Moment fotoskoda all by Boomerang Communication CZ

mo ment ČASOPIS CENTRA FOTOŠKODA léto | 2013 | 49 Kč

moment | 01 | 2011

na začátek

Editorial

OBSAH

Milan Škoda

Vážení a milí, časopis Moment, který právě držíte v ruce, načal třetí rok své existence. Myslím, že už se u nás v Centru FotoŠkoda docela pěkně zabydlel, a doufám, že v něm nacházíte užitečné informace a také inspiraci pro vlastní focení. Tohle číslo určitě potěší ty, kteří se chystají na HDR snímky. Právě jim jsme totiž věnovali velké téma. Slušný prostor v aktuálním Momentu dostalo také natáčení HD videa na fotoaparát, což mimochodem čím dál víc využívají i profesionální filmaři. Samozřejmě se také uvnitř časopisu dozvíte, co je nového u nás v Centru FotoŠkoda. Jen namátkou prozradím, že jsme spustili nový internetový obchod a zřídili jednotné výdejní místo pro zboží nakoupené on‑line. Na závěr bych také rád upozornil na rubriku Objektivem, v níž představujeme tvorbu fotografa Jana Knota. Nejen, že dělá výborné fotky, ale také u nás ve Vodičkově ulici prodává fotoaparáty, objektivy a další fotografickou techniku. Přeji příjemné čtení a spoustu skvělých snímků.

moment 01/2013 Vydavatel Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 Šéfredaktor Miroslav Janda Grafická úprava Petr Toman Foto na titulu Markus Gann DTP a tisk pro společnost FotoŠkoda zajistil Boomerang Publishing, s. r. o. www.bpublishing.cz Číslo registrace MK ČR E 20014 Vychází 2x ročně

6 jan knot hledá přirozenost Není žánrově ani tematicky úzce vymezen, Jan fotí město stejně jako venkov, akty nebo industriál. Vybírá si podle toho, co na něj působí autenticky a co má svou vnitřní krásu. Focením se prý živit nechce, protože by ho to moc svazovalo.

14 Projekt UNESCO – Kroměříž Jste-li milovníky zahradní architektury, pak si rozhodně zajeďte do Kroměříže. Tamní Arcibiskupský zámek a hlavně jeho přilehlé zahrady jsou tak krásné, že se dostaly dokonce i na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 18 Veselé barvy a zvláštní atmosFéra HDR Technikou HDR (High Dynamic Range neboli vysoký dynamický rozsah) skládající výsledný obraz z několika snímků s různou expozicí dosáhnete výsledků, kterých běžnou cestou nedocílíte. Není to ale tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. 30 palestinská anabáze martina holíka Sice pořád ještě studuje Institut tvůrčí fotografie v Opavě, už nyní ale mladý Martin Holík patří k výrazným talentům české reportážní fotografie. Snímky pořízené v Gaze to jen potvrzují.

Prodej inzerce Marek Hammerschmied, e-mail: marek.hammerschmied@bpublishing.cz Uzávěrka tohoto čísla 16. 7. 2013 Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

Milan Škoda

z historie

Křížová hora v Litvě Těsně před zhroucením sovětské nadvlády nad Litvou se fotograf Václav Podestát dostal na Křížovou horu u cizincům tehdy zapovězeného města Šjauljaj. Pořídil tam i tuhle fotku s neobyčejnou atmosférou. Nyní, po čtyřiadvaceti letech, nám popsal okolnosti jejího vzniku. Na tomto pro Litevce posvátném místě jsem se ocitl neplánovanou náhodou. Do Litvy jsem přijel v září roku 1989 kvůli výstavě české fotografie v Kaunasu. Přežil jsem let starým typem letadla Iljušin, nepřipouštěje si, že by mohlo spadnout. Byl to můj vůbec první let. Během něj přestal fungovat jeden z motorů, ale nespadli jsme. Zatímco v sousedním Maďarsku měl komunismus namále a východní Němci začínali už v červnu hromadně přecházet rakouskou hranici do svobodného světa, v Československu režim stále ukazoval svoji sílu. O blížících se listopadových událostech se dalo jen snít. Bylo doslova zjevením, že byly v litevských (tehdy samozřejmě režimem kontrolovaných sovětských) novinách texty o pražském jaru 1968, o Dubčekovi, Hájkovi i dalších. Bylo

moment 01 – 2013

zjevením, když jsem se dostal v autě jednoho z hostitelů do cizincům zakázaného města Šjauljaj (byl tam umístěn vojenský průmysl) a také na nedalekou Kryzyu Kalnas – Křížovou horu. Na malé vyvýšenině do prázdné krajiny svítily tisíce křížů posvátného místa. Za dobu sovětské nadvlády dal režim kříže několikrát odstranit. Lidé se však nevzdali a zase je na ten posvátný kopec vrátili zpět. Nedali si vzít svoji historii. Mezi dlouhými stíny končícího dne jsem fotografoval poutníky i opuštěné jedince v krajině. Téměř po patnácti letech jsem se na to místo ještě jednou na několik hodin vrátil během jiné cesty. Krajina už nebyla tak dramaticky prázdná, zčásti ji zaplnily nové sakrální stavby, ale Křížová hora si svoji přízračnost uchovala. –

Václav Podestát Fotograf, pedagog, kurátor výstav, výtvarný publicista. — Tím vším je Václav Podestát, rodák z Kralovic, který v roce 1994 vystudoval obor fotografie na pražské FAMU, ale fotit začal už koncem sedmdesátých let. Dnes ho najdete po boku studentů Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, na kterém učí nové talenty pronikat především do tajů dokumentární fotografie. Je autorem rozsáhlých sociologicky zaměřených fotografických cyklů o životě na vesnici (cyklus Lidé z Porty, cyklus o náboženských slavnostech, soubor o životě mentálně postižených dětí Život beze snů) a na kontě má řadu autorských výstav. Nejznámější je jeho subjektivně dokumentární soubor černobílých snímků Lidé, který vzniká už od osmdesátých let minulého století nejen v ČR, ale i po celé Evropě a není dosud ukončen.

slovníček

Váš názor — co si myslí fanoušci Centra FotoŠkoda na Facebooku

Martin Kozák Pravda je někde tam venku. — Pavel Ramert Oběma nohama na krchově. — Zloděj Papíru Pod křížem je největší světlo. — Majdaléna Bezejmená Opravdu musíš fotit na každém kroku? Co ti na tom přijde prosim tě zajímavýho? — Pavel Janáček Smrt je možná blíž, než si myslíš... — Klára Horáčková Kde sakra leží ta babička... — Martina Žižková Nigrinová Smíšené pocity – příjemné z krajiny s velkým stromem v dálce, smutné z křížů v popředí. Velké kontrasty, člověk si říká, jaký pocit převládá. Jestli optimistický, nebo naopak. Ostré slunce vedle oblohy poseté mraky. Mraky nad hezkou krajinou, sluníčko nad ponurými kříži. Zajímavá fotka k zamyšlení plná kontrastů. — Petra Přerostová Nikdo nikde... sakra, táááto, kde jsi??? ...on mě tady snad ten dědek nechal...?! — Jakub Králíček Každý tam jednou musí. — Iva Svobodová Už se smráká, konec se blíží... — Jana Kavalová Pohled do budoucnosti. — Markéta Foldyna Hellová Oslňující realita života... — Zuzana Nohavicová Tak tady všichni jste a já vás tak dlouho hledala... — Petr Sterzl Hledá vlastní hrob… ten bílej kříž nalevo to docela kazí. Lepší by to bylo na vejšku, aby postava byla vidět celá a mohly tam být zároveň i ty mraky. Mě ta fotka moc nebere...

Polarizační filtr Jde o zázračné sklíčko, které odstraňuje polarizaci světla. Když ho namontujete na objektiv a otáčíte jím, vidíte v hledáčku objektivu okamžitý výsledek. Ztmaví vám oblohu, projasní obzor (vidíte dál a mnohem jasněji) a odstraní nežádoucí odlesky.

Téměř všechny líbivé fotky v katalozích cestovek jsou focené přes polarizační filtr. V krajinářské fotografii se bez něj neobejdete. Musíte však počítat s tím, že má prodlužovací faktor 2, tedy dvojnásobné prodloužení doby expozice. Je potřeba fotit ze stativu, to je ale u krajiny prakticky podmínka. Neméně důležité je si uvědomit, že jde o jediný filtr, který se nedá nahradit triky v postprodukci. Vyplatí se zainvestovat a koupit si dražší, cirkulární (obruba, kterou namontujete na objektiv a samotným filtračním sklem uvnitř můžete otáčet, aniž musíte točit objektivem). Nemá cenu šetřit, čím levnější filtr, tím větší ztráta kresby, kontrastu i barevného přenosu.

objektivem

Jan Knot: Fotka nesmí být jen plácnutím závěrky do prázdna Pracuje v Centru FotoŠkoda, zároveň se ale od dětství věnuje vlastní fotografické tvorbě. Nyní ho nejvíc zajímá Praha a příroda, fotí industriální stavby stejně jako akty. S fotoaparátem v ruce hledá hlavně přirozenost, pro akty neoslovuje dokonalé modelky, ale běžné ženy, v přírodě a industriálu vidí nejen krásu, ale i devastaci. autor Jana Bohutínská • foto Jan Knot, Michael Kratochvíl

Pracovní základnu máte v Centru FotoŠkoda, co vaše práce obnáší? Prodávám tu čtvrtý rok fotoaparáty, techniku a objektivy a k tomu sám fo‑ tím. Každodenní kontakt s fototechni‑ kou a foťáky i se zákazníky mé focení obohacuje. Pořád totiž sbírám zkuše‑ nosti o přístrojích a objektivech a mám možnost je testovat. Naposledy mě zaujaly třeba nové modely zrcadlovek od Nikonu, mají totiž stále dokonalejší čipy, takže vás to posouvá dál ve smys‑ lu dynamického rozsahu a detailů. Jak jste se k focení dostal? K focení mě přivedl starší bratr, když mi bylo deset let. Začínal jsem fotit se smenou, kterou jsem od něj dostal, pak jsem měl flexaret, zenit, minoltu, až jsem skončil u středního filmového formátu. A pak už jsem přešel na digi‑ tál. Teď fotím nikonem, plnoformátovou zrcadlovkou, která mi svým ovládá‑ ním naprosto vyhovuje. Jednou se mi v práci dostala do rukou a bylo jasné, že si ji prostě musím koupit. V nejbližší době si plánuji dokoupit nové objektivy a druhé tělo. Ke klasické technice se již nevracím – nezbývá mi na ni čas a také je v poslední době hodně finančně ná‑ kladná, co se týče materiálu. Přechod na digitál je pro fotografa zásadní, musí se naučit s novou technikou pracovat. Focením to nekončí, jde i o následnou práci s fotkou v počítači. Vlastně jsem se musel všechno znovu naučit, nastu‑ dovat softwary na zpracování obrazu, zákonitosti tisku. Na digitálu mě zajímá,

moment 01 – 2013

že si můžu neomezeně vybírat citlivost, bez problému jít ze světla do tmy, často vznikají záběry za velmi špatných světel‑ ných podmínek, kde bych se s klasic‑ kým filmem vůbec nechytal. Nemusím na místě řešit, jestli mám fotit černobí‑ le, nebo barevně, to si můžu promyslet až následně u počítače. Na druhé stra‑ ně nemám rád, když se s fotkou příliš manipuluje tak, že se z několika obrázků složí jeden. Z jedné fotky se vezme ob‑ loha, z další člověk… Z nových trendů mě ale oslovuje HDR technologie, kte‑ rá rozšiřuje dynamický rozsah expozice a zdůrazňuje kontrast, a skládané pano‑ rama fotografie. Měl jste kromě svého bratra ještě nějaké vzory? Určitě jimi byli Josef Sudek, Karel Plic‑ ka, který fotil Prahu, Vilém Heckel zamě‑ řující se na fotografii přírody, Jiří Havel a mnoho dalších. Jinak jsem v oblasti fotografie vlastně samouk, takže moje focení od začátku provází studium litera‑ tury, setkávání se zkušenými fotografy, navštěvoval jsem fotoklub, dnes hodně věcí studuji na internetu. Původně jsem pracoval ve stavební profesi, z oboru jsem ale ze zdravotních důvodů odešel a začal jsem prodávat fotoaparáty. Přemýšlel jste někdy o tom, že se budete fotce věnovat profesionálně a půjdete ji studovat? Uvažoval jsem o tom, pak mě ale na‑ padlo, že profesionální fotograf je příliš spoutaný. Musí z velké míry poslouchat

JAn KNOT * 1972, Praha — Svůj první fotoaparát dostal v deseti letech a od té doby se focení nevzdal. Vystudoval stavařinu, pak začal pracovat ve fotolaboratořích, později prodávat fotoaparáty a fototechniku, nyní pracuje v Centru FotoŠkoda. Fotí Prahu, přírodu, akty a industriální architekturu. Za svou fotografickou práci v poslední době získal cenu Grand Prix v International Photo Campu 2012 i několikanásobné ocenění v soutěži Praha fotografická. — photoart.cz/galerie/longr

objektivem ty, kteří mu zadají zakázku, a ne vždyc‑ ky může pracovat jen podle sebe. Fakt, že se focením nemusím živit, mi přináší tvůrčí svobodu. Na jaká témata se při focení zaměřujete? Mám taková svá tematická období, kdy vždy pracuji na více tématech a ta se pro‑ měňují. Témata ke mně přicházejí sama, nevím ani, proč a jak. Dostanu prostě nápad a jdu na to. Teď mě zajímá industri‑ ál, příroda, akty a lidé vůbec. Industriální místa si pečlivě vybírám, hledám, kde by to pro focení mohlo být zajímavé. Vloni jsem navštívil Dolní Vítkovice v Ostravě, což je obrovský komplex a nádherná in‑ dustriální stavba. Tam se fotograf oprav‑ du vyžije. Ovlivňuje focení industriálu vaše původní povolání, které vám umožňuje vidět stavby trochu víc „zevnitř“? Určitě ano. Vidím totiž, jak jsou staré stavby pěkně řemeslně provedené, i když už dnes chátrají. K současné archi‑ tektuře tak velký vztah nemám. Moc mě neláká ani jako fotografa, i když se občas najde výjimka. Jak přistupujete k aktům? Akty fotím spíše v exteriérech, ne v ateli‑ éru, kde mi připadají trochu nudné a mo‑ notónní. Také mě baví propojovat akty s industriálem. Nevybírám si ani prvo‑ plánově krásné modelky, fotím normální ženy. Mám rád přirozenost. Právě akty jsem letos vystavil na Podpultovkách II, což je výstava zaměstnanců Centra FotoŠkoda. Za akt jste nedávno získal ocenění Grand Prix na International Photo Camp 2012. Vícekrát jste se umístil na předních místech i v soutěži Praha fotografická. Patří Praha k vašim fotografickým stálicím? Ano, Prahu fotím rád. Jsem pražský ro‑ dák a Praha je mé další velké fotografické téma. Zaměřuji se buď na starou Prahu, nebo na tu industriální, často na hod‑ ně zchátralá místa. Zajímají mě i místa, o kterých vím, že se budou zanedlouho bourat. V tom případě má totiž smysl je ještě na poslední chvíli nafotit. Takto se mi podařilo zdokumentovat zahrádkář‑ skou kolonii ve Střešovicích, která již v současné době neexistuje, je tam vyús‑ tění tunelu Blanka. Zajímá mě i dokumen‑ tární stránka fotografie. Například jsem fotil v pražském Karlíně po záplavách. Paradoxní ale je, že doteď nejsou stavby, které jsem tehdy zdokumentoval, přesta‑ věné. Aktuálně jsem nafotil Invalidovnu,

moment 01 – 2013

kde se chystají změny, a dokumentuji přestavbu Národní třídy, kde má vyrůst komplex kanceláří. Focení si dopředu plánuji, vybírám si podle osvětlení, aby fotky měly atmosféru, na stejná místa se vracím i několikrát a vytvářím fotografické cykly. Letos takto plánuji návrat do Ostra‑ vy‑Vítkovic a okolí. O přírodě jako vašem dalším fotografickém tématu jsme ještě nemluvili. Co konkrétně vás na ní jako fotografa zajímá? Snažím se fotit přírodu takovou, jakou ji vidím já. Znamená to, že se nezamě‑ řuji jen na její krásu, ale i na devastaci. Příkladem je třeba Šumava, kde jsem fotil kůrovcovou zkázu, nebo povrchové uhelné doly na Mostecku. Preferujete pro focení nějaké roční období? Myslím, že nejkrásnější fotky vznikají na jaře a na podzim. Letos mi fotogra‑

Tenhle stylizovaný akt byl pořízen v hornickém skanzenu na Kladně. — Nikon D700 + 28‑70/2,8 — Najít netradiční záběr Karlova mostu je výzvou pro každého fotografa. — Nikon D700 + 70‑200/4

objektivem

moment 01 â&#x20AC;&#x201C; 2013

— „ Je mnoho míst, která jsme zaznamenali na fotkách a dnes jsou poničená nebo už vůbec neexistují. To je jedna z okolností, které mi dávají sílu fotit dál.“

Zátiší s pražskými mosty — Nikon D700 + 70-200/4

objektivem

Industriální komplex vysokých pecí v Ostravě skrývá zákoutí jako ze starých verneovek. — Nikon D700 + 14-24/2,8

fickou sezonu trochu oddálilo chladné počasí. V zimě samozřejmě nezahálím, také fotím, ale méně, a plánuji projekty na jaro, kdy je lepší počasí a vhodnější světelné podmínky. Letní pařáky také nejsou pro focení moc dobré, divila bys‑ te se, jak je vnitřek industriálních staveb rozpálený. Nejsem ten typ fotografa, který foťák nesundá z krku a má ho všude s sebou. Ve všední den chodím do práce, více fotím o víkendu a o dovo‑ lené, kterou si také podle focení občas přímo plánuji. Pokud byste měl sám sebe jako fotografa charakterizovat, co byste vyzdvihl? Fotka je okamžik, který nejde vrátit. Snažím se zachytit netradiční záběry a jde mi o to, aby každá fotka o něčem vypovídala. Aby nebyla jen plácnutím zá‑ věrky do prázdna. Kolikrát musíte stisknout spoušť, abyste měl jeden záběr podle svých představ? Dnes je to jednoduché, protože si mů‑ žete na digitálu záběr hned zkontrolovat. Ale i tak třeba ze stovky záběrů vyjde nakonec jedna fotka. Anebo se někdy stane, že nevyjde nic. Vybavujete si nějaký moment, který vám z focení zvlášť utkvěl?

moment 01– 2013

Mluvili jsme o Šumavě zdevastované kůrovcem. Tam vidíte obrovskou zni‑ čenou plochu lesa a jste bezmocní, ne‑ můžete tomu nijak zabránit, nemůžete přírodě pomoci. Další takové místo jsou povrchové uhelné doly na Mostecku. Fotíte od deseti let, je tedy váš fotoarchiv také tak trochu archivem vašeho života? Dá se to tak říci. Když si zpětně prohlí‑ žím svoje fotky, dobře vidím, jak jsem se nejen jako fotograf vyvíjel. Dobře je to vidět třeba při focení Prahy, protože k tomuto tématu jsem se v průběhu let vracel asi nejčastěji. Právě Prahu a přírodu jsem fotil už v deseti letech, i když nedokonalosti svých tehdejších fotek a začátečnickým chybám se už dnes spíše usmívám. Mimochodem, archivace je jedna ze slabin digitální fo‑ tografie, nikdo dnes pořádně neví, jak dlouho data vydrží a jak je bezpečně uchovávat. Při jaké činnosti kromě focení vás ještě můžeme potkat? Focení vyplňuje většinu mého volna. Ještě chodím rád po výstavách, nejen fotografických, a poslouchám hudbu. Obojí mě inspiruje. Mám hodně rád Zdeňka Buriana a Alfonse Muchu, má nejoblíbenější kapela je Pink Floyd. –

Photo © Toshiya Ogawa

Tokina AT-X 12–28 mm f4 PRO DX Ultraširokoúhlý profesionální objektiv pro D-SLR formátu DX s odolnou kovovou mechanickou konstrukcí otevírá nové úhly pohledu, a dá nový rozměr vašim fotografiím díky špičkové optické kvalitě.

EKG s.r.o., Gočárova 1105, 500 02 Hradec Králové 2 Tel.: 495 538 132, 495 534 577 • Fax: 495 530 117 E-mail: info@ekgfoto.cz • www.tokina.cz

projekt unesco

Kroměříž hanácké Athény

Komplex kroměřížského Arcibiskupského zámku a přilehlých zahrad Podzámecké a Květné představuje výjimečně zachovalý příklad středoevropského barokního sídla vysoké šlechty. Jako takový byl roku 1998 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. autor RNDr. Milena Blažková • foto Profimedia

Na počátku 12. století koupil olomoucký biskup Jan III. trhovou vesnici na břehu řeky Moravy, avšak až slovutný biskup Bruno z rodu hrabat Schaumburských, přítel krále Přemysla Otakara, zde zalo‑ žil kolegiátní chrám, zbudoval opevnění a prohlásil Kroměříž městem. Právě on proto bývá považován za zakladatele Kroměříže. Osvícený biskup budovatel Vypráví se, že když Karel II. Lichten‑ štejn ‑ Kastelkorn př išel roku 16 6 4 do Kroměříže zničené Švédy během třicetileté války, při pohledu ze zámec‑ ké věže hořce zaplakal. Patrně tehdy se rozhodl dodat sídlu olomouckých biskupů ten správný knížecí lesk, a že byl biskup zároveň i bohatým šlechti‑ cem, svému předsevzetí dostál na sto procent. Jako ctižádostivý příslušník pobělohorské šlechty, který vlastnil největší velkostatky a lesy na Moravě, využil své ekonomické zázemí pro sta‑ vební činnost v dějinách města i celé Moravy nevídanou. Lichtenštejn‑Kas‑ telkorn přestavěl zámek v honosné síd‑ lo, skromnou zámeckou zahradu pro‑ měnil v anglický park a za opravenými městskými hradbami nechal zbudovat skvostný barokní libosad, dnes známý jako Květná zahrada. To ale zdaleka nebylo všechno. Moc‑ ný biskup v Kroměříži založil mincovnu (olomoučtí biskupové v té době získali

moment 01 – 2013

právo razit vlastní mince), vybudoval městský vodovod a přinutil měšťany, aby nahradili slámu na svých střechách dřevěnými šindeli. Jako vzdělanec udr‑ žoval Karel II. Lichtenštejn‑Kastelkorn kontakty s umělci z celé Evropy, jejich prostřednictvím pak pronikala do zve‑ lebeného města kultura a umění. Na zámku založil osvícený biskup no‑ vou obrazárnu, zřídil kapelu o šestatři‑ ceti hudebnících, dokonce početnější, než měl tehdy pařížský dvůr, a hojně zval významné skladatele a hudebníky. Na trubku u něho hrál a kapelníka dělal Pavel Josef Vejvanovský, první český barokní skladatel ryze instrumentální hudby, na housle exceloval Heinrich Biber, jeden z nejrespektovanějších houslistů a skladatelů 17. století. V díle otce zakladatele pokračoval o století později biskup Leopold Eckgh. Ten nechal přebudovat požárem poni‑ čené vrchní zámecké prostory, přizval k výzdobě Lenního sálu vynikající výtvar‑ níky a rozšířil knihovnu, která uchováva‑ la tisíce svazků filozofické i teologické literatury včetně vzácných románských a gotických tisků. Kroměříž v Eckghově době platila za významné kulturní cent‑ rum, kterému právem náleží přezdívka hanácké Athény. Arcibiskupský zámek s Tizianem Původní kroměřížský středověký hrad ze 13. století prošel během historie

Květná zahrada, vrcholné dílo zahradního umění 17. století, v současné době jediný evropský doklad přechodu pozdně italské a zaalpské zahrady do francouzského barokního klasicistního stylu typu Versailles. Ke světovému dědictví UNESCO patří od roku 1998.

projekt unesco mnoha přestavbami až do finální podoby nejprve renesančního zámku a později barokní rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů. Mezi působivými interiéry vyniká zejména rokokový Sněmovní sál, nejkrásnější svého druhu v republice. Právě sem byl v bouřlivém roce 1848 z Vídně přenesen slavný Sněm národů jehož se zúčastnili Borovský, Palacký, Tyl, Rieger a další. Tento sál vypovídá o naší pohnuté historii i o vztahu maji‑ telů zámku k umění stejně jako rozsáhlá knihovna s 90 000 svazky, starými tisky a s hudebním archivem nebo vzácná ob‑ razárna Karla II. Lichtenštejna. Také v dnešní době žije zámek kul‑ turou. Milovníci výtvarného umění se v něm potkávají s obdivovateli zahradní architektury, najdete tu hudební badate‑ le i filmaře z celého světa (zázemí pro Oscary ověnčeného Amadea v Kromě‑ říži nalezl například Miloš Forman). Mi‑ mořádnou hodnotu má sbírka obrazů z doby od gotiky až po baroko nashro‑ mážděná církevními hodnostáři. Pod více než pěti sty obrazy v zámecké obra‑ zárně jsou podepsána slavná jména jako Lucas Cranach starší, Jan Brueghel, Anthonis van Dyck nebo Paolo Caliari zvaný Veronese. Nejcennějším obrazem na kroměřížském zámku ale zůstává slavný olej na plátně Apollo a Marsyas, dílo vůdčí postavy benátského umění 16. století Tiziana Vecelliho. V šedesá‑ tých letech minulého století byl odborně zrestaurován a poté vystaven v Lon‑ dýně, Washingtonu, Benátkách, Paříži, Madridu i jinde. Skvosty zahradní architektury Byly to však hlavně zámecké zahrady, Podzámecká a Květná, které přivedly Kroměříž na seznam světového kultur‑ ního dědictví UNESCO. Podzámecká, původně pouze užitková zahrada se štěpnicí a koutkem pro pěstování zeleni‑ ny a květin, nabyla počátkem 16. století podoby renesanční francouzské zahra‑ dy, ale jak se šířil rousseauovský roman‑ tický návrat k přírodě, přísně geometric‑ ký útvar se koncem 18. století rozvolnil. Nejdříve v anglický, později romantický a ještě později v přírodně krajinářský park, kterým je dodnes. Na ploše čty‑ řiašedesáti hektarů se střídají stromy cizokrajného původu s velkými travna‑ tými plochami, uměle navršené kopce s vyhloubenými jezírky a krajinu oživují menší architektonická dílka vznikající od počátku 19. století – fontány, sochy, můstky, kolonády. Za dobovou kuriozitu je považován Maxův dvůr, vzorové hos‑

moment 01 – 2013

podářské stavení, za jehož vzhledem empírového zámečku se skrývaly chlévy s kravami. Zahrada byla už tehdy otevře‑ ná veřejnosti, kdo jí prošel a dorazil až ke statku, mohl se občerstvit mlékem. Vejdi, hoste Nápis nad vchodem do Květné zahra‑ dy Ingredere hospes (Vejdi, hoste) zve k prohlídce míst kdysi nehostinných mokřin a neobdělávané půdy, která se díky úctyhodné práci architektů, zahrad‑ níků, umělců i obyčejných dělníků pro‑ měnila v nádhernou oázu klidu. Po vzoru

Pohled z Arcibiskupského zámku na prostorné kroměřížské náměstí, časté dějiště slavnostních přehlídek a hudebních festivalů. — Dominantami Květné zahrady jsou tzv. Rotunda, členěná v přízemním ochozu vchody a grottami s vodotrysky, a galerie Kolonáda vyzdobená ve výklencích sochami v nadživotní velikosti.

instalováno Foucaultovo kyvadlo, prak‑ tická ukázka otáčení Země kolem své osy, v zahradě nechybí ani velkoryse po‑ jatá dvojice skleníků. Nejznámější atrak‑ cí zůstává 244 metry dlouhá vyhlídková kolonáda proslavená efektem ozvěny – pokud na jednom konci galerie tiše pro‑ mluvíte, na druhém vás zřetelně uslyší. Zábavná připomínka staré báje o nymfě Echo, která z neopětované lásky bloudila po krajině, hubla, průsvitněla, až z ní na‑ konec zbyl jenom hlas. Ve skutečnosti celé to kouzlo působí niky, původně zdo‑ bené sochami a fontánami. Libosad čili Květná zahrada si zachoval svou podobu ze 17. století, přečkal baro‑ ko, rokoko i časy pozdější, pouze dožilé dřeviny museli zahradníci nahrazovat no‑ vými. Dendrologové odhadují, že k po‑ dobné obměně došlo dodnes pětkrát. Zahrada představuje vrcholné dílo evrop‑ ského zahradního umění 17. století.

Výhled na celou Květnou zahradu z ochozu kolonády umožňuje návštěvníkům utvořit si představu o unikátním projektu proslulém spojením zahradní architektury, sochařství a malířství.

italské renesance tady během deseti let za tehdy neuvěřitelně vysokou částku 75 000 zlatých biskup Karel II. vystavěl svůj libosad, který i v současné době platí za výjimečný doklad zahradního ma‑ nýrismu. Cesty všemi možnými směry pro‑ tínají na ploše deseti hektarů Květnou zahradu do úhledně uspořádaných geo metrických formací, jež doplňují altány, kašny, vodotrysky, umělé Jahodové ko‑ pečky se serpentinami, Králičí kopeček, bažantnice, keřový labyrint. V ústřední Rotundě je pro potěšení i vzdělávání

Pozvání do Kroměříže Současná třicetitisícová Kroměříž ne‑ zůstává svému kulturnímu odkazu nic dlužna, její památky patří k nejnavštěvo‑ vanějším. Městské pamětihodnosti spo‑ juje turistická trasa UNESCO s originál‑ ním označením zabudovaným ve dlažbě, které vás provede od hlavního vstupu do Podzámecké zahrady skrz dochovanou městskou bránu dál k Arcibiskupskému zámku, Pilařovou ulicí kolem kostelů sv. Mořice a sv. Jana Křtitele na Masarykovo náměstí až k bráně do Květné zahrady. K městu patří neodmyslitelně hud‑ ba – nejen kvůli hudebním školám a pě‑ veckým sborům, ale především díky festivalům, přehlídkám kapel a častým slavnostem. Zvlášť letos, v roce 750. vý‑ ročí města, je určitě na co se těšit (po‑ drobnosti o dění ve městě hledejte na www.mesto‑kromeriz.cz). Ve městě působí Národní centrum za‑ hradní kultury, několik přidružených škol UNESCO, své místo tu nalezla také stálá výstava místního rodáka Maxe Švabin‑ ského. Na poli vzdělávání, kultury a péče o památky se již přes dvě desítky let an‑ gažuje Klub UNESCO Kroměříž, iniciátor zápisu na seznam světového dědictví, zakladatel červnové tradice Dnů zahrad a zámku plných hudby, zpěvu, výstav, řemeslných jarmarků a letního festiva‑ lu Hudba v zahradách a zámku. Přijeďte se nakonec sami přesvědčit, jak krásné a kulturní město Kroměříž je. – — Centrum FotoŠkoda je dlouholetým partnerem projektu Poznej světové dědictví UNESCO. www.unesco‑mediain.cz

téma

HDR Svět ve veselých barvách Nervy, trpělivost a chuť vidět svět v mnohem veselejších barvách. To jsou podle ostříleného fotografa Petra Jana Juračky základní předpoklady k tomu, abyste dělali dobré HDR fotografie. Snímky, u kterých dáte vale přepalům a setřete rozdíly mezi světlými a tmavými místy. Cesta HDR fotografie je ale složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. autor Petr Holeček foto Petr Jan Juračka, Profimedia.cz

téma

áte už techniku focení dokonale zvládnutou, ale chcete víc? Fotografové se často snaží zachytit scénu tak, jak to umí je‑ jich oko. Jenže ono to tak jednoduše nejde. Digitály mají nevýho‑ du v tom, že jejich digitální CCD nebo CMOS snímače mají omezený dynamic‑ ký rozsah úrovní jasu. V praxi to znáte na starých známých přepalech. Nejlépe jsou na tom zrcadlovky s většími sen‑ zory ve velikosti kinofilmu 24 × 36 mm (fullframy), ale filmu se v tomto ohle‑ du stejně nevyrovnají. Pokud má tedy scéna větší dynamický rozsah, než jaký zvládne fotoaparát, musí si fotograf vy‑ brat. Buď obětuje kresbu ve světlech a ve stínech, nebo si zkusí poradit na‑ výšením dynamického rozsahu fotoapa‑ rátu – použije techniku HDR (High Dy‑ namic Range neboli vysoký dynamický rozsah). Zkrotíte i východ slunce „HDR pomůže fotografovi zachytit scé‑ nu s vysokým dynamickým rozsahem, kde je velký rozdíl mezi světlými a tma‑ vými oblastmi. Typicky třeba za východu slunce, to je totiž sama o sobě brutální situace a mnohdy na ní pohoří i ostříle‑ ní fotografičtí bardi,“ říká fotograf Petr Jan Juračka, který v Centru FotoŠkoda vede kurzy focení HDR a který získal za své snímky řadu mezinárodních cen. Princip HDR je jednoduchý: sloučí víc fotek s různou expozicí do jedné finální. Rozsah pak překoná dynamiku osmi clo‑ nových čísel i nejlepšího fullframového snímače. Má to ale jeden háček. Touto technikou není možné fotografovat jaké‑ koliv pohybující se objekty. „Je potřeba fotit z pevného stativu. Pro začátek si vypněte i automatické ostření a foto‑ grafujte do RAW s odstupem 1–2 EV. Vše ostatní jsou již prkotiny a nemáte na tom vlastně moc co zkazit,“ radí Ju‑ račka. Vzápětí dodává, že samozřejmě existuje spousta dalších triků a tipů, jak fotit ještě lepší HDR. Chcete‑li se je na‑ učit, stačí přijít na jeden z jeho worksho‑ pů v Centru FotoŠkoda.

moment 01 – 2013

co je potřeba na hdr hrátky DSLR Nejvhodnější jsou zrcadlovky či kompakty s možností záznamů fotografií do formátu RAW, který je pro vlastní HDR fotku zásadní. SOFTWARE Pomocí softwaru různě exponované snímky složíte. Jako základ si vystačíte s Lightroomem či Photoshopem, pak sáhnete například po Photomatixu. STATIV Základem jsou tripody – trojnožky. Ty se ještě mohou lišit počtem segmentů teleskopických nohou. Lze je použít od focení architektury až po krajinářskou fotku.

— Nebojte se experimentovat. S HDR nebude problém udělat noční fotografie s prokreslenými světly i stíny.

téma

Bez trpělivosti si ani necvaknete Velmi kvalitní HDR lezou i z nečekaně jednoduchých fotoaparátů. Obecně nej‑ vhodnější jsou ale jakékoli zrcadlovky či kompakty s možností záznamů fotogra‑ fií do formátu RAW, který je pro vlastní HDR zásadní. „Použít lze samozřejmě i JPG, ale výsledky jsou pak obvykle mnohem méně přesvědčivé. Doporučit tak nějaký konkrétní model fotoaparátu by rozhodně nebylo korektní,“ říká Petr Jan Juračka s tím, že nejdůležitější při pořizování HDR fotek je hlavně trpěli‑ vost. Vedle ní a fotoaparátu pak budete potřebovat také software, kterým různě exponované snímky složíte dohromady. „Někdy si vystačíte jen s Lightroomem

—P rincip HDR je jednoduchý: sloučí se víc fotek s různou expozicí do jedné finální. či Photoshopem, jindy budete muset sáhnout po specializovaném programu, jako je třeba můj oblíbený Photoma‑ tix. A také potřebujete chuť vidět svět v mnohem veselejších barvách než zbytek populace,“ směje se Juračka. S úspěšným zvládnutím HDR techniky tedy úzce souvisí zpracování RAW sou‑ borů. „Nejlépe byste měli generovat 16bitové snímky do formátu TIFF. Ruční skládání dílčích snímků konvertovaných z RAW v Adobe Photoshopu je sice složitější, ale dává přirozenější výsledky s mnohem větší kontrolou nad celým procesem. Výhodou je i to, že takto lze zcela obejít ztrátu ostrosti vznikající při skládání dílčích snímků a z větší části i omezení týkající se pohybujících se ob‑ jektů. Snímat dílčí fotky ale musíte vždy ze stativu,“ radí Jaroslav Horák, další fo‑ tograf, kterému je tato technika blízká. Skládání HDR fotografie v jakémkoliv softwaru je ale docela náročná věc, jež by vydala na samostatný článek. Vyža‑ duje to určitou praxi a trochu hlubší zna‑ losti daného programu, takže se hlavně ze začátku obrňte trpělivostí a počítejte s tím, že vám bude chvíli trvat, než se to naučíte.

moment 01 – 2013

Jak na HDR portréty Focení portrétů je zajímavou kapitolou HDR fotografie. Používá se pro zdůraznění vrásek a textury pleti, vytvoří se zdání skutečného zašpinění, stáří a hmoty. Zdůrazněním světel a stínů fotograf dosáhne umocnění hrubého, ošumělého, unaveného nebo opotřebovaného vzhledu portrétu. Focení HDR portrétů probíhá podobně jako u jiných HDR fotek, lepší bude práce ve studiu. Nehýbejte se stativem ani netlumte světlo. Jestliže má váš fotoaparát funkci bracketing, je její použití pro tyto účely ideální.

— Určitě použijte externí spoušť. A donuťte modelku, aby se nehýbala. Program bracketing posune expozici za vás.

téma

— H lavním důvodem využívání HDR byla, je a stále bude snaha o zachycení světa realističtějším způsobem, než je to možné pomocí jiných metod. Skalních příznivců je málo První fotografie, kterou lze podle P. J. Juračky prohlásit za HDR, byl snímek moře a oblohy technického hračičky Gustava Le Graye. Ten ho pomocí dvou různě exponovaných fotopapírů pořídil již v roce 1850. Trvalo ale dalších sto let, než se HDR fotografie dočkala tro‑ chu větší slávy v podobě titulní stránky časopisu Life. Objevila se na ní foto‑ grafie Charlese Wyckoffa zachycující průběh jaderných experimentů na Mar‑ shallových ostrovech po druhé světové válce. Ani potom se ale z HDR nestala vyloženě masově rozšířená fotografic‑ ká metoda. „Jsou taková krátkodobá mainstreamová období, ale je fakt, že skalních příznivců je skutečně málo. Hodně lidí tuto techniku zkusí, ale za‑ nevřou na ni, když se jim opakovaně nedaří docílit přesvědčivých výsledků,“ vysvětluje Juračka, který na HDR nedá dopustit. „Kolik jsem udělal HDR fotek, to už nikdo nikdy nespočítá… Hlavním důvodem byla, je a stále bude snaha o zachycení světa realističtějším způ‑ sobem, než je to možné pomocí jiných metod. ‚Wow efekt‘ mám už za sebou a snažím se HDR používat racionálně jen v těch případech, kdy nemohu ký‑ ženého efektu docílit jiným způsobem.“ Vnořit se do prostoru S technikou pracují i různí umělci. Napří‑ klad česká fotografka Věra Stuchelová použila HDR ve svém cyklu Hyperre‑ ality. Pracuje v něm s neukončeností a fragmentací prostoru, příběhu a času, když zobrazuje hyperrealistickým způso‑ bem obyčejná a záměrně banální místa, jako je třeba obsah lednice. „Umožňu‑ je mi to vnořit se do prostoru a jeho detailů. HDR neobvyklým způsobem zobrazení umocňuje kontrast banality

moment 01 – 2013

a každodennosti. Vyzdvihuje materiál‑ nost takovým způsobem, že se stává až nemateriální,“ říká o svých fotkách autorka. Těm, kteří to chtějí s HDR zku‑ sit, může pomoci druhé aktualizované vydání příručky Velká kniha HDR foto‑ grafie, které vyšlo v březnu. Knihu vydal Computer Press, má 224 stran, je plno‑ barevná a v příloze má DVD s pěti video‑ návody a deseti programy včetně HDR generátoru Photomatix Pro a freewaru Picturenaut. –

Vidíte ty barvy? Normální technikou byste jich nikdy nedocílili. HDR vyčaruje z temné katedrály místo, kde by mohli mít sraz třeba příznivci hnutí hippies.

jak na hdr

1 2

Pro začátek vypněte automatické ostření a fotografujte do RAW s odstupem 1–2 EV.

Expoziční bracketing se dá použít, když se na scéně nevyskytuje extrémní rozsah jasů. Umožňuje nastavit pro tři expozice rozsah čtyř až šesti expozičních kroků. Změřte si nejkratší a nejdelší expozici na scéně a udělejte zkušební snímky.

Použijete-li expoziční bracketing, nemusíte se foťáku dotýkat a také dílčí fotografie můžete udělat rychle po sobě. Je to také dobrý způsob, jak vyzrát na vítr, který scénu dynamicky mění.

Pokud nastavujete expoziční časy ručně a nepoužíváte expoziční bracketing, musíte se aparátu dotýkat jen velmi opatrně, aby se nepohnul. Velmi důležitý je pevný stativ.

Neměňte clonu, má vliv na hloubku ostrosti! Dílčí snímky musíte fotografovat všechny se stejnou clonou a měníte pouze expoziční čas.

Russelův ledovec Klasická ukázka velmi silného dynamického rozsahu, který není zachytitelný v jednom snímku – ledovec ve stínu vs. prudké slunce. – Snímáno jako bracketingová série 9 expozic při cloně 22. Takto vysokou clonu jsem za cenu mírně nižší kresby objektivu zvolil pro vytvoření charakteristické „hvězdičky“. Ruční prolnutí různě exponovaných fotografií namísto HDR zde nepřicházelo v úvahu kvůli členitému horizontu ledovce a ostrému kontrastu. Všechna zde přiložená HDR jsem složil v softwaru Photomatix od HDRsoft pomocí algoritmů Tone Mapping & Exposure Fusion. – Foto: Petr Jan Juračka

Je nezbytné vypnout automatické ostření. Autofokus při každém namáčknutí spouště mírně pohne s optikou objektivu.

Pokud má objektiv systém optické stabilizace, musíte ho také vypnout. Při zapnuté stabilizaci dochází k malým změnám polohy optických členů objektivu a to by vedlo k nepřesnostem při spasování dílčích snímků.

U většiny HDR fotografií vystačíte se třemi snímky. Pouze v případě extrémního rozsahu jasů použijete pět expozic a jen zcela výjimečně to může být více.

téma

Lidem se po mých kurzech kouří z hlavy Když se Petr Jan Juračka narodil, lékaři u něj objevili skrytou oční vadu. Díky rodičům a péči doktorů ale neoslepl. Naopak – mnoho lidí mu dnes závidí „dobré oko“.

Z doktoranda Přírodovědecké fakulty UK Petra Jana Juračky je nejen úspěš‑ ný hydrobiolog, ale i výjimečný fotograf. Svému koníčku se přitom naplno začal věnovat právě až na studiích. „Pořádně se to rozjelo, když jsem si potřeboval na‑ fotit preparáty dosud nepopsaného živo‑ čišného druhu,“ vysvětluje, jak se dostal k fotografování mikrosvěta. Ale nefotí jen přírodu pod mikroskopem. Osmadva‑ cetiletý nikonista spolupracuje i s praž‑ skou zoologickou zahradou, pro kterou zaznamenal stěhování koní Převalského do Mongolska nebo život goril nížinných. Kromě vlastního focení také Petr Jan vede několik fotokurzů a worksho‑ pů. Jeden přímo na fakultě, čtyři až šest ročně pak pořádá ve spolupráci s Centrem FotoŠkoda v Národním par‑ ku České Švýcarsko. Přímo na HDR je zaměřen kurz Jak na HDR fotografie. Trvá pět a půl hodiny, stojí 1990 Kč a přihlásit se do něj můžete přes web www.fotoskoda.cz. „Je mi velkou ctí být jednou z oficiálních tváří Centra Fo‑ toŠkoda,“ říká Juračka. Vlastní koncept kurzu není podle něj zaměřen pouze na problematiku „tone mappingu“, cí‑ lem je také seznámit účastníky s obec‑ nými principy fotografování vysoce kontrastních scén (jako východ slunce nad krajinou, street fotografie za plné‑ ho světla či například interiéry budov s průhledy ven). Účastníci kurzů tak od‑ cházejí s obecnějšími poznatky o světě dynamického kontrastu i se zkušenost‑ mi se zpracováním různě exponovaných fotografií – ať už pomocí metod HDR,

moment 01 – 2013

ručního prolnutí vrstev či lokálních úprav těžících ze všech výhod formátu RAW. „Lidem se po kurzu celkem kouří z hla‑ vy,“ usmívá se Juračka. „Měl jsem neustále potřebu dostávat do fotek maximum obrazových informa‑ cí. Začal jsem tak, že jsem fotografie exponoval s různými manuálními expo‑ zicemi a pak je ručně skládal. Říkal jsem si, že to vypadá dobře a že by to chtělo nějak zautomatizovat vlastním progra‑ mem. Až tehdy jsem zjistil, že již několik let po internetu kolují automaticky slo‑ žené snímky a že se tomu dokonce už nějak říká – totiž HDR,“ vzpomíná Petr Jan na své začátky. Za největší úspěch, alespoň co se HDR focení týká, stejně ale nakonec považuje okamžik, kdy se jedno jeho hádéerko líbilo manželce. Ona prý totiž tyhle fotky jinak vůbec nemá ráda. –

Petr Jan Juračka * 1985 — Je vědeckým pracovníkem a postgraduálním studentem katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, jedním z fotografů Zoo Praha a zároveň lektorem fotografických workshopů v Českém Švýcarsku, které jsou pořádány ve spolupráci s Centrem FotoŠkoda. Vedle HDR je také specialistou na vědeckou mikrofotografii, za niž již také získal několik mezinárodních ocenění, mezi nimiž nechybí ani zlatá medaile z jedné z nejprestižnějších fotografických soutěží světa – International Photography Awards USA. Talentovaný český fotograf zde zabodoval v kategorii mikro sérií fotografií motýlích křídel. — petr.juracka.eu

01 Zřícenina hradu Čap, Kokořínsko, 9. března 2010 Na první pohled nenápadná, avšak vysoce kontrastní scéna s přímým protisvětlem, členitým horizontem a borovicí v popředí. Bez techniky HDR by byl autor ztracen, protože jde o expoziční rozsah přesahující 10 EV. — 02 Zlatý vrch, České Švýcarsko, 15. května 2009 S moderními čipy by se tahle scéna dala zachytit i bez HDR technik. Snímek však byl pořízen starším Nikonem D70 s čipem, jehož dynamický rozsah byl velmi omezený. HDR tak výrazně pomohlo k prokreslení stínů i světel. — 03 Kostel sv. Martina, Holice, 3. srpna 2010 Typická ukázka úmyslně přehnaného tone mappingu, kdy dochází až k tzv. omalovánkovému efektu. Byť do krajiny tento typ HDR jistě nepatří, v interiérech může mnohdy podpořit potemnělou náladu.

SOUTĚŽ

FOTO-VIZE VÝSLEDKY SOUTĚŽE

– Miroslav Pavelka

Verdikt porotce U fotek je to stejné jako u vtipu. Jakmile ho musíte vysvětlovat, není to dobrý vtip. Fotka ke mně musí mluvit, něco sdělovat, probouzet pocity. Taky je důležité, aby neříkala „Tady jsem byl“, ale „Tady jsi měl být!“. Strašně se mi líbí práce se scénou a využití zábradlí v kompozici finálního snímku. Hodně lidí by to pojalo jako něco, co ruší výsledek. Autor to vzal jako výzvu a vyplatilo se! Skvěle působí kontrast mezi studenými a teplými barvami, velmi dobrá je práce s hloubkou ostrosti. – Jan Jílek, Centrum FotoŠkoda

moment 01 – 2013

DALŠÍ OCENĚNÉ SNÍMKY

Bohatě mi stačí blízké okolí Miroslav Pavelka Jedenapadesátiletý konstruktér z Vysočiny začal fotit ještě na střední škole ruským dálkoměrným fotoaparátem FED. Zaměřoval se především na lidi, svým objektivem nejčastěji snímal obyčejný život sousedů z rodné vesnice. Před deseti lety přesedlal z analogu na digitál, díky čemuž se zásadně změnila technická kvalita jeho fotek. Sám ale říká, že mu připadá, že vyprchalo kouzlo černobílé, jemně neostré klasické fotografie. Současná obliba lomografie je podle něj návratem k jisté nedokonalosti, která je příjemná pro oko.

– Michal Kašpařík

– David Vráblík

Kdy, kde a za jakých okolností vítězná fotografie vznikla? Zimní odpoledne jsem vyfotografoval na obyčejné vycházce kolem malého nádraží. Zaujalo mě to staré kolo sloužící opravdu jako dopravní prostředek pro nádražáka, prázdný vagon osobáku čekající na cestu‑ jící a mrazivá atmosféra. Čím jste fotil a jak jste snímek dále upravoval? Nikonem D3100 s objektivem 18‑105mm jsem udělal asi třicet záběrů z různých úhlů. Nastavil jsem vyšší ISO, aby mi vyšel kratší čas. Doma jsem zábě‑ ry vytřídil a v Zoner Photo Studiu 15 jsem přidal kon‑ trast a sytost. Potom jsem použil mapování tonality, upravil barvy a nakonec přidal jemně vinětaci. Udě‑ lal jsem šestnáct verzí počítačových úprav a vybral jsem tu nejstudenější, která podle mě nejlépe do‑ kresluje tu vlezlou zimu onoho zimního odpoledne.

– Vítězslav Říha

Na jakém fotografickém projektu právě pracujete? Společně se syny fotografujeme reportáže pro naše webové stránky. Je to dlouhodobý projekt, na kte‑ rém se učíme zvládnout celý proces reportáže od sa‑ motného fotografování přes selekci až po konečnou úpravu fotografií a jejich prezentaci na webu. Jaká témata vás ve vaší fotografické tvorbě nejvíc baví? Rád fotografuji lidi, ale není to právě jednoduchý žánr a reakce lidí jsou v dnešní době často negativní. Pokud se však zadaří, tak to stojí za tu námahu a od‑ měnou jsou dokumenty, které mohou být zajímavé i po dlouhé době. Kam byste se v budoucnu rád s foťákem vypravil a co byste tam rád fotil? Nelákají mě fotografické expedice do atraktivních míst. Bohatě mi stačí blízké okolí, kde se dá najít do‑ statek námětů. Rád bych pořídil větší sérii fotografií z klasické továrny, kde je často neobvyklé osvětlení, spousta detailů a zajímaví lidé. –

– Václav Petřík

Nová soutěž Další kolo soutěže se tentokrát bude týkat HDR fotografií. Vytvářet fotky s vysokým dynamickým rozsahem je sice docela pracné, pokud jste si s tím už ale tu práci dali, byla by škoda nepodělit se o výsledek s ostatními. Nahrajte svůj příspěvek na stránky FOTO-VIZE www.foto-vize.cz a počkejte si na vyhlášení výsledků. Stránky FOTO-VIZE fungují jako interaktivní komunitní web, kde mohou fanoušci fotografování prezentovat své výtvory, navzájem si je hodnotit a získávat také komentáře od profesionálů z Centra FotoŠkoda.

na cestě

Jde o čas. Některým lidem se nechce čekat dlouhé hodiny ve frontě, a tak se snaží předběhnout ostatní přes střechu klece. —

moment 01 – 2013

Martin Holík

Od nevěst na demonstrace Fotografii sice stále ještě studuje, už nyní je ale za ním spousta výborných reportážních fotek z celého světa. Je na nich vidět, že autor umí skvěle vystihnout atmosféru, ať už jde o demonstraci v Izraeli nebo třeba o život v romských osadách na východě Slovenska. Za své snímky posbíral Holík nejrůznější ocenění, tím nejvýznamnějším je cena Czech Press Photo za reportážní snímek. autor Michala Komrsková, MF Dnes foto Martin Holík

Jak napadne mladého kluka z Olomouce, že si vyjede fotit do pásma Gazy? Je v tom mladická krvelačnost, touha po dobrodružství, nebo jistota, že si kromě zajímavých snímků přivezete mimořádné zážitky? Ten mladý kluk jel původně fotit mladé boxery, kluky, kteří bojují na ulici… Jenže mi to nevyšlo, nedostal jsem povolení. Pohyboval jsem se v Palestině a dostal možnost chvíli žít v táboře s rodinami teroristů. Snažil jsem se s nimi mluvit a současně jsem udělal i pár snímků… Zkrátka jsem jen využil jinou šanci, která se nabízela. Rodiny teroristů mají vlastní tábor? Ano, jmenuje se Shuafat camp. Žijí tam arabské rodiny vystěhované z Izraele, jejichž synové jsou odsouzeni buď za teroristické činy, nebo za napomáhání k nim. Ti kluci často dostali i několikanásobné doživotí, třeba na tři sta šedesát let. Přitom jejich rodiny se na ně dívají jako na hrdiny. Mluvil jste i s jejich matkami. Arabské ženy jsou obecně uzavřené a neumím si představit, že k cizím mužům by byly sdílné. Jak jste se s nimi domluvil? To bylo těžké. Je tam spousta rodin, ale málokdo s vámi chce řešit svůj život. Měl jsem štěstí, že jsem měl od správce campu přidělenou učitelku, angličtinářku, a taky jednoho pána, který nás po rodinách provázel. Nakonec se to povedlo. Chtěl jsem tam taky fotit v jejich nemocnici, kde ležela holčička, která neměla nohy. Nechtěl jsem ji fotit z nějakých „krvelačných“ důvodů, ale proto, aby se o tom dozvěděl svět. Do té nemocnice jsme se sice dostali, ale pak se tam najednou objevili vojáci a odvezli mě k výslechu. Jak dlouho výslech trval a co jste vlastně provedl? Strávil jsem u výslechu téměř celý den. Bylo to ráno kolem deváté hodiny a pustili mě večer, až

kolem osmé hodiny. Bylo to docela strašidelné, protože na mě nejdřív mluvili jenom arabsky. Nejspíš si mysleli, že pomáhám druhé straně, že jsem taky terorista… Až když pochopili, jak se věci mají, dostal jsem překladatele a výslech probíhal v angličtině. Zabavili mi karty, které jsem měl ve fotoaparátu, naštěstí to byly jiné, než na kterých jsem měl předchozí snímky. Co se člověku, kterého na takovém místě zatknou vojáci, vyslýchají jej v arabštině a on jen matně tuší, oč ve skutečnosti jde, honí hlavou? Ze začátku jsem si myslel, že je to legrace, že se mi jako „zápaďákovi“ nemůže nic stát, ale po hodině, kdy na mě mluvili arabsky, jsem začínal mít opravdu nahnáno. Pustili mě s tím, že mi důrazně, velmi důrazně řekli, že už tam nemám chodit, a že kdyby se to opakovalo, dostanu do pasu razítko „nežádoucí“. Jak jste vlastně vnímal lidi, kteří v těch táborech žijí? Ono je to složitější, já je hlavně nemůžu soudit… Když tam přijedete, vidíte, že na všem z toho, co se říká, je něco pravdy. Jejich synové určitě spáchali hrozné činy, avšak ty rodiny, co jsou tam zavřené, o nich nemluví jako o zločincích, pro ně jsou to partyzáni. Do rodiny, kde jsem byl, patřil syn, mimochodem odsouzený na doživotí, který sám nebyl tím, kdo zabíjel, ale tím, kdo řídil auto, které skutečné vrahy vezlo. A tahle rodina měla doma jejich plakáty… Vlastně to byl takový hrdinský kalendář s portréty kluků se zbraněmi. Napadlo vás někdy během té cesty, že se třeba nemusíte vrátit živý? Nic takového jsem si nepřipouštěl, Izrael je přece bezpečná země. Kontroly jsou naprosto všude, dokonce i když jdete do nějakého většího

na cestě

moment 01 – 2013

01 V Hebronu to vře a konflikty mezi Palestinci a izraelskými vojáky tu jsou na denním pořádku. Titulní strany novin proto často plní fotografie zastřelených demonstrantů. — 02 Shuafat camp, kde žijí Palestinci, je od židovských osad oddělen vysokou zdí, která se táhne téměř celým Izraelem. — 03 Matka ukazuje portrét svého syna, který je obviněn z terorismu a odsouzen k několikanásobnému doživotí. Pro Izraelce je to terorista, pro Palestince partyzán.

supermarketu, kontrolují vám tašku, všude jsou rentgenové rámy, bezpečnostní kontroly jsou třeba i v autobusech nebo na letištích. Máte chuť se do Izraele vracet? Rozhodně. Je to zajímavá země nejen z hlediska kulturních památek. Pokud vás zajímá historie, zajímá vás i Izrael. Jak na vás při vašich cestách reagovali ať Arabové, nebo Izraelci, když jste řekl, že pocházíte z České republiky? Arabové i Izraelci mají Čechy rádi. Když jsem jim řekl, že jsem Čech, mluvili o našich letadlech, o tom, že jsme jim pomohli… Otevíralo mi to dveře. Třeba i ta nemocnice, v níž jsem chvíli fotil, byla částečně dotovaná Českou republikou. Jsou v pohodě, předvádějí se spíš na demonstracích. A jak vy jako člověk z naprosto odlišného kulturního prostředí chápete ty „kluky“? Jsou to podle vás teroristé, nebo hrdinové? Samozřejmě je tam i skupina lidí, konkrétně v Gaze, kteří jsou fanatici, ale v případě Palestinců je to spíš než co jiného řetězová reakce. Jeden ze synů něco provede, zavřou ho. Rodina se přestěhuje do campu a jeden z bratrů má pocit, že zavřeného bratra musí pomstít, a něco provede. Následuje další bratr, který chce po-

mstít předchozí dva… A ano, současně všichni bojují za svobodu. Máte nějakou ochranku, nebo se pohybujete po vlastní ose a spoléháte na štěstí? Na ochranku nemám peníze, spoléhám se kromě štěstí i na to, že turistům tam moc nebezpečí nehrozí, pokud samozřejmě chodíte po památkách a nepohybujete se po demonstracích nebo zaminovaných územích. Ale potkal jsem tam jednu Češku, která tam žila nelegálně. Byla to levicová aktivistka a dostali ji na jedné demonstraci. Přejeli ji bagrem. Nezabili ji, ale zranili. Druhá vaše významná série z téhle oblasti světa je Israel – West Bank Barrier, tedy několik set kilometrů dlouhé zdi mezi Izraelem a Palestinou. Jak je pro Evropana složité mezi oběma stranami putovat? Turisté jsou ti šťastnější, stojí v druhé, rychlejší frontě. Pak je tam ještě jedna pro domácí a jedna pro automobily. Přes den to tak strašné není, protože ten největší provoz se odehrává ráno. Jezdí se totiž do práce. Před začátkem stavby zdi měli místní obchody tam, kam se dnes musejí složitě dostávat právě přes tyhle check pointy. Vzniká tam napětí ve chvílích, kdy se třeba střídají služby a na hodinu zavřou. To chce každý rychle stihnout projít před pauzou. Turistu jen prošacují, projde rentgenem, ukáže pas.

na cestě

Angara, v místech plánované výstavby páté vodní elektrárny, 2009

moment 01 – 2013

02 01 Nenávist vůči Izraeli vyjadřují Palestinci i prostřednictvím graffiti, na které narazíte téměř všude, i u check pointů. — 02 Na demonstracích se izraelští vojáci s Palestinci moc nepářou. Z vodního děla kropí dav močůvkou, pak přijdou na řadu gumové projektily a plyn. — 03 Většina osad v Izraeli je chráněna proti Palestincům. Výjimkou je Hebron, kde jsou ulice chráněny proti židovským radikálům, kteří na Palestince hází ze svých oken kameny.

na cestě

Nechali vás fotit? Ta fronta při čekání „na druhou stranu“ pro ně jistě není úplně komfortní situací… Záleží na lidech. Někdo to vnímal tak, že se lidé ve světě díky reportáži dozvědí, co zde musejí absolvovat každé ráno cestou do práce, jiní mi nadávali, ať toho nechám. A další o tom třeba vůbec nevěděli. Ale příjemná nálada tam nepanuje. Co pro vás bylo při cestách nejsložitější? Jakkoli je všudypřítomná kontrola jistě k užitku, pak už mi vadily všechny ty byrokratické restrikce. Každý den strávíte spoustu času, hodiny, na kontrolních stanovištích. I při odletu, na který se chodí o šest hodin dříve, čekáte v dlouhých frontách. Chodí tam ženy, které si jednotlivé lidi prohlížejí a dávají jim samolepky, podle kterých vás třídí k dalším kontrolám. Všude procházíte rentgenovými rámy, pořád vám někdo vysypává batoh nebo musíte na další pohovor… Jednou jsem si vezl vodní dýmku a na rentgenu vypadala jako nůž. Takže jsem musel všechno vyskládat. Nebylo to příjemné, přesto je Izrael krásná země. Pokud se to dá oddělit, pojedete tam příště jako turista, nebo jako reportér? Nedá se to oddělit, aspoň já to neumím. Jsou místa, která jsou vyloženě turistická, ale teď bych tam chtěl jet v září. Bude tam tou dobou židovský svátek Den smíření, při kterém se obětují slepice a kuřata a Židé pak těmi podříznutými kuřaty točí nad hlavou. Zní to krvavě, ale v podstatě jde o obětování drůbeže potřebným.

moment 01 – 2013

Co na vaše cesty říká rodina? Vymlouvá vám to, nebo vám maminka udělá křížek na čelo, abyste se v pořádku vrátil? Oni se s tím asi už naučili žít. Dřív jsem jezdil fotit do cikánských osad na východním Slovensku, to pro ně byl asi trénink. Ne že by tam člověku hrozilo něco jiného než žloutenka nebo že ho pokouše toulavý pes, ale jednou se mi tam stalo, že jsem přišel do vesnice na pozvání jedné obyvatelky, prý ať jí nafotím rodinu. Jenže zbytek vesnice mě nečekal, a když se v noci opilí začali domlouvat, jak mě okradou, nečekal jsem na konflikt a odešel radši pryč. V kontextu vašich reportáží mi připadá skoro úsměvné, že se živíte jako svatební fotograf. Když fotíte nevěstu pod stromem v zámecké zahradě, proběhne vám někdy hlavou vzpomínka na to, co všechno jste měl už před objektivem? To vám připadá úsměvné úplně mylně, svatební fotografie je pěkně těžký obor! Na reportáži prostě fotíte, fotíte a vždycky uděláte nějaký snímek, který dokáže přinést výpověď. Kdežto na svatbě se nic neopakuje. Fotí se celý den. Všechny situace se stanou přesně jednou. Polibek se neodehraje znovu ani nic z oslavy nenasimulujete. Musíte být ve střehu a dobře připravený. Rozhodně nejsem jediný fotograf, který dělá kromě vážných věcí i svatby. A s jistou nadsázkou říkám, že svatby jsou ve skutečnosti dobrá přípravka na ty další reportáže. –

S blížícím se ránem jsou lidé ve frontách u check pointu víc a víc nervózní, emoce sílí a přibývá agresivity a touhy dostat se dopředu. —

MARTIN HOLÍK * 1985, Přerov — Studuje Institut tvůrčí fotografie v Opavě, věnuje se hlavně reportážní fotografii a dokumentu. Fotil mimo jiné v Izraeli, Palestině, Albánii, je držitelem ceny Czech Press Photo v kategorii reportáž. Od roku 2008 má autorské výstavy doma i v zahraničí. — www.martinholik.com

4x čištění čipu v ceně 2 000 Kč

ZDARMA!

JSEM NA PRAVÉM MÍSTĚ

JSEM NOVÝ NIKON D7100. Jsem fotografování bez hranic. Přináším úchvatné záběry díky snímači 24,1 Mpx a profesionálnímu autofokusu s 51 ostřícími body. Díky crop faktoru 1,3x rozšiřuji možnosti formátu DX. To vše se pojí ve vysoce odolném a kompaktním těle, které odolá každému počasí. Nabízím skvělý výkon za každých okolností. Jsem pro všechny odvážlivce, kteří překračují hranice. JSEM NIKON www.nikon.cz

kam vyrazit

VÝSTAVY které by vám neměly utéct

Vnitřní okruh v současné české fotografii Carlos Relvas Objekty věčnosti 23. 5.–15. 9. 2013, Malá galerie Rudolfinum, Alšovo nábřeží 79/12, Praha 1 — Až do poloviny září můžete v pražské Malé galerii Rudolfinum obdivovat snímky zakladatele portugalské fotografie Carlose Relvase (1838–1894). Výstava představuje jeho dílo v sedmi kapitolách, fotografie jsou plné okouzlení z tehdy nově objeveného média. I na více než sto let starých snímcích je patrná Relvasova chuť experimentovat a výjimečný výtvarný cit. Tvůrce se pohybuje napříč fotografickými žánry, má na svém kontě i několik vynálezů a technických inovací. Ač je považován za amatérského fotografa, stal se Carlos Relvas členem Francouzské fotografické společnosti a byl jedním z nejvyhledávanějších portrétistů své doby. www.galerierudolfinum.cz

moment 01 – 2013

15. 5.–18. 8. 2013, Městská knihovna, 2. patro, Mariánské náměstí 1, Praha 1 — Čeká vás nejrozsáhlejší výstava odrážející aktuální tendence české fotografie a výtvarné tvorby z období po roce 2000. Tematicky je výstava zaměřena na díla s motivy vnitřního okruhu, tedy na autorskou sebereflexi, rodinu, nejbližší lidi a věci. Najdete zde tvorbu více než čtyřiceti autorů různých generací od Ivana Pinkavy přes Jiřího Davida, Pavla Máru, Ditu Pepe, Pavla Baňku a Veroniku Bromovou až po současné studenty a nedávné absolventy různých uměleckých škol. Celou výstavou se jako leitmotiv prolínají změny uměleckého výrazu související s nástupem digitálních technologií. www.ghmp.cz

Rudolf Koppitz RED OR BLACK 12. 6.–28. 7. 2013, Czech Photo Gallery, Újezd 19, Praha 1 – Malá Strana — V malostranské Czech Photo Gallery je od 12. června zdarma ke zhlédnutí netradiční výstava fotografií Jiřího Cajsky. Autor zde představuje svou tvorbu v souboru čtyřiceti převážně abstraktních fotografií, přičemž předměty stojící před objektivem jsou mu především prostředkem k vyjádření nálady, k jakémusi posunu k jiné realitě, k novému objevování zobrazované skutečnosti. V Cajskově lásce k předmětům a čistým liniím se odráží mimo jiné i fakt, že kromě fotografie na FAMU a na Institutu výtvarné fotografie vystudoval také Elektrotechnickou fakultu na ČVUT. Výstava potrvá do 28. července 2013, vstup je také díky podpoře společnosti Nikon a partnerství Centra FotoŠkoda zdarma. www.czechphotogallery.cz

5. 4.–7. 7. 2013, Moravská galerie v Brně, Pražákův palác, Husova 18, Brno — Průřez celoživotním dílem Rudolfa Koppitze (1884–1936), rakouského fotografa českého původu, přináší Moravská galerie v Brně. Jde o jeho vůbec první monografickou výstavu sto padesáti fotografií z různých tvůrčích období. Akty, zádumčivé portréty, ale také krajinky nebo reportážně laděné fotky ze života venkovanů, to vše se na výstavě naprosto přirozeně prolíná. Přestože byl Koppitz zastáncem spíše tradicionalistické umělecké fotografie, je dnes zařazován a vnímán spíše jako avantgardní umělec. V jeho dílech rozpoznáte charakteristický důraz na formu a hru světelných linií a ploch. www.moravska‑galerie.cz

Diplopie (dvojité vidění) je simultánní vnímání dvou obrazů jednoho objektu, které jsou posunuty horizontálně, vertikálně nebo diagonálně.

Zatímco vy teď obrátíte list a uvidíte stránku normálně, zrakově postiženým dětem to nepomůže. Vy jim však pomoci můžete: dárcovskou SMS ve tvaru DMS LEONTINKA na číslo 87 777 nebo příspěvkem na účet číslo 2512300102/2600. Více na www.nadaceleontinka.cz

Cena DMS je 30 Kč, Nadace Leontinka obdrží 27 Kč. Službu provozuje Fórum dárců. Více informací najdete na www.darcovskasms.cz

Centrum FotoŠkoda

OBSAH 42 Pentacon six − pomsta východoněmeckého lidu Byl jednou z mála středoformátových zrcadlovek, které se daly normální cestou v tehdejším socialistickém Československu pořídit. I proto na něj někteří ještě dnes nedají dopustit.

44 Od dlouhého skla po rybí oko Poradíme, na co myslet, čeho se vyvarovat a čeho si naopak všímat, pokud si hodláte pořídit objektiv. Ideální varianta totiž neexistuje, vždy záleží, co a za jakých podmínek chcete fotit.

Centrum FotoŠkoda

48 Výbava na léto Je jedno, jestli si ideální letní dovolenou představujete někde u vody, nebo se raději vydáte do hor. Pro oba případy jsme pro vás připravili vychytanou fotografickou výbavu.

50 špatná expozice Spoléhat se při exponování snímku pouze na LCD a histogram se vám může vymstít. Jestli se chystáte fotit například krajinky a chcete mít co nejlepší výsledky, bude se vám hodit expozimetr.

52 Vyšší odborná škola umění a reklamy Praha Za tři roky se tady studenti posunou od vytvoření vlastní dírkové komory až k náročné inscenované ateliérové fotografii. Po absolvování se mohou uplatnit v reklamní i volné tvorbě.

54 V ateliéru musí být dobrá nálada Královstvím světelných kouzel a čar, jinak též fotoateliérem Centra FotoŠkoda, nás provedl jeho vedoucí Michal Pavlík. Prozradil nám také, jak to udělat, aby se portrétovaní lidé uvolnili.

56 Čerstvě vybaleno Profík Pavel Galler představuje zajímavé nové fotoaparáty prestižních značek. Těšte se na nejmenší zrcadlovku od Canonu nebo na kompakty v barvách Sony a Olympus.

60 zrcadlovka, klapka a jedem Současné fotoaparáty už jsou schopné točit profesionální video ve kvalitě, o níž se nám ještě před pár lety ani nesnilo. Aby ale obraz vypadal opravdu profi, je potřeba si ještě dokoupit příslušenství.

65 V praze se fotil fotomaraton Více než dvě stovky lidí vyrazily s fotoaparáty do pražských ulic a začaly lovit snímky na šest předem zadaných témat. Ještě týž den byli vyhlášeni vítězové.

moment 01 – 2013

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 029, e-mail: info@fotoskoda.cz

Šup s nákupem do brašny Výdej zboží z e-shopu na jednom místě Oddělení brašen se přesunulo do prvního patra a výrazně rozšířilo svou nabídku brašen, pouzder, popruhů, pláštěnek a odolných vodotěsných kufrů. Navíc si sem můžete nově přijít i pro zboží zakoupené v e-shopu. Nemusíte tím pádem on-line koupené věci nahánět po jednotlivých odděleních a můžete si je rovnou naskládat do právě zakoupené brašny či batohu. Ještě předtím vám je ale rádi na požádání předvedeme a vysvětlíme vám jejich základní funkce. –

Přihlaste se na naše kurzy Práce se světlem v ateliéru – Hlavní světlo, vyrovnávací světlo, rozptýlené světlo, odražené světlo a další čáry v ateliéru. Pokud chcete proniknout do tajů této práce, přihlašte se na seminář konaný v Centru FotoŠkoda. Pod dohledem našich špičkových fotografů si vyzkoušíte stěžejní disciplíny ateliérového focení (móda, produktová fotografie, klasický portrét), kromě samotného svícení a snímání fotek vám také ukážeme, jak fotografie dále upravit. Pokud se vám focení v ateliéru zalíbí, rádi vám poradíme také při výběru vhodné studiové techniky.

Jak na HDR fotografie – Zaujalo vás velké téma věnované HDR fotografii na stranách 18–27, ale máte pocit, že byste se o téhle technice chtěli dozvědět víc? V takovém případě se přihlašte na kurz Jak na HDR fotografie pořádaný v Centru FotoŠkoda. Lektor Petr Jan Juračka vám vysvětlí základy celého procesu, upozorní vás na nejčastější chyby, jichž se lidé při tvorbě HDR fotografií dopouštějí, a také vám doporučí nejvhodnější software pro úpravu fotografií. Účastníci kurzu navíc získají jako bonus poukaz na 300 Kč na fotoslužby v Centru FotoŠkoda. www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda

Centrum FotoŠkoda

SLUŽBY — Bazar představuje

moment 01– 2013

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00 hod, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 029, e-mail: info@fotoskoda.cz

Pentacon Six

Pomsta východoněmeckého lidu Mnozí s ním začínali a dlouho na jeho přetěžké tělo nedali dopustit, jiní ho zase měli za poruchový přístroj, kterému je nejlepší se na hony vyhnout. Buď jak buď, Pentacon Six budí emoce i téměř padesát let od chvíle, kdy se objevil na trhu. autor Petr Holeček • foto archiv

Je s podivem, že fotoaparát vyvolávající občas i velmi negativní reakce, je dnes hitem aukčních serverů. Stabilně visí na internetu desítky nabídek a aukce končí na částkách od tří do pěti tisíc korun. Přes jisté nešvary má tenhle východoněmecký přístroj pro fotografické nadšence své kouzlo, boduje především skvělými skly. Přes dvacet let beze změny Pentacon Six byl v Československu dlouhou dobu jednou z mála dostupných středoformátových zrcadlovek. Přístroj vyráběla firma Pentacon ve východoněmeckých Drážďanech v letech 1966 až 1992. Fotografoval na svitkový film bez perforace, který měl šíři šest centimetrů, s rozměrem políčka 6 × 6 cm. Odtud také pochází jeho jméno Six, firma ale v malém množství pentacon vyráběla i pro velikost 6 × 4,5 cm. Předchůdcem Pentaconu Six byl nejspíš přístroj Praktisix, který montovala firma ještě pod jménem Kamera Werkstätten už v padesátých letech. Model Pentacon Six už netrpěl neduhem svých předků – byl spolehlivější a velikost konstrukce byla prodloužena, aby se dovnitř vešlo ozubené kolečko převíjející film. Když vývojáři Pentaconu přidali v roce 1968 TTL hranol, změnili jméno na Pentacon Six TL. To ale byla na dlouhou dobu jediná výraznější změna, fotoaparát se pak ve stejné podobě vyráběl až do počátku devadesátých let. Uvádí se, že celkově továrnu opustilo 207 tisíc kusů modelu Six bez přípony TL i s ní. V Americe na zapřenou Šestka nebyla hračkou jen pro východní Evropu, dostala se dokonce až do Spojených států. Australská firma Hanimex www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda.cz

tam foťák vozila pod názvem Hanimex Praktica 66, čímž se obešel zákon blokující zboží z komunistických zemí. Byly to však právě problémy s posunem filmu, tuhnutím maziva při nižších teplotách a tmavým obrazem na matnici, které vedly ke stížnostem zhýčkaných amerických zákazníků. Jedna z nejhorších vlastností byla navíc ta, že synchročas pro blesk měl pouze 1/30 s. Na druhé straně bylo na trhu mnoho výměnných dílů – hledáčkový systém, matnice a samozřejmě objektivy. Ty jsou opticky i mechanicky velmi kvalitní a lze je pomocí redukce použít na řadu jiných středoformátových přístrojů. Fotograf tak i dnes získá celou škálu cenově dostupných objektivů od 35 mm širokého skla až po 500mm teleobjektiv. Kvalitou vynikají třeba Flektogon 4/50 a Sonnar 2,8/180, které vyhoví i dnešním značně vysokým nárokům. Dře se s ním i Jan Saudek Dodnes Pentacon Six používá uznávaný fotograf Jan Saudek a nedá na něj dopustit. „Fotím dvěma fotoaparáty. Jeden z nich je Flexaret, ten mi dala nějaká dívka po svém dědečkovi, druhý je pomsta východoněmeckého lidu Pentacon Six. Mám i profesionální canon a hasselblad se všemi objektivy, ale těmi fotím málo. Prozatím se dřu s těmi starými mašinkami,“ řekl kdysi v jednom z rozhovorů. Od roku 1999 fotografuje i jeho dlouholetá přítelkyně Sára, která se také nechala strhnout láskou k pentaconu. Opatřila si jich hned několik, kdyby prý jeden selhal. „Ony vás sice tyhle aparáty občas vypečou, ale stejně na ně nedám dopustit. Naučila jsem se na nich řemeslu a to se nezapomíná,“ říká Sára. –

BAZAR informuje BAZAR Pentacon Six i další legendární fotoaparáty zakoupíte v bazaru nebo on-line v e-bazaru na www.fotoskoda.cz.

— FotoSERVIS Poškozené přístroje opraví zkušení profesionálové v našem servisu.

— Půjčovna Půjčujeme jak profesionální techniku, tak běžné kompakty.

Centrum FotoŠkoda

Od dlouhého skla po rybí oko Vybíráme objektiv

Na trhu dnes najdete nepřeberné množství objektivů, které se navzájem liší nejenom velikostí a hmotností, použitými materiály a stavbou, ale v neposlední řadě také cenou. Některé se hodí pouze pro specifickou oblast fotografie, jiné mají naopak všestranné využití. Stojíte-li před úkolem pořídit si svůj první objektiv, případně váháte-li, jaký kus přikoupit k tomu, který už vlastníte, jsou následující řádky určeny právě vám. autor Vojtěch Herout • foto Profimedia, archiv

Před nákupem prvního objektivu potře‑ bujete vědět, na jakou značku fotoapa‑ rátu plánujete objektiv pořídit. Pokud mluvíme o digitálních zrcadlovkách, najdeme dnes na trhu pět značek: Ca‑ non, Nikon, Olympus, Pentax a Sony (dříve Konica‑Minolta). Všechny zmíně‑ né firmy vyrábějí objektivy, pochopitel‑ ně pouze pro bajonet svojí značky. Ale aby situace nebyla úplně jednoduchá, dají se koupit i objektivy neznačkové, tedy od výrobce, který produkuje „skla“ s různými bajonety. Z nich na začátek jmenujme silnou trojku Sigma, Tamron, Tokina, i když dnes už nezůstávají poza‑ du ani další. Ale o tom až později. Když tedy víte, jaký bajonet má pořizovaný objektiv mít, musíte si položit pár dal‑ ších důležitých otázek. A tady už začíná to pravé dilema. Pevné sklo versus zoom Prvním dilematem, které budete mu‑ set při koupi objektivu řešit, je, jestli si koupit pevné sklo (respektive několik pevných skel), nebo zoom, ve kterém vlastně máte rozsah od širokého skla až po teleobjektiv. Výhodou pevných skel je jejich konstrukční jednoduchost. Díky té jsou pevné objektivy lehčí, světelněj‑ ší a také kvalitnější, co se kresby týče. Ve zkratce lze říci, že pevná skla byste měli volit tehdy, pokud bažíte po ab‑

moment 01 – 2013

ANTONÍN KRATOCHVÍL držitel tří cen World Press Photo – „Jednoznačně doporučuji objektiv 28 mm. Je to kvalitní širokáč, nerozhodí vás a hlavně vás při focení donutí přiblížit se k lidem nebo k objektu, který chcete vyfotit. Nemám rád zoom. Čím větší je, tím větší je to onanie. Každý by si měl nejdřív pořádně zvyknout na jeden objektiv. Pořádně si ho osahat. Naučit se s ním pracovat a zjistit, co všechno s ním může dokázat, co mu to dá.“

solutní kvalitě, jste ochotni si připlatit, nelpíte na rychlosti a pohotovosti a ne‑ jste líní (do požadovaného formátu si musíte „dojít“, zatímco zoomem si ho prostě přiblížíte a nemusíte udělat ani krok). Jestli máte naopak rádi své po‑ hodlí, chcete mít foťák rychle připravený k akci a nebaví vás tahat s sebou dva až tři pevné objektivy, kupte si zoom. Dokonce nemusí platit, že zoomova‑ cí skla rovná se horší kresba. Existují i světelná zoomovací skla, která proslula kvalitou kresby srovnatelnou s pevný‑ mi skly, ne‑li vyšší. Za takové kusy ale budete muset dát víc peněz. Volíte‑li zoom, pořiďte si co nejuniverzálněj‑ ší sklo, typicky například s rozsahem 18–200 mm. Takový objektiv je schopen zachytit široké spektrum motivů od vel‑ kých celků až po detaily, pokud nepů‑ jdete vyloženě do extrémů typu rybího oka, pokryjete s ním prakticky veškeré své focení. Na ohnisku záleží Objektivy různých ohniskových vzdá‑ leností mají různé vlastnosti a využití. Obraz snímaný širokoúhlým objektivem bude vypadat úplně jinak, než když jej nafotíte na velkou vzdálenost teleobjek‑ tivem. Má‑li vaše focení za něco stát, musíte s těmito vlastnostmi umět pra‑ covat. V zásadě rozlišujeme pět hlavních

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 039, e-mail: info@fotoskoda.cz

OHNISKOVÉ VZDÁLENOSTI OBJEKTIVŮ 14mm

24mm 28mm

35mm 45mm

50mm

širokoúhlé

normální

• krajina • reportáž, dokument • architektura

• krajina • reportáž, dokument • portrét

druhů objektivů: rybí oko, širokoúhlý, zá‑ kladní, teleobjektiv a superteleobjektiv. Nejjednodušší je popsat výsledek focení základním objektivem (ohnisko‑ vá vzdálenost 50 mm, ale standardně se sem řadí všechny objektivy v rozsa‑ hu 35–100 mm). Ten totiž snímá rea‑ litu téměř stejně jako lidské oko. Bývá konstrukčně jednoduchý, takže také poměrně malý a lehký. Naopak výrazné zkreslení obrazu získáte užitím velmi širokoúhlého objektivu, tzv. rybího oka (8–16 mm). Jde o objektivy s charak‑ teristickým soudkovitým zkreslením, které se vyrábějí ve dvou typech. První, kruhový, vytváří na čipu (nebo filmu) kru‑ hový obraz tak, že kružnice je vepsána do políčka a kolem jsou tmavé okraje. Ten druhý, full‑frame, vytváří kružnici opsanou, takže je celé políčko vyplněno. Původně byla rybí oka vyvinuta pro as‑ trologii, aby pokryla celou oblohu, dnes je jejich využití všestranné. Jimi poříze‑ né akční snímky vás doslova vtáhnou do děje, v omezené míře je využijete i na krajinu či architekturu. Jejich nevý‑ hodou bývá vypouklá přední čočka, kte‑ www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda.cz

70mm

100mm

135mm

střední teleobjektiv • portrét • makro

rá brání užití filtrů a je také náchylnější k poškození. Pokud chcete dostat do fo‑ tografií dostatečně široký záběr, ale zkreslení u objektivů typu rybí oko vám není příjemné, vsaďte na tzv. superširo‑ ké či široké sklo (17–35 mm). Výhodou je velká hloubka ostrosti, takže příliš ne‑ hrozí, že byste měli obraz neostrý. Na ši‑ rokoúhlé objektivy navíc většinou už můžete nasadit filtry, takže jsou ideální k použití například v krajinářské fotogra‑ fii. Využijete je také při focení interiérů, reportáží a architektury. Jestliže si u širokoúhlých objektivů s ostřením nemusíte až tak dělat hlavu, jakmile na tělo fotoaparátu nasadíte te‑ leobjektiv (100–300 mm), stává se z něj kruciální záležitost. Objektivy s delší ohniskovou vzdáleností mají vzhledem ke své konstrukci obvykle malou hloub‑ ku ostrosti, ty kratší (kolem 100 mm) využijete v portrétní fotografii, ty delší potom při fotografování divoké přírody nebo sportovních akcí. Potřebujete‑li zobrazovaný objekt snímat z velké dál‑ ky, přijde ke slovu superteleobjektiv (nad 300 mm). Tradičně se používá na‑

200mm

300mm

500mm

teleobjektiv • sport • příroda • divoká zvěř

MAKRO OBJEKTIVY Některé objektivy jsou stavěny přímo ke specifickému účelu. –

Například makroobjektivy jsou speciálně zkonstruované tak, aby se s nimi dalo zaostřit i na velmi krátké vzdálenosti. Pokud výrobce udává u makroobjektivu poměr 1:1, znamená to, že například objekt velký 1 cm bude mít 1 cm v zobrazení na senzoru (pozor – nikoli na fotografii!). Nejčastěji narazíte na pevná skla v rozmezí cca 50–200 mm. Kratší ohniska okolo 60 mm se hodí spíše na fotografování statických předmětů, protože se při focení dostanete velmi blízko fotografovanému objektu. Na pořizování snímků živé přírody jsou lepší až ohniska nad 100 mm.

Centrum FotoŠkoda

příklad při fotografování divokých zvířat nebo při snímání působivých momen‑ tek ze sportovních klání (fotbal, tenis, baseball atd.). Superteleobjektivy bývají rozměrné a těžké, takže se často neo‑ bejdete bez použití stativu nebo alespoň monopodu. Světelnost oceníte v podvečer Jednotlivé objektivy se liší nejenom oh‑ niskem, ale také tzv. světelností, tedy schopností propouštět světlo ke sní‑ mači. Její hodnotu u každého objek‑ tivu vyjadřuje minimální clonové číslo a zjednodušeně můžeme říci, že čím menší clonové číslo objektiv má, tím více světla propouští a tím kratší čas po‑ třebujeme k focení. V praxi to znamená, že světelnější objektivy vám pomohou za špatných světelných podmínek (pod‑ večer, špatně osvětlený interiér atd.), kdy už nelze prodloužit čas, aby nedošlo k rozmazání fotografované scény, nebo když už nechcete zvyšovat ISO kvůli ztrátě kvality výsledné fotografie. V označení objektivu najdete světel‑ nost hned za lomítkem za ohniskovou vzdáleností. U zoomových objektivů může jít o dvojici čísel (např. 4–5,6) vyznačujících minimální clonové číslo na širším a delším ohnisku, případně jedno číslo (typicky 2,8) určující minimál‑ ní clonové číslo v celém rozsahu. U pev‑ ných skel najdete samozřejmě pouze jedno číslo. Se zvyšující se světelností pochopitelně také roste cena objektivu a vzhledem ke složitější konstrukci také jeho velikost a hmotnost. Za značku si připlatíte O tom, jestli je lepší značkový objektiv (tedy ten, který vyrábí jeden z výrobců digitálních zrcadlovek – Canon, Nikon, Olympus, Pentax a Sony), nebo ne‑ značkový (Samyang, Sigma, Tamron, Tokina, Zeiss a další), se vedou debaty již dlouho. Výhody těch značkových jsou zřejmé. Moderní objektivy komunikují s tělem fotoaparátu elektronicky, a kdo

moment 01 – 2013

TILT-SHIFT OBJEKTIVY Některé objektivy jsou stavěny přímo ke specifickému účelu. – Další specialitou jsou tilt‑shift objektivy. Funkci určuje už anglické pojmenování. „Tilt“ znamená „naklonit“ – objektiv umožňuje naklánění optické osy, a tedy naklánění roviny zaostření. Právě tilt efekt je zodpovědný za fotografie, kte‑ ré na první pohled vypadají jako snímky miniaturních lidí či věcí. „Shift“ v ang‑ ličtině znamená „posunout“, opět jde o práci s optickou osou, tentokrát o její posun. Bez problémů napravíte tzv. sbí‑ hání linií, tolik typické při fotografování budov zblízka. Využití najdou například při fotografování již zmíněné architektu‑ ry, ale také u interiérů nebo třeba v kra‑ jinářské fotografii.

jiný než sám výrobce, který ví o této ko‑ munikaci vše, by měl být schopen po‑ stavit dokonalý objektiv. V kvalitativním srovnání proto většinou značková skla převyšují ta neznačková. Neznačková bojují povětšinou cenou, přičemž rozdíl v kvalitě nemusí být tak velký, jako je rozdíl v ceně. Zlí jazykové nicméně tvr‑ dí, že u neznačkových objektivů je lepší vybírat z více kusů, protože se častěji liší kvalitou i kus od kusu v rámci jedné série. Pokud tedy pro vás peníze nejsou rozhodující a vyžadujete co nejvyšší kva‑ litu, volte značková skla. Jestli je váš rozpočet přece jen napjatější a hledáte co nejlepší poměr cena/výkon, volte spí‑ še objektiv neznačkový. Ujasněte si, co potřebujete Faktorů, podle kterých se dají třídit a vybírat objektivy, je samozřejmě ješ‑ tě mnohem víc. Podle způsobu, jakým budete objektiv používat, pro vás může a nemusí být důležité, jestli jde o lehčí plastový kus, nebo o robustnější kovo‑ vou konstrukci. Některé z nových skel také disponují stabilizací, takže při foce‑ ní z ruky udržíte delší časy. Můžete volit i podle toho, jestli chcete, aby byl daný objektiv ve spojení s tělem odolný proti prachu a stékající vodě. Všechny tyto bonusy ale samozřejmě zvyšují cenu, takže je dobré zvážit, co skutečně potře‑ bujete a využijete. Důležité je mimo jiné znát i průměr vnějšího závitu – pokud pořídíte tři objektivy s různými průměry a budete chtít používat filtry, musíte si buď pořídit více filtrů, nebo redukci. Ideální objektiv nebo kombinace ob‑ jektivů neexistuje. Vždy záleží na potře‑ bách a nárocích konkrétního fotografa. Tam, kde si jeden fotograf vystačí s jed‑ ním zoomovým objektivem s velkým rozsahem, jiný radši použije tři různá pevná skla. Rozmyslete si proto před tím, než vyrazíte na nákup, co, kde, kdy a jak budete nejčastěji fotit. A nebojte se zeptat našich prodavačů, kteří vám rádi poradí. –

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00 hod, so: 10.00–18.00 hod, tel.: 222 929 029, e-mail: info@fotoskoda.cz

Exotické silvestry

prožijte sváteční období jinak

Filipíny Indie Island Kuba Malajsie Maroko Nový Zéland Šrí Lanka Tanzanie Tunisko USA Vietnam Zanzibar

www.ExotickeSilvestry.cz www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda

www.adventura.cz

Centrum FotoŠkoda

Výbava na léto

Produkty —

Fotíme na vrchu i pod vodou O tom, jak strávit dovolenou, má každý z nás vlastní představy. Někdo raději vyrazí na hory, jiný už se nemůže dočkat, až odjede k moři a bude se potápět. Ať už jste horal nebo plážový typ, pro každého máme nabídku kvalitní fotografické techniky vhodné právě do daných přírodních podmínek.

představujeme nabídku e‑obchodu Centra FotoŠkoda

autor Lenka Ciznerová • foto archiv

Pokud je vaším koníčkem horská (a vlastně i jakákoli jiná) turistika, je dobré si pořídit fotografickou výbavu, která něco vydrží, mnoho neváží a je skladná.

Nikon Coolpix AW110 –

Malý, vodotěsný a neuvěřitelně odolný digitální kompakt. Je vybaven GPS modu‑ lem s režimem elektronického kompasu, funkcí zobrazení mapy světa a 1,86 milio‑ nu bodů zájmu (POI). Vždycky tak budete vědět, kde přesně jste. Umí určit a zobrazit nadmořskou výšku (–300/4500 m), hloubku (0–20 m) i atmosférický tlak. Výhodou je i zjednodušený režim panorama 360/180°. Využít můžete vestavěné Wi‑Fi připojení, které umožňuje sdílet pořízená data s chyt‑ rým telefonem či tabletem nebo je poslat na cloudové úložiště. Fotoaparátu nedělá problém fotit v hloubce až 18 metrů pod vodou, vydrží silné nárazy i pád ze dvou metrů, nevadí mu ani mrazy až do –10 °C. Navíc se snadno ovládá, umí natáčet Full HD video se stereozvukem a má povedený zoom objektiv v rozsahu 28–140 mm.

moment 01 – 2013

Lowepro Dashpoint 10 – Je nepromokavé pouzdro vyrobené z velmi odolného a kvalitního materiálu. Nechybí kapsička na paměťo‑ vou kartu z vnitřní strany ani voděodolný YKK zip. Díky dvěma kovovým jezdcům není problém uchytit pouzd‑ ro za opasek, ramenní popruh nebo na brašnu.

Nikon EN-EL12

– Náhradní baterie se vždycky hodí, proto ji nezapomeňte přibalit do výbavy. Tahle patří mezi inteligentní, vysoce výkonné dobíjecí lithium-iontové baterie, na které se můžete spolehnout.

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 039, e‑mail: info@fotoskoda.cz

Pokud chcete u moře dělat jen fotky rodinky na pláži, nemusíte nic moc řešit. Jestli se ale chcete s foťákem potápět a pořídit jím krásné podvodní snímky, stává se z výběru fotoaparátu a vhodného příslušenství rázem kruciální otázka.

SanDisk SDHC 32GB Extreme –

Data přenáší rychlostí 45 MB/s, také zápis probíhá bez problémů. Vaše záběry jsou na ní jako v bavlnce, hodí se k moři i do hor.

Olympus LI-90B –

Originální Li-ionová baterie, která zaručuje maximální komfort a dlouhou výdrž.

Olympus Tough TG-2 –

Vylepšený model povedeného TG-1 se pod vodou rozhodně neztratí. Z původní hloubky 12 metrů pod vodou se jeho odolnost zvýšila na 15 metrů, a pokud si k němu pořídíte podvodní pouzdro, můžete se potápět dokonec až do 45 m. Samozřejmostí je vestavěný tlakoměr, to abyste věděli, zda se nepotápíte moc hluboko. Objektiv nabízí 4× optický zoom v rozsahu od širokoúhlých 25 mm po maximálních 100 mm. Potěší světelnost, kte‑ rá zůstává na vynikající hodnotě F2,0. K dispozici je také digitální zoom, který ten op‑ tický zvýší až na osminásobek, což vede k mnohem výraznějším makrosnímkům. Ostřit přitom můžete už od 10 cm, a to v celém ohniskovém rozsahu. V režimu supermakra pak můžete fotit dokonce už z 1 cm!

www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda.cz

CSCH‑107 –

Je vyrobeno z vysoce odolných materiálů a ochrání vašeho drobečka na cestách před všemi povětrnostními vlivy. Dvojitý zip zajistí snadný přístup, nechybí ani při‑ pevnění buď pomocí integrovaného poutka na opasek, nebo pomocí karabinky.

Centrum FotoŠkoda

Špatná expozice

Chyba lávky —

Na krajinu jděte s expozimetrem

vysvětlujeme, jak řešit fotografické problémy

Spousta začínajících fotografů nad externím expozimetrem ohrnuje nos s tím, že mají na foťáku LCD a histogram, že to jim přece stačí. Není to tak docela pravda. Histogram je totiž generovaný z jpeg náhledu, takže při focení do RAW se okrádáte o daleko širší dynamický rozsah fotoaparátu.

přeexpozice

autor Milan Machatý • foto Profimedia správná expozice

podexpozice

14 990 Kč Problém s expozicí se vyskytuje zejména u krajinářské fotografie, kde je riziko nepřesné expozice poměrně velké. Expozice u digitálních fotoaparátů se měří tzv. na světlo, stejně jako se to dělalo dříve u focení na diapozitiv. Digitál je totiž velmi náchylný na přepaly. V případě měření expozice centrálním měřením se vystavujeme nebezpečí, že pokud převládá na snímku obloha, vyjde expozice popředí podexponovaná. Mraky budou krásně prokreslené, ale popředí bude velmi tmavé a naopak. Takže pokud se hodláte vážně zabývat krajinářskou fotografií, rozhodně se vám vyplatí investice do kvalitního expozimetru se spotmetrem.

moment 01 – 2013

Všechno si vyzkoušet Největší výhoda externího expozimetru spočívá hlavně v tom, že měří světlo dopadající, a nikoliv odražené jako expozimetr zabudovaný ve fotoaparátu. Rozdíl je značný, protože světlo odražené je závislé na povrchu, od kterého se odráží. Světlo dopadající je pořád jen jedno. Pokud budete fotit více portrétů za stejného světla a expozici necháte na fotoaparátu (odražené světlo), bude se lišit u každého člověka (každá pleť odráží jiné množství světla). Pokud změříte expozici externím expozimetrem, získáte dopadající světlo (nezávislé na typu pleti) a budete mít správnou expozici. –

cena v Centru FotoŠkoda

SEKONIC L 758 DR — Špičkový expozimetr, spotmetr a expoziční počítač v jednom. Správná volba, pokud se zabýváte zejména krajinářskou fotografií. — www.sekonic.com

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 029, e-mail: info@fotoskoda.cz

Nebojte se

Power to your next step

fotit naplno! Canon EOS 6D – brána do světa plnoformátového snímání 20,2megapixelová digitální jednooká zrcadlovka se snímačem o velikosti políčka kinofilmu a kompaktním designem. Je ideální pro fotografování portrétů a cestování a nabízí pevnou kontrolu nad hloubkou ostrosti a díky GPS vždy víte, kde jste fotili. Přenáší soubory dálkově přes WiFi a točí video ve Full HD. Adobe Photoshop Lightroom zdarma!

you can

www.canon.cz

Centrum FotoŠkoda

Orange Factory

Vyšší odborná škola umění a reklamy Praha Soukromé vyšší odborné škole umění a reklamy v Praze studenti, pedagogové i všichni ostatní neřeknou jinak než Orange Factory. V rámci tříletého denního studia se tady posluchači připravují na všechny profese, které se podílejí na vytváření reklamního sdělení, a učí se chápat principy komunikačních kampaní a jejich strategii.

spolupracujeme — představujeme partnerské školy Centra FotoŠkoda

autor Lenka Ciznerová • foto Orange Factory

Podmínkou přijetí je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou a úspěš‑ né složení přijímací zkoušky. Studovat tady lze v oborech reklamní fotografie, reklamní grafika, výstavnictví a strategie a obchod, které jsou ale vzájemně pro‑ vázané, takže posluchač jednoho oboru získá dobrý přehled i o těch zbývajících. Po absolvování pak na něj čeká titul Di‑ plomovaného specialisty (DiS.). Škola však není zaměřena jen na reklamu. Jed‑ notlivá výtvarná oddělení usilují o to, aby absolvent školy byl schopen tvořit jako samostatný výtvarník, který se uplatní nejen v resortu reklamní a užité fotogra‑ fie, ale i v oblasti volné tvorby. „Foto‑ grafie je proto v rámci výuky zkoumána ve všech myslitelných technických i vý‑ tvarných podobách,“ přibližuje strategii výuky v Orange Factory Inka Divišová, původním povoláním fotografka, která má ve škole na starosti vedení agendy studijního oddělení. Všechno si vyzkoušet Cesta, kterou za ty tři roky posluchači oboru reklamní fotografie urazí, je dost dlouhá. Vede od vytvoření vlastní dírkové komory v prvním ročníku až k náročné inscenované ateliérové tvorbě. Studenti se učí pracovat s ateliérovými světly či fotit na velký formát. V prvním ročníku není preferována digitální fotografie před analogovou, v průběhu dalšího studia se ale výuka stále více věnuje focení na digi‑ tál a následné postprodukci. Po ukončení školy má absolvent zkušenosti s vytváře‑ ním portrétů, snímků lidského těla obec‑

moment 01– 2013

ně stejně jako módních a reklamních fotografií. Studenti Orange Factory také často využívají spolupráci s Centrem FotoŠkoda. Zde si totiž na praxi mohou doplnit další vědomosti a zkušenosti, které jim školní studium při nejlepší vůli nemůže dát. Diplomové úkoly jsou nejdůležitější Když jsme se zeptali Andrey Čapkové, ředitelky školy a shodou okolností také fotografky, jak by vyjádřila hlavní předpo‑ klady Pomerančové továrny, její odpověď zněla naprosto jednoznačně: „Orange Factory se ustavila na předpokladu, že reklama, je‑li opravdu dobře, vtipně a ná‑ paditě dělána, může pomáhat kultivo‑ vat životní styl společnosti. Symbolem oborové provázanosti studia jsou potom od počátku existence školy hlavně diplo‑ mové úkoly.“ V předešlých letech si tak studenti například vyzkoušeli úkol komu‑ nikovat problematiku přípravy přechodu České republiky na euro nebo vytvářeli kampaně vedoucí k celospolečensky cit‑ livějšímu vnímání závažného problému mezigenerační komunikace. Školní rok 2010/2011 postavil před studenty asi do‑ sud nejtěžší a nejkomplikovanější úkol. Vytvořit expozici České republiky na kon‑ krétním světovém Expu. „V porovnání s předchozími byl poslední diplomový úkol v minulém studijním roce možná na první pohled mnohem jednodušší, protože přinesl zadání vytvořit vizuální styl města Černošice jako místa vhodné‑ ho pro současný aktivní život,“ konstatu‑ je ředitelka školy.

INFO O ŠKOLE? — V Centru FotoŠkoda se konala ve dnech 4. 2.–29. 3. 2013 výstava Dny otevřených dveří fotografických škol. — www.orangefactory.cz

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 029, e-mail: info@fotoskoda.cz

01 Autorka: Jana Bauerová (součást diplomového úkolu: Expozice České republiky na světové výstavě Expo) — 02 Autoři: Michaela Egli, Linda Gexová, Jitka Vycpálková, Tomáš Wolfschläger (editorial pro časopis Auto 7) — 03 Autorka: Jana Bauerová (součást diplomového úkolu: Expozice České republiky na světové výstavě Expo) 02

Spolupráce se Škodovkou Hned od prvního školního roku 2004/2005, ve kterém Orange Factory začala působit, navázala a rozvíjela spolu‑ práci s oddělením fotografie v AutoŠko‑ da Muzeu v Mladé Boleslavi. Na základě spolupráce pedagogů oddělení fotografie prof. Miroslava Vojtěchovského a MgA. Mariana Beneše se studenty pak v roce 2005 vznikl katalog mladoboleslavského muzea. „Při té příležitosti byl de facto vy‑ tvořen specifický styl snímání kombinující časosběrnou fotografii a technický princip flexibilního, pohyblivého osvětlení,“ po‑ pisuje práci na vzniku katalogu profesor Miroslav Vojtěchovský, fotograf, který byl prohlášen osobností české fotogra‑ fie za dlouhodobý přínos tomuto oboru. A když už jsme u zajímavých pedagogů, musíme zmínit i Františka Nikla, který na škole vyučuje techniku a patří mezi první generaci úspěšných absolventů, kteří se sem vrátili v roli pedagogů. Ohlas katalogu a na něj navazujících kalendářů automuzea, tedy prvních na škole komplexně provedených prací, přinesl fotografům z Pomerančové to‑ www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda.cz

várny nečekaně velkou pozornost. Ta vy‑ vrcholila úspěchem kalendáře Depozitář AutoŠkoda Muzea 2012 v rámci soutěže Kalendář roku na veletrhu Reklama‑Poly‑ graf. Spolupráce s automobilovým prů‑ myslem trvá stále a v posledních letech se projevuje také prací na editorialech pro časopis Auto7. „Po jednom takovém zda‑ řilém editorialu pro společnost Chevrolet byli posluchači Orange Factory vyzváni k účasti na soutěži Young Creative Chev‑ rolet a od té doby naši sbírají úspěchy jak na domácím, tak na mezinárodním poli. V národním kole YCC v ročníku 2012 ob‑ sadili Vojtěch Zikmunda s Jitkou Vycpál‑ kovou druhé místo v kategorii Fotografie, zatímco v kategorii Video dokonce vyhrály v národním i mezinárodním kole nedávná absolventka Orange Factory Jana Baue‑ rová a její současná spolužačka z Fakul‑ ty umění a designu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Marie Čermáková. Svá ocenění přebíraly na slavnostním ceremoniálu v legendár‑ ním Paramount studiu v Hollywoodu,“ uzavírá s pýchou v hlase naše povídání profesor Vojtěchovský. –

Centrum FotoŠkoda

Jeden den

V ateliéru musí být dobrá nálada Když zatoužíte po krásných fotografiích, nebojte se a svěřte se profesionálnímu fotografovi. Třeba Michalu Pavlíkovi, vedoucímu fotoateliéru Centra FotoŠkoda. Najdete ho dole v suterénu spolu se čtyřmi dalšími fotografy a asistentkou.

SLUŽBY —

představujeme práci ve fotoateliéru

autor Lenka Ciznerová • foto archiv FotoŠkoda a Michal Pavlík

Ateliér je otevřen od 9 do 18 hodin od pondělí do pátku. Pokud je potřeba, pak i v sobotu. „Jsme tady ale už od osmi a společně s asistentkou Veronikou Kaurovou připravujeme ateliér na objednané focení. Může se stát, že nás v jeden den čekají všechny žánry od portrétu, aktů, dětí, rodin až po produktovou fotografii. To je pak potřeba mít všechno připraveno tak, aby nikdo z klientů nečekal a my nezdržovali další focení,“ přibližuje Michal chod ateliéru. Každému focení většinou předchází schůzka, kde si Michal se zákazníkem ujasní, co od focení očekává. „Ukážeme mu, jaké jsou možnosti, a hlavně se snažíme o to, aby se člověk focení nebál,“ říká Michal. Před focením tak přesně víte, na co se připravit. Když pak dorazíte, ukážou vám v ateliéru rekvizity, poradí, co na sebe, domluvíte se s vizážistkou na líčení. Na děti se musí rychle Dnes čeká Michala focení maminky s dětmi. Když přicházejí, Michal s Veronikou už stojí u dveří a hned je s úsměvem vítají. Všichni jsou, zdá se, ve velice dobré náladě a na focení se evidentně těší. Zatímco se Veronika ujímá maminky s menším synkem na klíně a začíná ji líčit (Veronika totiž není jenom asistentka, ale také vizážistka), ukazuje Michal větší ratolesti všechna zákoutí ateliéru s rekvizitami, to vše už s fotoaparátem v ruce, aby si na něj prcek pomaličku zvykal. Všechno musí probíhat rychle a svižně, aby se děti nezačaly nudit. Michal si s nimi ale rozumí. Nechá malého, ať mu

moment 01 – 2013

pomáhá, sám zatím měří světlo, vybírá pozadí a ukazuje chlapečkovi první fotky. To už ale přichází upravená a oblečená maminka s Veronikou a ladí poslední detaily, jak budou oblečeny děti. Michal začíná fotit. Povídají si, smějí se a spoušť aparátu cvaká. Dofoceno jest Po celou dobu focení se fotky přetahují do počítače, u něho dnes sedí Veronika a fotky průběžně promazává. Občas to Michal dělá i sám, třeba tehdy, když se fotí akty, protože většině žen je nepříjemné, aby byl při focení v ateliéru kromě nich a fotografa ještě někdo jiný. Ale zpátky k rodince. Než se převlékne, mají Veronika s Michalem připravený výběr těch nejpovedenějších fotek, ze kterého může maminka volit. Michal jí ukazuje všechny možnosti postprodukce (retuše, ubrání či přidání kontrastu atd.). Uběhly necelé dvě hodiny a rodinka má dnešní focení za sebou. To Michala ještě čeká na jejich snímcích práce. Když dofotí, opět usedá k počítači a připravuje snímky tak, aby je mohl poslat do příslušného oddělení ke zpracování. Za pět dní se maminka může těšit na fotky, a když bude chtít, odnese si data také na CD, aby je mohla, kdykoli se jí zachce, zase nechat vytisknout. V ateliéru se zkrátka fotograf točí hlavně kolem klienta a jeho hlavní snahou je, aby byl výsledek perfektní. „Největší odměnou je, když si zákazník objedná nejdříve dvě tři fotky a nakonec si jich odnáší deset. Naštěstí se to stává ve většině případů a to mě těší,“ uzavírá Michal naše povídání. –

MICHAL PAVLÍK 14. 5. 1976, Praha – Pro Centrum FotoŠkoda pracuje od července 2012. S fotografií má ale mnohaleté zkušenosti. Vyučil se na SOŠ a SOU v Děčíně a po škole se nějakou dobu živil jako reportážní fotograf na volné noze. Poté se začal věnovat reklamní fotografii a fotit pro různé reklamní agentur y. Několik let pracoval v portrétním a reklamním studiu a od roku 2008 k tomu učil fotografii studenty na VOŠ a SUŠ Václava Hollara. V jeho portfoliu najdete módní, portrétní, dětskou i produktovou fotografii. Když má chvilku času, rád se věnuje výtvarné fotografii.

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 039, e-mail: fotosluzby@fotoskoda.cz

01 01 Podaří-li se fotografovi vytvořit před objektivem pohodovou atmosféru, odrazí se to i ve výrazu portrétovaného. — 02 Filmaři říkají, že nejhůř se pracuje se zvířaty a malými dětmi, v našem ateliéru to však alespoň v tom druhém případě neplatí. — 03 Při focení stylizovaného portrétu si modelka užívala image rockové divy. — 04 Zvláště u snímání rodinných portrétů se hodí rekvizity. Máme jich bohatý výběr.

www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda.cz

Centrum FotoŠkoda

Čerstvě vybaleno Velcí hráči se hlásí o slovo

Fotografický průmysl jde neustále kupředu. Zlepšuje se rozlišení fotografií, citlivost snímačů i optické vlastnosti objektivů. Se zajímavými novinkami se na jaře vytasily také nejznámější značky na trhu Canon, Olympus a Sony.

Produkty —

představujeme nabídku e‑obchodu Centra FotoŠkoda

autor Lenka Ciznerová • foto archiv

Profík Pavel: Je libo zrcadlovku, nebo kompakt? V obou případech nám přišly do skladů moc zajímavé nové modely renomovaných značek.

Olympus PEN E‑P5 –

Firma Olympus uvádí na trh lahůdku, kterou ocení milovníci retrodesignu. Tento digi‑ tální fotoaparát totiž jako by z oka vypadl stařičkému kinofilmovému modelu Olympus Pen z šedesátých let minulého století. Nynější PEN E‑P5 ale jenom jako stařičký vypadá. Uvnitř najdete nejmodernější 16Mpx Live MOS snímač, procesor TruePic VI, jde také o první systémový kompakt s výměnnými objektivy, který používá závěrku s rychlostí 1/8000 s. Díky ní můžete i za přímého slunce maximálně využít výhody světelných objektivů s F1.8. Systém FAST AF zase nabízí volbu extrémně ma‑ lého zaostřovacího bodu, jenž se hodí pro nejlepší zachycení momentu, který jste si přáli zaznamenat. Nechybí Wi‑Fi rozhraní, s pomocí iPhonu nebo mobilního telefonu s Androidem dokážete foťák ovládat na dál‑ ku. Úplnou novinkou je přídavný výklopný hledáček VF‑4 s rozlišením 2 360 000 pixelů. Fotit můžete ve 14 různých scénických režimech. Typ snímače: Rozlišení fotografií: Citlivost ISO: Formáty souborů:

moment 01 – 2013

CMOS až 4608 x 3456 px 25 600 JPEG, RAW

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 039, e‑mail: info@fotoskoda.cz

Canon EOS 100D –

Sony CyberShot DSC-HX300 –

Také firma Sony představila novinku, a to kompaktní digitální fotoaparát s padesáti‑ násobným optickým zoomem, který potěší všechny, kteří chtějí mít perfektní snímky ve svém albu a přitom nechtějí nic dlouze ve fotoaparátu nastavovat. Kompakt umí sám zjistit a nastavit hodnoty tak, jak je to pro danou situaci nejlepší. Do snímků samozřejmě můžete zasahovat i manuálně nebo využít poloautomat. Fotit můžete jak širokoúhlé snímky krajiny, tak detailní fotografie pomocí výkonného zoomu Carl Zeiss Vario-Sonnar T. Přístroj se přitom sám postará o dokonalou stabilizaci obrazu. Díky pohotovému AF zaostřování a rychlému kontinuálnímu snímáním je ideální pro ty, kteří rádi fotografují volně žijící zvířata nebo ptáky. Přístroj natáčí video ve Full HD rozlišení, a to i v případě, že právě jdete nebo používáte zoom. O vše se postará aktivní režim optické stabilizace obrazu SteadyShot. Fotoaparát poskytuje komfort jednoduchého ovládání ve stylu zrcadlovky. Nechybí kroužek pro plynulé manuální přiblížení, kolečko Jog Dial ani systematicky rozmístěná tlačítka přehledná i pro úplného začátečníka. Sony CyberShot DSC-HX300 dokáže vyfotit až 10 snímků za sekundu a výsledek svého focení si můžete hned prohlédnout na jasném a velkém 7,7cm (3,0“) LCD Xtra Fine displeji s vysokým rozlišením. Typ snímače: Rozlišení fotografií: Citlivost ISO: Formáty souborů:

www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda.cz

V březnu Canon představil nejmenší a na poměry zrcadlovek hodně lehkou plnohodnotnou jednookou mašinku, kterou díky rozměrům 117 × 91 × 69 mm a váze 407 gramů můžete vzít prostě kamkoliv. Pořizuje 18MP fotografie a filmy v rozlišení Full HD. Disponuje maximální citlivostí ISO 12 800 s možností rozšíření až do ISO 25 600, a dokáže tak fotit snímky s nízkým šumem rychlostí až 4 snímky za sekundu. Kompozici můžete vybírat buď pomocí hledáčku, nebo dotykového displeje TFT Clear View II s úhlopříčkou 7,7 cm (3,0“). Poklepem na displej zvládnete dokonce i fotit. Přístroj je vůbec uživatelsky velmi přívětivý. Technologie vestavěného automatického inteligentního scénického režimu totiž sama analyzuje scénu a vybere nejvhodnější nastavení, takže pokud ne‑ chcete, nemusíte se o technické aspekty focení vůbec starat. Typ snímače: Rozlišení fotografií: Citlivost ISO: Formáty souborů:

CMOS až 4608 x 3456 px 12 800 JPEG, RAW

CMOS až 5184 x 3888 px 12 800 JPEG

Centrum FotoŠkoda

Tamron 24-70/2,8 Di

Společnost Tamron od dubna 2013 poskytuje na všechny objektivy této značky 5letou záruku s vyřízením do 3 dnů!

–

Je navržen speciálně pro digitální zrcad‑ lovky formátu full frame a APS-C. S mini‑ mální zaostřovací vzdáleností 38 cm má poměr zobrazení 1:5. Nabízí jak stabilizaci obrazu VC (Vibration Compensation) pro redukci otřesů patentovanou společností Tamron (umožňuje bezproblémové pořizo‑ vání fotek z ruky i za špatných světelných podmínek), tak USD (Ultrasonic Silent Drive) motor, který zvládne rychle a tiše automaticky zaostřit. Světelnost objektivu f/2.8 umožňuje dosáhnout harmonie mezi brilantním rozlišením a jemnými rozostře‑ nými efekty. Je to také první objektiv od společnosti Tamron s novou konstrukcí odolnou proti vlhkosti a je ideální pro všechny příležitosti. Výrobce dokonce po‑ skytuje na tento objektiv pětiletou záruku.

moment 01 – 2013

Tamron 18-270 mm f/3,5–6,3 Di-II VC PZD –

Jde o širokorozsahový objektiv pro výhradně digitální zrcadlovky do rozměru APS-C. Disponuje vysoce efektivním optickým stabilizátorem obrazu VC (Vibration Compensa‑ tion) ulehčujícím fotografování z ruky i při nastavení nejdelšího ohniska a také rychlým a tichým ultrasonickým motorem pracujícím na principu piezoelektrického jevu (PIEZO Drive). Objektiv zaujme i pozoruhodným 15násobným zoomovým rozsahem a nabízí vynikající obrazovou kvalitu v celém rozsahu. Zaostřování je možné jak automatické, tak manuální a nejkratší zaostřitelná vzdálenost je od 49 mm. Ohnisková vzdálenost 18–270 mm (27–405 mm ekv. 135) je všestranně použitelná od detailních záběrů až po rozlehlé celky. Vyšší světelnost objektivu má zase vliv na prodloužení expozice i v prostředí s menší intenzitou osvětlení.

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 039, e‑mail: info@fotoskoda.cz

Centrum FotoŠkoda

Zrcadlovka, klapka a jedem Točíme video fotoaparátem

Skvěle vypadající hudební klipy, animované filmy, reklamní spoty i sportovní nebo svatební videa bývají čím dál častěji natáčeny zrcadlovkou. Snímání pohyblivého obrazu ve vysokém rozlišení najdeme v nabídce funkcí u stále většího počtu přístrojů. Tenhle způsob natáčení má své zvláštnosti, některé jsou výhodou, jiné naopak omezením. autor Petr Holeček • foto Profimedia

Profesionálové, ale i pokročilejší amatéři řeší dilema, zda si koupit kameru, nebo spíš zrcadlovku, která dokáže natáčet videa v HD rozlišení. Oba typy přístrojů mají svá plus i minus. Je jasné, že ruč‑ ní kamera zatím neumře, ale na záda jí zrcadlo dýchá stále intenzivněji. Kdo po‑ radí? Spojili jsme se se dvěma profíky, pro které je točení různých spotů den‑ ním chlebem. Oba začínali na kameře, teď ale milují DSLR (Digital Single‑Lens Reflex) video. „Výhodou foťáků jsou příjemné roz‑ měry, variabilita, možnost manuální‑ ho ovládání, dostupná cena a filmový vzhled obrazu dosažený menší hloub‑ kou ostrosti,“ vypočítává klady DSLR Michal Straka, který už přes dva roky vede webový magazín Zrcadlovkou.cz. „Natáčím profesionálně přes tři roky, většinou na zrcadlovky. Převažují spor‑ tovní a reportážní videa včetně přímých přenosů, ale točím i svatby, produktová a promo videa,“ říká Michal. Jeho mlad‑ ší kolega Jan Řehořka, který se letos dostal na filmovou školu do Písku, ale připomíná, že na reportážní záběry ne‑ jsou zrcadlovky příliš stavěné. „Foťák postrádá kvalitní a tiché ovládání objekti‑ vu a snadný white balance. Taky to není moc pro rodiny, které chtějí zmáčknout a kropit, protože se hodně věcí musí nastavit a foťák, oproti kameře, za tebe sám nic neudělá,“ říká Řehořka, který

moment 01 – 2013

PROČ ANO • Kvalita záznamu, která je podobná drahým profesionálním kamerám. • Možnost práce s hloubkou ostrosti. • Používání špičkových objektivů. — PROČ NE • Problematické ostření. • Špatná kvalita záznamu zvuku. • Nutnost dokupování dalšího vybavení. • Nehodí se na akční, rodinné natáčení.

se svým štábem v současnosti natá‑ čí na zrcadlovku studentské cvičení lidí z VŠE. „Máme na to Canon 550D a 600D. Zvuk musíme samozřejmě to‑ čit extra a používáme na to nejčastěji Roland R‑44. Výhodou zrcadlovek je roz‑ hodně nižší pořizovací cena než u kvalit‑ ních videokamer a fakt, že se na ně dá nasadit celá škála objektivů, což výrazně zlepšuje výsledný obraz,“ vysvětluje. Je skvělé, že i při natáčení na mno‑ hem levnější zrcadlovku můžete získat stejně profesionálně vyhlížející obraz jako z drahé profesionální videokame‑ ry, ale není to samozřejmě zadarmo. „Nevýhodou digitálních zrcadlovek je omezená doba natáčení, zbytečná kom‑ plikovanost pro začátečníky, potřeba několika různých objektivů a horší práce se zvukem. Také se řada amatérů diví, že zrcadlovky, až na výjimky, neumějí během videa ostřit,“ upozorňuje Michal Straka. Právě ostření je spolu se zvu‑ kem zatím asi největším handicapem zrcadlovek, ačkoliv i tady už se objevují první zajímavé přístroje. Nejdále je po‑ dle Michala Straky v tomto ohledu řada Sony Alpha, která má polopropustná zr‑ cátka a ostří už celkem obstojně. Další často skloňovanou nevýhodou foťáků je špatná ergonomie. Kamera je vyro‑ bena tak, aby se při natáčení dala dát na rameno a mohlo se s ní točit i delší dobu. Naproti tomu foťák je uzpůsoben

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 039, e-mail: info@fotoskoda.cz

Centrum FotoŠkoda

5 2

Další nádobíčko 6 3

na jednu dvě fotky a dost. „Rozložení jednotlivých tlačítek se u různých mo‑ delů liší, ale celkový koncept fotoapará‑ tu samozřejmě není tvarově ani ovládá‑ ním určen primárně pro video. Absence hledáčku se nahrazuje různými přídav‑ nými hledáčky nebo externími displeji, které pomáhají ve slunečném počasí a pro lepší ostření,“ říká Řehořka. Dále se řeší i komplikované natáčení z ruky – zde slouží různé stabilizace či rigy, tedy ramenní či hrudní opěrné konstrukce. Obecně se ale na zrcadlovku točí hlav‑ ně ze stativu. Další funkcí, ve které zatím kamera poráží foťák na hlavu, je záznam zvuku. Zrcadlovky nemají profesionální XLR au‑ dio vstupy a většinou chybí i odpovídají‑ cí nastavení audia, takže filmaři, kteří po‑ třebují mít alespoň trochu slušný zvuk, musí sáhnout po externích mikrofonech a nahrávacích zařízeních. www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda

Půlhodinka a dost Digitální zrcadlovky mají omezenou dobu nahrávání, což si pro vysvětlení zaslouží samostatnou kapitolu. Někte‑ ří fotografové tvrdí, že snímací čipy u fotoa parátu jsou optimalizovány na jednotlivé snímky a při snímání videa generují teplo, což podle návodu ome‑ zuje dobu snímání v kuse na 29 minut a 59 sekund. Pravda je jinde. Hlavní roli tady hraje zvýšené clo na videokamery. Za kameru se totiž nepovažuje přístroj, který umožňuje záznam kratší než třicet minut. Proto výrobci konstruují zrcad‑ lovky tak, aby se vypnuly těsně před dosažením oněch třiceti minut, většina z nich to ale udělá ještě o něco dřív. „Přehřívání a omezená doba nahrává‑ ní se ve větší či menší míře objevují u všech starších zrcadlovek, s výjimkou modelů Canon 60D a Panasonic GH2. Většinou jimi nejde nahrát souvisle více

Na fotoaparát se dnes natáčí i skvěle vypadající a naprosto profesionální dokumenty, reklamní spoty či hudební klipy. Jestli máte podobné ambice, budete si ale muset pořídit ještě nějaké to příslušenství.

1 LCD displEJ Tělo fotoaparátu není uzpůsobeno k tomu, abyste jím švenkovali a ještě přitom koukali do hledáčku. Spoléhat se na displej foťáku při profesionálním natáčení nelze. — 2 OSTŘICÍ KROUŽEK Použijete-li klasické ostření na těle objektivu, je velká pravděpodobnost, že se vám obraz zatřese. S ostřicím kroužkem se ani nehne. — 3 STATIV S VIDEOHLAVOU Chcete-li s foťákem během snímání pohybovat, použijte stativ s videohlavou, aby nebyl výsledný záběr trhaný. — 4 MIKROFON Při natáčení zvuku se neobejdete bez externího mikrofonu. Můžete ho upevnit na přístroj místo externího blesku, lepší je ale mít zvukaře, který ho drží na tyči (tzv. tágu). — 5 AUDIOREKORDÉR Zvuk z externího mikrofonu nahráváte na externí záznamové zařízení. Při natáčení nezapomeňte před každým záběrem klapnout, jinak strávíte ve střižně příšernou spoustu času synchronizováním obrazu a zvuku. — 6 RAMENNÍ OPĚRKA Foťák si na rozdíl od videokamery nemůžete hodit na rameno a z ruky nic kloudného nenatočíte. Ramenní opěrka je proto nutností.

Centrum FotoŠkoda

než 4 GB videa a mnoho z nich nedo‑ sáhne ani na tento objem dat, protože se kvůli přehřátí vypnou už třeba po de‑ seti minutách,“ píše na svém webu Zrcadlovkou.cz Michal Straka. Nové mo‑ dely již půlhodinu videa zpravidla v klidu zvládnou, některé ji však rozdělí na ně‑ kolik samostatných souborů. Přídavné vychytávky Pokud budete chtít plně využít potenci‑ álu foťáku, budete potřebovat příslušen‑ ství. Velmi jednoduchá pomůcka je sli‑ der, který supluje kamerovou jízdu, ND filtr zase sníží tok světla do objektivu a zachová rozumný čas závěrky. Hodit se budou také přídavná LED světla, kte‑ rá upevníte do sáněk blesku a přisvítíte si prostor na několik metrů. Řeč už byla o stabilizacích či externích mikrofonech a rekordérech pro lepší záznam zvuku. K zoomování při natáčení foťákem je potřeba zoom objektiv, ideálně s kon‑ stantní clonou po celé délce. „Avšak zoomování není zrovna pohodlné, navíc stíhat během něj zároveň ručně ostřit je téměř nemožné bez další osoby – ostři‑ če. Na druhou stranu lze na fotoaparátu dosáhnout ohnisek, o kterých si kamery mohou nechat jen zdát,“ dodává Řehoř‑ ka. Samotná optika je vůbec kvalitnější u foťáku, protože u kamery je kladen důraz hlavně na velký zoom. Aberace, třeba fialových hran větví proti světlu, si u videa moc nevšimnete, ale ve fotce je to problém. Pozor na expozici a stabilitu N u t n o p oz n a m e n a t , ž e n a t á č e n í na foťáky se hodí spíše pro profíky, kte‑ ří mají trpělivost neustále nastavovat clonu, ostřit a vůbec si během natáče‑ ní s aparátem hrát. Pro domácí nebo dovolenková videa jsou lepší malé di‑ gitální kamery. Pokud přesto některý z amatérů zatouží po DSLR videu, měl by mít na paměti následující rady pro‑ fesionálů. „Když natáčíte v automatic‑ kém režimu, je jedinou starostí správné zaostření. I když tradičním problémem může být i stabilizace fotoaparátu, aby se vám záběry neklepaly. Pokud natáčí‑ me v manuálním režimu, což doporuču‑ ji, mohou být problémy několika typů,“ radí Michal Straka. A dodává: „Nejčastější chybou bývá nesprávná expozice, je vždy nutné hlí‑ dat si histogram a dávat pozor na pře‑ paly. Problémy může dělat i vyvážení

moment 01 – 2013

77 990 Kč

cena těla v Centru FotoŠkoda CANON EOS 5D MIII Je určen jak pokročilým fotografům, kteří chtějí přejít na vyšší úroveň, tak profesionálním fotografům a kameramanům pohybujícím se v nejrůznějších terénních podmínkách. Podporuje nový intra-frame kodek pro vyšší kvalitu a nižší kompresi, což je ideální pro postprodukční úpravy. Úroveň záznamu zvuku lze sledovat a upravit přímo na displeji. —

bílé, pokud jste v konstantním prostředí, doporučuji bílou nastavit ručně, pokud se prostředí mění, lépe poslouží auto‑ matika. Pro většinu případů se vyplatí používat flat picture style s nízkým kon‑ trastem, kterým můžeme co nejvíce zvýšit dynamický rozsah.“ Neztratí se tak jemné rozdíly šedi a správné po‑ dání barev lze dokorigovat v postpro‑ dukci. K expozici se váže také nutnost mít zajištěn dostatek světla. „Jednak proto, aby se nemuselo zvedat ISO – od 400 výš to už hodně šumí, jednak také proto, aby se dala více zavřít clona, protože jinak je hloubka ostrosti asi cen‑ timetr a to je občas problém naostřit,“ vysvětluje Jan Řehořka, který se právě při natáčení filmu o studentech s po‑ dobnými problémy potýká. –

NEŽÁDOUCÍ EFEKTY Některé efekty se do videa při postprodukci schválně přidávají, některé nežádoucí se v něm ukládají bezděky. Jak jim profíci říkají a jak je poznáte? — Rolling shutter, jello efekt Problém, ke kterému dochází u mnoha CMOS senzorů, velmi se však liší u různých modelů. Tím, že se řádky snímají postupně, dochází při rychlém švenkování k borcení svislic, navíc u natáčení různých obrazovek, panelů či monitorů se mnohdy vytváří nepříjemné pruhy. — Moaré efekt, aliasing Největší komplikace natáčení na DSLR, kterou na rozdíl od jiných v podstatě nelze přímo řešit. Objevuje se na různých hranách a pravidelných strukturách. Pro laika nemusí být tak nápadný, ale profesionálové se ho velmi děsí.

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 039, e-mail: info@fotoskoda.cz

Centrum FotoŠkoda

29 990 Kč

cena těla v Centru FotoŠkoda Panasonic Lumix-DMC GH3 Bere maximum výhod ze zrcadlovek i kamer. Je po vzoru svého staršího bratra GH2 vybaven 16Mpx snímačem, vysokou citlivostí (12 800 ISO), 3“ dotykovým monitorem, videem ve Full HD i vestavěným stereomikrofonem. Zvládá progresivní videoformát AVCHD, který má díky pokročilé kompresi až čtyřikrát menší datový tok (9–17 Mbps) bez ztráty kvality. —

23 890 Kč

cena s objektivem 18–105 AF-S DX VR v Centru FotoŠkoda Nikon D5200 Umožňuje připojení směrového mikrofonu ME-1 do sáněk externího blesku. Mikrofon je vytvořen pro použití s DSLR fotoaparáty, s nimiž zaznamenává vysoce kvalitní stereofonní zvuk s potlačením hluku způsobeného automatickým zaostřováním objektivu. Nikon po dlouhé době představil zrcadlovku nižší střední třídy, která překonává všechny přístroje ve své kategorii. —

www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda

Centrum FotoŠkoda

Videokamera, nebo foťák? CANON LEGRIA HF G25 vs. CANON EOS 700D S tím, jak se zlepšila kvalita videa a funkce pro jeho natáčení, kterými nyní nové fotoaparáty vládnou, klade si čím dál víc zákazníků otázku: Je lepší si za stejné peníze koupit videokameru, nebo fotoaparát?

technologie —

natáčíme video na kameru i fotoaparát

autor Milan Machatý • foto archiv Canon

Jednoznačná odpověď samozřejmě neexistuje, záleží to na mnoha okolnostech – jestli už doma nějakou kameru nebo foťák máte, jestli chcete spíše natáčet, nebo fotit, případně jestli vám jde víc o pohodlí při natáčení, či o výsledek. Alespoň trochu by vám snad mohl při rozhodování pomoci následující test. Vzali jsme dva cenově zhruba srovnatelné přístroje od Canonu (videokameru Legria HF G25 a zrcadlovku EOS 700D s objektivem 18–135 IS STM) a porovnali jsme, jak se s nimi pracuje a jaké výsledné záběry nakonec pořizují. Obraz V obou případech nám vypadl z přístrojů velice slušný obraz, ten z foťáku ale působil přece jen příjemněji, prokresleněji, s lépe vyváženými barvami. Za celkově filmovější ráz obrazu z Canonu EOS 700D může především robustnější objektiv, který lépe kreslí. Zvuk V tomto ohledu jasně vítězí kamera. Její vestavěný mikrofon se lépe vyrovnává například s poryvy větru, hladina zvuku také méně kolísá než u fotoaparátu. U obou přístrojů se však vyplatí dokoupit externí mikrofon, na který mají vstup. Funkce Vyhrává foťák, který má větší šíři manuálně nastavitelných funkcí i předna-

moment 01 – 2013

stavených režimů. U kamery nás dost zklamalo kolečko ručního ostření, které jde ztuha, a pokud je vyklopen displej, je uloženo tak blízko, že si s tím poradí snad jen děti a slečny s velmi útlou ručkou. Ovladatelnost Předem jsme v tomto ohledu favorizovali kameru a ta nakonec i přes již zmíněné problémy s manuálním ostřením zvítězila. Udržet s fotoaparátem bez stativu s videohlavou obraz ve švenku v klidu je prakticky nemožné, s videokamerou se při snímání z ruky pracuje přece jen lépe.

CANON EOS 700D Cena i s objektivem v Centru FotoŠkoda 25 990 Kč – • kvalita obrazu • manuální nastavení • cena/výkon

CANON Legria HF G25 Cena v Centru FotoŠkoda 26 990 Kč – • ovladatelnost • zvuk

Praktičnost Tady je dost těžké vynést jednoznačný verdikt. Pro nenáročné natáčení někde na dovolené je asi praktičtější videokamera, pokud ale chcete zároveň i fotit, rázem se misky vah překlápějí na stranu fotoaparátu. Jestli si chcete s obrazem pohrát a dosáhnout nejlepší možné kvality, vyhrává foťák. Cena/výkon Tady není co řešit. Za stejnou cenu můžete mít super fotoaparát, který navíc natáčí (s ramenní opěrkou a dalším příslušenstvím) i výborné video, nebo videokameru, která sice točí také velice slušné video, jako foťák ji ale určitě používat nebudete. –

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 039, e-mail: info@fotoskoda.cz

Centrum FotoŠkoda

V Praze se fotil fotomaraton Unikátní fotografická soutěž měla u nás premiéru Na to, že se v hlavním městě pořádá každý rok maraton, jsme si už zvykli. Letos ale k běžecké akci přibyla ještě její fotografická obdoba, v níž spíše než vytrvalé nohy a silné plíce rozhodují dobré oko, jistá ruka a cit pro detail. autor Milan Machatý • foto Šimon Jiráček

V ulicích Prahy se v sobotu 8. června uskutečnila unikátní fotografická soutěž – první ročník Pražského FotoMaratonu. Soutěž byla odstartována v půl jedenácté dopoledne v Centru FotoŠkoda, kde byla vyhlášena témata: 1. Historie, 2. Mládí, 3. Proud, 4. Zkáza, 5. Ruce a 6. Rytmus. Dorazilo více než dvě stě příznivců fotografie, kteří museli během pěti hodin nafotit v zadaném pořadí šest snímků. Mezi soutěžícími byli profesionálové i amatéři, vedle jednotlivců se zúčastnily i dvojice nebo celé rodiny, které soutěž často spojily s výletem do české metropole. Na kouzlení v počítači nebyl čas Série šesti soutěžních fotografií se odevzdávala v KC Zahrada na Chodově přímo z paměťové karty, fotografové neměli čas své výtvory jakkoliv dodatečně upravovat. Zato se docela dost nachodili a naběhali, někteří z dotazovaných nám prozradili, že během focení ušli téměř deset kilometrů. Důležité bylo nejen dobře fotografovat, ale i strategicky plánovat a rozložit tvůrčí um do všech témat. Vítězi se pak stali ti, jejichž snímky získaly v součtu od komise nejvyšší počet bodů. V komisi zasedli fotografové a zástupci pořadatelů a partnerů: Jan Šibík, Rostislav Stach, Helena Macenauerová, Miroslav Janda, Jan Ometák a Jan Jílek. Vítězí číslo 105 Ačkoliv se to při počtu účastníků 1. ročníku Pražského FotoMaratonu zdá neuvěřitelné, vítězové byli vyhlášeni ještě týž večer. Před plným sálem KC Zahrada na pražském Chodově, kde byl cíl FotoMaratonu, byly slavnostně odhaleny fotografie 10 vítězů. Napětí bylo velké, protože se soutěžilo o lákavé ceny. www.fotoskoda.cz facebook.com/fotoskoda

Vítěz získal bezzrcadlovku Samsung NX300, další místa pak monitor EIZO, kompaktní fotoaparát Samsung, fotobatoh Tamrac, software ZPS 15, předplatné časopisů Digitální FotoMagazín a Koktejl, knihy od Zoner Press. Každý obdržel navíc poukázku na fotoslužby v Centru FotoŠkoda a na kurzy FotoInstitutu.cz. Vítězem prvního Pražského FotoMaratonu se stal Šimon Jiráček se startovním číslem 105. Zaujal především fotografiemi využívajícími techniku multiexpozice, ale i neotřelým viděním témat. Cenu poroty, tablet Samsung, za nejlepší jednotlivý snímek získala Michaela Pfeifferová. Informace o dalších FotoMaratonech najdete na webu projektu www.fotomaratony.cz nebo na Facebooku FotoMaratony. –

Vítězové 1. Pražského FotoMaratonu: 1. Šimon Jiráček 2. Kristýna Slaninová 3. Marek Dítě 4. Vojtěch Brázda 5. Martin Jílek 6. Michal Jedlička 7. Martin Čurda 8. Petr Schiller 9. Štěpán Černý 10. Helena Balajová

Cena poroty Michaela Pfeifferová

moment 01 – 2013

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 po–pá: 9.00–20.00, so: 10.00–18.00, ne: 12.00–18.30, tel.: 222 929 029, e-mail: info@fotoskoda.cz

Aputure

(LED kruhové makro-světlo/blesk)

(dálkový ovladač)

(LED video světlo)

Amaran Halo AHL - C60

Aputure Amaran Halo LED je ideální řešení makro osvětlení pro digitální zrcadlovky. Pracuje plynule a produkuje stabilní jasné a kompaktní světlo pro dosažení požadovaných fotografických efektů. Poskytuje šest režimů osvětlení: plný jas nebo na levou či pravou stranu a to buď jako stálé světlo nebo jako blesk. Kruhové světlo lze uchytit pomocí redukcí na objektiv nebo přímo do sáněk blesku, případně lze použít jako stálé osvětlení z ruky nebo stojánku. Redukce pro uchycení na objektivy s filtrovým závitem 49, 52, 55, 58, 62, 67, 72 a 77 mm (součást balení).

Trigmaster Plus (2,4GHz)

Aputure Trigmaster Plus (2,4GHz) je skvělá spoušť pro blesky a současně dálkový ovladač fotoaparátu, v malém kapesním formátu obsahuje vysílač i přijímač. Automatický senzor a režim spouště Interlink umožňuje současné odpálení blesku a fotografování dálkovým ovladačem. Díky času synchronizace s bleskem 1/250 s, dosahu spouště 120 m a šesti různým kanálům můžete efektivně pracovat za nejrůznějších okolností.

Specifikace: - Efektivní dosah blesku: 5 cm - 1,5 m - Synchronizační rychlost: do 1/200 s - Počet diod: 60 LED - Barevná teplota: 5500 K +/- 300 K - Úhel vyzařování: 60° - Napájení: 4 x baterie velikosti AA

Specifikace: - Dosah vysílače: 100 metrů (v otevřeném prostoru) - Počet komunikačních kanálů: 6 - Synchronizační rychlost: 1/250 s - Frekvence kontinuálního snímání: 7 snímků/s - Rozměry: 85 x 47 x 28 mm - Napájení: 2 x 1,5 V AAA baterie - Pro značky fotoaparátů Canon, Nikon, Sony a Olympus

Aputure Amaran Halo AHL-C60(Canon)/AHL-N60(Nikon)

Výhodná nabídka: Trigmaster Plus 2,4GHz (sada 1+1)

1.890 Kč s DPH

1.790 Kč s DPH

Amaran AL-528

Světlo má při fotografování pomocí DSLR nebo natáčení pomocí DVC zásadní význam. Aputure AL-528 je osvětlovací panel velikosti iPadu, tvořený 528 ks LED, které zajistí osvětlení. 3 000 luxů ve vzdálenosti 1 metr. Elegantní design, přenosné AL-528 bude vaším dokonalým společníkem v interiéru i exteriéru. Funkce: - Elegantní vzhled, tenká konstrukce, lehčí a přenosný - Zvláštní uspořádání světelných zdrojů, ultravysoký jas, perfektní osvětlení - Rovnoměrné a účinné osvětlení díky vysoce výkonným LED, věrné podání barev (CRL Re>85) - Spojitý obrazec vyzařování, dvě možné kombinace podle okolních podmínek - Dvojí napájení usnadňuje použití - Efektivní řízení procesorem - Barevná teplota 5500K a vyzařovací úhel 75° Aputure Amaran AL-528 - LED video světlo

6.990 Kč s DPH Další varianty osvětlení Aputure Amaran: AL-126 - LED video světlo AL-160 - LED video světlo AL-198 - LED video světlo AL-198A - LED video světlo (25°-60°) AL-198C - LED video světlo (3200-5500K)

1.290 Kč s DPH 1.590 Kč s DPH 2.190 Kč s DPH 2.490 Kč s DPH 2.490 Kč s DPH

Pojištění, které jinde nenajdete!

Proč pojištění fotoaparátů a fotopříslušenství      

úhrada neplánovaných výdajů na pořízení nového výrobku řešení důsledků neopatrné manipulace či jiného mechanického poškození nezohledňujeme amortizaci, při škodě obdržíte voucher na nový výrobek široký rozsah pojistné ochrany rychlé (do 7 dnů) a snadné (on-line) vyřízení pojistné události platnost pojištění po celém světě