M_01_07
12.1.2007
14:00
Stránka 1
Hlavní nádraÏí v Praze se probouzí k Ïivotu
16. ledna 2007 / 1 / XIX
více na na str. 2 Ptáme se: Ing. Ivana Hrdiny, v˘robnû-technického fieditele str. 2
METROSTAV
A.S.
âLEN
DDM
GROUP
Nová ãtyfisedaãková lanovka na Lysou horu str. 2 V motolské nemocnici se bl˘ská na lep‰í ãasy str. 3
Z âech aÏ na konec svûta
FotoreportáÏ: První projíÏìka po novém úseku dálnice D8 str. 4
KRÁTCE / AKTUÁLNù Nové divadlo v âeské Lípû Pfied ‰esti lety zastupitelé âeské Lípy schválili zámûr vybudovat ve stfiedu mûsta nové Centrum umûní a kultury a nyní na jeho v˘stavbu uvolnili prvních sto milionÛ korun. Starostka Hana Moudrá vûfií, Ïe zbylé prostfiedky se podafií získat prostfiednictvím státní dotace. Umûleck˘ komplex se bude nacházet mezi námûstím T. G. Masaryka a ·kroupov˘m a Jefiábkov˘m námûstím a podle podmínek památkáfiÛ zahrne i jednu stávající historickou budovu. Dodavatelem stavby bude spoleãnost Metrostav, která práce zahájí uÏ v dohledné dobû.
Poslední kubík v Klimkovicích Práce ve více neÏ kilometr dlouhém tunelu Klimkovice na rozestavûném úseku dálnice D47 z Bílovce do Ostravy opût pfiekroãily dal‰í v˘znamnou metu. Od zahájení raÏby uplynul jen jeden rok a tfii ãtvrtû a v obou tubusech o plo‰e v˘rubu 114,38 m2 uÏ jsou hotové definitivní obezdívky. Poslední kubík na tunelové troubû B zabetonovali pracovníci spoleãnosti Subterra loni 12. prosince a o tfii dny pozdûji svou práci ve vedlej‰í troubû A dokonãili i betonáfii divizí 4 a 5 Metrostavu. Obûma t˘mÛm se to povedlo je‰tû v pfiedstihu pfied termínem, kter˘ pro dokonãení betonáÏí vymezil harmonogram stavebních prací.
Den otevfien˘ch dvefií v Duchcovû Stfiední prÛmyslová ‰kola v Duchcovû umoÏÀuje odborné vzdûlání v oborech technické zafiízení budov, geodézie a kartografie, uÏitá geologie a technické lyceum se stavebním zamûfiením. Na základû rámcové partnerské smlouvy o spolupráci Metrostav jejím absolventÛm nabízí moÏnost uplatnûní ve svém pracovním t˘mu. Pro zlep‰ení podmínek v˘uky proto ‰kole v loÀském roce poskytl i sponzorsk˘ dar na vybavení multimediální uãebny a jejím vybran˘m studentÛm umoÏnil v rámci exkurze nav‰tívit své stavby. O perspektivû stavebních oborÛ se zájemci mohou pfiesvûdãit pfii Dni otevfien˘ch dvefií, kter˘ Stfiední prÛmyslová ‰kola v Duchcovû pofiádá 26. ledna 2007.
Svûtov˘ tuneláfisk˘ kongres V kvûtnu se v Praze uskuteãní 33. svûtov˘ tuneláfisk˘ kongres ITA/AITES. Mohou se ho zúãastnit i ãe‰tí odborníci. Setkají se na nûm s více neÏ tisícem pfiedních specialistÛ z celého svûta a budou s nimi moci diskutovat otázky t˘kající se tunelÛ, podzemních staveb, speciálního zakládání a geotechniky. Tato pfiíleÏitost se v dohledné dobû urãitû nebude opakovat! Více informací lze získat na vedení divizí, u Ing. Miloslava Novotného z âTuK na tel.: 724 170 278 a na internetov˘ch stránkách http://www.wtc2007.org/showdoc.do?docid=4
Darujte krev Termín akce Daruj krev s Metrostavem se blíÏí, je‰tû je v‰ak moÏné pfiihlásit se prostfiednictvím intranetu. Tento pátek, 19. ledna 2007, bude v dobû od 8 do 11 hodin v centrále Metrostavu v KoÏeluÏské ulici v Praze 8 ve druhém podlaÏí umístûna transfúzní stanice a místo pro kontrolní laboratorní odbûry i pro lékafiské vy‰etfiení. KaÏd˘ dobrovoln˘ dárce krve musí mít s sebou obãansk˘ prÛkaz a kartiãku poji‰tûnce, po odbûru jej ãeká obãerstvení na zotavenou. Tuto akci prozatím nelze pofiádat v jiném mûstû. Mimopraωtí zájemci získají informace o moÏnostech dárcovství krve ve svém regionu na internetov˘ch stránkách www.darujkrev.cz. Dûkujeme v‰em dobrovoln˘m dárcÛm krve, kdo se k akci Daruj krev s Metrostavem pfiipojí, nebo které inspiruje k individuální náv‰tûvû transfúzní stanice.
Kupecké stezky pfiemûnûné na po‰tovní silnice od nepamûti spojovaly ãeské zemû s okolím. V trase jedné z nich se o dal‰í ãást rozrostla Via Porta Bohemica, dálnice spojující DráÏìany a Prahu. Tûsnû pfied Vánocemi se setkali pfiedstavitelé Nûmecka a âeska, aby slavnostnû uvedli do provozu jejích necel˘ch 47 nov˘ch kilometrÛ na ãeské D8 a saské A17. Via Porta Bohemica Souãást IV. Panevropského koridoru spojuje Balt s âern˘m mofiem a v˘stavba nov˘ch úsekÛ stála pfies dvû miliardy EUR. V˘znamnou mûrou na ni pfiispûla také EU. „Pfiedev‰ím ãeská ãást byla budována v mimofiádnû obtíÏn˘ch terénních podmínkách, jak o tom svûdãí i to, Ïe se tady na dvou desítkách kilometrÛ se‰ly dosud nejdel‰í dálniãní most a tunel v âeské republice,“ v zahajovacím projevu upozornil ministr dopravy âR Ale‰ ¤ebíãek. „V této souvislosti si zaslouÏí obrovsk˘ dík v‰ichni ti, kdo nároãnou stavbu budovali.“ Spolu se spolkov˘m ministrem pro dopravu Wolfgangem Tiefensee a dal‰ími pfiedstaviteli obou zemí i EU provoz na dálnici symbolicky zahájil. Na zimním stadionu v Ústí nad Labem se potom zástupci organizací i firem setkali na neformální slavnosti, jejíÏ souãástí byla i dosud nejkrat‰í, jen tfiíhodinová vefiejná sbírka, kterou Komunitní nadace Euroregionu Labe uspofiádala ve spolupráci se ‰esti hlavními tuzemsk˘mi staviteli dálnice. Mezi témûfi 650 hosty z âR i z Nûmecka dobrovolníci z nadace vybrali v pfiepoãtu témûfi 23 000 korun na vybavení dûtského domova v Tisé. KaÏdá z ãesk˘ch stavebních spoleãností – a nadto i tfii nûmecké – potom do sbírky pfiispûla navíc ‰ekem na 50 000 korun. Za Metrostav jej pfiedával obchodní fieditel Ing. Pavel Pilát.
Ke spokojenosti motoristÛ v‰ak na D8 stále chybí dostavût 16,4 km dálnice pfies âeské stfiedohofií, kde stavbu zdrÏuje protahování správních lhÛt a odvolání ze strany obãansk˘ch sdruÏení. Pokud v‰e dobfie dopadne, mohla by celá dálnice b˘t dokonãena v polovinû roku 2010. Novû otevfiené úseky dálnice D8 v ãesko-nûmeckém pohraniãí procházejí nedotãenou krajinou a musejí splÀovat vysoké poÏadavky na ochranu pfiírody. Na její v˘stavbû se podíleli i pracovníci Metrostavu, ktefií sami, nebo ve sdruÏení se spoleãností Skanska k jejímu dokonãení pfiispûli hned nûkolika v˘znamn˘mi díly. T˘m Ing. Pavla Kouby z divize 4 pfieklenul Ïelezniãní tratû mezi Trmicemi a Pfiedlicemi více neÏ kilometr dlouhou mostní estakádou. Její ocelová dvoutrámová nosná konstrukce je spfiaÏená s Ïelezobetonovou mostovkou a ve v˘‰ce 30 metrÛ nad terénem ve 33 polích stoupá od Ústí k úboãím Kru‰n˘ch hor. Jejich svahy pak pfiekonávali pracovníci divize 5, kdyÏ je pod vedením Ing. Jifiího Vale‰e prorazili tunely Libouchec a Panenská. Oba mají pro kaÏd˘ smûr zvlá‰È vyraÏenou tunelovou troubu pro dva jízdní pruhy. Tunel Libouchec mûfií necelého pÛl kilometru a jeho trouby spojují dvû propojky. Celkov˘ objem v˘rubu dosáhl témûfi 150 000 m3 pfii plo‰e kolem 85 m2. Trouby dosud nejdel‰ího zprovoznûného dálniãního tunelu Panenská mají osovou vzdálenost 21 m. Jejich délka se pohybuje kolem dvou kilometrÛ a jsou propojeny deseti propojkami, z nichÏ jedna je dokonce prÛjezdná. K bezpeãnosti tunelu pfiispívají také tfii nouzové zálivy s raÏen˘m profilem 121 m2. Celkov˘ objem v˘rubu pfiesáhl 400 000 m3. NadloÏí tunelÛ se pohybuje od 10 do 80 m. d o k o n ã e n í n a s t r. 3
Nová kolektivní smlouva Metrostavu Nová Kolektivní smlouva Metrostav a.s. 2007 a 2008 pfiiná‰í fiadu zmûn, které vyplynuly jednak z vlastního kolektivního vyjednávání, ale také z nového zákoníku práce, kter˘ vstoupil v platnost 1. ledna 2007. Mezi nejv˘znamnûj‰í zmûny oproti poslední Kolektivní smlouvû Metrostav a.s. 2005 a 2006 patfií: • nav˘‰ení 13. platu za rok 2007 na 16 000 Kã a za rok 2008 na 17 000 Kã (za rok 2007 13. plat nebude náleÏet zamûstnancÛm zafiazen˘m ve 12. tarifním stupni) • zv˘‰ení minimálních mzdov˘ch tarifÛ v prÛmûru o osm procent • nav˘‰ení pfiíplatku za práci v noci na 12 Kã za hodinu • zv˘‰ení pfiíspûvku zamûstnavatele na penzijní pfiipoji‰tûní, a to podle délky zamûstnání na ãástky od 400 do 800 Kã za mûsíc • poskytnutí roz‰ífien˘ch lékafisk˘ch prohlídek, oãkování proti chfiipce a dvakrát roãnû poukázek na vitamínové doplÀky, aby zamûstnavatel více motivoval zamûstnance ke sníÏení nemocnosti • v˘razn˘ nárÛst odmûn za pracovní v˘roãí, zejména u zamûstnancÛ s del‰ím pracovním pomûrem. Vzhledem k rÛzn˘m poÏadavkÛm penzijních fondÛ si zamûstnanci budou Ïádat o zv˘‰en˘ pfiíspûvek zamûstnavatele na penzijní pfiipoji‰tûní prostfiednictvím personálních útvarÛ sv˘ch divizí. Je‰tû do konce leto‰ního ledna by v‰ichni zamûstnanci Metrostavu mûli obdrÏet Kolektivní smlouvu ve známé formû broÏury, jako v pfiedchozích obdobích. Vûfiím, Ïe v následujících dvou letech tato Kolektivní smlouva v˘raznû pfiispûje k sociálnû klidné pracovní atmosféfie, otevfiené komunikaci uvnitfi spoleãnosti a k sociálním jistotám na‰ich zamûstnancÛ pfii plnûní jejich nároãn˘ch úkolÛ. Václav Vosika, vedoucí ÚPM/ÚP¤
Nová Kolektivní smlouva je natolik dÛleÏitá, Ïe se jí i souvisejícím oblastem pracovnûprávních vztahÛ budou vûnovat i dal‰í ãlánky. V tomto ãísle na ãtvrté stranû je‰tû text Ing. Martiny Zrckové a JUDr. Jifiího R˘dla rozvádí zmûny v zákoníku práce. Jeho dokonãení pfiineseme pfií‰tû. Ministfii dopravy Ale‰ ¤ebíãek a Wolfgang Tiefensee
Ing. Pavel Pilát pfiedává ‰ek fiediteli Komunitní nadace
–red–
M_01_07
12.1.2007
14:00
Stránka 2
strana 2
Vánoãní setkání
PTÁME SE
Jen pár hodin pfied ·tûdr˘m dnem se v praÏském Rudolfinu rozeznûla hudba George Gershwina. Její jazzové tóny se tu setkaly s pozorn˘mi posluchaãi na závûreãném prosincovém koncertu Metrostavu, kter˘ zavr‰il fiadu pfiátelsk˘ch pfiedvánoãních setkání. Americkému skladateli George Gershwinovi osud vymûfiil pouh˘ch 39 let Ïivota. I ty staãily, aby se sv˘m dílem zafiadil mezi nejznámûj‰í hudební skladatele v celé historii Ameriky. V první polovinû dvacátého století komponoval muzikály pro Broadway, klasickou hudbu, úspûch v‰ak mûla i jeho populární tvorba. V Dvofiákovû síni zaznûla jeho Rapsodie v modrém, která dodnes patfií k nejhranûj‰ím jazzov˘m skladbám nejen v Americe, suita Ameriãan v PafiíÏi a Klavírní koncert F-Dur. PraÏskou komorní filharmonii (foto ã. 2) pod taktovkou Libora Pe‰ka pfii koncertu doplnily tóny klavíru v podání Martina Kasíka.
Ing. Ivana Hrdiny v˘robnû-technického fieditele Metrostavu
Hlavní nádraÏí v Praze se probouzí k Ïivotu
1
2
Více neÏ ‰edesát Ïelezniãních stanic âesk˘ch drah by v následujících letech mûlo projít celkovou rekonstrukcí. Souãástí této strategie, oznaãované jako „Îivé nádraÏí“, je i projekt revitalizace hlavního nádraÏí v Praze, kter˘ v prosinci 2006 zaãala realizovat divize 9 Metrostavu pod vedením Ing. Miroslava Ka‰para. Rekonstrukce hlavního praÏského nádraÏí je pfiíkladem spolupráce vefiejného sektoru a soukromého kapitálu. Italská spoleãnost Grandi Stazioni do ní investuje jednu miliardu korun a na oplátku dostane nádraÏní budovy do 30letého pronájmu. Poãítá s tím, Ïe novou moderní praÏskou Ïelezniãní stanici nav‰tíví aÏ 150 000 náv‰tûvníkÛ dennû. Cestující v ní budou vyuÏívat sjednocené Centrum zákaznick˘ch sluÏeb, které jim zajistí podobnou úroveÀ odbavení, jakou nyní znají napfiíklad z mezinárodních leti‰È. Vedle toho nabídne zásadní roz‰ífiení nákupních moÏností a nové typy sluÏeb i pro ‰irokou vefiejnost, objeví se tu mimo jiné banky, hotel a restaurace. Bezpeãnost a ãistota tu budou samozfiejmostí. Vlastní stavba je rozdûlena do nûkolika samostatn˘ch, na sebe navazujících etap. I kdyÏ se pfii nich cestující doãkají fiady omezení, provoz Ïeleznice i sousedícího metra zÛstane po celou dobu zachován. Rekonstrukce se dotkne nejen odbavovací haly s tfiemi podzemními podlaÏími, z nichÏ nejvût‰í má pÛdorys pfies 15 500 m2, ale i monumentální staré budovy nádraÏí, kterou zaãátkem minulého století v secesním stylu vytvofiil architekt Josef Fanta. Kromû suterénu má osm nadzemních podlaÏí. To poslední ve ‰piãkách ãtyfi vûÏí dosahuje jen kolem 50 m2 plochy, pfiízemí je v‰ak víc neÏ
stokrát rozsáhlej‰í. Celá budova je ve velmi ‰patném stavu, a tak ji neminou dÛkladné restaurátorské práce. Souãástí projektu je pfiestavba 1. nástupi‰tû, kde první kolej nahradí stromofiadí a venkovní posezení, kryté moderním prosklen˘m pfiístfie‰kem. Obnovy se doãkají také pfiilehlé Vrchlického sady. „Metrostav vstupuje na pÛdu, kterou dÛvûrnû zná – odbavovací hala hlavního nádraÏí patfií k projektÛm, které vznikly v souvislosti s v˘stavbou metra, pro niÏ byla na‰e firma pfied 35 lety zaloÏena. VáÏíme si toho, Ïe mÛÏeme oÏivit prostor, jeÏ je nejen v˘znamn˘m komunikaãním uzlem, ale mûl by b˘t také dÛstojnou branou do hlavního mûsta,“ zmínil pfiedseda pfiedstavenstva Metrostavu Ing. Jindfiich Hess pfii zahájení první etapy rekonstrukce. Celá pfiestavba by mûla skonãit za pût let. Lenka Svobodová, foto Josef Husák, vizualizace Grandi Stazioni âR
Stavbu symbolicky zahájila pneumatická kladiva
Nová ãtyfisedaãková lanovka na Lysou horu 3 Dirigent Libor Pe‰ek (foto ã. 1) patfií k v˘znamn˘m osobnostem ãeské i svûtové hudební scény uÏ dlouhá léta. Tfiicetilet˘ klavírista Martin Kasík (foto ã. 3) jeho vûhlasu sice je‰tû nedosáhl, patfií v‰ak k nejv˘raznûj‰ím osobnostem nastupující generace ãesk˘ch koncertních umûlcÛ. Spoleãnû s filharmonií dokonale oÏivili Gershwinovu hudební podobu meziváleãné Ameriky a v‰ichni pfiítomní je ocenili dlouhotrvajícím potleskem. Zdi Rudolfina po nûm je‰tû vyslechly i fiadu pfiání do nového roku, která si vymûnili také Ing. Vladimír Brejcha, prokurista spoleãnosti SMP CZ a prezident DDM Group Ing. Ivan ·esták (foto ã. 4). V‰echno nejlep‰í v roce 2007! Lenka Svobodová, foto Josef Husák
4
Ve sportovním areálu Horní domky v Rokytnici nad Jizerou za rekordních pût mûsícÛ vyrostla nová lanovka, která svou kapacitou pfiekonává pÛvodní pfiibliÏovací vlek k lyÏafisk˘m svahÛm na úboãí Lysé hory. V prosinci loÀského roku si ji pfii slavnostním otevfiení vyzkou‰el sám vládce hor Krakono‰, jenÏ milostivû zadrÏel první snûhové vloãky, dokud stavbafii z divize 6 Metrostavu nedokonãili v areálu svou práci. Lysá hora pfiipravila t˘mu Ing. Davida ·tochla nelehké podmínky. Staveni‰tû horní stanice lanovky i nûkteré patky pro sloupy byly velmi ‰patnû pfiístupné, zakládání dolních objektÛ zas v˘raznû zkomplikovala neúnosná zemina a naváÏky. Nákladní Tatry si s nároãn˘m terénem neumûly poradit, a tak se ke slovu dostaly i staré, ale spolehlivé Pragy V3S. Ve ‰patnû pfiístupném svahu pfiemístily kolem 10 000 m3 zeminy, makadamu i lomového odpalu, aby vÛbec bylo moÏné provést v‰echny vyprojektované terénní úpravy, zemní figury i hutnûné zásypy. Stavba si dohromady vyÏádala uloÏení asi 3500 m3 betonu, betonáÏ ve vy‰‰ích a hÛfi pfiístupn˘ch místech pfiitom vût‰inou probíhala jen za pomoci pásov˘ch nakladaãÛ. „Práci nám nejvíc komplikovalo poãasí,“ pfiiblíÏil stavbu Ing. David ·tochl. „Vydatné srpnové de‰tû stavební jámu promûnily v bahni‰tû, ve kterém se topili jak lidé, tak i stroje, a z pfiilehl˘ch svahÛ vytvofiily kluzké stránû, kam se nedostali ani lidé, ani mechanizace, a tím do‰lo k v˘raznému zpoÏdûní zemních prací a celé v˘stavby.“ Vybudování opûrné zdi âerného potoka zase umoÏnilo aÏ nasazení devíti v˘konn˘ch ãerpadel, která divoké vody odvedla do náhradního koryta. Vlídn˘ Krakono‰ v‰ak pozdrÏel snûhovou nadílku a stavbafii staãili dokonãit svou práci je‰tû pfied zimou.
Nová dolní stanice lanovky je dvoupodlaÏní a díky zapu‰tûní do terénu pfiirozenû zapadá do svého okolí. Na 1066 m2 hrubé podlaÏní plochy ukr˘vá nejen zázemí technologie a obsluhy, ale také pokladny, velkokapacitní WC pro náv‰tûvníky, obãerstvení a prostory pro úschovnu lyÏí ãi napfiíklad lyÏafiskou ‰kolu. Nová ãtyfisedaãková lanovka se 160 pfiepravními vozy z ní v zimním provozu odveze aÏ 2000 lyÏafiÛ za hodinu, ktefií za necel˘ch 8 minut rychlostí aÏ 2,6 m/s vystoupají o 252 metrÛ v˘‰ a o 1210 metrÛ dál kolem ‰estnácti traÈov˘ch podpûr k malé a jednoduché horní stanici. V leto‰ním roce areál je‰tû doplní tfiípodlaÏní objekt technického zázemí zahrnující i garáÏe snûhov˘ch vozidel a malou ãerpací stanici pohonn˘ch hmot. Hlavní nápor novou lanovku v Rokytnici nad Jizerou teprve ãeká. Sníh a rychlej‰í vlek jistû zaplní svahy Lysé hory lyÏafii i snowboardisty a snad i k nim bude Krakono‰ milosrdn˘ a pfiinese jim takové poãasí, jaké si budou pfiát. Teì uÏ vydatná snûhová nadílka nebude vadit nikomu. Lenka Svobodová, foto Ota Mrákota
Ing. Ivan Hrdina nastoupil do Metrostavu v roce 1986 ihned po ukonãení studia na âVUT, kde na stavební fakultû absolvoval obor Konstrukce a dopravní stavby se zamûfiením na geotechniku. Zaãínal v podzemí na stavbû stanice metra v Jinonicích jako asistent hlavního stavbyvedoucího divize 1 a s narÛstajícími zku‰enostmi postupoval po pracovním Ïebfiíãku. V roce 2001 se stal v˘robnû-technick˘m fieditelem Metrostavu. Jak v Metrostavu probûhl loÀsk˘ rok z v˘robnû-technického hlediska, ãím byl charakteristick˘? Pro v‰echny divize rok 2006 znamenal intenzivní nárÛst objemu v˘roby i poãtu staveb, pfii jejichÏ realizaci byly vysoce vyuÏity na‰e vnitropodnikové nosné technologie. Zdokonalili jsme systém fiízení nejsloÏitûj‰ích projektÛ za úãasti technick˘ch rad, a tak se v nûkter˘ch pfiípadech podafiilo najít ojedinûlá technická fie‰ení, jeÏ zúroãila na‰e zku‰enosti a pomohla pfiekonat tfieba krátké dodací lhÛty. Jaké stavby a technologie Vás osobnû zaujaly? Na to by nestaãily ani celé noviny, takÏe mohu vybrat jen pár. Mezi tunely si pozornost zasluhuje Valík s velmi zajímav˘m technick˘m fie‰ením stfiedového pilífie. Pracovníci divize 5 v tunelu Libouchec poprvé pouÏili definitivní ostûní bez vyztuÏení a vyrazili také dosud nejdel‰í dvoukilometrov˘ dálniãní tunel Panenská. Z technologií mostních konstrukcí bych vyzdvihl v˘suv mostu pfies Rybn˘ potok. Divize 4 pfii budování estakády na trase Chomutov – Kfiimov poprvé nasadila pfiesuvnou skruÏ a zvládla i nároãné práce pfii v˘suvu mostu u Rzavé. Divizi 9 se velmi dobfie dafiilo ufiídit sloÏité, velké a komplikované stavby, tfieba Hudební divadlo v Karlínû. Díky v‰em dotãen˘m divizím se pfii povrchov˘ch dílech dobfie uplatnily také na‰e dal‰í nosné technologie – Ïelezobetonové a ocelové konstrukce a TZB. Co zajímavého z Va‰eho pohledu pfiinese leto‰ní rok? ÚkolÛ je mnoho. Musíme se úspû‰nû vypofiádat s plánovan˘m obratem a zakázky realizovat v takové kvalitû, jakou zákazník poÏaduje. Budeme také klást dÛraz na rozvoj a fiízení vnitropodnikov˘ch nosn˘ch technologií, abychom byli na ‰piãce nejen ãeského stavebního trhu, ale prosadili se i v evropském kontextu. Abychom uspûli, jsme pfiipraveni investovat jak do technologií, tak i do kvalifikovan˘ch lidsk˘ch zdrojÛ. Vloni do‰lo k úpravû organizaãnû fiídících dokumentÛ pfiedv˘robní pfiípravy a od leto‰ního ledna na kaÏdé divizi novû pracují techniãtí námûstci se sv˘mi útvary. Oboje by mûlo pfiispût k vût‰í pfiesnosti anal˘zy budoucích zakázek a mûlo by zlep‰it pfiedv˘robní pfiípravu a schopnost fiídit narÛstající poãet stále komplikovanûj‰ích staveb. Vût‰í pozornost v leto‰ním roce budeme vûnovat také BOZP, a to nejen u vlastních pracovníkÛ, ale i pfii fiízení subdodavatelÛ. Jaké stavby budou v pfií‰tím období nejnároãnûj‰í? Z tûch, co na nás ãekají, zmíním jen tu nejvût‰í v˘zvu – pfiípravu a realizaci praÏsk˘ch tunelÛ Blanka. Budou procházet pod Vltavou, pod Stromovkou i hustû obydlenou ãástí mûsta a budou technologicky velmi nároãné. Jejich stavba zasáhne do Ïivota Prahy a nás neminou ani dopravnû-logistické problémy. âeká nás také nároãné pokraãování stavebních prací v zahraniãí na Islandu a v Chorvatsku, kde bychom chtûli dosáhnout evropsk˘ch parametrÛ zejména v rychlosti stavby. V kvûtnu se v Praze sejde 33. svûtov˘ tuneláfisk˘ kongres ITA/AITES, co od nûj oãekáváte? Pofiádání kongresu je pro nás velká pocta. V âeské republice se naráz shromáÏdí na 1200 odborníkÛ ze v‰ech oblastí ‰irokého tuneláfiského spektra a kongres jim poskytne prostor pro odbornou v˘mûnu názorÛ i pro osobní setkání, která jsou stále nejdÛleÏitûj‰í komunikaãní cestou i v dobû internetu. Jsem rád, Ïe na nûj mohu pozvat i na‰e tuneláfie. Podrobnosti o kongresu a o moÏné úãasti na nûm se dozvûdí i z dal‰ích ãísel novin Metrostavu. Za rozhovor dûkuje Lenka Svobodová
M_01_07
12.1.2007
14:00
Stránka 3
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Z âech aÏ na konec svûta D o k o n ã e n í z e s t r. 1
Pro zaji‰tûní co moÏná nejvût‰í bezpeãnosti jsou tunely Libouchec i Panenská napojeny na centrální fiídící systém a vybaveny ‰piãkov˘mi technologiemi. Zafiazují se tak mezi nejmodernûj‰í stavby svého druhu v Evropû. Pracovníci divize 5 fiízení vedoucím projektu Alexandrem Tvrzem dokonãili práce Metrostavu unikátním mostem pfies Rybn˘ potok tûsnû pfied hranicemi s Nûmeckem. Pro oba jízdní pásy má most jen jednu, 31,1 metru ‰irokou nosnou konstrukci z podélnû a pfiíãnû pfiedpjatého Ïelezobetonu, která v délce 356 metrÛ a ve v˘‰ce pfies 50 metrÛ pfieklenula údolí pomocí v˘suvu tfiicetimetrov˘ch segmentÛ betonovan˘ch ve dvou taktech. Spolu s dal‰ími inovacemi pfii v˘stavbû tato technologie pomohla k tomu, Ïe most byl dokonãen v rekordním ãase.
Cesta bez bariér do stfiedu Prahy Lidé s omezenou schopností pohybu a maminky s koãárky mohou bez obtíÏí vyuÏívat od konce loÀského roku dal‰í klíãovou stanici na trase B praÏského metra. Spojení povrchu se stanicí Florenc jim umoÏÀuje nov˘ v˘tah pro 8 osob, kter˘ pracovníci divize 1 Metrostavu pod vedením Ing. Martina Cimaly vybudovali v rámci zlep‰ování podmínek pro cestující. Technická koncepce fie‰ení této hlubinné stanice je postavila pfied nelehk˘ úkol. Raziãi nejprve museli vyhloubit témûfi ãtyfiicetimetrovou ‰achtu pro lanov˘ v˘tah a patnáctimetrovou raÏenou ‰tolou ji spojili s pfiestupní chodbou mezi trasami metra B a C. Pfii v˘stavbû ustoupili od pÛvodnû uvaÏovan˘ch trhacích prácí a pro hloubení prvních dvaceti metrÛ ‰achty vyuÏili pfievrtávané pilotové stûny, pro zbytek pouÏili Novou rakouskou tunelovací metodu. Do dvaceti osmi metrÛ hloubky má ‰achta eliptick˘ profil a v nûm mimo místa pro prÛjezd v˘tahu vytváfií i prostor vybaven˘ podestami a Ïebfiíky pro nouzové vypro‰tûní osob. Dolní ãást ‰achty je kruhová.
Souãástí novû vyraÏené spojovací ‰toly, která lanov˘ v˘tah propojuje se stávajícími podzemními komunikacemi metra, je mechanicky ovládan˘ tlakov˘ uzávûr proti proniknutí vody do stanice pfii pfiípadné povodni. Elegantní keramick˘ obklad novou ãást podzemí sladil s pÛvodními prÛchody. Spojení podesty pfiestupní chodby s nástupi‰tûm stanice trasy B dokonãil hydraulick˘ v˘tah. K pohodlnému zpfiístupnûní metra na Florenci patfiila také instalace zvukové signalizace pro nevidomé, která tfieba pfii ukonãení provozu metra ohla‰uje automaticky ovládané spou‰tûní zabezpeãovací rolety u vstupu do v˘tahu. Nov˘ informaãní systém se svûteln˘mi prvky zase dokáÏe pfiedem upozornit cestující, Ïe jeden z v˘tahÛ nefunguje a Ïe cestu do podzemí nemohou dokonãit. Pohyb osob v okolí v˘tahu sleduje kamerov˘ systém, jenÏ snad spolu s nátûry pro preventivní ochranu pfied grafitti zabrání, aby nikdo nezniãil ani novou komunikaci, ani její architektonicky zajímavû fie‰en˘ v˘stup na ulici. Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Most u Rzavé ani jeho stavbafii v zimû nespí V pfiedstihu pfied termínem se pracovníkÛm divize 4 Metrostavu pod vedením Ing. Petra ·tûdronského podafiilo dokonãit vysouvání obou mostních konstrukcí technologicky velmi zajímavû budovaného mostu na trase dálnice D3 nedaleko Tábora. Témûfi 242 metrÛ dlouhé subtilní mosty, samostatné pro kaÏd˘ jízdní smûr dálnice, s rozpûtím polí kolem 36 metrÛ se zpÛsobem své v˘stavby oprávnûnû fiadí do galerie ojedinûl˘ch staveb Metrostavu. Stavbafii divize 4 ve
Do v˘suvu pravého mostu chybí pouhé dva takty
spolupráci s oceláfii divize 7 pfiipravovali jejich ocelové konstrukce na pfiedpolí, odkud je spfiaÏené i s betonovou deskou postupnû vysouvali nad údolí. Od zaãátku bfiezna loÀského roku oba mosty rychlostí 6 km za hodinu pfiekroãily ve tfiinácti krocích po osmnácti metrech celé pfieklenované území a dosáhly své koneãné délky. Nejprve byl dokonãen lev˘ most ve smûru z Prahy do Tábora a po pfiestûhování zafiízení pro posun mostovky byl 21. listopadu definitivnû vysunut i druh˘, prav˘. Po ukonãení vodorovného pohybu stavbafii mosty spustili je‰tû o cca 50 mm dolÛ do jejich definitivní polohy a celou konstrukci aktivovali podlitím loÏisek. Odstranili provizorní podpory z materiálu PiÏmo a demontovali také dal‰í pomocné ocelové konstrukce na betonov˘ch pilífiích. BetonáÏ poslední ‰estimetrové ãásti mostovky skonãila na Mikulá‰e a tûsnû pfied Vánocemi byly dobetonovány dva krajní pfiíãníky nad opûrami, které poslední kubíky betonu v nosné konstrukci zavr‰ily. „Pfies zimu bychom chtûli dokonãit kfiídla a závûrné zídky mostu a podle poãasí také aktivní zóny za opûrami, pfiechodové desky a kamenné obklady kuÏelÛ opûr,“ prozradil postup dal‰ích stavebních prací Ing. Petr ·tedronsk˘. „Po montáÏi dilatací nás potom v dubnu ãeká dokonãení fiíms na pravém mostû. Na pozdûj‰í jaro zÛstanou izolace mostovek, vozovky a spousta dokonãovacích prací, které stavbu uzavfiou.“ Mosty u Rzavé zkrátka konec roku nezajímal. Jim ani jejich tvÛrcÛm zimní spánek není souzen˘. Lenka Svobodová, foto archiv divize 4
Via Regia V pfiedvánoãní dobû také témûfi 42 km dlouh˘ dálniãní úsek zkrátil frekventovanou cestu evropsk˘ch králÛ „Via Regia“ z Prahy do Hradce Králové. V úter˘ 19. prosince 2006 se na pódiu kousek od pÛvodního konce dálnice D11 u Podûbrad se‰li zástupci organizací i dodavatelsk˘ch firem, aby se s pfiihlíÏejícími podûlili o radost z otevfiení dal‰ího dlouho oãekávaného úseku ãeské dálniãní sítû. Jak pfiipomnûl pfiedseda posla-
necké snûmovny Parlamentu âR Miroslav Vlãek: „Podle statistiky se na staré silnici z Prahy do Hradce vÏdy odehrávalo nejvíc dopravních nehod. Otevfiení nového úseku dálnice tady pfiispûje nejen ke zrychlení dopravy, ale i ke zlep‰ení bezpeãnosti provozu.“ Hejtmané Stfiedoãeského a Královéhradeckého kraje Petr Bendl a Pavel Bradík podûkovali v‰em, kdo se na v˘stavbû podíleli. Patfiil mezi nû i Metrostav, konkrétnû t˘m vedoucího projektu Ing. Jifiího Roubíãka z divize 4. Spolu se SSÎ a Doprastavem jako vedoucí SdruÏení Ole‰nice Rakousy zde vybudoval 4 mosty a podílel se i na zemních pracích a souvisejících objektech vãetnû pfieloÏek sítí, úprav koryt a bfiehÛ fiek a rekultivace celého dotãeného území. Od zahájení stavby v záfií 2004 jim práci zkomplikovaly hned dvû záplavy desetileté vody, protoÏe staveni‰tû leÏelo v zátopovém území nedalek˘ch fiek. Ani sloÏité sanace podloÏí násypového tûlesa, které bylo budováno na nestabilním podloÏí baÏin, jim v‰ak nezabránily splnit plánované termíny a finanãní objemy. Nov˘, 42 kilometrÛ dlouh˘ úsek dálnice D11 rychlé spojení mezi Prahou a Hradcem Králové úplnû nevyfie‰í. Zkrátí je sice o pÛl hodiny, stále v‰ak zb˘vá dokonãit posledních pût problematick˘ch kilometrÛ. Podle odhadÛ by celá Via Regia mohla b˘t hotová do tfií aÏ pûti let. Lenka Svobodová, foto Josef Husák
V motolské nemocnici se bl˘ská na lep‰í ãasy Tfiicet let stará budova dûtské ãásti Fakultní nemocnice v Motole byla jiÏ dlouhou dobu ve velmi ‰patném technickém stavu. Její lÛÏkové kfiídlo C bylo koneãnû vloni v létû vyklizeno a touÏebnû oãekávaná první ãást rekonstrukce zaãala. Jako generální dodavatel se na ní podílí sdruÏení firem pod vedením na‰í akciové spoleãnosti, dal‰ími ãleny konsorcia jsou firmy OHL ÎS a Unistav Brno. T˘m divize 9 Metrostavu s vedoucím projektu Josefem Majerem v Motole spolupracuje s divizí 1, která má na starost raÏbu spojovacího tunelu a pfieloÏky sítí. Celá nároãná rekonstrukce budovy s 9 nemocniãními a tfiemi aÏ ãtyfimi provozními podlaÏími na pÛdorysu kfiíÏe je rozdûlena do dvou ãástí a její celkové náklady se vy‰plhají asi na ‰est miliard korun. Souãasná první etapa prací zahrnuje komplexní pfiestavbu centra budovy se schodi‰ti a v˘tahy a jednoho kfiídla s pÛdorysem patra kolem 1000 m2, dostavbu nové koncové vertikály a raÏbu cca 250 metrÛ dlouhého okruÏního tunelu o profilu 6 m2, kter˘ spojí dûtskou nemocnici se stávajícím pavilonem pro dospûlé.
V souãasnosti byly hluãné demoliãní práce v lÛÏkové ãásti ukonãeny. Pfies vánoãní období, kdy byla celá nemocnice na mûsíc vyklizena, byla v komunikaãním centru budovy rozvedena média, podlahy a omítky pfiipraveny pro pokládku koneãn˘ch vrstev a v‰echny konstrukce rozpracovány tak, aby finální práce mohly dobûhnout uÏ za obnoveného provozu. ProtoÏe stávající plochy podlaÏí nevyhovovaly poÏadavkÛm poÏární ochrany, do ãela kfiídla se nyní dostavuje nová komunikaãní ãást s únikov˘m schodi‰tûm a v˘tahy. Uvolnûn˘ pÛdorys je postupnû zastavován lehk˘mi sádrokartonov˘mi pfiíãkami a konstrukcemi podle nové dispozice a poÏadavkÛ na tepelnou pohodu a také s ohledem na nutnost sníÏit energetické i provozní náklady. Ve‰keré slaboproudé rozvody v rekonstruované ãásti budou sdruÏené do jedné datové sítû pomocí IP technologie. Jednotlivá zdravotnická oddûlení obslouÏí automatick˘ vozíkov˘ systém napojen˘ na stávající okruhy v pavilonu dospûl˘ch, kter˘ umoÏní bezobsluÏn˘ systém rozvozu jídla a svozu v‰ech potfiebn˘ch materiálÛ. Po dokonãení
Stavba probíhá za plného provozu ostatních ãástí zdravotnického zafiízení a její koordinace je velmi nároãná. Práce se ãasto musí pfieru‰ovat, aby hluk a prach co nejménû ru‰ily nároãné lékafiské zákroky. Pracovníci Metrostavu si uvûdomují obtíÏnost situace, a proto, kromû co nejvût‰ího ohledu k poÏadavkÛm investora, navíc dûtem nakoupili a rozdali hraãky jako omluvu za ztíÏené podmínky. Nutnost rekonstrukce i její postup také popsali v dopisech, které rozeslali rodiãÛm hospitalizovan˘ch dûtí. Objekt dûtské nemocnice je v havarijním stavu. Nosné konstrukce byly navrÏeny bez dostateãné rezervy a pro ‰patné provedení se jejich únosnost pohybuje na hranici poÏadovaného zatíÏení. Budovu proto bylo nutné nejdfiíve odlehãit. V‰echny instalace a v˘plÀové konstrukce byly odstranûny aÏ na hol˘ Ïelezobetonov˘ skelet a jeho prvky musely b˘t v fiadû pfiípadÛ sanovány a zesilovány.
v‰ech etap stavby tyto nadãasové technologie zafiadí nemocnici mezi svûtovou ‰piãku. Nejvût‰í pfiekvapení pfii stavbû ãekalo na pracovníky Metrostavu v podzemí. Z projektu bylo zfiejmé, Ïe souãástí areálu je vojensk˘ kryt, v prÛbûhu raÏby propojovacího tunelu v‰ak pracovníci divize 1 neãekanû objevili také úkryt z druhé svûtové války, o nûmÏ nikdo nevûdûl. Práce znaãnû zkomplikoval, a proto bylo ve spolupráci s investorem rozhodnuto, Ïe jej pro nestabilitu zaplní betonem. V prÛbûhu leto‰ního roku první etapa rekonstrukce skonãí. Druhá bude zahájena v roce 2008 a za ãtyfii roky nato by uÏ nejvût‰í dûtská nemocnice na svûtû mûla sv˘m zamûstnancÛm i pacientÛm nabízet dÛstojné a moderní prostfiedí, odpovídající skvûlé povûsti a úspûchÛm zdej‰ích specializovan˘ch lékafiÛ. Lenka Svobodová, foto Josef Husák
M_01_07
12.1.2007
14:00
Stránka 4
strana 4
Blahopfiejeme
INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI
NA·E FOTOREPORTÁÎ
SLOUPEK ODBORÒ
Srdeãné pfiání v‰eho nejlep‰ího zasíláme v‰em na‰im spolupracovníkÛm, ktefií v lednu leto‰ního roku oslaví
Aktuality
Ïivotní jubileum. V‰em pfiejeme do dal‰ích let hodnû
V˘bor ZO OS Stavba na svém 53., 54. a 55. zasedání v roce 2006 mimo jiné projednával: • kolektivní vyjednávání (KS 2007 a 2008) – prÛbûh vyjednávání (Zápis ã. 5, 6) vãetnû schválení koneãného znûní Kolektivní smlouvy Metrostav a.s. 2007 a 2008; VZO projednal a schválil návrh kolektivní smlouvy na roky 2007 a 2008 pro Metros a skupinu TBG (v˘zva k zahájení kolektivního vyjednávání) • návrh aktualizovaného Pracovního fiádu Metrostavu (s pfiipomínkami na odkaz k Nafiízením vlády k ZP – nevydané) a O¤N o hmotné stimulaci personálu • problematiku sociálního zázemí provozÛ divize 7 v areálu SDHP (dosavadní postup v fie‰ení neutû‰eného stavu) • Ïádost divize 5 o povolení práce pfiesãas nad stanovené limity v roce 2006 • informace z operativních jednání pfiedsedy ZO OS s personálním fieditelem spoleãnosti • informaci ze zakázky na Islandu (personální oblast) • problematiku BOZP – závûry porady komise BOZP z 13. 11., protokoly z inspekcí OBÚ za listopad 2006 • majetkov˘ blok – informace o stavu realizace plánovan˘ch investic a oprav (oprava komínového tûlesa a povrchu parkovi‰tû v penzionu Sokol a návrh pfiípadné zmûny topného systému v RS Trnávka – plynofikace); jmenování inventarizaãní komise • provizorní rozpoãet ZO na 1. ãtvrtletí 2007 • vyhodnocení realizovan˘ch aktivit volného ãasu pro ãlenskou základnu v roce 2006 • nabídku na zahraniãní rekreaci v roce 2007.
zdraví, ‰tûstí a spokojenosti nejen v pracovním, ale také v rodinném Ïivotû. Za práci, kterou vykonávají pro na‰i akciovou spoleãnost, jim dûkujeme a pfiejeme je‰tû mnoho pracovních a osobních úspûchÛ.
50 let Martin ChuraÀ, hlavní stavbyvedoucí z divize 3
60 let Jifií Novák, zedník z divize 1 Stanislav Pu‰, provozní zámeãník z divize 5 Josef Hofmann, manipulaãní dûlník z divize 6 Franti‰ek Kroutil, strojník z divize 6 Ing. Franti‰ek Chytil, mistr z divize 7 Ladislav Kripner, fiidiã z divize 7 Peter Pintér, topenáfi z divize 9
1
Jifií Beránek, provozní elektrikáfi z divize 11 V lednu oslaví své Ïivotní jubileum také ZdeÀka Mar‰íková, referentka z divize 3 Eva Dragounová, odborná referentka z divize 5 Eva Hnízdová, odborná referentka z divize 9 RovnûÏ jim srdeãnû blahopfiejeme.
Zákoník práce, aneb co by mûl kaÏd˘ vûdût
2
3
1. ãást S prvním dnem nového roku vstoupil v platnost nov˘ zákoník práce a pfiinesl s sebou fiadu zmûn, které se dotknou snad kaÏdého. Následující text pfiiná‰í první ãást souhrnu jeho nejdÛleÏitûj‰ích zmûn. Úplné znûní obsahuje zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, související informace lze nalézt v Kolektivní smlouvû Metrostav a.s. 2007/2008 a v Pracovním fiádu Metrostav a.s. Jednou z hlavních zmûn, kterou nov˘ zákoník práce pfiiná‰í, je zesílení jeho vazby na obãansk˘ zákoník a liberalizace pracovnûprávních vztahÛ. Jeho základní princip by se dal jednodu‰e shrnout do tvrzení: „Co není v˘slovnû zakázáno, je dovoleno“. Smlouva (pracovní, kolektivní, individuální) nebo vnitfiní pfiedpis (O¤N) tak mohou odchylnû upravit i práva a povinnosti uvedené v zákoníku práce, pokud takovou úpravu zákon v˘slovnû neomezuje. Nov˘ zákoník práce nerozli‰uje hlavní a vedlej‰í pracovní pomûr. V‰echny pracovní pomûry vãetnû tûch soubûÏn˘ch poÏívají stejné právní ochrany. Zákoník práce také vymezuje nov˘ pojem závislá práce – ta mÛÏe b˘t konána v˘hradnû v pracovnûprávním vztahu, tj. v pracovním pomûru nebo na základû dohod o pracích konan˘ch mimo pracovní pomûr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní ãinnosti). Roãní limit u prací konan˘ch na dohodu o provedení práce se zvy‰uje ze 100 hodin na 150 hodin. Zákonem stanovená minimální mzda se vztahuje také na dohody o pracích konan˘ch mimo pracovní pomûr. Do zku‰ební doby se nezapoãítává doba, v níÏ zamûstnanec nepracuje pro pfiekáÏky v práci. Za mladistvé jsou povaÏováni zamûstnanci aÏ do 18 let vûku a jejich pracovní doba nesmí pfiekroãit 30 hodin t˘dnû a 6 hodin dennû. Zákon taxativnû vymezuje pfiípady, kdy je zamûstnavatel povinen nebo kdy mÛÏe zamûstnance pfievést na jinou práci sv˘m jednostrann˘m opatfiením, aniÏ k tomu potfiebuje jeho souhlas. Pokud by v‰ak pfievedení pfiesáhlo 21 dní a zamûstnanec by s ním nesouhlasil, musí zamûstnavatel své rozhodnutí projednat s odborovou organizací. V˘povûdní doby jsou stejné pro zamûstnance i zamûstnavatele a u Metrostavu ãiní 2 mûsíce. Rozvázat pracovní pomûr mÛÏe zamûstnanec z jakéhokoli dÛvodu, ale také bez jeho uvedení. Zamûstnavatel to v‰ak mÛÏe udûlat jen z dÛvodÛ v˘slovnû stanoven˘ch zákonem. Pfii v˘povûdi z organizaãních dÛvodÛ se odstupné zvy‰uje z 2násobku na 3násobek prÛmûrného v˘dûlku.
Cena pro Jeden svût
4
5
Dlouhé noÏe 6
7
8
9
První projíÏìka po novém úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem k nûmecké hranici
vedoucí útvaru pracovnûprávních vztahÛ J U D r. J i fi í R ˘ d l , ú t v a r l e g i s l a t i v n û p r á v n í
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Potfiebujete-li s nûãím v této oblasti poradit, obraÈte se na svÛj personální útvar, nebo na útvar pracovnûprávních vztahÛ Metrostavu, kde se vám rádi budou vûnovat. Ing. Martina Zrcková,
Od konce loÀského roku rychlobruslafika Martina Sáblíková krouÏí po ledov˘ch oválech s logem Metrostavu na své závodní kombinéze. Nadûjná reprezentantka na sebe poprvé v˘raznû upozornila ãtvrt˘m místem v pûtikilometrovém závodû na loÀsk˘ch ZOH v Turínû. Rok 2006 zakonãila svûtov˘m rekordem na 10 km v Calgary a do druhé poloviny sezony jí jistû bude pfiát hodnû úspûchÛ nejen Metrostav, kter˘ se stal jedním z jejích dvou generálních partnerÛ. V duchu své sponzorské strategie pomáhat spí‰e minoritním sportÛm jí finanãnû podpofií, aby mohla zlep‰it své tréninkové podmínky a úãastnit se v‰ech v˘znamn˘ch sportovních klání. Lenka Svobodová, foto SPORT INVEST
Tfii dny pfied loÀsk˘m ·tûdr˘m dnem byly ‰tûdré také ¤editelství silnic a dálnic âR a Dálniãní úfiad Sasko – zkrátily cestu z Ústí do DráÏìan. Cestujícím tak vûnovaly u‰etfien˘ ãas a fiadû obcí, kde dosud jeden kamion stfiídal druh˘, poskytly dlouho oãekávan˘ klid. Na novém úseku lze z oken automobilÛ obdivovat nejen krásy pfiírody, ale i zajímavá technická díla. Ocelov˘ Ïelezniãní most na trati Ústí n/L – Teplice (foto ã. 2) tfieba pracovníci Metrostavu zhotovili na terénu je‰tû dfiív, neÏ jej podkopala stavba dálnice. Musela se dál prokopávat i svahy Kru‰n˘ch hor, do nichÏ se zafiízla pod vysoké opûrné zdi (foto ã. 3). Nové dálniãní mosty jsou zajímavé i architektonicky. Lávce kousek za Ústím místní fiíkají Koãiãí oãi (foto ã. 4). Cesta se ãastûji neÏ dfiív také zavrtává do horsk˘ch masivÛ. Od jiÏního portálu tunelu Libouchec (foto ã. 5) stoupá k hranici s pfiev˘‰ením kolem 4,5 %. U jeho severního portálu pfii cestû zpût prochází 166 metrÛ dlouhou galerií (foto ã. 6), která mírní záfiez dálnice do pfiilehlého úboãí. Nejzajímavûj‰ím záÏitkem cesty je prÛjezd dosud nejdel‰ím, více neÏ dvoukilometrov˘m dálniãním tunelem Panenská (foto ã. 1). Má tfii bezpeãnostní zálivy pro pfiípadné odstavení nepojízdného vozidla (foto ã. 7) a deset propojek (foto ã. 8). Zv˘razÀují je fotoluminiscenãní pásy a nouzová opatfiení zlep‰ují i únikové znaãky ze stejného materiálu, jenÏ naakumulovanou svûtelnou energii umí uvolÀovat i po v˘padku osvûtlení. Souãástí obou tunelÛ, které razila divize 5 Metrostavu, je ‰piãkové technologické vybavení. Díky nûmu mÛÏe obsluha centrální fiídicí jednotky v objektu ¤editelství silnic a dálnic v ¤ehlovicích (foto ã. 9) sledovat, vyhodnocovat a ovlivÀovat aktuální situaci tak, aby provoz v tunelech i na celé nové dálnici D8 byl co nejbezpeãnûj‰í.
dokonãení pfií‰tû
Mezinárodní festival Jeden svût získal od organizace UNESCO prestiÏní âestné uznání za v˘chovu k lidsk˘m právÛm. Festival v âeské republice kaÏdoroãnû pfiedstavuje nejv˘raznûj‰í dokumenty a filmy, které upozorÀují na závaÏné problémy a poru‰ování lidsk˘ch práv. Vytváfií diskusní a vzdûlávací fórum, nabourává pfiedsudky a události zasazuje do ‰ir‰ích souvislostí. Metrostav tuto roli vysoce oceÀuje, a proto je uÏ nûkolik let jeho hlavním partnerem. âestné uznání UNESCO pomÛÏe posílit image âR v této oblasti a pro Jeden svût znamená nejen ocenûní, ale i závazek zvy‰ovat kvalitu.
âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a. s., ãlen DDM Group / Povûfiená ‰éfredaktorka PhDr. Blanka Hrdinová / Redaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, 180 00 Praha 8-LibeÀ, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz, âíslo 1/2007 vy‰lo 16. 1. 2007 (2/2007 vyjde 30. 1. 2007) / SloÏení redakãní rady Ing. Franti‰ek Polák (pfiedseda), Ing. Jan Cuc, PhDr. Blanka Hrdinová, Ing. Jifií Kavan, Mgr. Jan Kuchafi, Pavel Meyer, Ing. Jaromír Pavlíãek, Ing. Jaromír ·ob a Ing. Libu‰e Weinfurtová / Design TomበMachek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / V˘roba Boomerang Publishing, Podûbradská 110/1, 198 00 Praha 9, tel.: 244 023 201, fax.: 244 023 333 / Podávání novinov˘ch zásilek povolila âeská po‰ta, s.p., od‰tûpn˘ závod Praha, ã.j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinov˘ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âR E 7121, ISSN 1211-0736