Detail 12 2007 web by Boomerang Communication CZ

JARO-LÉTO 2007 CENA V PRODEJI 20 KČ / 20 SK PRO ČLENY BAŤA KLUBU ZDARMA

JARO-LÉTO 2007

Linda Rybová \ Jak na stres \ František Lydie Gahura Baleríny \ Česká Miss \ Jack Rozparovač

2 editorial 200 KČ PŘI PRVNÍM NÁKUPU U BATI VŽDY 2X VÍCE BODŮ

ČLENSTVÍ V BAŤA KLUBU DE LUXE

Milé čtenářky, milí čtenáři, všichni jsme si v dětství prošli obdobím, kdy jsme chtěli být třeba princeznou nebo veterinářkou, kosmonautem nebo popelářem. Málokomu se jeho dětský sen splnil, ale pokud je příležitost, proč si to nevyzkoušet? Když jsem pár po páru procházela naší jarní kolekcí, bylo mi hned jasné, že si u nás přijdou na své příznivkyně filmu a tance. Nová řada bot, nazvaná stručně a jasně Baleríny, mě trochu vrátila do mládí. Tehdy jsem (mimo jiné) obdivovala balet, hlavně ty krásné kostýmy a piškoty. Baleríny jako takové mě okouzlily, když jsem viděla nestárnoucí filmy s Audrey Hepburnovou – zvláště nezapomenutelná byla asi nejenom pro mě v kreaci od Givenchyho s černým rolákem. Jistě je vám jasné, že jsme se nemohli tématu balerín a baletu v Detailu vyhnout. Toužili jsme poodhalit svět, v němž se dívky mohou proměnit v labutě a vyjádřit „pouhým“ tancem tolik krásy i smutku. Naše redaktorka se tohoto úkolu s chutí chopila a na stranách 12–23 pro vás odtajnila, co stojí za nádherou světa tance. S krásou, tentokrát těla, těsně souvisí i další velké téma tohoto čísla. Nahlédli jsme do světa Miss. Jak jsme zjistili, ani zde jenom krása samotná nestačí. Musela jsem chtě nechtě obdivovat dívky, jež jsou při cestě za svým snem ochotné kupříkladu trávit několik hodin čekáním v plavkách v nepříliš vyhřátém prostředí zákulisí hotelového sálu. Jak vypadá jiná podoba světa, kde se rovněž pracuje s krásou, zjistíte na stranách 36–44.

Královna mezi kartami Jak kreditní kartu Baťa VISA získat? Nemusíte nikam do banky, stačí si vzít dva doklady a jednoduše v kterékoliv prodejně Baťa vyplnit příslušnou žádost. Po jejím schválení bankou vám bude karta zaslána poštou. Další informace získáte na Baťa infolince 800 200 999 nebo přímo v prodejnách Baťa. HVB Bank Czech Republic, a. s., si vyhrazuje právo posoudit vaši žádost o vydání karty na základě svých interních pravidel. Na vydání kreditní karty Baťa VISA nevzniká podáním žádosti o kartu právní nárok.

Ať se vám na jaře krásně tančí! Barbora Šuláková šéfredaktorka

Detaily 5

obsah

STYL a KABO ve správných botách

6 Botou skrz naskrz 7 Baťova historie

V únoru proběhl největší módní veletrh ve střední a východní Evropě STYL a KABO, kde se prezentovalo více než 150 módních návrhářů z 11 zemí. Za jejich kolekcemi se během tří dnů vydalo přes 17 000 lidí. Bezesporu nejprestižnější doprovodnou akcí tohoto veletrhu byla tradiční soutěž TOP STYL DESIGNER, do které se přihlásilo 21 talentovaných módních tvůrců. Vítězka Mária Štraněková patřila k osmi nominovaným finalistům, na jejichž přehlídkách se podílela i společnost Baťa. Modelky, které předváděly soutěžící modely, byly totiž obuty do obuvi této značky.

8 Rozhovor: Tomáš Baťa 12 Baleríny, balet, baletky 24 Co na sebe? 29 Kosmetika se nás týká 32 Podpatky, co nebolí 34 Profil: Karl Lagerfeld 36 Krása na cestě časem 38 Zákulisí České Miss 44 Rozhovor: Miss SR 46 Bojujeme proti stresu 50 Když si noha Medi 51 Noha v centru pozornosti 52 Na stopě Jackovi Rozparovači 54 Osm žen (a mrtvý muž) 55 Na dotek s Janem Hřebejkem 56 Film: Robinsonovi 57 Když jde o bezpečnost dětí

Hlas, co se do toho umí obout L. B. P., tři písmena, která v podání nové, mladé zpěvačky, zahrnují žánry jako R&B, rock, soul, elektroniku i trochu ze světa vážné hudby. Nastupující hvězda se uvedla singlem So Real, který se v hitparádě T-music udržel po několik týdnů. Jistě tomu napomohl zajímavě natočený videoklip z prostředí zámku Jemniště, kde kromě netradičních kostýmů hrají významnou roli i boty z Baťovi kolekce! Zpěvačka L. B. P. jich během natáčení vystřídala několik párů a jak se můžete přesvědčit na vlastní oči, padnou jí jako ulité.

V čele tvůrčího týmu stál německý režisér Farid Eslam, mimo jiné autor klipů pro Anetu Langerovou, Sámera Issu nebo skupinu Kryštof. Choreografie se ujal skvělý Yemi AD, kostýmy vytvořil Josef Čechota, o make-up a vlasy se postaral David Šesták.

58 Za Rumcajsem do Zlína 60 Pohodový rodinný výlet 62 Rozhovor: Monica Pignal 66 Pečujeme o baleríny

Slovenský Sky Europe v pohodlí

68 František Lydie Gahura a Zlín

Designérský unikát – boto-kalhoty

Talentovaní kadeřníci V listopadu 2006 se konal již sedmý ročník prestižní kadeřnické soutěže Czech&Slovak Hairdressing Awards. Nejtalentovanější čeští a slovenští vlasoví designéři vytvořili na hlavách půvabných modelek a pohledných modelů fascinující nadčasové účesy. K jejich absolutní dokonalosti přispěly pečlivě zvolené boty ze zimní kolekce značky Baťa. Vítězkou sedmého ročníku se stala Petra Měchurová.

Baťa se již tradičně podílí na přehlídkách předních českých návrhářů a podporuje mladé talenty. Díky tomu stál i u zrodu unikátních boto-kalhot mladého módního designéra Jakuba Polanky, který je členem studia STARCK. Jakubovi byli inspirací „padlí andělé“, proto jsou vyrobeny z bílého latexu parafrázujícího vysoké černé boty prostitutek. Výsledný efekt vyvolává fascinující dojem porcelánové křehkosti. Celá kolekce „gabrielle“ bude prezentována letos v dubnu na 21. mezinárodním festivalu módy a fotografie ve francouzském Hyeres.

71 Baťa on-line

Playboy na zámku

72 Univerzita Tomáše Bati

Vydavatel: Baťa, a.s., Dlouhá 130, 762 22 Zlín, e-mail: kontakt@bata.cz, tel.: 800 200 999, www.bata.cz, Šéfredaktorka: Barbora Šuláková Redakce: Boomerang Publishing, s. r. o., Art director: Jakub Kaše Fashion sekce: Baťa, a. s., ve spolupráci se Štrob, Širc & Slovák Creative Shop, s.r.o., Art director: Lenka Jasanská, Foto módní trendy: Roman Dietrich, Produkce focení: Květa Havelková, Stylistka módních trendů: Jana Kapounová, Česala, líčila: Adriana Bartošová, Karolína Stará Registrační číslo: MK ČR 8434 Vychází: 20. 3. 2007

Každá letuška nachodí na palubě letadla tisíce kroků. Proto je nesmírně důležité, aby její boty byly nejen elegantní, ale především pohodlné. Slovenské letušky Sky Europe jednoznačně volí lodičky s technologií Insolia od Bati. Na straně 32 se dozvíte, proč tato výjimečná technologie způsobuje, že jsou nositelky těchto bot ty nejpříjemnější a nejusměvavější na nebi! Navíc jsou pro členy Baťa klubu v SR připraveny speciální slevy. Více informací získáte na www.bata.sk.

Nedávno byl zámek v obci Mcely pouhou ruinou. Nyní je po rozsáhlé rekonstrukci sídlem luxusního hotelu Chateau Mcely uprostřed nádherných lesů. Ten se stal kulisou pro fotosérii časopisu Playboy. Hlavním aktérem byl Tomáš Krejčíř, který je zároveň tváří pánské kolekce značky Baťa. Partnerkou mu byla půvabná 2. Česká Vicemiss roku 2006 Bára Kolářová. Jedinečnou atmosféru vzniklých snímků skvěle podtrhuje pečlivý výběr obuvi z aktuální kolekce Baťa. Všechny fotografie i rozhovor s Tomášem Krejčířem najdete v dubnovém vydání Playboye.

Dana Dobřichovská upletla i kalendář Spojením tradiční značky Baťa s tvorbou nadějné módní návrhářky Dany Dobřichovské, fungující pod hlavičkou Pleta Design, vznikl nevšední projekt. Co je jeho výsledkem? Originální kalendář na rok 2007, který byl pokřtěn na Módní show 2006 v hotelu Corinthia Towers v Praze. V podání předních českých modelek byla zároveň představena nová kolekce Pleta Design doplněná okouzlující řadou obuvi Baťa Miss Collection (více viz strana 43).

Řez 6

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: ZUZANA AIDOMOAN S MUDR. JINDŘICHEM PANENKOU, CSC. \ FOTO: ARCHIV

Jak správně obout děti

Retro 7

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: PAVEL HAJNÝ \ ORIG.: MOR. ZEMSKÝ ARCHIV BRNO, PRACOVIŠTĚ ZLÍN

Baťa a děti Zkuste to vyslovit několikrát po sobě a překvapí vás, že to tak nějak patří k sobě. I když si na tom málem zlomíte jazyk. Je to totiž slogan.

Dětská noha se neustále vyvíjí, a proto bychom botám pro své děti měli věnovat nejvyšší pozornost. Kvalitní obuv může

A s dlouholetou tradicí.

podpořit zdravý růst a zabránit vzniku ortopedických vad.

Tvar

Tomáš Baťa si kdysi přál mít deset synů, kteří by pokračovali v jeho práci. Když se už při narození toho prvního dozvěděl, že zůstane jen při jednom, jako by vzal za vlastní všechny děti světa. Dětská obuv, do té doby v obuvnictví spíš opomíjená, dostala v jeho podnikání zelenou a kolekce pro nejmenší, před válkou ještě skromné, vysokou prioritu.

Dětská obuv musí mít dostatečně prostornou, kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. V žádném případě nesmí mít bota špičku, která deformuje prsty.

Materiál

Podešev

Stélka v obuvi

Opatek

Ideálním materiálem pro výrobu obuvi je přírodní kůže. Lehce se přizpůsobí tvaru dětské nohy, je prodyšná a měkká.

Malí neposedové potřebují podešev s dobrými tlumicími vlastnostmi (styropor, pryž, termoplastický elastomer-TPE, polyurethan-PUR), pěnové vlepovací nebo vkládací vložky (šlehaný přírodní latex).

Dětské nohy se poměrně hodně potí, proto musí být stélka ze savého materiálu (useň, textil).

Noha v obuvi musí být dokonale fixována. Botky tak musí mít dostatečně tuhý, vysoký (nejlépe jako pata) a dlouhý opatek.

Pár rad závěrem... Obuv pro děti by měla být vyráběna z přírodních materiálů. Kombinace koženého svršku s bavlněnou podšívkou zaručuje pohodlí a suchou nohu. Maminky nejmenších dětí by měly kupovat výhradně kotníčkové botičky, protože ty dokáží nohu dokonale fixovat tak, aby nedocházelo k nežádoucímu vybočování a předozadnímu posunu nohy. Velmi vhodné jsou šněrovací a sponkové typy. Bota musí být co nejlehčí a podpatek ne vyšší než jeden a půl centimetru. Naprosto nežádoucí jsou lodičkové styly u holčičích bot, které mnohdy nemají fixační nártový pásek. Nejhorší pro teprve se vyvíjející dětskou nohu jsou pak boty obnošené. Zděděná obuv po sourozencích je u nás častým nešvarem, který sice uspoří peníze, ale brzy zavede dítě k ortopedovi! Kupujte tedy dětem vždy nové boty!

Jistě v tom nebyl jen sentiment. Dětský zákazník, i když reprezentovaný především tím, kdo za něj platil, měl u Baťů vždy svoji uznávanou pozici a sílu. Proto se dětem (nebo jejich rodičům) věnovala vždy maximální pozornost. Ta byla věnována i otázce hygienické a zdravotní, u dětí dvojnásob důležité. Ne náhodou se už před válkou právě ve Zlíně zavedla instituce školního lékaře zdarma. Prováděly se i zubní prohlídky, děti se měřily a vážily a kontrolovala se i plochá noha. Bylo tak z čeho vycházet při tvorbě dětských velikostí, jakož i kopyt. Mimochodem, bylo to právě u Bati, kde se poprvé v Evropě začala ještě počátkem století používat kopyta dvojí: levé a pravé. Do té doby byly boty univerzální a levá od pravé se lišila jen ozdobami nebo u vyšších bot prostorem pro kotník. To hlavní

však, tedy místo pro prsty a patu, zůstávalo stejné. Jsou místa, kde se jméno Baťa stalo pro dětskou obuv přímo synonymem. Celé generace malých Britů, ale i Australanů, Indů či národů někdejších britských kolonií chodily poprvé do školy v botkách od Bati. A nejen proto, že byly dobré, ale protože už tehdy to byla marketingově geniální myšlenka, takovou akci vůbec nabídnout. Když do školy, tak v botách od Bati. A ty se podle toho také už dlouho dopředu připravovaly, inzerovaly a v dostatečném počtu a se slevou, šlo-li opravdu o prvňáčky, také i nabízely. Další výrobci začali chytat dech až mnohem později. V nové době pak přišel i aspekt sociální, a tak třeba na designu dětských bot participují u Bati i samy děti. Ve všech evropských, ale i asijských prodejnách se například prodávaly veselé „žabky lásky“, vyrobené podle pestrých návrhů tří set dětí z indonéského Banda Acehu postiženého tsunami. Jen z výtěžku těchto „Bata Love Thongs“ bylo znovu postaveno už několik škol a poskytnuto stipendium stovkám studentů. Vznikly i dámské a pánské modely, jež se prodávaly i u nás. Od dětí dospělým. Od Bati dětem.

p Bylo to právě u Bati, kde se poprvé v Evropě začala počátkem století používat kopyta dvojí: levé a pravé t V botách od Bati chodily poprvé celé generace dětí

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: BLANKA KOVANDOVÁ \ FOTO: EMIL BRATRŠOVSKÝ

Rozhovor 9

Tomáš Baťa Potřebuji spolehlivé boty Srší energií a rád se směje – Tomáš Baťa. Slušelo by se ke slavnému jménu dodat ještě „junior“, abychom ho odlišili od otce, zakladatele baťovského impéria. Jenže označit jako juniora bělovlasého pána s devíti křížky na krku zní přinejmenším podivně. I když vlastně proč ne? Následující rozhovor prozradí, že Tomáš Baťa má stále mladý pohled na svět. A také přináší „šokující“ informaci, že jako malý kluk chodil bosky!

Na podzim jste ve Zlíně oslavil své 92. narozeniny. Moc gratuluji... To je náhoda, že se narozeniny vešly do stejného termínu jako řada milých pracovních povinností v Česku. Přijel jsem hlavně na zasedání správní rady zlínské Univerzity Tomáše Bati a také na otevření její nové fakulty v Uherském Hradišti. Moc mě to těší, protože jde o rodiště mého otce, město, kde jsem studoval a maturoval na Obchodní akademii.

detail Rozhovor s dcerou Tomáše Bati Monicou Pignal najdete na straně 62

Připravila vás tehdy škola dobře pro profesní život? Za krátký čas jsem zde načerpal mnoho znalostí, které se dnes vyučují na vyšších typech škol. Bylo to skvělé a důsledné učení, ze kterého jsem čerpal celý život. Zvláště v oblasti práva, financí a zbožíznalství to byla škola nesmírně pokroková. Takže jste zkoušku z dospělosti složil bez problémů? Pořádně jsem se zasekl v němčině. Vůbec jsem si nemohl vzpomenout na německý název jednoho stromu. Ale nakonec to dopadlo to dobře. Byl jsem se teď v té škole podívat. Rozdíl mezi našimi studentskými léty vidím trošičku jen v oblečení a osobní úpravě chlapců a děvčat. A také mají současní student o mnoho více znalostí o světě než za mých let. Když se vrátíme v čase ještě víc, měl jste jako malý syn velkého továrníka soukromého učitele? Kdepak! Navštěvoval jsem obyčejnou obecnou školu se svými vrstevníky. Celé léto

jsme všichni bez rozdílu běhali do školy bosky! U našeho domu byla velikánská zahrada, kam jsme si s klukama chodili po vyučování hrát. Když jsem se po mnoha letech, po revoluci, vrátil do Zlína, moc těch dětských kamarádů se ke mně přihlásilo. Tatínek na vaše učení dohlížel? Byl přísný na to, aby se dodržovala disciplína, abych chodil do školy řádně. Který předmět ve škole vám moc nešel? Tak to vím přesně! Paní učitelka Hradilová se mnou měla devět světů při obyčejném psaní. Vraťme se do přítomnosti. Už jste se naučil aspoň trochu odpočívat? To je prý snad jediná věc, kterou v rodině neumíte? Náhodou, já odpočívám každou noc. To je ten nejlepší odpočinek. To jste vážně ještě neopustil ani žádný z vašich koníčků? No, mám trenéra, který mě pořád honí a udržuje v kondici. Teď mě zlobí noha, ale chci se vrátit k tenisu a stále trochu lyžařím. Jen potápění jsme s ženou opustili, už se to pod tou hladinou moc opakovalo. Víte, nejlepší byla fáze učení, pak už mě to moc nebavilo. S manželkou Sonjou jste oslavil na podzim velké společné výročí... Rovných šedesát let! Ani nevím, jak to rychle uběhlo... a najednou máme čtyři děti a devět vnuků. Výhra je, že pořád žijeme spolu, ne vedle sebe. A máme se rádi. Jak jste se vůbec seznámili? Moji paní jsem potkal úplnou náhodou na saních ve Svatém Mořici. Takhle, já jsem se z těch saní vyklopil a pořádně vyválel ve sněhu. Blízko byl dům, kam nás pozvali milí lidé na čaj, abychom rozmrzli. Měli dceru, takovou malou holku... A za pár let, až vyrostla, jednou práskl blesk a bylo to na celý život.

10 Jak jste své ženě a později dětem vysvětloval českou rodinnou historii? Hodně jsme si povídali. A také pomohla literatura i historické filmy. Ale hlavně v Kanadě žila spousta Zlíňaků, kteří tam udělali velkou kariéru. Ti také vzpomínali na své kořeny. Jak vlastně v současnosti vypadá baťovské impérium? Firma je rozšířená po celém světě, je víc decentralizovaná, než byla. Regiony mají samostatný vývoj, podle toho, pro jaké zákazníky pracují. Rozumíte, existují geografické rozdíly: třeba Thajci nosí jiné boty než lidé v Chile. Jen určitá vrstva lidí nosí stejný typ obuvi po celém světě. A to vše musíme postihnout. Zajímavé ale třeba je, že když kdekoli potkám Inda, ať už je to pilot, velvyslanec nebo třeba doktor, všichni si, když slyší jméno Baťa, vzpomenou na své školní boty „baťovky“. Šlo o velice úspěšný vzor „naughty boy“ a všichni tam na těch botách vyrostli a všichni si je pamatují! V čem podle vás spočívá tajemství úspěchu? V rozhodnosti, cílevědomosti a ve znalostech. Práce je služba. Kdo chce být jenom bohatý, tak neuspěje. Například po revoluci v roce 1989 mě tady v Čechách pozvali na večeři mladí podnikatelé. Těšil jsem se na zajímavou diskuzi, a když jsem přišel na místo, představili se mi jako Klub milionářů. Tak jsem jim pěkně poděkoval za pozvání a šel jsem pryč. Být milionář není žádný cíl.

cv Tomáš John Baťa se narodil 17. září 1914 ve Zlíně jako syn zakladatele koncernu Baťa. Těsně před okupací Tomáš John Baťa opustil Československo a usídlil se v Kanadě. V Torontu založil obuvnickou společnost Bata Shoe Company i s typickým baťovským městečkem Botawa. Firma Baťa během válečných let mocně pomáhá rozvíjet kanadský průmysl. Po skončení druhé světové války byla na základě Benešových dekretů zabrána většina továren ve Zlíně a Tomáš John Baťa se rozhodl zůstat definitivně v Kanadě. Odtud pak rozšiřuje výrobu svého koncernu do Asie a Afriky. V roce 1979 získává za své zásluhy o rozvoj kanadského hospodářství nejvyšší kanadské státní vyznamenání „Řád Kanady“. Do Československa přijíždí teprve v prosinci 1989. V roce 1991 je mu propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy. Tomáš John Baťa je ženatý, s manželkou Sonjou má syna a tři dcery.

Kterého hesla svého otce se celý život držíte? Náš zákazník, náš pán.

Takže stále platí, že s poctivostí nejdál dojdeš? Ano, pořád to platí a platit bude. Co si myslíte o současné mladé generaci? Tak děvčata jsou pořád pěkná a mládenci sportovně založení. Takové lidi já potkávám třeba na zlínské univerzitě, v Nadaci Tomáše Bati nebo v Junior Achievement. Nepříjemné typy neznám – možná nechodíme stejnou cestou. Ale vážně, vůbec nemám strach o mladé, mají spousty možností. Kterého hesla svého otce se celý život držíte? Náš zákazník, náš pán. A jaký jste zákazník při pořizování bot vy? Pěkná potvora! Přezkouším mnoho bot, pořád porovnávám. Nosím baťovky i obuv od konkurence. Teď mám zrovna naše vycházkové polobotky z pražského obchodního domu a jsou moc dobré. Pohodlí a zdravotní hledisko je pro mě nejdůležitější. Pracuji, pohybuji se, potřebuji tedy boty, které mi spolehlivě poslouží. Jak jsem zmínil, jedna noha mě zlobí, a proto je pro mě třeba důležitá protiskluzná podešev. V dobrých botách si tedy troufnete kamkoliv? Dá se to tak říct. Naposledy se mi to osvědčilo v Praze. Primátor mě oslovil, že sestavuje kalendář s obrázky známých rodáků, jestli bych se nenechal na jednu stranu vyfotit – ač Zlíňák, narodil jsem se v Praze. S pózováním jsem si užil spoustu legrace. Fotograf mě totiž nechal vyšlápnout asi šest různých pražských věží, kvůli dobrému snímku. Boty mě podržely a já jsem poprvé v životě viděl tu stověžatou krásu pořádně z vršku, z míst, kam bych se za normálních okolností nikdy nedostal. Byl to moc hezký zážitek.

NAŠE ODD�LENÍ KONTROLY KVALITY ZARU�UJE, ŽE KAŽDÁ BOTA BUDE OBSAHOVAT NEJMÉN� 327 D�R. AQUATOOTH™ od Columbia Sportswear Prakti�t�jší než sandály, univerzáln�jší než terénní boty. Dokonalé spojení obou styl� d�lá z boty AQUATOOTH ideální obuv pro letní dny. Svršek tvo�í elastická sí�ovina s otev�enými oky pro odvod vody. Vnit�ek boty je vybaven speciální antibakteriální a protizápachovou technologií Omni-Fresh™. Dokonale p�ilnavá podrážka je tvo�ena pryžovým kompozitem Omni-Grip® s agresivním drážkovým profilem a drenážními otvory. www.columbia.cz

Rad a matky Boyle: íku“. „Nepoužívejte tyto boty místo cedn

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: NATÁLIE VESELÁ \ FOTO: PROFIMEDIA, MICHAEL KRATOCHVÍL, KOLEKCE BAŤA

Trend 13

Módní návrháři na to vzpomínají jako na zjevení. Před necelým půlstoletím se zčistajasna objevila Audrey Hepburnová a v ní získal svět nový sexsymbol. A nejenom to – přinesla nám i nový styl oblékání včetně balerín, jejichž vznik iniciovala. Audrey Hepburnová byla herečka s krásnou a oduševnělou tváří a postavou tanečnice. Díky ní máme nezapomenutelné filmy jako Prázdniny v Římě nebo Sabrina. A navíc s ní byl spojen zcela nový styl oblékání. Lodičkové výstřihy, capri kalhoty, tiáry do vlasů, přiléhavé svetry a právě balerínky – to všechno přišlo do módy spolu s ní.

„Když jsem byla teenager, často jsem se ocitala v situacích, kdy jsem přemýšlela, co by asi na mém místě udělala Audrey“

Boty, které proslavil film

15 Balet Zábava před večeří Byla to italská renesanční šlechta, která přišla někdy v polovině 15. století s nápadem ztvárnit příběh pohybem. Na banketech a bálech byly tehdy populární velkolepé podívané, které spojovaly malbu, poezii, hudbu a tanec a tematicky souvisely s průběhem večera. Například taneční představení Iáson a zlaté rouno, které se odehrálo na bále v roce 1489, mělo za úkol uvést hlavní program večera – pečená jehňata.

info

Co by asi udělala Audrey? Vypukla hysterie. Všichni muži toužili po Audrey a všechny ženy chtěly nejen vypadat, ale být jako ona. Byla najednou vzorem milionů dívek, které právě objevovaly pojem „moderní žena“. „Když jsem byla teenager, často jsem se ocitala v situacích, kdy jsem přemýšlela, co by asi na mém místě udělala Audrey,“ říká dnes Kimberly Rubin, producentka televizního seriálu o životě herečky, který v roce 2000 uvedla televizní stanice ABC. Po Snídani u Tiffanyho zářila božská Audrey dál, excelovala v komediálních rolích jako My Fair Lady i v adaptacích jako Vojna a mír. V průběhu následujících desetiletí ji oblékalo kromě zmíněného Huberta Givenchyho mnoho různých návrhářů, ale vždycky to byla ona, se svým osobitým kouzlem a „hepburnovskou“ elegancí.

Kde uvidíte Ferragamovy boty? Od roku 1985 najdete stálou expozici ve Florencii na adrese Via dei Tornabuoni 2, a to každé pondělí, středu a pátek od 9 do 18 hodin.

Když Slunce tančí

Snídaně u Tiffanyho (Breakfast at Tiffany‘s) USA, 1961 Režie: Blake Edwards Hrají: Audrey Hepburnová, George Peppard, Patricia Nealová, Martin Balsam, Mickey Rooney

V roce 1954 se nová hvězda stříbrného plátna poprvé setkala s italským obuvnickým vizionářem Salvatorem Ferragamem, který navrhoval boty k hollywoodským filmům. Za léta spolupráce se z nich stali dobří přátelé a Audrey, která byla sama původně tanečnicí, se mu svěřila, že by si přála střevíčky, co by vypadaly jako taneční piškoty. Tenkrát mu prý řekla, že nechce nosit podpatky. Vnímavý návrhář ihned pochopil, že má co do činění s ženou, která je obdařena mimořádně vytříbeným vkusem a instinktem pro nadčasové kousky. Když v roce 1961 vstoupil do kin dnes již kultovní snímek Snídaně u Tiffanyho, Audrey už měla svoje balerínky, černé brýle a přiléhavý rolák (s ním přišel pro změnu Givenchy).

detail

Obuvnické firmě Ferragamo, která jí pomohla tento specifický styl vytvořit, zůstala věrná po zbytek svého života jako klientka a rodinná přítelkyně. Kromě natáčení filmů a přebírání nespočtu filmových ocenění se intenzivně věnovala boji za práva dětí ve třetím světě. V letech 1988–1992 pracovala jako velvyslankyně UNICEFu. Procestovala třetí svět a všude pomáhala nejen svým jménem a reputací, ale i vlastníma rukama. Žena hodná následování zemřela 20. ledna 1993 ve věku 64 let.

Bohyně navždy V roce 1999 se v kolekci značky Ferragamo znovu objevil ten samý model balerínek, jaký vytvořil Salvatore pro Audrey v roce 1957. Krátce nato vyšla DJovi s pseudonymem Dimitri from Paris deska s vysamplovanými dialogy ze Snídaně u Tiffanyho. A pak už se to nedalo nevidět. Cigaretové kalhoty Michaela Korse, šaty bez rukávů a s lodičkovým výstřihem, popularita námořnických triček a capri kalhot nemohly nikoho z módní branže nechat na pochybách o tom, co přijde pak. Múza Calvina Kleina, Kate Moss, přestala na začátku 21. století zničehonic vypadat jako dítě ulice, obula si balerínky a nasadila velké černé brýle. A když si něco obuje Kate Moss... V roce 2005 už byly balerínky sázkou na jistotu. A ani letos tomu nebude jinak.

detail Pokud jste i vy podlehly kouzlu balerínek a chcete vědět, jaké pro tuto sezonu zvolit, vězte, že nemůžete šlápnout vedle. Klasické černé, barevné, zlaté nebo potištěné, zdobené ornamenty nebo přezkami, látkové à la cvičky, zkrátka jakékoli se vám zalíbí. A nebojte se, že nebude z čeho vybírat. Noste je k úzkým džínům, sukním v délce mini i do půli lýtek, šortkám i ke kostýmkům, na den i na večer, prostě kdykoliv a kamkoliv. Ať už vyznáváte spíše klučicí sportovní styl nebo ženskou eleganci, budou vám sedět stejně dobře jako kdysi božské Audrey.

Král Ludvík XIV. byl vášnivým tanečníkem a svou přezdívku Král Slunce získal právě díky roli, kterou tančil v jednom představení. Ludvíkovu dvornímu choreografovi Pierru Beauchampovi se přičítá autorství pěti základních baletních pozic nohou. V roce 1700 vyšla kniha Choreografie, jejímž autorem byl taneční mistr Královské akademie Raola Feuillet, která popisuje taneční pozice, z nichž mnohé zůstaly nezměněny dodnes. V polovině 18. století si tanečnice Marie Camargo jako první zkrátila sukně a obula boty bez podpatků, aby dala vyniknout kráse svých skoků a pohybů nohou.

Velká ruská duše V období romantismu se stává baletní velmocí Rusko. Balet se ukázal jako pravá forma umění pro nasycení velké ruské duše. Naopak Francii už balet tolik nezajímal, a proto francouzský choreograf Marius Petipa přesídlil do Ruska. Zde ho najal Ruský královský balet, aby vytvořil první celovečerní balet. Nadšený Petipa se pustil do práce a povedlo se mu vytvořit kromě jiného dvě nesmrtelná díla: Labutí jezero a Šípkovou Růženku, obojí na hudbu Petra Iljiče Čajkovského.

p Baletní kostýmy z Vídně roku 1765

Ferrari ve světě obuvi Narodil se sice v italském městě Bonito, ale jeho příběh je typickým ztělesněným amerického snu na začátku 20. století. V roce 1914, kdy mu bylo pouhých 16 let, se vydal za svými staršími bratry do Spojených států a otevřel si s nimi malou ševcovskou dílnu. Když se o 13 let později vracel zpět do rodné Itálie, byl už Salvatore Ferragamo respektovaným umělcem a dvorním obuvníkem všech hollywoodských hvězd. První boty ušil ještě v dětském věku pro svou malou sestru. Ferragamovi rodiče si nemohli dovolit koupit jí slušné boty k biřmování, a tak Salvatore nelenil, od místních ševců si vypůjčil nějaký materiál a ušil jí je sám. Ve 14 letech si otevřel v rodičovském domě malou obuvnickou dílnu. Jeho čtyři bratři byli ale tou dobou už v Americe a Salvatore se brzy vydal za nimi. Nějaký čas pak všichni pracovali v továrně na kovbojské boty. Salvatore, jehož umělecké cítění sériovou výrobou doslova trpělo, přesvědčil bratry, aby se přestěhovali do Santa Barbary a otevřeli si vlastní obuvnickou dílnu. Dařilo se jim, a tak se brzy stěhovali podruhé, a tentokrát rovnou do Hollywoodu. Pověst kreativního ševce s osobním přístupem k zákazníkovi se tu šířila velmi rychle, a tak Salvatore brzy začal pracovat pro filmová studia a hvězdy stříbrného plátna.

Ferragamo vždy hýřil neobvyklými nápady, při navrhování bot se klidně nechal inspirovat třeba moderní americkou architekturou, antickou mozaikou nebo staroegyptskou kulturou. Rád experimentoval s neobvyklými materiály a byl to právě on, kdo během druhé světové války, v období nedostatku čehokoliv, vymyslel korkovou podrážku a navrhl a vyrobil boty se svrškem z průhledného plastu. Aby jeho boty byly pokud možno co nejvíce pohodlné, neváhal se pustit do studia lidské anatomie. Povedlo se mu realizovat sen všech žen – skutečně pohodlné a přitom krásné lodičky. V roce 1927 se přestěhoval do Florencie, kde vybudoval nové obuvnické impérium Ferragamo. Většinu své produkce exportoval do USA a brzy si získal renomé i v Evropě. K jeho zákazníkům patřila i britská královská rodina. Za svůj život vytvořil přes 20 000 modelů a Italský státní archiv eviduje přes 350 Ferragamových patentů. Zemřel v roce 1960 a jeho šest dětí vede rodinnou firmu dál.

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: NATÁLIE VESELÁ \ FOTO: PAVLA HRUBEŠOVÁ, MARIO BAKUŠ (ODBORNÝ DOHLED MICHAEL KRATOCHVÍL)

Trend 16

17 q Pavla musela zvládnout všechny tréninky na antibiotikách

q Na objektiv našeho fotografa reagovali tanečníci tak, že ihned zaujali nějakou stylizovanou pózu

Pavla Hrubešová Baví mě překonávat svoje tělo „Tak třeba v pátek, to mám ráno trénink a pak, protože večer nehraju, zkoušku na sobotní představení. Ta by měla být tak do půl šesté,“ říká mi do telefonu Pavla Hrubešová, demisólistka baletu Národního divadla. Váhám, ale můj úkol zní jasně – být stínem baletky a přinést o tom podrobnou zprávu. A tak se domlouváme, že se stanu jejím nohsledem, a napjatě očekávám, co se bude dít.

Krátce po deváté čekám na Pavlu před vrátnicí na Anenském náměstí, kde balet Národního divadla zkouší, a bavím se tím, že tipuji, kdo z procházejících patří k souboru a kdo nikoliv. Dovnitř i ven mizí někdo každou chvíli. Později zjišťuji, že ve většině případů jsem tipovala špatně, v civilu umějí tanečníci vypadat úplně nenápadně.

9:15 Přichází Pavla, navzdory teplému počasí zamotaná do mohutné šály. Říká mi, že je nemocná, ale na neschopenku nemá ani pomyšlení. Prý prostě musí zkoušet. Pozdraví vrátného a vcházíme spolu dovnitř do rozlehlého areálu. Cestou se zdraví s kolegyněmi a kolegy. Mám pocit, že z tohohle labyrintu bych sama rozhodně netrefila. Pavla mě usazuje před tanečním sálem a běží se převléknout.

9:30 Začíná trénink. Přichází pedagožka a srdečně se zdraví s klavíristou. Pavla si sundává chlupaté bačkory, piškoty má pod nimi. Tanečnice se přemístí k tyčím podél celého sálu. Pedagožka říká: „Dobré ráno, takže šestá pozice, demi plié vzad...“ a dál už jí vůbec nerozumím. Předvede první sestavu baletních pozic a figur, a já v tu chvíli napočítám v sále 14 tanečnic a jednoho tanečníka. Klavírista spustí a všichni několikrát opakují předvedenou sestavu. Pedagožka chodí kolem, tleská do rytmu a spokojeně se usmívá. „Trochu rychleji, maestro.“ Klavírista zrychlí, tanečníci též a paní pedagožka utrousí: „Oh, very nice.“ Tempo je čím dál tím ostřejší, vzduchem kmitají propnuté nohy, oči kontrolují preciznost provedení v zrcadlech. Druhá, třetí, čtvrtá sestava. Figury jsou čím dál tím složitější. Do sálu přichází slečna v kostýmku. V ruce má pár listů papíru, rozhlíží se kolem a dělá si čárky do kolonek se jmény sboristů. Ranní tréninky jsou pro sboristy povinné a pořádek musí být.

10:10

9:25

Pauza. Některé dívky si obouvají špičky, jiné zůstávají v piškotech. Sbor musí na špičky povinně. Pavla na antibiotikách se na druhou část tréninku omlouvá a sedá si ke stěně. Až do tři čtvrtě na jedenáct teď budou tanečnice a tanečník pilovat své umění bez opory u tyče. Dělí se na dvě skupiny a přemisťují se do prostoru. „Maestro, valčík, prosím!“

Baletky s elegantním držením těla v teplákách, mikinách a chlupatých bačkorách pobíhají tam a zpět, přichází klavírista a taky Pavla, rovněž ve velikých chlupatých fialových bačkorách. Mává na mne, ať jdu dovnitř. Baletky se protahují u tyče nebo na podlaze a vypadají u toho jako parta jogínů se zálibou v hiphopovém oblečení. Vzpomínám si, jak mi Pavla říkala: „Uvidíš, na tréninku vypadáme všichni jako hastroši.“

Mizíme ze sálu. Pavla si dává sprchu a pak běžíme labyrintem chodeb do bufetu, kde si baletky kupují pochoutkový salát, coca colu a rohlíky. Já si beru sodovku a běžím za Pavlou kamsi nahoru do schodů, zatímco nás míjí jiné dívky v teplácích a bačkorách. Jdeme kolem dveří, za kterými je slyšet klavír, a Pavla mi rychle vysvětluje, že se ranní tréninky dělí na muže a ženy a tady právě probíhá ten mužský. Sólisté si mohou sami vybrat, kterého z nich se chtějí zúčastnit, a většinou tak činí podle svého oblíbeného pedagoga. Proto ten jeden tanečník mezi 14 dívkami.

10:30

10:45 Základní baletní techniky jsou dnes čtyři: ruská, francouzská, italská a americká.

Kvalitní špičky stojí kolem 1000 korun.

Členů baletu Národního divadla je zhruba padesát.

V pidisálku na půdě už čekají tři tanečnice. Pavla odhazuje vaničku s pochoutkovým salátem, přidává se k nim a poslouchá. Dohadují si detaily. „Ty bys měla jít víc sem, abys byla vidět, a zaklonit se trochu doprava.“ Pavla s kolegyní se elegantně usazují na otočný stolek doprostřed podkrovní místnosti. Další dvě zaujímají pózu vedle nich. Z cédéčka zazní scénická hudba a já se rázem stávám svědkem nádherného pas de quatre, o jehož účelu nemám nejmenší potuchy. Při úprku zpět dolů se dozvím, že na sobotní odpoledne je naplánován jakýsi happening s jedním malířem a tenhle tanec má být jeho součástí.

10:58 Přibíháme do sálu, který je označen cedulkou Sál Jiřího Kyliána. Baletní mistr, choreograf Jan Kodet sedí za stolem u zdi, otočen směrem do sálu jako učitel před třídou, a vyrovnává si před sebe papíry. Vybízí mě, ať si sednu, a ukazuje na křeslo po své pravici. Tanečníci a tanečnice připravují na jeho povel scénu. Přestavují stoly a židle uprostřed sálu. Že by hostinec? Ostatní se rozcvičují. Pavla si obouvá špičky a zavazuje růžové tkanice kolem kotníků.

11:05 „Takže, začneme První hospodou. Ta židle má být napravo a tahle úplně pryč,“ velí mistr. Korepetitorka, která má na starosti hudbu, hle-

dá na cédéčku odpovídající part a tanečníci zaujímají svá místa na scéně. Ti, kteří v této scéně neúčinkují, relaxují vzadu na podlaze nebo postávají kolem stěn. Tančí se hospodská scéna z baletu Ibbur aneb Pražské mystérium v choreografii Petra Zusky. Toto představení vzniklo v Národním divadle na motivy románu Gustava Meyrinka Golem. Tanečníci mimicky nahrazují chybějící rekvizity, jeden dokonce předstírá, že drží v náručí imaginární kolegyni Natálii, která se nestihla dopravit.

Odilie v Labutím jezeře tančí 32 fouetté, otoček na jedné noze na místě.

11:15 Jan Kodet komentuje odtančenou scénu, upozorňuje jednotlivé tanečníky na chyby a opakují se problematické části. Když je spokojen, židle a stoly se přeskupují a připravuje se scéna Druhá hospoda. U protější stěny usedá tanečník, který v ní nevystupuje, a vytahuje z baťohu gameboye. Scéna Druhá hospoda se musí opakovat víckrát, vystupuje v ní asi dvacítka tanečníků a tanečnic. Je tu pánská zvedačka, kdy čtyři tanečníci nosí nad hlavami pátého a provádějí s ním artistické kousky.

11:40 Mizí stoly a židle a jede se dál. Projíždí se jedna scéna za druhou. Řeší se technika tance, Jan Kodet trvá na precizním dotahování pohybů a hlídá, aby se tanečníci z pohledu diváka navzájem nepřekrývali a stíhali být včas tam, kde mají být. Pavla se vysmrká a ve vteřině už je na scéně na špičkách a spolu s kolegyní Zuzanou Šimákovou tančí svůj part. Obě představují jakési mystické bytosti, které svými gesty ovlivňují osud hlavního hrdiny. Do konce první poloviny zkoušky se projíždějí všechny scény, ve kterých vystupují sboristi.

12:35 Jan Kodet dává sboru volno, zítřejší projížděčku před představením stanovuje na 10:45 a sboristi se loučí a odcházejí. Následuje krátká diskuse. Když je vše jasné, začínají se zkoušet sóla. Přestože se zkouší bez kostýmů a rekvizit, začínám už trochu chápat, kdo hraje co a o co tady vlastně jde.

V sezoně 2006/ 07 uvede Národní divadlo 4 baletní premiéry.

72 let bylo legendární ruské primabaleríně Máje Plisecké, když v roce 1997 tančila v Národním divadle umírající labuť.

18 q Základních pozic nohou je v baletu pět, ale jednoduché to není

13:00 Pauza na oběd. Pavla mizí v šatně, zatímco čekám na chodbě, která zároveň slouží jako odpočívárna a kuřárna. V křeslech kolem mě posedávají tanečníci. Čtou si noviny, povídají si o tom, jak bylo na horách, a občas si některý postěžuje, co ho zrovna bolí. Z mobilu jednoho z nich začne vyhrávat nahlas předělávka staré disko pecky a všechny nás to rozesměje. Kolem prochází tanečník oděný jen do ručníku. Nikdo si ho nevšímá. Přisedá si ke mně Pavla a bere si antibiotika. Není jí dobře. Tanečník v ručníku prochází opačným směrem.

13:20 Místo orchestru nám hraje breakbeat, už se čeká jen na baletního mistra, jedna baletka se protahuje u tyče. Uprostřed teď stojí postel na kolečkách s příliš malou matrací. Na ní je fixem napsáno „Hubička“.

13:22 Jan Kodet postrádá Sašu. Alexandr Katsapov, rodák z Leningradu a toho času první sólista baletu ND, má začínat následující scénu právě v té posteli uprostřed. „Saša má ruský čas,“ zahlásí někdo z pánů. Do minuty se ale objevuje a můžeme pokračovat.

13:50 Zkouší se scéna, v níž Pavla tančí se Sašou, který ji kolem sebe několikrát obtočí, chvílemi se mi zdá, že létá, a pak končí 30 centi-

q Nové špičky se musí různě ohýbat a lámat, aby změkly

metrů nad podlahou v akrobatické pozici a stále na špičkách v Sašově náručí. Ve vteřině se schoulí jako kočka a zmizí ze scény. To se několikrát opakuje až do chvíle, kdy to celé zatančí spolu s další kolegyní a jejím partnerem unisono, doslova jako jeden muž.

14:20 Odcházíme na kávu. Cestou přes Staré Město se jí ptám, jestli jí po zkoušce bolí nohy. K mému překvapení říká, že zrovna tenhle kus není zvlášť technicky náročný, a tudíž ani ne. Prý po tolika letech na špičkách už to snáší celkem dobře a její nohy jsou zvyklé. Kromě občasné pedikúry jim proto nevěnuje žádnou zvláštní péči. A když zrovna netančí? Miluje lodičky na vysokých podpatcích, i když většinou dává přednost pohodlnější obuvi. Taky se dozvídám, že měsíčně spotřebuje tak patery špičky a dvoje piškoty. „Nové špičky musíš různě ohýbat a lámat, aby změkly. Když to někdo vidí poprvé, myslí si, že narazil na baletku, která zešílela.“ Také si k nim musí vlastnoručně přišít ty růžové tkaničky. Proč to nedělá rovnou výrobce? „To dodneška nechápu,“ říká a objednává si piccolo a croissant. Když nám pak přinesou i pozdní oběd, Pavla ho ani nedojí. Vypadá, že má teplotu. Proč to vlastně všechno dělá? „Baví mě, jak můžeš překonávat svoje tělo. Baletní pozice jsou extrémní polohy, zkouším si, co všechno se svým tělem dokážu. A snažím se to dělat co nejlíp, i když je asi nemožné, být se sebou spokojen. Balet i jakýkoli jiný tanec je fascinující podívaná, pohled na tanečníka musí být dokonalý estetický zážitek, a to je spousta práce...“ vysvětluje mi svou každodenní motivaci.

16:30 Připojuje se k nám Pavlin přítel, prohodíme ještě pár slov a on ji odváží domů, aby se zkusila ještě trochu vyležet. Zítra v 10:45 ji čeká projížděčka, odpoledne onen happening a večer představení. „Chtěla bys vědět o baletu ještě něco?“ ptá se na závěr. Ale já si tu poslední otázku: „Jak je možné, že to tak droboučká dívka všechno vydrží?“ raději nechávám pro sebe.

Průměrná měsíční spotřeba baletky je 5 špiček a 2 piškoty.

Michail Baryšnikov dokáže zatočit 11 piruet, dobrá baletka zvládne 4, nejlepší 8.

3 roky trvá průprava, než si malá baletka poprvé stoupne na špičky.

Trend 21

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: NATÁLIE VESELÁ \ FOTO: MICHAEL KRATOCHVÍL

Nikola Márová Když nevíš, tak se toč! Chvíli před naším plánovaným setkáním mi přišla SMS. Primabalerína ze Zlaté kapličky se kvůli zkoušce kostýmů zpozdí. Na zpoždění jsem zvyklá, a hned jak se na mě šarmantní mladá dáma poprvé usměje, vím, že bych jí odpustila nejenom pár minut, ale klidně třeba i dvě hodiny.

„Moje oblíbená role je Giselle, kde jsem poprvé umřela na jevišti, což jsem si už hrozně dlouho přála“

Jaký vám právě teď šijí kostým? A jak se v něm cítíte? Je to kostým pro Odettu/Odilii v Labutím jezeře. Zatím jsme na začátku, takže těžko říct, jak to bude vypadat. Premiéra bude až v březnu (pozn. red.: rozhovor probíhal koncem ledna). Všechny kostýmy pro Národní divadlo se šijí v dílnách na Flóře a vždycky jsou tam na nás moc hodní. Cokoli jim řekneme, vždycky nám vyjdou vstříc.

ské. Teď nám divadlo objednalo anglické, které jsou asi nejoblíbenější ve světě baletu, a mám i jedny myslím z Tchaj-wanu. Ty jsou také výborné.

Jak dlouho vlastně trvá příprava takového představení? Když jsem zaskakovala v Louskáčkovi, měla jsem na přípravu pět dní. Jinak to bývá měsíc až tři. Teď v květnu budeme mít premiéru nového představení Sólo pro tři od našeho šéfa Petra Zusky a na tom začneme pracovat v únoru, takže to vychází na tři měsíce.

Dopřáváte svým nohám speciální péči? Musím, nebo spíš „měla bych“, chodit na masáže, které unaveným nohám pomáhají. Kromě toho mám plnou skříň mastiček a různých krémů. Kostival je třeba dobrý na šlachy. Jsem na to celkem odborník.

Kolik hodin denně tancujete? Jsou dny, kdy mám ráno trénink, chvilku pauzu a pak zkoušku až do půl šesté. Když zrovna nemám představení, zkouším třeba jen dvě hodiny a jdu domů. Ale zkoušíme šest dní v týdnu a volno mám jen v neděli, což je opravdu náročné. A za jak dlouhou protančíte jedny špičky? Když mám hlavní roli v Labutím jezeře, což je asi to nejnáročnější, beru si nové na každé jednání. Víc prostě nevydrží. Jednání jsou celkem čtyři, ale já hraju ve třech, takže to lze snadno spočítat. V jakých špičkách vlastně tancujete? Doteď jsme měly jenom ruské a hrozně jsme toužily zkusit i jiné, anglické nebo francouz-

Co si ráda obouváte mimo jeviště? Já jsem na boty úplně ujetá. Ve všech skříních mám boty. Řekla bych, že vlastním tak 30 párů. Miluju lodičky a vysoké podpatky, ale moc dlouho v nich nevydržím. Většinou nosím pohodlné a sportovní boty, aby mě v nich nebolely klouby.

Máte v souboru jako primabalerína nějakou výhodu? Dá se říct, že jsme na tom zhruba stejně. Ale jako sólisté máme oproti sboru výhodu, že ranní tréninky jsou pro nás nepovinné, můžeme si přispat a rozcvičit se sami. Taky máme s Terezou Podařilovou šatnu hned vedle kostymérny a maskérny a máme to blíž na jeviště. Sbor musí třeba až na galerii. Myslíte, že vám to sboristé závidí? (směje se) Myslím, že ne. Nebo o tom nevím. Jaká je vaše oblíbená role? Já mám ráda dějové balety, kde se můžete vžít do úplně jiného života a aspoň na jevišti zažívat nejrůznější situace, baví mě na tom to herectví. Moje oblíbená role je Giselle, kde jsem poprvé umřela na jevišti, což jsem si už hrozně dlouho přála. Na každé představení se moc těším, už cestou na zkoušku v metru zavírám oči a představuju si, co mě večer čeká. Odettu/Odilii v Labutím jezeře mám taky moc ráda a taky choreografii Jiřího Kyliána Petite Mort, která je úplně jiná než klasika. Tam tančíme naboso a je to zcela jiný zážitek. Ale hlavně inklinuji k dějovým baletům.

cv Narodila se 24. 6. 1980 v Praze. S baletem začala v šesti letech v baletní přípravce Národního divadla, v letech 1990– 1998 vystudovala Taneční konzervatoř v Praze. Během studií absolvovala dvě stáže v Drážďanech. Na škole ji učila Hana Vláčilová, Zdena Nemcová a Pavel Ždichynec. Po absolvování školy v roce 1999 nastoupila do Národního divadla jako členka baletního sboru, v roce 2001 získala sólovou smlouvu.

detail První větší příležitostí pro Nikolu Márovou bylo Pas de troix v Labutím jezeře, pak přišla hlavní role Marie v Louskáčkovi, Frederika v inscenaci Malý pan Friedemann/Psycho, Olga v Oněginovi, Raymonda ve stejnojmenném baletu, Bianca ve Zkrocení zlé ženy, v Amerikaně II tančí sóla v The River a v Who Cares?

p Jako primabalerína to mám blíž na jeviště

info

A neoblíbená role? Moc jsem nemusela tu dvojroli malá holčička/primabalerína v Louskáčkovi. Se 170 cm výšky se mi ta holčička netančila moc dobře. Kvůli své výšce nemůžu tančit některé role, kde je hodně zvedaček. Za prvé jsem těžší než menší kolegyně a taky nejsem tak skladná. Teď ale asi ani žádnou neoblíbenou roli nemám. Máte za sebou nějaký velký trapas na jevišti? Takový, že jste chtěla utéct a už se nevrátit? Na škole se mi stalo, že jsem na jevišti upadla. V představení Ples kadetů je taková soutěž, že se baletky předhánějí, která zatočí víc piruet. No, a mě to podjelo a upadla jsem doslova na zadek. Tenkrát jsem byla dítě a opravdu mě to rozhodilo, utekla jsem, brečela jsem, všichni mě museli uklidňovat a ještě hodně dlouho mě to mrzelo. Jednou se mi stalo, že jsem měla okno, to je taky dost nepříjemné, a jednou jsme se s kolegyní zasnily. Už jsme měly výstup a my jsme jenom tupě koukaly před sebe,

a než jsme si uvědomily, že hraje naše hudba, bylo pozdě. Trapně mi taky bylo, když jsem na premiéře Oněgina před pěti lety zapomněla, že mám klaněčku. Sundala jsem si špičky a musela jsem na ni vyjít v kostýmu naboso. To už jsem měla sólovou roli Olgy. Strašně jsem se styděla, že všichni mají špičky a já tam stojím v punčochách. Moje profesorka Hana Vláčilová, sama bývalá primabalerína, se tam na mě přišla podívat a samozřejmě mi okamžitě vynadala.

Jak se v baletu řeší takové okno? Jak to maskujete, když prostě nevíte, co máte tančit? Okno je strašná věc, které se děsí každý tanečník. Když má okno sólista, tak to ještě jde, můžete zaimprovizovat. My říkáme: „Když nevíš, tak se toč!“ Prostě se točíte a nějak se z toho dostanete. Horší je, když jsou na jevišti dejme tomu tři holky a všechny tančí to samé, což se stalo mně. Ještě ke všemu jsem byla uprostřed. Tak jsem se začala zoufale koukat doprava a doleva holkám na nohy, za pár vteřin se samozřejmě zase chytnete. Ale ty tři, čtyři vteřiny jsou nekonečné. V Národním jste začínala v roce 1999 a jste tam dodnes. Proč jste nikdy neodešla někam do zahraničí? Často se mě na to lidi ptají a myslí si, že jsem líná nebo pohodlná. Ale tak to rozhodně není, balet zbožňuju a má pro mě velký význam. Ale neřadím ho na první místo. Mám ráda Prahu, rodiče, přátele, svého přítele a to je ten důvod, proč nechci do zahraničí. Měla jsem třeba nabídku do Atlanty, což je tak daleko, že jsem si jistá, že bych se tam zbláznila. Než se trápit sama někde mezi čtyřmi stěnami v cizině, radši budu tady, kde jsem šťastná a všechno mi až na ty peníze vyhovuje. Platy tanečníků venku jsou mnohem vyšší. S divadlem jezdíme hodně do zahraničí, takže se po světě podívám i tak. A taky hostuju v Bratislavě, teď přišla i nabídka ze Státní opery a není to tak, že bych tančila jen na jednom jevišti. Díky hostovaní poznám i jiné soubory, jiná divadla i repertoár. Jaké představení, které máte v současnosti na repertoáru, byste nám rozhodně doporučila? Fanoušky baletu bych určitě poslala na Labutí jezero. Ale pro toho, kdo jde na balet poprvé, by to mohlo být moc dlouhé a možná i nuda. Pokud máte rádi modernu, doporučuju právě tu Kyliánovu Petite Mort. A jestli je vám to jedno, tak jednoznačně Oněgin od Johna Cranka. Anebo pak v zimě Louskáček. Ten bývá vždycky vyprodaný. Ve světě baletu jste známá osobnost. Myslíte, že jste i „celebrita“? Balet u nás rozhodně není tak oblíbený jako činohra, film nebo populární hudba. Párkrát se mi stalo, že mě poznali lidi na ulici a chtěli vě-

Na jevišti mám umělé řasy a tuny make-upu a lidi mi pak říkají, že ve skutečnosti vypadám na šestnáct

dět, jestli jsem opravdu Nikola Márová. My totiž v civilu vypadáme jinak. Na jevišti mám umělé řasy a tuny make-upu a lidi mi pak říkají, že ve skutečnosti vypadám na šestnáct. Mám i pár ctitelů, od kterých mi chodí dopisy, a třeba jeden malíř mě často zve na svoje výstavy obrazů. Jeden pán z Ameriky mi píše e-maily, kdy mám představení, a pak přijede speciálně na moje Labutí jezero. To samozřejmě potěší. Ale rozhodně nejsme ani v časopisech ani na trendy mejdanech. A to mě nemrzí. Představte si, že byste si mohla s aktuálními zkušenostmi vybrat, jestli budete dělat balet. Jak by to dopadlo? Asi bych si to hrozně dlouho rozmýšlela. Samozřejmě že jsem toho už mockrát chtěla nechat. Strašně mě štve, když se třeba nepovede představení. Nedokážu to hodit za hlavu a pořád dokola si přehrávám, co bylo špatně a proč. Pak si říkám, jestli mi to za to stojí, takhle se nervovat. Nebo třeba, když mám před těžkým představením obrovskou trému, taky se sama sebe ptávám, proč to vlastně dělám. A je tu bolest. Už teď mám velké zdravotní problémy. Jenže když jste na jevišti, je před vámi to obrovské publikum a nakonec přijde potlesk, který to všechno vyváží. Jste ten typ, co tančí pro potlesk? Určitě v tom hraje roli adrenalin, hnací síla tanečníků a zvlášť sólistů, kteří cítí větší tlak než sbor. A když je publikum naladěno na stejnou notu a reaguje v ty správné momenty, tak je to nádhera. Ale tanec je krásný sám o sobě, nedělám to výhradně jenom pro publikum. Prozraďte mi ještě, čím byste byla, kdybyste přece jen nezvolila tanec? Já mám moc ráda děti, a než jsem věděla, že budu baletkou, chtěla jsem být učitelkou v mateřské školce. Až přijde konec kariéry, bavilo by mě učit je tancovat. Ale určitě by mě bavila i pedagogická práce se sólisty. Kdy myslíte, že to tak přijde? To záleží na zdraví. Jsou i sólisti, kteří ve čtyřiceti tančí hlavní role, ale já mám bohužel se zdravím problémy. Minulou sezonu mi doktor řekl, že mohu čekat maximálně další dva roky až pět let. To mi přijde dost málo. Ale chtěla bych alespoň do třiceti vydržet na špičkové úrovni a pak se uvidí. Za každou cenu to dělat nebudu.

role

Její nejnovější rolí je Myrtha a Giselle v baletu Giselle, Odetta/Odilie v Labutím jezeře a Víla Vánoc v novém nastudování baletu Louskáček – Vánoční příběh choreografa Youri Vamose. V komponovaném večeru s názvem Baletománie tančí Medoru v Korzárovi (Pas de trois).

info Diváky doslova okouzlila v slavné choreografii M. Fokina Umírající labuť na hudbu C. Saint – Saënse. V květnu 2005 měla ve Stavovském divadle světovou premiéru inscenace Ibbur aneb Pražské mystérium (choreografie: Petr Zuska, režie a libreto: Daniel Wiesner), kde ztvárnila roli Jakin. Hostuje v brněnském ND, kde tančí hlavní roli Kláry v Louskáčkovi a Kitri v baletu Don Quijote. Za rok 2002 získala cenu Philip Morris Ballet Flower Award udělovanou každoročně nejlepšímu českému baletnímu umělci.

Raymonda (Raymonda) Labutí jezero (Odetta/Odilie) Giselle (Giselle/Myrtha) Rodinné album (Tančí) Louskáček – Vánoční příběh (Paní Cratchitová/Víla Vánoc) Baletománie (Grand pas de quatre/ Korzár – Medora/Umírající labuť/Čajkovskij – Pas de deux/Mariin sen) Ibbur aneb Pražské mystérium (Jakin – zlatá) Mozart? Mozart! (Alt – tanec/VI. Pas de deux) Oněgin (Olga)

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 PRODUKCE A TEXT: NATÁLIE VESELÁ \ FOTO: MICHAEL KRATOCHVÍL

Fashion 24 Klenoty Aurum Řetízek a zelený přívěsek 390 Kč a 520 Kč

25 něžné pohodlí Sportovní kousky okořeněné špetkou ženskosti v podobě krajek, dívčích střihů a ozdobných detailů jsou tím pravým pro volný čas. Odlehčí strohosti džínů a dokazují nám, že sportovní móda není zdaleka jen pro teenagery. Zkombinujte je s běžeckými teniskami či balerínkami a ulice vám bude ležet u nohou.

Reserved Svetr s vázačkou 649 Kč

Reserved Army bundička 1399 Kč

Reserved Žluté tričko 299 Kč

Reserved Pruhované tílko 299 Kč Reserved Černé sáčko 949 Kč

Reserved Černá sukně 349 Kč

Reserved Béžová sukně 649 Kč Reserved Vínový rolák 249 Kč

Reserved Červené šaty 1499 Kč Reserved Modrý svetr s rolákem 449 Kč

jako Carmen Osudová žena, kterou nepřehlédnete. Vášnivou červeň zamyká přes den s ženskou rafinovaností do jednoduchého elegantního kostýmku a dává tak vyniknout čistotě stylu i své osobnosti. Večer už jí ale nic nemůže spoutat. Vrstvené šaty jsou jako stvořené pro protančené noci. Šperky v kontrastní barvě vypovídají o její originalitě a smyslu pro humor. Tahle princezna rozhodně není z těch, co tiše sedí v koutě...

Reserved: Pletený pléd přes ramena 399 Kč

Klenoty Aurum Růžové hodinky D a G 8550 Kč

Reserved Fialové tričko s krajkou 449 Kč

Reserved Džíny 1299 Kč Fokus Optik Vínové brýle Dior 3799 Kč

Všechny produkty jsou dostupné u partnerů programu Renome. Za každý nákup obdržíte body na své konto!

Fokus Optik Černé brýle 5935 Kč

Klenoty Aurum Řetízek a přívěsek s perlou 320 Kč a 540 Kč

Reserved Fialový šál 199 Kč

27 KONCENTROVAN¯ LESK

DOKONALE PLNÉ RTY

NECHTE SE OKOUZLIT

NOVÁ

WATERSHINE

ELIXIR

Reserved Hnědý klobouk 199 Kč

TEKUTÁ RTùNKA

Pouhým otočením získáte opojnou dávku kapiček koncentrovaného lesku.

Reserved Černý rolák s kytkou 699 Kč

Reserved Saténová hnědá blůzka 899 Kč

Reserved Hnědé kalhoty 649 Kč

Reserved Oranžový svetr 349 Kč

jako Dandy

Reserved Černé saténové šaty 1099 Kč

Fokus Optik Hnědé brýle s ornamentem 4299 Kč

Inovativní aplikátor důkladně vykreslí Vaše rty a dodá jim dokonalý tvar...

inzerat 27 loreal maybeline

12 odstínů pro hydratované a zářivé rty.

Jednoduché střihy okoukané v pánském šatníku v něžnější saténové verzi jsou rafinovaným řešením pro dny, kdy chcete působit žensky elegantně a seriózně zároveň. Něžné perly podtrhnou vaší křehkost, stejně jako květina na zdánlivě pánském klobouku. Stejný recept lze aplikovat i na večer. Krásně střižené saténové šaty doplňte pašmínovým šálem a staňte se živoucím důkazem toho, že méně je více.

Reserved Hnědý pásek s kroužky 549 Kč

Adriana Lima pouÏívá Watershine Elixir 534 Pink Vibration.

Fashion 29

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: PETRA HOROVÁ \ FOTO: MICHAEL KRATOCHVÍL

klasické pohodlí Klenoty Aurum Diesel přívěsek 3690 Kč

Blažek Praha Polotriko 1990 Kč Blažek Praha Bunda 4490 Kč

Blažek Praha Košile 1590 Kč

Pánská móda se po pastelovém období vrací zpět ke střízlivějšímu pojetí muže, který nemá zapotřebí žádné výstřednosti a pohodlí je pro něj na prvním místě. Formální a neformální kombinuje s lehkostí a rozhodně se nebrání lehké sebeironii. Oblečení je pro něj prostředkem, ne cílem a umí být jak chlapem do nepohody, tak elegantním gentlemanem. Přesně tak jako vy.

mrkněte na to Intense XXL objem + délka

Reserved Béžové triko 349 Kč

Blažek Praha Černý Oblek 6990 Kč

Kdo by si nepřál dlouhé a husté řasy? Vše, co k tomu potřebujete, je jen jeden geniální nápad z New Yorku. Jmenuje se Intense XXL objem + délka a vaše řasy s ní budou hustší, delší a ještě více sexy. Napomáhá tomu jednoduchá dvoufázová aplikace pomocí patentovaných kartáčků Basecoat a Topcoat. Hrudky, slepené a krátké řasy jsou minulostí. Tak se nebojte být XXL.

dokonalý make-up Dream Matte Mousse Maybelline New York nám přináší výrobek snů – dokonale matující make-up s unikátní pěnovou konzistencí. Vyzkoušeli jsme jej a můžeme potvrdit, že s ním bude vaše pleť sametově hebká a bude vypadat neodolatelně. Díky použití nové technologie elastomerických polymerů se podařilo docílit dokonalé krycí schopnosti. Make-up vydrží svěží a pleť je matná po celý den.

229 Kč

219 Kč

lázeň pro vaše rty Watershine Elixir Když hledáte exkluzivní tekutou rtěnku, zkuste novou Water Shine Elixir. Vyberte si z 12 odstínů rtěnku v elegantním stříbrném obalu. Nás zaujal hlavně perfektní způsob aplikace, stačí pootočit dolní částí rtěnky a získáte přesně tu správnou dávku, aby vaše rty byly lesklé a svěží.

Reserved Hnědá pánská čepice 249 Kč

159 Kč

Blažek Praha Hedvábná vázanka 790 Kč

Blažek Praha Džíny 1790 Kč

balzám a rtěnka v jednom Hydra Extreme

Fokus Optik Sluneční brýle 5195 Kč

Klenoty Aurum Hodinky Delma 15 990 Kč

Rtěnka Hydra Extreme od Maybelline New York skrývá novou revoluční technologii se zvlhčujícím efektem, alantoinem a ochranným faktorem 15. Svým rtům ulevíte díky síle hojivého balzámu a zároveň nanesete dostatek barvy v některém z moderních městských odstínů. 109 Kč

Mít krásné a zdravé vlasy, hebkou a pružnou pleť, být fit a být spokojená sama se sebou. To je snem každé ženy. Díky moderním technologiím a znalostem přírodních zákonitostí se mohou produkty značky Garnier chlubit tím, že obsahují 100% přírodní aktivní složky bez konzervačních látek, barviv a stabilizátorů. Například nová řada nazvaná podle výsledku Zářivá pleť není výjimkou. Obsahuje přírodní výtažky z meruňky a heřmánku a kromě potřebné hydratace dodává pleti pozvolna opálení. Na rozdíl od běžného samoopalovacího krému vám Garnier Zářivá pleť dodá lehké opálení pozvolna a postupně, čímž máte celý proces plně pod kontrolou. Přibližně za 4 dny bude vaše pleť zářit jako v létě.

tip Co přináší nová řada Zářivá pleť: Krásnou pleť s nádechem lehkého opálení Dokonale hydratovanou pleť po 12 hodin Přirozený a zdravý vzhled Příjemnou vůni

na tělo

na obličej

Hydratační tělové mléko Zářivá pleť s výtažky z heřmánku na normální až snědou pleť/na světlou až normální pleť

Hydratační expresní sprej Zářivá pleť s výtažky z meruňky na normální až snědou pleť/na světlou až normální pleť

Hydratační rozjasňující péče Zářivá pleť s výtažky heřmánku na světlou pleť/na normální pleť

Intenzivně hydratuje a postupně vytváří jednotné opálení, které se přizpůsobí pokožce a zanechá ji krásně hebkou.

Rozzáří pleť během několika vteřin. Díky ultralehké textuře se snadno aplikuje a okamžitě vstřebává.

Rozjasňující péče je určená pro dokonalou hydrataci pleti bez jasu, které chybí sluníčko. Vaše pleť po aplikaci Hydratační rozjasňující péče získá krásný vzhled, bez jakýchkoli nežádoucích efektů umělého opálení.

��

Co dělat pro zářivou pleť?

��

Fashion 30

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: PETRA HOROVÁ \ FOTO: GARNIER

Fashion 32

Pohodlí na podpatcích Boty na podpatku jsou krásné, sluší noze a ženskost z nich přímo čiší. A nemusí to být zrovna jehly! Na výběr jsou krásné klíny, elegantní široké podpatky nebo roztomilé kačenky... Jen je třeba vědět, podle čeho vybírat a jak o své podpatky pečovat...

detail V čem do města Chůze na podpadcích může být také komfortní a pohodlná Technologie Insolia® představuje přelom pro obuv na podpatcích. Jestliže dosud byly vysoké podpatky a chůze na nich pro řadu žen sice módní, ale velmi často také protrpěná záležitost, Insolia® to mění.

Určitě budete souhlasit, že nejdůležitější faktorem u bot, v nichž často trávíme celý den, je pohodlí. Bez něj si jinak báječný design nevychutnáte. Jarní střevíčky ve vycházkovém nebo sportovním stylu mají čtvercový nebo plochý podpatek a často i přirozený oblý tvar. Tvar obuvi sice není tak agresivní, ale množství spon, přezek, tkaniček, folklorního lemování a třásní to vyváží. A jak tedy vypadá pohodová dámská bota? Stélka by měla být lehce prohloubená pod patou, podešev musí být pružná, silná a nepropouštějící vlhkost. Podpatek u denně nošených městských bot by měl být vyšší. Ideální je v rozmezí 3–5 cm. Vhodné jsou širší podpatky, které tolik nezatěžují nohy. Vcelku pohodlné jsou i typy „na kačence“.

Buďte klidně na výši! Pokud máte rády vyšší boty, nemusíte se jich zříkat ani při pobíhání městem. Jsou tu přece boty na klínu! Bývají vysoké až 10 cm, a přesto díky zužujícímu se, avšak plnému klínovému podpatku kopírujícímu celou stélku, neuvěřitelně pohodlné. Skvělé jsou i boty využívající technologie Insolia®. Díky odlehčení přední části chodidla se váha přenáší na patu. Tím se snižuje bolest chodidel a prstů. Bota stabilizuje i kotník. Tím odpadá bolest kolen, kotníků a zmírňuje se celkové napětí nohou. Chůze je také mnohem plynulejší, stabilnější a jistější.

Dejte přednost kvalitě Z materiálů jasně vítězí kůže. Je prodyšná, dobře se nosí, výborně se přizpůsobuje noze a přitom neztrácí tvar. Je v podstatě jedno, zda vám více vyhovuje useň hladká nebo z vlasových usňových materiálů (lidově semiš), jako jsou nubuk nebo velur. Tyto typy mají všechny přednosti kůže, pouze jsou náročnější na údržbu.

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: ZUZANA AIDOMOAN \ FOTO: ARCHIV, KOLEKCE BAŤA

tip Aby vydržely co nejdéle... Aby naše boty nejen dobře vypadaly, ale vydržely nám déle než pár týdnů, musíme o ně také pečovat. Naštěstí je dnes na trhu celá řada skvělých přípravků, které nám účinně pomohou. 1) Obuv bychom měli čistit opravdu denně. 2) Nejprve obuv zbavíme hrubých nečistot. Ideální je použít vlhký hadřík na povrch obuvi, na znečištěnou podešev vodu se saponátem. Pozor na usňovou podešev, tu nikdy nenamáčejte, pouze přetřete vlhkým hadříkem a použijte speciální přípravek na čištění kožené podešve. 3) Poté je nutno obuv naimpregnovat (lze každý povrch obuvi, kromě lakovek). 4) Péči o obuv je nutné přizpůsobit povrchovému materiálu. Obuv pravidelně střídejte a její výběr přizpůsobte počasí. Dva páry střevíců pro denní nošení by měly být v každém botníku. I boty totiž potřebují po nošení 12hodinový odpočinek.

tip Když se bota opotřebí Do opraven obuvi byste měli zamířit i při ztrátě či ošoupání plátku podpatku. Časem se plátek opotřebí a bude nutné jej vyměnit. K novému páru bot nové plátky bývají přibaleny. Pokud je nemáte, můžete si vybrat mezi gumovým nebo kovovým plátkem. Kovový plátek vydrží déle, více klape při chůzi a je o něco dražší. Zdá-li se vám, že při chůzi podpatek skřípe a houpe se, máte nejspíš zlomená pérka. To je pak na diskusi s odborníkem. Další možnou příčinou poškození podpatku může být jeho poškrábání. Obuvník vám speciální barvou zamaskuje poškozená místa, drobné rýhy však zůstanou. Seznam rychloopraven obuvi Baťa najdete na www. bata.cz. Každá prodejna je sběrným místem pro opravy obuvi.

tip Městem na podpatcích Na kluzké podlaze přeneste váhu na špičky. Nenašlapujte na patu – pád je takřka neodvratný. Na eskalátorech stůjte vzpřímeně, podpatky nechte lehce přečnívat a držte se madla! Na koberci v kanceláři – čím vyšší koberec a hustší vlas, tím větší riziko, že vám v něm podpatek uvízne. Je třeba se v něm pomalu „brodit“.

Nejdražší boty na podpatku, které lze zakoupit v obchodě, jsou dámské kozačky zn. Manolo Blahnik, lemované norkovou kožešinou s ozdobami z 18karátového zlata a rubíny. Pár těchto bot se prodává za 28 500 dolarů.

Nejvyšší podpatky na světě měří neskutečných 21 cm a na svatbu v roce 2005 je pro svou třetí ženu nechal na míru vyrobit brunejský sultán Hassanal Bolkiah. Jak se nevěstě chodilo, se bohužel neví.

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: ZUZANA AIDOMOAN \ FOTO: PROFIMEDIA

Ikona 34

Karl Lagerfeld Císař módy a královský provokatér Jeho kolekce jsou vždy originální, extravagantní a dokonalé. Snoubí se v nich romantika, ženskost, stejně jako divoká nespoutanost a odpor ke konvencím. Stejný je i jeho vlastní život. Řeč je o nestárnoucím módním guru Karlu Lagerfeldovi zvaném Kaiser.

Karl Lagerfeld se narodil v Hamburku v roce 1938. Kaiser (česky císař – pozn. red.) se mu přezdívá možná i proto, že pochází z aristokratických poměrů. Jeho otec se kromě poloviny modré krve pyšnil i titulem jednoho z nejbohatších továrníků v celém Německu. Tento drsný obchodník, který plánoval stejnou kariéru i pro syna, však nakonec může za věhlas Karla Lagerfelda na úplně jiném poli.

psal velmi lukrativní smlouvu s největším obchodním domem Isetan v Japonsku a začal navrhovat oblečení pro ženy i muže. Po opuštění módní značky Patou se živil jako nezávislý designér haute couture v Itálii a Francii. První velký obrat v jeho kariéře nastal v roce 1965, kdy se setkal s římskými návrhářkami – sestrami Fendi. Jejich spolupráce pod značkou Fendi trvá dodnes.

Karlovi nebylo ještě ani patnáct let, když ho otec poslal do Paříže, aby zde dokončil studia francouzštiny. Bohémský mladík však více času než učením strávil ve společnosti umělců jako Jean Cocteau či Jean-Paul Sartre. Zpočátku vůbec nesnil o kariéře v oblasti módy, chtěl se stát ilustrátorem a malířem.

V roce 1983 přišel druhý posun v jeho kariéře. Byl jmenován uměleckým ředitelem módního domu Chanel a stojí za všemi kolekcemi Pret-a-porter a doplňků pro tuto značku.

Osudnou se mu stala ale návrhářská soutěž pořádaná v roce 1954. Karl se na popud svých přátel zúčastnil jen jediné kategorie a tou byly „kabáty“. Načrtnul pár návrhů a odeslal je pořadateli. O několik měsíců později začal díky vítězství v této kategorii spolupracovat s Pierrem Balmainem, jedním z porotců. Své dvacáté narozeniny oslavil už jako umělecký ředitel známého módního domu Jean Patou. O pár let později, v roce 1962, pode-

V hlavní roli jedinečnost Rysem jeho tvorby je především strukturálnost a také dramatičnost. Barvy černá a bílá zůstávají dominantními, stejně tak jako vysoká elegance. Ve světě módy je uznávaným odborníkem, milovaným ženami i muži. Je patronem podprsenky „Wonderbra“, pro kterou objevil jako modelku Evu Herzigovou. A kdo si myslí, že tento skoro sedmdesátník končí a užívá si zaslouženého odpočinku, je na omylu. Kromě navrhování se vrhl do práce módního fotografa. A jak jinak – opět velmi úspěšně! Jeho fotky modelek jsou na titulních stranách Vogue, Elle a vystavují se i v galeriích.

��

detail Image Karla Lagerfelda je naprosto nezaměnitelná. Vlasy v barvě bělavého pudru svázané do ohonu, tmavé brýle a samozřejmě vějíř! Roky se trápil nadváhou, ale před několika lety zhubl o neuvěřitelných padesát kilo. Od té doby je však velkým bojovníkem proti i lehce zaoblené postavě. Když navrhl pro H&M kolekci trendy oděvů včetně revivalových legín, byl z toho skandál! H&M si totiž dovolilo uvést Lagerfeldovy oblečky i v „monstrózní“ velikosti 44.

��

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: PETRA KRUNTORÁDOVÁ \ FOTO: PROFIMEDIA, ISTOCK

Krása 37 Bolestí ke kráse

detail

Věčná cesta za krásou

Co bude dál? Následující desetiletí s sebou přinesou jistě další nové trendy a ideály krásy a snad se blýská na lepší časy. Začal se prý hledat i jeden skutečně neoperovatelný znak krásy zvaný osobitost. Alespoň jsme to zaslechli v souvislosti se soutěží Česká Miss a rozhodli jsme se vše prověřit na místě.

primitivní hřebeny a ozdoby a znal také jakousi prapůvodní podobu dnešního líčení. Na památku nám z těch dob zůstal ideál ženské krásy v podobě Věstonické Venuše.

zhubnout, aby se vůbec mohla přihlásit, ale prvenství v tom, že nějakého našeho předka zaujala natolik, že se rozhodl vysochat její ženské přednosti, už jí nikdo nevezme. Ani to, že možná právě Venuše rozpoutala šílenství honu za krásou, jejíž měřítka se sice v průběhu doby hodně měnila, ale vždycky se pro ni musely snášet věci neslýchané, nepříjemné i bolestivé.

Egypťanky ve stejné době podlehly pro změnu kouzlu depilace celého těla, což také nebyla nebolestivá záležitost. Ale dopřávaly si i o mnoho příjemnější pleťové masky, obklady a koupele. Staří Řekové se, jak známo, zhlédli v souladu těla a ducha, žena pro ně tedy byla krásná, pokud byla zdravá, inteligentní a pečovala o sebe. Možná právě na známých olympijských stadionech Řekové zaregistrovali i to, že při sportu člověk zrovna nevoní, a tak začali proti pocení používat kamenec. Římané pak řecké vynálezy v oblasti péče o tělo dotáhli k dokonalosti třeba tím, že každá dáma měla řadu speciálně vyškolených otrokyň. Ty jí dělaly manikúru, pedikúru, účesy, líčily ji a staraly se o její pleť, což by se jistě líbilo i leckteré dnešní ženě. Méně už by se nám ale jistě zamlouvala metoda, pomocí které měnily Římanky své tmavé vlasy v blonďaté hřívy. Prvním antickým zesvětlovačem byl údajně holubí trus, usušený a smíchaný s vodou. Jiný recept radil použít teplou koňskou moč nebo louh.

Už prvobytně pospolný pravěký člověk používal nejrůznější

Pravda, do dnešních soutěží krásy by asi Venuše musela pořádně

Starověké Číňanky velmi dbaly o štíhlou linii, ale takovým způsobem, že některé kvůli krutým dietám zemřely na vyčerpání. Oblíbené byly i různé deformace těla, například bandážemi nohou. Za krásné se totiž považovaly skutečně velmi malé nožky. A tak si děvčátka třeba už od 4 let ostatní prsty kromě palce ohýbala k chodidlu a patu nosila vzhůru. Než si sundaly boty, byl to jistě krásný pohled.

Míry Twiggy 79-56-81 byly vysloveně chlapecké

Mnohem později, v době rokoka, zase ženy podlehly módě krinolín, paruk a šněrovaček, kterými se deformoval hrudník tak, že se leckdy staly pro dámu osudnými.

Ode zdi ke zdi Je jasné, že trendy se měnily a ty nové si často protiřečily s těmi předchozími. Zatímco antičtí předci dbali na kulturu těla a myli by se a máchali v lázních několikrát denně, tak ve středověku na to, lidově řečeno, pekli. Hygiena byla na velmi nízké úrovni, ale to, co neumyli, přikryli umně parukou a vrstvou přehnaného líčení nebo zabalili do dostatečného množství parfémů a vonných látek. K ideálu gotické ženy patřila neodmyslitelně světlá pleť, takže bez slunečníku, širokého klobouku, modrého závoje a vrstvy bílého pudru nemohla vyjít ven. My se naopak vezeme na vlně, jež po první světové válce rozvlnila černošská tanečnice Josefina Bakerová. Díky ní najednou začalo být moderní a krásné snědé tělo.

Krása v minulém století Výkyvy v pojetí krásy a tloušťky či hubenosti přineslo, samozřejmě, i uplynulé 20. století. Na jeho začátku ještě přežíval ideál plné ženy z 19. století. Svůj vliv na to zřejmě měla i tuberkulóza, z níž měli tehdy lidé velký strach a dobře věděli, že takto nemocná žena hubla. Oblé tvary vepředu i vzadu, nahoře i dole pak symbolizovaly nejen zdraví, ale i rodinnou pohodou. Hubenost byla i lékaři vnímána jako znak nemoci a neurotismu. A považte, že na přelomu 19. a 20. století byla dokonce ve vyšších kruzích nežádoucí jakákoliv tělesná aktivita! Už po roce 1918 přichází do módy chlapecká postava a již zmíněné opálení. Ve 30. a 40. letech jsou pak znovu zdůrazňovány ženské křivky, oblé tvary, plné, nepřevislé prsy, široké kyčle, neochlupený trup a obličej. Plná postava se coby zdroj blahobytu udržela ve středu zájmu ještě dlouho po druhé světové válce, kdy byl nedostatek jídla. Vzorem a nedostižnou metou pro mnohé ženy (i muže) se stává charismatická Marylin Monroe, jež se mučila v oblečení o číslo menším, aby její křivky lépe vynikly.

V době rokoka ženy podlehly módě šněrovaček, kterými se deformoval hrudník tak, že se leckdy staly pro dámu osudnými. V revolučních šedesátých letech ji střídá modelka Twiggy (vlastním jménem Lesley Hornbyová) s vyloženě chlapeckými mírami 79-56-81. Ženy se jí chtěly vyrovnat a hubly, co to šlo. Podle tehdejších průzkumů ale prý postava à la Twiggy nebyla rozhodně nic ohromujícího pro muže. Proto je jistě potěšilo, když v 80. letech začal být kladen důraz opět na pevnou, zdravě stavěnou a sportovní postavu, kterou reprezentuje v té době třeba Jane Fondová. V následujícím desetiletí však přicházejí nové „Twiggy“, velmi hubené modelky, s vystouplými lícními a pánevními kostmi a s postavou znovu spíše chlapeckou. Pod tímto „kokainovým“ vlivem, podpořeným od dětství masáží v podobě panenek Barbie, které zaplavují svět, pak mnohé ženy zkoušejí množství nejrůznějších diet. Termíny bulimie a anorexie se dostávají na pořad dne.

DETAIL 25 \ JARO 2007 TEXT: JIŘÍ HOLUBEC \ FOTO: JAN ZAVŘEL

Krása 39 role

p Fotograf a zpěvák Peter Nagy občas nevěřil svému objektivu

a než se na nás dostane řada, tak by se člověk ukousal. Ale plavky si navzájem nestříháme, to určitě ne.“ Nakonec se dočkaly všechny. Interview v plavkách je u konce a dívky stojí nastoupené v půlkruhu. Fotografové lezou jeden přes druhého, aby ulovili ten nejlepší záběr, a porotci jsou skloněni nad svými poznámkami. Další bod programu, volné disciplíny, mají přijít na řadu po přestávce na oběd, na který ale dorazí jen málokterá soutěžící. Většina z nich už je zpátky v sále, kde pilují na poslední chvíli detaily svých vystoupení. Zavazují se taneční botky, k zahlédnutí je večerní róba, klarinet a dokonce samurajský meč.

Divadlo, tanec a umělé dýchání

Když se dělí zrno od zrna p Tohle křepčení patřilo k volné disciplíně

Stojím před pražským Top Hotelem, kde má být za chvíli zahájeno semifinále soutěže Česká Miss. Místo dlouhonohých krasavic je ale před hlavním vchodem k vidění jen skupina turistů ověšených fotoaparáty. Z celé čtyřicítky adeptek na titul má porota během dne vybrat tucet nejkrásnějších, nejinteligentnějších a nejpřitažlivějších finalistek. Jak se ukázalo, byl to úkol téměř nadlidský. Na rozdíl od finálového večera, na který se trénuje choreografie celé týdny předem, bude dnes záležet hlavně na přirozenosti. Místo rozzářeného sálu plného diváků ve večerních róbách čeká na dívky prozatím poloprázdné hlediště s porotou v první řadě, před kterou musí nastoupit oklikou přes hotelovou lobby. Kratší cesta ze šaten do sálu totiž vede přes sál, ve kterém probíhá jakási konference. Těžko soudit, jestli by pánům kongresmanům procházení soutěžících vadilo, nicméně jejich schopnost soustředění by asi doznala vážné újmy.

Horké chvíle v chladném sále Úderem desáté hodiny vítá předsedkyně poroty Michaela Maláčová svoje kolegy, mezi nimiž jsou kromě zástupců partnerů soutěže vidět režisér Petr Soukup, missky Renata Langmannová a Katka Smejkalová a hlavně Vítek Pokorný, na kterého čekají hned v první disciplíně rozhovory se soutěžícími. Svého úkolu se ujal skutečně razantně a dívky, které po pěticích přicházejí v plavkách do sálu, rozhodně nešetří. Kdybyste mohla změnit cokoliv na světě, co by to bylo? Myslíte si o sobě, že jste krásná? Potkala jste někdy dívku, která by se vám líbila víc než vy sama?

Jedna otázka stíhá druhou a děvčata nemají šanci utéct k připraveným větám o zájmech a zálibách a vytoužené kariéře fotomodelky. V některých chvílích je vidět, že je doslova polévá horko. Třeba když se uprostřed rozhovoru zničehonic Michaela Maláčová zvedne, přistoupí k soutěžící a požádá ji, aby si rozpustila vlasy. „No vidíte, vždyť vy jste docela hezká,“ komentuje lakonicky změnu a odchází si zase sednout. V salonku před hlavním sálem postává kolem kulatého stolku další pětice a snaží se na poslední chvíli dodat si navzájem odvahu a zahřát se pod péřovými bundami přehozenými přes plavky. Co takhle nějaké pikantní zákulisní historky? „V zákulisí je pohoda,“ zklame mě hned první větou Marcela Pražáková. „Sice jsem čekala nějakou rivalitu, ale holky jsou všechny hrozně kamarádské. Spíš tam panuje nervozita, protože je nás tady čtyřicet,

Uprostřed rozhovoru se zničehonic Michaela Maláčová zvedne, přistoupí k soutěžící a požádá jí, aby si rozpustila vlasy. „No vidíte, vždyť vy jste docela hezká.“

Na slova Michaely Maláčové mělo dojít už za chvíli poté, co si stačila během rychlého oběda zkorigovat dosavadní tipy s ostatními členy poroty. Většina dívek se sice ve svém vystoupení orientovala na tanec, ale došlo i na skutečně originální perličky, jako monolog vybízející ke vstupu do Klubu přátel žehu nebo scéna z Pelíšků a divokým trsáním na „Goťáka“. O asi největší rozruch se postarala soutěžící s číslem 19, která si přivedla na pódium mladíka v plavkách a skládací lehátko. Díky její názorné ukázce resuscitace tonoucího si asi všichni budou pamatovat, že po třiceti stlačeních hrudníku následují dva vdechy z úst do úst, i když figurantovi by asi vyhovoval spíš opačný poměr... Poslední číslo se odehraje u klavíru v hotelové lobby, odtud se porota opět přesouvá do zimní zahrady na poradu a děvčata očekává poslední promenáda ve večerních šatech. Za okny sálu už se setmělo. Pro všechny zúčastněné to byl dlouhý den, na soutěžících je zřetelně znát únava a jedna z nich, ta, která při volné disciplíně vystřihla brilantní baletní číslo, má kotník ovázaný obinadlem. Všechny ale statečně stojí v palbě fotoblesků a sledují porotu. Ta vyřkne ortel, který skoro dvě třetiny z nich pošle domů. Nakonec jich na pódiu zůstává šestnáct. Do finále postupuje dvanáct z nich a jedna náhradnice. Ještě tři z nich tedy dnes večer čeká rozloučení se snem.

Kdybyste mohla změnit cokoliv na světě, co by to bylo? Myslíte si o sobě, že jste krásná? Potkala jste někdy dívku, která by se vám líbila víc než vy sama?

Předsedkyně poroty Michaela Maláčová dávala adeptkám do těla. Proč? Když před vás nastoupí těch čtyřicet děvčat, vidíte na první pohled: „Ano, tady ta je ta pravá“? U některých to vidím na první pohled a během průběhu soutěže se ve svém prvním dojmu utvrzuji. U některých si dělám otazníky a říkám si: „ano, ale!“ Těch otazníků mám u některých třeba i sedm, osm a je potom na soutěžící, aby mě přesvědčila, že na finále má. Co je snazší vylepšovat, když dívka postoupí dále? Vzhled, nebo ty ostatní vlastnosti, jako pohotovost, sebevědomí, schopnost se prezentovat...? Ono je to docela spojené. Jsem trochu nespokojená, že se některé z nich nedokázaly na dnešek lépe připravit, třeba co se týče účesů nebo oblečení. To všechno hraje hrozně velkou roli v celkovém dojmu. A s tím, jak zlepší tyhle věci, jde ruku v ruce to, čemu říkám vnitřní rozkvetení. Takové to zdravé sebevědomí, kdy si dívka uvědomí, že se cítí dobře, a začne působit mnohem zajímavěji i na okolí. Uvědomují si dívky, co to vůbec znamená být profesionální modelkou? Domnívám se, že mnohé ne (usmívá se). Ale to je potom na nás, abychom je na to postupně připravili.

Teď už je to na porotě A nastává chvíle, kdy se porota ne a ne shodnout. Všichni vášnivě debatují, nechávají si soutěžící jednu po druhé nastoupit, přemisťují je v řadě, aby měli lepší možnost srovnání. „Nechcete to některá vzdát?“ vzhlédne v jednu chvíli paní předsedkyně s trochu bezradným výrazem. Odpovědí je jí jen nervózní smích, v takovouto chvíli už se bojuje až do konce. Šestá je hodina „H“. Je rozhodnuto, nic už nelze změnit ani zachránit. Tucet čerstvých finalistek a jedna náhradnice se šťastně usmívají do objektivů kamer a fotoaparátů a asi už přemýšlí, co se bude během těch dvou a půl měsíců, co zbývají do finále, dít. A co až finále skončí? Co když budu s korunkou na trůnu sedět zrovna já?

Teď se za námi připravují volné disciplíny, které v přenosech ze světových soutěžích moc nevidíme. Je to čistě česká specialita? Na světových soutěžích volná disciplína občas bývá, ale moc se nezařazuje do záznamu. Určitě nám ale hodně pomáhá. Kandidátka na Miss by měla umět předvést něco víc než jen říct, jak se jmenuje a odkud pochází.

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: OLGA POPPOVÁ \ FOTO: PETR HAŠEK, PETER NAGY, MICHAEL KRATOCHVÍL

Kdo dbá o krásu před finále Soutěže jako Česká Miss by nemohly fungovat bez spolupráce s lídry v oblasti módy. Společnosti Hair City nebo Baťa s touto soutěží spolupracují již tradičně. Jak to probíhá, když se díky péči

Krása 41

Krása 40

Horská kúra Proměnou vlasů v salonu ale péče profesionálních kadeřníků o dívky zdaleka neskončila. Hned v lednu totiž mířily na soustředění do rakouského Tyrolska, do lázní Aqua Dome. Do závějí ale adeptky na tu nejkrásnější nemohly bosky a Baťa jim rád nabídl boty ze své rozsáhlé kolekce. Byli jsme u toho a zeptali se několika z dívek, jaké boty si vybraly, jaký je jejich vztah ke sportu i jak se jim u Baťi líbí:

odborníků stávají ze semifinalistek Finalistky s velkým F?

t Vlasy dívek dostaly opravdu pořádně zabrat

p Dokončená proměna Svatavy Spurné qu Umělecký ředitel Hair City Christophe Scarfogliero podtrhl jedinečnost osobnosti každé soutěžící

su,“ uvedla Jana Peringerová, ředitelka kadeřnické sítě Hair City.

Péče přímo lékařská Proměna každé z dvanácti finalistek začala odbornou diagnostikou kvality vlasů a konzultací barvy a střihu. Ačkoliv jde o dívky, které jsou velmi krásné, jejich vlasy skutečně odbornou pomoc potřebovaly – byly v mnoha případech silně poškozené neodborným odbarvováním a barvením. Střihy byly inspirované aktuální kolekcí zimních účesů Hair City, s důrazem na objem a přirozenost. Na sklonku prosince se v nově otevřeném salonu Hair City International na Karlově náměstí sešlo 12 finalistek České Miss s celým svým týmem kadeřníků a stylistů. Odborný tým v čele s Christophem Scarfoglierem, uměleckým ředitelem kadeřnických salonů Hair City, měl za úkol vytvořit finalistkám České Miss nový účes, který by podtrhl jedinečnost jejich osobnosti. „Bylo nutné respektovat jejich charakteristické rysy, typ pleti, tvar obličeje a v neposlední řadě jedinečnost jejich osobnosti. Zkrátka podtrhnout jejich krá-

V několika případech došlo i k výraznějším změnám, jako například vytvoření šarmantní francouzské ofiny či změně stylu z rovných na vlnité vlasy – což je poslední tendence módy. Je nutné přiznat, že odborníci na vlasový design perfektně odhadli, jaký styl bude té které dívce slušet, a rozvinuli tak jejich krásu naplno. Finalistky byly navíc vybaveny nejkvalitnější profesionální kosmetikou pro domácí použití, aby se jejich vlasy ozdravily a zkrásněly.

Lilian Sarah Fisherová (22 let)

Lucie Hadašová (20 let)

Vybrala jsem si botasky Nike v bílo-růžové kombinaci a bílé, teploučké, vysoké yettovky, které se budou dobře vyjímat na sněhu. U Bati nakupuji moc ráda, protože tam vždy seženu boty nejen elegantní, ale i pohodlné a cenově dostupné. Baťa je pro mne zárukou kvality a módnosti.

Hodně sportuji, chodím na procházky, jezdím na in-line bruslích, navštěvuji posilovnu, jezdím na kole, proto se mi výběr sportovních bot líbí (také si vybrala růžovo-bílou kombinaci Nike, pozn. redakce). Ale líbí se mi i sněhobílé buffy, budou na horách vypadat fakt dobře. Jsem ráda, že nás na soutěži obouvá Baťa, protože je to značka, kterou mám už dlouho ráda – využívám i jejich zákaznickou kartu.

Sarah Aschenbrennerová (21 let) Monika Krpálková (18 let): Ty růžovo-bílé botasky, které jsem si tady vybrala, patří mezi můj oblíbený typ obuvi. Jsou velmi pohodlné a myslím, že se hodí nejen do fitness centra, ale i na procházku městem, a to nejen k džínům, ale i k sportovní sukni. Přiznávám, že mám sportovní obuv ráda, asi i proto, že tančím a sportuji. U Bati nakupuji poměrně často, mám i jejich věrnostní kartičku (klub Renomé – pozn. redakce), takže využívám i cenové výhody, a asi nejvíc se mi líbí, že u Bati se mi vždy věnují velmi příjemné prodavačky.

Dělám už 6 let tae-bo, ale přiznám se, že sportovní boty vlastně vůbec nenosím. Takže dnes při výběru to jsou první, co budu po dlouhé době mít. U Bati ale jinak nakupuji vlastně všechny své boty, poměr kvality a ceny je totiž v těchto obchodech proti ostatním naprosto bezkonkurenční a najdu tam všechny typy bot, které přes rok nosím – sandály, mokasíny i kvalitní a módní kozačky. Přiznám se, že nosím spíš pohodlné boty bez podpatku, v tmavých odstínech, za rok si koupím tak 6 párů a vybírám hlavně podle vzhledu.

Eva Čerešňáková (20 let) Nejvíc nosím sportovní boty. A přiznám se, že ačkoliv nakupuji i jinde, je Baťa jeden z obchodů, kam zavítám vždy. Nikdy jsem totiž s botkami od Bati neměla nejmenší problém.

detail Po odjezdu do Tyrol čekalo na všech 12 slečen natáčení medailonků pro samotné finále, relax a také hodiny focení s fotografem a zpěvákem Peterem Nagym. „Podmínky k úpravě vlasů a k fotografování byly často extrémní – vysoká vlhkost v lázních Aqua Dome či nadmořská výška ledovce Obergurgl nejsou právě k vlasům milosrdné,“ vzpomíná Christoph Scarfoglier z Hair City, který se o korunu krásy neboli účes všech finalistek v Tyrolsku opět staral. Dívky si také vyzkoušely sauny (mezi nimi je finská, solná, arabská i s bouřkou a deštěm). Z té byla děvčata nadšená. „Když se spustí program, v místnosti se setmí a začne bouřka. Pak se spustí hustý studený déšť a sauna tak vyvolá iluzi tropického deště,“ popisovaly své pocity finalistky. Všechny krásky rovněž zaujalo prostředí ve stylu feng-šuej.

tt Dívky si u Bati vybraly boty na zimní soustředění... t ... a tam natočily své medailonky pro finále

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: PETRA KRUNTORÁDOVÁ \ FOTO: ARCHIV ČESKÉ MISS, BAŤA, ČTK

Krása 42

43 Česká Miss 2007 Novou Českou Miss se 24. února 2007 stala Lucie Hadašová. Získala kontrakt na milion korun, poukazy na cestu kolem světa a boty od Bati zdarma a na osobní automobil. Blondýnka, která ve volné disciplíně zatančila orientální tanec, získala také titul Miss internet.

2007

Finále to nekončí Vítězství v soutěži Česká Miss otevírá dveře nejen na stránky módních časopisů, ale také do společnosti a do světa. Není to jen soutěž krásy. Je to zároveň soutěž osobnosti a šarmu. Tolik jedno ze základních hesel soutěže krásy, která se od roku 2005 stala zajímavou alternativou Miss ČR (dříve Miss Československo). Česká Miss se od konkurenční soutěže liší hlavně větším zapojením soutěžících - ti rozhodují o nejkrásnější dívce přímým hlasováním pomocí telefonátů a SMS zpráv. „Je to cesta, jak zvolit opravdovou první Českou Miss a to bez spekulací, co všechno předcházelo její volbě“, zdůrazňovala už od začátku České Miss její ředitelka Michaela Maláčová. Porota složená ze známých osobností pracuje jen v prvním kole, kdy z 12 finalistek zvolí šest superfinalistek. Z nich pak vítěznou trojici zvolí diváci. Další novinkou, kterou

Česká Miss přinesla, je také nezveřejňování tělesných proporcí soutěžících. Diváci tedy nemohou jejich míry porovnávat s údajně optimálním trojčíslím 90-60-90. Michaela Maláčová se snaží soutěž vést tak, aby porotci kladli důraz vedle krásy také na intelekt či talent. Kromě věcných cen čeká vždy na finalistky také možnost dalšího vzdělání v oblasti společenského chování, mediálního tréninku, jazykové výuky a kursy atraktivních sportů jakými jsou golf, tenis, jízda na koni a podobně. „Chci dát odvážným mladým dívkám šanci ke startu úspěšné životní dráhy, podpořit jejich osobnost a talent. Finálem to pro nás nekončí, ale naopak začíná. Je nutné být vítězkám oporou,“ vysvětluje dále Michaela Maláčová.

Lucie Hadašová Dvacetiletá, 178 centimetrů vysoká kráska žije ve Strážnici. Studuje Vysokou školu aplikovaného práva. Její oblíbenou historickou osobností je francouzská královna Marie Antoinetta, která prý byla popravena také kvůli své velké zálibě v módě. Právě ta patří i mezi Luciiny záliby, k nimž se řadí i čtení, řízením auta a „koníček“ pes. Chodí do posilovny, plave, ráda také jezdí na kole a na in-line bruslích. Ráda se zasměje vtipům o blondýnách, jelikož sama není přírodní blondýna. Na dovolené se jí nejvíce líbilo v Tunisu. Pochoutkou je pro ni jakýkoliv moučník.

První českou vicemiss je dvacetiletá studentka Vysoké školy ekonomické v Praze Eva Čerešňáková. Druhou vicemiss byla zvolena dvaadvacetiletá plzeňská studentka psychologie a češtiny Lilian Sarah Fisherová. Večerem, který se nesl v duchu hesla „S Českou Miss kolem světa“, provázel herec Michal Novotný. Zmíněnému ústřednímu motivu cesty kolem světa odpovídal výběr vystupujících hostů, šatů i extravagantních modelů všech finalistek. V porotě, která vybírala superfinálovou šestku krásek, byli například Tereza Maxová, Roman Šebrle, Ivana Trump, Leoš Mareš, Česká Miss 2006 Renata Langmannová nebo ředitelka soutěže Michaela Maláčová. Ovládněte molo s Baťa Miss Collection Pokud vás při slavnostním finále České Miss zaujaly botky účastnic, pak vězte, že mohou být vaše! Tato kolekce byla speciálně navržena v Itálii pro tuto soutěž, ale osm modelů z kolekce bude dostupné i ve vybraných obchodních domech Baťa.

Během večera bylo rozdáno i několik dalších cen. Českou Miss Internet se stala Lucie Hadašová. Blanka Javorská si odnesla tituly Česká Miss Čtenářů a Miss Posluchačů, typem poroty se stala Lilian Sarah Fischerová a titul Česká Miss Marketing si odnesla Michaela Řeháková Opravdovým klenotem večera byla korunka pro Českou Miss 2007, která byla poprvé v historii tuzemských soutěží osazena pravými drahokamy. V aukci byla vydražena za půl miliónu korun. Částka putuje na konto Nadace Terezy Maxové, stejně jako výtěžek z diváckého SMS hlasování. Vzácným hostem finálového večera byla i Miss Universe 2006 Zuleyka Rivera-Mendoza z Portorika, která do Prahy přijela výhradně kvůli této soutěži. Hlavní návrhářkou České Miss 2007 se stala Camilla Solomon. Každý z dvanácti modelů byl šitý přímo na míru dívce podle její osobnosti tak, aby zvýraznil její šarm. Camilla Solomon, přední návrhářka původem ze Slovenska se podílela také na tvorbě plavek pro finalistky. Extravagantní modely pak vytvořily Marie Zelená, Jiřina Tauchmanová, Marie Copps, Natali Ruden, Helena Mertlová a Helena Kroftová-Leisztner.

2005

2006

V sobotu 26. února 2005 si český národ poprvé zvolil svou první Českou Miss. Během přímého přenosu, na který se dívalo přes 3 miliony diváků, se jí stala Kateřina Smejkalová, následovaná první Českou Vicemiss Zuzanou Štěpanovskou a druhou Českou Vicemiss Michaelou Štoudkovou. V průběhu hlasování přišlo více než čtvrt milionu hlasů.

O rok později diváci na trůn dosadili Renatu Langmannovou, která vyhrála ve finále České Miss 2006 před Miroslavou Košťanovou a Barborou Kolářovou. Obrovský úspěch v tomto ročníku přinesla také aukce, na které se dražila korunka a šerpa nové České Miss. Boj o korunku vynesl 350 000 korun, které putovaly opět na charitu.

Kateřina Smejkalová Narodila se 25.února 1983. Studuje Pedagogickou fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Mezi její nejoblíbenější hobby patří četba, jízda na koni a kino. Kateřina Smejkalová pochází z Moravy, z Bohuňovic, kde mají její rodiče klasický vesnický domek se zahradou.

Renata Langmannová Narodila se 16. srpna 1986, pochází z Ivanovic na Hané. Studuje Pedagogickou fakultu University Palackého v Olomouci. Kdyby si mohla vybrat, čím chce v životě být, zvolila by povolání moderátorky. Ráda jezdí autem, na kole a lyžuje. Její oblíbenou zemí je Řecko.

Baťa podporuje Českou Miss

Krása 44

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: JARMILA LOUKOTKOVÁ \ FOTO: MICHAEL KRATOCHVÍL

Prežívam nádherný čas Svoje kráľovné krásy má samozrejme i Slovensko. Už takmer rok tam nosí korunku Miss dvadsaťdvaročná Magdaléna Šebestová. Kvôli novým povinnostiam musela z časových dôvodov opustiť svoje zamestnanie, zostala však i naďalej externou študentkou masmediálnej komunikácie na vysokej škole. Čo ďalšie sa v jej živote zmenilo a čo zostáva naopak rovnaké?

Titul Miss 2006 vám zmenil život i vás samotnú. Ako? Každý deň je pre mňa zážitkom. Získala som množstvo skúseností, nových priateľov a kontakty. Osobnostne ma to výrazne posunulo vpred a som oveľa samostatnejšia a zodpovednejšia. Čo sa naopak nezmenilo a nemení? Stále zaraďujem na prvé miesto v rebríčku hodnôt svoju rodinu. Sú pre mňa nenahraditeľnou oporou a šťastím a pre nich som stále tá istá i ja. Aké boli vaše prvé prázdniny po zvolení Miss Slovensko? Prvú dovolenku som si užila v júni spolu s ďalšími finalistkami Miss na Tureckej riviére a o mesiac neskôr druhú s priateľom na španielskom ostrove Menorka. Čas na oddych si vždy nájdem, pretože zdravie je pre mňa prvoradé. Často však je pre mňa zábavou a relaxom aj práca, najmä ak sa odohráva v okruhu milých ľudí a profesionálov. Aké povinnosti vám ako novej miss pribudli, čomu sa v posledných mesiacoch „z titulu svojej funkcie“ venujete? Hodne pracovne cestujem v rámci Slovenska i Česka. V novembri sa konali kastingy na Miss 2007, kde som bola spolu s riaditeľkou súťaže Luciou Hablovičovou v porote. Neodmietam a nebránim sa žiadnej akcii súvisiacej s charitou a zapájam sa do boja proti bulímii a anorexii. Ako často máte možnosť vracať sa domov k rodine? Doma som každú voľnú chvíľku a pred každou skúškou na vysokej škole. Nájdem tam potrebný pokoj a len tam sa dokážem sústrediť na štúdium a nabrať sily. Tešíte sa, až odovzdáte korunku svojej nasledovníčke? Prežívam nádherný čas a odovzdaním korunky to doprajem ďalšej slečne, ktorej sa zaiste veľmi pozitívne zmení život. Preto sa hodne teším a verím, že to bude tá najlepšia z najlepších.

info Magdaléna Šebestová (23) Narodila sa v malej dedinke Bilkové Humence, ktorá má 250 obyvateľov. Pred víťazstvom v slovenskej Miss 2006 (kde získala i tituly Miss Internet a Miss Sympatia) pracovala ako asistentka riaditeľa banky. Momentálne sa plne venuje modelingu a pokračuje v diaľkovom štúdiu Fakulty masmediálnej komunikácie na Univerzite sv. Cyrila a Metoda v Trnave.

Magdalena je tváří slovenského Bati

Life 46

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: OLGA POPPOVÁ \ FOTO: ISTOCK, KOLEKCE BAŤA

Nedovolte stresu převzít vládu nad vaším životem Většinou se smějeme, když vidíme v americkém filmu krásnou blondýnku nebo úspěšného manažera, jak svému psychoanalytikovi svěřují potíže, nad nimiž my, normální smrtelníci, jen mávneme rukou. Bohužel, ony banalitky, za jejichž „léčbu“ bychom nebyli ochotni vydat ani šesták, natož pohádkovou sumu v dolarech, jsou mnohdy základem skutečně vážných onemocnění.

Stres vyvolává v těle reakci, při které se vyplavují látky hormonální povahy. Ty mají za úkol posílit fyzickou aktivitu člověka. Proto je dobré stres odreagovat fyzickou námahou.

Stres se dostal nejen do našeho každodenního slovníku, ale bohužel se promítl i v našich životech. Všichni sice stres nemáme rádi a chceme se ho zbavit, ale ve skutečnosti si jej mnohdy hýčkáme a přikrmujeme, jako by byl naším nejmilejším společníkem. Patláme se v rodinných sporech, aniž bychom je hodlali vyřešit, bojíme se svého šéfa, aniž bychom s ním jednou zašli na kafe a vše v klidu probrali, užíráme se závistí, protože sousedi zdědili další dům, zatímco my splácíme šílenou hypotéku na 2+1, nenávidíme kamarádky s velikostí 34, ale klidně si v deset večer pochutnáme na pytlíku slaných chipsů. A tak by se dalo pokračovat ještě dlouho. Přišel čas říct si dost. Řešení potíží jsou sice nezábavná a většinou trvají zoufale dlouho, ale každým krůčkem k pozitivním cílům se od stresu odpoutáváme víc a víc. Ano, existují i vážné problémy, které bez cizí pomoci nevyřešíme, ale ve většině životních krizí a potíží se můžeme teď hned přestat nimrat a začít pracovat na jejich nápravě. Pomůžeme si hned dvakrát – s čistým stolem a hlavou se velmi dobře usíná a také náš obličej začne povolovat, a dokonce by jej snad mohl brzy prozářit i úsměv, který je 100% účinným omlazovačem (a je zadarmo). Pokud si ale myslíte, že se stresem se ve vzájemné symbióze dá žít dlouhodobě docela dobře, koledujete si o skutečné potíže – těžké deprese, srdeční choroby, nebo dokonce rakovinná bujení. A to přece nechcete!

Jak ze začarovaného kola ven Ale dosti bylo pouštění hrůzy. Řekněme si konečně, jak začít se stresem bojovat. Krok první je pro nás Čechy zvláště těžký. Je třeba začít myslet pozitivně. Zkuste vynechat ranní povzdech ohledně cesty do práce a všímejte si třeba zajímavě oblečených lidí, usmívejte se a sami sobě pochvalte, jak vám to sluší. Je to náročná ranní terapie, ale buďte si jisti, že do práce dorazíte mnohem lépe naladěni. V práci neotálejte, nepročítejte žádné zprávičky ze světa či společnosti, nesurfujte na internetu, ale hned dopoledne udělejte alespoň jeden náročný úkol, nejlépe ten, který už čtrnáct dní odkládáte. Ulevilo se vám? Ale jistě. A za odměnu si dejte dobrý oběd (nic tučného, nic smaženého!). A pak se na deset minut projděte – pročistíte si hlavu a bude se vám odpoledne lépe pracovat. Stejně pokračujte i odpoledne, splňte ještě jeden těžší úkol a pak pár lehčích. Na konci pracovního dne zjistíte, že máte po dlouhé době docela dobrý pocit z vykonaného díla. A že vás dnes šéf zase nepochválil? Tak pochválí zítra. Vy se ale rozhodně pochvalte a kupte si něco malého za odměnu – třeba nové boty (a když máte do výplaty daleko, tak třeba bublifuk, jen tak, pro radost). Po příchodu domů si nevšímejte rozházených svršků svých ratolestí, ale s úsměvem vpochodujte do pokoje, posaďte se a požádejte děti či manžela, aby vám udělali kávu. Rodina bude tak konsternována, že jste kvůli nepořádku a neudělaným úlohám nekřičela, že se pak nebude účinně bránit, když ji po půlhodince příjemného odpočinku požádáte o pomoc. Patnáctileté dítě zvládne vybrat nádobí z myčky i vynést koš bez újmy na psychice a šestiletý školáček si je schopný ostrouhat pastelky sám. Ale to je jen začátek léčby.

47 detail Jak poznáte, že vás ohrožuje stres? Zrychlený tlukot srdce, přerývané dýchání, svíravý pocit uprostřed hrudníku, mravenčení v okolí žaludku, bolesti hlavy, nervozita, roztěkanost, špatný spánek. Pokud vás v poslední době pravidelně trápí vyjmenované potíže, vězte, že už si vás stres našel, a začněte bojovat. Nemilosrdně. Vědci totiž zjistili, že kromě škodlivého vlivu na srdce, cévy a imunitní systém může stres škodit i vašim nervovým buňkám!

Příznaky jarní únavy: pocity únavy slabost psychická rozladěnost smutek malátnost

Se vším si sami nepomůžeme Stres skutečně může za velké množství zdravotních potíží. Při akutní zátěži se projevuje zácpou či naopak průjmem, nespavostí, úpornou bolestí hlavy, ztrátou sexuální touhy, zhoršením či vyvoláním astmatických a alergických obtíží, bolestmi páteře a výskytem ekzémů. Třeba taková lupénka neboli psoriáza je onemocnění, které na stres reaguje okamžitě – silným zhoršením příznaků. Dlouhodobý stres je zase „ideálním“ kumpánem, který vás dovede k závislostem na drogách či alkoholu. Je zbytečné hrát si na hrdiny či hrdinky. Pokud nás stres pronásleduje skutečně úporně, existuje řada terapií a technik, které pomohou. Je tu například psychoterapie (pokud vás doporučí váš obvodní lékař, nebudete za léčbu platit) a nejrůznější relaxační techniky, jako je meditace, jóga, kineziologie či speciální masáže.

Udělejte si radost Začínající jaro ale nepřináší jen jarní únavu, je to také období zrodu. Většinou právě na jaře máme chuť začít něco nového, pořídit si nový účes, kostým či boty. A nakupování příjemných věcí bývá pro ženu velmi dobrým lékem proti stresu a únavě (pochopitelně v rozumné míře, nemluvíme o nakupovací

S ponožkami Kosmetika dopřejete svým nohám pohodlí, které se vám vrátí v každodenní fyzické i psychické pohodě. To za to stojí, ne?

pořádné boty, protože oteklé a unavené nohy nikomu ještě úlevu nepřinesly. t

Běhejte q

Buďte trendy

info

To není chyba, onen „zdravý stres“ je součástí každého života a je hnací silou vývoje osobnosti. Od přírody je totiž člověk spíše líný, a teprve když mu trošku hoří koudel za patami, dokáže se vybičovat k úctyhodným výkonům. Existují lidé, kteří pod tlakem dokážou vynalézat, psát skvělé romány či vymyslet novou strategii firmy, která funguje. Stres tedy může mít i pozitivní účinek. Může posilovat adaptaci, odolnost, učit lidi novým technikám a posílit jejich osobnost.

Stříbro pro větší pohodlí t

Kupte je jako dárek q

Udělejte si pohodlíčko

Choďte do společnosti

Vyzkoušené rady pro zdravý spánek u před spaním si dopřejte bylinkovou lázeň a bylinkový čaj se lžičkou medu u nejezte tučná a slaná jídla u nepijte alkohol, ale dvě deci vína neškodí u choďte spát v pravidelnou hodinu u přečtěte si pár stránek z oblíbené knihy u spěte v dobře větrané a zatemnělé místnosti u pořiďte si kvalitní matraci a anatomický polštář

Vrcholná technologie v ponožkách Loana

závislosti). Konečně, kdo chce začít sportovat, potřebuje

Existuje ale i zdravý stres

info

Life 49

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: PETRA HOROVÁ \ FOTO: LOANA

Jak kupovat boty proti stresu Obuv by měla svým vnitřním prostorem co nejvíce odpovídat anatomické stavbě nohy. Kdo má nohu objemnější nebo jen vysoký nárt, měl by žádat obuv vyrobenou ve vyšší obvodové skupině nebo se šněrováním či s rozepnutím tak, aby se bota mohla přizpůsobit noze. Obuv je vhodné před koupí vyzkoušet. Nejlepší obuv je z přírodních materiálů nebo využívající technologie jako Climatec. Zajistí se tak nasání vlhkosti z nohou, a tím i příjemný pocit při nošení. Na rozdíl od obuvi ze syntetických materiálů se také po krátkém nošení tvarově přizpůsobí noze. Velkou pozornost je třeba věnovat také provedení nášlapové části obuvi. Již delší dobu se na našem trhu objevuje obuv s anatomic-

ky tvarovanou stélkou od tuzemských výrobců i z dovozu. Anatomicky tvarovaná stélka potažená přírodní usní s dobrými savými vlastnostmi má podpůrný účinek pro zdravou i pokleslou nožní klenbu, je savá a zlepšuje krevní oběh, čímž odstraňuje únavu a snižuje tvorbu křečových žil. Nové boty by si měl člověk zkoušet odpoledne, kdy jsou chodidla zvětšena na denní maximum. I výška podpatku je důležitá – odborníci uvádějí, že by neměla být větší než 2,5 a menší než 2 centimetry.

Pocítili jste někdy rozpaky nad vyzouváním na návštěvě nebo u lékaře? Zbavte se pochyb s ponožkami SILVER-ALOE. Ty obsahují nanočástice stříbra, jež jsou bezpečným a efektivním širokospektrálním antibiotikem. To je netoxické, nedráždivé a nevyvolává alergické reakce. Praktická je i úprava výtažkem aloe vera, který má hojivý a uklidňující účinek. Vysoce technicky na výši jsou i ponožky samotné, včetně komfortního lemu a řetízkované špice.

info Novinka! Design a praktičnost v jednom Nová řada dámských a pánských ponožek Kosmetika nabízí nejenom příjemný vzhled a několik barevných kombinací, ale i důležité aktivní látky, jež zvýší váš komfort při nošení. Díky Rutinu, Hederinu, Antarcticinu a Escinu se vaše pokožka zpevní, lépe prokrví a bude vláčnější. Pokud byste například při sportu utrpěli na noze nějaké zranění, pomohou ponožky z této řady ve vstřebávání otoků (omezují i jejich vznik) a podporují hojení ran.

Baťa 50

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: JANA VAŠKOVÁ \ FOTO: KOLEKCE BAŤA

Nohy ovlivní i vaše stáří dospělé populace má trvalé deformity nohou a jiné ortopedické problémy, způsobené

Naše nohy jsou jednou z nejvíce zatěžovaných částí těla. Své o tom vědí především ti, kteří se jimi každý den zabývají

nedostatečnou péčí o nohy a nošením tvarově a proporcionálně nevhodné obuvi.

a snaží se skrze ně ovlivnit naše zdraví.

Plocha chodidla shromažďuje nervová zakončení takřka všech vnitřních orgánů důležitých pro fungování celého těla. Dlouhodobé nošení nevhodné obuvi se může projevit celkovou únavou a ztrátou koncentrace, bolestmi hlavy (z obuvi s vysokými podpatky), tvorbou křečových žil (z úzké obuvi) a řadou ortopedických a kožních onemocnění nohou.

Ortoped

Projekt Komfortní obuv

Kupón na 10% slevu Kupóny lze uplatnit ve všech prodejnách Baťa Obuv lze objednat i na dobírku Bližší informace na bezplatné lince:

800 200 999 Platnost: do 31. 12. 2007

Pedikér

Kdo má nohy v ruce?

Podle lékařských studií se více než 99 % dětí rodí se zdravýma nohama, ale téměř 60 %

Mnozí lidé mají již v produktivním věku problémy s deformitami nohou (plochonoží, vbočené palce, kladívkovité prsty apod.). V těchto případech je vhodná prostornější obuv se širší špičkou. Úzká obuv naopak vznik deformit podporuje. K odlehčení bolestivých míst lze použít sériově nebo individuálně vyrobené ortopedické vložky do obuvi, případně různé typy korekcí. Vhodné jsou i ortopedické a profylaktické boty MEDI (viz www.medi-shoes.cz). Ty byly vyvinuty společností Baťa ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně jako dlouhodobý projekt komfortní obuvi nejen pro diabetiky. Aby bylo možné vyrobit obuv, která by proporcionálně vyhovovala co největšímu počtu diabetiků a seniorů, byla provedena rozsáhlá měření nohou české populace. Výsledky přinesly celou řadu důležitých informací. Bylo prokázáno, že noha s přibývajícím věkem ztrácí pružnost a citlivost (vlivem neuropatie). Rovněž dochází k rozšiřování obvodů nohou, kdy u populace starší 60 let byly naměřeny šířky nohou v ob-

Life 51

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: ZUZANA AIDOMOAN \ FOTO: PROFIMEDIA

Reflexní terapeut

lasti prstních kloubů o 1–3 cm širší než u populace mladší. U diabetiků k rozšiřování nohou dochází vlivem nemoci již mnohem dříve. Ve většině případů jsou nohy diabetiků až o 1 cm širší než nohy stejně starých nediabetiků. Z toho vyplývá, že většina diabetiků a seniorů potřebuje obuv širší, než jsou šířky běžně dostupné na trhu.

Pro každou nohu Obuv MEDI je konstrukčně řešena tak, aby zajistila komfort při chůzi a ochranu nohou. Je dostatečně široká, svršek obuvi je vyroben z měkké přírodní kůže a podšívky jsou opatřeny antibakteriální úpravou (prevence množení plísní). V obuvi je použita tvarovaná vkládací stélka (vložka), která spolu s pohodlnou podešví s protiskluzem a úměrnou výškou podpatku zajišťuje rovnoměrné rozložení lokálních tlaků a dobrou stabilitu při chůzi. Bandážování svršku obuvi v oblasti límečku a paty chrání nohu před poraněním. Minimální počet švů snižuje rizika otlaků, mozolů a odřenin nohou. Obuv MEDI je klinicky testována a certifikována jako profylaktická obuv pro diabetiky a jako pracovní do lehkých provozů (pošťáci, číšníci, obsluha strojů...). Neměli bychom opomíjet fakt, že obuv by měla sloužit především k ochraně našich nohou. Jinak řečeno: „I ta nejlepší bota na nesprávné noze je špatná bota.“

info Diabetikovi může obuv MEDI předepsat diabetolog na lékařský poukaz s příspěvkem zdravotní pojišťovny ve výši 1000 Kč. Více informací najdete na www.medi-shoes.cz.

info Pro koho jsou boty MEDI vhodné? Pro osoby s drobnějšími ortopedickými vadami nohou, osoby trpící otékáním a pocity únavy nohou při chůzi, lidi s nadváhou, seniory, těhotné ženy, pracující vestoje a pro všechny, kteří chtějí chodit zdravě a pohodlně.

Mnozí si možná představí lékaře, jiní léčitele nebo maséra. A všichni mají pravdu. Reflexní terapeut není lékař v pravém slova smyslu, ale zabývá se spíše vzájemnými vztahy mezi orgány a příčinami některých onemocnění. Ke správné diagnostice stejně jako k léčbě mu slouží nejčastěji chodidla. Vychází totiž ze skutečnosti, že se na nich zobrazuje celé tělo. „Málokdo si uvědomuje, že nohy vypovídají mnohé o jejich nositeli už na první pohled a pohmat. Stačí srovnat zdravou dětskou nožičku s vlastní. Jakákoli odchylka, otlak, drobné zranění, či nepohyblivost určité části chodidla – to vše svědčí o menších nebo větších problémech v příslušné reflexní oblasti. Od jejich řešení jsem tu pak já,“ vysvětluje reflexní terapeut Ing. Jindřich Brázda podstatu své práce. Správná reflexní masáž uvolní klouby nohy, stimuluje svaly nožní klenby a pozitivně tak ovlivní celé tělo.

Potíže s klouby a bolesti nohou zavedou nejednoho z nás ke specialistovi na pohybové ústrojí – ortopedovi. Podle prof. MUDr. Karla Linharta se mnohým potížím dá poměrně snadno předejít: „Špatná péče i podcenění prvních příznaků a bolestí nohou často později vede nejen do mé ambulance, ale dokonce až na operační sál.“ Mezi nejrozšířenější diagnózy dolních končetin patří rozpadlá klenba chodidla, vbočené prsty, ploché nohy a vady kyčlí. Některé defekty jsou vrozené, mnohé z nich si pacient zaviní sám. „Mnozí lidé se o své nohy bohužel vůbec nestarají. Málo pohybu nebo naopak neúměrná zátěž, nekvalitní obuv či zanedbaná vrozená vada pak vyústí v bolestivé a dlouhotrvající léčení,“ dodává MUDr. Linhart. A co nám odborník radí? V první řadě bychom si měli pořizovat dobrou obuv, posilovat svaly nohou a v případě jakýchkoli změn, byť jen často oteklých a unavených nohou, vyhledat ortopeda. Protože někdy stačí jen rehabilitační cvičení, ortopedické vložky nebo fyzikální terapie a je po problému...

Není to ani lékař, ani masér, a přesto by měl být v péči o naše nohy první instancí. Dobrý pedikér totiž není jen ten, kdo vám obrousí paty a nalakuje nehty. Správný odborník nejprve udělá důkladné vyšetření nohou. Posoudí stav chodidel a nehtů, prozkoumá nežádoucí změny na kůži a dá se do práce. Správné ošetření pak zahrnuje diagnostiku, pořádnou očistu, péči o kůži buď mechanicky, nebo za pomoci moderní laserové techniky, úpravu nehtů a příjemnou masáž, která uvolní unavená chodidla a dodá vzpruhu celé noze. Pokud vás trápí problémy, jako je mykóza či prasklinky paty a nehtového lůžka, pak právě tento odborník může pomoci. Provede analýzu, zahájí první část léčby, a jestliže je problém opravdu vážný, doporučí dermatologa. Podobné je to dokonce i s odhalováním ortopedických deformací. Je to právě dobrý pedikér, který jako první může odhalit vaše problémy a poslat vás včas k lékaři.

Sportovní masér Dříve či později k němu přijdou nejenom náruživí sportovci. To nám potvrdil i Mgr. Pavel Martinovič: „Lidé se mylně domnívají, že sportovní masáž nohou je určená jen vrcholovým sportovcům. Neuvědomují si však, že nohy, které jsou denně namáhány a není jim věnována žádná péče, mohou být časem opotřebované stejně jako u aktivního sportovce. Důkladná sportovní masáž provedená školeným odborníkem je pak účinnou pomocí. Měla by se určitě aplikovat po každé větší fyzické námaze. Může působit uklidňujícím způsobem nebo naopak povzbudit unavené svaly k dalšímu výkonu. U klasické sportovní masáže se uplatňují techniky směřující k uvolnění a prokrvení svalstva. Pro namáhané nohy se pak výborně hodí stimulující varianta, která uvede celý pohybový aparát do kondice. Cílem je prevence křečí a odstranění ztuhlosti chodidla i lýtka, která může způsobit poranění svalu nebo kloubů.“

Div 52

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: JIŘÍ HOLUBEC \ FOTO: ARCHIV DIVADLA KALICH

53 Boty od Bati nerozpáře ani Jack!

Tady vraždil Jack! Jack Rozparovač je pseudonym, který byl (možná jím samým) přisouzen jednomu z prvních a nejznámějších sériových vrahů, jehož činy děsily na sklonku devatenáctého století obyvatele viktoriánského Londýna. Jeho pravá identita nebyla nikdy vypátrána, a možná právě proto dodnes celý případ nepřestává být předmětem diskusí a dohadů.

První případ Londýn té doby rozhodně nebyl příliš malebným místem a čtvrť Whitechapel, ve které bylo 31. srpna 1888 nalezeno tělo Mary Ann Nicholsové, patřila k jeho nejšpinavějším místům. V potemnělých uličkách se tehdy tísnilo na 1200 prostitutek. Pár pencí, které za svoje služby od zákazníků vyinkasovaly, stačilo mnohdy jen na přespání v některé z přeplněných nocleháren nebo na pintu černého piva, s nímž zapomínaly na svůj osud. Zájem veřejnosti, který případ doprovázel, hraničil mnohdy až s hysterií. Konec devatenáctého století byl časem politických změn vedoucích k sociálním reformám a liberalizaci společnosti. Narůstající úroveň gramotnosti populace umožnila vznik a rozmach nezávislého tisku, který se případu masového vraha řádícího přímo v srdci jedné ze světových metropolí samozřejmě lačně chopil. Jackovy činy, stejně jako marné pokusy policie o jeho dopadení plnily každý den stránky deníků a dnes už jen těžko rozeznáváme, které z historek jsou pravdivé a které jsou výplodem snahy uspokojit veřejnost lačnící po dalších a dalších hrůzných detailech už tak bizarního případu.

Čtyři další Tajemný přízrak potemnělých uliček udeřil ještě čtyřikrát, vždy v pátek nebo v sobotu. 8. září 1888 se jeho obětí stala Annie Chapmanová, známá jako „Černá Annie“. O tři týdny později obdrží policie první z výsměšných dopisů, ve kterém se jeho autor hlásí ke spáchaným vraždám a oznamuje, že se jeho „krásný, ostrý nůž“ dá brzy znovu do práce. Autor dopisu, který sám sebe podepsal jménem Jack Rozparovač, nelhal. Hned následující víkend se stal osudným „Dlouhé Líze“ Elizabeth Strideové a Catherine Eddowesové. Říjen minul, aniž by došlo k novému útoku. Policie se horečnatě pouští po klamných stopách, množí se různá nařčení, falešní svědci a na celý případ se začíná nabalovat spous-

ta nepřehledných skutečností, mezi kterými kriminalisté dodnes marně hledají nitky vedoucí k pravdě. Ještě jednou se však měl Jackův přízrak vynořit. 9. listopadu 1888 je v chudičkém bytě v Dorset Street nalezeno brutálně zohavené tělo Mary Jane Kellyové. Jack dokonal své dílo.

Záhada století Případ byl oficiálně uzavřen roku 1892, aniž by policie oznámila vrahovo jméno. O pravé identitě mysteriózního zabijáka se dodnes vedou spory, ačkoli se jeho případem zabývají desítky amatérských i profesionálních historiků, kriminalistů i prostých nadšenců fascinovaných stále živou legendou. Celkový počet podezřelých dosáhl téměř osmi desítek a některé spekulace hovoří o tom, že Scotland Yard vrahovu identitu znal, ale před veřejností ji zatajil, aby zabránil skandálu vedoucímu mezi nejvyšší vrstvy viktoriánské společnosti, či snad přímo do královské rodiny. Asi s posledním příspěvkem do pátrání přišel před půl rokem australský mikrobiolog Ian Findlay, který analyzoval DNA ze slin na rubu známek, jimiž byly ofrankovány jeho listy adresované Scotland Yardu. Findlay naznačil, že pachatelem vražd mohla být žena jménem Mary Pearcy, která byla v roce 1890 popravena za vraždu manželky svého milence a už předtím byla policií v souvislosti s Jackovým řáděním podezírána. Na potvrzení výsledků testů, ať už znamenají cokoliv, si ovšem budeme muset ještě počkat.

Jack řádí v Divadle Kalich Ať už byl skutečným vrahem kdokoliv, nepopiratelným faktem zůstává, že za sebou kromě nezodpovězených otázek zanechal nesmazatelný otisk v dějinách, který nepřestává ani po více než sto letech inspirovat hledače záhad, básníky, spisovatele a scénáristy. V nejnovější muzikálové podobě ho českým divákům přináší tým divadelního producenta Michala Kocourka, který pro projekt získal řadu špičkových osobností české a slovenské muzikálové scény. Hudbu na libreto Ivana Hejny (např. scénář k seriálu Poslední sezona) a textaře Eduarda Krečmara složil hitmaker a člen legendární skupiny Elán Vašo Patejdl. Ačkoli má za sebou práci již na třech muzikálech, v Čechách jde o jeho první uváděné dílo a všechno naznačuje tomu, že ho tento projekt zastihl v nejlepší skladatelské formě. Náročného úkolu přenesení atmosféry Londýna konce 19. století na divadelní jeviště se chopila dvojice Simona Rybáková a Šimon Caban, která své kvality prokázala na výpravách muzikálů Galileo, Baronky nebo Hamlet. Další jména, jako např. choreograf Pavel Strouhal (Cats, Miluji Tě, ale..) nebo režisér Petr Novotný (Bídníci, Jesus Christ Superstar) jen potvrzují, že Jack Rozparovač má ty nejlepší předpoklady stát se muzikálovým hitem tohoto roku.

info Společnost Baťa, partner muzikálu Jack Rozparovač, věnuje jako dárek členům Baťa klubu možnost uplatnit slevu 20 % na nedělní odpolední představení od 14 hodin nebo 10 % na ostatní termíny tohoto muzikálu. Slevu můžete uplatnit po předložení vaší Baťa klub karty ve všech pobočkách CK Čedok v celé ČR a v pokladně Divadla Kalich, Jungmannova 9, Praha 1, tel.: 296 245 311, e-mail: pokladna@kalich.cz. Čeká vás výpravná podívaná se spoustou hereckých hvězd, podmanivá atmosféra Londýna 19. století, romantika i napětí a především nezapomenutelné melodie.

Postava Jacka Rozparovače je natolik kontroverzní, že jsme nemohli nevyzpovídat Jiřího Langmajera, Romana Říčaře a Filipa Blažka, kteří v této roli alternují. První otázka byla nasnadě: „Jaké to je, muset se herecky ztotožnit s rolí jednoho z nejznámějších vrahů historie?“ „V čem je Jack Rozparovač jiný než ostatní muzikálová produkce v ČR?“ Jiří Langmajer 1. Na to vám budu moci odpovědět, až budeme mít za sebou pár představení. Nicméně určitě mi pomůže fakt, ze jako Jack Rozparovač vraždím ty nejhezčí herečky v Čechách. Divadlo hraju už dvacet let a většinou jsem hrál vrahy. Nutno zdůraznit, že divadlo je jen iluze. Věřte mi, že ve skutečnosti bych žádné ze svých hereckých kolegyň z muzikálu Jack Rozparovač ani ve snu neublížil! (smích) 2. Podle mého názoru muzikál Jack Rozparovač vyniká především dobrým scénářem, ve kterém je kromě tance a hudby také dost činoherně zajímavých situací. A čím dál tím víc mě těší, jak skvěle funguje muzika Vaša Patejdla. To koukám!

Roman Říčař 1. Ztotožnění se s postavou – ať už je jakákoli – je herecká práce. Člověk ze sebe musí vydolovat emoce, které v něm jsou ukryté kolikrát hodně hluboko. Musím se přiznat, že během zkoušení jsem v sobě objevoval pocity, o kterých bych nikdy neřekl, že jich budu schopen. 2. Tým tvůrců, který je pod tímto muzikálem podepsaný, oprávněně budí velká očekávání. Takhle vytříbený tým se snad ještě u žádného muzikálu nesešel - co jméno, to opravdová špička. Máte se na co těšit!

Filip Blažek 1. Proboha, já se s postavou Jacka nijak neztotožňuji! Nejsem vrah. Nicméně pro herce je to velmi zajímavá postava. Jsem zvědavý, jak se mi s ní podaří poprat. 2. Jsem rád, že tento muzikál není jen o zpívání, že je tu hodně činohry. Zajímavé činohry! Navíc je velmi dobře obsazený (tím samozřejmě nemyslím sebe), takže je opravdu s kým a co hrát.

Div 54

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: ALENA ŠTROBOVÁ \ FOTO: ARCHIV TA FANTASTIKA

Osm žen (a mrtvý muž)

detail

Díváte se na krásnou bílou scénu, na níž hraje osm krásných žen. V bílém, samozřejmě. Po dlouhé době přichází představení, které vás dostane.

Podporuje Baťa!

Linda Rybová (služebná Luiza): Chtěla jsem dát dohromady partu holek, kterým bude příjemné strávit spolu nějaký čas. A už od prvního okamžiku zkoušek nám spolu skutečně bylo skvěle. Doufám, že se emoce a zábavnost z našich zkoušek přenesou i na diváka. Snad pocítí radost a energii, jakou se tam pokoušíme dát. Thomasův text je pro tuto dobu už lehce zastaralý, proto jsme požádaly o pomoc Karla Steigerwalda. Zmodernizoval ho, přidal nápady a vtipy přijatelné pro současného diváka. Hraje nás vlastně devět, protože v roli hospodyně Chanelové alternují Nina Divíšková a Radka Fidlerová. Přesto jsme se ani jednou nepohádaly. Nevzpomínám si, že by někdy během zkoušek bylo dusno. Osm ženských na jevišti je fakt bezvadný zážitek!

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: JIŘÍ HOLUBEC \ FOTO: 2MEDIA

Na dotek Divadlo na Jezerce Striptérka Alice, fotografka Anna, neúspěšný spisovatel Dan a lékař Larry. Čtyři postavy stačily mladému anglickému autoru Patricku Marberovi k rozehrání minimalistického příběhu, který však zodpovídá (nebo možná jen klade) mnohé z otázek, jež jsou tak blízké každému modernímu člověku.

Podporuje Baťa!

p zleva dole: Emma Černá, Marie Málková, Jana Krausová, Kateřina Winterová, Linda Rybová, zleva nahoře: Radka Fidlerová, Eva Salzmannová, Lenka Vlasáková

Osm žen je vůbec první činoherní titul, který na svém jevišti uvádí muzikálové divadlo Ta Fantastika. Hraje v něm osm, s alternací devět, výborných hereček. Přestože pocházejí z různých divadel a různý je i jejich věk, napadlo je, že právě touto hrou Roberta Thomase si udělají radost. Velmi dobře se znají, jsou kamarádky, proč tedy nevyužít textu, který osmi ženám nabízí takovou příležitost. Po celou dobu představení jsou na jevišti úplně samy! Osm žen a jediný muž. Nikdo mu však roli závidět nemusí. Od první vteřiny představení je totiž mrtvý. Dům je na samotě, kolem zuří sněhová vichřice, telefonní dráty jsou přestřižené, a navíc někdo otrávil psy. To je výchozí situace a zůstává otázka: Která z žen je vlastně vrah?

Cesta ke hře Prvotní impulz zrealizovat na jevišti hru Osm žen vyšel od Lindy Rybové, která je tváří značky Baťa. Po delší době působení v televizním seriálu přirozeně opět zatoužila po divadle a hra Roberta Thomase se jí zdála být ideální. Oslovila režisérku Viktorii Čermákovou, společně připravily obsazení a získaly pro věc i mladou módní návrhářku Natálii Steklovou. Ta vytvořila úžasné kostýmy skvěle ladící s obuví od Bati, který Osm žen obouvá.

Režisérka Viktorka Čermáková: Bála jsem se, že bude větší dusno, než když člověk pracuje se smíšeným kolektivem. Ale naopak je tady atmosféra jako na lyžařském zájezdu. Nestydíme se navzájem a nepředvádíme se. Zřejmě právě proto, že tu není žádný přitažlivý režisér. Není nač žárlit a je tu pohoda.

info Na Dotek Patrick Marber Překlad: Jitka Sloupová Režie: Jan Hřebejk Scéna: Jan Štěpánek Kostýmy: Katarína Bieliková Hud. spolupráce: Ladislav Greiner Produkce: Jan Hrušínský Hrají: Lenka Vlasáková Kristýna Liška Boková Jiří Macháček Marek Daniel

Jana Krausová (Gábi, paní domu): Připadla mi velice zábavná role Gábi, matky dvou dospívajících dcer a manželky Marcela, kterého zavraždili. Ve slavném filmu Francoise Ozona ji hraje Catherine Deneuveová. Už jak Linda s Viktorkou poprvé zavolaly, cítila jsem, že Osm žen je zajímavá nabídka. Zatím jsem ještě nikdy v životě nehrála v představení, kde jsou jen samé ženské! Je to jiné, nikdo si na nic nehraje. Všichni jsou přirození, a navíc jsme při zkouškách zažily i docela dost legrace. Eva Salzmannová (Blanka, sestra pána domu): Jako jediná z holek mám výhodu i nevýhodu v tom, že Karel Steigerwald, který nám pro představení Osmi žen upravil text, je můj manžel. Všichni tři moji dosavadní manželé se mnou vždycky spolupracovali, tudíž jsem zvyklá a jen tak něco mě neporazí. Kromě skvělé hry a bezvadné spolupráce máme díky Natálce Steklové i krásné kostýmy. Cítím se v něm skvěle, přestože jinak je můj vztah k módě spíše rozpačitý. Takový, že mi i můj vlastní muž občas něžně přezdívá „tulák z přístavu“.

Div 55

Umožňují nám moderní komunikační prostředky kvalitnější komunikaci, nebo se svévolně zahlcujeme nekonečným proudem informací a schováváme se v anonymním prostředí internetu za fiktivní identity, aniž bychom si uvědomovali svou vlastní?

Hra byla s velkým úspěchem uvedena ve Velké Británii i na newyorské Broadwayi a dočkala se vynikajícího filmového zpracování, ve kterém si zahráli Julia Robertsová, Natalie Portmanová, Jude Law a Clive Owen. V novém nastudování uvádí hru Divadlo Na Jezerce, kde v hlavních rolích můžete vidět Jiřího Macháčka, Marka Daniela, Kristýnu Lišku Bokovou a Lenku Vlasákovou. Na režiséra hry, Jana Hřebejka, jsme se obrátili, aby nám přiblížil právě tu svou verzi hry. Poměrně často se věnujete divadelní režii. Vnímáte přesto dál sám sebe v první řadě jako filmového režiséra? Já sám se považuji v první řadě za filmového režiséra. Do hry Na dotek jsem obsadil filmové herce, se kterými jsem spolupracoval, tedy kromě Lenky Vlasákové. Jinak ostatní znám z natáčení, a kdybych to měl porovnat, tak bych řekl, že práce na divadelní hře je taková klidnější. Vylepšuji si na ní komunikaci s herci,

způsob, jak číst hru, číst dialogy, učím se z brilantního ověřeného textu... Jsem rád, že tu práci můžu dělat, když máme vyprodáno, když vidím, že to herce baví, ale určitě v tom nevidím takový přínos českému divadlu, jako když třeba Petr Zelenka napíše novou divadelní hru. Přenášíte zkušenosti z divadelní režie do filmové práce? Jednu věc si hodně uvědomuji. Když se z odstupem dívám třeba na Šakalí léta, uvědomuji si, že v nich nejsou žádné výrazné ženské postavy, a je to asi tím, že jsem tehdy neměl s jejich vedením moc zkušeností. Potom jsem režíroval Nebezpečné známosti, kde kromě Valmonta a jeho sluhy naopak vystupují samé velmi silné ženy, a pracoval jsem tehdy s herečkami jako Vilma Cibulková, Marie Málková, Linda Rybová a dalšími. Měl jsem tedy skvělý text, výborné herečky a uvědomil jsem si, co vlastně všechno může herečka do role přinést. Neláká vás někdy spíš divadelní hru zfilmovat, i když zrovna hra Na dotek už zfilmovaná byla? Já většinou pracuji na divadelních hrách, které buď zfilmované byly, anebo, jako v případě Výstřelů na Broadwayi, mají svou filmovou předlohu, takže tuto ambici necítím. Že bych znovu natočil takového Amadea, by mě ani ve snu nenapadlo a na hru Na dotek se přijďte podívat do divadla (směje se).

Film 56

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: RADOMÍR D. KOKEŠ \ FOTO: FALCON

Robinsonovi Lewis je malý kluk, zneuznaný vynálezce, a navíc adoptovaný. Zrovna rozjímá nad svým nešťastným osudem, když jej vyhledá Wilbur Robinson, a začíná

tip Celý rok můžete na www.bata.cz a www.bata.sk soutěžit o lístky do kina na dětské filmy.

bláznivá cesta do budoucnosti!

Tam se Lewis seznámí se svou bláznivou rodinkou a neuvěřitelným prostředím nové doby. Toto setkání jen umocní Lewisovu touhu poznat vlastní rodinu. Ale než se vrátí do minulosti, je mu zlotřilým lumpem v kybernetické buřince ukraden jeho vynález... Malý hrdina musí sebrat veškerou svou odvahu a zabránit padouchovi v naplnění jeho ďábelského plánu. K dispozici je mu i celá rodinka (včetně robota či psa s brýlemi) a spolu s nimi se setkáme s celou řadou neuvěřitelných figurek a prožijeme pořádné dobrodružství.

Ostatně pokud jste v posledních týdnech navštívili některé z kin, nemohli jste uniknout songu „robinsonovských“ žabáků, kteří vás poučují o tom, co je vhodné v kině dělat a co rozhodně vhodné není. Především pak mají spadeno na mobilní telefony... Film Robinsonovi patří mezi ty, které se označují jako „rodinné“ anebo ještě lépe – je to pokoukání pro všechny. Pro ty menší je tu zábava, písničky i poučení, ti větší si mohou vychutnat spoustu vtípků a i nějaký ten odkaz na jiné filmy. Pokud máte rádi filmy jako Toy Story nebo Úžasňákovi, určitě si nenechte ujít i tento příběh o poněkud zvláštní, ale přece jen rodince. Nebojte, dobře to dopadne.

info Robinsonovi (Meet the Robinsons) USA, 2007 Režie: Stephen J. Anderson Hrají: Stephen J. Anderson, Angela Bassett, Tom Kenny, Laurie Metcalf

Děti 57

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: OLGA POPPOVÁ \ FOTO: TOPGAL

info Kontrolováno BESIPEM I na českém trhu existují společnosti, pro které není bezpečnost dětí jen prázdným heslem. Například Topgal, výrobce školních a studentských batohů, které jsou v současnosti prodávány pod značkami CHILLI, NHL a STREET HIT, je partnerem Ministerstva dopravy – BESIP. Proto školní batohy této společnosti obsahují výrazné prvky pasivní bezpečnosti – reflexní plochy, reflexní piping po obvodu batohu i na popruzích, blikačky a fluorescenční pláštěnky. Školní batohy prošly úspěšně testy na odrazivost použitých reflexních materiálů a na pevnost podšívky ve státní zkušebně ITC Zlín. Reflexní prvky použité na nové kolekci školních batohů CHILLI více než čtyřikrát přesahují stanovené normy svítivosti a pevnost podšívky proti trhání dosahuje dvakrát vyšších hodnot proti stanoveným normám. Batohy mají také speciálně zpevněná záda a jsou anatomicky tvarované.

Bezpečnost dětí nesmí být jen prázdný slogan Bezpečnost a zdraví dětí. Pevná součást mnoha novinových i televizních příspěvků. Bohužel, ačkoliv se situace v osvětě mírně zlepšuje, stále je pro řadu rodičů prioritou především cena, nikoli kvalita. Jenomže, ušetřené stokoruny mohou ovlivnit zdraví na celý život.

inzerat 57 reserved najdete u Bati Jaká by měla být ideální aktovka

Zákon už naštěstí přikázal převážet děti v autosedačkách a zakázal dětem a mladistvým jízdu na kole bez bezpečnostní přilby. To je dobře, protože stále v Česku na silnicích při autonehodách umírají ročně desítky dětí. Bohužel, žádný zákon ještě nenakázal rodičům, aby dětem kupovali kvalitní boty. Nikdo zatím nevysvětlil dospělým, že army móda a móda černé barvy je pro děti zcela nevhodná, protože je na ulici zcela „zneviditelní“. Oblečení pro děti nemá být přeci pestré proto, aby rodiče své děti „ztrapňovali“ před spolužáky, ale prostě proto, aby dítě nezajelo auto. Školačku v khaki bundě, která půjde za soumraku po silnici domů z hodiny angličtiny, může řidič přehlédnout, školačku v reflexní růžové bundě nikoliv! A také není zákon, který by vysvětlil a nařídil nošení zdravých a bezpečných školních tašek. Přitom snad není dospělý, který by si občas nepostěžoval na bolesti zad, a přesto rodiče s klidem „ušetří“ a koupí dítěti aktovku či batoh za pár korun někde v tržnici. Tím svým dětem vysloveně škodí. Tyto tašky většinou nemají vůbec žádné bezpečnostní prvky, takže dítě „nechrání“ ani na ulici před automobily.

Odpověď je jednoduchá. Měla by dobře sedět a nekazit záda. Především by měla mít anatomicky vytvarovaná a vyztužená záda s měkkým polstrováním. Důležité jsou podle ortopedů také nastavitelné, pohodlně široké a nejlépe opět polstrované popruhy. V žádném případě lékaři nedoporučují aktovky a batohy na jedno rameno. Jednostranné zatížení může totiž vést k velké bolesti zad. Dalším důležitým faktorem je váha samotné aktovky. Měla by být co nejlehčí, ke komfortu pak ještě patří také omyvatelnost či pratelnost materiálů a dostatek oddělených kapes. Rovněž je nesmírně důležité, aby bylo dítě s taškou také dobře vidět na silnici, a to ve dne i za soumraku. Důležité jsou proto speciální reflexní nášivky a sklíčka na předním a bočních dílech aktovky. Velká část předního dílu tašky by podle odborníků měla být v signálních, pestrých barvách – žluté, oranžové či svítivé růžové nebo zelené. Tyto barvy řidiči dobře vidí z velké vzdálenosti.

Film 58

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: PETR HOLEČEK \ FOTO: ČTK

Pohádkový maraton ve Zlíně Vaše děti určitě potěší, když je vezmete v období od 27. května do 2. června na východ Moravy. V té době se totiž Zlín, díky konání 47. mezinárodnímu festivalu filmů pro děti a mládež, promění v hlavní město dětského filmu. Už tradičně festival nabízí dětem to nejlepší ze současné světové filmové tvorby právě pro ně. Pro návštěvníky jsou vedle bohatého filmového programu, který je zdarma, připraveny i zábavné i odborné doprovodné akce pro všechny věkové kategorie. Aktuální ročník se navíc ponese v duchu oslav 40. narozenin Rumcajse, takže se máme opravdu nač těšit.

Filmy pro celou rodinu „Minulý rok jsem do Zlína vzal celou rodinu. Všichni jsme si užívali skvělé festivalové nálady a děti byly z filmů úplně nadšené. Dětské filmy mají ideální délku, takže se v kině neošívají a baví se. Návštěvu doporučuju všem. Naše starší dcera navíc prcky večer v penzionu pohlídala, a tak jsme večer se ženou mohli vyrazit do města trochu si užít,“ popisuje rodinný výlet na zlínský dětský festival třiatřicetiletý Petr Kepka z Prahy. Filmový program z 35 zemí světa přiláká každoročně tisíce dětí s rodiči. Hlavní soutěže uvádějí hrané a animované filmy pro děti do 12 let a pro mladé diváky od 13 let. V soutěži debutů představí deset mladých evropských režisérů vlastní pohled na současný svět. Pokud pojedete na festival do Zlína autem, můžete zavítat do autokina, které je novinkou festivalu.

Unikát. Dětská porota Zlínský festival se pyšní jednou zvláštností. V soutěžích hraných snímků pro děti a pro mládež hodnotí filmy vedle odborné poroty i mezinárodní dětská porota, soutěž animací posuzují děti s dospělými. Mezinárodní studentský filmový festival „Zlínský pes“ nabízí soutěž, organizovanou ve spolupráci s Filmovou školou Zlín. Režisérskou soutěžní dílnu doplňují workshopy a debaty s předními profesionály světového filmu. Tato akce je určena především studentům a dospělým filmovým fanouškům.

Doprovodné akce jsou kořením festivalu Hosty z domova i ze zahraničí láká festival svou uvolněnou atmosférou a blízkým kontaktem s malými diváky. Ideálním tipem na rodinný výlet je také díky dobře organizovaným doprovodným programům, které zpestřují filmové projekce. Už v průběhu dubna například vyjede z Jičína Kinematovlak aneb „kino na kolejích“ (viz box). Ten přiveze festival dětem do všech koutů Česka. Přímo ve Zlíně se pak v průběhu festivalu uskuteční výtvarná soutěž Radost tvořit pro zrakově postižené děti, dorazí Vlak plný úsměvů s handicapovanými dětmi, na zlínském náměstí Míru se bude soutěžit, malovat a vystoupí dětmi oblíbené hudební skupiny. Doprovodné akce organizátoři připravili tak, aby si v nich vybraly děti a mládež různého věku. A pozor, stejně jako projekce je i doprovodný program zdarma.

59 kinematovlak

info

27. 4. – Jičín 28. 4. – Jičín 30. 4. – Kopidlno 1. 5. – Nymburk 2. 5. – Uhlířské Janovice 3. 5. – Sázava 4. 5. – Zruč nad Sázavou 5. 5. – Světlá nad Sázavou 7. 5. – Ledeč 8. 5. – Havlíčkův Brod 9. 5. – Chotěboř 10. 5. – Chotěboř 11. 5. – Ždírec 12. 5. – Hlinsko 14. 5. – Přibyslav 15. 5. – Nové Město 16. 5. – Nové Město 17. 5. – Nedvědice 18. 5. – Tišnov 19. 5. – Tišnov 21. 5. – Křenovice 22. 5. – Ivanovice na Hané 23. 5. – Němčice nad Hanou 24. 5. – Moštěnice 25. 5. – Tlumačov 27. 5. – Zlín-střed 29. 5. – Horní Lideč 30. 5. – Horní Lideč 31. 5. – Horní Lideč 1. 6. – Zlín-střed 2. 6. – Vizovice

Klapky se staly symbolem Už podesáté se letos uskuteční jedna z nejpopulárnějších doprovodných akcí festivalu, výstava pojmenovaná Minisalon Filmové klapky. V roce 1998 dostal festivalový tým nápad proměnit obyčejnou filmovou klapku v umělecké dílo a sběratelský kousek. Začínalo se s šestadvaceti klapkami, které byly zapůjčeny umělcům z různých oborů s žádostí, aby jim vtiskli svůj osobitý výtvarný podpis. Tak vznikla jedinečná výstava, završená první veřejnou aukcí. Minulý rok dosáhla aukce svého vrcholu, za 129 vydražených klapek získali organizátoři téměř dva miliony korun. Výtěžek je vždy věnován Filmové škole Zlín.

soutěž

www.zlinfest.cz www.zlin.cz

Rumcajs slaví narozeniny, vy můžete vyhrát Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně ve spolupráci s Baťou připravil soutěž pro děti od 5 do 12 let. Stačí zajít do nejbližší Baťovy prodejny a vyzvednout si pohlednici, na níž je třeba „už jen” domalovat blahopřání jičínskému loupežníkovi. V prodejnách bude připraven prostor, kde děti mohou své dílo stvořit, i sběrné boxy, aby se přání dostalo rychle do Řáholce. Tři nejlepší malí výtvarníci získají celoroční obutí a dvoudenní pobyt pro vítěze a jeho rodinu na filmovém festivalu. Soutěž začíná 10. 4. a končí 10. 5. – tak vezměte děti k Baťovi!

Cesty 60

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: PETR HOLEČEK \ FOTO: FOTOBANKA.CZ

100

Pohodový rodinný výlet V Čechách i na Slovensku

Naplánovat dovolenou nebo výlet s dětmi nejde jen tak od boku, je to spíše umění. Musíte totiž vědět, kde existují místa, na které nezapomenete vy ani vaše ratolesti. My vám takové ukážeme a tentokrát v inspiraci vodním živlem. Vo vode

info

Mágia vo vodnom svete

Na vodě Vyplujte za dobrodružstvím! Splňte dětem sen. Nechte se unášet na vlnách a poznávejte nové kraje z paluby lodi. Stačí v Děčíně vyhledat přístav. Zaplatíte palubní lístek, zahouká siréna a už proud řeky unáší váš „koráb“ k přístavu v Loubí, pak do Hřenska a nakonec přes Drážďany a Magdeburk až do Hamburku. Výlet parníkem můžete absolvovat do jakékoli vzdálenosti, třeba jen jednu zastávku. Nebo se nechte unášet až do Německa, odkud se můžete vrátit vlakem. Míst, kde se lze v Děčíně s rodinou ubytovat, je nespočet a míst, kam lze v Hřensku vyrazit na výlet, ještě více. K nadšeným dětským očkám lze přidat návštěvu děčínského muzea. V řadě propojených sálů se tu dozvíte vše o historii lodní dopravy na Labi.

Za romantikou kolesových parníků Kolesovou nostalgii starých parníků v dnešní době bohužel vystřídaly tlačné remorkéry, které před sebou vozí obří železné hranaté čluny. Nemusíte ovšem zoufat. Pokud se vám stýská po opravdovém parníku z dob našich pradědů, můžete v německém Bad Schandau, které leží jen pár kilometrů za hranicemi, objevit molo místní Saské kolesové plavby. Odtud lze jet například k pevnosti Königstein a zpět. Zpáteční lodní lístek stojí pro dospělého 15 eur, děti od 6 do 14 let platí polovinu. Rodinám s dětmi se ale vyplatí koupit některou z rodinných hromadných jízdenek. Například dva dospělí s jedním školákem mohou použít lístek za 30 eur. Další výlety parníky lze absolvovat s konkurenční Hornolabskou dopravní společností, která rovněž sídlí v tomto malebném městě.

Zhmotnením detskej radosti je každý akvapark, a Slovensko je v tomto smere úplný raj. Napríklad v Poprade vznikol akvapark v roku 2003. Voda v ňom má teplotu 28–36 °C a návštevníci môžu využiť dovedna šesť veľkých bazénov. Všetko, vrátane najrôznejších atrakcií, je v prevádzke dvanásť mesiacov v roku. V Dunajskej Strede zas postavili nový krytý bazénový komplex Thermalpark. Návštevu niektorého z akvaparkov možno spestriť túrami po okolí. Trebárs v okolí Liptovského Mikuláša, kde sa nachádza akvapark a termálne kúpalisko Tatralandia, je nepreberné množstvo vhodných miest. Od povestných slovenských Demänovských jaskýň po nádherný Slovenský raj. Ten pretínajú trasy, ktoré zvládnu i deti. Unavení chôdzou sa môžete vrátiť načerpať sily do termálnych bazénov, ktoré patria na Slovensku k najznámejším, a preto i najnavštevovanejším. Areál vodnej zábavy s možnosťou ubytovania je najväčší nielen na Slovensku, ale aj u nás a v Poľsku, a jeho ponuka je vskutku široká. V okolí deviatich termálnych bazénov (s teplotou 26–38 °C) je rozosiatych dvadsaťjeden toboganov, je tu vodná lezecká stena, akvapontóny, vodné postele, chrliče a mnoho ďalších vodných atrakcií. Medzi deťmi je najviac obľúbená 146 metrov dlhá zelená Anakonda. Ak pridáte k návšteve tohto vodného raja relax v šestnástich parných, vodných a masážnych kúpeľoch a saunách, ktoré učarujú predovšetkým dospelým, je to dokonalý tip na rodinný výlet.

www www.ceskesvycarsko.cz www.mudecin.cz www.bad-schandau.de www.saechsische-dampfschiffahrt.de www.ovps.com www.e-slovensko.cz. www.slovenskyraj.sk, www.tatralandia.sk, www.thermalpark.sk, www.aquacity.sk

Kolik ujdou děti? 4–5 let 6 km 6–7 let 7–9 km 8–9 let 8–12 km 10–11 let 10–14 km 12–13 let 12–18 km

100

Baťa 63

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: BLANKA KOVANDOVÁ \ FOTO: EMIL BRATRŠOVSKÝ

Monica Pignal Byla jsem extrémně rebelující teenager Rodačka z Toronta, dcera Tomáše a Sonji Baťových, zdědila po rodičích energickou povahu i vášeň pro boty. Kromě práce pro rodinný obuvnický podnik navíc s manželem vyrábí víno, ráda jezdí na koni a nechce prozradit, kolik má doma bot. Při rozhovoru se často smála a jenom jednou tápala při odpovědi – to když přišla řeč na odpočinek.

detail

„Boty jsou vášeň, ani nemůžu říct, kolik mám doma párů“

Studenti Univerzity Tomáše Bati mají v ročníku 2006/2007 jedinečnou možnost získat Cenu Nadace Tomáše Bati pro nejlepší diplomovou práci napsanou a obhájenou v anglickém jazyce. Odměnou pro vítěze je čtrnáctidenní stáž v Bata Shoe Organization dle odborného zaměření studenta.

Neměla jste pocit, že jako potomek slavného rodu máte předem nalinkovanou budoucnost? Od mého nejranějšího mládí byli všichni členové rodiny zabraní do obuvnického byznysu. Školní prázdniny jsme sice trávili v exotických zemích, jako je Indie nebo Keňa, ale jenom proto, že rodiče tam odvedla práce. My jsme je následovali, abychom mohli být spolu, a tak jsme z těch vzdálených koutů světa poznali zase hlavně obuvnické továrny. Od 15 let jsme pravidelně každé prázdniny pracovali se sourozenci ve fabrice jako brigádníci a i doma jsme o botách mluvili pořád. Zkrátka, vážně jsem se narodila vedle botníku! To jste skutečně neměla žádný holčičí sen, že budete třeba herečka nebo zpěvačka? Od nás se opravdu nečekalo, že půjdeme do šoubyznysu. Ale když tak vzpomínám, tak jsem jako malá chtěla být šampiónkou v jízdě na koni. Sice si to vůbec neumím představit, ale prošla jste v dospívání nějakým výrazným obdobím revolty vůči rodičům? Byla jsem extrémně rebelující teenager. Ne že bych si barvila vlasy na červeno. Spíš jsem byla názorově vyhraněná. A to tak, že mě naši poslali v osmnácti pracovat do Afriky. Měl to být trochu trest, ale já jsem na této cestě poznala svého budoucího muže! Říká se ale, že rebelující děti pak mají v dospělosti blízko ke svým rodičům. Něco na tom bude.

Co jste se jako děti dozvěděly o svých kořenech, o slavném českém dědečkovi? Můj otec nám vyprávěl velice často o životě ve Zlíně. Ale bohužel, nikdy nám to nevyprávěl česky, takže jazyk neumíme. Když jsme se sem v roce 1990 poprvé podívali, doslova mi to vyrazilo dech. Všechno bylo mnohem větší, než jsem si kdy představovala. Celý Zlín s továrnou, čtvrtěmi cihlových domků, školami... Pojďme si chvíli povídat o vašich rodičích. Které jejich vlastnosti obdivujete? Oba jsou velice romantičtí a věří, že ze světa se dá udělat lepší místo k životu. Také obdivuji jejich partnerství, to, jak spolu vždy uměli pracovat i žít. Na otci speciálně obdivuji to, jak moc se stará o lidi a boty. Na matce její entuziasmus, protože vše, co dělá, dělá opravdově. Oba pak mají velkou, nefalšovanou vášeň pro život. Jak jste vnímala první českou návštěvu svých rodičů po Sametové revoluci? Pamatuji si, že pro Zlíňany to byl velice silný zážitek... Můj otec byl v minulosti velice skeptický k vývoji v České republice. Moc nevěřil v pád komunismu. Když mu ale zavolal na podzim roku 1989 Václav Havel a řekl, že by měl přijet, tak neváhal. Otec se navíc zeptal, co by měl přivézt s sebou, a Václav Havel řekl, že jsou potřeba nějaké faxy. Matka pak celý den běhala po Curychu a kupovala faxy. Pak se rodiče s celým nákladem vydali letecky do Prahy. Když přistávali, řekl pilot do mikrofonu: „Vítáme vás domů, pane Baťo!“ Myslím, že pro otce to byl ten nejemocionálnější den v jeho životě. Zpět k vaší osobě – jakými změnami prošel váš profesní život, než jste zakotvila v baťovském impériu? První zaměstnání po vysoké škole jsem našla v reklamě. Pracovala jsem u jedné pařížské agentury, která kupovala prostor v médiích. Pak jsem byla pět let na plný úvazek matkou – to bylo úžasné povolání. Následně jsem pracovala v nemovitostech, ale po celou dobu jsem nějakým způsobem pracovala i pro Baťu. Nakonec jsem si doplnila

64 u U Baťů je tradicí, že děti získají ostruhy nejprve mimo svět rodinné společnosti. Nakonec se ale často vrací na „místo činu“.

mě teď spojuje se světem. Vodafone je největší mobilní rodina na světě s více než 170 miliony uživatelů. Nejdůležitější pro nás je, aby každý z nich měl ještě lepší signál vždy a všude. Za posledních šest měsíců jsme opět výrazně zlepšili náš signál i v ČR, kde síť Vodafone pokrývá přes 99 % populace. Užijte si světovou kvalitu mobilního pokrytí. Platí pro ČR.

další vzdělání v oblasti managementu a začala pracovat v Bata Italy jako předsedkyně představenstva. V tu samou dobu otec založil nadaci ve Zlíně a požádal mě, abych jí předsedala. Zároveň jsem členkou představenstva Junior Achievement.

Více informací na 800 777 777 nebo www.vodafone.cz

Jaký máte recept na skloubení rodiny a kariéry? Velice dobře si organizovat čas.

Teď je to ve vašich rukou.

A jak do toho zapadá pěstování vinné révy? Slyšela jsem, že jste i vinařka. Můj manžel je francouzský lékař, ale vždycky se hodně zabýval vínem. Teď už pět let máme vinici v Provence, kde vyrábíme vlastní víno a olivový olej. Co jako znalkyně říkáte moravské vinné konkurenci? Upřímně mám moravská vína moc ráda a při každé cestě do Česka kupuji láhve i pro své přátele ve Francii.

Už pět let máme vinici v Provence, kde vyrábíme vlastní víno a olivový olej. Z vašich potomků budou rovněž „ševci“? To zatím nevím. Máme dva dospělé syny. Staršímu je 28 a žije v New Yorku, kde pracuje pro petrolejářskou společnost. Mladší, pětadvacetiletý, zase pracuje ve finančnictví v Londýně. Celá rodina si myslí, že by vnoučata mých rodičů měla začít kariéru mimo firmu Baťa. Absolutně je nikdo nenutí, ale když nasbírají cenné profesní zkušenosti jinde a vrátí se, tak to bude jenom dobře. Můj otec pro to používá zajímavou metodu, která mu vychází. Metodu? Když je jeho vnukům 18 let, vezme je na nesmírně zajímavou, dlouhou služební cestu. Udělá z vnuka svého asistenta a ten pak v rámci služební cesty pracuje pro firmu. Vnukům, kteří jsou celý život zvyklí, že se kolem nich stále mluví o botách, se to stejně moc líbí. Vypadá to, že jste rozesetí po celém světě. Jak často se vidíte všichni dohromady? Každé léto trávíme volno v Kanadě a jsme spolu na Vánoce. Na podzim slavili naši 60. výročí svatby, a tak jsme se všichni setkali ještě v hotýlku na jihu Francie, kde rodiče tehdy prožili líbánky. Se syny se vidím, jak je to jen trochu možné, ale oba mají bohužel jen dva týd-

1 spolehlivá síť

ny dovolené. Takže si ze všeho nejčastěji telefonujeme. Jste, stejně jako vaši rodiče, stále v pohybu, stále aktivní. A co odpočinek? Jako jestli odpočíváme? Ano. No... to tedy vážně zrovna neumíme. Nepotřebujeme moc odpočívat. A když to vypadá, že trochu relaxujeme, určitě zrovna o botách alespoň mluvíme! Tak dobrá. Co vy a boty? Jste vybíravá? Jsem dobrý zákazník a mám ráda pohodlné boty. Potřebuji obutí do práce, na cestování, do vinice, do společnosti... Vše značky Baťa, nebo i od konkurence? V botníku mám různé značky obuvi ze studijních důvodů. Boty jsou vášeň, ani nemůžu říct, kolik mám doma párů. Zkuste to... To nejde (smích), je jich vážně, vážně moc. Vychytáváte módní trendy? Nebo jdete jinou cestou? Důležité je nestat se otrokem módy, ale vytvořit si svůj vlastní styl. Platí myšlenka Christiana Diora: „Nikdy byste neměli říct – to jsou hezké šaty, ale – to je krásná dáma.“ Zbývá čas na poslední otázku – jaké máte plány do budoucna? Rodinu, práci a boty.

Baťa 66

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: ZUZANA AIDOMOAN \ FOTO: KOLEKCE BAŤA

Pečujeme o... ...baleríny

Hit letošního jara – baleríny! 699 Kč / 999 Sk

549-9201

Baleríny jsou tak lehounké, že v nich můžeme pohodlně protančit celý den a domů přijít úplně

999 Kč / 1399 Sk

svěží. Ale abychom se takto cítily stále, nesmíme

565-8202

na své malé společnice zapomínat.

Baleríny jsou vzdáleně podobné lodičkám – ovšem musí být bez vyšších podpatků! Toleruje se maximálně nizoučký podpatek typu „kačenka“. Balerínky jsou tak navzdory svému ryze ženskému vzhledu praktické a komfortní zároveň. Obzvlášť lákavá kombinace pro pragmatické ženy v pohybu, které přesto chtějí vypadat elegantně. Vybírat si lze od textilních typů, které jsou lehké a slouží především k pohodlné chůzi v suchu, přes kožené či nubukové balerínky. K mání jsou snad v každém nádechu pestré palety barev. Co se týče tvarů, tak jsou buď oblé a zakulacené, či s ostřeji „střiženou“ špičkou. Mohou být decentní hladké a bez příkras – ty oceníte zejména do kanceláře. Na večer nebo pro volné chvíle užijete balerínky s výšivkou, s aplikacemi nebo s třásničkami. Matné, lakované, ale také vyzývavé metalické. Pokud nejste vyznavačkou klasiky či romantiky, a přesto vám baleríny učarovaly, nemusíte si zoufat. Trendy budete i v jejich sportovní variantě sice bez ozdob, ale s promyšlenými průstřihy či s pružným páskem přes nárt.

K čemu si je obléknout? Baleríny s kulatou špičkou podtrhnou zejména romantické modely nebo typ college oblečení. Ty špičaté tvoří zajímavou kombinaci s džínsy, kalhotami s cigaretovými nohavicemi a in jsou i s legínami. V jarní sukénce ke kolenům nebo nařasených balerínách vyvoláte vzpomínky na nostalgická 50. léta. Pro denní nošení se určitě hodí spíše nenápadné střihy bez zbytečných ozdob a bez podpatku. Večerní šaty pak zvýrazní krásné romantické balerínky na nízkém podpatku, kdy povrchové úpravy hojně využívají zmíněných metalických efektů.

tip Opatrně, když... Prší! Nezapomeňte, že balerínky jsou opravdu velmi při zemi. Na cestě nemusí být ani louže, stačí prudší déšť a už nebudete zrovna v suchu. V jarním deštíku volte tedy alespoň typ s kačenkou. Máte problémy s klenbou nohy. Pak noste balerínky na večer či výhradně po cestě do práce a v kanceláři se přezujte. Nebo si kupte ty s nízkým podpatkem. Máte dceru v pubertě nebo sestru: určitě si je budou bez dovolení půjčovat!

999 Kč / 1399 Sk

566-8203

Letní modely Balerína zůstane hvězdou dokonce i v létě. Pro toto období jsou vhodné ty z jemného textilu nebo s vykrojenou špičkou. Jsou ploché, měkké a flexibilní, obvykle extrémně nízkého střihu, zdobeny mašlemi nebo šňůrkou kolem kotníku. Některé letní typy jsou dokonce dvojčetem baletního piškotu, jen s vyztuženější stélkou a vyšší komfortní podrážkou.

www.bata.cz

Baťa 69

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: MARTINA STRAKOVÁ \ FOTO: PROFIMEDIA, FOTOBANKA.CZ

František Lydie Gahura Malý architekt velkých staveb Sídlo ctihodných zastupitelů města

Málokterý architekt měl takové štěstí, aby mohl říct „vytvořil jsem město“. Františka Lýdii Gahuru (1898–1958) to snad v dětství ani nenapadlo. Pocházel z chudé ševcovské rodiny ze Zlína a jeho snem bylo stát se sochařem. Na studium na pražské Uměleckoprůmyslové škole si však musel vydělat a jedna z pracovních zakázek změnila jeho život.

Při stavbě Baťovy vily ve Zlíně (1910–1912) se totiž Gahura nechal najmout na místo štukatéra, seznámil se s Tomášem Baťou a snad právě ten jej přiměl k tomu, aby se začal profesionálně věnovat architektuře. Gahura se nejprve přihlásil na speciální školu pro dekorativní architekturu vedenou Josipem Plečnikem na Uměleckoprůmyslové škole (1914). Po válce pokračoval ve studiu architektury v ateliéru Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění. Pobyt v hlavním městě přinesl Gahurovi kromě nejlepšího vzdělání ještě jednu důležitou věc. Seznámil se zde se svojí budoucí manželkou Lýdií Rousovou. Vzali se v roce 1916 a František Gahura jako výraz úcty ke své ženě převzal její křestní jméno. Lýdie pro něj znamenala velmi mnoho, byla to jeho múza a zároveň ochranitelka.

p Radnice, Zlín, 1920–23 t Obytné čtvrti zaměstnanců závodů Baťa, Zlín, 1923

Mladí manželé žili střídavě v Praze a ve Zlíně až do doby, než Gahura ukončil studia. Poté se usadili trvale ve Zlíně. Už první zakázka, kterou zde v roce 1920 získal, ho natrvalo zapsala do dějin města. Zvítězil v soutěži na stavbu Zlínské radnice a porazil i takové osobnosti, jako byl Josef Gočár nebo Milan Babuška. Soutěžní projekt radnice, který byl zároveň klausurní prací v Kotěrově ateliéru, v sobě odrážel aktuální proudy pražské architektury, v nichž se mísily předválečné modernistické tendence s kubistickým dekorem. Ten byl patrný především z krystalického tvarování střechy nárožní věže, trojúhelníkového okna ve střešní římse nebo návrhu vnitřní výplně okna, jehož skleněné tabule připomínaly broušené fasety diamantu. Uvedené „dekorativní“ prvky musel Gahura o dva roky později v prováděcím plánu odstranit. Přesto se mu podařilo vytvořit velmi zajímavou budovu, která na první pohled nenechá žádného pozorovatele na pochybách, že se jedná o radnici. Monumentální stavba jako by v sobě spojovala severský a jižanský princip radničních budov. Masivní věž, ne příliš převýšená, připomíná středověké radniční věže typické pro střední Evropu. Prostorná lodžie zase symbolizuje veřejný prostor obvyklý pro severoitalské renesanční správní budovy. Stavba radnice už vznikala s představou Zlína jako velkoměsta, byť k tomu ještě v té době měl poměrně daleko.

František Gahura jako výraz úcty ke své ženě převzal její křestní jméno Kolonie rodinných domků Dvojí identitu města první poloviny 20. let 20. století odtušíme z dalšího Gahurova projektu, kterým byla kolonie dělnických domků Domov. Charakter domů byl mnohem více venkovský nežli městský. Už samotný pozemek měl velkou rozlohu a nejedna zahrada byla doplněna drobnou hospodářskou stavbou. Domky měly šikmou střechu, ale už po moderním způsobu určeném spíše pro městskou zástavbu měly obytné podkroví. Při jejich projektování se Gahura ještě hodně ohlížel na projekt dělnické kolonie, která se rodila na druhé straně města podle plánů jeho učitele Jana Kotěry. Projekty dalších dělnických obydlí už patří k těm, řekněme, typickým baťovským cihlovým domkům. První normalizované rodinné domy z režného zdiva byly postaveny v roce 1925.

díla Radnice, Zlín, 1920–23 Obytné čtvrti zaměstnanců závodů Baťa, Zlín, 1923 Situační plán Baťových závodů, Zlín, 1925 Některé tovární budovy závodů Baťa, Zlín Školy ve Vracově, Čejči, Loučce u Lipníka n. Bečvou 1923–26 Kostel, Miškovice, 1926 Kaple, Kudlov u Zlína, 1927 Nemocnice, Zlín, 1927–30 Obchodní dům Baťa, Zlín, 1929–32 Masarykovy školy, Zlín, 1928 (budova odstraněna v r. 1989) Vila dr. Sázela, Trenčín, Slovensko, 1929–30 Kino, Zlín, 1931–32 Budova Čs. červeného kříže, Nitra, Slovensko, 1931 Busta a náhrobek Tomáše Bati, Zlín, 1932 Památník Tomáše Bati, Zlín, 1933 Domovy mládeže a učňovské školy, Zlín, 1933–38 Územní plán Velkého Zlína, 1930–34 a regionální plány zlínského okresu Zastavovací plány továren a obytných kolonií Baťa, Chelmek (Polsko), Ottmuth (Německo) a Vukovar (Jugoslávie) Pomník J. A. Komenského, Zlín Základní škola, Bánov u Uherského Brodu, 1946–51

u Kaple, Kudlov u Zlína, 1927

Baťa on-line Boty, které přijdou samy

Jestliže pro drobnou kolonii Domov vytvořil Gahura sedm variant staveb, nyní existoval pro mnohem větší plochy často pouze jeden typ. Při procházení městem napočítáme pouze něco málo přes deset variant domků vytvořených podle Gahurova návrhu. To, že rozsáhlá zástavba nevypadá přes veškerou svou uniformnost nudně, dokázal architekt díky vynucené náhodě. Baťa chtěl stavbu domků co nejlevnější a jedna z položek, na níž bylo možné ušetřit, byly náspy a terasy vyrovnávající svažitý terén. Gahura navrhl, aby se domy nesázely do nekonečných řad v přesném zákrytu za sebe, ale jejich umístění podřizoval směru vrstevnic. Velmi pozoruhodným přírodním urbanismem zlevnil náklady na stavbu domů a povznesl estetickou kvalitu bydlení.

Obuv, co vás sama odnese, kam si určíte, je ještě v nedohlednu. Ale boty, co vám samy přijdou domů, to už díky službě Baťa DOMŮ (www.bata.cz, www.bata.sk) není žádný problém.

6,15 x 6,15 Nejen bydlení je však důležité pro život člověka. Gahura byl autorem celé řady veřejných staveb ve Zlíně, jemuž dal také jeho typické měřítko 6,15 x 6,15 metrů. Jedná se o základní konstrukční jednotku železobetonových koster odvozenou z délky maximálního rozponu železobetonu. Takto stanovená pole řadil k sobě v různých délkách a šířkách podle aktuální potřeby. Standardizovaný systém dokázal Gahura uplatnit u široké škály staveb, továrnami počínaje, přes školy, obchodní domy, dokonce i pro stavbu památníku. Jednou z prvních realizací provedených novým konstrukčním systémem byly budovy Masarykových škol (1927). Použití skeletu umožňovalo maximální osvětlení učeben v obou rozbíhavých křídlech budovy i vstupní části, kde se nacházela tělocvična a kreslírna. Kvalita oslunění a provzdušnění stavby byla důležitá i v dalších projektech škol, internátů nebo úředních budov. Systém poskytoval i vysokou míru variability, jak ukazuje například budova zlínského Obchodního domu z let 1930–1931. Spodní patra jsou zcela otevřená jako obrovské výkladní skříně. Nahoře jsou naopak vnější stěny dost vysoké, protože tato část obchodního domu již sloužila jako skladovací prostory. Specifickou „variací na stejné konstruktivní téma“ byl Památník Tomáše Bati, postavený po jeho tragické smrti 12. července 1932. Gahura chtěl stavbou vzdát Baťovi hold, ale poklonil se tak celé moderní architektuře. Stavba je vytvořená pouze z nových materiálů, kterými v té době byly železobeton a sklo. Kostra vertikálních pilířů je postavena na zlínském standardu polí 6,15 x 6,15 metrů v poměru 6:3. Vnější plášť tvoří pouze skleněná výplň, zvýrazněná vertikála sloupů dodává stavbě na monumentálním výrazu. Čistý, jednoduchý a díky tomu výrazný skleněný kvádr zakončující parkový prospekt nebyl pro „nové město“ Gottwaldov přijatelný, a tak byl doplněn cihlovými přístavbami a jednolitý interiér rozbily příčky.

Baťa 71

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: PETR NOVÁK \ FOTO: ISTOCK

Být architektem města Nejvyšší úlohou architekta je tvorba měst, urbanismus. Ne každý však najde v životě příležitost ovlivnit podobu města a už vůbec ne, aby se stal jeho tvůrcem. Tomáš Baťa však věděl, že Zlín bude jednou velkým městem. Proto se také od počátku obracel na nejlepší architekty své doby. Nejprve byl jeho nejbližším spolupracovníkem při plánování budoucí podoby Zlína Jan Kotěra a spolu určili základní vizi. Na Kotěrovy plány navázal Gahura, který pomohl vytvořit nové centrum města s náměstím Práce s kinem, obchodním domem, hotelem, plánovaným divadlem. Na něj navazoval parkový prospekt, stoupající po svahu údolí, lemovaný školními a internátními budovami, vrcholící Baťovým památníkem. Po svazích údolí se rozbíhaly obytné čtvrti.

Gahura byl autorem celé řady staveb ve Zlíně a dal mu také jeho typické měřítko 6,15 x 6,15 metrů Gahurovy regulační plány Zlína ze třicátých let vynikají svou velkorysostí nejen v daném okamžiku, ale také ve vztahu a odkazu k budoucnosti. Svým konceptem města v zahradách zajišťoval zdejším obyvatelům na svou dobu nebývale vysoký standard života, který musíme ocenit i dnes. Stačí navštívit Baťův Zlín.

Nedostatek času je smutný fenomén současnosti. Když vás nebaví cesty do obchodů nebo nemáte ve svém okolí Baťovu prodejnu, nemusíte už ztrácet dlouhé hodiny hledáním kvalitních a krásných bot. Na jedné internetové adrese www.bata.cz (www. bata.sk) si můžete vybrat boty, kabelky i doplňky a nechat si vše doručit pohodlně až domů. Služba Baťa DOMŮ je tady ke spokojenosti zákazníků již čtvrtým rokem a stále se zlepšuje, což oceňují zákazníci i odborníci. Důkazem je vítězství v prestižní soutěži Internet Effectiveness Award 2006, kde zásilková služba Baťa DOMŮ získala hlavní cenu i ocenění za nejlepší e-commerce řešení. Vítězství si webové stránky www.bata.cz odnesly i v soutěži Web Top 100 (v kategorii Shop&Retail) za rok 2006.

Když víte, co chcete Po otevření stránek můžete začít rovnou vybírat boty či další zboží. V katalogu je vše členěno do přehledných kategorií (např. pánská obuv>>polobotky). Již na dvě kliknutí myší se dostanete ke zvolenému produktu a díky mnoha velkým fotografiím si je můžete podrobně prohlédnout. Pokud se

víte, že... ...zakoupené zboží můžete nenošené do 30 dnů vrátit v kterékoliv z prodejen Baťa nebo zaslat zpět poštou? ...vás prostřednictvím e-mailu nebo SMS okamžitě informujeme o průběhu vaší objednávky? ...členům Baťa klubu nabízíme poloviční sazbu za doručení a pro De Luxe členy jsou podmínky ještě lákavější? ...garantujeme dodání zboží do 7 dnů?

vám zboží zamlouvá, stačí je jednoduše vložit do košíku a objednat. Zaplatíte buď zabezpečeně svou platební kartou přímo na webu, nebo si necháte balíček doručit na dobírku. Je to jednoduché, bezpečné, rychlé a hlavně pohodlné.

Když nemůžete sehnat, co chcete Stává se vám, že u vybraného vzoru v prodejně chybí právě ta vaše velikost? Je to k zlosti! Konečně něco, co se vám skutečně líbí, ale někdo byl prostě rychlejší... Nezoufejte, Baťa má řešení i pro tento případ. Na každé prodejně nyní můžete díky službě Baťa DOMŮ vyplnit jednoduchou žádost o zajištění zboží, které vám, jak jinak, pak dorazí až domů. Za stejných podmínek, rychle a pohodlně.

Když chcete zkoumat I v případě, že se chcete především nechat inspirovat a získat nové informace, nabízí Baťa pomoc. Vyzkoušejte například naši revoluční novinku – elektronický listovací katalog s množstvím lákavých obrázků, nebo módní časopis Detail v elektronické verzi! Samozřejmostí je také jednoduše dostupný výpis konta pro členy Baťa klubu, přehled probíhajících akcí, Poradna s přehršlí informací o botách a obouvání – to vše na www.bata.cz, nebo www.bata.sk.

tip 12 kroků, jak nakupovat na Bata.cz a Bata.sk 1. V katalogu si vyberte si zboží 2. Upřesněte velikost a množství a vložte do košíku 3. Pokud chcete, pokračujte stejně v dalším výběru 4. Přejděte do košíku a zkontrolujte zadané zboží 5. Můžete doplnit Poznámku 6. Zadejte údaje pro doručení, nebo se přihlašte na své konto Baťa klubu 7. Vyberte si způsob, kterým vás budeme informovat o průběhu objednávky 8. Zvolte způsob doručení 9. Určete způsob platby 10. Překontrolujte údaje objednávky a potvrďte ji 11. V případě platby kartou na zabezpečené bankovní stránce vložte potřebné informace 12. Pokud vše úspěšně proběhlo, dostanete zprávu o zavedení objednávky do systému Baťa DOMŮ a zbývá se jen těšit na váš balíček

Profil 72

DETAIL 12 \ JARO–LÉTO 2007 TEXT: OLGA POPPOVÁ \ FOTO: ARCHIV UTB

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Slavná tradice, skvělá současnost Univerzita Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně patří počtem studentů (více než 10 000) ke středně velkým univerzitám v ČR. Je považována za dynamicky se rozvíjející vzdělávací a vědecko-výzkumnou instituci, otevřenou světu a všem pokrokovým myšlenkám. Během své šestileté existence zaznamenala mimořádně rychlý rozvoj, a to především díky osobnosti prvního rektora prof. Ing. Petra Sáhy, CSc.

bou a zpracováním. Inovační centrum, které je rovněž součástí UTB, se zaměřuje na aplikovaný výzkum, budování klastrů firem a na podporu inovačních a tvůrčích aktivit ve zlínském regionu.

Důležitý je dnešek a zítřek Univerzita Tomáše Bati je bilingvní – jednacími jazyky jsou čeština a angličtina. V rámci mezinárodní spolupráce má kontrakty se 130 partnerskými univerzitami v zahraničí. To umožňuje českým studentům a pedagogům vyjíždět na stáže do zahraničí. Na druhé straně řada pedagogů, uznávaných vědců a studentů doktorských studijních programů přijíždí pracovat či studovat do Zlína. Pro hodnocení průběhu studia se u všech studijních programů na UTB využívá jednotný kreditní systém kompatibilní s evropským standardem ECTS. Univerzita je pojmenována po nejslavnějším zlínském rodákovi a v čele správní rady univerzity dokonce stojí jeho syn, kanadský podnikatel Tomáš Baťa ml. Univerzita navazuje na baťovské tradice ve snaze získat statut podnikatelské, mezinárodně uznávané instituce.

Absolventi nemají potíže s uplatněním Na pěti fakultách poskytuje kvalitní vysokoškolské vzdělání v oborech technologie, informatika, ekonomie, marketing, výtvarná umění a v oblasti humanitních věd (pedagogika, filologie, zdravotnictví). V tomto akademickém roce UTB nabízí 32 akreditovaných studijních programů s 62 obory. UTB pravidelně inovuje své studijní programy tak, aby odpovídaly požadavkům trhu práce, a její absolventi proto nemají potíže s hledáním uplatnění.

Nejen studium UTB je nejen vzdělávací, ale také vědecko-výzkumnou institucí. Vynikajícími výsledky v oblasti vědy a výzkumu se může pochlubit zejména fakulta technologická. Její Centrum polymerních materiálů je špičkovým mezinárodním pracovištěm zaměřeným na výzkum polymerů a procesů spojených s jejich výro-

Absolventi UTB získávají kromě diplomu také celoevropsky uznávaný Dodatek k diplomu (Diploma Supplement) v anglickém jazyce, který jim usnadňuje jejich pozici na celoevropském trhu práce. V roce 2006 získala UTB od Evropské komise certifikát Diploma Supplement Label, který zvyšuje její prestiž mezi evropskými vysokými školami. Absolvent této školy se ve světě rozhodně neztratí, stejně jako slavný zlínský rodák, jehož jméno nese. p První rektor univerzity prof. Ing. Petr Sáha CSc. q Válečníků terakotové armády bylo kolem osmi tisíc

detail V polovině roku 2005 získal kolektiv vědců z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pod vedením doc. Ing. Petra Hlaváčka, CSc., badatelské povolení na výzkum obuvi na nohách tzv. terakotové armády v Číně. Úkolem čtyř vědců z Ústavu hygieny obouvání bylo podrobně zmapovat typy obuvi na sochách starověkých vojáků. Na grantu hrazeném Ministerstvem školství ČR pracovali až do konce roku 2006. Výsledkem výzkumu bude vydání katalogu, v němž budou přesně specifikovány rozměry, materiály a střihy obuvi.

info Doc. Ing. Petr Hlaváček, CSc., se dlouhodobě věnuje výzkumu správného obouvání zejména dětí a diabetiků. Obrovský úspěch zaznamenal v oblasti historického obouvání, když byl v roce 2004 jeho výzkum obuvi pravěkého člověka Ötziho zapsán mezi 100 největších světových objevů.

��

76–87 Výlet za divokou přírodou s Lindou Rybovou 88–91 Sláva tanci Tip šéfredaktorky Zlaté tenisky Diesel (549-8224) 1999 Kč 2599 Sk

92–95 Město u vašich nohou 96–99 Autentická kolekce

Baťa kolekce

jaro/léto

100–103 Vášeň na plné obrátky 104–109 Gentleman od špiček po patu 110–113 Supertechnologie pro muže 114–116 Rebel s příčinou 118–119 Natankujte Diesel

Milé čtenářky, milí čtenáři, ačkoli chceme, aby každé číslo Detailu bylo plné zajímavého čtení, nezapomněli jsme ani na aktuální trendy. Naopak, podívali jsme se kolekci pěkně „detailně“ na zoubek a nafotili ji pro vás v jarním prostředí. Můžete tak rovnou kritickým pohledem ohodnotit, jak by se vámi vybraný pár vyjímal třeba v lese nebo přímo v pralese. Ať už vás na dalších stranách zaujme obuv, některý z doplňků nebo bižuterie, neváhejte se po nich poohlédnout na www.bata.cz a www.bata.sk. Tam najdete kompletní nabídku rozsáhlého jarního sortimentu a věřte mi, stojí to za to. Barbora Šuláková šéfredaktorka

120–121 Upgrade pro váš skate 122–123 Fizzbee 124–127 4 kids

strany 76–127