Publikace evangelist y Reinharda Bonnkeho • říjen 2009
Oslavujeme
35let
Kristus pro všechny národy 1974 – 2009
Oslavujeme
50let
REINHARDA BONNKEHO 1959 – 2009
Reinhard Bonnke Moje jubileum
str. 2
Příběh misijní organizace Kristus pro všechny národy str. 4
Dr. Daniel Schott „Můj kritický postoj se změnil v uznání!“ str. 15
Výroční vydání Reinhard Bonnke – 50 let ve službě
Moje jubileum
Padesát let evangelizace „vyhlásit zajatcům propuštění“ Lukáš 4:18 Za půlstoletí kázání, cestování, dramatických situací i nebezpečí jsem nejbolestnější chvíle zakusil hned prvního dne, tedy 1. května 1959. Stalo se to na nástupišti tichého nádražíčka v městečku Krempe v Holštýnsku, severně od německého Hamburku. O dvanáct dní dříve jsem oslavil své devatenácté narozeniny. Byl jsem neustále v blízkosti svého otce, který byl pastorem malého letničního sboru. Tento rozhodný muž silného charakteru byl mým mentorem. Vedl mě k bouřlivému křtu v Duchu svatém. Chtěl jsem kázat v jeho sboru, ale v době dospívání mi splnění této touhy nedopřál.
dostatečně prokázal, co mi nejde – třeba tesařina. Bylo zřejmé, že tímto způsobem nebudu čekajícímu světu nikterak užitečný. Co jsem tedy měl dělat? Byla to doba, kdy mnozí utíkali z Východního Německa, než jim to znemožnila Berlínská zeď, zbudovaná v roce 1961. Na dva miliony lidí odešlo do Západního Německa. Museli projít transitními tábory, zřízenými v Západním Berlíně. Příliv uprchlíků byl velkým lidským problémem. Každý jednotlivý člověk si přinášel své úzkosti. Mezi křesťany se probudil soucit. Vznikla organizace „Berlínská misie pro uprchlíky“. Ta měla do transitních táborů přinášet evangelium a humanitární pomoc. Jednou z pracovnic této misie byla Marion Franzová. Učívala mě v nedělní škole. Ona i její manžel Eduard se mnou zůstali ve styku. Když jsem s nimi mluvil, překvapili mě svým návrhem, abych pracoval spolu s nimi a přinášel evangelium zástupům, jež se hrnuly do tábora. Byla to pro mě výzva – a bylo potřeba prokázat značnou dávku víry. Znamenalo to vylétnout z hnízda kamsi do neznáma. Nicméně výhled, že budu na plný úvazek kázat evangelium, pro mě byl natolik lákavý, že jsem překonal veškerá váhání. Milerád jsem jejich pozvání přijal a těšil jsem se, až začnu. Sbalit si svůj skromný majeteček mi netrvalo dlouho. Byl jsem připraven vykročit ze dveří svého domova a vypravit se vstříc neznámému dobrodružství evangelia. Přišel tedy můj velký den – 1. květen 1959. Je tomu již padesát let! Byla to nezapomenutelná chvíle, kdy jsem s maminkou čekal na malém nádražíčku v Krempe. Vlak již vjížděl do stanice. Byl jsem velice šťastný. Kouř z lokomotivy mi připadal jako kouř z mého oltáře služby. Pak ale přišlo něco nečekaného… Když maminka spatřila funící lokomotivu, rozplakala se – přemohl ji zármutek. Nikdy dříve jsem ji neviděl takto plakat. Trhalo mi to srdce. Já jsem odjížděl, ale oběť přinášela ona. Co jsem si měl počít? Stále jsem ji objímal. Vlak zastavil a já jsem nastoupil do vagonu. Mohli jsme spolu strávit ještě několik okamžiků. Obsahovaly celou věčnost. A pak – sbohem! Vlak se rozjel a vezl mě tam, kde mělo začít mé celoživotní dílo. Maminka se v pláči vracela domů. Mé nadšení pro službu a pro kázání se změnilo ve velké rodinné trápení. V hloubi duše jsem ale věděl, že jsem se vydal na cestu, pro kterou mi Bůh opatřil boty… Četl jsem žalm 143,8: „Dej mi poznat cestu, kterou mám jít; vždyť k tobě pozvedám svou duši!“ Když jsem dorazil do Berlína, byl jsem trochu ztracen. Přemýšlel jsem o tom, jak se mi mění svět, a tu mě někdo oslovil jménem. Mezi uprchlíky pracovala drobná evangelistka; jmenovala se Inge Schimanke. Provedla mě po táborech a dětských hřištích a vysvětlovala mi, že tam mám každý den pořádat „shromáždění“. Nu, tak tedy do práce! Čtyřikrát denně jsem kázal evangelium, ale má shromáždění byla maličká a bez valného efektu. Byla to tvrdá dřina. Země, do níž jsme zasévali semeno, vypadala jako mrtvá a těžká hlína. Vydržel jsem to tři měsíce. Měl jsem pocit prázdnoty až vyčerpanosti. V táboře jsem pochopil jednu velice užitečnou věc: Potřebuji jít někam, kde mě připraví k tomu, abych mohl naplňovat Velké poslání. Ježíš nevypustil své učedníky do světa dříve, než s ním strávili dva až tři roky, během nichž mu naslouchali, pozorovali ho a dokonce s ním i žili. Amatérští křesťané neexistují.
„Je dobré, když člověk potichu čeká na spásu od Hospodina. Dobré je muži, jestliže nosil jho už ve svém mládí.“ Pláč Jeremiášův 3,26-27
Čtyřikrát denně jsem kázal evangelium, ale má shromáždění byla maličká a bez valného efektu. Byla to tvrdá dřina. Země, do níž jsme zasévali semeno, vypadala jako mrtvá a těžká hlína.
Žil jsem tedy doma, jako loď v bezpečném přístavu. Pro takový život jsem ale nebyl stvořen. A k čemu jsem byl stvořen? Už jsem
Kde jsem se měl ale učit? Byly tu německé školy, kam by pro mě bylo přirozené odejít. Já jsem ale oznámil svůj záměr odejít na biblickou školu do
Vášeň pro duše, kterou plane Reinhard Bonnke, i jeho prokázaná efektivita v kázání evangelia jsou pro nás velmi inspirující. Bill Bright, zakladatel Campus Crusade for Christ, U.S.A.
Walesu. Do Walesu?! V mém německém společenství to pochopitelně vyvolalo údiv. Se skupinou mladých lidí z našeho sboru v Německu jsem ale Wales navštívil. Kázal jsem tam a dostalo se mi velkého povzbuzení. Na Biblické škole ve Walesu mě přitahovalo její zdravé učení a praktikování víry v Boha. Ředitel školy měl pověst přímluvce a člověka aktivní, každodenní víry. Tento svět spoléhání na Boha mě přitahoval více než teologická studia. Ano, chtěl jsem toho vědět více o Bohu; ještě více jsem ale chtěl Boha přímo znát; znát jeho srdce a jeho moc. Je to přece živý Bůh. Stravovala mě touha být jeho služebníkem. Nikdy jsem nezapochyboval, že bylo Boží vůlí, abych studoval na Biblické škole ve Walesu. Víra ale není vždy umetená pěšinka. Poslal jsem přihlášku – a byl jsem odmítnut! Problém byl v tom, že jsem neuměl anglicky. Ve Walesu jsem byl se skupinou mladých
lidí. Angličtí pastoři, kteří mě slyšeli, mě povzbuzovali. Kdo by mi mohl pomoci? To by byl příběh sám o sobě. Faktem je, že před koncem roku 1959 jsem do této školy dorazil. Uspořádali pro mě rychlokurz angličtiny. Za dva či tři měsíce jsem se poprvé pokusil kázat anglicky – fungovalo to. Po několika letech jsem se vrátil do Německa. Cestou domů jsem se zastavil na několik hodin v Londýně. Zakusil jsem úžasné „náhodné“ vedení: Na domě obrostlém popínavou rostlinou jsem spatřil jméno George Jeffries. Byl to onen George Jeffries, o němž se tvrdilo, že je největším evangelistou od dob Johna Wesleyho. Připadal jsem si, jako bych byl přenesen na místa, kde přebývá apoštol. Toho dne jsem Jeffriese navštívil. Mluvili jsme spolu a on se za mě pomodlil se vzkládáním rukou. Dnes jsem přesvědčen, že tehdy jsem obdržel tu správnou Boží ordinaci ke službě evangelisty. Na biblické škole jsem se ujistil, že skutečně jsem evangelista – a nic jiného než evangelista. Vedl jsem několik úspěšných kampaní a s manželkou jsme založili nový sbor. Pak mě německé církve přijaly a já jsem s manželkou a dítětem odplul do Afriky. Žil jsem rutinní život na misijní stanici. Celý život mě provázelo „makedonské volání“ do Afriky. Už během mého dětství Bůh některým lidem ukázal, že jsem povolán, abych kázal v Africe. Měl jsem již určité zkušenosti a úspěchy z kampaní v Německu. Teď jsem ale byl misionářským učněm a zakoušel jsem tvrdý rok zkoušek. Nicméně otvíralo se nové misijní pole a já jsem začal svou africkou práci v Lesothu – pod záštitou misijní organizace AFM. Podporovala mě má úžasná žena, která byla rovněž povolána do
Oslavujeme
50let
REINHARDA BONNKEHO
1959 – 2009 Afriky. Naše misijní dílo v Lesothu ale přerostlo hranice činnosti i finanční zdroje německé misijní společnosti, která nás podporovala. Nezbývalo nám než se s touto organizací rozloučit a zkoušet pracovat na vlastní pěst. Co jsem mohl dělat, sám na obrovském kontinentě? Týdny jsem si lámal hlavu, kterou cestou se dát. V mých snech i v mé mysli se mi stále znova vracela slova „Afrika obmytá krví“. Během několika následujících týdnů vzniklo velké dílo, které dnes nazýváme Kristus pro všechny národy. Měl jsem jedno obdarování a věděl jsem o něm. Byl jsem evangelista. Bůh mě vedl a žehnal mi jakožto evangelistovi. To přitahovalo jiné lidi a tak kolem nás vyrostl tým, který na sebe byl schopen vzít rozličné úkoly spjaté s misijními taženími. Bůh poslal jiné lidi, mne vedl a společně nás naplnil nadšením pro jediný úkol – získat ztracený svět pro Boha. Bůh s námi sdílel svou největší touhu – touhu po spáse ztraceného světa. Po stovce let modliteb za probuzení a za spásu světa – a takto se modlily celé generace – jsme v Africe začali zakoušet deště. Bylo neuvěřitelné, že stále další a další lidé se přímo tlačili, aby mohli slyšet evangelium. Přerostlo to v duchovní tsunami zázraků spásy a uzdravení. Bylo to pokračování knihy Skutků apoštolských. Můžeme oprávněně tvrdit, že jsme „spatřili jeho slávu“. Doposavad na našich shromážděních reagovalo na výzvu k přijetí spásy přes 60 milionů lidí. V roce 2008 reagovalo na naše volání k evangeliu přes pět milionů lidí. Všichni nám dali své jméno a adresu; všichni obdrželi brožuru o spasení a všem byl doporučen vhodný místní sbor. Plamen probuzení vzplál na jižní polokouli, v místech, která se kdysi nazývala Třetím světem. Nyní se šíří do Indie, Číny i na ostrovy v oceánu. Kristus kráčí celým světem. Čistě náboženské síly nevědí, jak na něj reagovat – ON je naše zvěst. Lidé se mě ptají: A proč ne Evropa? Ne? Proč říkat „ne“? Afrika byla zavřená po dvě staletí. Rozsévali tam nejvznešenější z Božích služebníků a žali velmi skrovně. Afrika byla hřbitovem křesťanských pracovníků; bylo to pole tvrdší než jakákoli jiná země dnes. Pak se v Africe změnila atmosféra – či lépe řečeno přišel příliv. Stejně tak v Jižní Americe nebo v Orientu. Stalo-li se to tam, může se to zrovna tak stát v Americe, Asii či Evropě. Věřím tomu. „Jméno Hospodinovo bude pokrývat zemi, jako vody pokrývají moře“ (volně citováno podle Abk 2,14 a Ž 72,19). Reinhard Bonnke
Afrika je stále nejopomíjenější kontinent. Reinhard Bonnke je zatím jediný, kdo to pochopil a kdo se k tomu duchovně postavil. Pokud někteří z nás nevědí, kam si zařadit Bonnkeho evangelizační styl, pak je to náš problém, nikoli jeho. Konečně je zde někdo, kdo pochopil, že i křesťané se musí vyrovnat s duchovní globalizací. Dr Siegfried Buchholz, Německo
Oslavujeme
35let
Kristus pro všechny národy 1974 – 2009 Vyplenit peklo a zalidnit nebe…
Příběh
Misijní organizace Kristus pro všechny národy Afrika obmytá krví – kontinent očištěný krví Ježíše Krista. Taková byla vize, kterou dal Bůh evangelistovi Reinhardu Bonnkemu před více než 35 lety. Od toho dne ho naplňovala stravující touha zabrat Afriku pro Ježíše Krista: „Ať jím nebo piju, ať jsem vzhůru nebo spím, tato vize mě neustále doprovází, nikdy mě neopouští!“
Počátky – Lesotho Reinhard Bonnke se narodil roku 1940 v Kaliningradu (Královci), kde byl jeho otec pastorem. Povolání k misii v Africe zaslechl, když mu bylo pouhých devět let. V 19 letech začal studovat na Biblické škole ve Walesu. Po dokončení studií
strávil sedm let jako pastor letničního sboru v severním Německu, kde byl rovněž ordinován. V roce 1967 se tento misionář vypravil do Afriky, doprovázen svou manželkou Anni a jejich šestiměsíčním synem, Kai-Uwem. Když dorazil do nezávislého horského království Lesotho, začal Reinhard pracovat jako typický misionář. V prvních osmi „normálních“ letech na misijním poli nejprve zbudoval sbor v hlavním městě Maseru a rozvinul biblický korespondenční kurz, který přinesl evangelium několika tisícům lidí v Lesothu a v jiných částech jižní Afriky. Toužil ale po něčem větším. Tuto hlubokou touhu posílila vize, kterou přijal v roce 1972. Po několik nocí v řadě viděl tento misionář africký kontinent, obmývaný krví Ježíše Krista. Současně ve svém srdci slyšel hlas Ducha svatého: „Afrika bude spasena!“ Tato zvěst se neustále opakovala. Na Reinharda to velice silně zapůsobilo. Od té doby si vytkl za cíl přinést evangelium celé Africe – „od Kapského města po Káhiru“.
Myslím, že musíme upřímně uznat, že Reinhard Bonnke je světový evangelista, který zasahuje ty nejvzdálenější místa s tou největší dynamikou a průrazností. Pravdivost mého tvrzení potvrzují statistiky, které ukazují, že to nejsou jen miliony duší přivedené ke Kristu za poslední čtvrtstoletí, ale i tisíce církví,které vznikly nebo se dramaticky rozrostly. Jack W. Hayford, rektor semináře The Kings‘s v Los Angeles v Kalifornii
Začátek velkých evangelizačních tažení –
Gaborone V roce 1975 odletěl Reinhard Bonnke do Botswany a pokusil se získat vysílací čas v místní rozhlasové stanici. „Do té doby jsem neměl žádné zkušenosti s kázáním na stadionu,“ vzpomíná evangelista dnes. Cestou z letiště do středu města však jeho pozornost upoutal národní sportovní stadion. Pán mu řekl: „Chci, abys na tom stadionu kázal mé Slovo!“ Reinhard Bonnke věděl, že Bůh chystá něco mimořádného. Proto si pronajal stadion pro 10 000 sedících diváků, aby na něm uspořádal evangelizační tažení, jež by zasáhlo celé město. Jak ale ten stadion naplní? Na přípravu shromáždění měl pouhé čtyři týdny. První den přišlo sotva sto lidí, kteří se na obrovském stadionu zcela ztráceli. Evangelista byl sice nízkou návštěvou zklamán, nenechal se ale odradit a kázal evangelium s obrovským nadšením a plným nasazením. Již během kázání – aniž jakkoli hovořil o uzdravení – se stalo něco nadpřirozeného. Na různých místech začali vyskakovat lidé a křičeli: „Jsem uzdraven! Jsem uzdraven!“ Tato zpráva proběhla městem jako stepní požár a koncem týdne byl stadion zcela přeplněn lidmi, hladovějícími po Božím slovu. Závěrečné shromáždění založilo precedens, který se později stal standardní součástí každé kampaně, kterou CfaN pořádá. Pán Reinhardovi zcela jasně přikázal, aby mluvil o křtu v Duchu svatém a aby se modlil za všechny, kteří toužili po tom, aby jim Bůh dal tento dar. Evangelista poslechl a pozval přítomné, aby přišli dopředu, pokud touží po modlitbě za křest v Duchu. K pódiu pak zamířilo na tisíc lidí. Klíč k evangelizaci celého světadílu spočívá ve vylití Ducha svatého. Tento neobvyklý jev se pak opakoval nesčetněkrát v různých zemích celého světa. Moc z výsosti zasáhla desetitisíce lidí. První masová evangelizační kampaň v Gaborone se stala prototypem všech kampaní, pořádaných CfaN.
Reinhard Bonnke je průkopník. Opět přitahuje pozornost církve k Bohu, který dělá zázraky. Rev. Clive Calver, bývalý generální ředitel Evangelikální aliance ve Velké Británii
Žlutý stan
Velký stan – Soweto
Reinharda Bonnkeho ale přesto něco velmi trápilo. Evangelizační shromáždění často narušovalo špatné africké počasí. Od roku 1974 pořádal se svým týmem evangelizační shromáždění v jižní Africe. Tato shromáždění se konala v malém stanu, do nějž se vešlo asi 800 lidí. Stan ale zdaleka nestačil pro všechny, kteří chtěli shromáždění navštívit. Něco se s tím muselo udělat! CfaN potřeboval větší stan – alespoň pro 10 000 lidí.
Nicméně i tento stan brzy přestal stačit zástupům, které přicházely na shromáždění. Během několika následujících let bylo stále zřejmější, že je zapotřebí ještě většího stanu. Pán totiž rozšiřoval vizi: „Minul čas srpu. Nastal čas kombajnu!“
Náklady na pořízení takového stanu vyžadovaly velký krok víry. Když se Reinhard trápil otázkou, jak zaplatí účty, Pán mu řekl: „Neplánuj s tím, co máš v kapse ty, plánuj s tím, co mám v kapse já!“ Zářivě natřenou konstrukci vztyčili poprvé roku 1978 a ihned se jí začalo říkat „Žlutý stan“. Ten se v následujících letech stal majákem Boží zachraňující milosti pro celou jižní Afriku. Desetitisíce mužů a žen vydaly svá srdce i své mysli Ježíši při kampaních v Jihoafrické republice, Svazijsku, Botswaně, Zimbabwe a Zambii.
Stan pro 10 000 lidí i nadále sloužil v nejrůznějších afrických zemích, nicméně začaly práce na novém a o hodně větším stanu. „Největší stan na světě“ byl zasvěcen v únoru roku 1984 v Sowetu, předměstí jihoafrického Johannesburgu. Stan se rozkládal na ploše 12 000 čtverečních metrů a byl 27 metrů vysoký – tedy asi jako sedmipatrová budova. Obrovskou plachtu podpíralo 12 ocelových stožárů, z nichž každý vážil pět tun. Podle Guinessovy knihy rekordů šlo o „největší přenosnou konstrukci na světě“.
Smělá víra Reinharda Bonnkeho je pro mě příkladem. Tento muž čeká od Boha velké věci. Můžete ale od Všemohoucího vůbec očekávat příliš? Pokud lidi dnes inspiruje heslo „Yes, we can!“ („Ano, dokážeme to!“), od Reinharda Bonnkeho slyšíme ještě zřetelněji „Yes, HE can!“ („Ano, Bůh to dokáže!“). Dr. Heinrich Christian Rust, Braunschweig, Německo (mluvčí Hnutí obnovy duchovního obecenství, jež spolupracuje s Asociací svobodných protestantských sborů)
Konference ohně Evangelizační akce jsou jen jednou stranou mince. Jsou prostředkem, jak přidat („přičíst“) lidi k Božímu království. Ti, kdo pracují v Božím království „na plný úvazek“, však potřebují vystrojit, povzbudit, naplnit vizí a čerstvým ohněm. Zde tedy nejde o „přičítání“, ale o „násobení“. Již v roce 1986 plánoval Reinhard Bonnke konferenci zaměřenou na „činitele“ tohoto násobení – na pastory, církevní pracovníky, misionáře atd. Měla to být „Konference ohně“ pro lidi, jež mělo „zapálit“ evangelium, aby naplňovali Ježíšovo evangelizační pověření. První Konference ohně se konala v Harare, hlavním městě Zimbabwe. Této týdenní akce se účastnilo více než 4000 delegátů z 41 afrických zemí. Pozadí pódia tvořil obrovský globus s transparentem, který lidem připomínal, proč se na konferenci shromáždili. Tento transparent rovněž vyjadřoval, co je vizí CfaN: „Afrika bude zachráněna!“ Později se ukázalo, že Boží pomazání ke „kázání, uzdravování a vysvobozování“ – tedy téma konference, založené na Lukášovi 4,18 – mělo přesáhnout africký kontinent. Boží mocné působení v Africe inspirovalo víru, že duchovní obnova zasáhne i Evropu. Pod vedením Ducha svatého začal CfaN pořádat konference ohně i v Evropě. Cílem je motivovat křesťany Západního světa k evangelizaci. První „Euro-Fire“ se pořádalo ve Frankfurtu v roce 1987, o rok později to bylo v Birminghamu v Anglii a později v hlavním městě Portugalska Lisabonu (v roce 1990). Všechny tyto konference měly trvalý význam, který přesáhl hranice země, v níž se konaly. Po delší přestávce se pak další Konference ohně konaly v Böblingen v Německu v roce 1999, znovu v anglickém Birminghamu v roce 2000, a dále v německém Karlsruhe, kde se konala francouzsko-německá konference „Fire 2004“. V roce 2007 shlédlo asi 7000 účastníků „Full Flame Fire conference“ v Stuttgartu německou premiéru filmové série Full Flame. V roce 2008 se podobná konference s francouzskou premiérou konala v Paříži. Další podobná konference se uskutečnila v roce 2009 v Madridu
Neznám mnoho lidí, kteří by žili svou víru tak autentickým a ryzím způsobem jako Reinhard. Vždy mě velice fascinovalo, jak bystrý, uvolněný, přátelský a vtipný dokáže být, když se vyrovnává s kritiky, kteří mu připisují falešné motivy. Myslím, že je skutečně výborným příkladem pro spoustu křesťanů jak v Německu, tak po celém světě. Peter Wenz, Biblische Glaubens Gemeinde, Stuttgart, Německo
Lidé se scházeli v ohromných zástupech, aby ho slyšeli a byli od něj uzdraveni ze svých nemocí.
Owerri 1,054,933 rozhodnutí pro Ježíše
Abuja 1,04
Lukáš 5:15 Ogoja 1,083,033
Lagos 579,425 Nsukka 1,109,900
Netrvalo však dlouho a Reinhard Bonnke přestal kázat ve stanech. Tažení nabývala na síle a evangelizační služba brzy přerostla kdysi tak úžasnou vizi stanů. Nyní se mělo evangelium kázat pod širým nebem. Obrovský stan ovšem i nadále využívají jiné africké misijní organizace. Většina tažení s Reinhardem Bonnkem a týmem CfaN se od té doby konala na velkých otevřených prostranstvích pod širým nebem. V roce 1988 se takových shromáždění v keňském Nairobi účastnilo na 200 000 lidí. Během třinácti let – od roku 1987 do konce roku 1999 – se velkých evangelizačních tažení CfaN účastnilo více než 42 milionů lidí. 10 milionů z nich se rozhodlo pro Krista a prošlo programy následné péče, pořádanými místními společenstvími. Spása celého světadílu se stává realitou – „‚Ne silou ani mocí, ale mým Duchem,‘ praví Pán, Všemohoucí.“
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
Rostoucí dynamika
Tažení milénia – Lagos
Tažení dnes
V listopadu 1999 se zdálo, že Bůh „zařazuje vyšší rychlost“. Vzhledem k politické situaci bylo od počátku 90. let zakázáno vykonávat jakoukoli misijní činnost v Nigérii, nejlidnatější zemi Afriky. Když došlo k výměně vlády a evangelizace byla opět povolena, Reinhard Bonnke začal okamžitě plánovat řadu tažení – vždyť čtvrtina obyvatel Afriky žije právě v Nigérii! Chtěl dohnat ztrátu minulých osmi let, kdy byla země pro evangelizace uzavřená.
Toto šestidenní tažení navštívilo na 6 milionů lidí. Závěrečného shromáždění 12. listopadu 2000 se zúčastnilo 1,6 milionu lidí. Vypadalo to, jako když se díváte na obrovské vlnící se moře lidí. Byla to největší návštěva v dějinách Kristus pro všechny národy.
V čem spočívá tajemství úspěchu misijní práce CfaN? Velká evangelizační tažení v Africe se strategicky plánují mnoho měsíců dopředu. Pořádají se v úzké spolupráci s místními církevními společenstvími. Podporuje je široké spektrum křesťanských sborů a společenství – luteráni, anglikáni, baptisté, presbyteriáni, metodisté, letniční, charismatici a tak dále. Několik set různých společenství (někdy jich bývá více než 1000) se podílí na přípravách v 16 pracovních skupinách. Tím se utužují jejich vzájemné vztahy.
Již v prvním tažení ve městě Benin se hned prvního dne kampaně účastnilo 500 000 lidí. Během šesti dnů napočítali přes dva miliony návštěvníků. Další shromáždění následovala v Port Harcourtu, Calabaru a Abě. V Abě se na školní pozemek vměstnalo na 600 000 lidí, kteří se chtěli účastnit evangelizace. Jen během těchto čtyř kampaní se čtyři miliony lidí rozhodly pro Krista. Koncem dubna roku 2000 kázal evangelista v Chartúmu, hlavním městě muslimy ovládaného Súdánu. Na shromáždění přišlo 210 000 lidí. Během šestidenního tažení se 130 000 lidí – většinou muslimů – rozhodlo pro Krista. Následovaly dvě další evangelizační kampaně v Etiopii. Mezi tím probíhaly přípravy k evangelizaci osmého největšího města na světě, nigerijského Lagosu.
Na přípravě této kampaně se podílela jedinečná pracovní skupina, zahrnující na 2000 křesťanských sborů. Zhruba 200 000 vyškolených pracovníků rozdalo celkem 3,9 milionu brožur „Nyní, když jsi spasen“ a vybralo 3,4 milionu vyplněných karet rozhodnutí. Současně s tímto tažením se na národním stadionu v Lagosu konala Konference ohně, které se zúčastnilo na 80 000 pastorů, evangelistů a církevních pracovníků. Kampaň v Ibadanu v roce 2001 navštívilo během pěti dnů 3,9 milionu návštěvníků, z toho 1,3 milionu bylo na závěrečném shromáždění. Bylo vyplněno 2,65 milionu karet rozhodnutí. Šlo tedy o druhou největší kampaň, pořádanou CfaN.
Poradci a pomocníci, vyslaní nejrůznějšími místními sbory, jsou předem vyškoleni. Procházejí důkladnou přípravou na samotné tažení. Každá evangelizační kampaň je důkladně promodlena. Reinhard Bonnke je přesvědčen, že evangelizace, kterou nedoprovázejí modlitby, je jako „bomba bez rozbušky“. Pět večerů pod širým nebem sleduje určitý tématický vzorec. V průběhu desetiletí se rozvinul typický a vysoce efektivní styl těchto kampaní. Kampaně jsou významnými událostmi v životě dané oblasti a zpravidla je navštěvují hlavy států, kmenoví náčelníci, ministři vlády a podobně. Reinhard Bonnke jednoduchými slovy káže krystalicky jasnou a
Ilesa 1,072,163
46,390
Onitsha rozhodnutí pro Ježíše
Port Harcourt
1,110,267
rozhodnutí pro Ježíše
1,803,387
rozhodnutí pro Ježíše
Abeokuta 1,936,881 rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
Oshogbo 1,595,360 Lagos
Ibadan 2,650,190 rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
3,461,171 rozhodnutí pro Ježíše Akure 1,859,503
Agbor 886,139
Ado Ekiti 1,634,431
rozhodnutí pro Ježíše
Aba 1,027,201 rozhodnutí pro Ježíše rozhodnutí pro Ježíše
Ogbomosho Ole/Ozoro 803,563
Onitsha
rozhodnutí pro Ježíše
Jalingo 622,689
1,803,387
1,790,114
Ondo Town Ile-Ife 1,031,973
rozhodnutí pro Ježíše
Ikom 584,526 Mubi 1,401,837
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
Jos 1,276,840
Port Harcourt 1,416,740
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
1,042,024
rozhodnutí pro Ježíše
Jalingo 622,689 Calabar 1,015,317
Oshogbo 453,445
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
Kafanchan 738,615
Nsukka 1,109,900
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
Abakaliki 782,263
rozhodnutí pro Ježíše
Yola 1,403,640
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
rozhodnutí pro Ježíše
Obecné informace jednoznačnou zvěst, po níž následuje jasné volání k pokání a obrácení. Evangelista mluví velmi jasně o významu a důsledcích našeho rozhodnutí vydat svůj život Ježíši.
Výsledný růst sborů a jejich jednota zvyšují důležitost a vliv křesťanské víry v dané oblasti. Křesťané jsou povzbuzováni k aktivní modlitbě, k šíření evangelia a k „předávání pochodně“.
Několik tisíc místních poradců je rozseto v zástupu po celé ploše. Poradci jsou připraveni rozdávat nově uvěřivším brožuru „Nyní, když jsi spasen“ a pomáhají jim s vyplnění karet rozhodnutí. Na této kartě lidé potvrzují, že chtějí plně vydat svůj život Ježíši Kristu, žít podle zásad jeho Slova a pravidelně navštěvovat živý křesťanský sbor.
Modlitba za uzdravení a za vysvobození je nedílnou součástí každého shromáždění a pravidelně vede k celé řadě božských uzdravení a zázraků.
Každý, kdo vyplní kartu, si ponechá její kopii, zatímco originál zůstane poradci. Vybrané kartičky jsou pak předány účastnícím se sborům, které zajišťují následnou péči. Brožura, která se rozdává zdarma, obsahuje nejdůležitější informace, které lidé potřebují vědět, aby mohli začít žít jako křesťané. Doposud bylo vytištěno přes devadesát milionů této brožury v 50 různých jazycích. Všechny karty rozhodnutí obdrží po skončení kampaně místní sborová společenství, která se evangelizační akce zúčastnila. Ta pak odpovídají za následnou péči. Poradci se snaží osobně navštívit každého respondenta. Pozvou ho do sboru, modlí se za něj a snaží se s ním zůstat v kontaktu.
Za 9 a půl roku, od počátku roku 2000 do března 2009, navštívilo 78 milionů lidí celkem 67 kampaní, a to zejména v nigerijských městech. 52 milionů lidí se rozhodlo pro Krista.
Dosah a vliv Většina lidí, kteří uvěřili v Krista, zakouší posílení vlastní mysli a osobnosti. Nabývají sebedůvěry, nacházejí vnitřní pokoj, radost a naději do budoucnosti. Změna se rovněž projevuje uzdravením vztahů a obnovou manželství a jednoty v rodinách. Na taženích CfaN došlo ke stovkám fyzických a psychologických uzdravení. Životy mnoha lidí se zcela změnily v důsledku toho, že
• dříve slepí otcové už nemusí žebrat, ale mohou pracovat a tak živit své rodiny • děti, které byly hluché nebo jinak postižené, mohou chodit do školy nebo se začít učit řemeslu a už se necítí vyloučené • psychicky nemocní a násilničtí lidé zakoušejí vysvobození a pokoj • zločinci slibují, že začnou nový život, a zloději vracejí, co ukradli • alkoholici a narkomani jsou vysvobozeni • manželství a rodinné vztahy jsou obnoveny • lidé splácejí své dluhy a platí daně Rodinní příslušníci a přátelé mají nepopsatelnou radost z těchto uzdravení a vysvobození. Zprávy o nich se rychle šíří. Hlavy států a vlády si uvědomují, že tato tažení mají velice pozitivní vliv. Často tedy Reinharda Bonnkeho zvou, aby kázal i v zemích, kde je převaha muslimů. Zvláště v oblastech krizí je křesťanská zvěst, volající, aby se lidé zřekli násilí, klíčová pro národní usmíření. Misijní práce je rovněž důležitým příspěvkem k sociálnímu rozvoji a má značnou dlouhodobou hodnotu. Nic není lepším základem pro fungování společnosti než křesťanské hodnoty, uplatňované v každodenním životě.
Kristus pro všechny národy je zaregistrováno jako charitativní organizace v Solingen v Německu. Financováno je výhradně z darů. Německé ústředí je ve Frankfurtu nad Mohanem. CfaN má kanceláře a pobočky v Jižní Africe, Nigérii, USA, Kanadě, Spojeném království, Austrálii, Hong Kongu a Singapuru.
Od minusu k plusu
+
V roce 1992 dal Bůh Reinhardu Bonnkemu další úkol: Zasáhnout zvěstí evangelia další části světa. To odstartovalo projekt „Od minusu k plusu“. Cílem projektu bylo zasáhnout obyvatele Západního světa, nezasažené církví. Tito lidé obdrželi evangelium ve formě misijní brožury, kterou jim pošta přinesla přímo domů. Tato iniciativa začala nejprve ve Velké Británii. Každá domácnost dostala brožuru – celkem jich bylo distribuováno přes 25 milionů. Do tohoto projektu a následné péče se zapojilo na 15 000 křesťanských sborů a společenství všech denominací. V roce 1995 byla tato brožurka distribuována do 40 milionů německých mluvících domácností v Německu, Rakousku, Lichtenštejnsku a Švýcarsku. Brožurky byly rovněž distribuovány v Dánsku, Švédsku, Norsku, Finsku, na Faerských ostrovech, na Islandu, v Grónsku, v částech Spojených států a Kanady, v Hong Kongu a Macau. Celosvětově bylo vytištěno 93 milionů výtisků této brožury.
–
Publikace a učební materiály Mnoho dalších lidí zasáhne evangelium prostřednictvím televize, rozhlasu, internetu a různých tiskovin. Koncem roku 2007 byl zahájen německý televizní program Mocné Boží projevy. To byl počátek evangelizační televizní práce CfaN pod názvem cfan.tv. Reinhard Bonnke napsal řadu knih. Jeho slavná kniha „Evangelizace ohněm“ byla zdarma věnována biblickým školám, studentům, misionářům a pastorům v mnoha částech světa. Firma E-R Productions, sídlící ve Frankfurtu, vyrobila pro CfaN miliony knih a brožur, jež pak byly distribuovány po celém světě. K dnešnímu dni bylo vytištěno přes 185 milionů knih Reinharda Bonnkeho. Knihy a brožury byly přeloženy do 142 řečí a byly vydány v 53 zemích.
My v CfaN jsme přesvědčeni, že není v silách žádného jednotlivce či organizace, ať už jakkoli silných, získat tuto generaci pro Ježíše Krista. Něčeho takového může dosáhnout jen obrovská armáda Duchem naplněných Božích mužů a žen, kteří vyjdou na pole v čas žně. Z tohoto důvodu jsme připravili řadu výukových materiálů, které mají pomoci vystrojit misionáře a evangelisty po celém světě – jsou to filmová série Full Flame a Škola ohně (School of Fire).
Jsme přesvědčeni, že Reinhard Bonnke je patrně největším evangelistou, jakého kdy naše země vydala. Christoph a Uta Häselbarthovi, Strittmatt, Německo
F ilmov á
s é rie
Filmová série Full Flame
Škola ohně
V této jedinečné osmidílné filmové sérii zjevuje Reinhard Bonnke pozoruhodné principy, které způsobily revoluci v jeho životě i službě. Každý z filmů zanechává v divákovi povzbudivý pocit: „To bych mohl dokázat také! Teď vím, že Boží zaslíbení platí pro mě stejně jako pro Reinharda Bonnkeho či pro kohokoli jiného!“
Škola ohně doplňuje filmovou sérii Full Flame. Je výborně uzpůsobena jak pro soukromé studium, tak jako učební materiál pro domácí skupinky a církevní společenství.
(Vyjde brzy v češtině!)
(v angličtině a němčině)
• Hloubkové učení o spáse a evangelizaci v moci Ducha svatého • Osvědčené a vyzkoušené principy zachraňování duší • Praktické rady pro šíření evangelia • Pět testů, monitorujících pokrok studenta a závěrečný certifikát • Struktura modulů
Tato filmová série vychází z toho, jakým stylem vyučoval Ježíš. Boží slovo vysvětluje na základě příběhů a příkladů. Získávání duší je vize, která obepíná celý svět. Pozadí celé řady filmů tvoří dvanáct zemí ze všech kontinentů – od čínské Velké zdi po africkou džungli. Tak je zdůrazněna globální platnost zvěsti těchto filmů. Na výrobě této řady se podílely nejznámější filmové společnosti. Skywalker Sound z Kalifornie, Universal Studios Production Group z Floridy a Londýnská filharmonie – máme-li jmenovat alespoň některé – vložily to těchto filmů své zkušenosti a schopnosti. Proto se tato filmová série stala jedinečným zážitkem, který křesťany nutí opustit pasivitu a činí z nich vášnivé vyslance evangelia v tomto ztraceném světě. Cílem této filmové řady a učebních materiálů, které ji doprovázejí, je, aby Boží pomazání pomocí těchto filmů změnilo miliony lidí a udělalo z nich efektivní evangelisty.
Škola ohně je k dispozici jakožto jedinečná studijní příručka (176 stran učební látky plus CD-ROM), obsahující 20 úžasných a praktických lekcí o tématu evangelizace, nebo jakožto on-line kurz. Cílem je motivovat křesťany, aby se stali úspěšnými rybáři lidí pro Ježíše. Učební kurz sestává ze čtyř modulů. Na počátku kurzu se každý student zaregistruje. Na konci každého modulu je k dispozici test. Po skončení celého kurzu čeká účastníky závěrečný test. Každý, kdo probral kurzy a zvládl testy, je může zaslat a obratem obdrží certifikát.
Tréninkový program Reinharda Bonnkeho
Úspěšná evangelizace není záležitost pro duchovní „Supermany“. Tento tréninkový program vás vycvičí a připraví ke službě získávání duší pro Krista. Evangelista Reinhard Bonnke vás provede v jednoduchých, ale velmi mocných krocích skrze principy, které utvářely jeho službu do takové podoby, že má úžasný vliv na miliony lidí po celém světě. Program je dostupný v anglickém a německém jazyce.
Když jsem se s ním nedávno setkal, udělalo na mě velký dojem, jak tento muž zůstává pokorný a všechnu čest vzdává Bohu. Pokud dnes v Evropě zasahuje evangelium 100 000 lidí týdně, může to být důsledek toho, co jsme před mnoha léty zasévali v Africe skrze misii Reinharda Bonnkeho. Daniel Müller, ředitel Misijního díla Karlsruhe (Missionswerk Karlsruhe)
Tréninkový progr am
brzy e d j y V tině! v češ
EVANGELISTA DANIEL KOLENDA Životopis Evangelista Daniel Kolenda je kazatel již páté generace. Už jako malý chlapec přijal povolání nést evangelium národům. Během dospívání zakusil mimořádné setkání s Boží mocí. To radikálně změnilo jeho život a roznítilo v něm vášnivou touhu po záchraně ztracených duší. Daniel vystudoval Brownsville Revival School of Ministry v Pensacole a Southeastern University v Lakelandu. Nejprve se věnoval zakládání sborů a službě pastora a později se vydal na pole evangelizace. Na jednom z velkých afrických tažení Reinharda Bonnkeho Daniel poprvé viděl, jak obrovské zástupy lidí přijímají spásu, zakoušejí uzdravení a jsou naplňovány Duchem svatým. Právě tam v něm Bůh obnovil touhu přinést evangelium národům. V poslušnosti Božího hlasu se Daniel pustil do evangelizační služby na plný úvazek, a to prostřednictvím mezinárodních evangelizací a konferencí. Dnes je Daniel součástí týmu Christ for all Nations. Doprovází Reinharda Bonnkeho jako druhý evangelista. Káže a slouží spolu s ním na evangelizačních taženích a Konferencích ohně po celém světě. Na Danielově službě spočívá mocné evangelizační pomazání. Kázání slova je doprovázeno zázraky. Daniel, jeho žena Rebekah a jejich tři děti Elijah, Gloria a London bydlí v oblasti Tampa Bay na Floridě.
Na evangelizačních shromážděních, které nedávno proběhly, vedl Daniel Kolenda přes 2 miliony lidí k rozhodnutí pro Krista.
Neuhasitelná vášeň vidět lidi přicházet k Ježíši způsobila, že Reinhard Bonnke přivedl ke Kristu celé zástupy a stal se jedním z největších evangelistů naší doby. Brian Houston, Hlavní pastor, Hillsong Church, Sydney
Můj kritický postoj se změnil v uznání! Jméno Reinharda Bonnkeho se stále znova objevuje v titulcích křesťanských i nekřesťanských publikací. Jedna věc je nesporná – evangelizační tažení a Konference ohně, pořádané Reinhardem Bonnkem v Africe, přitahují i dnes miliony lidí. Reinhard Bonnke je jedním z lidí, kteří rozhodným způsobem utvářeli křesťanství na africkém kontinentě. Když jsem shromažďoval podklady pro svou disertaci, soustředil jsem se na evangelizační práci Reinharda Bonnkeho v Africe. Mou hlavní touhou bylo zjistit více o díle evangelisty a pochopit dynamiku, která činí evangelizační službu efektivní. Musel jsem pochopitelně naslouchat i Bonnkeho kritikům. Zjistil jsem, že mnohé z jejich námitek jsou nepodložené a nepravdivé. Během mých výzkumů se můj kritický postoj změnil. Začal jsem Bonnkeho a jeho službu oceňovat. Nejsem oprávněn, abych vyslovil celkové hodnocení jednoho z největších evangelistů 20. a 21. století. Nicméně u příležitosti 50. výročí jeho služby bych rád přispěl k uznání jeho celoživotního díla tím, že dám nahlédnout do jeho služby.
Pokorný muž s plamennou touhou získávat duše V roce 2005 jsem se setkal s představiteli různých denominací v Nigérii a ptal jsem se jich na jejich názor na Reinharda Bonnkeho. Považují ho za pokorného muže, který má plamennou touhu po získávání duší. Váží si ho pro jeho nesobeckost, poctivost, velkou víru a lásku ke Kristu. V rozporu s líčením kritiků nelze Bonnkeho zacházení s penězi nic vytknout. Lidé v Nigérii Bonnkeho milují, neboť jeho zvěstování je jasné a jednoduché a přitom přesvědčivé. Je všeobecně přijímán, protože používá místní příběhy a káže o skutečných problémech, s nimiž se lidé potýkají. Jeho angličtina je srozumitelná. Mluví hlasitě a Afričanům se líbí, že občas křičí. Lidé mají Bonnkeho rádi, protože se s nimi ztotožňuje. Někdy se oblékne jako Afričan a pokouší se tancovat jako oni. Bonnke káže evangelium pro Afriku po africku.
Nedostatek následné péče? Když mluvíte o Reinhardu Bonnkem v Německu, dělají lidé někdy kritické poznámky nebo kladou kritické otázky. Často zpochybňují, zda je Bonnke skutečně úspěšný. Rovněž se mu vytýká, že zanedbává následnou péči o nové věřící. Předně je nutno říci, že Bonnkeho evangelizační tažení jsou v africkém kontextu stále účinná. Každý rok káže evangelium milionům lidí. Bonnke podporuje následnou péči o nové věřící, ačkoli to k povinnostem evangelisty nepatří. Úzce spolupracuje s místními církvemi a zajišťuje jim potřebnou literaturu. Když Bonnke nějaké město opouští, zanechává v něm sbory plné nového života. Církevní pracovníci získali novou motivaci a jejich evangelizační horlivost je nově zapálena. To vede k dalšímu dlouhodobému růstu.
Kladné působení a mnohá uzdravení Bonnkeho služba v Africe nezasahuje kontinent pouze duchovně. Lidé v Nigérii vědí, že jeho evangelizační tažení mají pozitivní a trvalý vliv na politiku, hospodářství i míru zločinnosti. Bonnke přitahuje zástupy lidí nejen svou popularitou nebo zábavnými programy před začátkem evangelizací. Zástupy lidí přitahují zázraky uzdravení, k nimž dochází během evangelizačních tažení. Bonnke této skutečnosti využívá a káže evangelium přítomným lidem. Je hluboce přesvědčen, že duchovní spása člověka je vždy důležitější než jeho fyzické uzdravení. Kritici zpochybňují autenticitu zázraků uzdravení. Rádi by Bonnkeho označili za okultistu, nebo by ho chtěli alespoň obvinit z toho, že pomocí zázraků oslavuje sám sebe. Při svých výzkumech jsem dospěl k opačnému zjištění. Senzační uzdravení, k nimž dochází během evangelizačních tažení, jsou skutečná a trvalá. Bonnke jimi oslavuje výhradně Boha. Právě proto je tak efektivní. Využívá pozornosti, kterou zázraky vzbuzují, k tomu, aby lidi nasměroval k Bohu. Posluchači se přesvědčují o tom, že Bůh je skutečný a mocný, a pak jej zvou do svých životů.
Jen tak dál! Kdokoli se bude zabývat osobností Reinharda Bonnkeho, zjistí, že je to čestný a duchovní evangelista velké víry. Jeho vášeň pro evangelium a jeho důslednost jsou naprosto jedinečné. Bonnke ví, že klíčem k jeho úspěchu co by evangelisty je otevřenost vůči Duchu svatému. Bonnke klade důraz na Ducha svatého, jeho kázání je christocentrické, službě uzdravování přisuzuje správné místo. To i všechny další aspekty nás nenechávají na pochybách, že Reinhard Bonnke je evangelista podle standardů Nového zákona. U příležitostí padesátého výročí započetí služby mu chci popřát: Pokračujte v plenění pekla a zalidňování nebe! Dr Daniel Schott
V roce 2007 získal Daniel Schott doktorát na University of South Africa. Napsal disertační práci o službě Reinharda Bonnkeho (Evangelizace ohněm – kritické zkoumání afrických evangelizací Reinharda Bonnkeho). Evangelista Schott je zakladatelem Global Evangelistic Net work ve městě Minden v Německu.
Bůh udělá úžasné věci skrze každého, kdo je ochoten upřímně věřit jeho slovu. Reinhard Bonnke je úžasný Boží muž. V oblasti evangelizačních kampaní udělal v naší době více než kdokoli jiný. Joyce Meyerová, úspěšná spisovatelka a biblická učitelka
Fundraisingová kampaň za účelem získání technického zařízení
Připravované Ibadán, Nigérie
11.-15. listopadu
Hong Kong
19.-21. listopadu
Sapele, Nigérie Singapur
8.-12. prosince 17.-19. prosince
Změny vyhrazeny
akce
Naše reproduktory sloužily 2,5 krát déle, než výrobci očekávali. Vlhkost a prach ale způsobily, že je musíme vyměnit.
Zvuk a vize spasení Při zvěstování spásy na našich Velkých evangelizačních taženích je moderní technologie nesmírně důležitá. Jen ta nejmodernější technologie umožňuje, aby statisíce lidí, rozprostřených na ploše někdy větší než čtvereční kilometr, mohly současně slyšet evangelium a rozumět mu. Naše zvukotechnika nám slouží již od roku 1989 – tedy dvacet let v nitru Afriky. To znamená, že ji přepravujeme po silnicích, které jsou sotva hodny toho jména. Někdy trpí extrémní vlhkostí a prudkými lijáky, jindy suchým pouštním vzduchem a jemnými částečkami prachu. Podle specifikace výrobce se předpokládalo, že vydrží osm let. Díky našim technikům ji pro Boží království používáme dodnes. Totéž platí o mnoha elektronických součástkách, bez nichž se neobejdeme. Nyní je ale výměna již nezbytná. Potřebujeme obnovit či nahradit různé součástky našeho afrického zařízení, abychom mohli bez překážek pokračovat v kázání evangelia. Mé srdce bije pro Afriku. I můj pomocník, evangelista Daniel Kolenda, touží podobně jako já, aby lidé i nadále proudili do Božího království. Dnes je den spasení! Dnes je den pro kázání zvěsti o vykoupení.
Pošlete dnes svůj dar na zvěstování evangelia.
Nesmíme ztrácet čas. Potřebujeme techniku, která bude fungovat bez jakýchkoli zádrhelů. Bůh chce, abychom naplnili jeho příkaz. Mohu počítat s vaší podporou? Na tomto světě není nic – absolutně nic – důležitějšího, než záchrana vzácných lidských duší.
Vydavatel: Christus für alle Nationen e.V. Postfach 60 05 74 60335 Frankfurt am Main Německo Tel: +49 (69) 4 78 78 0 Fax: +49 (69) 4 78 78 10 20 cfan@bonnke.net Zakladatel a předseda: Rev. Reinhard Bonnke Misijní účty: Raiffeisen Bank Praha Číslo účtu: 1061014750/5500 IBAN: CZ69 5500 0000 0010 6101 4750 BIC: RZBCCZPP Kreissparkasse Boeblingen, Německo BSC 603 501 30 Euro €: Account No. 1 037 900 US $: Account No. 220 2600 39 GBP £: Account No. 220 2603 45 Swift Code: SOLADES1BBL IBAN: DE46 6035 0130 0001 0379 00
Váš spolupracovník na sklizni duší
Produkce: E-R Productions GmbH Postfach 60 05 95 60335 Frankfurt am Main Německo
Reinhard Bonnke
info@e-r-productions.com www.e-r-productions.com Foto: Rob Birkbeck Oleksandr Volyk Fotolia Časopis IMPACT je oficiální publikace organizace Reinharda Bonnkeho Kristus pro všechny národy (Christ for all Nations).
TECHNOLOGie
Prach v kombinaci s vlhkostí vytváří abrasivní rezavějící vrstvu, která se usazuje i v těch nejmenších škvírkách elektronických součástek a spojů – zde na citlivé titanové membráně zesilovače.
Vychází nepravidelně. Cílem publikace je informovat přátele a přímluvce této služby o výsledcích, které přinášejí jejich modlitby a finanční dary, po celém světě.