Vstyle 1 05

cover_1/05.qxd

21.4.2005

14:25

Stránka 1

VOLVO

MAGAZÍN JARO 2005

NOVÍ EVROPANÉ TÉMA

1

ING_VStyle_220x285 7.4.2005 14:58 Stránka 1

NECHTE SVÉ FINANCE RÒST ING fondy sbírají mezinárodní ocenûní • Nejvy‰‰í v˘konnost za 3 roky v roce 2004 získal ING âesk˘ akciov˘ fond podle renomované ratingové agentury Morningstar. Za tuto skvûlou v˘konnost byl ocenûn nejvy‰‰ím moÏn˘m ratingem – 5 hvûzdiãkami.

• Nejvy‰‰í v˘konnost za 1 rok v roce 2004 získal ING âesk˘ akciov˘ fond podle renomované ratingové agentury Morningstar.

• ING âesk˘ fond obligací získal 4 hvûzdiãky za umístûní v první tfietinû sledovan˘ch fondÛ ve své kategorii.

• 4 hvûzdiãkami od agentury Morningstar byl ocenûn také ING (L) Invest Global High Dividend Fund.

DÛvûryhodn˘ partner Portfolia ING FondÛ fiídí ING Investment Management, ãlen mezinárodní finanãní skupiny ING Group. Spoleãnost se specializuje na správu finanãních aktiv institucionálních investorÛ. V âeské republice pÛsobí jiÏ od roku 1997 a za tu dobu si získala kredit dÛvûryhodného a efektivního partnera sv˘ch klientÛ, ktefií jí svûfiili majetek ve v˘‰i 50 miliard korun. Celosvûtovû ING Investment Management spravuje více neÏ 306 miliard euro.

Více informací najdete na www.ingfondy.cz

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:51

Stránka 3

14

6 MILÍ âTENÁ¤I,

18

24

37

34 4

KALEIDOSKOP

21 S O U T ù Î Velká soutûÏ s Volvem 2005

6

R O Z H O V O R Carlos Saura

22 E V R O P A N Je EU skuteãnû byrokratická?

V rytmu flamenka

24 T R E K R O N O R Finmark – Klenot severu

10 G E N T L E M A N Va‰e druhá kÛÏe

29 D R I V E Legendy ãeského golfu

12 E V O L U C E Souãasn˘ bytov˘ dÛm

30 V O R Nová loì a její elektronické smysly

14 D E S I G N Fragmenty z minulosti

34 G A S T R O Pln˘ talífi francouzsk˘ch s˘rÛ

a souãasnosti ãeské Ïidle 18 T É M A Noví Evropané

vÏdy mû pfiekvapí, jak úspû‰ní lidé dokáÏou zvládnout desetkrát více ãinností, neÏ je obvyklé, a navíc kolem sebe ‰ífiit intenzivní charisma. Jako by obelstili ãas a nepotfiebovali k Ïivotu odpoãinek. Tak to vnímám i u v˘znamného ‰panûlského reÏiséra Carlose Saury, kter˘ má na kontû uÏ ãtyfiicet filmÛ, tfii romány a tisíce fotografií.

O tom, jak ‰iroké je jeho spektrum zájmÛ a jakou roli hraje hudba a tanec v jeho díle, nám povûdûl bûhem své krátké náv‰tûvy v Praze pfii pfiíleÏitosti filmového festivalu Febiofest.

Vydání ãasopisu V-style, které drÏíte v rukou, je trochu netradiãní. Vût‰inou mífií na‰e cesty hlavnû do Skandinávie, tentokrát se nám se‰ly pfiíbûhy z nûkolika kontinentÛ. Vedení automobilky Volvo v âechách v bfieznu pfievzala Mariella J. Delgado, která se narodila v Peru, a stala se tak jedinou Ïenou na podobné pozici u importéra zahraniãní znaãky u nás. Bûhem devatenácti let u spoleãnosti Volvo poznala odli‰né kultury JiÏní Ameriky i Skandinávie. Jaké jsou její názory, pfiedstavy a zájmy, se dozvíte v rozhovoru v ãásti Identita.

Evropa v posledních letech zaÏívá pfiíliv jiÏních a v˘chodních národÛ, které tak v˘znamnû zasahují do tradiãního Ïivota její spoleãnosti. Klady i zápory takového souÏití naleznete v rubrice Téma.

Poslední námût bych charakterizovala lennonovsk˘m „zastavte svût, chci vystoupit“. I pfies rychlost moderní doby jsou mezi námi lidé, ktefií stále umûjí Ïít beze spûchu v souladu s pfiírodou a dle tradic sv˘ch pfiedkÛ.

Pohybují se svûtem, ve kterém neexistuje slovo musím a v˘raz stres nemá v jejich jazyce místo. DokáÏou naslouchat hlasÛm svého nitra a snadno vás nakazí sv˘m klidem a vnitfiním bohatstvím. Chcete-li se alespoÀ na chvíli zastavit a poznat poslední evropskou divoãinu, vydejte se na sever Norska.

Inspirujte se na‰ím cestopisem z Finmarku.

Pfieji vám pfiíjemné chvíle s jarním V-stylem

36 T I P Y na jaro a léto 37 I D E N T I T A

V-style magazín Volvo Auto Czech, s.r.o. Roãník V Jaro 2005 Vydavatel Volvo Auto Czech, s.r.o., V Oblouku 731, PrÛhonice 252 43, IâO 63981726 Evidenãní ãíslo MK âR E 12667 ·éfredaktorka Petra DoleÏalová, telefon: 296 787 111, e-mail: dolezalova@v-style.cz Editor Jindfiich Novák Redakce Franti‰ek Ráli‰, Patrik Balogh, Natálie Veselá Foto obálky Jifií Kolbaba Obsah a v˘roba Boomerang Publishing s.r.o., e-mail: info@bpublishing.cz Grafická úprava Radek Rytina Uzávûrka ãísla 30. 3. 2005, âasopis v elektronické podobû najdete na www.v-style.cz Uzávûrka podkladÛ inzerce Podzim 2005 11. 8. 2005 Prodej inzerce Michal Koubek, Boomerang Publishing, 244 023 103, e-mail: michal.koubek@bpublishing.cz Vychází 3 x roãnû

3

vstyle_1_05

19.4.2005

16:26

Stránka 4

KALEIDOSKOP

Událost

D Ò S T O J N Á â E S K Á R O L E N A E X P U 2 0 0 5 Leto‰ní roãník svûtové v˘stavy, která se koná v Japonsku, probíhá ve znamení tématu Moudrost pfiírody. PfiestoÏe na samém zaãátku byla promenáda muzicírujících robotÛ, japonská i dal‰í expozice se nesou v duchu této hlavní my‰lenky. âeská republika byla japonskou stranou poÏádána, aby se zamûfiila na na‰i národní kulturu, o níÏ je v Japonsku velk˘ zájem. Proto mezi nejvût‰í lákadla patfií ãesk˘ Národní den, T˘den ãeské hudby, ãeského filmu a v˘tvarného umûní, dále T˘den ãeského skla a prezentace ãesk˘ch ekologick˘ch projektÛ. Tyto akce probíhají zpravidla mimo pavilony. V tûch je v˘stavní prostor urãen pro expozici, pro niÏ bylo vybráno jedno z podtémat Expa – umûní Ïivota. Byla pfiíznaãnû pojmenována „Zahrada fantazie a hudby“ a je pojata jako relaxaãní prostor s optick˘mi a zvukov˘mi objekty. Svûtové v˘stavy jsou fenoménem prÛmyslové spoleãnosti, a v prÛbûhu 20. století pfie‰ly od prostého vystavování exponátÛ ke komplexnímu pojetí expozic.

Samotná prezentace exponátÛ samozfiejmû nezmizela, ale je koncipována se v‰emi vazbami a souvislostmi s obsahem v˘stav a s vyuÏitím v‰ech dostupn˘ch prezentaãních technik. Tomu napomohlo zapojení statick˘ch projekcí, filmu, první interaktivní projekce (slavn˘ âinãerÛv Kinoautomat v ‰edesát˘ch letech minulého století) a pokrok ve v˘stavní scénografii, která rovnûÏ pfienesla více pozornosti z vlastního artefaktu na prezentaci my‰lenky. Na‰e zemû na leto‰ním Expu na tûchto trendech hodnû staví a také se jí to vyplácí, jak dokazuje vysoká náv‰tûvnost ãesk˘ch expozic. Je tak vidût, Ïe na‰e pojetí oceÀují kromû porotcÛ rovnûÏ ti, ktefií se na v˘stavu pfii‰li pobavit. A to je moÏná dÛleÏitûj‰í.

Místo

SUPERVELMOC TOHOTO STOLETÍ Na poãátku 21. století jsme svûdky jevu, kter˘ si ve sv˘ch dÛsledcích je‰tû pfiíli‰ neuvûdomujeme. Po rozpadu v˘chodního bloku, kdy zÛstaly jedin˘m svûtov˘m „hybatelem“ USA, je v ekonomické síle podle v˘sledkÛ z posledních let postupnû dohání âína. Zatímco v uplynul˘ch dvaceti letech jsme nejvût‰í hospodáfisk˘ zázrak mohli sledovat u tzv. asijsk˘ch tygrÛ – zemí jako jsou Hongkong, Tchajwan, JiÏní Korea nebo Malajsie, nyní probíhá totéÏ v âínû, av‰ak v mnohonásobném mûfiítku. Podle fiady ekonomÛ je více neÏ jasné, Ïe stojíme u zrodu nové svûtové supervelmoci, která záhy od Spojen˘ch státÛ pfievezme roli nejvût‰í globální ekonomiky. Zemû s dlouhodobû vysok˘m hospodáfisk˘m rÛstem, dosud nejvy‰‰ím poãtem obyvatel na svûtû (brzy by ji mûla pfiedhonit Indie), s obrovsk˘mi surovinov˘mi a dal‰ími moÏnostmi, je bohuÏel zároveÀ nechvalnû známá pfieÏívajícím autoritativním politick˘m systémem, kter˘ nepfiipou‰tí diskuse s odpÛrci a neustále se proviÀuje vÛãi lidsk˘m právÛm. Za ekonomick˘m boomem stojí levná a nesmírnû pilná pracovní síla v kombinaci se zavádûním nejmodernûj‰ích technologií. JiÏ dnes se zde nachází v˘robní provozy vût‰iny nejvût‰ích svûtov˘ch firem. Jedním z dÛvodÛ úspûchu je také sázka reÏimu na vlastní experty – desetitisíce mlad˘ch âíÀanÛ studují na prestiÏních americk˘ch univerzitách.

Nástupem âíny na pozici svûtové hospodáfiské jedniãky se potvrdí zjednodu‰ené pravidlo moderních dûjin – dominance jedné velmoci po dobu jednoho století. UvaÏte: 16. století – Portugalsko, 17. století – ·panûlsko, 18. století – Francie, 19. století – Anglie. Hospodáfiskopolitick˘m králem 20. století se staly Spojené státy. Pfii‰el ãas ãínského draka.

Produkt

B A T E R I E N A B I T Á Z A M I N U T U Nová senzace, pfiekvapené reakce, ale i slova pochybování – to v‰e se objevilo v tisku poté, co spoleãnost Toshiba pfiedstavila v bfieznu nov˘ typ baterií. Prezentovala jej totiÏ coby pfievratnou novinku, která se oproti jin˘m bateriím nabíjí aÏ ‰edesátkrát(!) rychleji. Dosud pfiitom byly pokroky na poli akumulátorÛ velice slabé. Staãí se podívat na mobilní telefony nebo notebooky, jejich v˘drÏ a stupÀující se potíÏe s dobíjením narÛstají, jakmile jim je rok a více. Nová Li-ion baterie od Toshiby sází na speciálnû navrÏené nanoãástice, které se vyznaãují vysokou energetickou hustotou. Tajemství zdánlivého zázraku spoãívá podle v˘robce v záporné elektrodû. „Nanoãástice zabrání tekutému elektrolytu ztrácet energii v prÛbûhu nabíjení,“ uvádí Toshiba ve své zprávû. „Rychle absorbují a uchovají ohromné mnoÏství lithiov˘ch iontÛ, aniÏ dojde k jakémukoliv rozkladu na elektrodû.“ To v praxi znamená, Ïe se na 80 % své kapacity nabije za necelou minutu. Celkové nabití pak trvá o pár minut déle, ale to je jiÏ nadstandard, asi jako kdybyste nechali svÛj mobilní telefon nabíjet o hodinu déle, i kdyÏ vám na displeji ukazuje v‰echny ãárky. Mezi dal‰í v˘hody patfií velmi dlouh˘ Ïivotní cyklus. Podle tiskové zprávy spoleãnosti ztrácí baterie asi 1 procento své kapacity aÏ po tisíci nabíjecích a vybíjecích cyklech. Také pracuje za extrémnû nízk˘ch teplot, aÏ minus 40 stupÀÛ Celsia, coÏ znamená, Ïe velké vyuÏití by mohla mít (v upravené podobû) i v automobilovém prÛmyslu. Prototyp je zatím pouze 3,8 mm tenk˘, 62 mm vysok˘ a 35 mm dlouh˘, sériová v˘roba a následn˘ prodej by mûl b˘t zahájen uÏ poãátkem roku 2006.

4

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:51

Stránka 5

Osobnost

C A M I L L A P A R K E R - B O W L E S O V Á A J E J Í C E S T A N A „ T R Ò N “ Pro vût‰inu lidí zaãala existovat aÏ v dobû, kdy její jméno poãalo b˘t spojováno s krizí v královské rodinû. Na nemilost vefiejnosti se ale dostala aÏ v souvislosti se smrtí princezny Diany, která jí byla naprosto nesmyslnû dávána za vinu. âtyfiiatfiicetileté ãekání v‰ak bylo odmûnûno a v sobotu 9. dubna se Camilla Parker-Bowlesová provdala za prince Charlese a stala se vévodkyní z Cornwallu. Stalo se tak za tichého souhlasu mnoha, ktefií jí dfiíve nemohli pfiijít na jméno. Pro mnoho monarchistick˘ch puritánÛ je to totiÏ daleko pfiijatelnûj‰í, neÏ kdyby se nedej boÏe princ Charles stal králem a mûl milenku. Jaká vlastnû je Ïena, jejíÏ existence otfiásla sam˘mi základy britské monarchie? Pod dívãím jménem Camilla Shandová se narodila v roce 1947 jako dcera vojáka a obchodníka s vínem, a zároveÀ coby vnuãka lorda Ashomba. Dûtství strávila na venkovû, kter˘ jí pfiinesl a dodnes pfiiná‰í mnoho radostí – pfiedev‰ím díky jejím loveck˘m vá‰ním. Studovala v Lond˘nû a na v˘bûrové ‰kole v Kensingtonu, pozdûji odjela do ·v˘carska studovat na sekretáfiku; tuto profesi v‰ak nikdy nevykonávala. V dobû svého mládí patfiila mezi nejobletovanûj‰í dûvãata, hlavnû proto, Ïe se ve spoleãnosti umûla chovat pfiirozenû a opl˘vala smyslem pro humor. Na zaãátku 70. let se na turnaji v pólu setkala s tehdy dvaadvacetilet˘m princem Charlesem. Ihned mezi nimi pfieskoãila povûstná jiskra, ale nepfiekonatelnou pfiekáÏkou byl Camillin nízk˘ pÛvod. Vzala si tedy Andrew Parker-Bowlese, s nímÏ mûla syna Thomase Henryho a dceru Lauru. Vztah s Charlesem s rÛzn˘mi pauzami trval. A to i v dobû, kdy si princ Charles zaãal hledat vhodnou manÏelku. Dianu Spencerovou mu Camilla dokonce „odsouhlasila“. Pravdûpodobnû v této tiché my‰ce, za níÏ byla Lady Di z poãátku povaÏována, nevidûla v˘raznou sokyni pro svÛj utajovan˘ vztah s Charlesem. Láska Camilly a Charlese nakonec do‰la naplnûní. Následník trÛnu si vÏdy povaÏoval její inteligenci a smysl pro humor. Spojují je i spoleãné záliby – zmiÀovan˘ lov, zahradniãení a zájem o umûní.

Vûda

V Í R A J E D ù D I â N Á Podle nejnovûj‰ích americk˘ch v˘zkumÛ nezávisí to, jak hluboce je ãlovûk vûfiící, pouze na sociálním prostfiedí a v˘chovû, n˘brÏ o religiozitû jedince rozhodují v dospûlosti hlavnû geny.

Tuto hypotézu potvrdili psychologové z Minnesotské univerzity díky srovnávání sourozencÛ, pfii kterém zkoumali 169 párÛ jednovajeãn˘ch a 104 párÛ dvojvajeãn˘ch dvojãat, která mûla v dotaznících vyplnit údaje o svém náboÏenském Ïivotû. Mezi otázkami se objevilo napfiíklad to, jak ãasto chodí kaÏdé z nich do kostela, na bohosluÏby, chodí-li ãasto spolu nebo zvlá‰È, jsou-li vûfiící i rodiãe a prarodiãe a jakou roli hrála víra v jejich dûtství. JiÏ dfiíve probíhaly v˘zkumy na obdobné téma a sledovalo se, kdy se ãlovûk od své „dûtské“ víry odklání. Argumentovalo se tím, Ïe pokud se pojetí víry v dospûlosti nezmûní, jsou na vinû takové

dÛvody jako ochrana pfied stresem (tfieba víra v posmrtn˘ Ïivot mÛÏe bránit strachu ze smrti) nebo pfiehnaná touha po pocitu Ïivotní pohody, harmonie apod. Jiné hlasy byly proti: není zdaleka jisté, zda náboÏenství není spí‰e zdrojem stresu, protoÏe je ãlovûk nucen Ïít podle rÛzn˘ch rigidních pravidel, jejichÏ v˘klady se li‰í, a mÛÏe mít pocity viny pfii jejich nedodrÏování atd. V˘zkum na dvojãatech v‰ak prokázal, Ïe stejnû jako ostatní sloÏky osobnosti je i náboÏenské cítûní dûdiãné. Sourozenci, ktefií se v Ïivotû vydali zcela opaãn˘m smûrem, mají rozdílné partnery i zájmy, se totiÏ v otázkách víry vzácnû shodli i po letech. A to pfiesto, Ïe pro‰li v dospívání jin˘mi procesy socializace a byli vystaveni zcela odli‰n˘m vlivÛm prostfiedí.

U dospûl˘ch tak v náboÏenském zanícení pfiebírají hlavní úlohu geny, které se nejvíce projevují v psychice vûfiících.

5

vstyle_1_05

19.4.2005

16:27

Stránka 6

PUSTILA MI DESKU A ¤EKLA : „TANCUJ.“ P¤EDVEDL JSEM JÍ NùKOLIK KROKÒ, KTERÉ JSEM SE SÁM NAUâIL, A TATO V¤ELÁ A P¤ÍJEMNÁ PANÍ MI ¤EKLA: „PODÍVEJ SE, CARLOSI, MùL BY SES VùNOVAT NùâEMU JINÉMU NEÎ TANCI FLAMENKA.“

6

vstyle_1_05

19.4.2005

16:27

Stránka 7

ROZHOVOR

V RYTMU FLAMENKA HUDBA, TANEC A V¯JIMEâN¯ EMOTIVNÍ STYL CHARAKTERIZUJÍ FILMY PROSLULÉHO ·PANùLSKÉHO REÎISÉRA CARLOSE SAURY. ZA SVÉ CELOÎIVOTNÍ DÍLO, DOPOSUD âTY¤ICET SNÍMKÒ, P¤EVZAL NA LETO·NÍM FEBIOFESTU CENU KRISTIÁNA. REÎISÉR, KTER¯ VELKOU âÁST SVÉHO ÎIVOTA ÎIL A TVO¤IL ZA FRANKOVA TVRDÉHO DIKTÁTORSKÉHO REÎIMU, VÎDY DOKÁZAL VELMI OSOBITù ODKR¯VAT K¤EHKOST LIDSKÉ DU·E A SLOÎITOSTI HISTORIE I LIDSK¯CH VZTAHÒ. A TO NEJEN NA FILMOVÉM PLÁTNù, ALE I VE FOTOGRAFIÍCH A ROMÁNECH. TEXT A FOTO PETRA DOLEÎALOVÁ

Jak˘ máte vztah k âeské republice?

Víme o vás, Ïe jste sem jezdil i v minulosti.

Ano, poprvé jsem tady byl v roce 1950. Tehdy na mû dûlala Praha dojem ‰edivého a smutného mûsta. Mûl jsem pocit, Ïe na kaÏdém kroku je policie. Zajímal jsem se o knihy Kafky a hledal dÛm, kde Ïil. Lidé mû ale ustra‰enû nabádali, abych o nûm nemluvil, protoÏe to bylo zakázané. Od té doby jsem nav‰tívil âechy nûkolikrát, pfiedev‰ím kvÛli karlovarskému festivalu a také proto, Ïe jsme zde nahrávali hudbu k nûkolika m˘m filmÛm. V‰ímal jsem si, jak se Praha postupnû promûÀuje.

Ve va‰ich filmech se velmi ãasto objevuje tanec. Jak˘ vztah máte jako ·panûl k flamenku?

Flamenko pro mû znamená dokonal˘ tanec s jedním z nejúÏasnûj‰ích rytmÛ na svûtû.

Vládne v nûm ideální propojení – tancujete spodní ãástí tûla, které je spojeno se zemí, a k tomu zvlá‰È horní ãástí, která je spjatá z nebem. Tkví v nûm neuvûfiitelná symbióza.

Jak byste ohodnotil sama sebe jako taneãníka? Tanãíte rád?

Jeden z nejsmutnûj‰ích okamÏikÛ mého Ïivota se váÏe právû k tanci. KdyÏ mi bylo dvacet, chtûl jsem se stát taneãníkem flamenka, zaãal jsem chodit na hodiny slavné cikánské taneãnice. Pustila mi desku a fiekla: „Tancuj.“ Pfiedvedl jsem jí nûkolik krokÛ, které jsem se sám nauãil, a tato vfielá a pfiíjemná paní mi fiekla: „Podívej se, Carlosi, mûl by ses vûnovat nûãemu jinému neÏ tanci flamenka.“ Byla to pro mû velice tûÏká rána. TakÏe od té doby jsem svÛj zájem soustfiedil radûji na fotografii

a kinematografii. Pfiesto tanec vÏdy zaujímal dÛleÏité místo v m˘ch filmech.

Jinak tancuji velice rád, s oblibou rokenrol, ale flamenku se radûji vyh˘bám. Myslel jsem si, Ïe umím tango. Nauãil jsem se ho po evropském stylu – tedy dopfiedu, dozadu. Potom jsem v Argentinû pfiedvedl své kroky a oni se zdûsili a prohlásili: „Prosím tû, takhle tango netancuj, nebo se zabije‰!“ TakÏe následovalo opût veliké zklamání.

Kromû tance hraje ve va‰í tvorbû velkou úlohu hudba. Jakou zaujímá roli ve va‰em osobním Ïivotû?

Maminka byla klavíristkou a sólistkou a jiÏ odmaliãka jsem její hudbu poslouchal. ZároveÀ v‰ak byla anarchistka a nechtûla, aby Ïádné z jejích dûtí hrálo na jak˘koliv hudební nástroj. ¤íkala, Ïe ztratila své dûtství tím, Ïe hrála osm hodin dennû na klavír, a nepfiála si, abychom i my své mládí obûtovali.

Pfiesto je má láska k hudbû obrovská.

V m˘ch filmech není ani jedna hudební nota, která by se mi nelíbila. Mám nad ní absolutní kontrolu a myslím si, Ïe tam má své zásadní místo. JiÏ v okamÏiku, kdy pí‰u scénáfi, vím pfiesnû, jaká melodie tam zazní. Je tfieba na ni myslet pfiedem, kdyÏ se toãí urãité scény, protoÏe rytmus scén se podle hudby mûní. Teì zkou‰ím opaãn˘ zpÛsob, napfiíklad do milostn˘ch scén vkládám neromantickou melodii a ãekám, jak˘ to bude mít efekt.

Mimo to je ·panûlsko zemí s ohromnou hudební tradicí a s velmi v˘raznou folklorní hudbou. Flamenko je takfika revoluãní. DokáÏe absorbovat a synchronizovat rytmy, které pocházejí zvenãí, tedy i latinskoamerické, a tím má velik˘ potenciál do budoucnosti. Dokonce

existuje i urãitá paralela mezi jazzem a flamenkem. Obzvlá‰È v souãasné dobû, kdy dochází k prostupování ÏánrÛ, flamenkoví kytaristé spolupracují s jazzov˘mi kapelami a vzájemnû se ovlivÀují. Flamenko vytváfií kulturní most mezi v˘chodem a západem, objevují se v nûm vlivy arabské, maurské, cikánské i latinskoamerické.

Hrajete sám na nûjak˘ hudební nástroj?

BohuÏel ne, má matka mi to zakázala. Moc by se mi to ale líbilo. Myslím, Ïe bych byl skladatelem, nebavilo by mû pfiehrávat skladby nûkoho jiného.

Zmínil jste, Ïe jste se po neúspû‰ném pokusu tanãit flamenko zamûfiil na fotografii. Vûnujete se jí i dnes?

Jsem vá‰niv˘m fotografem, není dne, kdy bych neudûlal alespoÀ jeden snímek. Navíc sbírám staroÏitné fotoaparáty, doma jich mám asi ‰est set. Nyní pfiipravuji jiÏ v pofiadí ãtvrt˘ román, jehoÏ ústfiední postavou bude ãlovûk, kter˘ Ïije obklopen objektivy.

Jaké téma vás ve fotografii nejvíc pfiitahuje, prolíná se s námûtem va‰ich filmÛ? Nebo za objektivem více relaxujete?

Dfiíve jsem se vûnoval fotografii profesionálnû a zpracovával pfiedev‰ím téma hudby a tance.

Po celém ·panûlsku jsem fotil reÏiséry, taneãníky a orchestry. V osmnácti letech jsem mûl svou první v˘stavu. Fotografie jsem si i vyvolával ve své domácí fotokomofie. Mám doma tisíce a tisíce snímkÛ. V posledních letech fotím to, co mû obklopuje, prostfiedí, ve

7

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:52

Stránka 8

V RYTMU FLAMENKA

MÁM RÁD HLAVNù OSOBITÉ FILMY, KTERÉ MI NECHAJÍ PROSTOR P¤EM¯·LET. NEZNAMENÁ TO, ÎE BYCH SE BRÁNIL NùKTER¯M AMERICK¯M SNÍMKÒM. POBAVÍ Mù, ALE ZÁHY NA Nù ZAPOMENU. RÁD SI VYBÍRÁM ZVLÁ·TNÍ INTELIGENTNÍ DÍLA ZE V·ECH KOUTÒ SVùTA. kterém Ïiji. Jsou to pfieváÏnû intimní zábûry.

Fotoaparát nosím neustále s sebou.

Vládne ve va‰í tvorbû fotografie barevná, nebo ãernobílá?

Kdysi jsem fotil pouze ãernobíle a sám jsem si fotografie zvût‰oval, ale od doby nástupu digitální techniky pouÏívám Photoshop a komora zapadá prachem. Cítím k ní jakousi nostalgii. âervené svûtlo vyvolávalo erotick˘ náboj.

Velkou ãást svého Ïivota jste proÏil v nedemokratickém frankistickém reÏimu. Mnozí umûlci u nás po pádu komunistického reÏimu ztratili tvÛrãí motivaci. Pocítil jste to také?

V âeské republice vidím obsesi politick˘mi tématy, od kter˘ch jsme se jiÏ ve ·panûlsku oprostili. V okamÏiku, kdy umfiel Franko, jsem cítil velké osvobození, natoãil jsem spoustu filmÛ a postupnû se oddaloval od politick˘ch témat. ·est let jsem byl profesorem na filmové ‰kole a mnoho souãasn˘ch ‰panûlsk˘ch reÏisérÛ bylo m˘mi studenty. ¤ada studentÛ na ‰kole tvrdila, Ïe nechtûjí tvofiit v ovzdu‰í diktatury a naprostá vût‰ina z nich nikdy nic nenatoãila.

V pozdûj‰ích letech jsem nûkolik snímkÛ s politick˘m podtextem natoãil, ov‰em za Frankovy diktatury bylo velkou potfiebou toãit filmy, které by pfiispûly k jeho pádu.

Máte velké zku‰enosti s cenzurou...

Tak jako vy v âechách i my jsme mûli za Frankovy diktatury velmi tvrdou cenzuru, obzvlá‰È v padesát˘ch letech. A my, ktefií stáli proti ní, jsme bojovali svou tvorbou. ·lo o to, kdo z koho a jak daleko mÛÏeme zajít.

Zpoãátku byla frankistická cenzura velice tvrdá a nemohli jsme natoãit témûfi nic, co by nebylo v souladu s jejich pfiedstavami. V pozdûj‰ích letech slábla paralelnû s potfiebou posílení turistického ruchu. âasto se v‰ak stávalo, Ïe to, co bylo jeden rok povoleno, druh˘ opût zakázali. TakÏe jsme se spoleãnû se sv˘mi kolegy snaÏili posouvat hranice, které cen-

zura snese, a dostávali jsme se postupn˘mi krÛãky dál. Probíhala dvojím zpÛsobem, nejdfiíve kontrolou scénáfie pfied zahájením natáãení a po jeho dokonãení dal‰í fází. Z nûkter˘ch m˘ch filmÛ se tak nenápadnû ztrácely minuty zábûrÛ. Dnes uÏ Ïijeme ve svobodné zemi, ale pfiesto existují témata, o kter˘ch se netvofií a nepí‰e, i kdyÏ to vyslovenû zakázáno není. Napfiíklad téma armády nebo církve, u nichÏ stále panují urãité obavy.

Jak vidíte v˘voj svûtové kinematografie? Nemáte obavu, Ïe ji aÏ pfiíli‰ ovlivní globalizace?

Je naprosto vefiejné, Ïe v dne‰ní dobû nelze snadno vytváfiet osobité filmy. NezabraÀuje tomu technická stránka, ale problém pro takové snímky najít distributora. Myslím si ale, Ïe vÏdy budou existovat umûlci s osobit˘m dílem a stejnû tak jejich men‰inové publikum.

Svûtová distribuce filmu je pod patrolou Spojen˘ch státÛ, které kontrolují v‰echny trhy a rozhodují, co pÛjde do distribuce. Problém tkví v tom, Ïe Spojené státy vnímají kinematografii jako prÛmysl, a my v evropsk˘ch zemích se musíme tomuto vlivu nauãit bránit. Pfiesto respektuji americkou kinematografii, protoÏe i zde vznikají skvûlé filmy.

Co si myslíte o filmov˘ch cenách?

Jsem ãlenem americké a ‰panûlské filmové Akademie, proti tûmto cenám se stavím. Jen s my‰lenkou na cenu se tvofiit nedá. To ale neznamená, Ïe bych sám nemûl radost, kdyÏ nûjakou dostanu. Ostatnû jsem byl tfiikrát nominovan˘ na cenu americké filmové Akademie, nejvíce nadûjí mûl film Carmen. Ale vyfoukl mi ji Ingmar Bergman. Av‰ak vzhledem k tomu, Ïe je to jeden z reÏisérÛ, kter˘ch si nejvíc váÏím, mi to pfii‰lo spravedlivé.

Ve va‰ich filmech ukazujete hodnû smutn˘ch osudÛ ovlivnûn˘ch totalitním reÏimem. Historie ·panûlska 20. století je jich plná. Nese si souãasné ·panûlsko trauma z dob minul˘ch?

Mlad‰í generace jsou jiÏ od této doby zcela opro‰tûné a toto období vnímají spí‰ jako prehistorii. Jednu nebo dvû generace obãanská válka a období represe poznamenaly.

HrÛzy související s totalitním reÏimem – tajná policie, uvûzÀování, popravy a strach – zanechaly v lidech hofikou vzpomínku na pocit msty. Nûkter˘m z nich se ale po tomto období st˘ská.

MÛj poslední film Sedm˘ den je jakousi metaforou ‰panûlské obãanské války. Toto téma mû velice zajímá, natoãil jsem fiadu filmÛ a napsal knihu Svûtlo, které je k nûmu jakousi závûtí. Domnívám se, Ïe se téma obãanské války ve ‰panûlské kinematografii dostateãnû nevyuÏívá.

Která jsou hlavní témata, jimiÏ se nyní zab˘váte?

Zajímá mû jich spousta, coÏ mi obãas kritici vyãítají. Mám ‰irok˘ zábûr, od muzikálÛ po Ïivotopisy, a je tûÏké to vyjmenovat. Pravû teì pracuji na filmu Iberia. Bude to ãist˘ muzikál, bez vût‰ího dûje. Jednotlivá pfiedstavení spoleãnû dotváfiejí celek. Objevuje se v nûm flamenko a souãasn˘ v˘razov˘ rytmus Abaviras, coÏ jsou hudební Ïánry pocházející z kubánské hudby.

Máte svou oblíbenou národní kinematografii?

Mám rád hlavnû osobité filmy, které mi nechají prostor pfiem˘‰let. Neznamená to, Ïe bych se bránil nûkter˘m americk˘m snímkÛm.

Pobaví mû, ale záhy na nû zapomenu. Rád si vybírám zvlá‰tní inteligentní díla ze v‰ech koutÛ svûta.

Existuje je‰tû nûjak˘ filmafisk˘ sen, kter˘ byste si chtûl splnit?

Rád bych stále toãil rÛzné filmy. Pomalu se dostávám k tématÛm, které jsem dfiíve nemohl zpracovat, vût‰inou z ekonomick˘ch dÛvodÛ. A kdyÏ uÏ film natoãit nemohu, napí‰u román.

CARLOS SAURA ·panûlsk˘ reÏisér Carlos Saura (1932), rodák z Aragónu, zaãínal jako profesionální fotograf. Absolvoval filmovou ‰kolu v Madridu, kde posléze pfiedná‰el obor reÏie. Mezinárodní uznání si získal autorsk˘mi filmy, v nichÏ podal obraz frankistického ·panûlska prostfiednictvím metafor a snÛ (Hon, Anna a vlci, Eliso, mÛj Ïivote!). Protagonistkou nûkter˘ch z nich byla jeho tehdej‰í manÏelka Geraldina Chaplinová. Z jeho ãtyfi desítek filmÛ jmenujme je‰tû Carmen, Goya, Sestfienice Angelika, Krvavá svatba, Star˘ dÛm uprostfied Madridu ãi jeho poslední dokonãen˘ snímek Sedm˘ den. Carlos Saura je vedle Luise BuÀuela nejv˘znamnûj‰ím ‰panûlsk˘m reÏisérem. V fiadû sv˘ch dûl se vyrovnává s dûdictvím Frankova reÏimu a s pokryteckou morálkou ‰panûlské spoleãnosti, kterou ãasto kritizoval.

8

Garant-VStyle-220x285

3/3/05

11:58 AM

Stránka 1

Člen skupiny HVB Group

www.hvb.cz

Ověřte si, že více je někdy více.

Investujte třikrát bezpečněji.

Capital Invest Guarantee Basket 2010, zajištěný fond denominovaný v EUR, Vám poskytuje tři stupně garance. Více informací na infolince 800 144 441 nebo na e-mailové adrese: fondy@cz.hvb-cee.com.

Pět investorů má možnost získat zájezd pro dvě osoby do výrobního závodu VOLVO ve Švédsku.

Další informace a podrobná pravidla naleznete na www.hvb.cz.

Upozornění: Předchozí výkonnost podílového fondu nezaručuje stejnou výkonnost v budoucnu. Hodnota investice a výnosy z ní mohou kolísat.

Prospekt fondu současně obsahující popis rizik spojených s tímto finančním produktem je k dispozici ve všech pobočkách HVB Bank.

vstyle_1_05

19.4.2005

16:27

Stránka 10

GENTLEMAN

VA·E DRUHÁ

KÒÎE POSLEDNÍ VLOâKA ROZTÁLA. JE·Tù NEÎ SE VYDÁTE NA DLOUHO OâEKÁVAN¯ TREK, SLEZETE PRVNÍ LETO·NÍ STùNU, KONEâNù ·LÁPNETE DO PEDÁLÒ NEBO SPUSTÍTE KÁNOI DO JARNÍ BYST¤INY, CELKEM SAMOZ¤EJMù SÁHNETE DO SK¤ÍNù PRO NùCO, V âEM NEPROMOKNETE, NEBUDETE DRKOTAT ZUBY A NAVÍC SE NEZPOTÍTE. AË CHCETE, NEBO NE, DO VA·EHO ·ATNÍKU RAZANTNù PRONIKLA VùDA. TEXT NATÁLIE VESELÁ FOTO ROCKPOINT

Musíte si prostû dobfie rozmyslet, jestli chcete opravdu profesionální vybavení extrémních sportovcÛ, nebo jen leÏérní model se sportovním fie‰ením stfiihu

10

Dnes je outdoor mnohem víc neÏ pouhé obleãení, smûfiuje k tomu, stát se va‰í druhou kÛÏí.

Není zase tak dávno doba, kdy spatfiily svûtlo svûta membrány, plnící poÏadavek odolnosti proti vodû spolu s dostateãnou prody‰ností, jejichÏ nejslavnûj‰ím reprezentantem je Gore-tex.

Pokraãující v˘voj pfiinesl i nové neporézní membrány a rÛzné kombinace spojování svrchních tkanin, membrán a pod‰ívek. Ani v této fázi se ale nezastavil. Nalaminováním membrány na fleecové mikiny a bundy vznikla nová generace materiálÛ – tzv. Windstoppery, které zaruãují prody‰nost odûvu smûrem ven, ale omezují útoky vnûj‰ích vlivÛ – vûtru a ãásteãnû i de‰tû.

JenÏe pro pouÏití jako svrchní vrstvy to pofiád jaksi nebylo to pravé, pfii dlouhotrvajícím de‰ti nasávaly tyto materiály vodu a navíc se po ãase mechanicky opotfiebovávaly. Posledním v˘vojov˘m stádiem je v tuto chvíli tzv. Soft Shell. Vnûj‰í fleece byl nahrazen mechanicky odolnûj‰í vrstvou z pleteniny, která má i lep‰í vodûvzdorné vlastnosti. Fleece vrstva se pfiestûhovala pod nalaminovanou membránu, kde ostatnû plní svojí termoizolaãní funkci nejlépe.

Aãkoli v˘robci outdoorov˘ch odûvÛ nabízejí nûkolik rÛzn˘ch systémÛ, jejich kvalitu mÛÏete rozli‰it univerzálním kritériem tzv. vodonepro-

pustnosti, které se uvádí v mm. âím vy‰‰í sloupec v mm vody vበnepromokav˘ odûv unese, tím lépe. Napfi. obleãení znaãky Hannah Climatic mÛÏete zakoupit v fiadách Climatic Extreme 3L, Climatic Active 2L, Climatic Lite 2L, Climatic DXC a Climatic Couting. KaÏdá fiada je urãena k jinému druhu sportu právû podle své vodonepropustnosti, která se pohybuje mezi 6 000 aÏ 20 000 mm. Rozhodnû se vyplatí informovat u obsluhy, jak˘ sport chcete ve vybraném kusu odûvu provozovat.

V˘robci hi-tech outdoorového obleãení se v poslední dobû ãím dál více vûnují také estetické stránce sv˘ch kolekcí. Na záda jim totiÏ zaãínají d˘chat pfiední v˘robci konfekãních znaãek.

Konstruují své kolekce pro voln˘ ãas s ohledem na zv˘‰ené nároky pfii jejich no‰ení, kladou dÛraz na pohodlí a praktiãnost. Musíte si prostû dobfie rozmyslet, jestli chcete opravdu profesionální vybavení extrémních sportovcÛ, nebo jen leÏérní model se sportovním fie‰ením stfiihu.

Jin˘mi slovy, návrháfii outdoorového obleãení dají vÏdycky pfiednost úãelu pfied estetick˘m dojmem a návrháfii konfekce pro bûÏné no‰ení si dají víc záleÏet na designu neÏ na nepromokav˘ch materiálech. Je na vás, co je bliωí va‰emu naturelu.

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:52

Stránka 12

EVOLUCE

DIAGNÓZA:

SOUâASN¯ âESK¯ BYTOV¯ DÒM BYTOV¯ DÒM JE âESK¯M FÉNIXEM. V 90. LETECH POVSTAL Z POPELA A ZAâAL SE UâIT LÉTAT. PODÍVEJME SE, JAK SE MU VEDE DNES. TEXT JAN KRATOCHVÍL FOTO WWW.ARCHIWEB.CZ

PANELU ODZVONILO Bezesporu nejv˘raznûj‰í zmûnou pro‰la stavební technologie, kterou se dnes ãeské bytové domy staví. Namísto nejlacinûj‰ího a esteticky nejodpudivûj‰ího panelového systému se v drtivé mífie vyuÏívá rozmanit˘ch zdících modulÛ, u rozsáhlej‰ích objektÛ pak Ïelezobetonov˘ch skeletÛ. Toto technologické uvolnûní zpÛsobilo mimo jiné i to, Ïe kaÏd˘ dne‰ní bytov˘ dÛm je v podstatû originál, kter˘ reaguje na své okolí, potfieby daného realitního trhu a atmosféru doby. Po architektonické dietû pfiedstavované paneláky, jejichÏ typy bychom mohli spoãítat na prstech jedné ruky, tak vypuklo nefiízené hodování.

K˘Ïen˘ rozvoj kvality bydlení ale zpoãátku pfiidusila pozice státu, kter˘ se na rozdíl od Rakouska nebo Holandska postavil k otázkám sociálního bydlení mace‰sky. KaÏdopádnû bytov˘ dÛm se v‰ím prokousal a dnes je na trhu obrovská nabídka v‰ech moÏn˘ch typÛ, vybavení, barev a cen bytÛ.

V‰e ale není tak rÛÏové, jak by se mohlo zdát. Tím, Ïe se zadání bytového domu vûnoval dlouhodobû jen mal˘ typizaãní okruh tvÛrcÛ, nebylo po revoluci jaksi na co navazovat. Zatímco panelákové dispozice jsou vyprecizovány do posledního centimetru tak, aby se co nejvíce u‰etfiilo, vadou vût‰iny novostaveb je právû ‰patn˘ provoz. Absence potfiebn˘ch úloÏn˘ch prostor v bytû, patvaroidní chodby a neprakticky „zafiíditelné“ pokoje se staly bûÏnou praxí soudob˘ch bytov˘ch domÛ. Dobfie a hospodárnû vyfie‰en˘ch bytÛ je jako ‰afránu.

DÒLEÎITÉ JE I OKOLÍ S vnitfiním uspofiádáním nepfiímo souvisí i vnûj‰í uspofiádání okolí domu. Zatímco se celé projektování toãí kolem dispozic, materiálÛ

a vybavení, na navazující plochy v okolí domÛ se povût‰inou zapomíná. Stalo se bohuÏel zdûdûn˘m pravidlem, Ïe plocha kolem domu se nechá po kolaudaci porÛst trávníkem, kter˘ je vhodn˘ maximálnû pro venãení psÛ. V panelovém období to bylo pfiirozené, protoÏe v‰echno bylo v‰ech a nikdo se o nic nestaral.

V souãasnosti je ale tento pfiístup krátkozrak˘.

V tûchto úvahách se opírám pfiedev‰ím o rakouskou zku‰enost. Existuje jistû mnoho atrakcí, za kter˘mi se do Vídnû vydat, av‰ak velmi v˘znamn˘m magnetem jsou souãasné obytné okrsky. V âechách jako by stále panoval onen podivn˘ corbusièrovsk˘ kult domusolitéru, kolem nûhoÏ bují pfiíroda. U na‰ich jiÏních sousedÛ naopak povût‰inou najdeme kolem domÛ soukromé pfiedzahrádky, kde si pfies den bezpeãnû hrají dûti a naveãer dospûlí roÏní. Bytové domy jsou vesmûs nízkopodlaÏní, Ïádné falické pomníkové formy.

Takové obytné prostfiedí je intimnûj‰í, komunitnû sevfienûj‰í, a tudíÏ zdravûj‰í. Obytn˘ prostor zkrátka nekonãí za dvefimi bytu, ale prosakuje aÏ do exteriéru – a stejnû tak spoleãenské vztahy.

Tento zdrav˘ pohled na bydlení by se mûl odrazit i v urbanistick˘ch kompozicích na‰ich obytn˘ch souborÛ. BohuÏel cel˘ urbanismus v âechách trpí neinformovaností a malou osvûtou. Na‰e mûsta tak zaãínají pfiipomínat sv˘m fungováním americké dezurbanizované metropole, kde hraje pfiíli‰ velkou roli automobil. Jak z této ‰lamastyky ven? Staãí se inspirovat v evropsk˘ch zemích, kde v tûÏi‰tích nov˘ch satelitních mûst vznikají men‰í centra, a odlehãí se tak historickému jádru.

PL¯TVÁNÍ ENERGIÍ Urãitou promarnûnou ‰ancí, kterou u souãasn˘ch ãesk˘ch bytov˘ch domÛ pociÈuji, je

absence nízkoenergetick˘ch opatfiení. V dÛsledku stlaãení ceny bytu ze strany developera respektive investora na minimum nedostávají energeticky ‰etrná fie‰ení prostor.

Zde se nabízí uvést paralelu s trhem kanceláfisk˘ch ploch, kde se pronajímatel snaÏí nabídnout niωí cenu a jedním z nástrojÛ, jak toho docílí, je sníÏení nákladÛ na provoz budovy. Poãáteãní vy‰‰í investice tak mÛÏe b˘t v ãase mnohem lépe zhodnocena.

V˘stavba a prodej bytÛ je v‰ak v jiné situaci, jde o rychlost v˘stavby a navazujícího prodeje. Nejlep‰í je samozfiejmû stav, kdy jsou byty prodány je‰tû pfied zapoãetím stavby.

V tûchto nerovn˘ch podmínkách tvrdého businessu nemÛÏeme oãekávat zlep‰ení stavu.

PomÛÏe stát? Mûl by, a to alespoÀ startovním impulzem. Podílet se ãástí prostfiedkÛ na realizaci nízkoenergetick˘ch opatfiení by mohlo vyvolat zmûnu standardu.

Návrhy a realizace pasivních bytov˘ch domÛ s minimálními nároky na vytápûní, aktivní nízkoenergetická opatfiení v podobû solárních kolektorÛ, tepeln˘ch ãerpadel, zimní zahrady, Trombeho stûny – to v‰e jsou prvky, které se pfii v˘stavbû bytov˘ch domÛ u nás témûfi nepouÏívají. Pokud se nízkoenergetické domy staví, stojí za tím pfieváÏnû iniciativa budoucích obyvatel, ktefií zaloÏí druÏstvo.

Pfiíkladem budiÏ opût Rakousko, kde stojí nûkolik ekologick˘ch „vesniãek“, jejichÏ obyvatelé jsou vesmûs aktivní ochránci pfiírody. âesk˘ bytov˘ dÛm se nachází v období svého mládí. Trpí je‰tû dûtsk˘mi nemocemi, které se snad neodrazí do budoucna v jeho du‰i. Má se ãile k svûtu a vyvíjí se dobfie. Zaãíná se uãit od sv˘ch star‰ích zahraniãních kolegÛ a já si troufám tvrdit, Ïe za pár let ho vezmou k sobû do party. âesk˘ bytov˘ dÛm ãeká krásná budoucnost.

âESK¯ BYTOV¯ DÒM SE NACHÁZÍ V OBDOBÍ SVÉHO MLÁDÍ. TRPÍ JE·Tù DùTSK¯MI NEMOCEMI, ALE JINAK SE MÁ âILE K SVùTU. 12

vstyle_1_05

19.4.2005

16:28

Stránka 13

„DÛm na pÛl cesty“ ve Vala‰ském Mezifiíãí od architekta ZdeÀka Trefila nabízí díky v˘born˘m dispozicím pro své budoucí nájemce bytov˘ standard, kter˘ by jinde v této kategorii tûÏko hledali. Bytové domy v holandském Huizenu od architektÛ Riedijka a Neutelingse stojí po kotníky ve vodû. Díky svému tvaru jsou pfiezdívány „Sfingy“. Ze „Startovního bytového domu“ v Tfieboni od ateliéru S.H.S. architekti se bude souãasn˘m obyvatelÛm tûÏko odcházet. Tento dÛm je dÛkazem toho, Ïe ani luxusní materiály, ani drahé vybavení nejsou hlavními stavebními kameny dobrého bytového domu.

13

vstyle_1_05

19.4.2005

16:28

Stránka 14

DESIGN

Îidle Triton, Jan Kyzlink a Petr Pospí‰il, TON, a. s., 2004

FRAGMENTY Z MINULOSTI A SOUâASNOSTI âESKÉ ÎIDLE ÎIDLE JE VLASTNù NEJSTAR·ÍM A V NA·Í MINULOSTI TAKÉ VELMI DÒLEÎIT¯M DRUHEM NÁBYTKU. VZPOME≈ME T¤EBA ·LECHTU A JEJÍ SLOÎITÉ INTRIKY O PRÁVO SEDùT P¤I CEREMONIÍCH NA KRÁLOVSK¯CH DVORECH. SOUâASNÁ ÚLOHA ÎIDLE JE ALE SNAD NEJV¯ZNAMNùJ·Í ZA CELOU DOBU V¯VOJE LIDSTVA. SEDÍME V PODSTATù NEUSTÁLE: DOMA, V PRÁCI, V RESTAURACI, P¤I JÍZDù AUTEM. JISTù SE NEBUDE M¯LIT TEN, KDO JEDNOU NAZVE 21. STOLETÍ „STOLETÍM SEZENÍ“.

TEXT MARTINA STRAKOVÁ FOTO ARCHIV MORAVSKÉ GALERIE, BRNO

14

vstyle_1_05

19.4.2005

16:47

Stránka 15

Prototyp Ïidle ã. 14, Gebrüder Thonet, 1859 Kfieslo ã. 715, Gustav Siegel, Jacob & Josef Kohn, 1900 Kfieslo pro kabaret Fledermaus, Josef Hoffmann, Jacob & Josef Kohn, 1907 Îidle ã. 311 1050, Josef Macek, TON, 1990 V˘‰e uvedené fotografie: archiv Moravské galerie v Brnû Kfieslo Lady Bernkop, Mojmír Rann˘, L.A. Bernkop 1883, 2000

FENOMÉN OH¯BANÉ ÎIDLE V âESKÉM DESIGNU Bezesporu ve‰kerá nej (nejslavnûj‰í, nejpouÏívanûj‰í, nejpohodlnûj‰í…) drÏí Ïidle vyrábûná z oh˘baného bukového dfieva. Její vznik a v˘voj je pupeãní ‰ÀÛrou spojen˘ s ãesk˘m prostfiedím. Princip v˘roby sedacího nábytku z oh˘baného bukového dfieva uplatnil jako první Michael Thonet. Rodák z Nûmecka pfii‰el v roce 1841 na pfiání samotného kancléfie Metternicha do Vídnû, kde rozvíjel své experimenty s oh˘báním dfieva nad párou. Postupnû zjistil, Ïe pro tento zpÛsob práce je nejvhodnûj‰í pouÏití bukového dfieva. Tím pádem se ocitl jednou nohou napÛl na Moravû, kde se v té dobû nacházely nejkvalitnûj‰í bukové lesy. A skuteãnû v roce 1856 postavil Michael Thonet v Koryãanech první továrnu na v˘robu nábytku z oh˘baného bukového dfieva. Pomáhali mu jeho synové, jimÏ vedení firmy Gebrüder Thonet záhy pfiedal. JiÏ o tfii roky pozdûji zde spatfiila svûtlo svûta nejslavnûj‰í Ïidle ã. 14. Velmi elegantní, pfiíjemná na sezení a zároveÀ jednoduchá na v˘robu.

Skládala se pouze ze ‰esti ãástí a genialitu jejího fie‰ení obdivovala celá ‰kála slavn˘ch tvÛrcÛ, mezi nimiÏ nechybûl ani francouzsk˘ architekt Le Corbusier.

Na konci 19. století uÏ mûli Thonetové fiadu konkurentÛ. Nejslavnûj‰í byla firma Jacob & Josef Kohn, jejíÏ hlavní továrna vyrostla ve Vsetínû.

Kohnové jako první zaãali spolupracovat s externími návrháfii.

Pozoruhodné byly pfiedev‰ím Sieglovy návrhy, kter˘ pouÏil pro konstrukci kfiesílka ã. 715 nikoli kruhov˘, ale ãtvercov˘ prÛfiez dfieva. Nové bylo i provedení pfiedních nohou, které plynule pfiechází do podruãek a opûráku. Kohnové také zavedli ohyb dfieva do pravého úhlu, vyuÏit˘ tfieba u kfiesel pro slavn˘ vídeÀsk˘ kabaret Fledermaus.

Meziváleãné období pfiineslo roz‰ífiení sortimentu o nábytek z kovové trubky. V˘roba nábytku z oh˘baného dfieva se ale po stránce tvarové i technologické rozvíjela velmi pomalu. Pováleãn˘ nástup komunismu a znárodÀování pfiispûly ke vzniku mamutího národního podniku TON. S nástupem volného trhu u nás zahájili ãinnost dal‰í v˘robci, specializovaní na v˘robu oh˘baného nábytku. Pro kvalitní Ïidle s dobr˘m designem se rozhodla firma L.A. Bernkop – za v‰echny pfiipomeÀme elegantní kfiesílko Lady Bernkop, vzniklé ve spolupráci s Mojmírem Ran˘m.

Oh˘baná Ïidle je pro ãeské designéry stále neuzavfienou kapitolou a velkou v˘zvou. Svûdãí o tom mj. Ïidle Triton s velmi sebevûdom˘m a zároveÀ jednoduch˘m a elegantním v˘razem, která vze‰la ze soutûÏe vyhlá‰ené firmou TON v loÀském roce. Nejen odborníky zaujme pfiedev‰ím nov˘m pouÏitím trojúhelníkového profilu dfieva.

15

vstyle_1_05

19.4.2005

16:28

Stránka 16

DESIGN

NEKONEâNÉ TÉMA ¤ÍKÁ SE, ÎE VYTVO¤IT DOBROU ÎIDLI STOJÍ STEJNÉ ÚSILÍ JAKO NAVRHNOUT DOBR¯ DÒM. ZÁSTUPKYNù MLADÉ DESIGNÉRSKÉ GENERACE A ABSOLVENTKY ATELIÉRU SLAVNÉHO BO¤KA ·ÍPKA NA PRAÎSKÉ V·UP GABRIELA NÁHLÍKOVÁ A LEONA MATùJKOVÁ ZE STUDIA DEJANEW SE O TO S ÚSPùCHEM SNAÎÍ.

PRÁVù ÎIDLE TVO¤Í PEVNOU SOUâÁST JEJICH KOLEKCÍ.

TEXT JAN VY·KOVSK¯ FOTO ARCHIV DEJANEW

Îidle patfií k objektÛm, které jsou designérÛm nejmilej‰í…

Pro nás je Ïidle opravdu dÛleÏitá, dá se jí vyjádfiit mnohé. Tvofií základ interiéru, bez ní se v bytû ani kanceláfii neobejdete. Je to téma, které se dá zpracovávat do nekoneãna, pfiestoÏe ho do urãité míry limituje funkce a ergonomie.

Jak jste tedy pfiistoupily k tvorbû va‰í kolekce „dejanew“ a „orlando“?

Produkovaly jste je samy, nebo vás za‰títil nûjak˘ etablovan˘ v˘robce?

Po absolvování V·UP jsme obû ‰ly do zamûstnání, kde jsme se „konfrontovaly s realitou“, získaly zku‰enosti a hlavnû vydûlaly peníze na v˘voj vlastních Ïidlí pro na‰e kolekce. Byl to tedy opaãn˘ postup, neÏ je obvyklé, ale na druhou stranu nám umoÏnil vytvofiit objekty, které se podobají více volné tvorbû. Kolekci „dejanew“, do které patfií Ïidle s pol‰táfiky „Sesle“ a obû nafukovací Ïidle, jsme pfiedstavily v roce 2000. SnaÏily jsme se o pouÏití materiálÛ a segmentÛ v˘robkÛ v nov˘ch souvislostech. Kolekce „Orlando“ vznikla o dva roky pozdûji.

Porcelánov˘ servis byl inspirovan˘ spotfiebními obaly, které jsme dále rozvinuly.

Ïidle Sesle

Zatím poslední va‰í kolekcí jsou „Vûci“…

Tu jsme pfiedstavily v roce 2003 spolu

s instalací. Byly to tfii do sebe vetknuté ãervené desky, které balancovaly a vyvaÏovaly jedna druhou. Obcházející divák vidí v kaÏdém okamÏiku jinou kompozici s jin˘mi objekty...

Opíraly jste se pfii tvorbû Ïidlí do va‰ich kolekcí o pfiímou spojitost s nûjak˘m smûrem, kter˘ tu fungoval v minulosti? Nebo byla va‰e tvorba ovlivnûna tehdej‰ími trendy v oblasti designu?

Tím, Ïe kolekce sestávají z uÏitného designu, musí b˘t, nebo by mûly b˘t funkãní.

KaÏdou kolekcí jsme reagovaly na nûco, co pro nás v té dobû bylo podstatné. Práce se hodnû podobala volné tvorbû bez v˘znamného ohledu na tehdej‰í tendence. Malífi Jifií Trnka to vyjádfiil docela pfiesnû jedním sv˘m v˘rokem: „Umûní je dobré, kdyÏ mluví ke kaÏdému.

Jde tady o my‰lenky, a ty nikdy nejsou pouze ãeské, ty jsou vÏdycky jenom lidské...“ PRODEJNÍ ZASTOUPENÍ PRO PRAHU Architrade, s. r. o. (vzorkovna design CORSO) Thámova 13, Praha 8 – Karlín www.architrade.cz

DEJANEW SPOLEâNÉ V¯STAVY (V¯BùR) 2001, 02, 03, 04 – VeletrÏní palác, Pfiehlídka ãeského designu 2001, 02, 03 – galerie Dasmoebel ve Vídni 2002 – Inspirace 2002 v Brnû 2002 – Îidle, v˘stava v Opavû 2002 – Îidle, v˘stava v Mikulovû 2003 – Designblok 2003 – Souãasn˘ ãesk˘ design, Obecní dÛm v Praze 2004 – Czech in!, Designzone Looshaus ve Vídni SAMOSTATNÉ V¯STAVY 2003 – Vûci, v˘stava V·UP ZASTOUPENY V GALERIÍCH sbírky UmûleckoprÛmyslového muzea v Praze Moravská galerie v Brnû

16

A4 Volvo.qxd

5.4.2005

0:15

StrÆnka 1

Snadná cesta k financování nového auta CCB Finance, a.s. člen silné a stabilní bankovní skupiny Santander Consumer

Je více důvodů, proč je pro vás výhodnější pořídit si vůz právě s námi 0 % platba předem Doba splácení až 84 měsíců Leasing nebo úvěr Výhodné úročení pro firmy i soukromé osoby Pojištění vozu a další služby Bez zbytečných formalit přímo na autosalónu CCB Finance, Šafránkova 1 155 00 Praha 5, tel.: 225 285 285 info@ccbfinance.cz

www. ccbfinance.cz

vstyle_1_05

19.4.2005

16:28

Stránka 18

DEMOGRAFOVÉ TVRDÍ, ÎE PRÁVù IMIGRANTI ZACHRÁNÍ EVROPU OD VYM¤ENÍ. ZEMù JAKO ·PANùLSKO, ITÁLIE, NùMECKO âI âESKO TOTIÎ MAJÍ PORODNOST NA KRITICKY NÍZKÉ HRANICI.

18

vstyle_1_05

19.4.2005

16:29

Stránka 19

TÉMA

NOVÍ EVROPANÉ EVROPA PROÎÍVÁ INVAZI, KTERÁ JI POMALU ALE NEÚPROSNù MùNÍ. âÍM DÁL VÍCE JEJÍCH OBYVATEL MÁ SNùD·Í PLEË, NEÎ TOMU BYLO PO STALETÍ ZVYKEM, VYZNÁVÁ JINÉ NÁBOÎENSTVÍ NEÎ TRADIâNÍ K¤ESËANSTVÍ A ÎIJE ZCELA JIN¯M RYTMEM NEÎ ZDEJ·Í STAROUSEDLÍCI. AâKOLI S SEBOU TATO ZMùNA NESE SPOUSTU PROBLÉMÒ, NENÍ MOÎNÉ JI ZASTAVIT. TEXT FRANTI·EK RÁLI· FOTO PROFIMEDIA.CZ

Na „star˘ kontinent“ pfiicházejí desetitisíce lidí z evropsk˘ch periferií a v‰emoÏn˘ch asijsk˘ch ãi africk˘ch konãin s nadûjí na lep‰í ekonomickou ãi politickou situaci, neÏ jakou sk˘tala realita v jejich domovinû. V‰ichni na samém zaãátku fie‰í zásadní otázku. Ti ‰Èastnûj‰í (i za pomoci pfiíbuzn˘ch, kter˘m se v Evropû podafiilo zakotvit jiÏ pfied ãasem) se snaÏí otevfiít si restauraci ãi spí‰ bistro. Ti dal‰í pak zpravidla obsadí místa uklízeãek, popeláfiÛ, pfiidavaãÛ na stavbách apod.

Prostû dûlají to, co „domácí“ nechtûjí, protoÏe se jim to zdá buì ‰pinavé nebo málo placené – nejãastûji obojí. ·PANùLSKÁ ZÁCHRANA A kde by bez nich bylo tfieba ‰panûlské stavebnictví?

Madrid usiluje o pofiádání olympijsk˘ch her v roce 2012. ·panûlská vláda letos od února zahájila proces, jímÏ chce legalizovat pobyt asi milionu pfiistûhovalcÛ, ktefií uÏ v zemi stejnû pracují, takÏe nikoho neohroÏují. A právû stavebnictví v Madridu je na takov˘ch lidech závislé. ·panûl‰tí novináfii spoãítali, Ïe kdyby ze dne na den imigranti z Maroka, Nigérie, Rumunska nebo Ukrajiny opustili z nûjakého dÛvodu svoji práci, tak by se zastavila nejen ve‰kerá v˘stavba bytÛ a budoucích olympijsk˘ch areálÛ, ale také by pfiestal fungovat odvoz odpadkÛ, nebylo by dost ãí‰níkÛ v madridsk˘ch restauracích a mnoho bohat‰ích obyvatel ‰panûlského hlavního mûsta by nemûlo doma uklizeno, protoÏe uÏ jsou závislí na uklízeãkách z fiad pfiistûhovalcÛ.

EVROPA VYMÍRÁ Nejde v‰ak jen o to, Ïe jsou „noví Evropané“ potfiební, protoÏe tûm „star˘m“ uÏ v‰echno nevoní. Demografové tvrdí, Ïe

právû imigranti zachrání Evropu od vymfiení. Zemû jako ·panûlsko, Itálie, Nûmecko ãi âesko totiÏ mají porodnost na kriticky nízké hranici. Podle prognóz OSN bude sice za padesát let na Zemi Ïít pfies devût miliard lidí místo souãasn˘ch ‰esti, ale âechÛ pfii udrÏení souãasného trendu za dal‰ích nûkolik desítek let zbude pouh˘ch pár set tisíc.

V roce 1999 se u nás narodilo pouh˘ch devadesát tisíc dûtí, zatímco na poãátku devadesát˘ch let to bylo kolem sto tfiiceti tisíc dûtí roãnû. „DÛleÏit˘ je i fakt, Ïe stále vykazujeme mal˘ prÛmûr dûtí na jednu Ïenu. BlíÏí se hranici 1,2 dítûte na Ïenu,“ fiekla loni pfii zvefiejnûní zprávy o populaãním v˘voji v âesku demografka Jitka Rychtafiíková. To je jedno z nejniωích ãísel v Evropû. Podle ní ale není pfiistûhovalectví pro âeskou republiku v‰e spasícím fie‰ením, protoÏe úbytek obyvatel by muselo kompenzovat dva miliony novû pfiíchozích cizincÛ. A to je z mnoha dÛvodÛ nepfiedstavitelné. Nicménû k nám za prací pfiichází stále více lidí, usidlují se tu, jejich dûti nav‰tûvují ãeské ‰koly a cítí se b˘t âechy.

Podobnû jako v Nûmecku, Francii nebo Británii zaãínají b˘t ‰kolní tfiídy promíchané.

GASTRONOMICKÁ A KULTURNÍ EMANCIPACE To, co se tfieba ArabÛm nebo TurkÛm nepovedlo v prÛbûhu staletí ohnûm a meãem, dafií se jim pomûrnû úspû‰nû v posledních desetiletích kulináfisk˘m umûním. Jejich rychlá obãerstvení ovládla centra ‰panûlsk˘ch ãi nûmeck˘ch mûst, podobnû jako tfieba ãínská bistra Prahu nebo indické restaurace s doná‰kou aÏ do domu Lond˘n.

Men‰ina vná‰í do Ïivota vût‰iny nové prvky nejen ve stravování. O oblékání a ãasté inspiraci návrháfiÛ tfieba v poho-

19

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:53

Stránka 20

NOVÍ EVROPANÉ

„PROBLÉMEM NEJSOU ANI TAK NOVÍ P¤ISTùHOVALCI, JAKO INTEGRACE TùCH STÁVAJÍCÍCH,“ NAPSAL P¤ED âASEM V P¤ÍLOZE O IMIGRANTECH BRITSK¯ PRESTIÎNÍ T¯DENÍK ECONOMIST. ZÁPADNÍ EVROPA DOSUD SPOLÉHALA NA P¤IROZEN¯ PROCES INTEGRACE NOV¯CH P¤ÍCHOZÍCH DO SPOLEâNOSTI. JENÎE TA SE NEUSKUTEâNILA. dlné a pestrobarevné módû AfriãanÛ vás pfiesvûdãí kaÏd˘ lep‰í módní ãasopis. V poslední dobû sbírají jedno prestiÏní evropské ocenûní za druh˘m také spisovatelé Daniel Peinac ãi Zadie Smithová, pocházející z fiad pfiistûhovalcÛ. Na vlnû obliby etnické hudby se nese tfieba zpûvák Rashid Taha, kter˘ vyprodává evropské sály s kombinací arabské melodiky a rockového základu.

Slovníky evropsk˘ch jazykÛ se obohatily o nové v˘razy jako kebab (jídlo mnoha chutí a variací) nebo hidÏáb – proslul˘ ‰átek, kter˘ nosí muslimské dívky. ·koly a politici ve Francii, Nûmecku a Británii musí fie‰it, jestli no‰ení tohoto ‰átku do ‰koly je v˘razem náboÏenského pfiesvûdãení, nebo kulturní ãi módní zvyk. A jak je pak moÏné chápat kfiesÈanské kfiíÏky, zdobící krk mnoha ‰kolákÛ?

NEKLIDNÁ ATMOSFÉRA V médiích hojnû propíran˘ problém hidÏábu ve ‰kolách je povûstnou viditelnou ‰piãkou ledovce - vztah pÛvodních EvropanÛ a imigrantÛ se v poslední dobû spí‰e pfiiostfiuje. V oblastech, kde pfiistûhovalci tvofií vût‰inu a jsou chudí, roste kriminalita, starousedlíci trpí nebo odcházejí, ceny nemovitostí klesají. Roste extremismus na obou stranách, pfiistûhovalci i jejich dûti ãasto zÛstávají na okraji spoleãnosti, nemají ‰anci na vzdûlání, dobfie ohodnocenou práci a slu‰n˘ Ïivot, ponûvadÏ celá jejich komunita zÛstává stranou bohatství vût‰iny. Navíc je souãasná vlna imigrace v dobû elektronick˘ch médií více vidût. Mysl pÛvodních obyvatel Evropy plní obavy z vlastní budoucnosti, vznikají extremistické strany vyhranûné vÛãi pfiistûhovalcÛm a dokonce se i vraÏdí. Pfiíkladem budiÏ Nizozemsko, kde byl pfied tfiemi lety zabit populární extremistick˘ politik Pym Fortuyn, ãi loni reÏisér Theo van Gogh, kter˘ kritizoval v jednom ze sv˘ch provokativních filmÛ podfiízené postavení Ïen v islámské spoleãnosti. V dfiíve tolik liberální a svobodomyslné zemi panuje dnes hodnû ponurá a konfliktní atmosféra.

OBAVA Z NEZNÁMÉHO Pro âechy stejnû jako pro ostatní Západoevropany platí základní obava: z neznámého. My nevíme, proã se muslimové musí modlit pûtkrát dennû. Oni netu‰í, Ïe u nich tak ãasté objímání i témûfi

20

neznám˘ch lidí Evropany znaãnû znervózÀuje. Vût‰ina pfiistûhovalcÛ je pfiece jen v hor‰í situaci neÏ starousedlíci. Oni odcházejí do vût‰ího neznámého, neÏ je ono neznámé, jeÏ pociÈují pÛvodní Evropané. Reakce na obou stranách mohou b˘t od zvídavého oÈukávání, reprezentovaného tfieba pfiejímáním zmiÀované kuchynû, pfies ostentativní vzájemnou ignoranci, klasickou pro vztah âechÛ a VietnamcÛ, aÏ po otevfienou nenávist arabsk˘ch komunit ke svému okolí v chudinsk˘ch pfiedmûstích francouzsk˘ch velkomûst.

ROZDùLENÁ EVROPA „Problémem nejsou ani tak noví pfiistûhovalci, jako integrace tûch stávajících,“ napsal pfied ãasem v pfiíloze o imigrantech britsk˘ prestiÏní t˘deník Economist. Západní Evropa dosud spoléhala na pfiirozen˘ proces integrace nov˘ch pfiíchozích do spoleãnosti.

JenÏe se neuskuteãnila. Tfieba Turci v Nûmecku nebo Indové ãi Pákistánci v Británii drÏeli pohromadû i ve druhé, tfietí generaci Ïijící mimo matefiskou zemi. Trochu jinak tomu je v seversk˘ch státech, kde dûti pfiistûhovalcÛ musí odmaliãka procházet nûkdy i drsn˘m pfiizpÛsobením se nové spoleãnosti, aby mohly získávat sociální v˘hody státu. Automatickou podmínkou je tfieba znalost jazyka a historie nové zemû. I tak jim potom ale vût‰inová spoleãnost dokazuje, Ïe jsou „jiní“, a politici v takovém Dánsku mohou na odporu vÛãi pfiistûhovalcÛm postavit úspû‰nou politickou kariéru.

SLÁVA REPREZENTANTÒM Evropská spoleãnost, stejnû jako ta ãeská, se zfiejmû teprve musí nauãit b˘t otevfiená podobnû jako tfieba spoleãnost americká, která právû na otevfienosti vÛãi novû pfiíchozím do velké míry vystavûla svÛj ekonomick˘ úspûch. Jisté úspûchy ve vnímání nov˘ch EvropanÛ se uÏ pfiece jen dostavují. Jen málokdo se podivuje ‰védskému hokejovému obránci tmavé pleti, ‰panûlské reprezentantce v hodu koulí s nigerijsk˘m jménem nebo francouzskému fotbalovému muÏstvu, kde jen málokter˘ ãlen má v pasu zapsáno jako místo narození nûjakou obec leÏící v pevninské Francii. Zaãíná nám to pfiipadat samozfiejmé.

vstyle_1_05_

20.4.2005

15:58

Stránka 21

SOUTùÎ

VELKÁ SOUTùÎ

S VOLVEM 2005 MILÍ âTENÁ¤I, SOUTùÎE PO¤ÁDANÉ NA·ÍM MAGAZÍNEM SE Tù·ILY V MINUL¯CH LETECH VA·EMU VELKÉMU ZÁJMU. ROZHODLI JSME SE VÁM TAKÉ LETOS DOP¤ÁT TROCHU VZRU·ENÍ ZE HRY A V NEPOSLEDNÍ ¤ADù MOÎNOST VYHRÁT NùKTEROU ZE ZAJÍMAV¯CH CEN. ZNAâKA VOLVO BYLA VÎDY SPJATA S BEZPEâNOSTÍ, A PROTO BUDE TÉMA LETO·NÍ SOUTùÎE SOUVISET PRÁVù S BEZPEâÍM. Pfiem˘‰leli jste nûkdy o tom, co ve vás vlastnû pocit bezpeãí vyvolává? Jsou to va‰i pfiátelé, od nichÏ vám nic nehrozí a mezi nimiÏ se cítíte neohroÏení? Je to vበdomov – dobfie známé místo, kam se mÛÏete vÏdy bez obav skr˘t pfied okolním svûtem a naãerpat nové síly? Nebo snad vበpartner, vlastník ãerného pásku v karate, pfiípadnû automobil vybaven˘ nejmodernûj‰ími bezpeãnostními prvky? KaÏd˘ z nás má o bezpeãí moÏná trochu jiné pfiedstavy. Va‰í leto‰ní úlohou bude tak trochu si zahrát na profesionálního fotografa, kter˘ dostal zajímav˘ námût.

Zkuste vyfotit a poté nám zaslat snímek, jehoÏ tématem bude právû „bezpeãí“. Fotografii pak uÏ staãí jenom do-

provodit krátk˘m popiskem, vysvûtlujícím, jak˘m zpÛsobem ve vás právû tento motiv pocit bezpeãí vyvolává.

Zanedlouho zaãíná doba dovolen˘ch, takÏe budete mít pro va‰i kreativní práci spoustu ãasu a jistû vás ãeká mnoho inspirativních záÏitkÛ.

O CO SE LETOS BUDE HRÁT? 1. místo t˘den s automobilem Volvo 2. místo víkend s automobilem Volvo 3. místo model Volva XC90 na dálkové ovládání

Své pfiíspûvky zasílejte na adresu Petra DoleÏalová, Volvo Auto Czech, V Oblouku 731, 252 43 PrÛhonice nebo na e-mail: dolezalova@v-style.cz do 31. 12. 2005. Odborná porota sloÏená ze zástupcÛ redakãní rady V-stylu je vyhodnotí a vyhlásí vítûze v prvním jarním ãísle pfií‰tího roku na‰eho magazínu. Nejpovedenûj‰í snímky a komentáfie zároveÀ uvefiejníme.

DRÎÍME VÁM PALCE A MOC SE Tù·ÍME NA VA·E FOTOGRAFIE.

21

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:54

Stránka 22

EVROPAN

JE EU SKUTEâNù

BYROKRATICKÁ?

P¤EDSTAVTE SI BETONOV¯ SKLENùN¯ PALÁC, KTER¯ STOJÍ NA PROSTORU ZHRUBA DVOU FOTBALOV¯CH H¤I·Ë. ASI V OKRUHU T¤Í KILOMETRÒ KOLEM NùHO JSOU DAL·Í TAKOVÉ PALÁCE PLNÉ NEOSOBNÍCH ULIC BEZ RESTAURACÍ, S VYDLÁÎDùN¯M NÁMùSTÍM BEZ DU·E. TAK VYPADÁ SÍDLO EVROPSKÉ KOMISE A EVROPSKÉHO PARLAMENTU V BRUSELU S DOPROVODN¯MI BUDOVAMI. PRO BùÎNÉHO EVROPANA JE TO AÎ ODPUDIVÉ MÍSTO. JAK MÒÎE INSTITUCE, KTERÁ SÍDLÍ V TAKOV¯CH PROSTORÁCH, B¯T BLÍZKO LIDEM, O JEJICHÎ OSUDECH SPOLUROZHODUJE? TEXT FRANTI·EK RÁLI· FOTO PROFIMEDIA.CZ

Je to otázka, kterou si kladou zejména obãané deseti nov˘ch ãlensk˘ch zemí EU, ktefií do Bruselu pracovnû ãi turisticky zavítají. Odpovûì není jednoznaãná, jako cokoli v Ïivotû.

Na jedné stranû jsou typicky úfiednické budovy v pracovních dnech plné spûchajících lidí a o víkendu mrtvé mûsto, na druhé stranû stohy papíru, které v oãích kritikÛ jen omezují Ïivot 430 milionÛ obyvatel zemí Evropské unie. Opravdu omezují?

MOCN¯ PARLAMENT Jste pasaÏér na leti‰ti. Spûcháte, ale najednou vám u odbavení u vchodu do letadla fieknou, Ïe va‰e místo uÏ má nûkdo jin˘.

Prostû prodali více letenek. AÏ do leto‰ního roku záleÏelo na letecké spoleãnosti, jak se zachová. Nyní jako obãan EU ale máte nárok na 600 eur, které vám spoleãnost kvÛli své (ne)schopnosti musí zaplatit. Zákon je dílem Evropského parlamentu, kter˘ ãím dál víc rozhoduje o pravidlech, jimiÏ se obãané EU fiídí. T˘deník Economist spoãítal, Ïe právû Evropsk˘ parlament uÏ rozhoduje o polovinû legislativy ãlensk˘ch zemí EU. A jak by mohl tfieba ãesk˘ parlament donutit britskou ãi

‰panûlskou leteckou spoleãnost, aby s ãesk˘mi obãany zacházela stejnû jako s obãany státÛ, v nichÏ firma sídlí? Nijak. Role Evropského parlamentu je tu nezastupitelná.

STÁTY BY SE MùLY POUâIT Jin˘ pohled nabízí tfieba Evropská komise, jeÏ by mûla b˘t jakousi vládou ãi správní radou unie. Její pravomoci nejsou pfiíli‰ velké, komisafie jmenují vlády, coÏ je mnohdy velmi sloÏit˘ a sporn˘ proces, kter˘m pro‰la i âeská republika. V˘ãitka kritikÛ zní: komise zamûstnává pfiíli‰ mnoho lidí, ktefií vytváfiejí pfiíli‰ mnoho svazujících pravidel. JenÏe opût, bliωí pohled dává jinou perspektivu, asi jako kdyÏ se fotí makro digitálním fotoaparátem. Komise zamûstnává pfiibliÏnû 2500 úfiedníkÛ. To je ménû neÏ aparát stfiednû velkého evropského mûsta.

Americk˘ politick˘ analytik Andrew Muravschik spoãítal, Ïe to je ménû neÏ jedno procento úfiedníkÛ, které platí francouzsk˘ stát. A onen nechvalnû znám˘ rozpoãet Evropské unie, to je jen nûco málo pfies jedno procento hrubého domácího produktu pûtadvacítky.

SCHIZOFRENNÍ SYMBOLIKA Co dûlá bruselsko-lucembursko-‰trasburskou byrokracii mamutí a ãásteãnû neefektivní, je právû sídlo ve tfiech mûstech a armáda tlumoãníkÛ a pfiekladatelÛ. „Proã mám mít dvû stejné kanceláfie?“ ptal se mû pfied rokem jeden z nov˘ch úfiedníkÛ Evropského parlamentu, kdyÏ se mi snaÏil popsat problém bruselské byrokracie. Parlament totiÏ oficiálnû sídlí jak v Bruselu, tak ve ·trasburku. V Lucemburku sídlí Evropsk˘ soudní dvÛr. Proã? Velkou roli tu hraje symbolika: Francie, Benelux a Nûmecko jsou zakládajícími ãleny a ·trasburk patfiil kdysi jak Francii, tak Nûmecku - symbolizuje tak rozdûlení i pozdûj‰í jednotu. Proto poslanci jednají tam i v Bruselu. A pfieklady? Nedávné aféry v Polsku a pobaltsk˘ch zemích ukázaly, jak o‰emetná je snaha po rovnosti v‰ech jazykÛ unie.

Pfiekladatelé v tûchto zemích totiÏ spûchali s pfiekladem evropské ústavní smlouvy tak, Ïe v mnoha pfiíkladech pfiekroutili smysl originálu. Dobrá my‰lenka jednoty a rovnosti jazykÛ se stala obûtí kaÏdodenní praxe, podobnû jako se to obãas dûje pfii simultánním tlumoãení v parlamentu do jednadvaceti oficiálních jazykÛ. Lidé jsou prostû jen lidé. Je tohle zbytnûlá byrokracie, nebo jen vyjádfiení snahy o rovnost v‰ech, nov˘ch i star˘ch ãlenÛ unie?

22

vstyle_1_05

19.4.2005

16:29

Stránka 23

INZERCE

NISAN AL JAZAIRI:

LOVEC KOBERCÒ SPOLUMAJITEL OBCHODU S PERSK¯MI KOBERCI NOMÁD, RODIL¯ PRAÎÁK S EXOTICK¯M JMÉNEM NISAN AL JAZAIRI, VYSTUDOVAL PÒVODNù GEOLOGII NA VYSOKÉ ·KOLE BÁ≈SKÉ V OSTRAVù. CESTOVATELSKÁ VÁ·E≈ HO ALE NAKONEC NASMùROVALA ÚPLNù JINAM. V ASII OBJEVIL KOUZLO NOMÁDSK¯CH KOBERCÒ, ZAâAL JE TU PRODÁVAT A USPùL. OBCHOD NOMÁD V PRAÎSKÉ PASÁÎI LUCERNA FUNGUJE UÎ DESET LET. MIMOCHODEM, PAN JAZAIRI JE SKALNÍM P¤ÍZNIVCEM ZNAâKY VOLVO. TEXT ROMAN PETERKA FOTO JAROSLAV ·IMANDL

Vበobchod se jmenuje Nomád.

Prodáváte pouze nomádské koberce?

ObchodÛ s koberci je v Praze víc, proto se snaÏíme mít svÛj vyhranûn˘ styl. Ten jsme zaloÏili na ruãnû vázan˘ch kobercích nomádského pÛvodu, které nás oslovují svou pÛvodností. Je pravda, Ïe tyto koberce mají velmi úzkou klientelu, protoÏe lidí, ktefií mají tak vyhranûn˘ vkus a zároveÀ peníze, v âesku mnoho není. Proto máme v nabídce i jiné, komerãnû zajímavûj‰í koberce.

Striktnû se ale vyh˘báme nevkusn˘m kobercÛm, na‰ím cílem je nabízet jen to, za co se nemusíme stydût.

Proã právû nomádské koberce?

PfiitaÏlivá je na nich autentiãnost a originalita. âlovûk, kter˘ Ïije cel˘ Ïivot v pfiírodû, se stanem koãuje pou‰tí, takov˘ koberec vázal sám pro sebe. Nebyl ovlivÀován ekonomick˘m kalkulem, vytvofiil si ho tak, jak sám chtûl. KaÏd˘ takov˘ koberec je originál, není strojovû dokonal˘. Ve vzoru najdete rÛz-

né nepravidelnosti, ale právû ty vytváfiejí jeho nezamûniteln˘ charakter. Îivotní styl nomádÛ se mûní.

Nezaniká se star˘m zpÛsobem Ïivota také staré fiemeslo vázání kobercÛ?

To je pravda. Tradiãní nomádské koberce skuteãnû mizí, je jich ãím dál ménû.

V‰echny, které máme tady v obchodû, jsou tfiicet aÏ ãtyfiicet let staré. Pokud se objeví nûjaké novûj‰í nomádské koberce, neb˘vají vût‰inou tak dobré. Jejich tvÛrci napfiíklad pouÏili místo pfiírodních barviv chemická, protoÏe jsou levná a snadnûji se s nimi pracuje. Nebo si na bazaru rovnou koupili obarvenou vlnu. Tím koberce ztrácejí hodnû ze své pÛvodnosti.

Jak˘m zpÛsobem hledáte a vybíráte koberce pro svÛj obchod?

Tohle podnikání je postaveno na osobním kontaktu. Musím jezdit do zemí, kde se koberce vyrábûjí – na dálku je vybrat nelze.

Vût‰inou jezdíme tam, kde uÏ máme místní spolupracovníky, napfi. do pákistánského Pé‰aváru, tam je fantastick˘ trh s koberci.

Pokud jedu nûkam, kde to neznám, prohlédnu stovky kobercÛ neÏ najdu jeden, kter˘ se mi líbí. Takov˘ koberec je nejen krásn˘, ale také kvalitní a odoln˘. Pfii dobrém zacházení mÛÏe slouÏit nejménû tfiem generacím.

Tradiãních kobercÛ vázan˘ch v nomádsk˘ch stanech ub˘vá, proto se v poslední dobû více zamûfiujeme na kvalitní mûstskou produkci. A víte, Ïe i tam je hledání skuteãnû dobr˘ch kobercÛ bûhem na dlouhou traÈ?

NOMÁD PasáÏ Lucerna ·tûpánská 61, Praha 1 Telefon 296 236 343 www.koberce-perske.cz

PERSKÉ KOBERCE Ne nadarmo se u nás v‰echny ruãnû vázané koberce oznaãují jako per‰any. Nejslavnûj‰í z nich, které jsou dnes ozdobou svûtov˘ch sbírek, vznikly v období vlády safíjovské dynastie mezi 16. a 18. stoletím. Obnovit krásu a vûhlas perské produkce minul˘ch staletí si vytkla za cíl teheránská firma Bayat Nomad Gaminchi. Jejím krédem je vytváfiet koberce jako umûlecká díla, a to v nejvy‰‰í moÏné kvalitû v kaÏdém ohledu. ProtoÏe kaÏdá oblast má své vlastní postupy a metody, jak ruãnû vázan˘ koberec pov˘‰it na originální mistrovské dílo, zfiídila firma centra v pûti íránsk˘ch místech s nejlep‰í tradicí v˘roby: v Isfahánu, BídÏáru, Hamadánu, ·írázu a novû v oblasti Herísu.

Západoíránsk˘ koberec z BídÏáru je vázán z ruãnû spfiádané vlny barvené pfiírodními barvivy. Jeho hodnota spoãívá jak v kráse a vyváÏenosti klasického vzoru, tak ve vynikajících funkãních vlastnostech a odolnosti materiálu.

23

vstyle_1_05

19.4.2005

24

17:22

Strรกnka 24

vstyle_1_05

19.4.2005

17:22

Stránka 25

TRE KRONOR

FINMARK

KLENOT SEVERU O NORSKU SE ¤ÍKÁ, ÎE JE NEJKRÁSNùJ·Í ZEMÍ EVROPY. P¤ÍRODA JE ZDE OPRAVDU ROZMANITÁ, VYTVO¤ILA P¤EKRÁSNÉ FJORDY, VODOPÁDY, LEDOVCE, PRÒZRAâNÁ JEZERA A ¤EKY âI NÁHORNÍ PLO·INY P¤IPOMÍNAJÍCÍ MùSÍâNÍ KRAJINU. V NEJSEVERNùJ·Í OBLASTI - ZA POLÁRNÍM KRUHEM - SE NACHÁZÍ POSLEDNÍ EVROPSKÁ DIVOâINA. NA MAPù JE TOTO ÚZEMÍ, SVOU ROZLOHOU 48637 KM 2 VùT·Í NEÎ DÁNSKO, VYZNAâENO JAKO FINMARK A PÒVODNÍ OBYVATELÉ, KTE¤Í STÁLE DODRÎUJÍ SVÉ STALETÉ TRADICE, TÉTO OBLASTI NE¤EKNOU JINAK NEÎ SAMI LAND (ZEMù SÁMÒ).

TEXT A FOTO PETRA DOLEÎALOVÁ

JEDINEâNÍ SÁMOVÉ PÛvod tûchto zvlá‰tních a mil˘ch lidí zÛstává zahalen tajemstvím. Legendy SámÛ vypráví o tom, Ïe se jejich národ zrodil pfiímo z ledu, kter˘ silou sv˘ch Ïhav˘ch oãí roztavila Maddarakka, paní lásky. Tak poetické je to jen v legendách, jisté jsou v‰ak nedávno zvefiejnûné závûry mezinárodního v˘zkumného t˘mu, kter˘ pomocí genetické archeologie zjistil, Ïe se Sámové nepodobají Ïádn˘m lidem na Zemi. Jejich geny tvofií samostatnou vûtev pomyslného stromu lidského rodokmenu. V˘zkum dokazuje, Ïe pfiedkové dne‰ních SámÛ byli první lidé, ktefií osídlili sever Evropy pfied více neÏ 10 000 lety. V dobû, kdy se kontinentální ledovec rozpou‰tûl a zmen‰oval, se vydali pfies dne‰ní Finsko dál na území nynûj‰ího ·védska a Norska, kde vytváfieli zemûdûlské osady.

Kromû Norska ob˘vají Sámové území ·védska, Ruska a Finska a jejich poãet se odhaduje na 70 000. V Norsku jich Ïije vût‰ina, pfiibliÏnû 40 000, z ãehoÏ ve Finmarku asi polovina.

Snad k tomu pfiispívá i fakt, Ïe zde mají pro svÛj tradiãní Ïivot, spojen˘ s vlastnictvím sobÛ, zákonem dané nejlep‰í podmínky. Cel˘ch 97 procent pÛdy ve Finmarku vlastní stát a Sámové mohou se sv˘mi soby volnû pfiekraãovat a setrvávat v územích, které si jejich skupiny (siidy) sloÏené z nûkolika rodin v minulosti rozdûlily.

BOJ O SOBY Sobí stáda si dnes drÏí pouh˘ch deset procent SámÛ. Celkovû Ïije na území Finmarku asi

79 000 sobÛ a jedno stádo mÛÏe mít kolem 200–600 kusÛ. Jejich poãet se velmi li‰í a témûfi nikdo vám neprozradí, kolik sobÛ vlastní. Jednak to není podle nich zdvofiilé, zároveÀ si ãasto drÏí více zvífiat, neÏ dokládají úfiadÛm. Dochází totiÏ k jejich obrovskému pfiemnoÏení a následnému negativnímu vlivu na pfiírodu. V nûkter˘ch místech je vegetace témûfi zniãená. Pfied deseti lety dokonce vláda nabídla rodinám znaãnou odmûnu (asi pÛl milionu NOK), pokud se svého stáda zbaví a prodají ho na poráÏku. Mnoho z nich toho vyuÏilo (a nûkdy i zneuÏilo – ne v‰echny soby totiÏ prodali), ov‰em podle stejného zákona mûli v pfiípadû neúspûchu v hledání jiné práce nárok na podporu a pokud by se ani pak sami neuÏivili, byl by jim po pûti letech umoÏnûn návrat k sobÛm. Dnes se tomuto vládnímu kroku lidé smûjí.

VOLÁNÍ DIVOâINY Poznala jsem i Sámu, kter˘ velikost svého stáda prozradil a navíc nám ukázal i místo, kde s nimi v horách Ïije.

Niels pro nás pfiijel na snûÏném skútru, odûn v dlouhém koÏichu i botách ze soba, na hlavû tradiãní ãervenomodrou ãepici se stfiapcem. Ten sv˘m umístûním na pravé nebo levé stranû symbolizuje, zda je muÏ Ïenat˘ ãi ne. Pozdûji mi ov‰em se smíchem prozradil, Ïe stfiapec obãas pfiehazuje. Hustû snûÏilo a kolem nás se rozprostíraly nekoneãné bílé plánû. Dlouho jsme jeli po zamrzlé fiece a pak zamífiili do hor. Sebejistû s námi kliãkoval mezi mal˘mi bfiízami a kefiíky

25

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:55

Stránka 28

FINMARK

KLENOT SEVERU

POLÁRNÍ ZÁ¤E SE OBJEVÍ A OPùT MIZÍ. KLOUÎE PO OBLOZE JAKOBY VE VLNÁCH A DOPROVÁZÍ JI TICH¯ ZVUK P¤IPOMÍNAJÍCÍ SYPOUCÍ SE PÍSKY. zvládnout úlohu mushera docela dobfie. Pfiipomínalo mi to spí‰e vyvaÏování rovnováhy s obãasn˘m bûhem do mírn˘ch svahÛ a nûkolika povely, které se lze snadno nauãit. V sobích botách, pravda, to obãas podklouzlo.

Jejich spodní ãást totiÏ nemá pevnou podráÏku, pouze srst namífienou proti sobû.

místními lidmi znám˘ pro svoje zajímavé historky a povûstn˘ smysl pro pofiádek, pro Sámy tolik netypick˘. Polínka u krbu jsou dokonale vyrovnaná a kaÏdá vûc má své místo. Kromû útulné chaty nám nabídl tradiãní saunu s vÛní bfiezového dfieva a koupelí v potoce. Bylo mínus pûtadvacet a nad námi tanãila polární záfie...

TRADIâNÍ MÍSTA PRO UNAVENÉ POUTNÍKY Setmûlo se a na‰e v˘prava dorazila k nûkolika srubÛm do místa naz˘vaného Mollisjok. Horské sruby patfií k tradicím Finmarku. První z nich byly postaveny ke konci 18. a zaãátkem 19. století a slouÏily pro odpoãinek po‰tovním kur˘rÛm pfiecházejícím horské plo‰iny. Jednotlivé chaty byly od sebe vzdálené vÏdy na jeden den chÛze. Kolem roku 1870 zaãal stát tyto chaty pronajímat. Nájemce mûl právo v jejich okolí chytat ryby, obdûlávat pÛdu a vyuÏívat dfievo z lesa. Jeho povinností bylo poskytovat pfiístfie‰í procházejícím cestujícím. Sruby byly postaveny velice jednodu‰e a mûly pouze dvû místnosti. V jedné z nich Ïila rodina, která vlastnila dekret. Ve druhé místnosti musela b˘t vÏdy nachystána bfiezová polena na podpal a lÛÏko se sobí kÛÏí a byla urãena pouze pro cestující královské úfiedníky. Ostatní cestující mûli nárok na ubytování v kuchyni nájemce.

Pfied válkou bylo ve Finmarku postaveno asi 50 tûchto horsk˘ch chat.

V té dobû tam nevedly Ïádné silnice, pouze znaãené stezky. âást z nich byla za války zniãena, ale nûkteré pfievzali a pfiestavûli potomci pÛvodních nájemcÛ.

Osada Mollisjok je jednou z nejstar‰ích. Uprostfied panenské pfiírody, desítky kilometrÛ od nejbliωí silnice, stojí pfiímo u fieky nûkolik ãerven˘ch chat. Jednu z nich kdysi otec Klimenta, osmdesátiletého Sámy, kter˘ zde Ïije, zachránil pfied zapálením ustupujícími Nûmci tak, Ïe ji rozebral a rozházel po okolí. KdyÏ se situace uklidnila, srub opût postavil. Kliment je mezi

12 MùSÍCÒ Intenzita tohoto severského fenoménu se zvy‰uje v období polární noci, které trvá od konce listopadu do konce ledna. V té dobû jsou barvy polární záfie nejkrásnûj‰í a psychicky nahrazují lidem slunce. Bûhem dne není úplná tma, na obzoru modfie vypadající krajiny prosvítá oranÏov˘ pruh.

Polární záfie se objevuje a opût mizí. KlouÏe po obloze jakoby ve vlnách a doprovází ji tich˘ zvuk pfiipomínající sypoucí se písek. V dokonalém tichu horské tundry jí lze dobfie naslouchat.

Pravého slunce si lidé uÏijí v období polárních dní, tedy od kvûtna do konce ãervence.

V zimû jsou také velmi oblíbené v˘lety na bûÏkách nebo na snûÏn˘ch skútrech. Finmark nabízí stovky vyznaãen˘ch tras, z nichÏ velká ãást vede pfies jezera, kde se dá velmi dobfie rybafiit. Legendární fieka Tana tekoucí podél hranic Norska a Finska, je v Evropû nejbohat‰í na lososy. Hlavnû v létû sem vyráÏí spousta rybáfiÛ. ¤eky jsou také oblíben˘m místem pro rafting a kayaking. Letní sezóna konãí zaãátkem záfií, kdy se tundra zbarví do neuvûfiiteln˘ch barev a stává se inspirací pro fotografy. V té dobû se zaãíná pfiibliÏovat ãas na cestu sobÛ zpátky do hor a kolobûh roku pokraãuje dál.

Je mnoho bohatství, které Finmark nabízí, a to nejen svou rozmanitou krajinou. Jsem vdûãná, Ïe jsem mohla poznat národ, kterému se pfies v‰echny roky útlakÛ podafiilo zachovat své propojení s pfiírodou. MoÏná se zdá jejich Ïivot aÏ pfiíli‰ jednoduch˘, jeho hloubka je v‰ak obrovská.

28

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:55

Stránka 27

TRE KRONOR

V dobû pfied ‰ífiením kfiesÈanství tvofiil joik dÛleÏitou souãást náboÏensk˘ch rituálÛ, pfii nichÏ ‰amani dotváfieli zvuk joiku rytmick˘m bubnováním.

PÛsobilo to velmi magicky. To byl jeden z dÛvodÛ, proã po nástupu kfiesÈanství v 17. století joik zákon zakázal. Byl chápán jako v˘raz barbarské víry. ÎENY NA ·PIâCE Joik a také jazyk SámÛ lze stále ãastûji sly‰et nejen ve Finmarku, ale také v médiích. Karasjok se py‰ní vlastním Sami rádiem, k nûmuÏ patfií i televizní studio. Po staletích utiskování a potlaãování pÛvodních tradic této men‰iny zaãali v roce 1946 vysílat pût minut dennû na vlnách Norského národního rádia (NRK). Tehdy sídlilo rádio jiÏnûji v Tromsø. V Karasjoku funguje teprve od roku 1976 a dnes vysílají v Sami jazyce ‰est hodin. Ve studiu sedí pfieváÏnû Ïeny, které mi s p˘chou v hlase prozradily, Ïe procentuálnû nejvíce vzdûlan˘ch Ïen z celého Norska Ïije právû zde. Vzdûlání je pro Sámy zásadní také proto, aby si mohli v politice bránit svá práva. „Nûktefií chlapi by nás nejradûji vidûli vy‰ívat,“ dodala s ú‰klebkem mladá redaktorka. „A co dûlá vበmanÏel?“, zeptala jsem se jí. Chová soby, ale uÏ jsem se s ním rozvedla,” ona na to. Emancipace dorazila aÏ sem.

SÁMOVÉ NEZNAJÍ ·PATNÉ POâASÍ, POUZE ·PATNÉ OBLEâENÍ Dfiíve jsem si neumûla pfiedstavit trávit celé dny v teplotách pfiesahujících mínus dvacet stupÀÛ. Pfiekvapilo mû proto, kdyÏ jsem se dozvûdûla, kolik zimních aktivit venku lidé rádi a ãasto provozují. Po pfiíletu do Alty jsem zjistila, Ïe má zimní v˘bava tady neobstojí. PfieÏít místním obyvatelÛm totiÏ umoÏÀuje nûkolik vrstev vlny, pfiiãemÏ první z nich mají pfiímo na tûle. Ta je velmi jemná a nekou‰e. Následuje fleece, siln˘ vlnûn˘ svetr, nepromokavé kalhoty a bunda. Na nohou vût‰iny z nich uvidíte na první pohled tro‰ku legraãní, ale neskuteãnû teplé a pfiíjemné boty ze sobí kÛÏe, do nich opût vlnûné ponoÏky. Vyzkou‰ela jsem je a nechtûla jiné. Kromû toho, Ïe hfiály, se v nich krásnû chodilo i v hlubokém snûhu. U rukavic platí totéÏ, do pofiádného mrazu patfií nejlépe dva páry vlnûn˘ch palãákÛ a tenké nepromokavé navrch. A na hlavu samozfiejmû pofiádnou u‰anku.

TUNDROU SE PSÍM SP¤EÎENÍM Takto teple obleãeni jsme vyrazili na dvoudenní cestu pfies nejvy‰‰í náhorní plo‰inu Finnmarksvidda (500 m nad mofiem).

Jízda se psím spfieÏením, neboli mushing, je nejen oblíbenou zábavou pro turisty i místní obyvatele, ale pfiedev‰ím sportovní disciplínou.

Mariella, sedmatfiicetiletá kamarádka mého prÛvodce, pfii‰la pfied deseti lety z Osla na sever, aby si splnila svÛj sen – pracovat jako musher a pofiídit si vlastní husky t˘m. Kromû toho zde na‰la i svého Ïivotního partnera.

Kdysi se u nûj ucházela o práci, dnes vychovávají dvû dûti. V malé vesnici Langfjordbotn, vzdálené hodinu cesty autem od Alty, vlastní mléãnou farmu, k tomu chovají smeãku ãtyfiiceti alja‰sk˘ch husky. KaÏd˘m rokem s nimi absolvují tisícikilometrov˘ mezinárodní závod Finnmarkslopet a mimo to nabízejí turistÛm v˘lety se psím spfieÏením, které se mohou protáhnout aÏ na nûkolik dnÛ.

Mariella zapfiáhla psy ke dvûma saním a vyrazili jsme. První kilometry jsem strávila zabalená ve vaku vystlaného na‰imi zásobami a koÏe‰inami.

Cesta pfies zamrzlá a zasnûÏená jezera pfiipomínala pohádku o Ledové královnû. V‰eobjímající ticho naru‰oval jen zrychlen˘ psí dech a zvuk saní proráÏejících si svou stopu. Vnímala jsem jen nekoneãn˘ klid bíl˘ch plání. Po mnoha kilometrech jsme minuli skupinku, která se právû radovala z obrovského lososa vyloveného z vysekaného otvoru v ledû. „Tady je mÛj ráj na zemi,“ prozrazuje Mariella. „VÏdycky jsem hodnû cestovala, Ïila jsem v PafiíÏi, v Lond˘nû i v severní Austrálii. Po dvou letech tady, v ãase, kdy se obvykle probouzela má touha mûnit místo, jsem zjistila, Ïe uÏ nikam jinam nechci. Úplnû mû to tu zmûnilo,“ zasmála se. Zastavili jsme, psi se vesele chladili ve snûhu a my si udûlali mal˘ piknik. Mariella vytáhla z batohu nûkolik polínek dfieva, vyhrabali jsme si schod ve snûhu na stráni a usedli na sobí koÏe‰inu. Rozdûlali jsme oheÀ a termosky s ãajem. Opeãené párky zabalené v chlebové placce chutnaly skvûle. Obloha zaãala ãervenat a sníh dostával namodral˘ nádech. Pokraãovali jsme v cestû, tentokrát jsem se ov‰em chopila saní sama a Mariella odpoãívala ve vaku. Myslela jsem, Ïe to bude daleko sloÏitûj‰í, ale zku‰enost psÛ i samotná trasa mi pomohly

27

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:54

Stránka 26

NIELS PRO NÁS P¤IJEL NA SNùÎNÉM SKÚTRU, ODùN V DLOUHÉM KOÎICHU I BOTÁCH ZE SOBA, NA HLAVù TRADIâNÍ âERVENOMODROU âEPICI SE ST¤APCEM. TEN SV¯M UMÍSTùNÍM NA PRAVÉ NEBO LEVÉ STRANù SYMBOLIZUJE, ZDA JE MUÎ ÎENAT¯ âI NE. POZDùJI MI OV·EM SE SMÍCHEM PROZRADIL, ÎE ST¤APEC OBâAS P¤EHAZUJE a stále se staral, zda je nám teplo. Nos jsem zabofiila do jeho sobího koÏichu a vnímala nekoneãn˘ klid ru‰en˘ pouze zvukem motoru. Znenadání se uprostfied planiny objevil plot a za ním bouda, velká asi tfiikrát tfii metry.

Zastavili jsme u ní a Niels nás pozval dál. Vevnitfi panoval nepfiedstaviteln˘ nepofiádek skládající se z mnoha vlnûn˘ch ponoÏek, kÛÏí, spacích pytlÛ a pouÏitého nádobí. „Tady Ïiji pfies zimu uÏ od dûtství,“ prohlásil a vzpomínal dál: „Má matka mû porodila na cestû v horách. ·la pomalu nûkolik kilometrÛ za zbytkem skupiny jen s mal˘m stádem sobÛ a kdyÏ na ni pfii‰ly bolesti, zastavila.

Postavila laavo (tradiãní stan) a úplnû sama mû pfiivedla na svût. Druh˘ den ji vidûli pfiíbuzní jít s mal˘m uzlíãkem dál. Byla to moc silná Ïena,“ usmál se Niels. Dnes je mu 62 let, tvrdí o sobû, Ïe má úÏasné zdraví, jen jeho zuby o tom moc nevypovídají. Lépe fieãeno jejich zbytek. V‰imla jsem si, Ïe je to u SámÛ typické. Bouda, kde Niels v zimû zÛstává, je velmi skromnû zafiízena. Najdete zde tfii palandy, stÛl, malou kuchyÀku a kamna. Vodu získává z rozpu‰tûného snûhu. Na poãátek tfietího tisíciletí ukazuje snad jen skútr, mobilní telefon a svûte div se, televize. Za chvilku zadrnãel mobilní telefon. „Aha, má Ïena volá.“ A pokraãoval v sami jazyce, vnímala jsem jen, jak k ní hezky promlouval. Dozvûdûla jsem se, Ïe Ïije v Karasjoku, hlavním mûstû SámÛ, a vyrábí tradiãní umûlecké pfiedmûty z bfiezového dfieva a boty ze sobí kÛÏe.

LETNÍ „VEDLEJ·ÁK“ Koncem dubna se Niels vÏdy spoleãnû se Ïenou a sv˘m stádem ãítajícím asi 200 sobÛ pfiesouvají na nejsevernûj‰í cíp evropského kontinentu, k mo-

26

fii kousek pod Severní mys. Cesta trvá asi tfii t˘dny, postupují hlavnû v noci, kdy je chladnûji a sníh není tak rozbfiedl˘. Pfies den vût‰inou odpoãívají.

Sobi se pfieplaví na ostrov, takÏe jejich majitelé mají celé léto volné a mohou se vûnovat svému obchodu se suven˘ry. Na rozdíl od let minul˘ch, kdy jim zvífiata na obÏivu staãila a jejich maso, kÛÏi a mléko smûÀovali s ostatními lidmi za jídlo, dfievo a dal‰í zboÏí potfiebné k Ïivotu, si dnes musí ãásteãnû vypomáhat pfiíjmem z jiného zamûstnání nebo z turistického ruchu.

Niels nám také prozradil, Ïe jiÏ druh˘m rokem s sebou na tyto pozoruhodné cesty bere malou skupinu turistÛ. Jejich poãet se pohybuje kolem osmi a bûhem cesty se mohou skupiny stfiídat. âást jde pfiedem, staví laavo a chystá jídlo a ostatní pokraãují se stádem. Tradiãní laavo obãas vymûní za útulné chatky se saunou, chytají ryby a Niels je seznamuje s historií a zvyky svého národa. Mezi ty nejv˘raznûj‰í patfií i typick˘ zpûv SámÛ, joik.

HLAS P¤ÍRODY Technicky je joik vokalickou hudební formou, pfii které se pouÏívá hrdelního zpûvu a velk˘ch tonálních intervalÛ. Tradiãnû v‰ak znamenal daleko více. Na jedné stranû byl a stále je specifick˘m v˘razov˘m prostfiedkem, dal‰ím jazykem SámÛ, branou mezi jejich niterními pocity a pfiírodou. Joikem lze vyjádfiit temperament ãlovûka, ale také jeho vztah k lidem, zvífiatÛm a místÛm. Je pfiírodním hlasem, kter˘ dokáÏe pfienést emoce, uvítat den, uti‰it dítû, vyjádfiit lásku a smutek, ale i uklidnit sobí stádo. Joikerovou úlohou je vytvofiit atmosféru, vyjadfiující ãlovûka nebo místo, o kterém zpívá. ÚÏasné na nûm je, Ïe se pfii nûm smí stále improvizovat, mûnit slova, rytmus a pfiidávat své vlastní pocity.

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:55

Stránka 29

DRIVE

LEGENDY

âESKÉHO GOLFU JAKÁ KRITÉRIA UPLATNIT, CHCEME-LI HLEDAT JAKOUSI GOLFOVOU OBDOBU ANKETY NEJVùT·Í âECH? MùLI BY B¯T ZA NEJV¯ZNAMNùJ·Í POSTAVY HISTORIE âESKÉHO GOLFU POVAÎOVÁNI SKVùLÍ HRÁâI MINULOSTI JAKO HANNO TONDER NEBO JI¤Í DVO¤ÁK? PROPAGÁTO¤I GOLFU A JEHO BUDOVATELÉ JAKO HANU· GOLDSCHEIDER NEBO BARON RINGHOFFER? NEBO DOKONCE KRÁL EDWARD VII., BEZ NùHOÎ (A DAL·ÍCH BRITÒ, KTE¤Í SE KONCEM DEVATENÁCTÉHO STOLETÍ REKREOVALI V ZÁPADOâESK¯CH LÁZNÍCH) BY âE·I S GOLFEM ASI ZAâALI MNOHEM POZDùJI? TEXT PAVEL MANDYS âASOPIS T¯DEN, FOTO ARCHIV PROKOPA SEDLÁKA

PRVNÍ âECH, KTER¯ SE PROSADIL V ZAHRANIâÍ MoÏná nejzajímavûj‰í postavou mezi hráãi byl Hanno Tonder, nejv˘raznûj‰í osobnost tuzemského muÏského golfu od tfiicát˘ch do padesát˘ch let 20. století. Ke hraní ho pfiivedli spolu s bratrem rodiãe, prÛkopníci golfu u nás: Sláva Tonderová sklízela pfied válkou mnohé úspûchy v domácích Ïensk˘ch turnajích. Hanno Tonder se umístil hned na svém prvním turnaji – jako patnáctilet˘ obsadil ‰esté místo ve hfie na jamky na podzimním turnaji v Motole v roce 1930. Od té doby se stal osmkrát amatérsk˘m mistrem republiky, jako první ãeskoslovensk˘ hráã si vytvofiil handicap niωí neÏ nula a dafiilo se mu i pfii fiídk˘ch úãastích v zahraniãních kláních: v nejsilnûj‰í evropské konkurenci na Velké soutûÏi národÛ v nûmeckém Baden-Badenu se umístil na 5. místû v˘sledkem 288 ran na 72 jamek. Aãkoli byl jeho Ïivot pln˘ sportovních úspûchÛ, nevyh˘baly se mu osobní problémy. V roce 1944 jej zatklo gestapo, v padesát˘ch letech zase komunistická policie. V obou pfiípadech kvÛli bratru Ivovi, kter˘ bojoval v anglickém letectvu proti nacistÛm a po válce pfied komunisty utekl do Anglie.

Jeho pohnut˘ Ïivot se naplnil v roce 1955, kdy Hanno Tonder spáchal sebevraÏdu. Bylo mu pouh˘ch ãtyfiicet let. Nûkolik let se pak na domovském hfii‰ti v Lí‰nici, hrál turnaj Memoriál Hanno Tondera.

NEPORAZITELN¯ ZÁPADOâECH Stejnû jako ve spoustû jin˘ch oborÛ pfiinesla ‰edesátá léta minulého století do ãeského golfu svûÏí

vítr a s ním i nûkolik nov˘ch hráãsk˘ch osobností.

Nejv˘raznûj‰í byl mariánskolázeÀsk˘ Jifií Dvofiák, kter˘ od roku 1960 do roku 1968 jen jedinkrát nezískal ãesk˘ mistrovsk˘ titul ve hfie na rány; v roce 1961 ho porazil Bohumil Landa. Dvofiák také v roce 1965 spolu s Miloslavem Plodkem reprezentovali ãesk˘ golf v zahraniãí. Na mistrovství svûta dvouãlenn˘ch druÏstev, které se konalo v Madridu a pozdûji v dal‰ích svûtov˘ch metropolích, mezi tehdej‰ími hvûzdami (za USA hráli Arnold Palmer a Jack Nicklaus) pochopitelnû nemûli moc ‰ancí, ale zku‰enosti to byly neocenitelné. Dvofiák nemûl konkurenci ani v letech sedmdesát˘ch, kdy sbíral tituly jak ve hfie na rány, tak ve hfie na jamky a v letech 1970 aÏ 1972 a 1976 získal rovnou oba najednou. Naposledy se stal mistrem republiky v roce 1979.

Hanno Tonder (vlevo), nejv˘raznûj‰í osobnost tuzemského muÏského golfu od tfiicát˘ch do padesát˘ch let dvacátého století

Ludmila Kfienková, nejúspû‰nûj‰í hráãka na ãesk˘ch hfii‰tích

NEP¤EKONATELNÁ ·AMPIONKA Samozfiejmû nemÛÏeme zapomenout ani na Ïenské legendy ãeského golfu. Suverénnû nejúspû‰nûj‰í hráãka na ãesk˘ch hfii‰tích se jmenovala Ludmila Kfienková. Vítûzit zaãala jiÏ v padesát˘ch letech a je‰tû v devadesát˘ch (!) letech získala ‰est mistrovsk˘ch titulÛ. K neporaÏení byla pfiedev‰ím v sedmdesát˘ch letech, kdy pûtkrát zvítûzila v mistrovství âSSR na jamky i rány. Îádná âe‰ka ji dosud nepfiekonala a v vzhledem k rostoucí konkurenci a vyrovnanosti ‰piãky v Ïenském golfu se asi hned tak nestane. Není tedy divu, Ïe se stala první Ïenou v ãeské golfové Síni slávy.

SUVERÉNNù NEJÚSPù·NùJ·Í HRÁâKA NA âESK¯CH H¤I·TÍCH SE JMENOVALA LUDMILA K¤ENKOVÁ. VÍTùZIT ZAâALA JIÎ V PADESÁT¯CH LETECH A JE·Tù V DEVADESÁT¯CH (!) LETECH ZÍSKALA ·EST MISTROVSK¯CH TITULÒ.

29

vstyle_1_05

19.4.2005

16:30

Stránka 30

První z nov˘ch lodí Volvo Open 70, jachta t˘mu ABN - AMRO, byla s velikou slávou pokfitûna 17. ledna v jiÏním Portugalsku

30

vstyle_1_05

19.4.2005

16:30

Stránka 31

VOLVO OCEAN RACE

NOVÁ LOë A JEJÍ ELEKTRONICKÉ SMYSLY PODOBA ZÁVODU JACHET KOLEM SVùTA VOLVO OCEAN RACE, JEHOÎ DAL·Í ROâNÍK SE POJEDE V LETECH 2005–2006, NABÍRÁ STÁLE Z¤ETELNùJ·Í KONTURY. DO STARTU ZB¯VÁ NùCO P¤ES DVù STù DNÍ A NA SVùTù UÎ JE NEJEN P¤ESNÁ TRASA, ALE TAKÉ PRVNÍ LOë, JEJÍÎ T¯M SE JI PRÁVù ZAâÍNÁ UâIT KROTIT. TEXT HANA BUMBOVÁ FOTO ARCHIV VOR

31

vstyle_1_05

19.4.2005

16:30

Stránka 32

Snahu o co nejefektivnûj‰í vyuÏití síly vûtru dokumentuje i celková rozloha plachet. Napfiíklad t˘m Telefónica MoviStar odhaduje, Ïe rozvinuté plachty budou mít kolem 700 metrÛ ãtvereãních, z toho samotná hlavní plachta 170 m 2 a spinakr 500 m 2. Nové jachty Volvo Open

PERN¯ ÚKOL PRO KONSTRUKTÉRY Nadcházející závod se pojede s nov˘mi lodûmi Volvo Open 70. První z nich byla s velikou slávou pokfitûna 17. ledna v jiÏním Portugalsku, kde vyprovodily do Ïivota jachtu t˘mu ABN – AMRO koufiové a laserové efekty. Vlastnû ‰lo o jak˘si kybernetick˘ kfiest. Celá událost byla totiÏ pfiená‰ena prostfiednictvím webov˘ch kamer a satelitního spojení ke v‰em zamûstnancÛm této banky. V‰echny lodû Volvo Open 70 sice musejí splÀovat urãité parametry, nicménû to, jakou jachtu jednotlivé t˘my postaví, záleÏí do znaãné míry na nich. „Pro netrénované oko budou vypadat velmi podobnû,“ vysvûtlil nám fieditel závodu VOR Glenn Bourke, „ale ve skuteãnosti se najdou drobné rozdíly ve tvaru trupu, plachet a ve váze k˘lu. To v‰e samozfiejmû v˘kon lodi ovlivní.“ Nové jachty Volvo Open 70 budou vût‰í, rychlej‰í a také nároãnûj‰í na ovládání neÏ jejich pfiedchÛdkynû. PoÏadavek, aby byly o deset procent rozlehlej‰í neÏ lodû, se kter˘mi se jel pfiedchozí závod, a pfiitom mûly stejnou hmotnost, klade velmi vysoké nároky na stavitele. KaÏd˘ t˘m má proto vlastního konstruktéra. Do znaãné míry bude záviset na nûm, jak závod dopadne.

Podle Glenna ani nejlep‰í posádka na pomalé lodi nic nezmÛÏe. „NejdÛleÏitûj‰ím aspektem zÛstává loì schopná rychlé plavby a – v ideálním pfiípadû – posádka schopná z ní nejlep‰í v˘kon vydolovat.“ V HLAVNÍ ROLI PLACHTY Aby bylo moÏné vyuÏít plného potenciálu lodi, je nezbytné podchytit

magii vûtru a pfiemûnit ji v sílu, která loì rychle poÏene. To mají samozfiejmû za úkol plachty, které lodi slouÏí jako jedin˘ pohon. Zcela jednodu‰e fieãeno: lep‰í plachty znamenají více koÀsk˘ch sil. Pravidla nadcházejícího závodu mj. limitují i poãet plachet, kter˘ mÛÏe b˘t pouÏit.

Celkov˘ poãet na jeden t˘m je 24, na jedno kolo závodu pak 11, kromû plachet do boufie. Konstruktéfii si proto musí poradit i s poÏadavkem, aby plachty byly odolnûj‰í a vydrÏely víc neÏ plachty pouÏívané pfii dfiívûj‰ích závodech. Snahu o co nejefektivnûj‰í vyuÏití síly vûtru dokumentuje i jejich celková rozloha. Napfiíklad t˘m Telefónica MoviStar odhaduje, Ïe rozvinuté plachty budou mít kolem 700 metrÛ ãtvereãních, z toho samotná hlavní plachta 170 m2 a spinakr 500 m2. Do spinakru tak lehce zabalíte dva tenisové kurty.

NAVIGÁTORÒV POMOCNÍK Nejmodernûj‰í informaãní technologie dnes hrají dÛleÏitou roli v mnoha oborech a stranou nezÛstávají ani na mofii. Zvlá‰tû navigátory lodí Volvo Open 70 bychom si mohli snadno splést s poãítaãov˘mi experty. Jedním z jejich velk˘ch pomocníkÛ je Wawe Technology Processor (WTP). Pfii ‰patném poãasí se kolébání lodi pfiená‰í do znaãného pohybu v oblasti stûÏnû, na jehoÏ vrcholu se nachází ãidlo. Údaje o síle a smûru vûtru jsou tím znaãnû deformovány. Pfii navigaci tak musíte poãítat nejen se sílou a smûrem vûtru, ale i s odchylkou zpÛsobenou pohybem vln. Právû WTP za pomoci mûfiení gyroskopick˘m kompasem

NEJDÒLEÎITùJ·ÍM ASPEKTEM ZÒSTÁVÁ LOë SCHOPNÁ RYCHLÉ PLAVBY PO CEL¯ ZÁVOD A - V IDEÁLNÍM P¤ÍPADù - POSÁDKA SCHOPNÁ Z NÍ NEJLEP·Í V¯KON VYDOLOVAT. 32

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:56

Stránka 33

VOLVO OCEAN RACE

70 budou vût‰í, rychlej‰í a také nároãnûj‰í na ovládání neÏ jejich pfiedchÛdkynû. PoÏadavek, aby byly o deset procent rozlehlej‰í neÏ lodû, se kter˘mi se jel pfiedchozí závod, a pfiitom mûly stejnou hmotnost, klade velmi vysoké nároky na stavitele.

dokáÏe odchylky mûfiení napravit. Obrovskou v˘hodu pfiiná‰í procesor pfii závodech podél pobfieÏí. UmoÏÀuje informace o povûtrnostních podmínkách a kurzu automaticky mûnit v závislosti na tom, zda jachta pluje po vûtru, ãi proti vûtru. NavigátorÛm pomáhá ale i na ‰irém mofii, pfiedev‰ím v pfiípadû slabého vánku, kdy by bez jeho matematick˘ch propoãtÛ nebylo moÏné urãit pfiesn˘ úhel vûtru.

RADAR VÎDY NESTAâÍ Stanovení optimálního kurzu samozfiejmû ovlivÀují meteorologické podmínky. Data s pfiedpovûdí poãasí budou v prÛbûhu závodu zasílány od hlavního meteorologa závodu v‰em lodím v podobû jak˘chsi elektronick˘ch map. Tyto soubory se vloÏí do navigaãního softwaru a navigátor uvidí, jaké optimální trasy poãítaã nabízí. Ohledy na pfiedpovûì

poãasí ale mohou posádce paradoxnû u‰kodit - nûkdy totiÏ ãasovû neodpovídá okamÏiku, ve kterém se loì nachází. Proto mÛÏe navigátor soubory s meteorologick˘mi mapami posouvat v ãase dopfiedu ãi dozadu, a také podél závodní trasy. Díky tomu snadno uãiní to správné rozhodnutí, aby se loì tfieba vyhnula lokální boufice. Na své cestû svûtov˘mi oceány musí dávat posádka pozor také na plovoucí nástrahy.

Pfiedev‰ím pfied ledovci varuje radar. U nové lodû Volvo Open 70 se oproti minulému modelu displej radaru nachází na palubû, takÏe ho mÛÏe kontrolovat i posádka, která ovládá plachty. Odpad, kterého v mofiích bohuÏel plave stále víc a mÛÏe zpÛsobit váÏné po‰kození lodi, v‰ak radar nezachytí. Posádka tak musí mít oãi stále otevfiené a po soumraku ãas od ãasu pouÏít i br˘le pro noãní vidûní. Elektronika lidsk˘ zrak vÏdy nenahradí.

ZÁVOD SKONâÍ V DOMOVSKÉM P¤ÍSTAVU VOLVA UÏ nûjak˘ ãas bylo známo, Ïe 5. listopadu odstartují lodû ze ‰panûlské Galicie a poté pfies Kapské Mûsto, Melbourne, Wellington, Rio de Janeiro a Baltimore doplují aÏ do New Yorku. Nejasné v‰ak bylo, kter˘m pfiístavÛm pfiipadne ãest cel˘ závod uzavfiít. Teì uÏ jasno je: poslední trojlístek tvofií anglick˘ Portsmouth, nizozemsk˘ Rotterdam a koneãnû ‰védsk˘ Gothenburg. Portsmouth – duchovní domov celého závodu - jachty nemohou jen tak minout a v okolí pfiístavu se na konci kvûtna 2006 uskuteãní velmi atraktivní závod. Poté se kolem Británie a Irska vydají do Rotterdamu, jehoÏ úÏasná poloha s bezprostfiedním a snadn˘m pfiístupem k mofii pfiímo vybízí k tomu, aby se zde 11. ãervna jel poslední a zfiejmû také nejnapínavûj‰í pobfieÏní závod. Cel˘ závod vyvrcholí poslední etapou o délce 500 mil do ‰védského Gothenburgu, kter˘ se uÏ v minulosti osvûdãil jako vynikající etapové mûsto. Navíc jde o domovské mûsto znaãky Volvo, a proto asi není nic pfiirozenûj‰ího, neÏ ukonãit závod 17. ãervna právû tam.

33

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:57

Stránka 34

GASTRO

PLN¯ TALͤ FRANCOUZSK¯CH S¯RÒ S¯RY PAT¤Í K NEJDÒLEÎITùJ·ÍM A NEJOBLÍBENùJ·ÍM POTRAVINÁM, KTERÉ LIDSTVO PROVÁZEJÍ OD NEPAMùTI. PROTOÎE JEN V EVROPù JE JICH NEP¤EBERNÉ MNOÎSTVÍ DRUHÒ, TYPÒ A NÁRODNÍCH MODIFIKACÍ, MUSELI JSME JEJICH V¯BùR NùJAK ZÚÎIT. NA·E VOLBA PADLA NA S¯RY FRANCOUZSKÉ, PONùVADÎ MNOZÍ PRÁVù FRANCII POVAÎUJÍ ZA KOLÉBKU NOVOVùKÉ HISTORIE S¯RÒ.

TEXT PATRIK BALOGH FOTO PROFIMEDIA.CZ

JAK S¯RY VZNIKAJÍ Díky kysel˘m mléãn˘m bakteriím dojde k vysráÏení mléka, poté následuje oddûlování syrovátky a sraÏeniny (tvarohu). UÏ v tuto chvíli se mÛÏe tvaroh ochucovat, oãkovat plísnûmi, nakládat do slaného roztoku apod.

Následuje jedna z rozhodujících fází, tj. zrání (maturace), bûhem nûhoÏ se za dan˘ch podmínek vytváfií charakter kaÏdého s˘ra. Doba zrání se mÛÏe pohybovat od t˘dnÛ po roky, v závislosti na jednotliv˘ch typech. Pfii zrání se rozvíjí originální vÛnû, konzistence, a s˘r získává i dal‰í charakteristiky: dutiny, barevné Ïilkování a pevnou krustu na povrchu. U plísÀov˘ch s˘rÛ se není tfieba obávat zdravotních rizik, neboÈ se jedná o plísnû u‰lechtilé. Spí‰e je dobré dávat si pozor na tvrdé s˘ry, které jsou mnohem náchylnûj‰í k získání toxinogenní plísnû ãi nûkterého z mykotoxinÛ.

DELIKATESA PRO LABUÎNÍKY Jeden z nejlep‰ích s˘rÛ nejen pro pfiípravu fondue je Gruyere, kter˘ je produkován na úpatí francouzsko-‰v˘carsk˘ch Alp. Uzrává aÏ rok v okolních jeskyních. Jde o stfiednû tvrd˘ s˘r z nepasterizovaného kravského plnotuãného mléka. Pfiírodní kÛrka rezavé barvy je tvrdá a stfied slámové barvy je krémov˘.

Gruyere má komplexní ‰kálu chutí, nejdfiíve ovocn˘ch a pozdûji zemit˘ch a ofiechov˘ch.

34

Francie kraluje kromû nejvy‰‰ího objemu produkce i v poãtu vyrábûn˘ch druhÛ (pfies 500), jeÏ vynikají vysokou kvalitou a rÛznorodostí.

I kdyÏ má kaÏd˘ region své vlastní speciality, dají se najít alespoÀ základní typy, které najdete na kaÏdém tradiãním dezertním podnose, pfiiná‰eném pfii stolování po hlavním chodu. Na nûm se vÏdy objeví nejménû ãtyfii druhy s˘ra – dobfie uleÏel˘ mûkk˘ s˘r, tvrd˘, plísÀov˘ a ãerstv˘ s˘r.

Je‰tû neÏ se vydáme prozkoumat, které z nich na takovém klasickém s˘rovém talífii naleznete, zastavme se u základního pravidla jejich konzumace. Jejich skvûlá chuÈ opravdu vynikne pouze tehdy, pokud ho budete zapíjet vínem. Cukry obsaÏené ve vínû totiÏ umoÏÀují zjemnit silné v˘razné aroma. Pokud jste zapfiísáhlí abstinenti, mÛÏete víno zamûnit za sladké ovoce, nejlépe hrozny. Vínu se ale nic nevyrovná.

S¯RY PRO CEL¯ DEN Nejjemnûj‰ími jsou samozfiejmû „ãerstvé s˘ry“, ponûvadÏ prodûlávají pouze mléãné kva‰ení a nepodstupují Ïádn˘ proces zrání. Jejich základem je Fromage Blanc, kter˘ se doplÀuje mnoha pfiíchutûmi kofiení a bylinek. Patfií sem ãerstvé kozí s˘ry Chavroux, urãené k rychlé spotfiebû, v˘teãn˘ mírnû osolen˘ tvarohov˘ s˘r z kravského mléka Carré demi sel ãi ‰lehan˘ Petit Suisse s pfiídavkem smetany. V‰echny tyto s˘ry mají ãerstvou a lehce nakyslou chuÈ, proto je mÛÏeme podávat v jakoukoli denní dobu. Napfiíklad ke snídani se zavafieninou, pfii aperitivu s ãerstvou zeleninou, po hlavním chodu s chlebem a bylinkami ãi kofiením, nebo jako souãást zmiÀovaného dezertu.

OBLÍBENEC KARLA VELIKÉHO PlísÀové s˘ry se vyznaãují v˘raznou chutí, která je dána pÛsobením plísnû Penicillium roqueforti.

Nejznámûj‰ím s˘rem tohoto druhu je jeden z nejstar‰ích s˘rÛ svûta – legendární ovãí Roquefort.

Oblíben˘ s˘r Karla Velikého pÛvodnû zrál nûkolik let ve vápencov˘ch jeskyních u vesnice Roquefort-sur-Soulzon, plíseÀ pocházela právû z jejich stûn. Má nejostfiej‰í chuÈ, s˘ry vyrábûné

z kravského mléka, jako Fourme D’Ambert, Bleu d’Auvergne anebo Bleu de Gex jsou jemnûj‰í.

Jde o s˘ry vytfiíbené chuti, které mají na s˘rové míse privilegované postavení. Podáváme je s ãern˘m chlebem s ofiechy nebo rozinkami a nesmíme zapomenout ani na suché ãervené víno.

NEJEN KRÁL S¯RÒ Mûkké s˘ry s plísní na povrchu jako je Camembert, Brie ãi Carré de I’Est jsou u nás z tûch francouzsk˘ch asi nejznámûj‰í. Pocházejí v˘hradnû z kravského mléka a jejich zrání trvá dva aÏ ‰est t˘dnÛ. Nejãastûji se konzumují s chlebem a zapíjí jemn˘m ãerven˘m vínem ãi víny s v˘raznûj‰í chutí, jako je Bordeaux. Mûkké s˘ry s „mytou“ kÛrou zná u nás pouze opravdov˘ znalec. Na povrchu jsou pokryty lesklou kÛrou zbarvenou do Ïluta aÏ ãervenooranÏova a vyznaãují se v˘raznou bohatou chutí.

Pfiedstaviteli této skupiny jsou Maroilles, Epoisses ãi Livarot. V dobû zrání jsou om˘vány slanou vodou a na závûr se k slanému roztoku pfiidává i pivo. Podávají se k veãefii s chlebem nebo v podobû slaného koláãe se salátem, vÏdy s ãerven˘m vínem.

KDE JE DOMA EMENTÁL? Mezi tvrd˘mi s˘ry hraje prim pfiedev‰ím nenapodobiteln˘ Comté z kraje Jura na francouzsko-‰v˘carském pomezí, nebo neménû zajímav˘ Cantal. Comté patfií do skupiny tvrd˘ch s˘rÛ, oznaãovan˘ch obecnû ementál. Aãkoli je originální Emmental spí‰e spojován se ·v˘carskem, znaãka není patentována, a proto je i ve Francii vyrábûno mnoho variant tohoto typu. Nejvíce v alpsk˘ch oblastech Franche-Comte a Savoie, kde jsou ideální podmínky. Základní surovinou je tuãné a voÀavé mléko krav pasoucích se po celé léto na alpsk˘ch stráních, z ãehoÏ plyne i charkteristická nasládlá chuÈ. Dal‰ími s˘ry podobného vzhledu jsou napfi. Beaufort nebo Emental Grand Gru. Vedle konzumace za studena se ãasto pouÏívají v gastronomii pfii gratinování, pfiípravû omáãek, fondue a omelet.

vstyle_1_05

19.4.2005

16:31

Stránka 35

DOBA ZRÁNÍ SE MÒÎE POHYBOVAT OD T¯DNÒ PO ROKY, V ZÁVISLOSTI NA JEDNOTLIV¯CH TYPECH. P¤I ZRÁNÍ SE ROZVÍJÍ ORIGINÁLNÍ VÒNù, KONZISTENCE, SUCHOST A S¯R ZÍSKÁVÁ I DAL·Í CHARAKTERISTIKY: VYTVÁ¤EJÍ SE V NùM DUTINY, BAREVNÉ ÎILKOVÁNÍ A NA POVRCHU VZNIKÁ VÍCE âI MÉNù PEVNÁ KRUSTA.

35

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:57

Stránka 36

TIPY NA JARO A LÉTO ZAJÍMAVÉ KULTURNÍ, SPORTOVNÍ A SPOLEâENSKÉ AKCE V âESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ JARO–LÉTO 2005

PRAÎSKÉ JARO 2005 Jubilejní 60. roãník svûtoznámého festivalu probûhne od 12. kvûtna do 4. ãervna a mÛÏe se letos pochlubit mnoha lákadly. Pfii pfiíleÏitosti 70. v˘roãí úmrtí Josefa Suka, které pfiipadne právû na koncertní dny, si pfiipomeneme i díla dal‰ích osobností náleÏejících k ãeské hudební avantgardû meziváleãného období, napfi. Vítûzslava Nováka nebo jeho mlad‰ího vrstevníka Otakara Ostrãila.

I zahajovací koncert bude velkolep˘: Má vlast zazní pod taktovkou ‰éfa London Symphony Orchestra Sira Colina Davise. Ve festivalové historii se slavn˘ britsk˘ dirigent stane desát˘m zahraniãním umûlcem, jemuÏ bude tento ãestn˘ úkol svûfien. Ceny vstupenek se pohybují u nejdraωích pfiedstavení od 500 Kã (ke stání) do 3500 Kã (pfiední fiady). Jsou v‰ak i vynikající koncerty v cenách od 80 do 200 korun, napfi. finále hry na cembalo v Rudolfinu, které probûhne v sobotu 14. kvûtna. Podrobn˘ program najdete na www.festival.cz

MOBY V PRAZE! Do Prahy v ãervnu zavítá jedna z nejvût‰ích osobností souãasné svûtové scény. Tento vizáÏí nezamûniteln˘ muÏ (vlastním jménem Richard Melville Hall), kter˘ oslaví v leto‰ním roce ãtyfiicítku, stfiídá ve své tvorbû nejrÛznûj‰í hudební styly. Nezfiídka se pou‰tí do odváÏn˘ch remixÛ a samplÛ. Svou hudební kariéru zaãal Moby v newyorsk˘ch klubech jako DJ, kde zaãal hrát po pfiedãasném ukonãení studia filozofie. Jeho prvním úspûchem byla skladba s názvem Go. Do hudební historie se v˘raznû zapsal albem „Play“, kterého se prodalo neuvûfiiteln˘ch 10 milionÛ, a albem „18“. Moby opl˘vá rovnûÏ v˘tvarn˘m talentem, vedle hudby se vûnuje grafice ãi animaci filmÛ. Svûtové turné k albu „Hotel“ zahájil na poãátku dubna v USA, ãesk˘m divákÛm se pfiedstaví 15. ãervna v praÏské Sazka Arénû. www.sazkaarena.cz

BùH TERRYHO FOXE 7. srpna startuje v krásném historickém centru mûsta Telãe jedna z etap bûhu Terryho Foxe. âeská republika zaujímá dlouhodobû první místo na svûtû poãtem lokalit, v nichÏ se v rámci kalendáfiního roku bûh uskuteãní. V˘tûÏek sbírky spojené s jednotliv˘mi akcemi je pfiidûlen vybran˘m v˘zkumn˘m pracovi‰tím, zab˘vajících se bojem proti rakovinû. Z námûstí Zachariá‰e z Hradce mÛÏete i vy vyrazit na trasu o délce 2,5 km, nebo se pouze zúãastnit doprovodn˘ch akcí a sledovat zápolení zku‰en˘ch i ménû zku‰en˘ch závodníkÛ. www.terryfox.cz

36

SLAVNOSTI PùTILISTÉ RÒÎE JiÏ podevatenácté se v âeském Krumlovû budou konat mûstské renesanãní slavnosti, a to od pátku do nedûle, ve dnech 17. aÏ 19. ãervna. Program jako obvykle navozuje atmosféru doby nejvût‰ího rozvoje mûsta za vlády posledních RoÏmberkÛ. Po celé tfii dny se tak náv‰tûvníci mohou potkávat se vzne‰en˘mi dámami a pány, jakoÏ i s rytífii, kejklífii, hudebníky a divadelníky nebo ctihodn˘mi mû‰Èany, kupci a fiemeslníky. Také lze vybírat z fiady dal‰ích kratochvílí; nejprve se pfiímo úãastnit promenády a pak si odpoãinout v nûkteré z krumlovsk˘ch hospÛdek nebo na stfiedovûké hostinû, která se koná pfiímo na ulici, protoÏe Ïádná slavnost se ve stfiedovûku neobe‰la bez dobrého jídla a hojného pití. www.ckrumlov.info

vstyle_1_05

19.4.2005

18:36

Stránka 37

IDENTITA

38

NAP¤Íâ KONTINETY Rozhovor s Mariellou J. Delgado

40

SRDCE JAKO ZVON Motory V8 a 1,6D

44

OSTR¯ OBRAZ Historie 90. léta

46

MOJI MILÍ MùKKOU·I Clive Bengtsson radí

48

INDIVIDUALITA NA DOSAH Originální pfiíslu‰enství

50

(NE)BEZPEâNÉ SEDAâKY Test sedadel

54

ÎIVOTNÍ POSLÁNÍ Koncepty Volvo

56

VOLVO(X) Zajímavosti s Volvem

58

VIDùT CÍL Volvista - Petr Novotn˘

37

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:57

Stránka 38

NAP¤Íâ KONTINENTY JIÎ NA PRVNÍ POHLED VYZA¤UJE ENERGII PROZRAZUJÍCÍ JEJÍ LATINSKOAMERICK¯ PÒVOD. P¤ESTOÎE SE NARODILA V PERU, VELKOU âÁST SVÉHO ÎIVOTA PROÎILA VE ·VÉDSKU, KDE SE TAKÉ CÍTÍ VÍCE DOMA. KONCEM B¤EZNA UKONâILA SVÉ PÒSOBENÍ NA NEJVY··Í POZICI AUTOMOBILKY VOLVO V MEXIKU, ABY ZÚROâILA SVÉ ZKU·ENOSTI V âESKÉ REPUBLICE. JAKÉ ÎIVOTNÍ CÍLE A HODNOTY VYZNÁVÁ MARIELLA J. DELGADO, NOVÁ GENERÁLNÍ ¤EDITELKA SPOLEâNOSTI VOLVO AUTO CZECH? DEVATENÁCT LET POZNATKÒ „ZA VOLANTEM“ ZNAâKY A MULTIKULTURNÍ PROST¤EDÍ, KTER¯M PRO·LA, JÍ POMÁHAJÍ ZVLÁDAT NOVÉ V¯ZVY. FOTO A TEXT PETRA DOLEÎALOVÁ

Narodila jste se v Peru, ale máte i skandinávské obãanství. Kde spatfiujete hlavní rozdíly mezi tûmito zemûmi?

KdyÏ jsem pfied mnoha lety pfii‰la z Latinské Ameriky do Göteborgu, otevfiela se pfiede mnou krabice plná pfiekvapení. V Peru jsou lidé velmi pfiátel‰tí a otevfiení, a témûfi cel˘ rok Ïijí „venku“, neuzavírají se do sv˘ch domovÛ. Je to dáno podnebím, cel˘ rok se teplota pohybuje kolem dvaceti, pûtadvaceti stupÀÛ. Do Skandinávie jsem na‰tûstí poprvé pfiiletûla na jafie, kdy v‰echno kvetlo. Pfiekvapilo mû, jak si tam daleko více vá-

38

Ïí pfiírody a starají se o ni. Oãekávala jsem, Ïe ·védové budou daleko uzavfienûj‰í a chladnûj‰í.

Záhy jsem poznala, Ïe naopak velmi respektují osobní Ïivot druh˘ch. KdyÏ ale do nûj jednou vkroãí, stanou se skuteãn˘mi pfiáteli. Stojí pfii vás, kdykoliv je potfiebujete, a nezáleÏí na tom, zda jste se dlouho nevidûli.

Velmi odli‰ná je i míra osobní zodpovûdnosti obou národÛ. V Peru nás ve ‰kole témûfi vodili za ruku. KdyÏ jsem zaãala studovat ve ·védsku, cítila jsem se zpoãátku ztracená, protoÏe tam byl kaÏd˘ zodpovûdn˘ za sebe a musel si najít svÛj

vlastní reÏim. A právû tento odli‰n˘ pfiístup byl pro mû nejvût‰í zmûnou. Narozdíl od Peru, kde ãasto ãekáme, co nám spadne do klína, jdou ·védové velmi disciplinovanû za sv˘m cílem.

Co podle vás zpÛsobuje tento odli‰n˘ postoj k Ïivotu? Je to dáno kulturou, v˘chovou?

Myslím, Ïe si ãasto neuvûdomujeme, jaké máme ve sv˘ch zemích ‰tûstí. Hodnû lidí ve Skandinávii Ïije na odlehl˘ch místech v drsn˘ch klimatick˘ch podmínkách. Proto jsou velmi samostatní a spo-

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:58

Stránka 39

INTERVIEW

léhají se sami na sebe, kdeÏto u nás v Peru jsme daleko více závislí na rodinû a pfiátelích. Na jedné stranû je to dobré, tuto hodnotu bychom nemûli ztratit. Je ale potfieba najít rovnováhu a samostatnost, abychom v souãasném svûtû vÛbec dokázali uspût.

JiÏní národy, pfiedev‰ím obyvatelé Latinské Ameriky, jsou známy svou Ïivou povahou, kdeÏto Evropané jsou konzervativnûj‰í s chladnûj‰ím pojetím Ïivota. Kde se vy sama cítíte lépe?

Více doma se nyní cítím v Evropû. Ve ·védsku jsem Ïila 18 let a hodnû cestovala a pracovala po Evropû. Kromû ·védska jsem del‰í dobu Ïila i ve Francii a ve ·panûlsku. ·védsko, které mnoho âechÛ povaÏuje za svÛj vzor, je tedy bezesporu va‰ím druh˘m domovem. âím na vás nejvíce zapÛsobilo?

Urãitû svobodou. PfiestoÏe jsem pfii‰la ze svobodné zemû, existovalo spousta omezení pocházejících ze sociálních a ekonomick˘ch rozdílÛ.

Jakmile v Latinské Americe jednou nemáte peníze, je velmi tûÏké se nûkam dostat. Naopak ve ·védsku je sociální systém zaloÏen˘ na rovnocenné pfiíleÏitosti. VÏdycky jsem fiíkala svému synovi a pfiátelÛm: „KdyÏ se nestanete ve ·védsku nûk˘m, je to jen proto, Ïe sami nechcete.“ ProtoÏe ‰kolství je zcela zdarma a jeho úroveÀ je hodnû vysoká. Dal‰í vûcí, která se mi na ·védech líbí, je jejich Ïivotní rovnováha. Svého volného ãasu si dokáÏou skuteãnû uÏít. âasto vyráÏejí do pfiírody, na loì, zahradniãí, cestují - umí relaxovat.

A jak˘m zpÛsobem odpoãíváte vy sama? Va‰e práce je zajisté velmi nároãná.

Ano, i kdyÏ nejsem v kanceláfii, mentálnû pracuji 24 hodin dennû. Ale dokáÏu také velice snadno vypnout, a staãí mi i víkend. Pokud nemám ãas na cestování, jsem ráda sama doma a ãtu celé dny a tak si „odlétnu“ z tohoto svûta a získám zpût ztracenou energii.

Vystudovala jste architekturu, pak ekonomii. Vzpomínáte si na moment, kter˘ vás pfiivedl do svûta automobilÛ?

Byla to vlastnû náhoda. V Peru jsem studovala tfii roky architekturu, pak jsem si vzala ·véda a pfiestûhovala se do ·védska, kde jsem studovala ekonomii (Business Administration). Tehdy jsem byla zamûstnaná v bance a pfiitom pracovala na ‰estimûsíãním projektu v rámci diplomové práce pro MBA se zamûfiením na marketing a distribuci ve spolupráci s Volvo Transport. Po ukonãení projektu mi zavolali a nabídli práci. Odmítla jsem ji, protoÏe jsem se chtûla rozvíjet v bankovním sektoru. Za dva mûsíce se ozvali znovu z jiné spoleãnosti Volva a pfiemluvili mû, abych pfii‰la alespoÀ na pohovor. Kultura firmy a její zpÛsob fiízení se mi tak zalíbily, Ïe jsem se rozhodla vstoupit do svûta automobilÛ. KdyÏ jsem zaãína-

la, fiíkali mi: „Jednoho dne ti bude kolovat v Ïilách olej.“ A mûli pravdu. Automobilov˘ prÛmysl je úÏasn˘, fascinuje mû, jak se stále mûní a vyvíjí.

Je pro vás âeská republika první pracovní zku‰eností v zemích b˘valého v˘chodního bloku? Co vás v âechách nejvíce pfiekvapilo?

Pfied nûkolika lety jsem pracovala v oddûlení podporujícím v˘voj Volva v Rumunsku a Bulharsku. Z této doby si pamatuji, jak jsme si byli navzájem blízcí, i kdyÏ na‰e zemû a historie byly tak vzdálené. âe‰i na mû pÛsobí velmi otevfienû a pfiátelsky.

Líbí se mi jejich nad‰ení a elán do práce i rozvíjení sebe sama.

Jak na vás pÛsobí architektura starého kontinentu ve srovnání s maysk˘mi památkami a architekturou v Mexiku? Mûla jste jiÏ ãas prohlédnout si Staré Mûsto?

Je‰tû jsem nemûla pfiíleÏitost vidût celou Prahu, ale Staré Mûsto jsem si jiÏ pro‰la a jeho atmosféra mû ohromila. Moc se mi líbí va‰e monumentální stavby, budovy a sochy. Je to velmi odli‰n˘ styl, neÏ znám z Latinské Ameriky. Praha ve mnû probouzí velk˘ pocit úcty. Líbí se mi, jak˘m zpÛsobem se prolínají jednotlivé styly. Také se ráda procházím krásn˘mi parky. To je ostatnû dal‰í zpÛsob, kde ãerpám energii. Na sv˘ch cestách nikdy nezapomenu nav‰tívit kostely.

NezáleÏí, k jakému náboÏenství patfií. Pozoruji, jak se tam lidé navzájem k sobû chovají, jak jsou si blízko. Dal‰ím místem, kam vÏdy zamífiím, jsou mûstské trhy, abych poznala konzumní zvyky a zpÛsob Ïivota zemû.

Jak zvládáte tak ãasovû nároãnou práci skloubit s rodinou?

Mému synovi je nyní dvacet osm let, takÏe je zcela nezávisl˘. V Ïivotû se mu dafií velmi dobfie, coÏ mne jako matku uklidÀuje. Máme spolu velice pûkn˘ vztah, a protoÏe kaÏd˘ Ïijeme v jiné zemi a pfiíli‰ ãasto se nevídáme, nahrazujeme si to tfiikrát nebo ãtyfiikrát do roka tím, Ïe spolu cestujeme do rÛzn˘ch zemí za spoleãn˘mi záÏitky.

Myslíte si, Ïe mentalita národa ovlivÀuje rozhodování zákazníkÛ? Jak byste charakterizovala zákazníky Volva v Mexiku a jak˘ byl zpÛsob fiízení firmy Volvo?

Urãitû ovlivÀuje. V automobilovém prÛmyslu neprodáváme jenom auta, ale zpÛsob Ïivota a to, co znaãka znamená – naz˘váme to „pfiíslibem Volva“. Automobily jsou pouze jedním elementem. V Mexiku se fiadí Volvo na velmi vysokou pozici, patfií samozfiejmû do prémiového segmentu a ne kaÏd˘ si ho mÛÏe dovolit. Volvo pÛsobí v Mexiku od roku 1999 a pfiedtím, neÏ jsme zaãali vÛbec prodávat, jsme se soustfiedili na uvedení znaãky a její filozofie. Hledali jsme pro ni vhodnou pozici, aby ji lidé v této odli‰né kultufie správnû poznali a pochopili. ·est mûsícÛ jsme

pracovali pouze na lokálním upevÀování znaãky, neÏ jsme vÛbec prodali první auto. Zákazníci nám volali daleko dfiíve, ale my jsme nechtûli nic uspûchat, dokud se nám nepodafiilo vybudovat povûdomí o tom, co znaãka znamená, a neÏ jsme získali vhodné partnery, ktefií nás mohli zastupovat. Bûhem prvního roku jsme prodali 303 vozÛ, o pût let pozdûji uÏ 3250. Myslím, Ïe právû správná komunikace a upevnûní znaãky mûlo znaãn˘ vliv na tento úspûch.

Co pro vás osobnû znamená znaãka Volvo a lidé okolo ní?

Je pro mû velkou firemní rodinou. Líbí se mi zpÛsob obchodu a fiízení, kter˘ je zcela odli‰n˘ od jin˘ch spoleãností, kde jsem pracovala. Dá vám svobodu a souãasnû zodpovûdnost. Bûhem let ve Volvu jsem poznala, Ïe pokud potfiebujete podporu v lokálních trzích a pokud si o ni fieknete, v centrále vám vÏdy rádi pomohou.

Pfii‰la jste do velmi odli‰ného prostfiedí jak z hlediska kultury, tak i trhu. V ãem spatfiujete svou nejvût‰í v˘zvu?

Ráda bych se hodnû dozvûdûla o va‰í zemi, nauãila porozumût va‰í kultufie, lidem. Abych byla na ãeském trhu co nejvíce uÏiteãná, musím poznat, co lidé od znaãky Ïádají a také co oãekávají ode mû samotné. NejdÛleÏitûj‰í pracovní v˘zvou je samozfiejmû nárÛst prodeje spojen˘ s rozvojem kvality sluÏeb. Musíme myslet dlouhodobû. Chci také pomoci rozvíjet lidi kolem sebe. Jsem na tento zpÛsob fiízení, kter˘ je souãástí skandinávské kultury, zvyklá. Nechci se zamûfiit pouze na svou vlastní kariéru. KaÏd˘ sv˘m zpÛsobem pfiispívá k celkovému v˘sledku. A navíc vûfiím, Ïe je vÏdy potfieba pfiipravovat lidi na budoucnost, aby mohli jednou sami pfievzít odpovûdnost za provoz. Mají-li dostatek zku‰eností a dobfie pochopí znaãku, dokáÏou fiídit t˘m, stanou se jejími nejlep‰ími ambasadory. Dal‰ím cílem je poznání pozice znaãky na trhu a její následn˘ v˘voj. Nesmím zapomenout ani na rozvoj dealerské sítû, tû‰ím se na velmi úzkou spolupráci s na‰imi partnery.

Pro Volvo Cars pracujete jiÏ devatenáct˘m rokem, pro‰la jste nejrÛznûj‰ími oblastmi od distribuce, marketingu, finance, obchod aÏ po fiízení spoleãnosti. Která oblast vám byla nejbliωí?

Za sv˘ch devatenáct let ve firmû jsem vystfiídala snad kaÏdé oddûlení kromû technického. Ale nejbliωí mi byl vÏdy marketing a v rámci marketingu pak rozvoj znaãky. Volvo pfiiná‰í kromû produktu obrovskou hodnotu pro spoleãnost, pokud jde o sdílení velmi osobitého stylu vedení.

Jedním z hlavních pilífiÛ pracovní kultury ve ·védsku je, Ïe lidé pracující pro spoleãnost o sobû nikdy nefieknou, Ïe jsou zamûstnanci, ale spoluvlastníci. Znamená to, Ïe se cítí b˘t souãástí spoleãnosti, a svou prací do ní vkládají kus sebe sama i své energie.

ABYCH BYLA NA âESKÉM TRHU CO NEJVÍCE UÎITEâNÁ, MUSÍM POZNAT, CO LIDÉ OD ZNAâKY ÎÁDAJÍ A TAKÉ CO OâEKÁVAJÍ ODE Mù SAMOTNÉ. NEJDÒLEÎITùJ·Í PRACOVNÍ V¯ZVOU JE SAMOZ¤EJMù NÁRÒST PRODEJE SPOJEN¯ S ROZVOJEM KVALITY SLUÎEB. 39

vstyle_1_05_

20.4.2005

12:29

Stránka 40

NEPOCHYBNù ZAJÍMAVÉ JSOU JÍZDNÍ V¯KONY XC90 S OSMIVÁLCOV¯M MOTOREM, ZRYCHLENÍ Z KLIDU NA 100 KM/H ZVLÁDNE AUTOMOBIL ZA POUH¯CH 7,3 SEKUNDY.

40

vstyle_1_05_

20.4.2005

12:30

Stránka 41

TECHNIKA

SRDCE

JAKO ZVON POPRVÉ V HISTORII ZNAâKY SE POD KAPOTOU OBJEVIL OSMIVÁLCOV¯ MOTOR V8. TU âEST MùLO VOLVO XC90, SVOU PREMIÉRU SI V·AK TAKÉ ODBYL NEJMEN·Í DIESEL ZDVIHOVÉHO OBJEMU 1,6 LITRU, KTER¯ POHÁNÍ MODELOVÉ ¤ADY S40 A V50.

TEXT KAREL DAVID FOTO ARCHIV

MOTOR V8 MÛÏe se stát, Ïe si nûkdo z vás poloÏí otázku, proã znaãka Volvo, která nabízí jiÏ tak velmi ‰iroké v˘konové spektrum pohonn˘ch jednotek, vstoupila do svûta osmiválcÛ. Odpovûì je velmi prostá. Není Ïádn˘m tajemstvím, Ïe v˘znamná ãást produkce tohoto ‰védského v˘robce konãí na americkém trhu. V pfiípadû Volva XC90 je to aÏ 60 %. Pokud Ameriãané tak skvûle pfiijímají doposud vyrábûné pûti- a ‰estiválce, pak není dÛvod, proã by pfii jejich mentalitû nemûl osmiválec podíl na tamním trhu je‰tû nav˘‰it. V Evropû je situace zcela jiná, osmiválec není nezbytností, ale v˘razem prestiÏe. Kromû reáln˘ch v˘konov˘ch parametrÛ hrají velkou úlohu emoce, které zafiadí majitele takového automobilu mezi pomyslnou elitu starého kontinentu.

PfiestoÏe bylo velmi snadné sáhnout po nûjakém koncernovém osmiválci, Volvo vsadilo stejnû tak, jako pfied lety v pfiípadû vznûtového motoru D5, na vlastní konstrukci. Motor V8 je tedy doslova u‰it˘ na míru modelové fiadû XC90. MoÏná si v tuto chvíli kladete otázku, zda takové fie‰ení bylo z hlediska koneãné ceny pro zákazníka ekonomické. Vysvûtlením pro takové rozhodnutí v‰ak v tomto pfiípadû není pouze oprávnûná hrdost v˘robce na své produkty, prav˘ dÛvod leÏí zcela jinde. Základním poÏadavkem bylo, Ïe motor musí b˘t umístûn ve vozidle napfiíã. Îádná z osmiválcov˘ch koncernov˘ch pohonn˘ch jednotek v‰ak tomuto poÏadavku nevyhovûla, aniÏ by nezasáhla do konstrukce bezpeãnostních deformaãních zón. Pro zachování úrovnû bezpeãnosti bylo nutné, aby motor mûl v˘raznû kompaktnûj‰í stavbu a ovlivnil co nejménû svou aplikací ostatní konstrukãní celky. V tomto kontextu je jiÏ zcela jasné, Ïe toto fie‰ení bylo v celkovém pohledu nejen ekonomicky v˘hodné, ale motor navíc mohl b˘t sv˘mi parametry konstruován pfiímo pro potfieby existujícího automobilu. Z takového v˘sledku profitují ve v‰ech ohledech pfiedev‰ím zákazníci.

41

vstyle_1_05

19.4.2005

18:37

Stránka 42

SRDCE

JAKO ZVON

SVÉ MAJITELE POTù·Í MOTOR 1,6D NEJVùT·ÍM V¯KONEM 80 KW (109 K) A NEJVùT·Í TOâIV¯ MOMENT 240 NM SE POTOM STARÁ O NADPRÒMùRNOU ELASTICITU AUTOMOBILU: NENÍ NUTNÉ âASTO ¤ADIT. I P¤ES SVÒJ MAL¯ ZDVIHOV¯ OBJEM DOKÁÎE NOV¯ MOTOR ROZH¯BAT MODEL S40 Z KLIDU NA 100 KM/H ZA POUH¯CH 12 SEKUND. ·piãkové provedení modelové fiady XC90 se v‰ak neprezentuje jen pouÏitou technikou, ale také sv˘m designem, aby dal kaÏdému jasnû najevo, s k˘m má tu ãest. Automobily s osmiválcem pod kapotou jsou jak na masce chladiãe, tak i na zadní v˘klopné stûnû oznaãeny emblémem V8. Kromû toho v‰ak lze spatfiit dal‰í designérské detaily odli‰ující osmiválec od jeho sourozencÛ. Pfiednû se jedná o zcela nová osmnáctipalcová kola, která jsou na první pohled nejpatrnûj‰ím znakem v˘jimeãnosti. Pozornosti v‰ak neuniknou ani boãní li‰ty a kliky lakované v barvû karoserie, mfiíÏka chladiãe v grafitové ‰edé barvû a nov˘ chromovan˘ lem kolem sacího otvoru v nárazníku. Pfii pohledu zezadu neomylnû prozradí pozici vlajkové lodû nové dvojité koncovky v˘fuku.

Za jedineãné rozhodnutí lze povaÏovat fakt, Ïe motor není schován pod plastov˘mi kryty tak, jak je dnes témûfi u v‰ech automobilÛ bûÏné. Jeho vzhledu, aby se mohl py‰nû prezentovat v nezahalené formû, byla vûnována velká pozornost.

V zájmu dosaÏení kompaktních rozmûrÛ motoru byl zvolen úhel sevfiení obou fiad válcÛ 60 °, namísto obvykl˘ch 90 °. Nerovnováha, která je pfiirozen˘m dÛsledkem takového uspofiádání, musela b˘t kompenzována vyvaÏovací hfiídelí s opaãnou rotací. Zajímavostí bezesporu je, Ïe levá fiada válcÛ je netradiãnû posunuta o polovinu ‰ífiky válce pfied pravou fiadou válcÛ, aby bylo moÏné motor umístit do sítû tvarov˘ch nosníkÛ XC90. Motor, kter˘ jako první osmiválec na svûtû splÀuje emisní normu ULEV II, pouÏívá ãtvefiici katalyzátorÛ a disponuje ãtyfimi ventily na válec s variabilním ãasováním ventilÛ CVVT. Nepochybnû zajímavé jsou také jízdní v˘kony XC90 s osmiválcov˘m motorem, kdyÏ zrychlení z klidu na 100 km/h zvládne automobil za pouh˘ch 7,3 sekundy. Nejvy‰‰í rychlost samozfiejmû není z pohledu bezpeãnosti aÏ tak dÛleÏitá, nicménû její hodnota 210 km/h je elektronicky omezená.

Souãasnû s nov˘m osmiválcem se v nabídce znaãky objevuje nová ‰estistupÀová samoãinná pfievodovka Geartronic. ¤idiã má pochopitelnû moÏnost vstoupit do programu pfievodovky a volit rychlostní stupnû manuálnû, coÏ se v‰ak s ohledem na bezchybnou funkci pfievodovky zdá aÏ zbyteãné.

Systém pohonu v‰ech kol AWD pochází i v tomto pfiípadû od ‰védské firmy Haldex a jeho funkci jiÏ známe. V pfiípadû osmiválce v‰ak byl obohacen o systém Instant Traction, kter˘, jak vypl˘vá jiÏ z názvu, zlep‰uje trakci automobilu na kluzkém povrchu.

První jízdní testy pro motoristické novináfie se odehrály v kouzeln˘ch zimních podmínkách na severu Finska. V Evropû není ideálnûj‰ího místa, kde byste mohli bez velk˘ch rizik vyzkou‰et v‰echny elektronické systémy, starající se nejen o va‰e pohodlí, ale pfiedev‰ím o va‰i bezpeãnost. Tvrdá severská zima nachystá pro jízdní testy vÏdy specifické podmínky. Zvuková kulisa osmiválce je neopakovatelná, stejnû jako jeho plynul˘ nástup v˘konu. Ani na zledovatûlém povrchu se pfii ne‰etrném zacházení s automobilem nestáváte bezmocnou loutkou. Protiprokluzov˘ systém se postará, abyste se na hranici moÏné adheze bezpeãnû rozjeli, a stejnû tak elektronické systémy fie‰í s pfiedstihem problémy, kdyÏ napfiíklad neodhadnete správnou nájezdovou rychlost do zatáãky. O bezchybné funkãnosti ABS pfii

42

nouzovém brzdûní ãi vyh˘bacím manévru je v dne‰ní dobû jiÏ zbyteãné hovofiit. Samostatnou kapitolou je nastavení podvozku, kter˘ dokáÏe na zasnûÏeném a zledovatûlém povrchu velmi dobfie eliminovat v‰echny moÏné zdroje vibrací od pfiíãn˘ch krátk˘ch nerovností a fiidiãi dopfieje nezbytn˘ pocit jistoty z fiízení automobilu.

VZNùTOV¯ MOTOR 1,6D Dal‰í v˘znamnou novinkou, která se objevuje pod kapotou automobilÛ Volvo S40 a V50 na druhém kraji objemového spektra, je vznûtov˘ pfieplÀovan˘ ãtyfiválec zdvihového objemu 1,6 litru. Motor, jehoÏ blok a hlava válcÛ jsou vyrobené z lehk˘ch slitin, nabízí ãtyfiventilovou techniku poslední generace. V tuto chvíli jde o nejúspornûj‰í pohonnou jednotku v historii znaãky Volvo, která spotfiebuje v kombinovaném provozu v pfiípadû modelu S40 s manuální pfievodovkou pouh˘ch 4,9 litrÛ nafty. Úspora paliva nemá pochopitelnû pozitivní vliv jen na va‰e penûÏenky, ale pfiedev‰ím na Ïivotní prostfiedí. Modelové fiady S40 a V50 nabízejí nyní nej‰ir‰í spektrum pohonn˘ch jednotek ve své kategorii, rozpûtí od maloobjemového a v˘konného dieselu aÏ po pfieplÀovan˘ záÏehov˘ pûtiválec nemá u této kategorie automobilÛ dosud obdobu. Zejména spojení dieselu s kombi V50 reprezentuje ideální fie‰ení z pohledu kvality, bezpeãnosti, vysoké uÏitné hodnoty a ekonomiky provozu.

Motor 1,6D vyuÏívá moderní technologie pfiímého vysokotlakého vstfiikování paliva systému Common-rail, které se stará o jeho efektivní spalování. Také hodnoty nejvût‰ího v˘konu a toãivého momentu byly je‰tû nedávno doménou v˘hradnû dvoulitrov˘ch motorÛ. Své majitele potû‰í motor 1,6D nejvût‰ím v˘konem 80 kW (109 k) a nejvût‰í toãiv˘ moment 240 Nm se potom stará o nadprÛmûrnou elasticitu automobilu, díky níÏ není nutné ãasto fiadit. I pfies svÛj mal˘ zdvihov˘ objem dokáÏe rozh˘bat model S40 z klidu na 100 km/h za pouh˘ch 12 sekund.

V kombinaci s nejmen‰ím dieselem se dodává pûtistupÀová manuální pfievodovka, jejíÏ konstrukce pomáhá snadnému, rychlému a pfiesnému fiazení.

Jízda se vznûtovou ‰estnáctistovkou je potom nejvût‰ím pfiekvapením.

I pfies zdvihov˘ objem 1,6 litru dokáÏe propÛjãit malému volvu dostateãnou dynamiku a zejména hodnoty toãivého momentu se zasluhují o nadprÛmûrnou elasticitu. Díky robustnímu zpracování automobilu a dobrému odhluãnûní interiéru budete jen tûÏko identifikovat typickou zvukovou kulisu dieselu. Stejnû tak kultivovanost chodu motoru v niãem nezaostává za vznûtov˘mi sourozenci. Velk˘ diesel D5 pro modelové fiady S60, V70, S80 a XC90 nasadil sv˘mi vlastnostmi laÈku tak vysoko, Ïe nová ‰estnáctistovka nemÛÏe zÛstat s generaãním odstupem za ním.

Jak respekt budící osmiválec, tak i ekonomick˘ vznûtov˘ ãtyfiválec opût roz‰ífiily spektrum nabídky pohonn˘ch jednotek a oslovily nové zákazníky s jejich specifick˘mi poÏadavky. Lze pfiedpokládat, Ïe zejména na ãeském ekonomicky orientovaném trhu bude mít motor 1,6D v modelov˘ch fiadách S40 a V50 velk˘ úspûch. Stranou pozornosti pfiípadn˘ch zájemcÛ urãitû nezÛstane ani atraktivní cenová nabídka.

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:58

Stránka 43

Zejména spojení dieselu s kombi V50 reprezentuje ideální fiˇ e‰ení z pohledu kvality, bezpeãnosti, vysoké uÏitné hodnoty a ekonomiky provozu.

43

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:58

Stránka 44

Na podzim 1990 se

HISTORIE

na trhu objevily automobily Volvo 940 a 960

OSTR¯ OBRAZ LZE POVAÎOVAT ZA HISTORII NùCO, CO SE V NA·ICH MYSLÍCH STALO NEDÁVNO? TAKOVÁ UDÁLOST ASI URâITù PAT¤Í MINULOSTI, A TÍM SE I STÁVÁ SOUâÁSTÍ HISTORIE, P¤ESTOÎE TO SLOVO SAMOTNÉ EVOKUJE P¤EDSTAVU NùâEHO VÍCE VZDÁLENÉHO. TEXT PETR LÁSKA FOTO ARCHIV VOLVO

Vnímání ãasu je bezesporu relativní, a tak i já, kter˘ má pocit, Ïe ãas bûÏí aÏ nespravedlivû rychle, vnímám devadesátá léta jako vãerej‰í ráno. Mezi vámi je v‰ak také dostatek takov˘ch jedincÛ, ktefií chápou zaãátek devadesát˘ch let jako pravûk.

Vyslechl jsem nedávno a nechtûnû rozhovor dvou manaÏerÛ, typÛ, které dnes vyhledává kaÏdá personální agentura. Pfiedstavte si, babiãka jednoho z nich nikdy nemûla barevnou televizi, cel˘ Ïivot koukala na ãernobílou, coÏ on nezaÏil, n˘brÏ sly‰el od rodiãÛ.

NepovaÏuji se za kmeta, pfiesto jsem televizní zprávy v listopadu 1989 sledoval na ãernobílém pfiístroji. Nûkde jsem ho dostal, nebyl ãernobíl˘, ale ‰ed˘. Daní za jeho odslouÏená léta byla ztráta kontrastu. Kdo nedokázal pohybující se tmavû ‰edé objekty na ‰edém pozadí identifikovat jako lidské bytosti, nemohl se tû‰it z programu, kter˘ právû sledoval. Jen mnohdy nejasná zvuková kulisa napomáhala spolu s rozvinutou fantazií k vytvofiení konkrétnûj‰í pfiedstavy o dûji filmu nebo vysílan˘ch událostech.

V dobû, kdy jsem si i já fiekl dost a bez lítosti na podzim 1990 vyhazoval ãernobílou televizi na smeti‰tû, objevily se na trhu automobily Volvo 940 a 960. Jejich pfiíchod na trh byl v oãích ãeské vefiejnosti velice snadno pfiehlédnuteln˘. Události té doby pro nás znamenaly víc neÏ jakékoliv auto.

S oznaãením 940 se pfiedstavily automobily se ãtyfiválcov˘mi motory, vãetnû pfieplÀovaného, a oznaãení 960 nesl ‰estiválec se zdvihov˘m objemem 3,0 litru. Nová vlajková loì znaãky Volvo mûla jako souãást standardní v˘bavy mechanické pfiedpínaãe bezpeãnostních pásÛ vpfiedu, airbag fiidiãe a integrovanou dûtskou sedaãku. Za tyto bezpeãnostní prvky získalo Volvo 960 hned dvû ocenûní souãasnû. Dopfiál jsem si ten luxus a pofiídil si v ãervnu 1991 ojet˘ rusk˘ barevn˘ televizor Rubín a koneãnû jsem pochopil obsah pofiadu Tutti Frutti. Jeho jedinou vadou na kráse bylo, Ïe hokejisté nebo fotbalisté, ktefií se ocitli v rozích obrazovky, jednodu‰e zãernali. Herci samozfiejmû také, se sportem nemûla tato vada nic spoleãného. A právû v té dobû se na trhu objevovala nejv˘znamnûj‰í novinka Volva, modelová fiada 850 GLT. Proã fiíkám nejv˘znamnûj‰í? ProtoÏe Volvo 850 disponovalo pohonem pfiedních kol a zadní nápravou typu Delta-link, pod kapotou se objevily

nové fiadové pûtiválcové motory a souãástí v˘bavy se stal bezpeãnostní systém SIPS, kter˘ chrání cestující pfii nárazu z boku. Volvo vstoupilo s modelovou fiadou 850 do nové epochy své historie. Bûhem následujícího roku se systém SIPS objevil ve v˘ãtu standardní v˘bavy také u modelov˘ch fiad 740, 940 a 960. Aby byla ofenzíva novinek kompletní, vefiejnosti se pfiedstavilo na pafiíÏském autosalonu v roce 1992 experimentální Volvo ECC (Enviromental Concept Car).

NEZNIâITELNÁ OSMSETPADESÁTKA Rok 1993 byl ve znamení slova Estate, hned v únoru se pfiedstavila modelová fiada 850 v provedení kombi. Májová atmosféra pfiicházejícího léta, která obvykle vykouzlí v pfiírodû v‰echny moÏné barvy, doprovázela na cestû z v˘robního pásu poslední automobil modelové fiady 240, samozfiejmû s pfiídomkem Estate. Tohoto modelu se za jeho dlouhého Ïivota vyrobilo více neÏ 2,8 milionu exempláfiÛ. Uprostfied léta se potom za oznaãením 850 objevil dodatek Turbo, a tím byl na svûtû dosud nejv˘konnûj‰í motor automobilky, kter˘ nabízel nejvût‰í v˘kon 225 k a nejvût‰í toãiv˘ moment 300 Nm jiÏ pfii otáãkách 2000 1/min. ¤adou viditeln˘ch zmûn pro‰el i model 400, aby se zejména designem co nejvíce pfiiblíÏil vût‰ím sourozencÛm.

VyuÏil jsem klesajících cen a pofiídil si v roce 1994 nov˘ barevn˘ pfiístroj v˘chodní provenience. Trochu víc v˘chodní, neÏ byl jeho pfiedchÛdce. Celá ãelní plocha té poctivé dfievûné bedny byla témûfi dvakrát vût‰í neÏ obrazovka a uvnitfi muselo b˘t nepochybnû v‰e ze Ïeleza. Byla to je‰tû poctivá práce, ne jako ty dne‰ní plastové záleÏitosti.

Vlajková loì znaãky Volvo byla tehdy také v˘sledkem poctivé práce a stala se synonymem nezniãitelnosti. ¤adov˘ záÏehov˘ ‰estiválcov˘ tfiílitr pro fiadu 960 doplnil ten rok je‰tû ‰estiválec zdvihového objemu 2,5 litru s nejvût‰ím v˘konem 125 kW (170 k) a s manuální pfievodovkou. Hranice nejv˘konnûj‰ího motoru znaãky se opût posunula, pod kapotou Volva 850 T5R nabízel pfieplÀovan˘ záÏehov˘ pûtiválec rovn˘ch 250 k. „Osmsetpadesátka“ se také postarala o dal‰í svûtové prvenství znaãky, kdyÏ se ve v˘bavû automobilu objevily boãní airbagy, které doplnily systém SIPS.

DEVADESÁTÁ LÉTA PLNÁ ZMùN Polovina devadesát˘ch let bude navÏdy v historii automobilky zapsána jako zlomov˘ moment v oznaãování modelov˘ch fiad. Vefiejnost poprvé spatfiila modely S40 a V40 a já jiÏ v té dobû povaÏoval za samozfiejmé, Ïe nemusím vstávat k televizi, kdyÏ chci zmûnit hlasitost ãi pfiepnout program. V té dobû roz‰ífiil nabídku motorÛ pro bestseller 850 také vznûtov˘ pûtiválec TDI s nejvût‰ím v˘konem 103 kW (140 k).

Rok 1996 se nesl ve znamení velké modelové ofenzívy. Ve spolupráci s britsk˘mi inÏen˘ry z TWR vzniklo dvoudvefiové kupé C70, které následovala je‰tû koncem roku otevfiená verze Convertible. Tlak pfiísné kalifornské legislativy nechal vzniknout Volvo 850 Bi-fuel, které spalovalo kromû benzinu alternativnû i methan. Spolu s faceliftem se zmûnilo i znaãení bestselleru, sedan nesl oznaãení S70 a kombi V70. Stejnû tak modelová fiada 960 získala pro sedan oznaãení S90 a pro kombi V90. V záfií 1996 spatfiilo svûtlo svûta v malajském montáÏním závodû tmavû zelené Volvo 960 Royal, které neslo pofiadové ãíslo 10 000 000.

Také v roce 1997 se novinky hrnuly pomalu rychleji, neÏ by bylo moÏné na kvalitním barevném televizoru v tradiãním motoristickém pofiadu sledovat. Zmûny se v nej‰ir‰í mífie dot˘kaly pohonn˘ch jednotek, podvozku a vnitfiní v˘bavy.

Poãátkem roku dostalo sportovní kombi V70 R AWD pohon v‰ech kol, na frankfurtském podzimním autosalonu ozdobil stánek Volva model V70 XC (Cross country). V kvûtnu následujícího roku se zaãala psát historie nové modelové fiady S80. Dal‰ím v˘znamn˘m pfiírÛstkem bylo kombi V70, jehoÏ pfiíchod v podstatû uzavfiel poslední dekádu dvacátého století. S posledními dny roku 1998 skonãila také produkce automobilÛ s pohonem zadních kol. Tûmi posledními mohykány byly právû automobily S90 a V90.

Sledujeme-li dne‰ní tempo automobilov˘ch v˘robcÛ, pak mÛÏeme hovofiit o devadesát˘ch letech s trochou nadsázky jako o pravûku. Pokud bychom svût vnímali oãima tvÛrcÛ poãítaãÛ, pak bychom s klidem mohli fiíci, Ïe to bylo v dobû velkého tfiesku. Porovnávám-li bûh událostí pfied deseti aÏ patnácti lety s tím, jak se mûnila ostrost obrazu mé televize, pak bez uzardûní fiíkám: „Bylo to vãera.“

„OSMSETPADESÁTKA“ SE POSTARALA O DAL·Í SVùTOVÉ PRVENSTVÍ ZNAâKY, KDYÎ SE VE V¯BAVù AUTOMOBILU OBJEVILY BOâNÍ AIRBAGY, KTERÉ DOPLNILY SYSTÉM SIPS. 44

vstyle_1_05_

20.4.2005

14:59

Stránka 45

Volvo 850 disponovalo pohonem pfiedních kol, zadní nápravou typu Delta-link, fiadov˘mi pûtiválcov˘mi motory a bezpeãnostním systém SIPS. Zzmûna v oznaãování modelov˘ch fiad. V roce 1995 vefiejnost poprvé spatfiila modely S40 a V40.

V kvûtnu 1998 pfiichází nová fiada S80.

Kombi Volvo V70 uzavfielo poslední dekádu dvacátého století.

45

vstyle_1_05

19.4.2005

17:10

Stránka 46

BEZPEâNOST

MOJI MILÍ MùKKOU·I TAK NÁM KONEâNù ZASE ZAâALO H¤ÁT SLUNÍâKO, ODLOÎILI JSME PɤOVÉ ZIMNÍ BUNDY A MLADÁ DùVâATA I DOSPùLEJ·Í ÎENY JSOU ZASE O NùCO KRÁSNùJ·Í (JESTLIPAK ZASE ÎENÁM NA OPLÁTKU P¤IPADAJÍ S JAREM HEZâÍ I MUÎI?). ZKRÁTKA – JARO JE ZASE TADY. A SPOLU S JAREM OSCHLY SILNICE, NA KTERÉ OPùT VYRAZILI SVÁTEâNÍ ¤IDIâI, SPOLU S JAREM POKRAâUJÍ I NA·E BEZPEâNÉ SILNICE DùTEM. TEXT CLIVE BENGTSSON FOTO ARCHIV

46

LONI O NùCO LÉPE

UâIT SE, UâIT SE, UâIT SE...

VraÈme se v‰ak je‰tû k loÀskému roku, alespoÀ ve statistikách dopravních nehod. Ty na‰tûstí vyznívají, alespoÀ co se t˘ká poãtu obûtí pfii dopravních nehodách, pfiíznivûji, neÏ za rok 2003. Celkovû se sice loni stalo o 633 dopravních nehod více neÏ 195 851 v roce 2003, zahynulo v‰ak pfii nich o 104 lidí ménû. V roce 2003 zemfielo na silnicích 1319 úãastníkÛ provozu.

Z loÀského celkového poãtu 1215 obûtí bylo 24 dûtí! Opût tedy „zmizela“ jedna ‰kolní tfiída.

15 dûtí zahynulo jako spolujezdci v osobních automobilech, to je o 3 více, neÏ loni, 9 dûtí jako chodci, coÏ je o 8 ménû. Ukázalo se tedy, Ïe dosavadní v˘chova zabrala spí‰e u dûtí neÏ u dospûl˘ch.

Pokud se podíváme na nûkteré tragické nehody, pfii kter˘ch zemfiely dûti, zjistíme, Ïe stále je‰tû není bûÏn˘m zvykem dodrÏovat základní pravidla pfii pfievozu dûtí – pouÏívat zádrÏné prostfiedky úmûrné vûku a v˘voji dítûte. Dûti jezdí v automobilech „jen tak”, pfiípadnû v náruãí matky. Stojí mezi pfiedními sedadly, ãasto dokonce leÏí v zavazadlovém prostoru ãi mezi zadními sedadly a zadním oknem!

Stejnû tak se nedoceÀuje dÛleÏitost jejich viditelného obleãení s reflexními prvky.

Z pohledu dûtí na silnicích nezaãal dobfie ani leto‰ní rok. JiÏ bûhem prvních tfií t˘dnÛ nepfieÏily dopravní nehody 4 dûti - dvû dívky ve vûku 13 let, jedna tfiíletá a dvoulet˘ chlapec. TûÏce zranûn byl i pÛlroãní chlapeãek.

A je‰tû dvû otfiesná ãísla. Podle informací SdruÏení automobilového prÛmyslu âR se na na‰ich silnicích od roku 1980 stalo 3 372 519 nehod. Zahynulo pfii nich 29 864 lidí, to je, pro ilustraci, více, neÏ má obyvatel tfieba takov˘ Kolín...

V˘‰e uvedená ãísla nejsou zrovna veselá. Co tedy s tím? Jsem pfiesvûdãen, Ïe kromû legislativních zmûn, kvalitní práce policie a zlep‰ení technického stavu ãesk˘ch silnic hraje velmi dÛleÏitou roli také vzdûlávání. Právû sem pfiedev‰ím zamûfiím spolu se sv˘mi spolupracovníky z Bezpeãn˘ch silnic dûtem svou ãinnost. JiÏ od jara si budou moci nastávající maminky vyzvednout v tûhotensk˘ch poradnách broÏuru o pouÏívání dûtsk˘ch sedaãek a bezpeãnostních pásÛ v tûhotenství. RovnûÏ tak je k v˘robû pfiipraveno CD s filmem, kde se spoleãnû se sv˘mi kamarády „dummíky” vûnujeme bezpeãnosti na silnicích ponûkud netradiãnû, ale troufnu si tvrdit, Ïe urãitû zaujmeme i mladé. CD budeme rozesílat do základních ‰kol.

Více se v nejbliωím období zamûfiíme na obleãení dûtí a reflexní prvky. V˘sledkem bude mimo jiné i krátk˘ pofiad STOP spoleãnosti VH Videorecords s názorn˘mi ukázkami, Ïe b˘t dobfie vidûn mÛÏe zabránit mnoh˘m haváriím.

Tû‰íme se také na va‰e nové nominace tûch lidí, ktefií nûco pro bezpeãnost dûtí na silnicích aktivnû dûlají - vyhlá‰ení tûch nejzajímavûj‰ích a nejpfiínosnûj‰ích aktivit probûhne jiÏ zaãátkem ãervna.

Mé kolegy, pracující na na‰em projektu, jiÏ kontaktovalo nûkolik lidí s dotazem, jak vyfie‰it nûkteré problémy – napfiíklad bezpeãnost na silnicích pfied ‰kolou nebo na jin˘ch rizikov˘ch místech.

Pokud nûkdo z vás fie‰í podobn˘ problém, neváhejte a spojte se námi. Urãitû vám poradíme a pfiedáme potfiebné kontakty.

Na va‰e ohlasy a návrhy se tû‰í VበClive www.clive-detem.cz

Castrol R-Tec_V-style

12.10.2004 8:05

Stránka 1

V˘sledkem nûkolikaletého spoleãného v˘voje je olej, kter˘ doposud jako jedin˘ pro‰el testy motorÛ znaãky Volvo s prodlouÏen˘m servisním intervalem.

Dopfiejte svému Volvu olej Castrol SLX R-Tec 0W-30 a VበvÛz ocení Va‰i volbu.

Volvo doporuãuje Castrol

Z lásky k motoru.

vstyle_1_05

19.4.2005

17:10

Stránka 48

SPORTOVNÍ STYLISTICKÁ SADA, S40 Zahrnuje sportovní podvozek, dûlená 18’ kola z lehk˘ch slitin Medea, pfiední a zadní spodní spojler, boãní prahové li‰ty, kfiídlo na víko zavazadlového prostoru a sportovní koncovky v˘fuku.

V‰e lakováno v barvû karosérie.

INDIVIDUALITA

NA DOSAH NALEZLI JSTE JIÎ SVÒJ KLID, NALEZLI JSTE JIÎ SVÉ VOLVO A P¤ECE CÍTÍTE JAK¯SI NEKLID. STÁLE VÁS NUTÍ PROPÒJâIT VA·EMU AUTOMOBILU NÁDECH INDIVIDUALITY, KTER¯ AÎ POTOM VYTVO¤Í DOKONALÉ SOUZNùNÍ VA·ICH DU·Í.

TEXT KAREL DAVID FOTO ARCHIV VOLVO

KaÏd˘ majitel Volva je od poãátku naladûn na stejné vlnû jako jeho vÛz. Ti dva si na sebe nemusejí zvykat, od první minuty si dokonale rozumûjí a snaÏí se postupnû nalézt spoleãn˘ charakter. AÈ pro naplnûní emotivních, ãi racionálních potfieb je k dispozici celá fiada originálních doplÀkÛ, které lze zaãlenit do nûkolika základních skupin.

Pokud chcete pomocí sportovní sady zcela zmûnit vzhled svého Volva a souãasnû mu zachovat jeho dÛstojnost, pak není nic snaz‰ího, neÏ si u svého prodejce vyÏádat pfiehled nabídky sportovnû ladûn˘ch prvkÛ. V‰echny doplÀky, které se prodávají v síti autorizovan˘ch zástupcÛ znaãky Volvo, nejenÏe stylisticky navazují na základní ztvárnûní automobilu, ale pfiedev‰ím jejich technická úroveÀ a zpracování splÀují nejpfiísnûj‰í kritéria. Nelze opomenout fakt, Ïe pfii montáÏi takového doplÀku je v‰e optimálnû pfiipraveno pro sériové provedení automobilu.

Tato pravidla samozfiejmû platí u v‰ech dal‰ích skupin doplÀkÛ, k nimÏ patfií napfiíklad stfie‰ní nosné systémy, vãetnû stfie‰ních boxÛ. Pfii pofiizování stfie‰ního boxu nesmíte opo-

48

menout na srovnání se zbytkem nabídky na trhu. AÏ potom totiÏ pochopíte v˘znam slovního spojení originální doplnûk.

Na první pohled vypadají v‰echny stfie‰ní boxy velmi podobnû, zásadní rozdíl je v‰ak v pouÏit˘ch materiálech, jejich robustnosti zejména v místech upevnûní ke stfie‰ním nosiãÛm, bezpeãnosti, kvalitû a funkãnosti otvíracích a zamykacích mechanizmÛ. Pfii cestách na dovolenou se stfie‰ní boxy stávají takovou samozfiejmostí, jako napfiíklad originální chladniãka, která po celou dobu udrÏí nejen potraviny, ale i nápoje poÏivatelné.

V‰echno originální pfiíslu‰enství je urãeno k tomu, aby vám zpfiíjemnilo ãas stráven˘ na cestách a zv˘‰ilo uÏitnou hodnotu automobilu na úroveÀ, která pfiesnû odpovídá va‰im potfiebám.

Pokud se chystáte na jarní servisní prohlídku, pak mÛÏete spojit uÏiteãné s pfiíjemn˘m, tedy náv‰tûvu autorizovaného servisu s nákupem nového originálního pfiíslu‰enství a nûãeho malého pro potû‰ení ve speciálním butiku Volvo. âas máte aÏ do 30. ãervna 2005.

vstyle_1_05_

20.4.2005

15:00

Stránka 49

P¤ÍSLU·ENSTVÍ SPORTOVNÍ STYLISTICKÁ SADA, S60 Zahrnuje sníÏen˘ podvozek, 18’ kola z lehk˘ch slitin Nebula, pfiední a zadní spodní spojler, mlhovky, boãní prahové li‰ty a kfiídlo na víko zavazadlového prostoru. V‰e lakováno v barvû karosérie

ST¤E·NÍ BOX WEEKENDER Uzamykateln˘ box v antracitovém provedení, kter˘ lze díky duálnímu systému otevírat z obou stran. Objem 480 l

ST¤E·NÍ BOX SPACE DESIGN 2300 Exkluzivní aerodynamick˘ design zaji‰Èující minimální odpor vzduchu pfii vy‰‰ích rychlostech. Objem 480 l. Urãeno pro Volvo XC90

NOSIâ KOLA NA TAÎNÉ ZA¤ÍZENÍ Sklopn˘ drÏák dvou jízdních kol lze pohodlnû instalovat pomocí rychloupínací spojky. (13pólová kabeláÏ)

NOSIâ SURFU Kompletní sada pojistn˘ch popruhÛ, masivních vinylov˘ch podloÏek a drÏákÛ pro stûÏeÀ

49

vstyle_1_05

19.4.2005

18:37

Stránka 50

(NE)BEZPEâNÉ

SEDAâKY

AâKOLIV SE DNES BEZPEâNOST AUTOMOBILÒ SKLO≈UJE VE V·ECH PÁDECH, BRIT·TÍ V¯ZKUMNÍCI V OBLASTI DOPRAVNÍCH NEHOD DOSPùLI K ·OKUJÍCÍMU ZJI·TùNÍ. ·EST Z DESETI AUTOMOBILÒ JE VYBAVENO SEDADLY, KTERÁ POSÁDKU P¤I NÁRAZU CHRÁNÍ NEDOSTATEâN¯M ZPÒSOBEM. TEXT MARTIN JARO·, P¤EVZATO Z T¯DENÍKU AUTO7 (6/2005) FOTO THATCHAM

50

vstyle_1_05_

20.4.2005

15:00

Stránka 51

NAPSALI O NÁS

Co se stane, kdyÏ do vás narazí jin˘ automobil zezadu, byÈ tfieba jen malou rychlostí? Posádka vozu jedoucího vpfiedu je nejprve prudce vystfielena vpfied, a to silou, jeÏ odpovídá desetinásobku její hmotnosti. Hlava je ve zlomku vtefiiny vrÏena do opûrky, aby byla vzápûtí odmr‰tûna dopfiedu rychlostí aÏ ãtyfii metry za sekundu.

Vût‰ina úãastníkÛ takovéto nehody konãí s váÏn˘m a bolestiv˘m zranûním krãní pátefie. DÛvod? Sedadlo a opûrka hlavy u ‰esti z deseti nov˘ch automobilÛ nechrání posádku pfii nárazu zezadu dostateãn˘m zpÛsobem. A neplatí to pouze pro malé ãi levné modely, problém se t˘ká i luxusních limuzín, BMW fiady 5 nevyjímaje.

K tomuto a dal‰ím nelichotiv˘m v˘sledkÛm do‰li odborníci z britského v˘zkumného institutu Thatcham, jenÏ pracuje pro velké poji‰Èovací spoleãnosti. Na konci loÀského roku se totiÏ poji‰Èovatelé po celém svûtû poprvé shodli na standardech pro testování bezpeãnosti autosedadel. Byla vytvofiena mezinárodní pracovní organizace IIWPG (International Insurance Whiplash Prevention Group), která sdruÏuje v˘zkumné ústavy pojistitelÛ Spojen˘ch stá-

tÛ, Kanady, Austrálie, Nûmecka, ·védska a Velké Británie, a s jejich pfiispûním britsk˘ Thatcham vyvinul novou testovací metodu.

Zkou‰ce ihned podrobil 113 souãasn˘ch modelÛ v‰ech tfiíd a v˘sledky poji‰Èovnám pfiíli‰ radosti nepfiinesly. Více neÏ polovina automobilÛ v testech neobstála, posádku dokázala sedadla adekvátnû ochránit pfii nárazu zezadu pouze u 18 modelÛ (16 %). Ty si odnesly hodnocení „dobré“, u 27 automobilÛ (24 %) byla ochrana „akceptovatelná“. Dal‰ích 27 vozÛ (24 %) dostalo nálepku „prÛmûrn˘“, která signalizuje jiÏ pomûrnû velkou pravdûpodobnost zranûní krãní pátefie pfii nárazu. U 36 procent modelÛ je posádka pfii nárazu zezadu váÏnû ohroÏena, testy nepro‰lo pln˘ch 41 aut.

Ochrana jejich sedadel byla oznaãena za „‰patnou“. 25 modelÛ bylo dokonce automaticky vyfiazeno z dynamické zkou‰ky, protoÏe jejich sedadla nesplÀovala základní ergonomické poÏadavky, které byly podmínkou pro dal‰í testy. Do testÛ vybírali odborníci modely ve verzích, jeÏ vÏdy odpovídaly nejprodávanûj‰í variantû v Evropské unii.

HYPERG – AKCELERAâNÍ SYSTÉM PRO TESTOVANÍ SEDAâEK Spoleãnost Thatcham pouÏívá pro své testy zcela nov˘ systém pocházející od firmy DSD/Seattle Safety. Tento simulátor je svou unikátností kapitola sama pro sebe. Kompletní vybavení pro provedení testu stálo 1 milion britsk˘ch liber. Spoleãnost Thatcham disponuje celou fiadou ‰piãkov˘ch inÏen˘rÛ a díky obrovskému zázemí je nyní schopna b˘t k dispozici jakémukoliv automobilovému v˘robci. Systém HyperG umoÏÀuje nedestruktivní a opakovatelné testování podle mezinárodních standardÛ. Systém HyperG nepouÏívá na rozdíl od jin˘ch podobn˘ch systémÛ nákladné hydraulické válce z konvenãních servohydraulick˘ch plo‰in.

Namísto toho se jedná o unikátní poãítaãem fiízenou pulzní kontrolu, která vyuÏívá expandující vzduch a tfiecí brzdy.

Pohon testovací stolice Pohon zaji‰Èuje 200barov˘ tlakov˘ píst, jehoÏ ãinnost je 100% koordinována poãítaãem. Naprosto jedineãn˘ je systém, kter˘ v reálném ãase hlídá a koriguje rychlost a sílu prostfiednictvím 10 kHz ãidla. V˘kon celého zafiízení je úctyhodn˘ – sedaãka dokáÏe vyvinout rychlost aÏ 90 km/h a ‰piãkové pfietíÏení 70 g.

Osvûtlení Aby byla spoleãnost Thatcham schopna své testování profesionálnû zdokumentovat, je v okolí testovací stolice rozmístûn osvûtlovací systém HMI, kter˘ díky svému v˘konu 150 kW nabízí dokonalou emulaci denního svûtla. DÛleÏité ov‰em je, Ïe systém nezahfiívá své okolí a testovan˘ objekt, ãímÏ je zaji‰tûna maximální objektivita mûfiení.

Zaznamenávání dat Pro dokonal˘ záz-

nam v‰ech dat je souãástí systému i 96kanálov˘ rekordér firmy Kayser-Threde. Pofiízená data jsou neustále pfiená‰ena do centrálního poãítaãe, a jsou tak stále k dispozici pro detailní anal˘zy. V˘sledné hodnoty jsou pak dále zpracovány pomocí software MIRA Data Viewer, kter˘ umoÏÀuje vytvofiení grafÛ ãi videí (formát AVI), ãímÏ je zaji‰tûna ‰iroká moÏnost následné prezentace údajÛ.

zpracování umoÏÀuje rychlou konverzi rozfázovan˘ch pohybÛ do videoformátu AVI.

Vysokorychlostní video Cel˘ systém a proces testování je sledován nejlep‰í fotografickou technikou. Zcela nová technika Mako s vysok˘m rozli‰ením 10 000 fps nabízí ze svého CMOS ãipu rozli‰ení 1500 fiádek a ve spojení s kvalitní optikou Zeiss poskytuje dokonalou dokumentaci. Fotografické pfiístroje mohou b˘t namontovány jak na pohyblivou, tak na statickou ãást. Následné softwarové

ZatiÏitelnost testovací stolice Maximální zatiÏitelnost pohyblivé plo‰iny je úctyhodn˘ch 2500 kg a mÛÏe b˘t díky 3,2tunovému jefiábu velmi rychle namontována.

Vrchní ãást pohyblivé stolice disponuje celou fiadou úchytÛ vãetnû tûch, které jsou pouÏívány v letectví pro vysokopevnostní spoje. Díky ãetnosti úchytÛ je moÏné pohyblivou plo‰inu pouÏít pro celou fiadu mûfiení a testÛ.

Figuríny Spoleãnost Thatcham pouÏívá standardizované testovací figuríny Hybrid III, 5, 50 a 95. Tato firma je rovnûÏ vedoucí spoleãností, která vyuÏívá i speciální figuríny pro náraz zezadu BioRID, jeÏ pomáhají analyzovat nebezpeãí úrazu krãní pátefie.

51

vstyle_1_05

19.4.2005

18:38

Stránka 52

(NE)BEZPEâNÉ

SEDAâKY

PRO BEZPEâNOST POSÁDKY JE VELICE DÒLEÎITÁ CELKOVÁ KONSTRUKCE SEDADLA. ZÁLEÎÍ NA TOM, JAK MÁ SEDADLO PEVNOU KOSTRU, JAK¯MI MATERIÁLY JE VYPLNùNO, JAK TYTO MATERIÁLY DOKÁÎOU ABSORBOVAT ENERGII APOD. SEDADLO BY MùLO B¯T SE¤IDITELNÉ TOLIKA SMùRY, ABY ZAJISTILO OPTIMÁLNÍ OPORU A ERGONOMICKOU POLOHU POSTAVÁM RÒZN¯CH V¯·EK. DÒLEÎITOU ROLI HRAJE TAKÉ P¤IMù¤EN¯ KOMFORT, SEDADLO BY ALE NEMùJak se dalo oãekávat, nedostateãnû byla ohodnocena fiada mal˘ch automobilÛ, které se soustfiedí na co nejniωí cenu. Stfiední tfiída pak dokazuje, Ïe problém bezpeãn˘ch sedadel se t˘ká i prestiÏních znaãek. Neuspûly BMW fiady 3, Mercedes C, Jaguar X-Type, dále Alfa 156, Honda Accord, Volkswageny Bora a Passat, stejnû jako ·koda Superb. Octavia byla oznaãena za prÛmûrnou a nejlep‰í hodnocení patfií Fordu Mondeo, Nissanu Primera, Saabu 9-3, Seatu Toledo a tradiãnû seversk˘m VolvÛm S40 i S60. Mezi luxusními auty dopadly ‰patnû BMW fiady 5, Alfa 166 a Renault Vel Satis, dobfie tu obstály naopak opût Volva – model V70 i S80 ãi Jaguar S-Type.

Optimální pozice by mûla vypadat tak, Ïe je horní okraj opûrky ve stejné rovinû jako vr‰ek hlavy a v horizontální rovinû by hlava nemûla b˘t vzdálena od opûrky více neÏ ãtyfii centimetry. Pouze sedadla, která vy‰la z hodnocení podle tûchto poÏadavkÛ s v˘sledkem „dobrá“ ãi „akceptovatelná“, byla následnû pfiipu‰tûna k dynamick˘m testÛm. Sedaãky, jeÏ byly u statického tes-

tu ohodnoceny jako „prÛmûrné“ ãi „‰patné“, byly z dynamick˘ch testÛ vyfiazeny a automaticky dostaly i celkové hodnocení „‰patn˘“.

A v ãem spoãívají dynamické testy? Pro tuto disciplínu konstruktéfii sestrojili speciální figurínu, kterou oznaãili jako BioRid II. Ta je vybavena témûfi dokonalou napodobeninou lidské pátefie a oproti jin˘m figurínám mÛÏe mít pro ãlovûka typick˘ esovit˘ tvar pátefie. Její krk je opatfien umûl˘mi klouby a velmi flexibilními obratli, svaly u ní nahradila ocelová lanka, která pÛsobí na spirálovitou pruÏinu a tlumiã pohybu. Hlava figuríny se tak mÛÏe rozpohybovat a zastavit stejnû jako hlava lidská. Na figurínû se samozfiejmû nachází fiada senzorÛ, které mûfií zatíÏení krãní pátefie a hlavy. Druhou nedílnou souãástí dynamického testu je posuvná plo‰ina nazvaná Hyper-G. Na ni se pfiipevní sedadlo s figurínou.

Náraz zezadu je demonstrován tím, Ïe plo‰ina bûhem 90 milisekund zrychlí na rychlost 16 km/h. Síla, která figurínu mr‰tí do sedadla, v podstatû odpovídá zatíÏení, které by zpÛsobilo stejnû tûÏké vozidlo pfii nárazu zezadu pfii rychlosti 32 km/h. V dynamickém

ST¤EDNÍ T¤ÍDA MODELOV¯ ROK 2005 model

popis sedadla

Alfa Romeo 156 Audi A4 BMW fiady 3 Citroen C5 Ford Mondeo Honda Accord Hyundai Elantra Jaguar X-Type Lexus IS Mazda 6 Mercedes C Nissan Primera Opel Vectra Peugeot 407 Renault Laguna Rover 75/ZT Saab 9-3 Seat Toledo Seat Toledo ·koda Octavia ·koda Superb Subaru Legacy Outback Toyota Avensis VW Bora VW Passat Volvo S40 Volvo S60

standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, akt.opûrka, man.nastavení, 4 sm. standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, akt.opûrka, man.nastavení, 4 sm. standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 2 smûry standardní sedadlo, kÛÏe, elektrické nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, kÛÏe, elektrické nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, kÛÏe, elektrické nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, akt.opûrka, man.nastavení, 4 sm. standardní sedadlo, látka, akt.opûrka, man.nastavení, 6 sm. standardní sedadlo, látka, akt.opûrka, man.nastavení, 4 sm. standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, kÛÏe, elektrické nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, kÛÏe, akt.opûrka, man.nastavení, 4 sm. standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, akt.opûrka, man.nastavení, 4 sm. standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry sportovní sedadlo, látka, akt.opûrka, man.nastavení, 4 sm. standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 6 smûrÛ

52

hodnocení hlavov˘ch opûrek

hodnocení dynamického testu

celkové hodnocení

prÛmûrn˘ dobr˘ akceptovateln˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ akceptovateln˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ akceptovateln˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ akceptovateln˘ ‰patn˘ dobr˘ dobr˘ ‰patn˘ ‰patn˘ dobr˘ dobr˘

nepfiipu‰tûn akceptovateln˘ ‰patn˘ akceptovateln˘ dobr˘ ‰patn˘ prÛmûrn˘ ‰patn˘ prÛmûrn˘ prÛmûrn˘ ‰patn˘ dobr˘ akceptovateln˘ dobr˘ dobr˘ prÛmûrn˘ dobr˘ prÛmûrn˘ dobr˘ prÛmûrn˘ nepfiipu‰tûn akceptovateln˘ akceptovateln˘ nepfiipu‰tûn nepfiipu‰tûn dobr˘ dobr˘

‰patn˘ akceptovateln˘ ‰patn˘ akceptovateln˘ dobr˘ ‰patn˘ prÛmûrn˘ ‰patn˘ prÛmûrn˘ prÛmûrn˘ ‰patn˘ dobr˘ akceptovateln˘ akceptovateln˘ dobr˘ prÛmûrn˘ dobr˘ prÛmûrn˘ dobr˘ prÛmûrn˘ ‰patn˘ akceptovateln˘ akceptovateln˘ ‰patn˘ ‰patn˘ dobr˘ dobr˘

vstyle_1_05_

20.4.2005

15:01

Stránka 53

LO B¯T P¤ÍLI· MùKKÉ, ABY P¤I DLOUH¯CH CESTÁCH NEDOCHÁZELO K ÚNAVù. U MODERNÍCH SEDADEL JE DNES MOÎNÉ NASTAVIT KROMù JEJICH V¯·KY TAKÉ DÉLKU A SKLON SEDÁKU, BEDERNÍ OPORU, NùKTERÁ SEDADLA MAJÍ DOKONCE PNEUMATICKÉ DOFUKOVÁNÍ, KTERÉ SE STARÁ O DRÎENÍ TùLA V ZATÁâKÁCH. testu se komise soustfiedí pfiedev‰ím na tfii kritéria, jeÏ se potom promítnou do celkového hodnocení. Prvním je schopnost sedadla pohlcovat energii, která se mûfií pomocí hodnoty zrychlení figuríny po nárazu. Souãasnû se také mûfií ãas, v nûmÏ je po nárazu opûrka schopná zachytit hlavu figuríny. Druh˘m kritériem je velikost sil, které pÛsobí na krãní pátefi v tahu a v krutu. PoÏadavek je omezit tyto síly tak, aby pasaÏérovi nemohly pfiivodit zranûní. V poslední ãásti pak v˘zkumníci posuzují, zda konstrukce sedadla poskytne nezbytnou ochranu i pasaÏérovi, kter˘ je vy‰‰í neÏ figurína s prÛmûrnou v˘‰kou. V˘zkumn˘ institut Thatcham v souãasné dobû hodnotí tímto zpÛsobem bezpeãnost pouze pfiedních sedadel, postupnû by se ale mûlo dostat také na sedla zadní. Nûkteré automobilky svá sedadla jiÏ vybavují systémy, které zranûní pátefie pfii nárazu zezadu zabraÀují. Znaãka Volvo pouÏívá napfiíklad systém WHIPS, jenÏ pfii nárazu zezadu sniÏuje zatíÏení zad a krku pohybem opûradla vzad a souãasn˘m zvednutím a posunutím horní ãásti opûradla vpfied.

Kráceno se souhlasem redakce

LUXUSNÍ AUTOMOBILY MODELOV¯ ROK 2005 model

popis sedadla

Alfa Romeo 166 Audi A6 BMW fiady 5 BMW fiady 5 Chrysler 300C Jaguar XJ Jaguar S-Type Lexus GS Lexus LS Mercedes E Opel Signum Renault Vel Satis Saab 9-5 Volvo V70 Volvo S80

standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, akt.opûrka, man.nastavení, 4 sm. standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 6 smûrÛ komfortní sedadlo, kÛÏe, akt.opûrka, el.nastavení, 6 sm. standardní sedadlo, kÛÏe, elektrické nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, kÛÏe, elektrické nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, kÛÏe, elektrické nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, kÛÏe, elektrické nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, kÛÏe, elektrické nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, kÛÏe, elektrické nastavení, 4 smûry standardní sedadlo, látka, akt.opûrka, man.nastavení, 6 sm. komfortní sedadlo, látka, manuální nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, kÛÏe, akt.opûrka, man.nastavení, 4 sm. standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 6 smûrÛ standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 4 smûry

hodnocení hlavov˘ch opûrek

hodnocení dynamického testu

celkové hodnocení

prÛmûrn˘ dobr˘ prÛmûrn˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘ prÛmûrn˘ dobr˘ dobr˘ dobr˘

nepfiipu‰tûn akceptovateln˘ nepfiipu‰tûn akceptovateln˘ akceptovateln˘ prÛmûrn˘ dobr˘ prÛmûrn˘ prÛmûrn˘ prÛmûrn˘ akceptovateln˘ nepfiipu‰tûn akceptovateln˘ dobr˘ dobr˘

‰patn˘ akceptovateln˘ ‰patn˘ akceptovateln˘ akceptovateln˘ prÛmûrn˘ dobr˘ prÛmûrn˘ prÛmûrn˘ prÛmûrn˘ akceptovateln˘ ‰patn˘ akceptovateln˘ dobr˘ dobr˘

hodnocení hlavov˘ch opûrek

hodnocení dynamického testu

celkové hodnocení

‰patn˘ akceptovateln˘ prÛmûrn˘ dobr˘

‰patn˘ akceptovateln˘ prÛmûrn˘ dobr˘

VELKÉ TERÉNNÍ AUTOMOBILY MODELOV¯ ROK 2005 model

popis sedadla

Hyundai Santa Fe Land Rover Discovery Land Rover Range Rover Volvo XC90

standardní sedadlo, látka, manuální nastavení, 6 smûrÛ akceptovateln˘ standardní sedadlo, kÛÏe, el.nastavení, 4 smûry dobr˘ komfortní sedadlo, kÛÏe, el.nastavení, 6 smûrÛ dobr˘ standardní sedadlo, kÛÏe, manuální nastavení, 6 smûrÛ dobr˘

53

vstyle_1_05_

20.4.2005

15:01

Stránka 54

Jedním z prvních byl koncept VESC, kter˘ se pfiedstavil na Ïenevském autosalonu v roce 1972.

ÎIVOTNÍ POSLÁNÍ BEZPEâNOST NA SILNICÍCH JE NIKDY NEKONâÍCÍM POSLÁNÍM ZNAâKY VOLVO. D¤ÍVE NEÎ SE V·AK NùJAK¯ BEZPEâNOSTNÍ PRVEK OBJEVÍ V SÉRIOVÉ PRODUKCI, MUSÍ NUTNù PROJÍT STÁDIEM EXPERIMENTU JAKO SOUâÁST NùKTERÉHO Z KONCEPTÒ.

TEXT PETR LÁSKA FOTO ARCHIV

54

vstyle_1_05

19.4.2005

18:58

Stránka 55

KONCEPT Volvo ECC

Volvo SCC Volvo YCC

Volvo 3CC

Pfii pohledu na automobilov˘ koncept zahofií vzru‰ením srdce kaÏdého vá‰nivého motoristy.

Bez ohledu na to, zda je nositelem bezpeãnostních technologií nebo ukazuje na moÏnosti ochrany Ïivotního prostfiedí, témûfi bez v˘hrady b˘vá zajímav˘m designérsk˘m dílem. Zajisté se mnou budete souhlasit, kdyÏ fieknu, Ïe automobily Volvo pfiitahují pozornost pfiedev‰ím díky své úrovni bezpeãnosti. Urãitû mi pak nebudete odporovat, kdyÏ je ãistû v emotivní rovinû oznaãím za designérsky silné individuality. O to více pfiitahují zájem koncepty této automobilky, které si mohou dovolit svÛj rukopis dohnat za hranice momentální komerãní pfiijatelnosti. Dost fieãí, pojìme se spoleãnû podívat na nûkteré experimentální automobily. Sami pak jako znalci tûchto ‰védsk˘ch automobilÛ poznáte, kolik tehdy futuristick˘ch fie‰ení na‰lo brzy cestu do sériové v˘roby a jak daleko bylo od avantgardních kfiivek studie k realitû.

VOLVO EXPERIMENTAL SAFETY CAR (VESC), 1972 Jedním z prvních byl koncept VESC, kter˘ se pfiedstavil na Ïenevském autosalonu v roce 1972. Na tehdej‰í dobu ‰lo vyslovenû o revoluãní ãi v oãích laikÛ o utopistické spojení bezpeãnostních prvkÛ do jednoho funkãního celku. Jako v pfiípadû i dal‰ích konceptÛ, které cestu nastoupenou VESC následovaly, byly nic netu‰ící vefiejnosti pfiedstaveny kfiivky, které mûly na dal‰í desetiletí ovládnout rukopis znaãky. Koncept VESC pfiinesl mimo jiné bezpeãnostní pásy polopasivního typu – po nastartování motoru do‰lo k automatickému pfietaÏení pfiedních bezpeãnostních pásÛ pfies tûla cestujících na pfiedních sedadlech. V˘ãtu prvkÛ pasivní bezpeãnosti pak vévodily airbagy pro cestující na pfiedních i na zadních sedadlech. Skryté opûrky hlavy pfiedních sedadel s automatickou aktivací v pfiípadû nehody tehdy trochu pfiipomínaly verneovky. V pfiípadû ãelní sráÏky se volant posunul o 150 mm vpfied od fiidiãe. Ostfiikovaãe a stûraãe svûtlometÛ pfiispívaly stejnû tak, jako ostfiikovaãe a stûraã zadního skla k aktivní bezpeãnosti.

Pfiedstavte si, Ïe jiÏ pfied 33 lety byl koncept vybaven brzdami s protiblokovacím zafiízením ABS, automatickou regulací svûtlé v˘‰ky, auto-

matick˘m odpojením pfiívodu paliva v pfiípadû nehody a akustick˘m varovn˘m signálem pfii couvání.

VOLVO ENVIRONMENTAL CONCEPT CAR (ECC),1992 Jak vypl˘vá z názvu, dal‰í koncept, na kter˘ chceme nyní upozornit, se soustfiedil vedle bezpeãnostních prvkÛ pfiedev‰ím na vztah automobilové techniky k Ïivotnímu prostfiedí. S odstupem ãasu, kdy jiÏ vût‰ina zkou‰en˘ch systémÛ na‰la cestu do sériové v˘roby, mÛÏeme rozdílnû vnímat fakt, Ïe tehdy ‰lo o vizi automobilu roku 2000. Také v tomto pfiípadû nelze pfiehlédnout, Ïe Ïivotní prostfiedí a bezpeãnost otestovaly estetické cítûní pozorovatelÛ a nechaly nûkteré prvky designu proniknout do sériového modelu S80. Nesporn˘mi zajímavostmi konceptu Volvo ECC byla napfiíklad hybridní hnací jednotka tvofiená sériovû zapojenou plynovou turbínou a elektromotorem. Pro v˘robu byly zvoleny materiály s v˘robnû nízk˘m ekologick˘m dopadem a vysokou mírou recyklovatelnosti. Ekologická pohonná jednotka a hliníková karoserie pfiispûly k celkové nízké hmotnosti.

VOLVO SAFETY CONCEPT CAR (SCC), 2001 Zcela z jiného soudku je potom koncept Volvo SCC, kter˘ se zamûfiil pfiedev‰ím na hledisko aktivní bezpeãnosti. Primárním ovlivÀujícím faktorem pro pfiedcházení riziku vzniku nehod je je‰tû pfied jízdními vlastnostmi a ovladatelností automobilu v˘hled fiidiãe z vozidla a dokonal˘ pfiehled o dûní v jeho blízkém okolí. Pokud bychom v tomto pfiípadû dosáhli dokonalosti, pak se nám podafiilo v˘znamnû sníÏit nehodovost.

Základem konceptu SCC tedy bylo lidské oko, které se dostane v automobilu do ideální pozice, kdy v˘hledu nebrání ani pfiední a prostfiední sloupky. Vykrytí mrtvého úhlu pak pomáhá elektronika, stejnû tak sledování toho, zda fiidiã nevûdomû neopou‰tí zvolen˘ jízdní pruh. Volvo SCC lze povaÏovat za jeden z nejúspû‰nûj‰ích projektÛ, kter˘ po celém svûtû nasbíral fiadu v˘znamn˘ch ocenûní. Ani v tomto pfiípadû nestál design stranou, v líbiv˘ch kfiivkách SCC lze napfiíklad u masky chladiãe nalézt blízkou podobnost s modely S40 a V50.

VOLVO YOUR CONCEPT CAR (YCC), 2004 Dal‰í ukázkou moÏného smûru v˘voje automobilov˘ch konceptÛ je Volvo YCC. Na tomto konceptu je nejzajímavûj‰í fakt, Ïe ho pfiivedl na svût t˘m Ïen. Podafiilo se jim pfiesnû specifikovat potfieby a nároky nûÏného pohlaví na automobil a tuto definici zhmotnit. NejenÏe vznikl designérsky velmi zajímav˘ automobil, ale podafiilo se pfiivést na svût techniku, jeÏ by pouh˘m muÏsk˘m vnímáním svûta nikdy nevznikla. Podstatné pfii návrhu a konstrukci YCC bylo, jak se do automobilu nastupuje a z nûj vystupuje. Zda se s automobilem snadno parkuje a zda je z nûj v‰emi smûry dobr˘ v˘hled. Neménû dÛleÏit˘ pak byl dostatek místa pro uloÏení zavazadel a osobních potfieb a samozfiejmû minimální údrÏba.

Volvo 3CC, 2005 Poslední novinkou, kterou mohli poprvé spatfiit âíÀané, byl koncept 3CC. Vefiejnosti se poprvé pfiedstavil ve dnech 12. aÏ 14. fiíjna na Michelin Challenge Bibendum v ·anghaji, coÏ je svûtovû ojedinûlá soutûÏ, která se snaÏí ukázat, kam smûfiuje v˘voj technologií a paliv vozidel ‰etrn˘ch k Ïivotnímu prostfiedí. Následnû ho mohli spatfiit náv‰tûvníci autosalonu v Detroitu a aÏ po nich Evropané v Îenevû. Volvo 3CC reaguje prostfiednictvím kalifornského v˘vojového centra Volvo na projekt fie‰ení trvale udrÏitelné mobility. Lidé se stále více stûhují pfiedev‰ím z ekonomick˘ch dÛvodÛ do mûst a automobilov˘ provoz v tûchto aglomeracích se postupem ãasu stane nemoÏn˘m. Volvo 3CC je ukázkou toho, jak lze na mal˘ch vnûj‰ích rozmûrech a s minimálními náklady na provoz dosáhnout nadprÛmûrného komfortu a bezpeãnosti. Kromû dvou dospûl˘ch vpfiedu naleznou dostatek místa na zadním sedadle dvû dûti anebo jeden dospûl˘. Elektrické hnací ústrojí dokáÏe 3CC dopfiát nejvût‰í rychlost 135 km/h a zrychlení z klidu na 100 km/h za pfiibliÏnû 10 sekund, pochopitelnû s nulov˘mi emisemi.

Cílenû jsme vybrali nûkolik charakterovû zcela odli‰n˘ch konceptÛ, abychom vám ukázali smûr v˘voje a oblasti, kter˘mi se v˘vojoví technici znaãky Volvo zab˘vají. Doba od pfiedstavení revoluãního fie‰ení do uvedení do sériové v˘roby se stále zkracuje, z ãehoÏ nejvíce profitují právû uÏivatelé automobilÛ Volvo.

55

vstyle_1_05_

20.4.2005

15:02

Stránka 56

VOLVO(X)

O C E N ù N Í Italsk˘ motoristick˘ ãasopis Quattroruote udûlil cenu za ochranu Ïivotního prostfiedí pro rok 2005 automobilÛm znaãky Volvo. Za prestiÏní ocenûní se zaslouÏil nov˘ osmiválcov˘ motor V8 pro Volvo XC90, splÀující jiÏ nyní pfiísnou americkou emisní normu ULEV II, a koncept 3CC, kter˘ prezentuje pojetí automobilu v zájmu udrÏení svûtové mobility. 58 000 respondentÛ ankety vyhodnotilo automobily Volvo také jako nejlep‰í z pohledu bezpeãnosti.

INFO LINE MÁTE-LI ZÁJEM O VÍCE INFORMACÍ A NERADI BYSTE ZTRÁCELI âAS, VYTOâTE BEZPLATNOU LINKU 800 1 VOLVO, RESP. 800 1 86586. NA VA·E DOTAZY âEKAJÍ ANDREA S VERONIKOU.

M I M O ¤ Á D N Á N A B Í D K A Do konce kvûtna mÛÏete vyuÏít mimofiádné nabídky vybran˘ch skladov˘ch vozÛ s cenov˘m zv˘hodnûním 5–20 %. Jejich aktuální pfiehled naleznete na na‰ich stránkách www.volvocars.cz. Pro více informací volejte na‰e Komunikaãní centrum na tel. ãísle 800 186 586 nebo kontaktujte svého nejbliωího dealera.

S NOVOU TVÁ¤Í

Magazín V-style má nové webové stránky. Nyní si budete moci snadno a rychle vyhledávat ãlánky podle zvolen˘ch kritérií. Nová je i grafická podoba stránek. Listovat si mÛÏete v minul˘ch roãnících a samozfiejmû nechybí ani prostor pro va‰e názory a komentáfie. www.v-style.cz

VOLVO A GOLF

Volvo Masters Amateur je nejrozsáhlej‰ím turnajem amatérského golfu, kter˘ dnes pfiedstavuje nejúspû‰nûj‰í a nejdéle trvající partnerství ve svûtovém sportu. Stejnû jako v pfiedcházejících roãnících, odehrají se v 19 zemích svûta stovky kvalifikaãních kol, aby se potom nejúspû‰nûj‰í úãastníci se‰li na svûtovém finále v Andalusii. Poprvé se v roce 2005 pfiedstaví tento projekt také v âeské republice. âesk˘ finálov˘ turnaj se bude hrát na Karl‰tejnû 24. záfií. Termíny kvalifikaãních kol a dal‰í podrobnosti získate na www.vma.cz.

56

V O L V O F O R F I L M Spoleãnost Volvo Auto Czech byla letos jiÏ podruhé partnerem filmového festivalu Febiofest a zaji‰Èovala sv˘mi vozidly Volvo dopravu v˘znamn˘ch hostÛ festivalu. Leto‰ní roãník byl rekordní, coÏ dokazuje nûkolik ãísel. Febiofestu se zúãastnilo 65 zemí, z nichÏ program obohatilo 278 celoveãerních filmÛ a 58 krátk˘ch a stfiedometráÏních snímkÛ. Febiofest probíhal v prÛbûhu bfiezna celkem ve 21 kinosálech v âeské republice a ve 14 na Slovensku.

vstyle_1_05_

20.4.2005

15:47

Stránka 57

• Rudolf Homolka Charouz Kladno • A. provozovna Karlovy Vary

VOLVO(X)

• Dekom System

Auto Czech Sven Car • Volvo Auto Hase • Dekom System • Centrum Praha • Autokomplex Matûjka Auto Kurtz • AB Auto Brno • SPX–Car Cimburek • Václav – CIVA Trans

DEALERSKÁ A SERVISNÍ SÍË VOLVO V âR Volvo Auto Czech ● Zákaznické centrum V Oblouku 731 252 43 PrÛhonice tel.: 296787 111 fax: 296787 222 e-mail: recepce@ volvocars.com Auto Hase ● âkalova 22 160 00 Praha 6 tel.: 233339172 fax: 233339160 e-mail: autohase@ autohase.cz Za Mototechnou 971 ● 150 00 Praha 5 tel.: 251622446 fax: 251622447 e-mail: servis@ autohase.cz Vinohradská 30 ● 120 00 Praha 2 tel.: 222522679 fax: 222522678 e-mail: vinohrady@ autohase.cz

AB Auto Brno ● ● ¤ipská 22 627 00 Brno tel.: 545231107 fax: 545218902 e-mail: info@abauto -brno.cz

Dekom System ● ● Hradecká 537 530 09 Pardubice tel.: 466510086 fax: 466530222 e-mail: v.prodej@ dekomsystem.cz

SvenCar ● ● NádraÏní 142 702 00 Ostrava 1 tel.: 596133330 fax: 596133330 e-mail: svencar@iol.cz

Collinova 421 ● ● 500 03 Hradec Králové tel.: 495809386 fax: 495809387 e-mail: v.hk@ dekomsystem.cz

Centrum Praha ● ● Ústfiední 14/21 102 00 Praha 10 tel.: 272701849 fax: 272700949 e-mail: prodej@ centrum-praha.cz Auto Kurtz ● V Oblouku 731 252 43 PrÛhonice tel.: 296787182 fax: 296787188 e-mail: kurtz@ autokurtz.com

A. Charouz Kladno, a. s. ● ● Táborská 400/28 360 04 Karlovy Vary tel.: 353169152 fax: 353169152 e-mail: office@ kv.charouz.cz

CIVA Trans – Václav Cimburek ● OkruÏní ul.

370 01 â. Budûjovice tel.: 387699411 fax: 387699410 Rudolf Homolka ● ● e-mail: prodej@ Podhofií 361/2, V‰ebofiice civatrans.cz 400 10 Ústí n/Labem Autokomplex tel.: 475511386 Zdenûk Matûjka ● ● fax: 475511387 Brnûnská 412/59, e-mail: vprodej@ Slavonín auto-homolka.cz 783 01 Olomouc SPX-CAR, s.r.o. ● ● tel.: 585434444 Tfiída T. Bati 410 fax: 585434694 764 23 Zlín-Louky e-mail: prodej@ tel.: 577112431 autokomplex-olomouc.cz fax: 577112440 e-mail: spx-car@ ● PRODEJNA ● SERVIS spx-car.cz

ZLAT¯ ST¤EDNÍK POT¤ETÍ âasopis V-style jiÏ potfietí obhájil vítûzství v kategorii Nejlep‰í zákaznick˘ ãasopis a získal ocenûní Zlat˘ stfiedník. Leto‰ního klání se úãastnil spoleãnû se 158 dal‰ími tituly, ve stejné kategorii pak porazil 22 soupefiÛ. „NarÛstající poãet prací i kategorií vyÏadoval po porotû uÏ témûfi badatelskou práci,“ sdûlil patron soutûÏe a odstupující pfiedseda PR Klubu Marek Hlavica. V porotû zasedlo celkem 14 osobností, zástupcÛ médií, profesních organizací a dal‰ích odborníkÛ. Informace o soutûÏi naleznete na adrese www.prklub.cz.

V O L V O S 8 0 B L A C K E D I T I O N âerná barva propÛjãuje velk˘m automobilÛm nejen v˘raz noblesy, ale ve spojení s fiadou dal‰ích prvkÛ v˘bavy i sportovního ducha. Ztûlesnûním takov˘ch vlastností je právû Volvo S80 Black Edition, v jehoÏ v˘ãtu v˘bavy naleznete samozfiejmû kromû ãerné barvy jak sedmnáctipalcová kola z lehk˘ch slitin, sportovní design masky chladiãe a bi-xenonové svûtlomety s ostfiikovaãi a stíraãi, tak i koÏené ãalounûní, elektricky vyhfiívaná sedadla a kvalitní audiosystém. Cena provedení Black Edition zaãíná u verze s motorem 2,4 (140 k) na 1 053 000 korun. Kromû klasické ãerné si za pfiíplatek mÛÏete objednat metalické lakování v odstínech jak ãerná a stfiíbrná, tak i tmavû ‰edá, tmavû modrá a tmavû zelená. Podrobnosti o nabídce naleznete na www.volvocars.cz V¯KONNùJ·Í

DIESEL

D5

Vynikající vznûtov˘ motor D5 bude pro modely, které pfiijdou na trh ve tfietím kvartálu, modernizován. Nejvût‰í v˘kon úsporného 163 k motoru vzrostl na 185 k a spolu s ãásticov˘m filtrem nyní splÀuje pfiísnou emisní normu Euro4. Zpoãátku bude tato pohonná jednotka k dispozici s manuální pfievodovkou, je‰tû pfied koncem roku 2005 se v nabídce objeví i samoãinná pfievodovka. JiÏ nyní lze automobily s tímto motorem objednávat.

NAV·TIVTE NA·E STRÁNKY WWW.VOLVOCARS.CZ

57

vstyle_1_05

19.4.2005

18:39

Stránka 58

VOLVISTA

VIDùT CÍL

V ÎIVOTù MNOHDY HLEDÁME ZBYTEâNÉ SLOÎITOSTI, ZÁKLADNÍ PRINCIPY NA·Í EXISTENCE SE V·AK V PODSTATù OD NAROZENÍ NEMùNÍ. MùLI BYCHOM P¤ECE VÎDY VùDùT, KAM CHCEME DOJÍT, MùLI BYCHOM VIDùT CÍL SVÉ CESTY. TEXT PETR NOVOTN¯ FOTO PAVEL NOVÁK

Není pochopitelnû moÏné, aby nûjaká základní obecná pravda platila bez v˘hrady na kaÏdého. Jsem si pak zcela urãitû vûdom faktu, Ïe je nesmírnû populární hovofiit o tom, Ïe se na nûkoho usmálo ‰tûstí.

Rádi ten v˘raz pouÏíváme, protoÏe je natolik abstraktní, Ïe pfiikryje v‰echno, aniÏ bychom sami riskovali neúspûch a odradili tak své sebevûdomí. ·tûstí mÛÏe napfiíklad b˘t, Ïe jsme ve správnou chvíli na správném místû a potkáme správné lidi. To by bylo asi nejpfiirozenûj‰í podání v˘znamu slova ‰tûstí. Také se pod ‰tûstím, jak ho vnímá nezasvûcené okolí, mÛÏe skr˘vat nepfiedstavitelná vÛle, píle a dfiina, kterou v‰ak málokdo chce vidût a tím ménû uÏ proÏít. ·tûstí je nepochybnû i to, kdyÏ se cítíme ‰Èastní, a to já jak v zamûstnání, tak i ve své rodinû jsem. Cestu k tomu ‰tûstí jsem si v‰ak musel vy‰lapat sám.

V ãervnu 1991 jsem se v duchu povídek Oty Pavla vydal, stejnû jako hlavní hrdina jeho kníÏek, od dvefií ke dvefiím s produktem, kterému jsem vûfiil. Nemám vÛbec v úmyslu pfiihfiívat si na tomto místû „polívãiãku”, ale Electrolux dal jméno v‰em vysavaãÛm na svûtû a já vnímám jako ‰tûstí, Ïe mohu pracovat pro firmu s tak bohatou historií. Podafiil se nám pfiesnû po sedmdesáti letech takov˘ kousek, Ïe prezident spoleãnosti pfiijel stejnû jako tehdy do âeské republiky a pfiedal na‰im zamûstnancÛm jako v˘raz úcty k jejich práci cenu „President award”. Nejenom peníze, ale také fakt, Ïe mÛÏeme b˘t na svoji práci py‰ní, je velkou odmûnou na cestû kaÏdého z nás.

58

PfiestoÏe jsem vystudoval na âVUT strojafiinu, nebyla auta v mém Ïivotû tím nejdÛleÏitûj‰ím. VÏdy jsem je vnímal jako dopravní prostfiedek, kter˘ mû a mé blízké má dopravit tfieba na chatu ãi za jin˘mi poÏitky a povinnostmi. AÏ kdyÏ jsem usedl do svého prvního Volva, jsem pochopil, Ïe k nim mÛÏeme i nûco cítit. Pofiídil jsem si tehdy v prÛbûhu asi ‰esti let dvû ojetá Volva 945 a musím se pfiiznat, Ïe od té doby mám jasno v tom, co je synonymem rodinného automobilu. Nejen rodinného, ale také ideálního automobilu pro obchodníka.

Pfiijedete-li ve Volvu k potenciálním obchodním partnerÛm, pak se velmi dobfie navazují nové vztahy. Takov˘ vÛz je dostateãn˘m v˘razem toho, Ïe sám víte, co je dobré, ale také toho, Ïe opl˘váte jistou moudrostí. Naprosto pfiirozenû pak tedy mohu zafiadit do v˘ãtu automobilÛ, které mi za posledních témûfi patnáct let pro‰ly rukama, je‰tû dal‰í dvû generace modelu V70. Jsem pfiíznivcem automatické pfievodovky a myslím si, Ïe k automobilu této kategorie patfií.

Velmi rád dûlám vûci, jejichÏ v˘sledek mohu bezprostfiednû ovlivnit. Nechtûl bych se nûkoho dotknout, ale napfiíklad rybafiení povaÏuji za ztrátu ãasu, neumím snést vûdomí, Ïe mÛj úspûch závisí na zaÏívacím traktu ryby. Naopak velmi rád sekám trávu, uÏ jenom pro to, Ïe kdyÏ se ohlédnu, vidím hned v˘sledek své práce. Pohled na upraven˘ trávník je navíc krásn˘ a nesmírnû uklidÀující, stejnû jako vÛnû posekané trávy. Samozfiejmû se také rád setkávám s pfiáteli a jednou za kvartál usednu ke stolu U Zlatého tygra, abych na cestu k dal‰ím cílÛm pofiádnû propláchnul trubky.

NùKTERÉ KAMARÁDKY SE MNOU NEMLUVÍ VOLVO S40 JIÎ OD 673 000 Kã JAKO BY SNAD HOLKY NEVùDùLY, ÎE JE VOLVO S40 DO MùSTA P¤ÍMO IDEÁLNÍ. JE DOSTATEâNù PROSTORNÉ A P¤ITOM NEDùLÁ PROBLÉMY P¤I PARKOVÁNÍ. JE PRÁVù TAK ELEGANTNÍ JAKO VYSPùLÉ. A SAMOZ¤EJMù MAXIMÁLNù BEZPEâNÉ, VÎDYË JE TO VOLVO. MÉ KAMARÁDKY TOTIÎ ASI ANI NETU·Í, ÎE TO NEJKRÁSNùJ·Í VOLVO JE TAKÉ TO NEJLEVNùJ·Í. VÍCE NA WWW.VOLVOCARS.CZ

inzerce_V-style_220x285.indd 2

4/19/05 11:08:23 AM

19.8.2004 15:08

Stránka 1

WWW.RADO.COM

v_style_220x285

PŘEMÝŠLEJ O N O V Ý C H T VA R E C H

PŘEMÝŠLEJ O NOVÝCH M AT E R I Á L E C H

SINTRA CHRONOGRAPH Nepoškrabatelná high-tech keramika a absolutně jedinečný design.

Dívejte se na čas, jak jste ho nikdy neviděli.

Hodinky RADO obdrÏíte ve vybran˘ch prodejnách: BRNO – Klenotnictví Hanák, Ra‰ínova 2; Klenotnictví Hanák, Josefská 1 • DùâÍN – Zlatník Ale‰ BachroÀ, TrÏní 110/17 • CHEB – Hodináfiství Altman, Svobody 9 • CHOMUTOV – Klenoty Provazník, Blatenská 864 HAVͤOV – Opál, Hlavní tfiída 60 • KARLOVY VARY – Oriosa, Stará Louka 64 • OSTRAVA – Hodináfiství Deal, Masarykovo námûstí • PARDUBICE – Klenoty-hodinky P. Lejhanec, Tfiída Míru 65 • PLZE≈ – Cézar, nám. Republiky 28 – pasáÏ âAS • PRAHA – Interagent s.r.o. – Duty-free-shop – leti‰tû Praha Ruzynû; Interagent s.r.o, Vinohradsk˘ Pavilon, Vinohradská 50; La Boutique Suisse, PafiíÏská 17; M. Du‰ák, Na Pfiíkopû 17; Sheron, Jungmannovo nám. 1; Zlatnictví Beny, Václavské nám. 52 • ZLÍN – Gold Eligius, Tfi. T. Bati 202 • ÚSTÍ nad LABEM – Klenoty Provazník, Revoluãní 3

v˘hradní distributor ‰v˘carsk˘ch hodinek RADO, Pod Klaudiánkou 2a, Praha 4, tel.: 606 593 506, e-mail: ivana.hola@vedu.cz, www.vedu.cz