Smart by Blue Events

SMART zima 2014

Stavebnictví | Development | Investice

Na český stavební trh dorazil sice mírný, ale přesto viditelný optimismus.

Glosa

Obsah

Vládne nálada mírného optimismu, nestyďme se za to Monitor Výsledkový servis za Q3 2014......................................................................4

Analýza Výhled české ekonomiky na rok 2015: Mírný optimismus............................6

Aktuálně Proč připravovaná novela zákona EIA děsí?.......................................………8

Seriál Ikony stavebnictví: Okurka, Londýn ...........................................................10

Finance Připravované změny DPH v oblasti nemovitostí...............................………12

Studie Žebříček 50 největších evropských stavebních společností..........................14

ak je to konečně tady, do českého developmentu, na investiční trh a pomalu i do stavebnictví dorazil sice mírný, ale přesto viditelný optimismus. Nestyďme se za to, po dlouhých pěti letech si to opravdu zasloužíme a alespoň na pár chvil si to snad můžeme i dovolit. Být pozitivní je přece strašně příjemné. Užívejme si to.

Optimistický je i rozhovor s Antonínem Parmou, organizátorem úspěšné oborové konference Fórum českého stavebnictví. V březnu příštího roku se bude konat již 11. ročník a chystá se spousta zajímavých změn, které si určitě nenechte ujít. Mimo jiné bude mít akce za hlavní cíl více spojit v dialogu jednotlivé hráče na stavebním trhu, tedy developery, investory, projektanty, stavební podniky, ale v neposlední řadě také politiky.

Aby nám to co nejdéle vydrželo, snažili jsme se pro Vás připravit nové vydání SMARTu převážně pozitivní a optimisticky naladěné. Tak například analýza ekonoma Davida Marka o vyhlídkách české ekonomiky potvrzuje, že pozitivní trend letošního roku by měl pokračovat i příští rok a hlavní parametry by se měly zlepšovat nebo být stabilní. Jak je u nás v módě, máme po roce opět nového ministra dopravy. Proto i v rovině infrastrukturních stavebních projektů můžeme být mírně optimističtí, tedy že se v příštím roce něco může změnit k lepšímu. Některé ukazatele stavebního a realitního trhu mají již za prvních devět měsíců roku pozitivní charakter, viz Výsledkový servis za Q3 2014. Věřme, že tento trend vydrží i nadále. Přinášíme také nový seriál o moderních ikonických stavbách světa. Někteří z nás by rádi nějaké takové jednou viděli třeba i v Praze. Je to zřejmě naprostá utopie, vzhledem k tomu, jaké rozvojové plány naše hlavní město obvykle prezentuje na velkých realitních akcích, ale přesto chceme v každém čísle přinášet připomenutí, že jinde se obdivují vedle románských, renesančních a secesních staveb i ty moderní.

Současný optimismus by byl jistě mnohem silnější, pokud bychom ještě necítili pachuť z nedávné krize ekonomické a nebyli možná lehce nervózní ze současné krize geopolitické. V České republice kalí optimismus také několik legislativních problémů, z nichž asi největší je novela zákona EIA. V článku JUDr. Pavla Nováka ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví s názvem ‘Proč připravovaná novela zákona EIA děsí‘ si přečtěte, jaké problémy bohužel může způsobit. Pozitivní nejsou samy o sobě obvykle ani daně a daňová legislativa. V článku Petra Tušakovského si přečtěte o připravovaných změnách v DPH a jaké tyto změny mohou mít dopady. SMART je magazín pro manažery z oblasti nemovitostí a stavebnictví. Věřím, že informace v tomto čísle obsažené budou zajímavé jak pro stavební firmy tak pro developery, investory nebo financující subjekty. A věřím, že z větší části také pozitivní. Přeji Vám klidné a radostné Vánoce a do nového roku hodně úspěchů. A optimismu! Miroslav Linhart Ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví, Deloitte Advisory

Rozhovor Fórum českého stavebnictví se vrací ke kořenům........................................16

Anketa Zeptali jsme se rezidenčních developerů: Jaký vývoj trhu očekáváte v příštím roce? Jste optimističtí? Dušan Kunovský majitel, Central Group

Ohledně prodeje nových bytů jsem optimista. Ekonomika se mírně zvedá, hypotéky jsou rekordně nízko a lidé už mají slova krize a také věčného pesimismu dost.

Omar Koleilat CEO, Crestyl Group

Jsem mírný optimista. Je viditelné značné oživení rezidenčního sektoru na straně poptávky a paralelně je vidět apetit developerů zvýšit odpovídajícím způsobem nabídku.

Marek Lokaj technický ředitel, YIT Stavo

V příštím roce očekáváme mírný růst trhu vzhledem k pozitivním signálům české ekonomiky, obecně dobré nálady ve společnosti a v neposlední řadě rostoucí zájem klientů.

SMART • zima 2014

2011 Q3

60 000 100 000 80 000 80 000 120 000

40 000 80 000 60 000 60 000 100 000

-1%

3% 1%3%

2% 1% Q1

-1% -2% -3% Q1

ý yl hrub -2% 2014 b enové u 2% 0%2% k o HDP r í c tvrtlet těný o Ve 3. č rodukt očiš -3% nání se u v o p r í 1% -1%1% o c á k p Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 dom ího ro nost v Q2 Q3 Q1 sezón ím předchoz ývoj -2% vlivy a v b ý o 0% 2011 2012 2013 2014 0% d iv b o 2014 Přízn stejným měř 2,4%. tvím -3% a odvě jména té n o é í š š -1% Q1 jm -1% y e v ze z Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 , n lu e s b so my byl způ telského prů tředků, 2011 2012 2013 2014 s a -2% o v -2% r zpraco opravních p mických d he výrobě ch látek a c Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 -3% -3% Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku mický e h Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 c Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 4 2011 2012 2013 2014 4 ků. příprav 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 3,5

3,5

2,5

2 1,5

3,5

1,5

0,5

2,5

4 1,5 4 3,5

1 3,5

2013 2014 Inflace v2012 1,5 1,5 říjnu m írně vzro na 0,7 % stla . Nejvyš 1 1 ší zaznam enána u inflace byla o buvi (7,9 u potrav 0,5 0,5 %) a ta in. Nicm é 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ně1 v2 p 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1s2 p3ře 4d5c6h7 8 9 10 11é12 3o 4 ro 5 6 7 8 9 10k11 o vnání 0 z 0 ím i le ty 2011 2013 6í č 711 92012 101 11 6n711 89 101 11 12 6 711 82014 9 101 11 1 2 3 4 51 62 73n 84iž 95š10 2 312 4 51 62s73e84je 95d 10 12 2 3 4 51 62 73 84 95 10 12 2 3124 15 26 37 48 59 6107 8 9 10 ís8la12 á o z . Inflace 2012 natelně 2013 2013 2011 2012 2014 2014 v E v říjnu2011 U (HIC pohybo P ) se vala oko lo 0,5 % . 2011

Míra nezaměstnanosti

0,5

8,0

7,0 7,0 6,0 6,0 5,0 5,0

8,0

4,0

8,0 4,0 8,0 7,0 Q3

7,0

Q1 7,0

2011

014 6,0 6,0

6,0

5,0

2012

2013

2014

2011

100 560

115 084

2011

9494 144 144

86 850

86 597

2012

94 144

2012

2013 2014

2013 8686 850 850

2014

8686 597 597

7676 478 478 60 000 000

60 000 000

50 000 000

35 000 86 850 120 000 86 597 40 000 000 120 000 30 000 100 000 100 000 76 478 25 000 80 000 30 000 000 80 000 20 000 60 000 60 000 15 000 20 000 000 40 000 40 000 10 000 20 000 5 000 20 000 10 000 000 0 2013 2010 2011 2012 2014 0 0 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3 0 2014 2014 2011 20122011 20132012 2014 2013 2011 20122011 20132012 2014 2013

40 000 000

100 560

86 850

86 597 76 478

94 144

330 000 390 000 390 000 340 000 2011 2012 2013 2014 380 000 30 000 380 000 330 000 Q1 Q2 Q3 Q4 370 000 2011 370 000 2012 2013 2014 25 000 360 000 360 000 3030 000 000 20 000 350 000 350 000 2525 000 000 hrubá měsíční340mzda na fyzické osoby 30 000 15Průměrná 000 000 340 000 2020 000 000 330 000 330 000 25 000 10 000 2011 2012 2013 2011 2012 2013 2014 30 000 000 15 15 000 20 000 5 000 25 000 000 10 10 000 150000 20 000 30 000 5 000 5 000 000 Q2 Q3 Q1 Q2 Q3 Q4 30Q1 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 10 000 25 000 25 000 15 000 0 0 2011 201220 000 2013 2014 5 000 20 000 10 000 Q1Q1Q2Q2Q3Q3Q4Q4Q1Q1Q2Q2Q3Q3Q4Q4Q1Q1Q2Q2Q3Q3Q4Q4Q1Q1Q2Q2Q3Q3 15 000 15 000 0 10 000 2012 2013 2014 5 000 Q1 2011 Q22011 Q3 10 Q4000Q1 Q22012 Q3 Q4 Q1 Q22013 Q3 Q4 Q1 2014 Q2 Q3

2013 2013

2014 2014

2013

2014

20 000 000 10 000 000 0 2011

Stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí 2013 2014 v mld. Kč (b.c.) 86 850 86 597 86 597 200,0 76 478 76 478 180,0 160,0 140,0 200,0 200,0 120,0 180,0 180,0 100,0 160,0 160,0 80,0 200,0 140,0 140,0 60,0 180,0 120,0 120,0 40,0 160,0 100,0 100,0 20,0 140,0 200,0 80,0 80,0 2012 2014 0,0 120,0 180,0 2013 2014 60,0 60,0 2013 3Q 12 3Q 13 3Q 14 100,0 160,0 40,0 40,0 80,0 140,0 20,0 20,0 60,0 120,0 0,00,0 40,0 3Q3Q 100,0 1212 3Q3Q 1313 3Q3Q 1414 20,0 80,0 0,0 60,0 zakázky celkem ke konci čtvrtletí 3Q 12 3Q 13 3Q 14 40,0 20,0 pozemní stavitelství - tuzemsko 60,0 200,0 0,0 200,0 180,012 180,0 inženýrské stavitelství 50,0 3Q 3Q 13- tuzemsko 3Q 14 160,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 2014

140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 12 14 3Q 13 3Q 12 3Q 13 3Q3Q

40,0 30,0

20122011

20132012

20142013

2014

Nové zakázky stavebních podniků v mld. Kč (b.c.) 60,0 50,0 60,0 60,0 40,0

50,0 50,0 30,0 60,0 40,0 40,0 20,0 50,0 30,0 30,0 10,0 60,0 40,0 20,0 20,0 0,0 50,0 30,0 3Q 12 3Q 13 3Q 14 10,0 10,0 40,0 20,0 0,00,0 30,0 10,0 3Q3Q 1212 3Q3Q 1313 3Q3Q 1414 20,0 0,0 nové zakázky ve čtvrtletí tuzemsko 3Q 12 3Q 13 3Q 14 10,0 pozemní stavitelství 60,0 0,0 50,0 3Q 12 stavitelství 3Q 13 3Q 14 inženýrské 40,0 30,0

20,0 Podíl veřejných a soukromých zakázek 10,0 0,0 u stavebních podniků 3Q 14 3Q 12 ke konci 3Q 2014 na hodnotě tuzemských zakázek celkem

20,0 10,0

Podíl počtu veřejných a soukromých zakázek 14 u stavebních 3Q firem ke konci 3Q 2014 na celkovém počtu tuzemských zakázek

0,0 3Q 13 3Q 12 3Q 143Q 13

36 %

44 % 64 %

5 000

30 000 000

56 %

2011 2012 0 2013 2014 0 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q2Q4 Q3 Q4Q3Q1 Q2Q2Q3 Q1 Q1 Q2 Q3 Q1 Q2 Q4 Q1 Q3

Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3

2011

2011 2012

2011 2012 2013

2012 2013

2013 2014 2014

2014

veřejné

Zdroj: ČSÚ

60 000 000

50 000 000

soukromé

veřejné

soukromé

60 000 000

50 000 000 35Development 000 40 000 000 120 000 50 000 000 4,030 000 Q2 Q34,0 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 100 Q3000 Q4 Q1 Q2 Q3 3525000 000 40 000 000 120Q2 000 30 000 000 Q1000 Q2 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 80Q1 Q4 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q3 Q1 Q2 Q3 000 40 000 Q4 20000 000 30 2011 2012 201360 000 2014 100 000 hodnota Počet vydaných stavebních Orientační vydaných Objem poskytnutých 000 20 000 000 2515000 30 000 000 40 00080 000 2011 2013 2011 2012 2012 stavebních 2013 povolení 2014 2014 30 000 000 000 v mil. Kč povolení hypotečních úvěrů 2010000 20 00060 000 5 000 10 000 000 15 000 20 000 000 040 000 60 000 000 0 20 000 000 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 10 000 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3 060 000 000 60 000 000 20 000 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2013 2014 5 000 2013 2014 102011 000 000 2012 50 000 000 10 000 000 0 0 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3 50 000 000 50 000 000 1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 0 35 000 40 000 000 2011 2012 2013 2014 000 2011 2013 1202014 0 2012 2011 2012 2013 2014 2013 2014 2011 2012 2014 30 000 100 000 2013 35 000 35 000 40 000 000 40 000 000 120 000120 000 25 000 30 000 000 30 000 30 000 80 000 100 000100 000 20 000 25 000 25 000 30 000 000 30 000 000 60 000 80 000 80 000 15 000 20 000 000 000 20 000 20140 000 40 000 60 000 60 000 10 000 15 000 15 000 20 000 000 20 000 000 20 000 5 000 40 000 40 000 10 000 000 000 10 000 10120 115 084 000 0 0 20 000 20 000 5 000 5 000 10 000 000 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 10 000 000 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3100 560 140 000 0 0 20120 Q1Q2Q3Q4 2013 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 2014 94 144 2011 0 Q1Q2Q3Q4 2011 0 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 2012 2013 2014 Q1Q2Q3Q4 100 000 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 2011 2012 2013 2014 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q1Q2Q3 86 850 86 597 0 0 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 2011 2011 2012084 2012 2013 2013 2014 2014 115 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 76 478 120 000 80 000 Q1 Q2 Q3 Q4 100 560 94 144 100 60 000 000 86 850 86 597 86 597 4 76 478 40000 000 80 140 000 20 000 60140 000000 140 000

115 084

94 144

Q1 Q4Q2 Q1Q3 Q2Q4 Q3Q1 Q4Q2 Q1Q3 Q2Q4 Q3Q1 Q4Q2 Q1Q3 Q2Q4 Q3Q1 Q2 Q3 100 560 100 560 76 478

20000 000 0Poznámka: 0 40 podniky s 50 a více zaměstananci 2009 2010 2011 2012 2009 2010 2011 2012 410 000 20 0000 2009 2010 2011 2012 400Průměrný 000 počet osob zaměstnaných ve stavebnictví 410 000 410 0000 140 000 140 000 2009 2010 2011 2012 390 000 115 084 115 120084 000 400 000 400 000 120 000 410 000 100 560 100 560 380 000 94 144 94 144 100 000 100 000 390 000 390 000 86 850 400 000 410 000 370 000 80 000 80 000 380 000 380 000 390 000 400 000 60 000 360 000 60 000 370 000 370 000 380 000 40 000 390 000 40 000 350 000 360 000 360 000 370 000 20 000 20 000 380 000 340 000 350 000 350 000 0 360 000 0 2009 2010 2011 370 000 330 000 2009 2010 2011 2012 340 000 2011 2012 2013 2014 340 000 350 000 360 000 410 000 410 000 330 000 330 000 340 000 2011 2012 2013 2014 2011 2013 2014 350 000 4002012 000

014 í rtletí 2 bnictv kce v 3. čtv 3,23 %. Stave u 1 d álně o ně o 3 % ní pro čně re č Staveb meziro daly meziro ch la t s o vzr dy vy a jeji a ě ř n ú é í n m Staveb h povolení 8 %. lesla o níc staveb í hodnota k čn orienta

60 000 000

5,0 4,0

0000 40 20 000 20 000 60 000

4,0

400 000

3 0,5 3

0,5 2,5 0 2,5 2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 010 2013 2014 1 2 3 24 5 6 7 8 29 10 11 12 2011 1In 2 3fl4a5c6 7 8 9 10 11 12 1 22012 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 2011 2012 2013 2014 e 1,5

2040 000 60 000 000 40 000 80 000

Monitor

6,0

1005,0 560

115 084 115 084

35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 2009 0

50 000 000 6060 000 000 000 000

mld. Kč

0% Q4

2014 Q2 Q3

mld. Kč

1% 4%

mld. Kčmld. Kčmld. Kč mld. Kč

80 000 120 000 100 000 100 000 140 000

2013 Q3

mld. Kč

Výdaje na hrubý domácí produkt, stálé kupní ceny

mld. Kč

100 000 140 000 120 000 120 000

40 000 000 120 000 2013 2014 3,5 3,5 5060 000 000 50 000 000 000 000 100 000 3 3 30 000 000 80 000 40 000 000 120 000 40 000 000 120 000 50 000 000 2,5 2,5 60 000 60 000 000 100 000 100 000 20 000 000 2 40 000 2 3040 000 000 30 000 000 000 000 80 000 120 000 80 000 50 000 000 20 000 1,5 1,5 10 000 000 60 000 100 000 60 000 0 20 000 000 20000 000000 000 30 1 4080 000 1 000 40 000 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 40 000 000 120 000 0 2060 000 2012 2013 2014 0,5 000 20 000 2011 0,5 100 000 2012 2013 2014 1020 000 000 10 000 000 2011 000 000 00 40000 000 30 000 000 0 80 0 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 2 311 4 12 5 6 17 28 39 4105 11 2 311 45 2 311 4 12 5 6 17 28 9 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 5 6 7 8 9110 6 712 8 91 10 126 17 28 39 4105 11 6 712 8 9110 3 10 4 5116 12 7 819210 20 000 0 0 60 000 2011 2012 2013 2014 10 000 000 2011 2012 2013 2011 2012 2013 2014 2014 2011 2014 2011 2013 2014 2011 20132012 2012 2013 2014 20 000 2012 000 40 0000 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 0 20 000 2011 2012 2013 2014 10 000 000 2011 2012 2013 2014 0 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3 0 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2013 2014

7,0

115 084 6,0 5,0

mld. Kč

120 000 140 000 140 000

Makroekonomické údaje 3%

2012 Q3

35 000 2011 2012 30 000 25 000 000 35 000 2035 000 000 30 000 1530 000 000 25 000 1025 000 35 000 20 000 20 000 5 000 30 000 1525 000 15 000 0000 3510 000 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3 10 000 20000 000 30 000 2012 2013 2014 515000 5000 000 2011 25 000 0 10 0000 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3 20 000 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 5 000 Oborové údaje –2012 stavebnictví 2011 2013 2011 2012 2013 2014 2014 15 000 0 10 000 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3 5 000 2011 2012 2013 2014 0 Stavební produkce 2009 -8,02014 Q1Q2Q3Q4Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3Q4 Q1Q2Q3 8,0 2012 2013 2014 140 000 2011 7,0

mld. Kč

Výsledkový servis za Q3 2014

mld. Kčmld. Kčmld. Kč mld. Kč

Získané veřejné zakázky v 3. čtvrtetí 2014

Samostatně Pořadí

Společnost

Skanska, a.s.

EUROVIA CS, a.s.

Metrostav a.s.

Počet

Hodnota v tis. Kč

Ve sdružení Počet

Počet účast.

Hodnota* v tis. Kč

4 852 659

736 142

159

2 986 289

270

5 895 328

3 816 593

215

2 826 889

* Uváděno jako celková hodnota zakázek ve sdružení, nikoliv jako podíl společnosti Zdroj: ÚRS Praha, ČSÚ

Autoři: Zdeněk Kunc, kunc@urspraha.cz, Ondřej Zabloudil, ozabloudil@deloittece.com

SMART • zima 2014

Analýza

Výhled české ekonomiky na rok 2015: Mírný optimismus David Marek, hlavní ekonom Deloitte dmarek@deloittece.com Po dvou recesích krátce po sobě přinesl rok 2014 zlepšení většiny parametrů české ekonomiky. Růst HDP zrychlil, nezaměstnanost klesla, mzdy začaly opět růst. Díky slabšímu kurzu koruny byla odvrácena deflace. Evidentní je také zlepšení nálady domácností a firem, spotřební výdaje domácností i firemní investice rostou a představují hlavní zdroj růstu HDP. V neposlední řadě k příznivému vývoji ekonomiky přispěly fiskální a měnová politika. Jaký bude rok 2015? Externí podmínky Při pohledu na pravděpodobný krátkodobý vývoj české ekonomiky je nutné podívat se do zahraničí. Vzhledem k charakteru české ekonomiky, vysoký a stále rostoucí podíl vývozu na HDP, představuje očekávaný vývoj v zahraničí klíčový vstup do prognózy domácího ekonomického vývoje. Nejvýrazněji ovlivňuje vývoj české ekonomiky eurozóna. Do zemí platících eurem směřuje 62 procent z celkového vývozu z České republiky. Korelace mezi HDP České republiky a eurozóny za posledních deset let dosahuje 90 procent. Optimismus ohledně dalšího vývoje eurozóny sice do jisté míry vychladl, stále se však očekává pokračování mírného růstu HDP. Průměrný odhad podle výsledku šetření agentury Bloomberg počítá s růstem o 1,2 procenta. I nadále by mělo platit, že rychleji by měly růst země, které jsou důležité z pohledu zahraničního obchodu České republiky. Průměrný odhad zvýšení HDP pro Německo činí 1,4 procenta, v případě Slovenska dokonce 2,8 procenta. Solidní dynamiku by si měly udržet také další země středoevropského regionu. Polsku je předpovídán růst ekonomiky o 3,2 procenta, Maďarsku o 2,5 procenta. Minimální zrychlení růstu HDP K růstu HDP by měly v roce 2015 přispět všechny složky z pohledu užití HDP. Díky tomu by tempo růstu mělo mírně zrychlit na 2,3 procenta. Klíčový příspěvek přinese zvýšení spotřeby domácností podporované klesající nezaměstnaností a akcelerací růstu reálných mezd. Míra úspor domácností se po averzi k utrácení během recese již snížila a patrně nebude dále výrazněji klesat. Spotřebitelské půjčky také nebudou stimulovat spotřebu, jejich celkový objem stále zvolna klesá. Spotřební výdaje domácností by se měly reálně zvýšit o 2,3 procenta. Firemní investice by měla stimulovat finanční situace ve firemním sektoru a uzavírání mezery výstupu, tj. vyšší využití existujících výrobních kapacit. Podporou jsou i nízké úrokové sazby a zmírnění úvěrových standardů bank. Vyšší objem veřejných prostředků, ze státního rozpočtu a fondů EU, by měl směřovat do investic v oblasti infrastruktury. Hrubá tvorba fixního kapitálu se v příštím roce zvýší o 3,2 procenta. 6

Čistý export by měl těžit z oslabení kurzu koruny. Vliv tohoto faktoru se stále nepromítl v plné výši, a to kvůli tomu, že firmy často používají finanční a přirozené zajištění proti kurzovým rizikům, které zpomaluje promítání vlivu změn devizového kurzu na reálný vývoj vývozu a celé ekonomiky. Příspěvek čistého exportu k růstu HDP by měl v roce 2015 dosáhnout 0,7 procentního bodu. Snížení nezaměstnanosti a růst mezd Z pohledu trhu práce bude růst ekonomiky příliš pomalý na to, aby vedl k výraznějšímu snížení nezaměstnanosti. Celková zaměstnanost se zvýší téměř na 5 milionů osob, míra nezaměstnanosti (podle metodologie ČSÚ) klesne na 5,9 procenta z 6,1 procenta v roce 2014. Průměrný podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu (počítaný podle metodologie MPSV) se sníží na 7,0 procent ze 7,7 procenta v roce 2014. Ačkoli se situace na trhu práce dále zlepší, k předkrizovým hodnotám budou mít základní ukazatele trhu práce stále relativně daleko. V roce 2008 dosahovala míra nezaměstnanosti 4,4 procenta, podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu činil 4,1 procenta. Stoupající produkce a rostoucí poptávka po práci by měla vést k rychlejšímu růstu mezd. Nicméně nízká inflace by měla tlumit inflační očekávání při mzdových vyjednáváních. Průměrná hrubá měsíční mzda se v roce 2015 zvýší o 2,9 procenta na 26 500 korun. Reálné zvýšení průměrné mzdy by mělo činit 2,0 procenta. Další zvýšení přebytku zahraničního obchodu Vnější ekonomické relace ovlivní zejména dva faktory. Vývoj ekonomické situace v zahraničí a dopady oslabení kurzu koruny. Efektivní zahraniční poptávka (která bere v potaz váhy jednotlivých zemí ve vývozu z ČR) by se měla v příštím roce zvýšit o 1,6 procenta. Oslabení kurzu koruny po intervenci ČNB v listopadu 2013 se bude promítat do zahraničního obchodu i v roce 2015. Vývoz zboží z České republiky by díky oběma faktorům měl v příštím roce stoupnout o 10-11 procent. Pokračující růst domácí poptávky by měl zvýšit dovoz zboží o 9-10 procent. Výsledkem je zvýšení přebytku obchodní bilance (v národním pojetí) na 235-240 miliard korun ze 180 miliard korun očekávaných v roce 2014. V roce 2014 by měla česká ekonomika poprvé od roku 1993 dosáhnout přebytku běžného účtu platební bilance, který je klíčovým ukazatelem vnější ekonomické nerovnováhy. V roce 2015 by se měl tento přebytek zvýšit na 90 miliard korun, tj. 1,9 procenta HDP. Pokračování nízké inflace Navzdory pokračujícímu růstu ekonomiky zůstane inflace nízká. V roce 2015 by průměrná inflace ve spotřebitelských cenách měla činit 0,8 procenta. Celkový vývoj indexu spotřebitelských cen však ovlivní (směrem dolů) zavedení třetí, snížené sazby DPH pro knihy, léky a kojeneckou výživu, další pokles cen elektřiny pro domácnosti a předpokládaný pokles cen potravin.

Rizikem inflačního vývoje je cenová situace v eurozóně, kde relativně pomalý hospodářský růst spolu s poklesem cen komodit energetických a zemědělských komodit na trzích zvyšuje riziko deflace. Na měnové frontě klid Jednoduchý scénář lze v příštím roce očekávat u měnové politiky. Pravděpodobně nedojde ke změně žádného důležitého parametru. Kurzový závazek, v němž se ČNB zavazuje udržovat kurz korun vůči euru nad hodnotou 27,0, bude v platnosti celý rok. Za prvé, sama ČNB deklaruje, že přestane používat kurz jako nástroj měnové politiky nejspíše až v roce 2016. Za druhé, model reakční funkce sestavený pro ČNB indikuje potřebu použití slabšího kurzu k dosažení žádoucí úrovně měnových podmínek při základní úrokové sazbě ČNB na „technické nule“ (0,05 procenta). S úrokovými sazbami je to ještě jednodušší. Je značně nepravděpodobné, že by ČNB změnila své měnově-politické úrokové sazby v době trvání kurzového závazku. Z toho logicky vyplývá, že v roce 2015 zůstanou úrokové sazby beze změny. V případě sazeb na peněžním trhu a sazeb úrokových swapů či výnosů dluhopisů bude ovšem důležitý vývoj očekávání, kdy v roce 2016 ČNB opustí kurzový závazek a začne zvyšovat úrokové sazby. Tržní úrokové sazby by tak již v příštím roce případně měnová politika mohla pohnout. Fiskální uvolnění Vláda předložila do Poslanecké sněmovny návrh státního rozpočtu na rok 2015 s následujícími parametry: příjmy 1 118,5 miliard korun, výdaje 1 218,5 miliardy a rozdíl, tedy deficit, přesně 100 miliard. Celkový deficit vládního sektoru v širším slova smyslu by se měl v příštím roce prohloubit na 2,4 procenta HDP z letos očekávaného 1,4 procenta HDP. Ve vývoji veřejných rozpočtů se negativně projeví legislativní změny připravené na příští rok. Jde zejména o zavedení 10procentní sazby daně z přidané hodnoty na léky, knihy a dětskou výživu, což

povede ke snížení vybraných daní zhruba o 3,3 miliardy korun na úrovni celkových veřejných financí, resp. 2,4 miliardy v samotném státním rozpočtu. Rozpočet zatíží také další přijatá opatření, zejména zvýšení slevy na dani na druhé a další dítě nebo návrat k původnímu valorizačnímu schématu penzí. Vzhledem k očekávanému růstu ekonomiky se cyklicky očištěného primárního rozpočtového saldo (nezahrnuje náklady na dluhovou službu) zhorší o 1,4 procenta HDP, což představuje fiskální impuls, který by měl zrychlit růst ekonomiky zhruba o 0,5 procentního bodu. Schodek vládního sektoru 2,4 procenta se ukazuje jako příliš vysoký z pohledu analýzy dlouhodobé fiskální udržitelnosti. Pokud by se měl veřejný dluh v poměru k HDP stabilizovat na současné úrovni (44 procent HDP), neměl by schodek v příštím roce přesáhnout 1,3 procenta HDP. Bylo by tedy žádoucí, aby se deficit veřejných financí alespoň stabilizoval na úrovni let 2013 a 2014 (1,3, resp. 1,4 procenta HDP). Zvýšení deficitu na 2,4 procenta HDP vrací dluh v poměru k HDP na rostoucí dráhu a částečně neguje fiskální konsolidaci v předchozích letech. Rizika a příležitosti Z pohledu české ekonomiky je klíčovým rizikem vývoj v eurozóně, kde dlouhodobé tempo růstu některých zemí výrazně zpomalilo a při absenci strukturálních reforem může dále klesat. V případě eurozóny je dále rizikem deflace a její negativní dopady. Případná eskalace situace na Ukrajině a Rusku a uvalení dalších ekonomických sankcí představuje další riziko pro ekonomický vývoj. Sankce uvalené na Rusko zpětně dopadají na eurozónu, a tedy i Českou republiku. Naopak pozitivně by mohly globální ekonomický vývoj ovlivnit nízké ceny energetických komodit. V průběhu roku 2014 cena ropy Brent klesla ze 105 USD/barel na začátku ledna na aktuálních 73 USD/barel. Pokles cen ropy o 10 USD/barel by přitom mohlo podpořit růst globální ekonomiky o 0,10-0,15 procentního bodu.

SMART • zima 2014

Aktuálně

Proč připravovaná novela zákona EIA děsí

JUDr. Pavel Novák, novak@sps.cz ředitel sekce legislativně-právní, Svaz podnikatelů ve stavebnictví c ČR V těchto dnech je před přijetím novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, tzv. zákon EIA. Původně stanovený termín jejího projednání na 3.12. t.r. byl bohužel odsunut, poslanecká sněmovna se zadrhla na projednávání vlastních platů, a tak tento, pro nás tak důležitý bod jednání, byl odložen. Přijetí novely bylo vyvoláno infingementovým řízením před Evropskou komisí, která vytýká České republice nedostatečné promítnutí Smlouvy o fungování Evropské unie a příslušné směrnice do právního řádu České republiky. Urychlený proces projednávání vychází z hrozby, že pokud novela nenabude účinnosti k 1. 1. 2015, zastaví EU financování z evropských fondů. Požadavky Komise jdou však nad rámec směrnice 2011/92/EU a ve značné části se opírají o judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Neznáme přesné podrobnosti jednání zástupců ČR s Evropskou komisí, skutečností však je, že návrh obsahuje řadu změn, které zásadním způsobem negativně ovlivní přípravu a realizaci staveb, zejména dopravní infrastruktury a jejich dopady na stavebnictví budou skutečně hrozivé. Novela bude komplikovat postupy ve dvou základních oblastech. Ta první spočívá v procesních postupech správního řízení a soudního přezkumu. Novela zásadním způsobem zasahuje do stavebního zákona, vylučuje možnost spojení řízení o posuzování vlivů se stavebním řízením. Procesy EIA procházejí všemi fázemi povolovacího procesu, a to nejen ve fázi územního plánování, územního rozhodování a stavebního povolení, ale přecházejí nově dokonce i do případných změn rozestavěných staveb před jejich dokončením. V každé fázi stavebního řízení dochází k opětovnému ověřování předchozích postupů – celkové řízení se tak enormně prodlužuje. Stanovisko MŽP a krajských úřadů (odborů životního prostředí) k dokumentaci EIA předkládané zadavatelem, je závazným stanoviskem pro navazující řízení podle stavebního zákona. Nelze tedy vést jedno řízení pod vedením stavebního úřadu, jehož součástí je proces EIA. Jde tedy o dvě vzájemně se podmiňující řízení. Bez závazného a souhlasného stanoviska EIA nelze žádné řízení ukončit a rozhodnutí vydat. Platí princip coherence stamp tzn. opakované zpětné ověřování případných změn při každé fázi přípravy a realizace – územní rozhodnutí (proti ÚP), stavební povolení (proti ÚR), změna stavby před jejím dokončením (proti stavebnímu povolení atd.), v krajním případě může být zablokováno i uvedení dokončené stavby do užívání. Všechna rozhodnutí jsou soudně přezkoumatelná, podání žaloby má odkladný účinek, bez ukončení soudního řízení nemůže navazující rozhodnutí nabýt právní moci. Návrh sice předpokládá variantu, že odkladný účinek bude možné přiznat v případě, že žalobce tak sám v žalobě navrhne, což je ovšem logicky velmi nepravděpodobné. Tou druhou oblastí, která je ještě závažnější, je rozšíření možností veřejnosti zasahovat do procesu schvalování staveb a jejich změn. Kromě „veřejnosti“, což je každá fyzická nebo právnická osoba (ovšem také např. konkurenční firma), je definována i tzv. dotčená veřejnost, která má podstatně širší práva. Ta musí mít institucionalizovanou podobu a existovat 3 roky, což všechny současné splňují (Duha, Zelený kruh, Děti země, Jihočeské matky, Greenpeace atd.). Pokud se přihlásí do navazujícího řízení, stává se jeho účastníkem se všemi právy na podání odvolání, návrhu na soudní přezkum, žalobou u správních soudů. Předpokladem

účasti veřejnosti není ani územní (místní) příslušnost, tedy podmínka, aby konkrétní veřejnost byla přímo dotčena daným stavebním záměrem. Svůj zájem o vstup do řízení dokládá podpisovou listinou 200 občanů, jejichž podpisy však nemusí být ověřeny a skutečný zájem veřejnosti je tak neprůkazný. Dokonce ani není podmínkou odůvodnění, v čem spatřují ohrožení životního prostředí. Pokud prohlásí, že životní prostředí ohroženo je, toto tvrzení není zpochybněno. Svá stanoviska nemusí dokládat žádnými odbornými argumenty, správní orgány se jimi ovšem zabývat musí. Pokud jsou vyčerpány všechny prostředky v rámci správních řízení, je dotčená veřejnost oprávněna proti každému řízení podat návrh na soudní přezkum u správních soudů, a to i opakovaně ze stejných důvodů; přestože soudy budou mít v zákoně stanovenu jakousi (a to velmi dlouhou) lhůtu na rozhodnutí, prodlouží se celý proces o řadu měsíců. Podání žaloby má tedy i zde za následek odkladný účinek, tedy do konečného verdiktu soudu není možné zahájit realizaci záměru. Vážné komplikace se týkají především investiční výstavby, která je z větší části financována z veřejných zdrojů. Před obstrukcemi nejsou ochráněny ani stavby prováděné ve veřejném zájmu, v zájmu právě oné dotčené veřejnosti. Jde o komunikace, protipovodňová opatření, stavby s přínosem pro životní prostředí, splavnění vodních cest, silniční obchvaty měst pro ochranu jejich obyvatel před vlivy dopravy aj. Může se stát, že některá povolovací řízení se vrátí zpět na počátek projednávání záměrů a u rozestavěných staveb bude docházet k jejich zastavení. Dotčená veřejnost se takto bude chovat bez obav, protože samozřejmě neodpovídá za finanční důsledky požadovaných opatření, za prodlužování lhůt, za zvyšování administrativní náročnosti na straně státních orgánů i zadavatelů, které vedou v konečném důsledku k neracionálnímu nakládání s veřejnými prostředky. Návrh této novely je nutno z velké části přičítat nevládním organizacím, které mají v evropských institucích, i v naší poslanecké sněmovně, vlivnější postavení než zástupci státní správy. V této souvislosti chceme upozornit, že žádným způsobem nezpochybňujeme právo veřejnosti na kvalifikované a úplné informace o vlivu projednávaného záměru na životní prostředí. Obáváme se však, oprávněně, z rozšíření prostoru pro obstrukce a podávání šikanózních žalob různými lobbystickými skupinami, které mnohdy se skutečnou ochranou životního prostředí nemají nic společného. Vláda slibuje, že tento stav je přechodný a že se současně zahajují práce na úplně nové právní úpravě, která by měla jednotlivé procesy zjednodušit a urychlit. Ministerstvo životního prostředí připravuje nový zákon, který však nemůže podkročit limity projednávané novely, nadto není ani zařazen do Plánu legislativních prací vlády na rok. 2015. Nesdílíme optimismus, že nový zákon přinese významné změny v procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a odblokuje další realizaci investičních projektů. Opět hrozí nebezpečí, že různé zájmové skupiny budou tvorbu nového zákona ovlivňovat s cílem nastavit podmínky, které půjdou nad rámec Evropské směrnice. Naše obavy vycházejí ze skutečnosti, že ani v minulosti Česká republika nevyužila prostor, který Evropské směrnice dávají členským státům k vnitrostátní právní úpravě a nastavila nad rámec směrnic přísnější pravidla způsobem, který svazuje všechny účastníky výstavby. Pokud nebude dosaženo zásadního cíle – spojení posuzování vlivu záměrů na životní prostředí s procesním řízením o povolení stavby a usměrněn do rozumných mezí přístup dotčené veřejnosti, budou i nadále přetrvávat překážky, které výrazně negativně ovlivňují investiční výstavbu.

SMART • zima 2014

Seriál

Okurka,

Seriál: Ikony stavebnictví

Londýn

Ondřeh Zabloudil, analytik ozabloudil@deloittece.com Budova 30 St Mary Axe, neoficiálně nazývaná Okurka (v angličtině The Gherkin), je moderní mrakodrap v londýnském finančním centru City of London. Okurka stojí na původním místě budovy námořní burzy Baltic Exchange s historií sahající až do roku 1903. Tato památkové chráněná budova byla v dubnu 1992 vážně poškozena při teroristickém atentátu Irské republikánské armády. Ačkoli původně anglický památkový ústav trval na navrácení budovy do původního stavu, později uznal, že škody vytvořené jednotunovou trhavinou jsou příliš vážné a nemohou již být opraveny. Vzhledem ke skutečnosti, že pozemek budovy nespadal do takzvaného Protected View, který chrání výhled na specifické londýnské památky, už nic nestálo v cestě postavení nového mrakodrapu. Prvního za posledních 30 let v londýnském City. Konstrukce budovy Okurka je se svými 180 metry třetí nejvyšší budovou City of London a osmou nejvyšší budovou Londýna. Charakteristický design je vytvořen položením ocelových nosníků ve specifické diagonální struktuře. Tento neobvyklý způsob stavby snížil nutnost použití oceli na 11 000 tun. Z důvodu úspory místa na pozemku a dalších konstrukčních výhod se obvod budovy postupně zvětšuje před jeho zmenšením na vrcholku budovy. Jedním z velkých problémů výškových budov je, že se u jejich základu tvoří vzdušné víry, které lidem znepříjemňují pobyt v blízkosti budovy. Specifický design Okurky pomáhá toto vzdušné proudění minimalizovat. Další výhodou tohoto konstrukčního řešení je snížení povrchu budovy o 25% oproti klasickému tvaru kvádru. Výsledkem je snížení energetické náročnosti budovy. Už od začátku navrhování budovy se počítalo s tím, že cílem je postavit budovu co nejúspornější. Kvůli tomu bylo na obvodu budovy vytvořeno 6 trojúhelníkových vertikálních spirálovitých šachet, které pomáhají osvětlit podlaží a zvýšit přirozený průtok vzduchu. Toto snižuje energetickou náročnost světel a ventilace. Spirálovitý tvar šachet nebyl zvolen náhodně. Matematické modelování ukázalo, že právě tato forma je ideální pro maximalizaci přirozeného vzdušného proudění. Výsledkem propracované geometrie je, že by měla Okurka používat o 50% méně energie než klasická výšková budova. Po dokončení Po svém dokončení v roce 2004 se Okurka stala prvním ekologickým mrakodrapem v Londýně a jednou z jeho nejvíce obdivovaných moderních budov. Od této doby obdržela mnoho významných cen. Zejména se poprvé v historii jednohlasně rozhodčí shodli na udělení prestižní RIBA Stirling Prize. 10

Původním vlastníkem budovy byla švýcarská Swiss Re. Ovšem již v roce 2007 byla budova, jejíž stavební náklady včetně ceny pozemku byly 229 mil. liber, prodána za do té doby nejvyšší cenu kancelářské budovy ve Velké Británii - 630 mil. liber. I přes započítání desítek milionů liber nespecifikovaných dalších nákladů je zřejmé, že Okurka představovala pro jejího vlastníka velmi dobrou investici. Novým vlastníkem budovy se stalo konsorcium firem IVG Immobillien AG a britské investiční společnosti Evans Randall. Nyní, 10 let od dokončení budovy, byla Okurka umístěna zpět na trh. Důvodem je, že noví vlastníci přestali být schopni splácet úvěr denominovaný v cizí měně. Prodej objektu byl svěřen konsorciu firem Deloitte UK a Savills. Do výběrového řízení se přihlásilo přes 200 zájemců. Kupcem se nakonec stala skupina Safra brazilského miliardáře Josepha Safry. Prodejní cena se odhaduje na 726 mil. liber a yield kolem 3,8 %.

Okurka v číslech

1 je počet skleněných panelů budovy, které jsou zakřivené. Zbytek jich je 100% plochých. Tento speciální zakřivený panel, který umožňuje 360° výhled na Londýn je situován na úplném vrcholku budovy, má 2,4 metru v obvodu a váží čtvrt tuny.

5 je počet stupňů, o které je každé patro rotováno oproti předchozímu

6 metrů za sekundu je rychlost 18 výtahů v Okurce. Dostat se z přízemí do vrchního patra tedy netrvá více než 30 vteřin.

9 profesionálů čistí externí skleněné panely okurky po 10 dní.

20 společnostní je v současnosti době nájemníky budovy

39 je číslo patra, ve kterém leží nejvýše položená restaurace v Londýně.

41 má celkem budova pater.

180 metrů je výška budovy

386 metrů je výška budovy Millennium Tower, která měla původně stát na místě okurky. Její projekt nebyl realizován, protože by narušila letecké trasy.

5 700 metrů čtverečních je výměra pozemku, na kterém Okurka stojí.

46 914 metrů čtverečních je čistá pronajímatelná plocha budovy

SMART • zima 2014

Studie

Žebříček 50 největších evropských stavebních společností 2013 I v roce 2013 si celkově největší evropské společnosti dle tržeb pohoršily, ačkoli v průměru pouze o 2,1%. Přesto vzrůstající tržní hodnota evropských stavebních firem může ukazovat na příchod lepších časů. Firmy se stávají více mezinárodní a stále více jejich tržeb plyne ze zahraničních trhů. Ovšem lídři stavebních firem by měli vědět, že expanze do zahraničí přináší svá rizika. Toto je zřejmé ze skutečnosti, že mezinárodní firmy dosahují ze zahraničních zakázek v průměru menší marže, než z těch domácích. Pozitivní zprávou ale je, že v důsledku pozitivních očekávání vzrostla tržní hodnota společností v žebříčku o 29.7%. Jiří Chroustovský, analytik Deloitte jchroustovsky@deloittece.com Žebříček 50 největších staveních společností dle objemu tržeb i v roce 2013 vedla francouzská Vinci. ACS a Bouygues si zachovaly své druhé a třetí místo. V porovnání s rokem 2012 se celkově v první šestce neudály žádné změny. Při pohledu na první desítku vidíme, že jediný zástupce stavebnictví z Velké Británie, společnost Balfour Beatty, si pohoršil o dvě místa. Vedle toho Colas a Strabag si polepšily každá o jedno místo. Francouzské společnosti dominují vrchní části žebříčku, kde se celkově čtyřem společnostem podařilo umístit v top 10. Tyto francouzské stavební firmy dokázaly v roce 2013 zvýšit své tržby o 2%. Oproti tomu při vzetí v úvahu počet společností v žebříčku, nejvíce jich pochází z Velké Británie, celkem 13. Celkově si v roce 2014 největší evropské společnosti dle tržeb pohoršily o 2,1%. Naopak z důvodu očekávání lepšího vývoje evropské ekonomiky si tržní cena společností polepšila o 29,7%. Stavební společnosti si vedly dobře i v kontextu s evropským indexem největších společností Euro Stoxx 50, který vzrostl v roce 2013 o 18%. Přesto pouze 8 stavebních společností z žebříčku vykazovalo vyšší hodnoty tržní kapitalizace než před finanční krizí. Dařilo se i matkám firem přítomných na českém trhu. Hochtief AG zvýšil svou hodnotu o 41%, Skanska AB o 19% a Strabag SE o 4%. Diversifikace a internacionalizace 56% tržeb firem z žebříčku je dosahováno z jejich mezinárodních aktivit. Firmy expanzí do zahraničí často kompenzují jejich relativně malé nebo vysoce konkurenční domácí trhy. Úroveň diverzifikace společností, tedy míra tržeb, která nepochází z jejich stavebního byznysu, se v roce v roce 2013 nacházela na úrovni 23%. V porovnání s rokem 2012 se diverzifikace snížila o 6%. Naopak internacionalizace, vyjádřena poměrem tržeb ze zahraničí, se agregátně zvýšila o 7%. Celková EBIT marže podniků se z roku 2012 na rok 2013 snížila o 0,2% na 4,4%. Snížení bylo důsledkem klesající marže z nestavebního byznysu z 11,2% na 8,8%. Naopak marže ze stavebního byznysu z roku 2012 na 2013 vzrostla z 2,6% na 3,1%. Narůstající internacionalizace stavebních firem s sebou přináší i jistá úskalí. Obecně by společnosti měly zvážit skutečnost, že není tak složité 12

získat zahraniční zakázku, jako je ji udělat profitabilní. Expanze do zahraničí s sebou přináší rizika jako menší znalost zákazníků, subkontraktorů a v neposlední řadě cen. V tomto kontextu je zajímavé zmínit, že nejvíce internacionální společnosti z našeho žebříčku mají v průměru o 0,9% nižší marži ze stavebního byznysu, než má zbytek. Příčinou je, že společnosti všeobecně reportují znatelně vyšší marže ze svých domácích trhů než z trhů zahraničních. Vysoká cyklicita stavebnictví přináší v recesích mnoha stavebním společnostem finanční problémy. Z tohoto důvodu mnoho stavebních společností diverzifikuje do oblastí méně závislých na hospodářském cyklu. Zde je zajímavé zmínit, že top tři nejvíce diverzifikované společnosti z žebříčku reportovaly také nejvyšší celkové EBIT marže, v průměru 6,8%. Toto je dané skutečností, že marže z nestavebních činností bývají v porovnání se stavebním byznysem větší. Středoevropské stavebnictví Největší středoevropské stavební společnosti dle studie Deloitte CE Top 500 i v roce 2013 vykazovaly poklesy tržeb. V porovnání s pouze mírným poklesem v evropském stavebnictví je propad tržeb sedmi největších firem ve střední Evropě ve výši - 15,7% poměrně vysoký. Společnosti pokračovaly v poklesu tržeb zaznamenaném v roce 2012 ve výši - 11,7%. Největší propad tržeb firem z žebříčku byl zaznamenán u polských stavebních společností. Propad byl důsledkem utlumení stavebního boomu, který v Polsku trval v letech 2010-2012. Oproti tomu největší české stavební společnosti zaznamenaly nižší pokles tržeb než v předchozích letech, což možná značí nalezení pomyslného dna v českém stavebnictví.

Nadpis Top 20 dle tržeb v roce 2013 (studie Deloitte European Powers of Construction 2013) Umístění

Jméno

Země

Celkové tržby 2013 (€m)

Změna 2013 vs. 2012

Tržní kapitalizace (€m)

Pořadí 2013 vs. 2012

VINCI SA

Francie

40 338

28 704

ACTIV. DE CONSTR. Y SERV. SA (ACS)

Španělsko

38 373

7 873

BOUYGUES SA

Francie

33 345

(1%)

8 727

HOCHTIEF AG

Německo

25 693

4 779

SKANSKA AB

Švédsko

15 776

6 228

EIFFAGE SA

Francie

14 264

3 743

COLAS SA

Francie

13 049

4 017

STRABAG SE

Rakousko

12 476

(4%)

2 430

BALFOUR BEATTY PLC

Velká Británie

11 914

(11%)

2 371

BILFINGER SE

Německo

8 515

(1%)

3 752

FERROVIAL SA

Španělsko

8 166

10 317

KONINKLIJKE BAM GROEP NV

Nizozemí

7 042

(5%)

1 019

FOMENTO DE CONSTR. Y CONTRATAS SA (FCC)

Španělsko

6 727

(40%)

2 059

NCC AB Sweden

Švédsko

6 684

2 568

ACCIONA SA

Španělsko

6 607

(6%)

2 381

PEAB AB

Švédsko

4 981

(7%)

1 315

ENKA INSAAT

Turecko

4 930

10%

6 464

CARILLION PLC

Velká Británie

4 804

(12%)

1 706

OBRASCON HUARTE LAIN SA (OHL)

Španělsko

3 684

(9%)

2 937

BARRATT DEVELOPMENTS PLC

Velká Británie

3 159

15%

4 119

Celkové tržby Top 50 v roce 2013 dle zemí (studie Deloitte European Powers of construction 2013) Země

Počet společností

Celkové tržby 2013 (€ mil.)

Změna 2013 vs. 2012

Tržní kapitalizace (€ mil.)

Změna 2013 vs. 2012

Francie

100 996

1,8%

45 190

30,9%

Španělsko

66 621

(7,3%)

27 332

26,9%

40 444

(3,0%)

24 392

46,4%

Německo

35 512

0,4%

8 853

25,2%

Švédsko

28 898

2,3%

11 746

28,4%

Rakousko

15 170

(0,8%)

2 730

9,0%

Nizozemsko

10 364

(5,9%)

1 376

31,5%

Finsko

3 961

(43,2%)

1 603

(25,8%)

Itálie

6 119

4,5%

3 182

43,0%

Turecko

4 930

10,2%

6 464

2,6%

Portugalsko

3 944

7,1%

1 254

175,6%

Norsko

2 790

5,1%

780

(2,5%)

Polsko

1 695

(30,4%)

857

43,7%

Švýcarsko

2 483

11,0%

979

60,3%

Belgie

2 267

19,4%

848

47,7%

Dánsko

987

(24,6%)

102

134,4%

Řecko

1 242

0,7%

563

65,6%

328 423

(2,1%)

138 251

29,7%

Velká Británie

Celkem

Top 7 středoevropských stavebních společností dle tržeb v roce 2013 (studie Deloitte CEE TOP 500)

Plné znění studie European Powers of Construction v anglické jazyce Najdete v ní mimo jiné další postřehy z evropského stavebnictví, analýzy strategií prvních 20 společností žebříčku a profily těchto společností.

Umístění

Jméno

Země

Budimex

Polsko

Tržby 2013 (€ mil.) 1 128

Porovnání s rokem 2012 (22,3%)

Pořadí 2013 vs. 2012 =

Metrostav

Česká republika

1 069

(0,1%)

Skanska Polska

Polsko

999

(2,3%)

Strabag Polska

Polsko

663

(29,5%)

Polimex Mostostal

Polsko

561

(42,9%)

EUROVIA CS

Česká republika

507

(15,7%)

N/A

Strabag CR

Česká republika

482

(5,3%)

SMART • zima 2014

Finance

Připravované změny DPH v oblasti nemovitostí Petr Tušakovský, manažer ptusakovsky@deloittece.com Není tomu tak dávno, co jsme vás informovali o změnách, které postihly uplatňování DPH u dodání nemovitostí (respektive nemovitých věcí) od 1. ledna 2014 v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Jak jsme předpokládali, textace příslušných ustanovení zákona o DPH a jejich výklad v souladu s evropskou směrnicí přinesl podnikatelským subjektům v praxi značné komplikace. I přesto, že se vzhledem k množství dotazů odborné veřejnosti i plátců daně Generální finanční ředitelství rozhodlo ještě na konci roku 2013 vydat Informaci k uplatňování DPH u dodání a nájmu vybraných nemovitých věcí po 1. lednu 2014, bylo zřejmé, že bude třeba příslušná ustanovení zákona o DPH co nejdříve novelizovat. V současné době tak máme v legislativním procesu další návrh novely zákona o DPH, která by měla vstoupit v platnost 1. ledna 2015. Připravované znění již bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou a půjde tak do Senátu. Naše komentáře vychází ze znění tzv. „technické novely“ schválené Poslaneckou sněmovnou a je tak stále možné, že se bude finální znění novely od návrhu který máme k dispozici odlišovat. V tomto článku bychom Vás rádi upozornili zejména na níže uvedené změny týkající se nemovitých věcí: •• Osvobození při dodání pozemků •• Lhůta pro zdaňování nemovitých věcí •• Výpočet podlahové plochy u sociálních bytů pro účely DPH

Lhůta pro zdaňování nemovitostí I nadále zůstane zachována lhůta pěti let pro zdaňování nemovitých věcí. Po této lhůtě bude převod nemovitých věcí osvobozen. Nicméně nově se tato lhůta bude znovu rozbíhat po jakékoli podstatné změně stavby. Definici podstatné změny však novela zákona neobsahuje. Důvodová zpráva uvádí, že podstatnou změnou stavby je změna, kterou dojde například k podstatnému zásahu na nemovité věci s ohledem na její stávající hodnotu, nebo u stavby s ohledem například na její stávající podlahovou plochu. Dá se tedy dovodit, že za podstatnou změnou budou například považovány nástavby bytových domů. Stejně tak se za podstatnou změnu bude považovat přestavba nefunkční továrny na bytové jednotky. Nicméně dá se očekávat, že v praxi nastane v této oblasti i řada situací, které nebudou jednoznačné a vznikne tak řada nejasností. Stejně jako doposud bude plátci ponechána možnost zdanit příslušný převod nemovitých věcí i po uplynutí pětileté lhůty (resp. tříleté u nemovitých věcí nabytých do 31.12.2012). Nově však s tímto zdanitelným převodem musí souhlasit i kupující, pokud je plátcem daně z přidané hodnoty. Podstatnou změnou však je, že v těchto situacích, kdy se smluvní strany domluví na zdanitelném převodu nemovité věci, jejíž prodej se uskuteční po pětileté lhůtě pro zdaňování, bude prodávající nově povinen použít režim přenesení daňové povinnosti na takový převod nemovité věci. V těchto případech tak povinnost vykázat daňovou povinnost ve svém daňovém přiznání vzniká kupujícímu dané nemovité věci.

Osvobození při dodání pozemků od roku 2015

Výpočet podlahové plochy u bytů pro sociální bydlení

V současné době je podle zákona o DPH osvobozen pouze převod pozemku, který není zastavěn stavbou spojenou se zemí pevným základem nebo inženýrskou sítí a zároveň na něj není vydáno stavební povolení či souhlas s provedením ohlášené stavby. Podle výše uvedené informace GFŘ je třeba respektovat princip nedělitelnosti režimu zdanění stavby a přiléhajícího pozemku. Na základě tohoto principu se osvobodí i převod pozemku, pokud na něm stojí stavba splňující podmínky pro aplikaci osvobození od DPH. Daňový režim pozemku se tak určí podle režimu stavby na něm umístěné. Nicméně u současného znění zákona vznikají výkladové problémy, zda daňový režim převezme parcela na které je stavba umístěna, nebo část pozemku přiléhajícího k dané stavbě. Druhá možnost pak vychází ze znění evropské směrnice.

Novela dále přináší podstatnou změnu pro bytové developery. Pokud bude novela schválena v předloženém znění, může dojít k přeřazení určitých bytů, které splňují v současné době definici sociálního bytu do základní sazby daně.

Snahou zákonodárců je stávající výkladové nejasnosti odstranit. Nově by mělo dojít k selektivnímu vymezení pozemků, jejichž převod bude osvobozen. Osvobozeno by mělo být pouze dodání pozemku, který splňuje dvě podmínky a to (i) není stavebním pozemkem a (ii) netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí. Co to znamená v praxi?

Předmětná novela zákona o dani z přidané hodnoty však přináší podstatnou změnu ve způsobu výpočtu podlahové plochy obytného prostoru, a to s ohledem na skutečnost, že od 1. 1. 2014 je účinné nařízení vlády č. 366 ze dne 30. října 2013 o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (dále jen “Nařízení“).

Novela přináší opět definici stavebního pozemku. Stavebním pozemkem se nově rozumí pozemek, na kterém má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a na tomto pozemku či v jeho okolí jsou/byly za účelem této výstavby provedeny stavební práce nebo přípravné stavební práce. Jedná se také o pozemek, který je předmětem správních úkonů (např. podání návrhu na změnu územního plánu). Jedná se však pouze o stavební práce a správní úkony prováděné za účelem té určité stavby. Zároveň stále platí, že stavebním pozemkem je také pozemek, na který bylo vydáno stavební povolení, či byl udělen souhlas s provedením ohlášené stavby. Zjednodušeně řečeno, pokud má být na daném pozemku vystavěna stavba pevně spojená se zemí a již byly provedeny úkony k tomu směřující, potom se nejspíše bude jednat o stavební pozemek, jehož prodej bude zdanitelný. Druhou podmínkou pro uplatnění osvobození u dodání pozemku je podle návrhu zákona o DPH stav, kdy pozemek netvoří funkční celek se stavbou. Funkční celek se stavbou tvoří takový pozemek, na kterém je zřízena stavba pevně spojena se zemí, a tento pozemek slouží k provozu této stavby, plnění její funkce, nebo je s ní využíván. Nově tak bude osvobozen také pozemek, na kterém stojí stavby nesouvisející s jeho využitím – např. stožár vysokého napětí ve vlastnictví jiného vlastníka než pozemek.

Zákon o dani z přidané hodnoty stanoví podmínky, za kterých je možné aplikovat sníženou sazbu DPH u staveb určených pro tzv. sociální bydlení. Současné znění zákona přitom byt pro sociální bydlení definuje jako byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120m2. V současné době obsahuje zákon o dani z přidané hodnoty vlastní definici celkové podlahové plochy. Ta se pro účely DPH posuzuje podle vnitřní “nášlapné“ plochy bytu a zároveň se do této plochy započítávají i místnosti tvořící příslušenství bytu např. komory, sklepy či jiné prostory.

Výpočet podlahové plochy pro účely DPH by se již měl nově řídit výše uvedeným Nařízením vlády. Podle tohoto nařízení je byt definován jako prostorově oddělená část domu, která je ohraničená vnitřními povrchy obvodových stěn, podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a výplněmi stavebních otvorů ve stěnách ohraničujících byt. Do podlahové plochy bytu se bude započítávat i podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako například skříně ve zdech, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu. V připravované novele zákona o DPH se tedy uvažuje, že součástí výměry podlahové plochy bytu bude rovněž plocha, která je zastavěná vnitřními stěnami, tj. i plocha pod vnitřními stěnami bytu, sloupy, pilířů apod. Touto změnou dojde fakticky k znevýhodnění prodeje bytů, jejichž užitná vnitřní plocha dosahuje 120m2 a méně, nicméně jejich celková plocha včetně příček, stěn apod. tuto hodnotu převyšuje. Na druhou stranu nově by se do plochy 120m2 neměla započítávat plocha místností, které dnes zákon o DPH označuje jako „příslušenství“ bytu (sklepy, komory). Jak uvádí důvodová zpráva, tímto opatřením by právní úprava měla vyrovnávat možné negativní dopady nového způsobu výpočtu podlahové plochy bytu, která by se díky započtení výměry vnitřních stěn do celkové výměry bytu zvýšila. Bytoví developeři a další podnikatelské subjekty, které plánují v následujících letech uskutečnit prodej nových bytů o velikosti 120m2 bez příslušenství (vypočteno dle stávající metodiky), by měly počítat s možností přeřazení těchto bytů do základní sazby daně.

SMART • zima 2014

Rozhovor

Fórum českého stavebnictví plánuje v příštím roce návrat ke kořenům V březnu 2015 se v Praze uskuteční již 11. ročník Fóra českého stavebnictví. Oslovili jsme proto jejího organizátora, společnost Blue Events zaměřenou na přípravu a realizaci úspěšných odborných konferencí a summitů v České republice, abychom zjistili, s jakým záměrem Fórum českého stavebnictví pořádá. Rozhovor jsme vedli s Antonínem Parmou, ředitelem Blue Events. Miroslav Linhart, ředitel oddělení Real Estate Deloitte mlinhart@deloitteCE.com Přes 20 let organizujete různé odborné události na našem trhu. Proč se už více než 10 let věnujete zrovna stavebnímu sektoru? Je pravdou, že jsme v našich konferenčních aktivitách rozmáchnuti napříč mnoha tématy a odvětvími. Původně to vzniklo tak, že jsme byli součástí společenství s výzkumnou agenturou, která v konferenčním formátu spatřovala prostor k uplatnění různých výzkumných studií a měla mimo jiné zájem se etablovat i na stavebním trhu. Udělali jsme si průzkum a zjistili, že vrcholová odborná akce v pojetí, které jsme si v jiných sektorech úspěšně prověřili, na stavebním trhu přes řadu různých zdánlivě konkurenčních projektů scházela, a tak jsme se do toho pustili. Po dvou letech jsme se však od vazby na výzkumnou agenturu odpojili, neboť jsme chtěli, aby programy našich konferencí byly zcela nezávislé. Pro již zavedený formát stavební konference jsme hledali nového erudovaného partnera a našli jej ve Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, v jehož zájmu bylo a je povznesení úspěchu celého oboru a odborné výpovědi o něm. A co vám to přineslo? Ačkoliv naše společnost organizuje zhruba 15 odborných událostí ročně (v čele s Retail Summitem, jenž v únoru 2015 jako vůbec největší středoevropská maloobchodní konference vstoupí do svého 21. ročníku), řada

našich eventů nemá takový reálný obsahový význam a mediální dopad na českém trhu jako konference ve stavebnictví. Díky tomu, že se stavebnictví dotýká tolika resortů, jde logicky vždy o potřebu širší spolupráce se státní sférou, vždyť na některých ročnících jsme měli zastoupenu až čtvrtinu vlády, včetně premiéra. Stavebnictví se navíc neproměňuje tak rychle jako jiná odvětví, ve kterých nástup digitální éry zcela mění veškerá paradigmata. Tady je stále „hmota“ na prvním místě. A tak je pro nás výzvou snažit se tuto poněkud konzervativnější oblast podnikání nějak obohacovat o nové trendy a vnášet do ní svěžejší a především pozitivnější vítr. Protože hluboce v genech naší firmy je zakořeněno, že musíme dělat jen věci, které nás baví a s lidmi a pro lidi, kterých si vážíme. I konferenci o stavebnictví musíme tedy připravovat tak, aby nás i účastníky těšila a byla skutečně místem pro užitečnou výměnu názorů, sdílení inspirací a dobití energie. Jak se charakter konference během těch 10 let proměňoval? A jaké novinky chystáte pro nadcházející ročník? První ročníky Fóra českého stavebnictví byly tematicky koncipovány mnohem šířeji, původně to byla platforma pro setkávání všech hráčů na trhu, tedy nejen stavebních firem a dodavatelů stavebních materiálů, ale i investorů, projektantů a developerů. Postupně pod vlivem postupující krize ve stavebnictví se náplň konference tematicky zužovala na dialog

Ročník 2014 se konal v kongresovém sále hotelu Clarion. Konference se zde bude konat i v březnu 2015. 16

Podle mnohých signálů se zdá, že se zvolna pozvedáme z krize. Chceme být podpůrným prostředkem k energickým diskusím o rozvojových záměrech. Antonín Parma

mezi vládou a stavebními firmami a stala se tak trochu zdí nářků českých stavařů. Avšak nyní, kdy se podle mnohých signálů zdá, že se zvolna z krize pozvedáme, bychom se rádi vrátili zpátky ke kořenům. Aby konferenční setkání nebylo jen lékem na nemoci a utěšitelem bolestí, ale zejména podpůrným prostředkem k energickým diskusím o rozvojových záměrech. Rádi bychom se od řady jiných spíše společensko-politických setkání odlišovali skutečnou odborností programu. Chceme inspirovat v oblastech nových možností spolupráce mezi hráči na trhu, zohlednit otázky projektového řízení či nástupu nových technologií a dotýkat se témat, která vybízejí k optimistickému náhledu na budoucnost práce stavařů, developerů, projektantů i dodavatelů stavebních materiálů a technologií. Povšimnou si účastníci 11. ročníku Fóra českého stavebnictví některých inovací? Fórum bude koncipováno tak, aby bylo zajímavé a inspirativní pro všechny aktéry obrovského realizačního řetězce. Zatímco úvodní část bude věnovaná trendům a strategiím v oblasti investic a stavebnictví, které mají celospolečenský přesah, druhá polovina konference bude zasvěcena dosud největšímu počtu paralelních workshopů, kde dostanou prostor skutečně detailní odborné diskuse pro developery, projektanty a stavební firmy. Zvláštní prostor bychom chtěli věnovat mladým

Moderátorem akce je již tradičně Martin Veselovský.

podnikatelům, talentům a také studentům, kteří by mohli do tohoto konzervativního oboru vnést novou energii a nápady. Poprvé v historii akce umožníme i samostatnou registraci (a tím pádem i efektivní ceny vložného) na odpolední specializovaný program. Tím chceme vyjít vstříc mnoha zájemcům,kteří se zajímají spíše o užší specializovaná témata či nemohou nebo nechtějí věnovat konferenci celý den.

Fakta k Fórum českého stavebnictví 2015 •• 11. ročník se koná 10. března 2015 v Clarion Congress Hotel Prague •• Organizátoři poprvé připravují program pro 5 paralelních odborných sekcí! •• Dosud se na uplynulých ročnících účastnilo přes 200 domácích i zahraničních speakerů a přes 2000 delegátů •• Organizátory fóra jsou Blue Events a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

I v příštím roce je plánována diskuse mezi investory, stavaři a politiky o plánech a budoucnosti odvětví.

SMART • zima 2014

Kalendář akcí

é věci Deloitte Nemovit aňové v d y ěn zm 2015 úpravě 9.12.2014, Praha tte.cz/cs http://events.deloi

10.12.2014, Praha http://www.stavebni-forum.cz/

Žof íns ké fór um na rozvoj téma územn ích celk ů 16.12.2 014, Pra ha http://w ww.zo fin.cz/c zofinsk s/ a-fora

24.12.2013, Do

FOR PASIV 2014

Dřevostavby

22. - 24.1.2015, Praha www.forpasiv.cz /

Fórum českého stavebnictví

5. - 14.12 ., Brno http://ww w.bvv.cz/ vanocn

i-trhy/

19.1. - 24.1.2015, Německo http://www.bau-muenchen. com/

Windoor expo

11. - 14.2.2015, Praha http://www.drevostavby.eu/

tion21.cz/

BAU

Štědrý den

Wohnen & Interi eu

10.3.2014, Praha http://www.const ruc

Vánoční tr

Realitní trh 2014 > 2015 Bilance a plány

7. - 15.3.2015, Víd eň http://www.woh nen-interieur.at/

11. - 14.2.2015, Praha http://www.windoorexpo.cz/

For Habitat/Furn iture/ Office/Garden 19. - 22.3.2015, Praha http://www.forha bitat. cz/2015/cz/intercep t.asp

@ Napište nám – za jakékoliv Vaše náměty či dotazy děkujeme.

Archiv SMART

Ing. Václav Matyáš, SPS v ČR matyas@sps.cz, www.sps.cz

Veškerá minulá čísla můžete nalézt kliknutím na záložku SMART stavebnictví na www.sps.cz.

Naleznete zde také SMART v anglickém jazyce.