebyly tmavé kouty a aby byly bez vlhkosti a dobře větrané. - Hmyz Mnoho druhu hmyzu přenáší nemoci. Přestože nelze systémy zcela zbavit potenciálně nebezpečného hmyzu, mohou správné hygienické postupy a dobré rozvržení prostoru budov přispět významnou měrou ke snížení jejich negativního vlivu. - Přenašeči nemocí Někteří ptáci mohou prodělat subklinickou nákazu, vyléčit se z určité nemoci nebo být vůči nějaké nemoci odolní, a být tedy přenašečem nákazy. Nedoporučuje se zavádět do chovu drůbež neznámého původu. Kuřice připravené ke snášce jsou potenciálním zdrojem infekce.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

Doporučuje se, aby kuřice připravené ke snášce pocházely z jednoho známého zdroje. - Věkově smíšená hejna Přestože často není z ekonomického hlediska možné, aby malovýrobci zabývající se ekologickým chovem chovali v rámci své farmy pouze hejna jednoho stáří, doporučuje se, aby byla hejna různého stáří držena odděleně. Zabrání se tak šíření infekce prostřednictvím přenašečů. - Druhově smíšená hejna Členové určitého druhu drůbeže, který je přirozeně odolný vůči určité nemoci, se mohou stát přenašečem této nemoci na jiné druhy drůbeže. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby nebyly různé druhy chovány pohromadě. Týká se to zejména kuřat a krůt a problému histomoniázy (tzv. černohlavosti) a mykoplasmózy. Zdrojem nákazy mohou být také exotičtí ptáci.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

MODUL 7 ZVÍŘATA A KRMNÉ PLODINY Návrhy domácích úkolů 1. Navštivte webové stránky www.agroporadenstvi.cz a www.pro-bio.cz. Najděte si 2 sobě nejbližší poradce na ekologické zemědělství a zkontaktujte je s krátkým dotazem vyplývajícím z dalších úkolů. Na prvním odkazu najdete tzv. registr poradců a podle regionu a zaměření poradce si najdete toho svého. Měl by mít působnost ve Vašem kraji a podoblast poradenství ekologické zemědělství. Na druhém odkazu najdete tzv. regionální správce regionálních center PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a podle Vašeho regionu si opět najdete toho svého.

2. Sežeňte si potřebnou legislativu pro ekologické zemědělství, tj. Zákon č. 242/2000 Sb., Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (typ na www.mze.cz, odkaz zemědělství, ekologické zemědělství, legislativa). Dle zájmu si tuto legislativu pročtěte. Nastudujte si blíže NK č. 889/2008- článek I. až 24. a dále přílohu tohoto nařízení č. III. až VII. Zkuste si vypsat postřehy, které se Vás bezprostředně týkají, které Vás překvapily, s kterými plně souhlasíte nebo naopak nesouhlasíte a body, kterým nerozumíte. Na věc, která Vám není jasná se zkuste zeptat Vámi vybraného poradce. 3. Najděte si ekologický zemědělský podnik, ekofarmu z Vašeho regionu nebo sousedního s živočišnou výrobou- jednu ekofarmu s chovem masného skotu, jednu s chovem mléčného skotu, jednu s chovem ovcí nebo koz a jednu s chovem monogastrů (tj. prasat nebo drůbeže), nejlépe s finalizací produkce (výroba a prodej mléčných výrobků, masných výrobků, vajec apod.). Hledat můžete na internetu (www.pro-bio.cz, vyhledávač např. Google) nebo zkontaktovat poradce. O všech 4 farmách shromážděte informace, jako je výměra, zaměření RV, ŽV, jaké dělají produkty nebo služby atd. Jednu z nich osobně navštivte (samozřejmě po předešlé domluvě a ideálně při dni otevřených dveří apod.). Co se Vám tam líbilo a co naopak nelíbilo, co byste udělal lépe.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

4. Zpracujte jednoduchý podnikatelský záměr nebo plán přechodu konvenční farmy na ekologické zemědělství s důrazem na živočišnou výrobu. Pokud je to možné, využijte služeb poradce. Plán zpracujte na svojí vlastní farmu nebo na existující cizí farmu, příp. na modelovou farmu. 5. Zjistěte, které tři kontrolní organizace kontrolují a certifikují ekofarmy v ČR Projděte jejich webové stránky a zhodnoťte jejich obsah včetně ceníku služeb. 6. Najděte sazby dotací na EZ a aplikujte je na vlastní farmu. Využijte opět web MZe ČR. 7. (pouze pro poradce) Pokuste se zúčastnit poradenské návštěvy Vašeho zpřízněného poradce. Pokud se Vám to podaří, udělejte si z této návštěvy maximum poznámek, otázek, postřehů, námětů pro Vaší vlastní praxi.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

MODUL 7 ZVÍŘATA A KRMNÉ PLODINY TEST ZÍSKANÝCH ZNALOSTÍ Vlastní hodnocení – zvířata a krmné plodiny (EcoFarmer) 1) Ekologicky chovaná zvířata lze přivést do stáda z konvenčních zemědělských podniků, pokud nejsou k dispozici zvířata z ekologického chovu. Platí, že: a) telata musejí být mladší 6 měsíců. b) telata musejí být mladší 12 měsíců. c) jehňata a kůzlata musejí být mladší 60 dnů. d) jehňata a kůzlata musejí být mladší 60 dnů. e) selata musejí vážit méně než 50 kg. f) selata musejí vážit méně než 35 kg. 2) Celkové množství statkových hnojiv používaných v zemědělském podniku na hektar nesmí přesáhnout: a) 85 kg dusíku ročně. b) 170 kg dusíku ročně. c) 255 kg dusíku ročně. d) 340 kg dusíku ročně. 3) V případě ekologické produkce skotu „Politika úzce uzavřeného stáda“: a) je důrazně doporučována, ale není vyžadována předpisy. b) není důležitá. c) by měla být považovaná za certifikovaný ekologický postup. d) je jednou z mnoha dalších strategií. 4) Plán týkající se zdraví a dobrých životních podmínek hospodářských zvířat by měl zahrnovat: a) obecný plán ke snížení úrovní nemocí. b) systém záznamů nemocí. c) systém záznamů a monitorování nemocí. d) systém monitorování nemocí. 5) Používání geneticky modifikovaných organismů a růstových stimulátorů v krmivech pro dobytek: a) není povoleno. b) je povoleno, ale nedoporučuje se. c) se doporučuje. d) je přípustné. 6) Hlavní cíle politiky chovu prasat z ekologické produkce jsou: a) ekonomika zisku.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace

www.e-ecofarming.eu

MODUL 7 – EKOFARMÁŘ

b) vhodnost jatečně upravených těl pro vybraný trh. c) dobré tukové zásoby. d) dobré mateřské instinkty. 7) Kukuřice a kukuřičná krmná moučka představují pro chov prasat krmivo: a) s vysokou koncentrací energie a vysokými náklady. b) s nízkou koncentrací energie a vysokými náklady. c) s nízkou koncentrací energie a nízkými náklady. d) s vysokou koncentrací energie a nízkými náklady. 8) Tepelně upravené sójové boby se při chovu prasat používají, protože: a) zlepšují chuť krmiva. b) zvyšují stravitelnost aminokyselin. c) deaktivují nebo ničí antinutriční složky. d) štěpí sacharidy na jednoduché cukry. 9) Produkce drůbeže z ekologického chovu je v současné době méně rozvinutá, protože: a) podíl na trhu s drůbežími produkty je nižší než je tomu například u prasat a skotu. b) chov drůbeže z ekologické produkce je obtížnější než chov krav z ekologické produkce. c) se na výzkumu podílí méně lidí. d) většina drůbeže z ekologické produkce spotřebované v Evropě je importována z ciziny. 10) V jedné trvalé drůbežárně v rámci ekologické produkce smí být podle norem chováno nejvýše a) 10 000 kuřat a 5 000 nosnic. b) 2 400 kuřat a 1 500 nosnic. c) 4 800 kuřat a 3 000 nosnic. d) 7 200 kuřat a 4 500 nosnic.

Leonardo Da Vinci Přenos inovace