Kuchařka první republiky

Dělnická kuchyně

Dk

V CHUDÝCH DOMÁCNOSTECH se vaření obvykle neslo v ustáleném rytmu a málokdy vybočovalo z pravidel, daných omezeným rozpočtem. Stálo na základních surovinách, jako jsou brambory, na polévkách a moučných jídlech, zelí a kořenové zelenině s občasným, vytouženým, ale nikdy ne příliš hojným přísunem masa. Přesto nebyla ani chudá kuchyně dělnických čtvrtí velkých měst, jako byl třeba pražský Žižkov nebo Karlín, bez půvabu a už vůbec ne bez chuti. Spíš naopak – hospodyně musely umět vykouzlit z mála hodně. Snídala se obvykle bílá káva, často náhražková „cikorka“ (jméno dostala podle výchozí suroviny praženého kořene čekanky) a nějaká ta buchta z předchozího dne, a zatímco hospodyně obvykle zůstávaly doma, pověřeny péčí o děti a domácnost, vařily také svým mužům obědy do kastrůlku. Dodnes máme mezi rodinnými poklady přenosné nádoby, umně vyklepané nějakým zručným předkem z hliníkového plechu. Mohly obsahovat kterékoliv z jídel, která následují – a věřte, že by si na nich pochutnali i v mnohem movitějších domácnostech.

Kromě několika „singl“ receptů v této kapitole najdete i kombinace, které tvoří hezký oběd.

Dělnická kuchyně

Dk

V CHUDÝCH DOMÁCNOSTECH se vaření obvykle neslo v ustáleném rytmu a málokdy vybočovalo z pravidel, daných omezeným rozpočtem. Stálo na základních surovinách, jako jsou brambory, na polévkách a moučných jídlech, zelí a kořenové zelenině s občasným, vytouženým, ale nikdy ne příliš hojným přísunem masa. Přesto nebyla ani chudá kuchyně dělnických čtvrtí velkých měst, jako byl třeba pražský Žižkov nebo Karlín, bez půvabu a už vůbec ne bez chuti. Spíš naopak – hospodyně musely umět vykouzlit z mála hodně. Snídala se obvykle bílá káva, často náhražková „cikorka“ (jméno dostala podle výchozí suroviny praženého kořene čekanky) a nějaká ta buchta z předchozího dne, a zatímco hospodyně obvykle zůstávaly doma, pověřeny péčí o děti a domácnost, vařily také svým mužům obědy do kastrůlku. Dodnes máme mezi rodinnými poklady přenosné nádoby, umně vyklepané nějakým zručným předkem z hliníkového plechu. Mohly obsahovat kterékoliv z jídel, která následují – a věřte, že by si na nich pochutnali i v mnohem movitějších domácnostech.

Kromě několika „singl“ receptů v této kapitole najdete i kombinace, které tvoří hezký oběd.

Dk

L D E U N S MĂ KEM

NA 4 PORCE s H ISVCĂ„ NPVLZ OB QPTZQ½OĂˆ UÄœTUPWJO s Ă’QFULB TPMJ s WFKDF Ă™MPVUFL s NMFUĂ— N½L s NPVĘLPWĂ— DVLS s SP[QVĂ’UÄœOĂ„ N½TMP OB QÄ´FMJUĂˆ 1. Na vĂĄl dĂĄme mouku se ĹĄpetkou soli.

UprostĹ™ed udÄ›lĂĄme dĹŻlek, vyklepneme do nÄ›j vejce, Ĺžloutek a vlijeme skořåpky studenĂŠ vody. Nejprve vidliÄ?kou pĹ™ihrnujeme mouku z krajĹŻ k vejci a potĂŠ ruÄ?nÄ› zpracujeme v tuŞťí tÄ›sto, kterĂŠ dobĹ™e vyhnÄ›teme, aĹž se nelepĂ­.

3P[EÄœMĂˆNF IP OB CPDI½OLZ /B W½MF je pĹ™ikryjeme utÄ›rkou a nechĂĄme asi hodiny odpoÄ?inout.

P.S.: Ne kaĹždĂ˝ z nĂĄs mĂĄ na nudle s mĂĄkem pÄ›knĂŠ vzpomĂ­nky, patří totiĹž k dalĹĄĂ­m obÄ›tem ĹĄkolnĂ­ho a zĂĄvodnĂ­ho stravovĂĄnĂ­. V případÄ› domĂĄcĂ­ch nudlĂ­ se ovĹĄem dostĂĄvĂĄme do ponÄ›kud jinĂ˝ch chuĹĽovĂ˝ch sfĂŠr – zkuste jim dĂĄt ĹĄanci, případnÄ› vyzkouĹĄejte mĂ­sto mĂĄku variaci s mletĂ˝mi oĹ™echy! A ĂşplnÄ› stejnÄ› jako v ItĂĄlii se i u nĂĄs domĂĄcĂ­ tÄ›stoviny podĂĄvaly i na slano, prostÄ› posypanĂŠ nastrouhanĂ˝m parmazĂĄnem a pĹ™elitĂŠ mĂĄslem‌ v dobĂĄch, kdy „tĹ™icĂ­tka eidam“ a keÄ?up byly neznĂĄmĂ˝mi pojmy.

222 PRVNĂ? REPUBLIKA

2. Z kaŞdÊho bochånku potÊ vyvålíme tenkou placku a přehodíme ji přes opěradlo Şidle, aby trochu oschla, asi na půl hodiny. ProschlÊ plåty těsta pokråjíme na poŞadovanÊ tvary, rozestřeme na våle. Prosypeme hrubou NPVLPV B OFDI½NF KF BTJ NJOVU oschnout.

3. Ve velkĂŠm hrnci pĹ™ivedeme k varu hodnÄ› osolenou vodu, vloŞíme do nĂ­ OVEMF B BĂ™ NJOVUZ KF WBÄ´ĂˆNF 4. )PUPWĂ„ TDFEĂˆNF B QSPNĂˆDI½NF TĂž g rozpuĹĄtÄ›nĂŠho mĂĄsla, aby se neslepily.

Dåme je na mísu, posypeme mletým måkem s cukrem a polijeme vroucím måslem.

Dk

L D E U N S MĂ KEM

NA 4 PORCE s H ISVCĂ„ NPVLZ OB QPTZQ½OĂˆ UÄœTUPWJO s Ă’QFULB TPMJ s WFKDF Ă™MPVUFL s NMFUĂ— N½L s NPVĘLPWĂ— DVLS s SP[QVĂ’UÄœOĂ„ N½TMP OB QÄ´FMJUĂˆ 1. Na vĂĄl dĂĄme mouku se ĹĄpetkou soli.

UprostĹ™ed udÄ›lĂĄme dĹŻlek, vyklepneme do nÄ›j vejce, Ĺžloutek a vlijeme skořåpky studenĂŠ vody. Nejprve vidliÄ?kou pĹ™ihrnujeme mouku z krajĹŻ k vejci a potĂŠ ruÄ?nÄ› zpracujeme v tuŞťí tÄ›sto, kterĂŠ dobĹ™e vyhnÄ›teme, aĹž se nelepĂ­.

3P[EÄœMĂˆNF IP OB CPDI½OLZ /B W½MF je pĹ™ikryjeme utÄ›rkou a nechĂĄme asi hodiny odpoÄ?inout.

P.S.: Ne kaĹždĂ˝ z nĂĄs mĂĄ na nudle s mĂĄkem pÄ›knĂŠ vzpomĂ­nky, patří totiĹž k dalĹĄĂ­m obÄ›tem ĹĄkolnĂ­ho a zĂĄvodnĂ­ho stravovĂĄnĂ­. V případÄ› domĂĄcĂ­ch nudlĂ­ se ovĹĄem dostĂĄvĂĄme do ponÄ›kud jinĂ˝ch chuĹĽovĂ˝ch sfĂŠr – zkuste jim dĂĄt ĹĄanci, případnÄ› vyzkouĹĄejte mĂ­sto mĂĄku variaci s mletĂ˝mi oĹ™echy! A ĂşplnÄ› stejnÄ› jako v ItĂĄlii se i u nĂĄs domĂĄcĂ­ tÄ›stoviny podĂĄvaly i na slano, prostÄ› posypanĂŠ nastrouhanĂ˝m parmazĂĄnem a pĹ™elitĂŠ mĂĄslem‌ v dobĂĄch, kdy „tĹ™icĂ­tka eidam“ a keÄ?up byly neznĂĄmĂ˝mi pojmy.

222 PRVNĂ? REPUBLIKA

2. Z kaŞdÊho bochånku potÊ vyvålíme tenkou placku a přehodíme ji přes opěradlo Şidle, aby trochu oschla, asi na půl hodiny. ProschlÊ plåty těsta pokråjíme na poŞadovanÊ tvary, rozestřeme na våle. Prosypeme hrubou NPVLPV B OFDI½NF KF BTJ NJOVU oschnout.

3. Ve velkĂŠm hrnci pĹ™ivedeme k varu hodnÄ› osolenou vodu, vloŞíme do nĂ­ OVEMF B BĂ™ NJOVUZ KF WBÄ´ĂˆNF 4. )PUPWĂ„ TDFEĂˆNF B QSPNĂˆDI½NF TĂž g rozpuĹĄtÄ›nĂŠho mĂĄsla, aby se neslepily.

Dåme je na mísu, posypeme mletým måkem s cukrem a polijeme vroucím måslem.

Dk

Ĺ˝IĹ˝KOVSKĂ ZAPRAĹ˝ENĂ

V É K L A O P NA 4 PORCE s H N½TMB s MĂ™ĂˆDF IMBELĂ„ DFMP[SOOĂ„ NPVLZ s ISTU TVĂ’FOĂ„ NBKPS½OLZ s EPN½DĂˆ OVEMF WJ[ SFDFQU [F TUS

s TĹ M

Z mĂĄsla a mouky udÄ›lĂĄme jĂ­ĹĄku. Zalijeme ji vodou (nebo mĂĄme-li, vĂ˝varem), rozdrobĂ­me EP OĂˆ IPEOÄœ BTQPÄŻ ISTU NBKPS½OLZ 1PWBÄ´ĂˆNF BTJ NJOVU EPDIVUĂˆNF B OB [½WÄœS pĹ™idĂĄme hrst nudlĂ­. Ty nechĂĄme v polĂŠvce jen zvlĂĄÄ?nÄ›t, asi 8 minut, dĂĄle uĹž ji nevaříme.

P.S.: StejnÄ› jako haĹĄĂŠ na stranÄ› 128 byla i tahle polĂŠvka milovanĂ˝m kouskem mĂŠho dÄ›deÄ?ka AugustĂ˝na a vzpomĂ­nkou na jeho dÄ›tstvĂ­. NenĂ­ na nĂ­ absolutnÄ› nic zvlĂĄĹĄtnĂ­ho, je to jen obyÄ?ejnĂĄ „zapraĹženĂĄâ€œ polĂŠvka, pĹ™esto je naprosto skvÄ›lĂĄ. Vyrostl na nĂ­ nejen mĹŻj dÄ›da, ale i moje dÄ›ti. SamozĹ™ejmÄ›, experimentovalo se s přídavkem nastrouhanĂŠ mrkve nebo jinĂŠ koĹ™enovĂŠ zeleniny, s cibulovou jĂ­ĹĄkou, s dobrĂ˝m vĂ˝varem, s Ä?erstvĂ˝mi bylinkami, se sĂ˝rem Ä?i smetanou, pĹ™idanĂ˝mi k zĂĄkladnĂ­ polĂŠvce. VĹĄechno fajn, ale celkem zbyteÄ?nĂŠ. Asi jako kdyĹž na Ĺ˝iĹžkov, kde dÄ›da proĹžil celĂ˝ Ĺživot, vtrhly panelĂĄky.

222 PRVNĂ? REPUBLIKA

Dk

Ĺ˝IĹ˝KOVSKĂ ZAPRAĹ˝ENĂ

V É K L A O P NA 4 PORCE s H N½TMB s MĂ™ĂˆDF IMBELĂ„ DFMP[SOOĂ„ NPVLZ s ISTU TVĂ’FOĂ„ NBKPS½OLZ s EPN½DĂˆ OVEMF WJ[ SFDFQU [F TUS

s TĹ M

Z mĂĄsla a mouky udÄ›lĂĄme jĂ­ĹĄku. Zalijeme ji vodou (nebo mĂĄme-li, vĂ˝varem), rozdrobĂ­me EP OĂˆ IPEOÄœ BTQPÄŻ ISTU NBKPS½OLZ 1PWBÄ´ĂˆNF BTJ NJOVU EPDIVUĂˆNF B OB [½WÄœS pĹ™idĂĄme hrst nudlĂ­. Ty nechĂĄme v polĂŠvce jen zvlĂĄÄ?nÄ›t, asi 8 minut, dĂĄle uĹž ji nevaříme.

P.S.: StejnÄ› jako haĹĄĂŠ na stranÄ› 128 byla i tahle polĂŠvka milovanĂ˝m kouskem mĂŠho dÄ›deÄ?ka AugustĂ˝na a vzpomĂ­nkou na jeho dÄ›tstvĂ­. NenĂ­ na nĂ­ absolutnÄ› nic zvlĂĄĹĄtnĂ­ho, je to jen obyÄ?ejnĂĄ „zapraĹženĂĄâ€œ polĂŠvka, pĹ™esto je naprosto skvÄ›lĂĄ. Vyrostl na nĂ­ nejen mĹŻj dÄ›da, ale i moje dÄ›ti. SamozĹ™ejmÄ›, experimentovalo se s přídavkem nastrouhanĂŠ mrkve nebo jinĂŠ koĹ™enovĂŠ zeleniny, s cibulovou jĂ­ĹĄkou, s dobrĂ˝m vĂ˝varem, s Ä?erstvĂ˝mi bylinkami, se sĂ˝rem Ä?i smetanou, pĹ™idanĂ˝mi k zĂĄkladnĂ­ polĂŠvce. VĹĄechno fajn, ale celkem zbyteÄ?nĂŠ. Asi jako kdyĹž na Ĺ˝iĹžkov, kde dÄ›da proĹžil celĂ˝ Ĺživot, vtrhly panelĂĄky.

222 PRVNĂ? REPUBLIKA

domácí moučníky

DM

DOMÁCÍ MOUČNÍKY byly vždycky pýchou české kuchyně.

V našich kuchařkách bývá kapitola o moučnících v poměru ke slaným jídlům povětšinou nadpoloviční, což není úplně běžné.

Některé dobové autorky, například Anuše Kejřová, věnovaly sladkým pokrmům i samostatné kuchařky. Moučníky a moučná jídla ale vždycky tvořily ve střední a severní Evropě důležitou součást jídelníčku, protože maso bylo vždy drahé a čerstvé ovoce a zelenina po většinu roku nedostupné. Na venkově – a tento zvyk se udržel i v městských domácnostech ještě dlouhou dobu po válce – byla sladká jídla (například buchty, nákypy nebo ovocné knedlíky) podávána jako hlavní chod, po polévce, zcela běžně. Dnes už jsou na jídelníčcích poměrnou výjimkou. Česká kuchyně svými moučníky proslula po celém rakousko-uherském soustátí a leckteré položky také „vyvezla“ do sousedních kuchyní. Leckteré jiné si zase přivlastnila. Součástí běžného repertoáru byly nejrůznější buchty a koláče, ať už tvarované, nebo pečené na plechu a pak krájené na řezy, vdolky a šátečky, lehké bublaniny, křehké záviny a poctivé bábovky. Moje pražská prababička, která až do konce svých dnů dennodenně zatápěla ve sporáku na dřevo, v něm také každý den pekla nějaký

domácí moučníky

DM

DOMÁCÍ MOUČNÍKY byly vždycky pýchou české kuchyně.

V našich kuchařkách bývá kapitola o moučnících v poměru ke slaným jídlům povětšinou nadpoloviční, což není úplně běžné.

Některé dobové autorky, například Anuše Kejřová, věnovaly sladkým pokrmům i samostatné kuchařky. Moučníky a moučná jídla ale vždycky tvořily ve střední a severní Evropě důležitou součást jídelníčku, protože maso bylo vždy drahé a čerstvé ovoce a zelenina po většinu roku nedostupné. Na venkově – a tento zvyk se udržel i v městských domácnostech ještě dlouhou dobu po válce – byla sladká jídla (například buchty, nákypy nebo ovocné knedlíky) podávána jako hlavní chod, po polévce, zcela běžně. Dnes už jsou na jídelníčcích poměrnou výjimkou. Česká kuchyně svými moučníky proslula po celém rakousko-uherském soustátí a leckteré položky také „vyvezla“ do sousedních kuchyní. Leckteré jiné si zase přivlastnila. Součástí běžného repertoáru byly nejrůznější buchty a koláče, ať už tvarované, nebo pečené na plechu a pak krájené na řezy, vdolky a šátečky, lehké bublaniny, křehké záviny a poctivé bábovky. Moje pražská prababička, která až do konce svých dnů dennodenně zatápěla ve sporáku na dřevo, v něm také každý den pekla nějaký

DM NA 2 VĂ NOÄŒKY

ÄŒ O K N A Ă V

KVĂ SEK s M WMBIĂ„IP NMĂ„LB s LPTULZ DVLSV s H ESPĂ™EĂˆ TÄšSTO s H [NÄœLMĂ„IP N½TMB s WFKDF Ă™MPVULZ OB QPUÄ´FOĂˆ s H IMBELĂ„ NPVLZ s Ă’QFULB TPMJ s Ă’QFULB TUSPVIBOĂ„IP muĹĄkĂĄtovĂŠho oříťku s LĹ SB [ DJUSPOV OFCP QPNFSBOĘF s MĂ™ĂˆDF DVLSV LSVQJDF s H MPVQBOĂ—DI OBTFLBOĂ—DI NBOEMĂˆ DFMĂ„ OB P[EPCV s H SP[JOFL s H OBESPCOP OBLS½KFOĂ„ kandovanĂŠ citronovĂŠ kĹŻry s T½EMP OB QPUÄ´FOĂˆ QMFDIV s NPVĘLPWĂ— DVLS OB QPQS½ÒFOĂˆ s TÂ˝Ä˜LV WBOJMLPWĂ„IP DVLSV

222 PRVNĂ? REPUBLIKA

PRAĹ˝SKĂ

1. Nejprve si pĹ™ipravĂ­me kvĂĄsek: ve vlaĹžnĂŠm mlĂŠce rozmĂ­chĂĄme cukr, rozdrobĂ­me do nÄ›j droĹždĂ­, promĂ­chĂĄme a nechĂĄme vzejĂ­t (smÄ›s zaÄ?ne zhruba bÄ›hem Ä?tvrt hodiny pÄ›nit).

2. Vlijeme do mĂ­sy, rozmĂ­chĂĄme do nÄ›j vejce, Ĺžloutky, prosĂĄtou mouku se solĂ­ a s koĹ™enĂ­m, DJUSVTPWPV LĹ SV QSPNOVUPV T MĂ™ĂˆDĂˆ DVLSV B mĂĄslo a vĹĄe dĹŻkladnÄ› propracujeme na tuhĂŠ UÄœTUP /FDI½NF W UFQMF BTJ IPEJOV LZOPVU Do vykynutĂŠho tÄ›sta na vĂĄle zapracujeme mandle, rozinky (mĹŻĹžou bĂ˝t pĹ™edem namoÄ?enĂŠ v rumu) a citronĂĄdu.

3. Podle toho, z kolika pramenĹŻ chceme plĂŠst vĂĄnoÄ?ku, si oddÄ›lĂ­me stejnĂŠ kousky tÄ›sta a vytvoříme z nich vĂĄleÄ?ky. Spleteme vĂĄnoÄ?ku, poloŞíme ji na tukem vymazanĂ˝ plech, potĹ™eme vejcem, ozdobĂ­me mandlemi B QFĘFNF BTJ IPEJOV QÄ´J ™$ 1P VQFĘFOĂˆ posypeme vĂĄnoÄ?ku smÄ›sĂ­ mouÄ?kovĂŠho a vanilkovĂŠho cukru.

P.S.: VĂĄnoÄ?ka z hutnĂŠho vlĂĄÄ?nĂŠho mĂĄslovĂŠho patří k husarskĂ˝m kouskĹŻm Ä?eskĂŠ kuchynÄ›. Existuje na ni celĂĄ Ĺ™ada receptĹŻ stejnÄ› jako postupĹŻ peÄ?enĂ­ a splĂŠtĂĄnĂ­ a tradiÄ?nÄ› se peÄ?e v pĹ™edveÄ?er Ĺ tÄ›drĂŠho dne. PodobnÄ› jako (rovněŞ splĂŠtanĂ˝m) houskĂĄm se jĂ­ říkalo takĂŠ calta. Do běŞnĂŠho vĂĄnoÄ?nĂ­ho repertoĂĄru se dostala (domnĂ­vĂĄme se) nejspĂ­ĹĄ ze ĹžidovskĂŠ kuchynÄ›, kde se pĹ™ipravuje tzv. chala Ä?i ĹĄala (challah – nĂĄzev nakonec v Ä?eĹĄtinÄ› zĹŻstal v podobÄ› pletenĂŠ ĹĄĂĄly na krk) z tuÄ?nĂŠho kynutĂŠho tÄ›sta a takĂŠ se splĂŠtĂĄ, byĹĽ ne tak komplikovanÄ›.

DM NA 2 VĂ NOÄŒKY

ÄŒ O K N A Ă V

KVĂ SEK s M WMBIĂ„IP NMĂ„LB s LPTULZ DVLSV s H ESPĂ™EĂˆ TÄšSTO s H [NÄœLMĂ„IP N½TMB s WFKDF Ă™MPVULZ OB QPUÄ´FOĂˆ s H IMBELĂ„ NPVLZ s Ă’QFULB TPMJ s Ă’QFULB TUSPVIBOĂ„IP muĹĄkĂĄtovĂŠho oříťku s LĹ SB [ DJUSPOV OFCP QPNFSBOĘF s MĂ™ĂˆDF DVLSV LSVQJDF s H MPVQBOĂ—DI OBTFLBOĂ—DI NBOEMĂˆ DFMĂ„ OB P[EPCV s H SP[JOFL s H OBESPCOP OBLS½KFOĂ„ kandovanĂŠ citronovĂŠ kĹŻry s T½EMP OB QPUÄ´FOĂˆ QMFDIV s NPVĘLPWĂ— DVLS OB QPQS½ÒFOĂˆ s TÂ˝Ä˜LV WBOJMLPWĂ„IP DVLSV

222 PRVNĂ? REPUBLIKA

PRAĹ˝SKĂ

1. Nejprve si pĹ™ipravĂ­me kvĂĄsek: ve vlaĹžnĂŠm mlĂŠce rozmĂ­chĂĄme cukr, rozdrobĂ­me do nÄ›j droĹždĂ­, promĂ­chĂĄme a nechĂĄme vzejĂ­t (smÄ›s zaÄ?ne zhruba bÄ›hem Ä?tvrt hodiny pÄ›nit).

2. Vlijeme do mĂ­sy, rozmĂ­chĂĄme do nÄ›j vejce, Ĺžloutky, prosĂĄtou mouku se solĂ­ a s koĹ™enĂ­m, DJUSVTPWPV LĹ SV QSPNOVUPV T MĂ™ĂˆDĂˆ DVLSV B mĂĄslo a vĹĄe dĹŻkladnÄ› propracujeme na tuhĂŠ UÄœTUP /FDI½NF W UFQMF BTJ IPEJOV LZOPVU Do vykynutĂŠho tÄ›sta na vĂĄle zapracujeme mandle, rozinky (mĹŻĹžou bĂ˝t pĹ™edem namoÄ?enĂŠ v rumu) a citronĂĄdu.

3. Podle toho, z kolika pramenĹŻ chceme plĂŠst vĂĄnoÄ?ku, si oddÄ›lĂ­me stejnĂŠ kousky tÄ›sta a vytvoříme z nich vĂĄleÄ?ky. Spleteme vĂĄnoÄ?ku, poloŞíme ji na tukem vymazanĂ˝ plech, potĹ™eme vejcem, ozdobĂ­me mandlemi B QFĘFNF BTJ IPEJOV QÄ´J ™$ 1P VQFĘFOĂˆ posypeme vĂĄnoÄ?ku smÄ›sĂ­ mouÄ?kovĂŠho a vanilkovĂŠho cukru.

P.S.: VĂĄnoÄ?ka z hutnĂŠho vlĂĄÄ?nĂŠho mĂĄslovĂŠho patří k husarskĂ˝m kouskĹŻm Ä?eskĂŠ kuchynÄ›. Existuje na ni celĂĄ Ĺ™ada receptĹŻ stejnÄ› jako postupĹŻ peÄ?enĂ­ a splĂŠtĂĄnĂ­ a tradiÄ?nÄ› se peÄ?e v pĹ™edveÄ?er Ĺ tÄ›drĂŠho dne. PodobnÄ› jako (rovněŞ splĂŠtanĂ˝m) houskĂĄm se jĂ­ říkalo takĂŠ calta. Do běŞnĂŠho vĂĄnoÄ?nĂ­ho repertoĂĄru se dostala (domnĂ­vĂĄme se) nejspĂ­ĹĄ ze ĹžidovskĂŠ kuchynÄ›, kde se pĹ™ipravuje tzv. chala Ä?i ĹĄala (challah – nĂĄzev nakonec v Ä?eĹĄtinÄ› zĹŻstal v podobÄ› pletenĂŠ ĹĄĂĄly na krk) z tuÄ?nĂŠho kynutĂŠho tÄ›sta a takĂŠ se splĂŠtĂĄ, byĹĽ ne tak komplikovanÄ›.