Roots 01 2015 web

zdarma

01 /2015

Základy pěstování indoor V bytě nebo domě lze pěstovat celoročně

Pravda o léčivém konopí

Co je konopí a co jsou kanabinoidy...

Pěstujeme v kokosu

Všestranné médium pro více pěstebních systémů, které lze zlikvidovat v přírodě

Komunitní zahrádka v srdci Dublinu Všechna naše činnost má nějaký dopad na naše okolí

18+

Prodejna - Lucemburská 44, Praha 3 Prodejna - Lucemburská 44, Praha 3 Nově v nabídce semena chilli, bylinek, Nově v nabídce semena chilli, bylinek, tropických a exotických rostlin, koření tropických a exotických rostlin, koření Velkoobchodní prodej Velkoobchodní prodej Zajímavé soutěže, sledujte náš facebook Zajímavé soutěže, sledujte náš facebook

Buddha s e e d s Buddha s e e d s

Nejrychlejší dodací lhůty, vždy s dárkem Nejrychlejší dodací lhůty, vždy s dárkem

Slevová akce — při nákupu: Slevová akce — při nákupu: nad 1000 Kč sleva 10% nad 1000 Kč sleva 10% nad 2500 Kč sleva 20% nad 2500 Kč sleva 20% nad 6000 Kč sleva 30% nad 6000 Kč sleva 30%

AMSTERDAM

AMSTERDAM

Editoriál | 3

Slovo editora Vážení příznivci přírody, Do rukou se vám dostal nový časopis Roots vydávaný neziskovou organizací Svobodná příroda.

První myšlenka na tento časopis mě přepadla přibližně před devíti měsíci (zajímavá podobnost s délkou těhotenství :) a od té chvíle jsem začal zjišťovat, kolik mám kolem sebe skvělých lidí.

Seznam díků by vydal minimálně na dvě strany, a tak na jiném místě této stránky zmíním jen několik z těch, kteří mě podporovali a pomáhali mi od samého začátku.

A teď k samotnému časopisu. V měsíčníku Roots se chceme a budeme věnovat pěstování různých bylinek a rostlin, alternativnímu životnímu stylu a souvisejícím společenským událostem.

K zahájení jeho vydávání mě vedla hlavně myšlenka, že v dnešním přetechnizovaném světě stále větší počet lidí nachází klid a rovnováhu v přírodě. A také to, že se mi nelíbí, jak se z většinové společnosti stává beztvará amorfní hmota ovládaná masovými médii, rozhodnutími zisku a moci chtivých politiků s bezbřehou touhou po majetku, pro jehož získání jsou někteří ochotni jít doslova přes mrtvoly. Většinou ne přímo přes ty lidské, ale všichni určitě víte, v jakém stavu je příroda, jak trpí nejen zvířata a rostliny, ale ve finále i lidé.

Protože v redakci máme přírodu rádi, pokusíme se přinášet informace, které vám mohou pomoci změnit svět kolem vás k lepšímu.

A kdo se bude na tvorbě časopisu Roots podílet? Například Mr. José, autor knih „Jak pěstovat indoor“ a „Jak pěstovat outdoor“, dlouholetý redaktor v časopisech o konopí Legalizace a Soft Secrets.

Dalšími jsou známá konopná doktorka Jana Budařová, Michal Ketner, člen Pirátské strany a vyznavač alternativního

životního stylu, Zdeněk Majzlík, dříve odpůrce drog, dnes bojovník za legalizaci léčebného konopí a další zkušení redaktoři a pěstitelé.

Závěrem tohoto krátkého editoriálu chci ještě zmínit souběžně spouštěný projekt na serveru YouTube, kde jsme založili kanál Časopis Roots. V něm budeme pravidelně nepravidelně zveřejňovat krátké rozhovory, reportáže a filmy o tématech, která nás zaujmou.

Pozvat vás chci samozřejmě i na naše webové stránky www.e-roots.cz, kde budou postupně publikovány všechny články z tištěného magazínu. Komunikovat s námi můžete nejen mailem,

ale i přes FaceBook na našem profilu Roots.

Pokud vás časopis zaujme a budete chtít mít jistotu, že vám každé číslo přijde až do domu, na webových stránkách si jej můžete objednat pouze za cenu sníženého poštovného!

Přeji vám příjemné a přínosné čtení časopisu, hodně zábavy s našimi filmy na YouTube a samozřejmě co nejvíce životních a pěstitelských úspěchů.

Rozloučím se s vámi větou, která přesně vystihuje, co se mi honí v hlavě: Lidé budou svobodní teprve poté, kdy bude opravdu svobodná příroda.

Obrovské poděkování za podporu a pomoc První a pravděpodobně nejdůležitější dík patří mému synovi Lukáškovi, který, ač šestiletý žáček první třídy, je pro mě tou největší inspirací a hnacím motorem ve snaze udělat ze světa o něco lepší a příjemnější místo.

Na samém začátku se ke mně připojil a mému nápadu věřil Petr Kozák, který dal dohromady webové stránky www.e-roots.cz, Roman Pištěk, na jehož triko padá skvělé logo Roots, Michal „Saťa“ Sattler, můj kamarád a spolumajitel tiskárny Median, kde se Roots tiskne, Robert Kajzer, grafik ze zmiňované firmy, Petra Timurová, úžasná výtvarnice, která pro vás bude připravovat komiksy, neuvěřitelně pohodová a milá Péťa Rozhoňová provozující neziskovku Bindu.cz (rozhovor s ní naleznete uvnitř časopisu), Lukáš Běhal, organizátor veletrhu Cannafest, Honza Konopiský ze studia MotionPictures.cz, kde pro nás vytvořili parádní animovaný film o dvou rajčatech pro Startovač a vždy pozitivně naladěný David „Kotrč“ Hlavatý. Všichni tito lidé mi pomohli ne proto, že bych jim mohl

dát horentní odměny, ale proto, že se jim nápad líbil a oslovil je.

Obrovskou vzpruhou pro mě jsou naši inzerenti, kteří se nebáli investovat do projektu, o němž si mnoho lidí myslelo, že je předem odsouzen k záhubě. Jmenovat je v editoriálu není nutné, stačí, když se podíváte do časopisu a namísto obvyklého „jééé, zase reklama“ si uvědomíte, že lidé z těchto firem podpořili dobrou věc a jen díky nim vám můžeme poskytovat časopis zdarma.

Poděkování samozřejmě patří i vám, fanouškům časopisu Roots, kteří jste nápad podporovali na FaceBooku mnoho týdnů před vydáním prvního čísla.

Své poděkování z hloubi srdce chci vyjádřit i Jiřince (za její optimismus a nevyzpytatelné nálady) a Luciji (písmenko „j“ není překlep, ona ví za co :) .

Ještě jednou děkuji všem.

PS: Odpusťte mi prosím jedno brutální klišé – mami, díky za všechno! :)

Podpořte Roots na Startovači Časopis Roots vám přinášíme zdarma a pro vydání prvních čísel potřebujeme podporu nejen inzerentů, ale i vaši.

Proto jsme projekt umístili na Startovač, kde nám můžete na vydávání prvních čísel Roots finančně přispět. Za každou podporu předem děkujeme, odměny za příspěvky jsou uvedeny na stránce projektu.

www.startovac.cz/projekty/casopis-roots

Bylinky | 5

Pravda o léčivém konopí – 1. díl Autoři: Jindřich Krása, Jana Budařová

Naším přáním je mimo jiné publikovat články o léčivých účincích konopí a jeho využití v medicíně. Kolem konopí a jeho pozitivním vlivu na zdraví člověka totiž koluje mnoho fám a nejasností a přístup k seriózním informacím z důvěryhodných zdrojů není tak jednoduchý, jak by se mohlo na první pohled zdát.

V tomto prvním dílu se blíže podíváme na zoubek rozdělení jednotlivých odrůd konopí. Přijde vám to zbytečné? Věřte mi, že není. Čeští groweři a uživatelé marihuany jsou sice vzdělaní a informovaní poměrně bohatě, ale mnoho z nich vychází z částečně nepřesných a lehce překroucených informací z minulosti (viz. technické konopí versus konopí s psychoaktívními účinky, přičemž u obou může jít o Konopí seté).

Základní druhy léčivého konopí Konopí seté (Cannabis sativa) Konopí seté je poměrně velká rostlina, která dorůstá do výšky mezi 1,5 a 5,5 metru. Olistění je spíše řídké, listy jsou světle zelené a mají tenké a dlouhé čepele, semena tohoto konopí jsou hladká, bez skvrn a bez mramorování. Účinky jsou více „high“ než „stoned“ – to znamená, že jsou spíše povznášející, povzbuzující a stimulující než uvolňující a omamné. Může za to vysoký podíl THC a nízký podíl CBD, což jsou dvě hlavní účinné látky obsažené v konopí.

Tento poměr lze ovšem za využití šlechtění a genetických úprav do značné míry ovlivnit a to jak za účelem snížení množství THC (ano, zde se jedná o technické konopí, které obsahuje méně než 0,3 % THC), tak z důvodu zvýšení obsahu THC a dosažení co nejvyšších psychoaktivních účinků (některé odrůdy mají až 30 % THC).

Konopí indické (Cannabis indica) Tato rostlina původem z východu je menší než Konopí seté (1,2 až 2,5 m) a má hustější olistění, které může být opravdu velmi bujné. Listy jsou tmavě zelené se širokými čepelemi a také mnohem více zaoblené.

Semena jsou hladká s mramorovým vzore. Květy konopí indického jsou pevné a bohaté na pryskyřici,

z níž se vyrábí například hašiš. Účinky jsou více tlumící a omamné, než jak je tomu u konopí setého. Na svědomí to má poměrně vysoký obsah CBD. Právě kvůli těmto zvláštnostem (díky omamným a uvolňujícím vlastnostem) je konopí indické považováno za rostlinu vhodnou pro použití k lékařským účelům.

prostředí. Většinou je ale lze pěstovat i venku (outdoor), protože dozrají dřív, než nastane zima.

Vytváření hybridů umožňuje také kombinovat zajímavé chutě se silnými účinky při zachování relativně krátké doby kvetení, což je zajímavé nejen pro rekreační kuřáky, ale také z hlediska lékařského využití konopí.

Lze totiž ovlivnit i poměr jednotlivých

Mnoho lidí vychází z částečně nepřesných a lehce překroucených informací z minulosti.

Konopí rumištní (Cannabis ruderalis) Jedná se o velmi malou rostlinu (30 až 60 cm) s poměrně hustým olistěním.

Tento druh roste volně v zeměpisných pásmech nad 30° severní šířky, kde zima nastává brzy, a proto, aby měla rostlina dostatek času na dozrání, je kvetení velmi rychlé a začíná dříve.

Odrůda má jen velmi slabé psychotropní účinky – obsahuje velmi malé množství THC, ale mnoho CBD, CBG a dalších kanabinoidů. Genetický materiál této rostliny se využívá k vytvoření samonakvétacích hybridů (tzv. automatů).

Pro rostlinu, jako je konopí, však přesnou typologii stanovit nelze. V současnosti existuje mnoho odrůd, které jsou výsledkem několika křížení tří základních odrůd. Takto vytvořené odrůdy byly vytvořeny s velmi rozdílnými vlastnostmi. Ty se liší podle toho, na co bylo křížení zaměřeno – na brzké dozrávání, délku doby kvetení, objem výnosu, psychotropní nebo léčebné účinky, nebo třeba odolnost proti nemocem.

Hybridy Pro úplnost uvedeme ještě poslední skupinu, která se nějakým způsobem v informacích o konopí vyskytuje. Kdo by neznal proslulé modely, jako je Jack Herer, White Widow, Northern Lights, Haze, Nebula, Icecream, Kush...

Jsou to hybridy, které se vyvinuly (byly vyšlechtěny) z různých genetických materiálů a jsou odolnější, než čisté druhy (jev zvaný heteróza). Obvykle jsou nejlepší pro pěstování v umělém prostředí (indoor), protože jejich výběr a křížení probíhá právě v takovém

kanabinoidů, který ovlivňuje průběh a charakter změny vědomí uživatele.

Pro náš seriál je ale důležitější to, že především určuje léčebný efekt odrůdy a tím i vhodnost jejího využití při různých onemocněních a potížích.

Při rozhodování o vhodnosti použití jednotlivých odrůd je rozhodující především obsah dvou hlavních účinných látek – THC a CBD. Strainy (odrůdy) s vysokým obsahem THC v kombinaci s nízkým obsahem CBD (odrůdy s převahou Sativy) vyvolávají euforický a energizující stav, rozvíjí se myšlení a fantazie, zvyšuje se aktivita uživatele. Anglicky se tomuto stavu říká „high“. Pokud strain obsahuje hodně THC a zároveň hodně CBD (odrůdy s převahou Indicy) navozují klid a relax, zklidní se myšlení, dochází k útlumu aktivity a uživatel může cítit potřebu spánku. Angličané mají i pro tento stav celkem příhodné označení – „stoned“ (zkamenělý).

Při zpracování rostlin pro rekreační i léčebné účely se využívá hlavně konopná pryskyřice. Ta se nachází na povrchu všech rostlin z rodu Cannabis. Její koncentrace se liší podle odrůdy, pohlaví a části rostliny, ze které ji získáváme. Pryskyřici produkují žláznaté buňky, takzvané trichomy a nejvíce jí naleznete na květech (palicích) neopylených samičích rostlin. Pryskyřice obsahuje více než 120 účinných látek – základem jsou kanabinoidy, dále éterické oleje, terpeny a alkaloidy.

Z množství látek je jasné, že nelze srovnávat léčbu konopím s léčbou látkami, které jsou oficiálně označovány lékaři

Při rozhodování o vhodnosti použití jednotlivých odrůd je rozhodující především obsah dvou hlavních účinných látek – THC a CBD.

6 | Bylinky

a výzkumníky jako konopné léky – ty totiž většinou obsahují ve srovnání s rostlinami konopí jen několik málo účinných látek (v některých případech dokonce jen samotné THC). Účinky těchto léků jsou sice nesporné, přístup západní medicíny však zůstává takový, že člověk se neléčí jako celek, ale lékaři se soustředí na jeden určitý problém a neřeší další okolnosti a vlivy (na rozdíl například od tradiční čínské medicíny).

Mezi doposud oficiálně patentované a využívané léky ze synteticky vyrobeného THC, nebo z přírodního THC a CBD patří Dronabinol / Marinol, Nabilon / Cesamed, Bediol, Bedrocan či Bedrobinol.

V několika státech je již distribuována skutečná marihuana (sušený konopný květ) na lékařský předpis – jedná se o Kanadu, několik států USA, Německo, Rakousko, Holandsko nebo Švýcarsko.

V České republice je zatím dostupný přípravek Sativex z Velké Británie, který se indikuje jako lék při spasticitě u roztroušené sklerózy, neuropatické bolesti a při bolesti a nevolnosti při onkologických onemocněních. Není však hrazen zdravotními pojišťovnami a náklady na léčbu tímto přípravkem nejsou malé. Balení na jeden měsíc (asi 300 dávek) stojí kolem 8.000,- korun. Při porovnání nákladů na léčbu Sativexem a nákladů na vypěstování přírodního konopí se jen málokdo (jestli vůbec někdo) rozhodne pro oficiálně povolenou cestu. O tom, jak (ne)funguje distribuce u nás povoleného léčebného konopí, se na tomto místě rozepisovat nebudu. Je to téma do jiného a pořádně dlouhého článku. Pokud bych měl situaci velmi stručně nastínit, pak můžu říct jediné – nic takového v realitě České republi-

ky neexistuje a pacienti v lékárně konopí nedostanou!

Téma přístupů lékařů a politiků k pacientům by také vydalo nejméně na jeden samostatný článek, takže tuto pasáž ukončíme konstatováním,

Konopí obsahuje více než 120 účinných látek. že pohled západní medicíny se (snad) pomalu mění. Uvidíme, co přinese budoucnost.

Jak jsme již zmiňovali, konopí obsahuje více než 120 účinných látek – v následujících odstavcích se na některé z nich podíváme blíže.

KANABINOIDY – účinné látky v léčivém konopí THC (Delta-9-tetrahydrokanabinol) je hlavní psychoaktivní složkou v konopí a má velký význam při využití konopí pro léčebné účely. Tato látka je nerozpustná ve vodě, ale dobře se rozpouští v tucích a alkoholu. Slovo „rozpouští“ zde znamená schopnost THC vytvořit homogenní sloučeninu s tukem nebo alkoholem. Jak jsme se již zmiňovali, v současné době se vyrábí THC ze syntetických látek pod názvy Marinol nebo Dronabilon. Základní účinky THC: je psychoaktivní, analgetické, neuroprotektivní, působí proti nevolnosti a svalovým křečím a zvyšuje chuť k jídlu.

CBD (Kanabidiol) moduluje psychoaktivní účinek THC, samostatně má mírný sedativní efekt. Jeho významné léčebné efekty jsou v poslední době široce zkoumány. Lékařsky bylo prokázáno, že zmírňuje křeče, záněty, úzkost a nevolnost a zároveň inhibu-

je růst nádorových buněk. Nedávné studie ukázaly, že kanabidiol je stejně účinný jako antipsychotika používaná při léčbě schizofrenie. Studie dále prokázaly, že může zmírnit příznaky dystonie (mimovolné stahování svalů, jež způsobuje abnormální pohyby a pozice).

CBN (Kanabinol) vzniká rozpadem molekul THC u špatně skladovaného a sušeného konopí (působení světla, tepla, vzduchu).

Jeho obsah v produktu se tedy zvyšuje na úkor THC. Má jen mírné psychoaktivní účinky – jedná se spíše o obluzení a zmatenost. Využití CBN v medicíně je spíše okrajové, jeho aktivita na receptorech funguje podobně jako THC, ale s mnohem slabším účinkem.

CBG (Kanabigerol) není psychoaktivní, má ovšem léčebný efekt (rakovina kostní dřeně, bércové vředy, pásový opar, ničí povrchové bakterie, potlačuje buněčný růst, stimuluje růst kostí).

THCV (Tetrahydrokanabivarin) moduluje THC, má silný protizánětlivý efekt. Údajů o působení THCV na člověka je velmi málo, nicméně z pokusů na zvířatech je známo, že působí rychleji než THC a jeho účinek také rychleji odezní.

CBC (Kanabichromen) sám o sobě nemá psychoaktivní účinky, pravděpodobně ale ovlivňuje průběh intoxikace (vyskytuje se ve vysoce potentních rostlinách a tak se předpokládá, že působí synergicky s THC – zvyšuje jeho účinnost). Údajů o této látce je však zatím velmi málo.

CBL (Kanabicyklol) pravděpodobně neoplývá psychoaktivními účinky a ani neovlivňuje stav po požití THC. Medicínský vliv na člověka je neznámý.

Bylinky | 7

CBDV (Kanabidivarin) stimuluje růst kostí.

THCA (Tetrahydrokanabinolová kyselina) je mírné analgetikum a má uklidňující efekt a působí proti spasmům.

A jak na organismus člověka kanabinoidy působí dohromady? Seznam je

účinků je opravdu dlouhý (až se tomu nechce věřit), takže vybíráme jen ty nejdůležitější a nejzajímavější.

Působení kanabinoidů v lidském organismu: Analgeticky – proti bolesti Antispasmoticky – proti křečím

Antiepilepticky – proti epilepsii (záchvatům) Neuroprotektivně – působí příznivě na nervovou tkáň Neuroproliferativně – podporuje růst nervové tkáně Antimeticky – proti nevolnosti Bronchodilatačně – rozšíření dýchacích cest Anti-inflamatorně – protizánětlivý efekt Antiviroticky – proti virům Antibakteriálně – proti baktériím a mikrobům Anti-glaukomaticky – snižuje nitrooční tlak Imunosupresivně – potlačuje imunitní reakci organismu Antidiabeticky – snižuje hladinu cukru v krvi Prokineticky – zrychluje střevní pasáž Vasorelaxačně – uvolňuje cévy Anxiolyticky – proti úzkosti Antipsychoticky – proti psychóze Osteostimulačně – podporuje růst kostí Antiproliferativně – zabraňuje množení rakovinných buněk Antimetastaticky – proti šíření nádorových buněk Antiangiogeneticky – proti vznikání nových cév v tumoru Apoptoticky – působí samovolné zničení rakovinných buněk

pestujdoma.cz

Specializované zahradnictví a bylinkářství, growshop Slevový a věrnostní program, slevy až 25% dle obratu Prodej sazenic léčivých bylin a zahradních rostlin (máta, borůvky, meduňky, stevie,..)

Prodej umělého osvětlení pro rostliny (LED, CFL, HPS)

kamenná prodejna v Ústí nad Labem, Raisova 15, Střekov Otevřeno

Po-Pá 10-17h,

o víkendu možno po domluvě

Prodej vzduchotechniky pro pěstování rostlin Distribuce profesionálních hnojiv Advanced Nutrients, Remo Nutrients, BioTabs, Ed Rosenthal ZERO TOLERANCE Distribuce substrátů Dědova Hlína - nejkvalitnější univerzal substrát na českém trhu

8 | Bylinky

Z předchozího výpisu vyplývá i konkrétní využití léčivého konopí. Konopí působí bezesporu pozitivně na různá neurologická onemocnění. Veřejnosti nejznámější jsou účinky konopí na roztroušenou sklerózu (chronické autoimunní onemocnění, při kterém dochází k demyelinizaci mozku a míchy). Roztroušená skleróza a naděje pro pacienty v podobě konopí dostupného na předpis jsou také jedněmi z nejčastěji zmiňovaných argumentů podporujících legalizaci marihuany pro lékařské využití.

Nadějně se jeví také výzkumy, které se zaobírají účinky konopí na Parkinsonovu nemoc a Alzheimerovu demenci (neurodegenerativní onemocnění), Epilepsii (záchvatovité onemocnění), Tourettův syndrom (dědičná neuropsychologická choroba), Huntingtonovu chorobu (dědičné neurodegenerativní onemocnění), neuropatickou bolest, migrénu, „Cluster headache“ (záchvatovitá cyklická

Veřejnosti nejznámější jsou účinky konopí na roztroušenou sklerózu. bolest hlavy), dystonii (Dětská mozková obrna) a traumata mozku a míchy.

Nejedná se však pouze o neurologické choroby, ale také o onemocnění spojená s odpovědí imunitního systému, jako je alergie, astma, atopický ekzém, Crohnova choroba (autoimunitní zánět tlustého střeva) či revmatoidní artritida.

Velmi často probíraná jsou také onkologická onemocnění, u kterých již byl bezpečně prokázán pozitivní vliv konopí, například u rakoviny prostaty, kůže, prsu, mozku a dalších typů. Účinnost léčby se ovšem liší podle typu nádorového onemocnění. Využití konopí při léčbě těchto potíží se jeví jako velmi nadějné.

V kombinaci s psychoterapií lze pomoci pacientům s psychiatrickými onemocněními, jako je deprese, obsese, úzkosti, ADHD (hyperkinetická porucha) nebo psychóza.

Další onemocnění, při jejichž léčbě může konopí pomáhat: cukrovka, Hypertenze, kožní onemocnění,

Anorexie (povoleno v Izraeli zatím pouze paliativně – cílem je ulevit pacientovi před smrtí ve fázi, kdy je jeho metabolismus nastaven katabolicky a proces již nelze zastavit), nechutenství (podpůrná léčba při onkologických onemocněních, transplantaci orgánů či při antivirotické léčbě u AIDS), nespavost, obezita, popáleniny, záněty (antibiotické i antivirotické působení), zelený zákal (glaukom – zvýšení nitroočního tlaku).

Je toho dost, že? Jestli ještě někdo pochybuje o užitečnosti konopí a o tom, že jeho neustálé stavění mimo zákon je nesmysl? Sám za sebe mohu říct, že mi to hlava prostě nebere.

V každém případě budeme i nadále pokračovat v psaní tohoto seriálu a budeme vám přinášet další informace o léčivých účincích konopí. Jsem si jistý, že v našem novém seriálu, na kterém spolupracuji s konopnou doktorkou Janou Budařovou, naleznete mnoho užitečných a zajímavých informací.

semenakonopi.cz Nejstarší eshop se semeny konopí v ČR

Přes 35 seedbank a více jak 800 odrůd skladem První česká aukce konopných semen Akce 3+1 a další slevy a bonusy Diskrétní a rychlá expedice objednávek Velkoobchod Vlastní seedbanka - Czech seed bank - www.posemenu.cz

Bylinky | 9 Černý česnek (foto: Wikipedia commons)

Černý česnek - léčivé koření Autor: PharmDr. Tomáš Andrt (původní článek publikován na www.celostnimedicina.cz)

Možná už jste se někdy setkali, nejspíše v nějaké kuchařce, s pojmem černý česnek. Starý známý česnek, latinsky Allium sativum, známe všichni a pro některé z nás představuje velmi oblíbenou pochutinu. Pak ovšem známe i černý česnek, protože se jedná stále o obyčejný česnek, jen speciálně zpracovaný.

Co je černý česnek?

Jde o česnek upravený speciální metodou fermentace. Celý proces fermentace je poměrně dlouhý, trvá přibližně jeden měsíc. Vybrané palice česneku se umístí do fermentačního boxu, kde jsou vystaveny vyšší teplotě a vlhku.

Fermentace probíhá při vysoké řízené teplotě a vlhkosti. Poslední týden tohoto procesu se česnek chladí a schne. Česnek obsahuje cukry a aminokyseliny. Během kvasného procesu vznikne melanoidin, což je tmavá substance zodpovědná za výslednou černou barvu česneku. Po fermentaci získá česnek sladkou chuť, lepkavou měkkou konzistenci a z většiny zmizí i jeho typický česnekový zápach. Připomíná česnekové želé. Černý česnek a zdraví Uvádí se, že černý česnek má pozoruhodné léčivé účinky, má téměř dvakrát tolik antioxidantů jako syrový česnek a obsahuje i organickou sloučeninu S-allycysteine, která pomáhá v prevenci rakoviny a snižuje hladinu cholesterolu (stejně jako neupravený česnek). Tuto látku, známou pod označením alliin, obsahuje i původní česnek teprve ve styku se vzduchem, tedy když začneme česnek zpracovávat. Dochází k jeho štěpení na alicin, díky kterému má česnek svoji známou štiplavou vůni a chuť. Z dalších složek černý česnek obsahuje vitamin A, B1, B2, B3, B5, B6 a vitamin C. Z minerálů pak vápník, jód, železo, selen, hořčík, draslík, fosfor, zinek, sodík, mangan, beta-karoten a kyselinu listovou.

Pokud obě verze česneku porovnáme, černý česnek je sladší a má méně štiplavou chuť. Trochu chutí připomíná tamarind, melasu, hrozinky nebo lékořici. V Asii a zejména Koreji je takto upravený česnek používán již stovky let. Původní česnek patří mezi antioxidanty, posiluje náš imunitní systém, chrání proti bakteriím a virům, pomáhá snižovat hladinu krevního cukru a cholesterolu a je přírodní antiparazitikum. Černý česnek má podobné účinky, ale výraznější. Dále se uvádí jako zdroj energie a osvěžení, pomáhá na dýchací problémy, snižuje stres a celkově zklidňuje organismus. Je rovněž užitečný v procesu našeho trávení a fungování vnitřních orgánů. Proto se i o česneku dá použít přirovnání k vínu, také on zraje postupně k vyšší kvalitě. Stále zůstává nicméně zeleninou do kuchyně, léčivou rostlinou i oblíbeným kořením.

Známé účinky česneku • • • • • •

snižuje krevní tlak má dezinfekční účinky podporuje imunitu antioxidační efekt prevence rakoviny pomáhá při střevních infekcích

• vhodné užívat při nachlazení • dříve se používal na odstraňování bradavic • upravuje hladinu krevního cukru • podporuje činnost kardiovaskulárního systému včetně správného prokrvení

Výše uvedené účinky se u černého česneku oproti klasickému bílému ještě násobí!

Pomazánka z černého česneku

Recept na pomazánku z černého česneku Pro potřeby časopisu Roots původní recept z internetu připravila, na vlastní nebezpečí ochutnala a posléze upravila, aby více vyhovoval chutím Středoevropana, K_M, za což jí mnohokráte děkuji.

Přísady • Černý česnek 1-2 paličky (doporučuji nákup přes internet, v běžných obchodech prakticky neznámá věc, cena za kus kolem 30Kč) • Křenová pěna (Křenex)

• • • • •

Zakysaná smetana - 250ml Tavený smetanový sýr Pažitka - čerstvá Sůl Pepř

Postup • Česnek oloupeme a nasekáme.

• Umístíme všechny přísady kromě našlehaného křenu a nastříhané pažitky do kuchyňského robotu (tyčový mixer) • Mixujeme do chvíle, kdy je vše promícháno a vznikne hladká pasta.

• Dochutíme solí a černým pepřem.

• Podle chuti přidáme našlehaný křen. 1 - 2 lžíce • Vmícháme nastříhanou pažitku.

• Podáváme s čerstvým pečivem a zeleninou nebo jako dip k masu Černý česnek má zcela odlišnou chuť i strukturu než klasický česnek bílý.

Doporučuji začít s menším množstvím a dle chuti postupně přidávat. Nenechte se odradit, černý česnek má velmi blahodárné účinky a funguje jako přírodní antioxidant :)

10 | Životní styl Bill Mollison

Permakultura – trvale udržitelný svět Autor: Jindřich Krása

Permakultura (z angl. Permaculture) je koncepce přístupu k zemědělství, přírodě a životnímu prostředí obecně usilující o trvalou udržitelnost nebo ještě lépe o regeneraci přírodních zdrojů. Toliko základní definice slova permakultura. O co ale jde konkrétněji?

Celá myšlenka filozofie permakultury pochází ze sedmdesátých let minulého století, kdy Bill Mollison a David Holmgren publikovali v roce 1978 knihu Permaculture. K jejímu vydání autory vedlo především rapidně se zhoršující životní prostředí v Austrálii. Sami výraz permakultura definovali slovy: „Je to uvědomělá přeměna krajiny napodobující přirozené vztahy a vzorce, která poskytuje dostatek potravy, rostlinného materiálu a energie k uspokojení místních potřeb.“ Holmgren toto vyjádření později upřesnil: „Různé nápady, dovednosti a způsoby života, které musíme objevit a rozvinout, abychom se dokázali změnit ze závislých konzumentů v zodpovědné a produktivní občany.“ Mollison a Holmgren však nebyli jedinými, kdo se chtěl vymanit ze způsobu života 70. let bez ekologického cítění a bez ohledu na životní prostředí. Závažnost situace a její nebezpečí si uvědomovalo mnoho dalších lidí, kteří začali přicházet se stejnými závěry. Spouštěcím nástrojem pro mnoho permakulturních projektů na celém světě se ale stala právě kniha Permaculture.

Základní principy permakultury Péče o půdu Zabezpečení pokračování a množení všech životních systémů. Toto je první zásada, protože bez zdravé půdy by lidé nemohli prosperovat.

Péče o lidi Zabezpečení přístupu lidí k těm zdrojům, které jsou potřebné pro jejich existenci.

Návrat přebytku Zpětné investování přebytků zpět do systému, aby tak mohly být zajištěny první dvě zásady. Zahrnuje to návrat odpadu zpět do systému k recyklaci do využitelné podoby.

Třetí zásada je označována za „férový podíl“, což odráží, že každý z nás by si neměl brát víc, než kolik potřebuje dřív, než opětovně investuje přebytky.

Permakulturní design tvoření krajiny klade důraz na terén, funkci a složení druhů. Tím je určeno, kde by měly být všechny prvky umístěny, aby zajistily co největší přínos pro místní životní prostředí. Ústřední koncept permakultury je maximalizace užitečného propojení mezi komponenty a synergií finálního konceptu.

Zdá se vám taková definice moc krkolomná a složitá na pochopení?

Nebojte, na jednodušší vysvětlení přijde řada.

Těžiště permakultury není v každém samostatném prvku, ale spíše ve vztazích vzniklých mezi jednotlivými prvky tím, jak byly umístěny. Celek se tak stává větším, než je velikost pouhého součtu jeho částí.

Při tvorbě návrhu permakulturního prostředí se usiluje o minimalizaci množství vytvořeného odpadu, vynaložené lidské práce a energetických vstupů při budování systému.

Snahou je dosažení vysoké úrovně synergie (společné souhry jednotlivých prvků).

Permakulturní prostředí se během času díky těmto vztahům dále rozvíjí a může se stát extrémně komplexním systémem s vysokou hustotou produkce potravy a materiálů s využitím minimálních vstupů.

Tyto principy, které jsou základem koncepční permakultury, byly odvozeny z vědeckých ekologických systémů a prvních předprůmyslových studií udržitelného využívání půdy.

Permakultura čerpá z několika oborů, včetně ekologického zeměděl-

Principy permakulturního designu • Pozoruj a jednej (Krása je v očích pozorovatele) • Zachycuj a uchovávej energii (Kuj železo, dokud je žhavé) • Získávej výnos (S prázdným žaludkem se špatně pracuje) • Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu (Hříchy otců se projevují na dětech do sedmé generace) • Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich (Příroda sama ví, co dělá) • Nevytvářej odpad (Kdo šetří má za tři. Jedna včasná záplata ušetří devět dalších) • Navrhuj od vzorů k detailům (Pro stromy nevidět les) • Dej přednost začleňování před oddělováním (Více rukou, méně práce) • Využívej malých a pomalých řešení (Čím jsou větší, tím tvrději dopadají. Pomalí a vytrvalí vyhrávají) • Využívej rozmanitosti a važ si jí (Neukládej všechna vejce do jednoho košíku) • Využívej krajů a važ si okrajových systémů (Nemysli si, že jsi na správné cestě jen proto, že je dobře vyšlapaná) • Využívej změnu tvořivě a tvořivě na ni reaguj (Vize není o tom, jaké jsou věci nyní, ale jaké budou)

Životní styl | 11

ství, agrolesnictví, integrovaného zemědělství, trvale udržitelného rozvoje a aplikované ekologie.

Permakultura byla nejčastěji využita při návrzích bydlení a terénních úprav, integraci techniky, agrolesnictví, budování přírodních staveb a schraňování dešťové vody v kontextu principů a teorií permakultury.

Vrstvy Vrstvy jsou jedním z nástrojů, které se využívají při návrhu funkčního ekosystému, který je jak udržitelný, tak přímo přínosný pro lidi. Ve vyspělém ekosystému je ohromné množství vztahů mezi jednotlivými komponenty: stromy, podrostem, rostlinným porostem, půdou, houbami, hmyzem a zvířaty. Protože rostliny dorůstají různých výšek, různorodé společenství je schopno růst na relativně malém prostoru, protože každá vrstva leží na jiné.

V jedlém lese existuje obecně sedm vrstev, i když někteří přidávají jako osmou vrstvu houby.

1. Vrcholky rostlin: nejvyšší stromy v systému. Velké stromy dominují, ale obvykle oblast nenasytí, to znamená, že jsou v ní místa bez stromů.

2. Podrost: stromy, kterým se daří ve stínu vrcholků větších stromů.

3. K eře: různorodé druhy dřevin a trvalek malé výšky. Do této skupiny spadá většina keřů s bobulovitými plody.

4. B yliny: většiny rostlin v této vrstvě odumírá každou zimu (jestliže jsou zimy dostatečně chladné).

Na rozdíl od keřů netvoří dřevnaté stonky. V této vrstvě je mnoho kulinářských a léčebných bylin.

Do této skupiny spadá mnoho prospěšných rostlin. Mohou to být jednoletky, dvouletky nebo trvalky.

Okolí domu v Holandsku (Lanxmeer)

5. P ovrch půdy / půdokryvná vrstva: lehce se překrývá s vrstvou bylin.

Nicméně rostliny v této vrstvě rostou mnohem blíže k zemi, rostou velice nahuštěny na sebe, aby zaplnily volná místa ne zemi. Obvykle jim nevadí ani chůze lidí či zvířat. Tyto rostliny drží půdu pohromadě a snižují erozi. Společně s rostlinným hnojivem přidávají do půdy živiny a organickou hmotu, obzvláště dusík.

6. Rhizosféra: kořenová vrstva v půdě. Hlavními složkami této vrstvy jsou půda a organismy, které v ní žijí, jako kořeny rostlin (včetně kořenové zeleniny, jako jsou brambory a další jedlé hlízy), houby, hmyz, hlístice, žížaly atd.

7. Vertikální vrstva: popínavé rostliny, jako je fazol šarlatový a fazol měsíční.

Symbióza Existuje mnoho forem symbióz, včetně symbióz rostlin s podobnými funkcemi, ale nejobvykleji je vykládána jako vzájemná pomoc. Taková symbióza se skládá ze skupiny druhů, v níž každý poskytuje jedinečnou skupinu funkcí, které fungují ve vzájemném spojení nebo harmonii. Vzájemná podpora je prováděna skupinami rostlin, zvířat a hmyzu atd., které prosperují společně. Některé rostliny lze pěstovat pro produkci potravin, některé mají kořeny, které vytahují živiny z hloubi půdy, ně-

které mají lusky, které zadržují dusík, některé přitahují užitečný hmyz a další odpuzují ten škodlivý. Když rostou pohromadě ve vzájemně prospěšném prostředí, rostliny žijí v symbióze.

Efekt okraje Efekt okraje je v ekologii efekt budování kontrastních prostředí v ekosystému vedle sebe. Příkladem takového propojení je pobřeží. Tam, kde se setkává země a moře, je obzvlášť bohatá oblast naplňující všechny nesouměrné lidské a zvířecí potřeby.

Tato představa je vyjádřena v permakulturních designech používáním spirál v bylinkových zahrádkách nebo při vytváření rybníků, které mají vlnité břehy namísto tvaru jednoduchých oválů (tím je zvýšena délka jejich okrajů v oblasti).

12 | Životní styl

Zóny Zóny jsou způsobem inteligentního organizování prvků v lidském prostředí na základě četnosti využívání lidmi a rostlinných či zvířecích potřeb. Prvky, s nimiž je manipulováno, nebo jsou sklízeny často, jsou umístěny blízko domu v zónách 1 a 2. Méně používané prvky a prvky těžící z izolace (jako jsou divoké rostliny) jsou dále. Budování zón je o správném rozmístění věcí. Zóny jsou očíslovány od 0 do 5.

Zóna 0 Dům, nebo jiné obyvatelné místo. Zde jsou principy permakultury aplikovány v podobě redukce spotřeby energie a vody a využívání přírodních zdrojů, jako je sluneční svit.

Obecně jde v této zóně o vytvoření harmonického a trvale udržitelného prostředí, v němž se žije a pracuje. Zóna 0 je neformální označení, které není v knize Billa Mollisona přesněji definováno Zóna 1 Zóna nejblíže domu. Oblast pro prvky v systému, které vyžadují častou pozornost, nebo je nutno je často navštěvovat. Takovými prvky jsou například saláty, bylinky, malé ovoce jako jahody nebo maliny, skleníky a pařeniště, žížalí kompost pro kuchyňský odpad atd. V zóně 1 v zastavěných oblastech se často využívají vyvýšené záhony.

Skandinávská ekovesnice 2013

Permakulturní pěstování plodin

Zóna 2 Tato oblast se využívá k vysazení trvalek, které vyžadují méně častou údržbu, jako je příležitostné odplevelování či prořezávání, a to včetně rybízu a ovocných sadů nebo dýní, rajčat atd. Jde také o místo vhodné pro umístění včelích úlů, větších kompostérů atd.

Zóna 3 Oblast, kde se pěstují hlavní plodiny a to jak po vlastní využití, tak pro obchod. Po založení je zapotřebí minimum údržby, jako je zalévání a odplevelování přibližně jednou týdně.

Zóna 4 Částečně divoká oblast. Tato zóna je obvykle využívána pro pastvu a sběr divokých plodů stejně jako pro

produkci stavebního nebo topného dřeva.

Zóna 5 Divočina. Zóna 5 existuje bez lidských zásahů kromě pozorování přirozených ekosystémů a cyklů.

V této zóně vznikají přirozené zásoby bakterií, plísní a hmyzu, které mohou napomáhat v zónách uvedených výše.

Jak vidíte, znalosti toho, jak na Zemi udržet podmínky vhodné pro lidi, živočichy i rostliny, máme. Na druhou stranu je ale jasné, že podobný návrat k přírodě bude pro většinu lidí nemyslitelný. Vzdát se svých představ o pohodlí a pustit se do něčeho nového vyžaduje opravdu hodně vůle.

Inzerce | 13

Přírodní produkty pro skutečné zdraví

vydejte se s námi přírodní cestou

1 Podpora imunity a vitality

2 Příznivé působení na celý organismus

3 významný vliv na reprodukční zdraví

4 Posílení imunity jater a ledvin

390 Kč

549 Kč

395 Kč

315 Kč

1 Graviola anona 90 kapslí, kód: z4078, 2 cordyceps premium 90 kapslí, kód: z4628, 3 Maca 100 tob., kód: z239, 4 Goji Kustovnice čínská - 100% Bio šťáva 500 ml, kód: z2912

K dostání za skvělé ceny na prozdravi.cz

Přečtěte si také zajímavé informace z oblasti celostní medicíny

celostnimedicina.cz informační server o zdraví z pohledu celostní medicíny

14 | Pěstování

Základy pěstování indoor Autor: Jindřich Krása

Začínáme – výběr místa Indoor zahrádka vám zabere jen tolik místa, kolik jí dáte. Mnoho druhů rostlin můžete pěstovat třeba na okenním parapetu. Najděte si místo, kde nebudou vadit kapky vody, které by mohly uniknout při zálivce. Nejlepší je tedy takové, kde je na podlaze linoleum nebo podobný povrch. Výbornou možností, jak ušetřit místo, je využití polic nebo regálů. Stačí zajistit, aby měly všechny rostliny dostatek světla.

U regálů tak bude možná nutné zajistit osvětlení každé police samostatně.

Využít můžete samozřejmě i speciálních pěstebních boxů, na které se podrobně podíváme v jednom z budoucích pokračování seriálu.

Osvětlení Rostliny potřebují světlo, aby v nich mohla probíhat fotosyntéza. Bez dostatečného množství světla budou rostliny vysoké a slabé. Bez světla ani nedoufejte ve výsledky v podobě květů či plodů. Dokonce ani rostliny na oknech nemusí mít během zimy dostatek světla pro to, aby přežily. Při nákupu osvětlovací techniky musíte zvážit několik základních otázek.

1. Rostliny mají fotoreceptory, které absorbují světlo určité vlnové délky a barvy. Vaše zařízení musí poskytovat světlo stejné vlnové délky, jakou má slunce. Obyčejná žárovka vám tedy bude k ničemu.

2. Zdroj světla by měl být co nejblíže listům, musíte dát ale pozor, abyste je nespálili.

3. Většině zeleniny nebo rostlin se daří nejlépe se 14 až 16 hodinami slunečního svitu nebo umělého osvětlení. Výjimkou jsou rostliny, jejichž životní cyklus se řídí délkou působení světla, jako je tomu například u konopí. Pokud rostliny nemají dostatek světla, mají menší listy, slabé stonky a jejich barva je světlejší, než by měla být.

Výběr vhodného osvětlení Pro pěstování v umělém prostředí lze využít množství různých druhů Nízkotlaká sodíková výbojka (LPS)

umělého osvětlení. Liší se jak spektrem vyzařovaného světla, tak jeho intenzitou či energetickou náročností provozu. Rozhodování o vhodnosti využití jednotlivých typů může být dost náročné, ale následující text vám v tom určitě pomůže. Žárovky Jak jsem již předeslal, použití tohoto zdroje světla je pro pěstování rostlin zcela nevhodné. Proto je můžete ze svých plánů rovnou vypustit. Úsporné lampy V současnosti lze zakoupit neonové trubice, které mají vyšší účinnost, než klasické úsporné lampy. Lze pod nimi pěstovat rostliny až 30 cm vysoké. Pokud se pro ně rozhodnete, zakupte raději model s externím předřadníkem, protože u typů s integrovaným předřadníkem přijdete při výměně lampy i o něj.

Zářivky Jejich používání bylo populární především v druhé polovině minulého století. Hodí se především pro pěstován bylin. Pro kvetoucí rostliny se nehodí, protože jejich světlo je poměrně slabé. Z tohoto důvodu musí být zářivky zavěšeny velmi nízko nad vrcholy rostlin. Pro dosažení optimálního světelného spektra je vhodné použít zářivky různých barev zároveň (například dvě studené bílé na každou teplou bílou). Velká výhoda zářivek je, že netvoří příliš tepla, a tak nehrozí spálení rostlin.

Vysokotlaké výbojky (HID) Nejsilnější a nejúčinnější osvětlení, které lze zakoupit. V současnosti mohou být tyto lampy ale poměrně drahé. Nicméně jedna 1.000wattová lampy může produkovat stejné množství světla, jako 50 zářivek o výkonu 40 wattů. U vysokotlakých výbojek rozlišujeme několik základních typů: • Halogenidové výbojky (MH) • Vysokotlaké sodíkové výbojky (HPS) • Rtuťové výbojky

• Nízkotlaké sodíkové výbojky Halogenidové výbojky (MH) Jedná se o lampy obohacené o rtuť a obsahují různé jodidy kovů (thorium, talium a sodík).

Protože jejich světelné spektrum obsahuje dostatek modré barvy, podporuje jejich použití tvorbu listů. Tyto lampy byste tedy měli použít na začátku pěstování, kdy rostliny potře-

Indoor zahrádka vám zabere tolik místa, kolik jí dáte bují vytvořit bohaté listoví. Jakmile rostliny přejdou do kvetení, vyměňte halogenidovou výbojku za vysokotlakou sodíkovou výbojku.

Vysokotlaké sodíkové výbojky (HPS) Jednoznačně nejvhodnější lampy pro osvětlení rostlin v umělém prostředí.

Tyto lampy obsahují trubici naplněnou sodíkem, rtutí a xenonem. Podél trubice probíhá silná elektrická jiskra, která rozněcuje světlo.

Bohužel tyto lampy produkují velmi málo světla v modrém spektru potřebné pro tvorbu listů a tak samotné na optimální pěstování nestačí, proto je nutno zpočátku využít výbojku halogenidovou.

Rtuťové výbojky Jejich světlo je velmi modré, což zní sice dobře, ale světelný výstup z těchto zdrojů je skutečně nízký a v porovnání s vysokotlakými sodíkovými a halogenidovými výbojkami je jejich využití nevýhodné.

Nízkotlaké sodíkové výbojky (LPS) Tyto lampy zde uvádím jen pro úplnost. Jejich světelné spektrum je téměř monochromatické a pro pěstování rostlin se tedy absolutně nehodí. Účinnost světelného zdroje však nezávisí jen na typu výbojky a její síle, ale také na použitém stínidle.

Panely LED V posledních letech získávají na popularitě mezi pěstiteli panely s LED

Digitální vlhkoměr

Nadchází podzimní plískanice a první mrazíky a vy sníte o čerstvých plodech ze zahrádky? Proměňte své sny v realitu. Pěstovat se totiž dá celoročně i v bytě či domě. Možnost indoor pěstování ale asi nejvíc ocení obyvatelé měst, kteří nemají vlastní zahrádky. Tomuto druhu pěstování se říká indoor a v tomto seriálu vám představíme různé techniky, které vám v tom pomohou.

Pěstování | 15

Pěstovat se dá celoročně i v bytě či domě technologií. Důvod je prostý – velmi nízká energetická náročnost. Tyto panely v sobě však skrývají i nečekané potíže – klasická výbojka totiž znatelně zvyšuje teplotu v pěstebním prostoru, což může být někdy nevýhoda, někdy naopak výhoda. LED panely nevydávají prakticky žádné teplo, takže pokud teplota v místnosti klesne pod požadovanou úroveň, musíte použít topné těleso či jiný prvek, který teplotu navýší. Tomuto druhu osvětlení se budu věnovat v jednom z dalších článků.

Stínidla (reflektory) Při pěstování indoor je velmi důležité zajistit rovnoměrné rozložení světla, aby se rostliny mohly rozvíjet stejnoměrně. Stínidla navíc zvyšují jeho množství, které se k listům dostane.

Při pěstování se obvykle používají stínidla zavěšená nad rostlinami v horizontální poloze.

Stínidla jsou nejčastěji vyráběna z hliníku a to buď z hladkého lesklého, nebo z tepaného, který světlo lépe rozptýlí.

Druhy reflektorů Na dnešním trhu je v nabídce opravdu nepřeberné množství typů stínidel. Liší se nejen svou velikostí, ale i tvarem, pojezdy umožňující pohyb osvětlovací techniky, nebo dokonce možností chlazení lampy.

Základní (otevřené) reflektory Jedná se o nejjednodušší typ, který je zároveň nejlevnější a svou úlohu splní. Jejich nevýhodou je, že mohou díky svému tvaru odrážet velké množství světla místo na rostliny na stěny pěstebního prostoru.

Uzavřené reflektory Tyto reflektory mívají tvar čtyřstěnné malé stříšky, pod níž je umístěna objímka s lampou. Jsou sice dražší, než reflektory otevřené, jejich účinnost je o poznání vyšší.

Nastavitelné reflektory Nejznámějšími typy těchto stínidel jsou Wavereflector a Adjust-A-Wing.

Jedná se o reflektory, které svým tvarem připomínají ptáka v letu. Díky lankům u nich můžete kdykoli na-

Vysoká vlhkost může zapříčinit vznik plísní

stavit vyhovující úhel sevření křídel a upravit odraz světla.

Reflektory s chlazením Pokud je nutno umístit lampu blízko k rostlinám, případně pokud bojujete s vysokou teplotou v pěstebním prostoru, můžete využít stínidla se skleněným krytem lampy. Sklo může být v závislosti na typu v podobě skleněné desky, která kryje celou spodní stranu pod lampou, nebo v podobě skleněné trubice (Cool Tube), v níž je lampa uschována.

Ze stran lze k těmto reflektorům připojit ventilátory, které se starají o chlazení lampy. Ty se postarají o odstranění horka z pěstírny dřív, než se dostane k rostlinám. Navíc je díky tomu lampa chráněna před nechtěným znečištěním nebo dokonce poškozením vodou z postřikování.

být při indoor pěstování složité vyřešit.

V zimě bývá vzduch sušší, než v létě a při použití vytápění se problém dále násobí. Že máte potíže s nízkou vlhkostí vzduchu, poznáte podle následujících příznaků: 1. Špičky listů hnědnou 2. Rostliny jsou povadlé a svraštělé 3. Rostliny ztrácejí listy Jak zvýšit vlhkost: • Denně rostliny poprašujte vodou, v případě potřeby tak můžete činit i častěji (tento postup nevyužívejte Mechanický vlhkoměr

Sklo bohužel absorbuje značnou část UVB záření, které rostliny využívají. Řešením potíží s horkem může být i umístění svítidel dále od rostlin, snížíte tím ale množství světla, které se k rostlinám dostane.

Pohyblivé zdroje světla Posuv světelného zdroje zvyšuje úrodu a zároveň snižuje spotřebu elektrické energie. Pohyb je obvykle časově nastavitelný. Díky pohybu světla se toto dostává k rostlinám ze všech stran. Dostane se dokonce i na spodní listy. Nepohybující se zdroj světla poskytuje jen omezený úhel vyzařování, který můžete zvýšit jen přidáním další lampy. Díky pojezdům další lampy přidávat nemusíte.

Všechny typy reflektorů lze bez potíží zakoupit v obchodech s pěstebním vybavením.

u rostlin s listy s chloupky, protože na nich se voda drží delší dobu a to by mohlo vést ke vzniku chorob).

• Umístěte v blízkosti pěstebního prostoru zásobník s vodou (rostliny do něj ale nedávejte).

• Umístěte rostliny blízko k sobě, aby se vytvořilo mikroklima s vyšší relativní vlhkostí vzduchu.

• Použijte zvlhčovač vzduchu.

Vysokotlaké výbojky - nejsilnější a nejúčinnější umělé osvětlení Dalším důležitým ukazatelem je Teplota.

Většině rostlin vyhovuje teplota mezi 18 a 24 °C. Rostliny v příliš horkém prostředí budou malé a slabé. V opačném případě mohou žloutnout listy, které následně opadají.

Poslední ukazatel, který vstupuje výrazným způsobem do vývoje rostlin, a na který se dnes podíváme, je Relativní vlhkost vzduchu.

Nedostatek relativní vlhkosti může

Vysokotlaká sodíková výbojka (HPS)

K měření hodnoty relativní vlhkosti vzduchu můžete použít jak v mechanické, tak elektronické podobě. Elektronické jsou přesnější a mívají v sobě zabudovanou i paměť a teploměr. Navíc nedochází k jejich rozladění.

Je ale nutné dát pozor na přílišnou vlhkost, která může způsobit zpomalení transpirace a tím i negativně ovlivnit vývoj rostlin. Vysoké hodnoty mohou navíc zapříčinit vznik plísní.

A to určitě nechcete.

Tímto dnešní díl ukončíme a v tom příštím se podíváme na různé pěstební techniky a pěstební média.

16 | Životní styl

Komunitní zahrádka v srdci Dublinu Autor: Radek R. Kaša

Kdysi jsme se na Fakultě životního prostředí V dómu (Niall O‘Brien zalévá testovací výsadbu salátu) v Ústí nad Labem učili, že příroda je prakticky vše, co je kolem nás. Takže vlastně i to, co bylo stvořeno člověkem. Jedná se o tzv. umělé nebo přirozené systémy. A Ekologie je vědecký obor, který studuje vzájemné interakce mezi těmito systémy. Co se týče nás lidí, nemusíme mít vystudované přírodní obory, abychom si uvědomili, že všechna naše činnost má nějaký dopad na naše okolí a je po nás zanechávána stopa.

Pokusme se tedy o to, aby tato stopa byla co nejvíce pozitivní a přínosná pro nás nyní a pro naše děti v budoucnu. A komunitní zahrádkaření (Comunity Gardening) je bezesporu jedna z těch fajn lidských činností, která přináší spousty legrace a prospěchu.

V tomto a následujícím vydání Roots se dočtete o tom, jak jedna taková zahrádka funguje v Irsku.

Přestože jinde v Evropské unii, například ve Francii, Anglii nebo právě v Irsku jde o naprosto běžnou věc, tato aktivita je v České republice stále mladá. Jedná se zatím jen o trend, který, doufejme, by se mohl stát masovým a zakořenit i u nás. Koneckonců pokud vezmeme v úvahu naší zálibu v chataření a zahrádkaření, jako Češi k tomu máme výborné předpoklady. Nicméně všichni nemáme takové štěstí a nevlastníme, anebo i (z jakéhokoliv důvodu) nechceme vlastnit chatu či zahrádku, a přesto si toužíme něco vypěstovat, tak se zcela logicky komunitní zahrádkaření nabízí jako parádní alternativa. Možná už můžete nabýt pocitu, že o tomto bylo napsáno již dost. Ale ne, nebylo. Je super číst pořád dokola a dokola, že tohle je jedna z možností jak lépe poznat tu super holku z druhého patra, kterou neustále míjíte u schránek na chodbě, když se společně hrabete v hlíně a pak zajdete na sklenku.

Nebo pan Svoboda odnaproti není zas takový kretén, ale je to docela fajn chlapík, který je jen trochu nasranej na život, protože se s ním moc nepáral. Stanete se tak součástí

Zahrada se nachází v srdci Dublinu Grow Dome

Tvůrci stavbu financovali z vlastních prostředků a zbytek byl a je hrazen výhradně z grantů, dotací a darů něčeho - komunity - a ještě k tomu získáte příležitost se ledasco naučit. A věřte, že „být součástí něčeho“, získat uznání a najít nová přátelství je super věc. A jako (ne)chtěný bonus? Sladké jahody nebo cherry rajčátka, která opravdu chutnají jako, no... jahody nebo cherry rajčátka.

Flanagan’s Fields (celým jménem Flanagan’s Fields Community Gardens), jak se tato zahrada jmenuje, se nachází v srdci Dublinu, přesněji v Reuben Street, v městské části Rialto. Vybral jsem si toto místo hlavně proto, že se jedná o nejmladší přírůstek do dublinské rodiny a také proto, že se na jeho pozemku nachází jedna rarita. Zahrada byla oficiálně otevřena 20. září 2014 za asistence primátora města pana Christy Burkea a pojmenována po rodilém dubliňanovi Michaelu Flanaganovi, který zde žil v letech 1833 až 1931. Tento pán se pravděpodobně stal nejúspěšnějším dublinským zelinářem. Byl také členem městské rady a později i smírčím soudcem. Flanagan byl považován za úspěšného byznysmena a respektovaného zaměstnavatele. Během jeho dlouhého života se mu podařilo vybudovat velmi výkonnou a prosperující živnost, která ve svém nejlepším období zabírala kolem 500 akrů půdy a rozpínala se v jihovýchodní části Dublinu od městské části Tallaght až právě k Rialto. Jak se mi podařilo zjistit z neoficiálních zdrojů, Flanagan tyto pozemky pouze vlastnil a pronajímal je farmářům, od kte-

rých pak vykupoval jejich sklizeň, kterou prodával na trzích. No nezní to jako super byznys? Tato pole jsou dávno pryč a na většině pozemků se nyní rozpínají zástavby moderních domů. Jeho odkaz a jméno žijí však dále s dublinskou tradicí.

Na parcele, kde se zahrada nachází, původně stály činžovní domy, které byly součástí velkého komplexu tzv. Fatima Mansions. Ty byly postaveny v letech 1949 - 1951. Avšak v letech 2004 - 2006 byl tento komplex stržen a zahájila se přestavba celé čtvrti, kde postupně vyrostly nové apartmány. Jednalo se o obrovský projekt revitalizace zpustlé čtvrti za účasti veřejného i soukromého sektoru, kde se postupně až do léta 2008 proinvestovalo kolem dvou set miliónu Eur. Jenže příchod finanční krize na podzim toho samého roku, kdy mimo jiné celé Irsko upadlo do hluboké recese, měl za následek, že se jaksi na tuto část již nedostalo. Všechny investice byly zastaveny, stavba nebyla ani zahájena a pozemek upadl v zapomnění.

Od té doby ležel ladem až do jara roku 2011.

Toho jara občanské sdružení Back of the Pipes Residents‘ Association nalezlo možný potenciál v této nevyužité ploše, oslovili radnici města - Dublin City Council (DCC) a ještě v tom samém roce členové sdružení a dobrovolníci ze sousedství započali proces obnovy. Tak jak už to u podobných projektů bývá. Jen těžko se dovedou vyhnout po-

Flanagan’s Fields (v pozadí Dougal Hazel)

Životní styl | 17

Na parcele původně stály činžovní domy rodním bolestem. A dalo by se říct, že to o Flanagan’s Fields platilo dvojnásob. Práce na zpustlém stavebním pozemku, který byl prakticky celý pokryt sutí po stržených domech, si vzala svůj čas a protáhla se na dlouhé dva roky do jara 2013. Během této doby se pracovalo prakticky pouze na terénních úpravách. Většina sutě a stavebního odpadu byla odvezena na skládky. Zbylá část (beton, cihly aj.) se zrecyklovala a použila například jako drenážní podklad či dlažba pro chodníky. Na pracích se dobrovolně a pravidelně účastnilo (a stále účastní) dohromady asi kolem dvacítky lidí ze sousedství a ze zmíněného sdružení. „Já osobně jsem musel převézt minimálně přes tisíc koleček suti a bordelu“ vypráví s úsměvem na tváři Dougal Hazel, učitel šermu, který, když jsem se zeptal, jestli je to on, kdo to tu má na povel, velmi skromně odpověděl, že to bude asi on. „Jen obstarat hlínu byl téměř nadlidský úkol,“ dodal poté, když si postěžoval, že při ceně kolem €70 za kubík kvalitní zeminy jí stále nemají dostatek. Čili až na sklonku jara 2013 bylo možné poprvé zasít do prvních záhonů. Začali se zde pěstovat jednodušší plodiny, jako jsou brambory, různé bylinky, jahody, cibule a listová zelenina. Dalo by se říct, že zahrada byla v neoficiálním provozu, kdy se stále čekalo na udělení licence, až do onoho 20. Září 2014. Právě úzká spolupráce s radnicí se později ukázala jako klíčová, kdy již zdárně fungující projekt získal další rozměr poté, co se právě radnice města rozhodla poskytnout více plochy, než bylo původně zamýšleno. Z veřejných prostředků uvolnila částku deset tisíc Eur, z níž zaplatila posun a stavbu nového oplocení a postavila velkoobjemové květináče.

Zvětšení plochy byl impulsem k realizaci něčeho, co je v rámci komunitních zahrad v Dublinu naprosto jedinečné - stavbě geodesického dómu (Geodesic Dome či Grow Dome - pěstitelský dóm).

Konstrukce dómu je obecně nejpevnější, a co se týče stavebních nákladů i nejlevnější struktura, která byla kdy vyvinuta. Ta využívá velmi sofistikovaného systému, který se nazývá Tensegrity. Výraz pochází ze dvou anglických slov tension (pnutí, tenze) a integrity (pevnost). Z fyzikálního hlediska se jedná o princip souvislého pnutí a nesouvislé komprese příček, jež umožňuje rovnoměrZáhony s dekorací

ně rozložit vlastní váhu a vytvořit tak velice pevný skelet. Ten může být složen z trojúhelníků nebo z pravidelných šestiúhelníků.

Tento způsob byl poprvé použit v roce 1929 Waltherem Bauersfeldem, hlavním inženýrem ve společnosti Carl Zeiss vyrábějící optickou techniku. Bauersfeld tehdy potřeboval zakrýt planetární projektor umístěný na střeše továrny v německé Jeně. V letech 1948 a 1949 architekt a designér Richard Buckminster Fuller a umělecký sochař a fotograf Kenneth Snelson převzali původní Bauersfeldovu konstrukci, rozpracovali ji a za pomocí experimentů Fuller vytvořil vlastní matematické modely, čímž ji zpopularizoval. A právě Fuller zavedl termín Tensegrity. Uvážíme-li, že kruh (koule) je jeden z nejpřirozenějších tvarů v našem třídimenzionálním světě, který nabízí i nejefektivnější využití plochy (vše je od středu stejně daleko), je sférický tvar vlastně naprosto ideální pro stavbu skleníků. Alespoň tedy skleníků pro nekomerční využití, kde jich není potřeba umístit desítky či stovky vedle sebe.

Zamýšlíte-li tedy vyměnit váš nudný pařník za něco trochu zábavnějšího a originálního, postavte si vlastní dóm.

Za nápadem postavit pěstitelský dóm stojí pánové Jamie Roche, Niall O‘Brien, Eoin O‘Neil a Ivan Rynn (celé povídání jsem absolvoval pouze s Niallem). Tito čtyři se dozvěděli o vznikající zahradě a oslovili výše zmíněné občanské sdružení, zda by měli o něco takového zájem. Přesněji řečeno Jamie je Dougalův soused a jednoho dne se u pinty Guinesse Jamie zeptal, jestli tam můžou postavit pěstitelský dóm. Jednotlivé díly - trojúhelníkové rámy - byly předem vyrobeny v truhlářské dílně. Ty se pak jeden po druhém smontovali na místě. Samotná hrubá stavba byla hotova během jednoho víkendu. Jako základy použili staré palety, které byly rozmístěny přes vyhloubený výkop, do nějž se předtím umístili plastové tanky na vodu o celkovém objemu 4.800 litrů. Dóm je designován pro zadržení srážkové vody, která je zachycena na jeho povrchu, svedena do okapu, jenž bude umístěn při zemi kolem něj a jímána do podzemních tanků. Odtud lze vodu ručně přečerpávat nahoru do pěstebních van, přípravných nádob a do nainstalovaného kohoutku pro běžné použití. A věřte,

že jak v Irsku dokáže zapršet, tak o vodu nouze rozhodně nebude.

Tvůrci stavbu financovali z vlastních prostředků a zbytek byl a je hrazen výhradně z grantů, dotací a darů. Niall, původně novinář, se tomuto projektu snaží věnovat na plný úvazek. Jeho den se skládá z prací na zahradě a na dómu a ze shánění peněz (nejen pro dóm samotný ale i pro celou zahradu), což vyžaduje prakticky neustálé setkávání a jednání se zástupci radnice nebo různých finančních institucí či firem. Nejmladším darem je hotovost od KBC (jedna z irských bank) v řádu několika tisíc Eur, která se v průběhu září 2015 použije na nákup sběrných okapů kolem dómu, solárních panelů pro nezávislý zdroj elektrické energie a další techniky, jako je mechanické otvírání ventilačních oken, elektronické měření vlhkosti a teploty vzduchu a elektrická vodní pumpa (ta nahradí stávající ruční). Všechna tato zařízení budou profesionálně nainstalována odbornými firmami bez poplatku jako dar. Ve vývoji je i softwarová aplikace, do jejíhož konceptu jsem měl možnost nahlédnout. Ta bude mít širokou škálu on-line funkcí a to jak monitorovací tak regulační.

Projekt dómu je momentálně prvním experimentem svého druhu v Irsku a cílem je tento prototyp uvést do plného provozu a demonstrovat jeho funkčnost. Niall přiznal, že spoustu věcí dělají metodou pokus-omyl, přičemž ale nadšeně doplnil, že paradoxně jde o naprosto nejlepší způsob. „Pokud, nebo lépe řečeno, až vše dotáhneme do zdárného konce a dóm pojede úspěšně v ostrém provozu aspoň po jeden rok, získáme tak veledůležitá data a budeme moci začít uvažovat o stavbě dalších, které již budou mít možnost komerčního využití. Musíš pochopit, že tohle, co tu momentálně vyvádíme, je tak trochu pokusnou laboratoří,“ dodal.

V příštím vydání Roots se ještě jednou do Dublinu vrátíme a budete mít možnost dočíst se o pěstebních metodách, které se v dómu použijí a jak si zahrada jako celek vede v irském (respektive evropském) byrokratickém okleštění. Dále se dozvíte o sociálně-lokálním významu Flanagan’s Fields, jenž je veledůležitým a úspěšným katalyzátorem pro různá setkání a události.

„Osobně jsem musel převézt minimálně přes tisíc koleček suti a bordelu“ Neustále je co zdokonalovat

18 | Pěstování

Jak zabránit odumírání sazenic Autor: Mr. José

První dny a týdny pěstování bývají velmi kritické, a přitom na nich závisí úspěch celého pěstebního cyklu. Co zanedbáme na začátku, už budeme těžko dohánět. Mnoho pěstitelů dobře zná nesnáze, které nás mohou potkat – sazeničky uvadají, nerostou, ztrácejí barvu nebo úplně zahynou. Pojďme se podívat na to, co je nejčastějšími příčinami nezdaru.

Zdravé sazenice chilli pěstované ze semen.

Zdroj: Internet

Nejčastějším důvodem odumírání sazeniček je nevhodné zalévání a špatné klima Předpěstování a aklimatizace Sazenice jsou malé rostlinky vypěstované přímo ze semínka nebo získané řízkováním. Při pěstování ze semínek si pěstitelé sazeničky většinou předpěstovávají, protože nikdy není jisté, z kolika semen sazeničky vyrostou. Již při klíčení a předpěstovávání takových sazeniček je třeba být obezřetný a dopřát rostlinkám péči nejvyšší úrovně. Jakmile se rostlinky vyklubou nad povrch pěstebního média, snažíme se je navyknout na prostředí, ve kterém budou růst. Hodláme-li pěstovat pod umělým osvětlením, je dobré je dát pod lampu co nejdříve. V prvních dnech necháme lampu hodně vysoko nad sazeničkami, abychom je nespálili. Dostatek světla by měl přinutit rostlinky brzy sílit a netáhnout se do výšky. Pokud mají světla málo, jsou stonky zbytečně dlouhé a hlavně slabé. To může mít za následek malou stabilitu rostlinky a její snadné zlomení. Prvním krokem k úspěchu je tedy vypěstovat sazeničky s pevným stonkem, který začínají druhé listy tvořit nízko nad povrchem pěstebního média. I při pěstování pod sluncem je vhodné předpěstovat semenáčky uvnitř a přemístit je ven až ve chvíli, kdy jsou dostatečně silné. Přemisťování na slunce je třeba provádět postupně.

Rostlinky pěstované na okně nejsou zvyklé na intenzivní sluneční svit, který je čeká venku. Slunce by je mohlo hodně poškodit. Proto je dobré sazeničky před sluncem prvních několik dnů chránit, což znamená dopřát jim stín v době, kdy slunce svítí nejvíce. Po pár dnech si rostliny vytvoří na listech přirozený film, který je před intenzivním zářením ochrání.

Jakmile nám sazeničky pěstované ze semen dobře zakoření do média, ve kterém klíčily a vyrašily nad povrch, zasadíme je na místo, kde stráví zbytek svého života. Každé přesazení je rizikové období, po kterém potřebují rostlinky pár dnů na to, aby si v novém prostředí zvykly, teprve pak pokračují v růstu.

Z tohoto důvodu se vždy snažíme snížit počet přesazení rostlin na minimum.

Při pěstování venku někdy musíme přesadit rostliny dvakrát, ale to by mělo být maximum. Pokud při přesazení poškodíme kořeny nebo tělo rostlinky, zvyšujeme riziko úhynu sazeniček. Správné načasování zasazení sazeniček a opatrné zacházení s nimi je dalším krokem snižujícím riziko úhynu.

Při pěstování z klonů je rovněž důležitá jejich aklimatizace na nové prostředí. Řízky většinou zakořeňují ve zcela jiných světelných podmínkách, než do kterých je přesazujeme, a to jak v případě pěstování pod umělým osvětlením, tak při pěstování v přírodě.

Pokud dáme klony pod vysokotlakou výbojku, je třeba nechat mezi sazenicemi a výbojkou co největší vzdálenost, stejně jako v případě sazenic ze semen.

Kdybychom to neudělali, může výbojka sazenice spálit. Při pěstování venku probíhá aklimatizace tak, jak bylo popsáno na konci druhého odstavce.

Zavlažování a vlhkost vzduchu Zdaleka nejčastějším důvodem odumírání či stagnace sazeniček je nevhodné zalévání a špatné klima, přičemž zavlažování je úplně nejrizikovější. Když jsou rostlinky malé, nedokáží se vyrovnat s žádným velkým stresem. Nadměrná zálivka je v takovém případě obrovským stresem, jelikož kořeny nemají dostatek kyslíku a rostlinky tak nedokáží čerpat živiny z pěstebního média nebo živného roztoku. Pěstitelé mají někdy chuť dát rostlinkám všeho vrchovatě. Proto je hned od mala hnojí a vydatně zalévají.

To ale rostlinky nepotřebují. Nadbytek živin by těžko spotřebovali v optimálních podmínkách. V případě že mají navíc moc vody je jejich schopnost konzumace živin výrazně eliminována. Takové sazeničky začnou uvadat a žloutnout.

Když to nezkušený zahradník vidí, myslí si, že rostliny uvadají, protože mají málo vody, a začne je zalévat ještě více. Logickým vyústěním je úplné zaražení růstu (rostlina je utopená a její kořenový systém je téměř zlikvidovaný), v horším případě úplný úhyn rostlinky. Pokud tedy vaše sazeničky žloutnou a mají svěšené

Sazenice chilli z řízku. Zdroj: Internet

listy, zkontrolujte nejprve úroveň vláhy v pěstebním médiu. Pokud je médium úplně vyschlé, pak je skutečně třeba rostlinky zalít. Je-li ale médium vlhké či mokré, jsou rostlinky s největší pravděpodobností přelité, a je třeba zálivku snížit či na pár dnů vynechat.

Rostliny dokáží čerpat hodně vláhy ze vzduchu Nevhodné klima souvisí i s předchozím odstavcem. Rostliny dokáží čerpat hodně vláhy ze vzduchu. Pokud jim dokážeme zajistit vysokou vzdušnou vlhkost, není třeba je tak často zavlažovat, protože médium nevysychá tak rychle, a rostlinky navíc nečerpají tolik vláhy. A právě v případě sazeniček je tento fakt velkým benefitem. Při pěstování ve skleníku či pod umělým osvětlením můžeme vzdušnou vlhkost zvýšit i uměle a neměli bychom tuto možnost zanedbávat. Věřte, že sazeničky pěstované ve vlhkém klimatu se velmi rychle uchytí a jejich růst je mnohem rychlejší, nežli v případě sazeniček pěstovaných za nízké vzdušné vlhkosti.

Na závěr jen rychle shrnu, že nejčastějšími příčinami úhynu sazeniček je nadměrná zálivka, nízká vzdušná vlhkost a příliš intenzivní světlo. Pokud se vám podaří tyto tři aspekty kontrolovat, máte skoro vyhráno. Přeji vám hodně zdaru.

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

shop@growshop.cz | Bořivojova 89, Praha 3 Žižkov | Tel: +420 222 717 694 | +420 226 804 151

20 | Ze společnosti

Česká neziskovka pro indické děti Autor: Jindřich Krása

Na ústeckém festivalu Barevná planeta jsem se seznámil s Petrou Rozhoňovou (dříve Paličkovou), která u stánku našich společných přátel z Delibutusu prezentovala neziskovku Bindu. Její vyprávění mě zaujalo natolik, že jsem si zakoupil knihu Malí prosebníci od Jennifer Gaze, která, mimo jiné, vypráví příběhy indických sirotků.

Kniha není dílem Bindu, ale jiné nadace - Children´s Project Trust, to ale není důležité. Důležité je, že hluboké a upřímné příběhy v ní popsané jsou pro člověka ze středu Evropy naprosto neuvěřitelné. Bití, zneužívání, nemoci, hlad, dětská práce, s níž se začíná už v předškolním věku... A právě dětem chce Petra prostřednictvím svého sdružení pomoci.

Původně jsem rozhovor plánoval na dvě stránky, jenomže Petra se rozmluvila o tak zajímavých věcech, že ve finále jsou z toho strany tři. Když se začtete, pochopíte, proč jsem rozhovor nekrátil.

Jindřich Krása: Ahoj Péťo, co tě vedlo k založení charitativní organizace Bindu?

Petra Rozhoňová: Ahoj Jindro, moc děkuji za Tvůj zájem  K založení Bindu mě vedla má osobní zkušenost z pobytů v Indii, kam jezdím meditovat a cestovat. Indii jsem navštívila poprvé v roce 2007, a když jsem tam viděla na ulici ty malý děti s krásnýma hlubokýma hnědýma nevinnýma kukadlama, tak jsem se do nich hned zamilovala. Zvláště když člověk vidí v jaké bídě a špíně tam často děti žijí, vezme ho to za srdce. Rodiče často nemají potravu pro sebe, natož pro děti a situace je tam na mnoha místech moc smutná. Při druhé cestě jsem vezla pro děti plyšové hračky, sesbírané od přátel, že chudým dětem na ulici udělám alespoň trošku radosti. No a ty reakce byli neuvěřitelné… takové radosti a přitom stačilo tak málo…

Tekly mi slzy po tváři a já přemýšlela, jak by se jim dalo alespoň trošku pomoci. Při mé třetí návštěvě této krásné, ač často kruté země, současně při mém studiu charitativní práce na UK, přišla myšlenka založit charitativní organizaci a snažit se alespoň trošku těmto dětem ulice pomoci. Tak jsem sebrala odvahu, nastudovala administrativu, co je k tomu potřeba a založila jsem v roce 2010 neziskovku Bindu.

Vzpomínám si, jak jsem při mé první návštěvě viděla asi 5letého chlapečka, kterého si vzal občas táta hlídač s se-

Indický chlapeček z chudinské čtvrti v Madikery - focení charitativního kalendáře, Foto: Petr Slavík

bou do práce. Neměl žádné hračky a tak si hrál s papírovou krabicí, kterou měl přivázanou na provázek, uvnitř kolíčky na prádlo a tahal ji za sebou… To byl moc smutný pohled, když si uvědomíme, kolik dětí je na západě a často i u nás, kolikrát doslova zavaleno hračkami, kterých si už ani neváží a nehrají si s nimi. Kamarádka tenkrát tomu tátovi darovala nějaké peníze, které chtěla v Indii věnovat na dobročinné účely (já jako studentka si tenkrát nemohla nic navíc dovolit). Nebyla to na naše poměry velká částka, však na indické ano. No a druhý den si chlapeček hrál s umělohmotným traktůrkem, celý rozzářený a šťastný… :) Na to nezapomenu a i to byl pro mě jeden z podnětů, proč se do toho pustit.

V esoterice sanskrtu je bindu zastoupen svým znakem „tečky“ (anusvára) v písmu dévanágarí.

Ve filosofickém pojetí symbolizuje harmonický střed neboli integrované bytí.

Je metafyzickým bodem styku mikrokosmu s makrokosmem, hmoty a ducha, je esencí reality.

Velmi mě tento název a jeho význam zaujal a také to, že tato „tečka“ je obsažena v mém oblíbeném pradávném indicko-tibetském znaku Om ॐ. Óm je podle hinduismu symbolem absolutna a sjednocení všech moudrostí, praslabika a pravibrace, podle které vznikl celý kosmos. Tento symbol ochraňuje a léčí. Je také mantrou usnadňující dosažení stavu moudrosti

Slovo Bindu pochází ze sanskrtu a znamená esoterický bod bez veličiny JK: Proč zrovna Bindu?

PR: Slovo Bindu pochází ze sanskrtu a znamená esoterický bod bez veličiny, tečka, kapka, též puntík, jak já ráda říkám.

V tantrajógických pojednáních představuje bindu velmi hluboký metafyzický princip obvykle vystihující prapůvod všeho v absolutní jednotě.

a souznění s nejvyšší mocí. V Indii pak lidé většinou nosí tuto tečku znázorněnou většinou rumělkou umístěnou jako tečku mezi obočím - symbolické umístění středu pravého poznání, kterým je třetí oko - ágyá čakra nebo matematická nula.

Takže o krátkém a výstižném názvu bylo rozhodnuto.

Chlapeček z tržnice, kde spolu s babičkou na zemi prodávali koření - z darované plyšové hračky měl velkou radost.

Ze společnosti | 21

JK: Můžeš našim čtenářům přiblížit činnost této neziskovky?

a krizová centra, některé přes Červený kříž putovalo do Sýrie.

PR: Bindu je zaměřeno na podporu vzdělávání opuštěných dětí v Indii a nyní nově i v Nepálu, kde se to teprve více chystá. A pak tak tak trošku pomáháme i tady v České republice a Africe.

Také když je nějaká nepříznivá událost, např. povodně v ČR, pořádali jsme sbírku přikrývek, ložního prádla atp. Nyní v rámci zemětřesení v Nepálu jsme uspořádali finanční sbírku přes Fb, přes charitativní prodej dárkových předmětů z Indie a získanou částku jsme přes spřátelenou neziskovku Namasté Nepál poslali do Nepálu na pomoc. A další sbírka ještě díky našemu kamarádovi a kolegovy probíhá na FB pod názvem Srdce pro Nepál.

A jestli to vyjde, plánujeme v Nepálu také pomoci financovat stavbu školy.

Činnost této neziskovky funguje na bázi foundraisingu - to znamená, že sháníme finanční prostředky, které pak plně posíláme na pomoc a vzdělávání dětem do Indie. V současné době tam podporujeme 2 dětské domovy s opuštěnými dětmi a sirotky. Jakmile se nám podaří nashromáždit určitý finanční obnos, posíláme jej prostřednictvím našeho transparentního účtu do Indie. Cca tak 2x do roka. Když se podaří vycestovat do Indie, vozíme tam plyšové hračky a školní potřeby, které nám věnují dárci. Také se již podařilo získat darem pár starších notebooků, které jsou již také v Indii a jeden v Nepálu. Další 2 jsou připravené jeden do Afriky a druhý do Nepálu. Přes FB stránky pořádáme sbírky plyšových hraček - jsou lehké na převoz do soukromého kufru a děti, jak v Indii, tak v Nepálu z nich mají vždy obrovskou radost. Pro mnoho indických dětí, znamená takový malý plyšový medvídek skoro celý svět.

Tyto děti mnohdy v životě žádnou hračku nevlastnili, tak si asi umíte představit, kolik radosti taková malá plyšová hračka může udělat. A přitom stačí tak málo…

A lidé u nás na to moc hezky reagují a plyšáčky posílají.

Už jsem jich odvezla do Indie opravdu hodně. A co neuvezu do Indie, posíláme do Afriky, přes kamarádku - mou profesorku z fakulty, která pomáhá hodně v Africe, konkrétně v Zimbabwe. Zrovna letos na jaře tam putovaly 4 veliké balíky hraček a školních potřeb. Také spolupracujeme s internetovou e-shopovou společností Vivantis, díky které jsme do Afriky poslali 8 vyřazených, stále ale velmi funkčních stolních počítačů s LCD monitory. Několikrát do roka také pořádáme sbírky ošacení, kdy se právě třeba zaměstnanci Vivantisu (cca 150 lidí) vždy hojně účastní. Toto oblečení pak rozvážím po okolí do zařízení na pomoc sociálně slabým, jako např. azylové domy

Prostřednictví našich facebookových stránek se pak snažíme dělat osvětu, v rámci problematiky dětské práce v Indii a též tak trošku lidi probouzet, aby nemysleli jen na sebe a pomáhali.

A otevřeli nejenom oči, ale především své srdce. Je jedno, jestli lidé pomůžu dětem v Indii, Africe či tady doma, chudým, starým, nemocným… Důležité je, aby si našli, kde to cítí a pomáhali. Aneb dej a bude ti dáno...  to je krásný zákon, který skvěle funguje. A jedno otevřené srdce má tu moc otevírat další srdce a je krásný tento řetězec pomoci, radosti a lásky sledovat.

JK: V Indii je obrovským problémem zaměstnávání těch nejmenších dětí.

Kolik jich přibližně v této zemi pracuje?

PR: Dětská práce je v Indii obrovský problémem a velkým začarovaným kruhem. Pracuje zde cca přes 65 milionů dětí a to už třeba i od 5 let. Děti jsou využívané v továrnách, např. na balení cigaret - tzv. bídísek, v továrnách se stříbrem, textilem, atp. Při těchto činnostech je velmi ohrožen zdraví vývoj dětí, kdy se jejich malá tělíčka špatně vyvinou, jak jsou celé dny shrbené a pracují, odnáší to jejich celý pohybový aparát, kazí si oči a často ve 25 letech umírají na rakovinu plic a podobně ze zplodin, které tam dýchají. To samé práce na polích a plantážích a práce s pesticidy. Nikdo děti již nepoučí, jak nebezpečná je to látka, že by měli mít ochranu dýchacích cest, rukavice atp. A tak jsou také velmi často v mladém věku těžce nemocné.

Krásná Indiánská holčička ze slumu v Madikery, ktera žila s rodinou ve stanu na hlíně - na fotografii v Pétině náručí

Další je podvýživa, kdy třeba dostávají na den jen misku rýže, aby nebyly následně po jídle unavené a pracovaly, co to jde. Když náhodou usínají při práci, dostanou holí, aby se probrali atp. Týrání a fyzické tresty jsou tu běžné. Také jsou rozšíření tzv. domácí sluhové - tzn. kdy rodina své dítě defacto prodá, aby měli na dluhy či alkohol atp. Dítě je na několik let pak prodáno třeba do nějaké rodiny, na pole atp., kde slouží a pracuje.

Velkou nevýhodu mají pak v Indii holčičky. Dívka v chudé rodině vždy značí pro rodinu zátěž, především finanční, protože jednoho dne ji budou muset provdat a přidat k tomu věno. A na to chudé Holčička za branou státní školy, Puttaparthi

rodiny nemají peníze. Není výjimkou, že zde často dochází k potratům, když se žena dozví, že čeká holčičku, občas bohužel dochází i k usmrcení dívky po narození, protože pro rodinu to představuje velkou finanční zátěž a stres. V rámci vzdělání pak dostávají přednost chlapci před děvčaty, protože se předpokládá, že dívka stejně zůstane v domácnosti, tak proč zatěžovat finanční rozpočet. Většina dětí z chudých rodin se ale do školy ani nedostane, protože rodiče na to nemají finance. Proto je pro ně výhodnější, poslat dítě pracovat a pomáhat živit rodinu.

Rodiče často nemají potravu pro sebe, natož pro děti Je to zde začarovaný kruh, který se bohužel jen tak nevyřeší. Vláda se jakoby snaží s tím něco dělat, ale pořád je to velmi málo a v tak obrovské zemi je to běh na velmi dlouhou trať. Také neziskové organizace, které zde působí, se snaží těmto dětem a rodinám pomáhat, ale pořád je to jen zlomek, co mohou obsáhnout.

Děti zde nejvíce potřebují především vzdělání - umět alespoň číst a počítat. Vzdělání je pro ně vstupenka do života a možnost, jak se z tohoto začarovaného kruhu vymanit. Většina dětí zde o vzdělání a možnost chodit do školy opravdu velmi stojí a usiluje.

Vědí, že je to pro ně šance na lepší život. Což se u nás mnohdy o dětech říci nedá, že?

22 | Ze společnosti

Takže podporovat zde právě vzdělávání dětí (které je zde mimochodem ve velmi špatném a zoufalém stavu, ale to by bylo na další článek), vidím jako velmi smysluplné a děti jsou za to velmi vděčné.

JK: Vy pracujete i s americko-indickou neziskovkou Children´s Project Trust. Co bylo impulzem k navázání této spolupráce?

jsem zde spojila příjemné - mou vášeň pro Indii a malá Inďátka - s užitečným.

Do Indie vždy létám soukromě a vše si hradím. Účetnictví mi pak dělá tatínek. Z našeho transparentního účtu se platí jen minimum, jako třeba chod webových stránek jednou za rok atp.

máždit miliony a poslat je všechny do Indie. Snažím se především přes Bindu ukázat lidem tady u nás, jak mi se tady máme vlastně úžasně, ač si můžeme stěžovat, na co chceme… pořád platí, že máme střechu nad hlavou, z kohoutku nám teče pitná voda

Děti zde nejvíce potřebují především vzdělání

PR: Když jsem Bindu na konci roku 2010 zakládala, měla jsem trochu obavy, jak a kde konkrétně v Indii pomá- Jinak se spoustou nám pomáhají přáhat, tak aby to bylo efektivní a důvěry- telé, kteří jsou rádi, že mohou udělat hodné a případná pomoc šla opravdu dobrý skutek. Např. kamarádka nám do dobrých rukou. Pár měsíců po té, navrhla logo, kamarád pak vytvořil co jsem Bindu založila, jsem se v Indii bannery, Vivantis webové stránky atp. „náhodně“ seznámila s dětským do- Za tuto pomoc jsme velmi vděční. movem, který založil a vede manžel- Také spolupracujeme s kamarádem ský pár z Ameriky. Tito manželé v In- z konopné společnosti Delibutus, ktedii nejdříve děti ve škole sponzorovali, rý nám pomáhá na stánku na různých pak učili, a když zjistili, jak je tam si- festivalech atp. a je to krásná symbiótuace zoufalá i co se týká formy vzdě- za. lávání a všeho s tím spojeného, zůstali v Indii a postupně zde založili pro děti To by bylo k provozu. Finance na potakový domov. Nyní se starají o 35 dětí moc dětem pak získáváme od sponz ulice, a rádi by jejich počet rozšířili. zorů na náš transparentní účet, kde Části dětí de facto zachránili život, že je veřejně vidět veškerý tok financí, si je vzali z ulice do péče. Také založili od koho a kam všechny putují. Z Inspolečně s domovem školu, kde děti die pak vždy vozím různé dárkové dostávají úžasné vzdělání a spoustu předměty, co uvezu, které následně lásky a téměř rodičovské péče. Všech- prostřednictvím FB stránek a na fesny děti jsou úžasně vychované, chytré tivalech nabízíme k prodeji a všechen a soběstačné.

Většina dětí, až vyroste, by pak ráda pomáhala zase dalším dětem a sirotkům z ulice. Když jsem se s těmito manželi seznámila a viděla, jak jsou to úžasní a skvělí lidé a jak „své“ děti milují, a co vše pro ně už vybudovali, byla má volba, kde pomáhat, jasná. Více se o této orgaFotka z charitativního kalendáře s motivačním moudrem: nizaci a jejím Leden - „All you need is love“. Foto: Petr Slavík příběhu můžete dozvědět v krásné kníže Malí prosebníci. Tuto knihu jsme přivezli, nechali přeložit a výtě- výtěžek pak putuje na pomoc dětem. žek z koupě této knihy putuje jejím V roce 2013 jsme pak v Indii nafotili s wildlife fotografem Petrem Slavímalý kem krásný charitativní celoživotní JK: S provozováním neziskovek mám kalendář s motivačními citáty, jehož svoje zkušenosti a vím, že asi největ- výtěžek jde celý také na pomoc. Takší problém je v jejich financování. že Bindu si zatím díky hodným lidem takhle pěkně samostatně žije a douZ čeho žije Bindu? fáme, že budeme i nadále potkávat PR: V rámci provozu Bindu samo tak milé a hodné lidi, kteří nemyslí jen o sobě nestojí žádné peníze, nemá na své dobro, ale rádi udělají dobrý de facto žádné náklady. Já si z této skutek a Bindu se tak bude dále dařit. činnosti neberu žádné finance. Pouze Vždy říkám, že to není o tom, nashro-

a máme co k snídani… A tak mě velmi těší, že lidé se zastaví, zamyslí a rádi pomůžou a otevřou tak tím své srdce, aniž by si třeba mohli dovolit darovat velkou částku… o tom to vůbec není, už jen to, že se rozhodli alespoň malinko od srdce pomoci a něco darovat či pomoci jinak, jak umí a mohou… tak to je to zásadní, to mě nejvíce těší a naplňuje, že lidé nemyslí jen na sebe a na své dobro a naopak se najde ještě hodně dobrých duší, kteří rádi pomůžou ostatním, kteří neměli takové štěstí, jako my tady.

JK: Nedávno se ti narodila dcerka, jak stíháš rodinu a práci pro neziskovku?

PR: Ano, v červenci se mi narodila holčička a jako pro každou maminku pro mě nyní znamená celý svět a moc si to vše užívám.

A taky se mi tak trošku splnil sen, protože vypadá, jak kdybych si ji přivezla z Indie, ač tatínek je Čech :D No, takže Bindu mělo přes léto tak trochu prázdniny a s podzimem mě čeká dost administrativy. To se ale postupně dá, malá je zatím andílek, tak snad ji to vydrží a manžel je skvělý parťák.

Takže zatím se to vše dá zvládat v pohodě i s rodinou, neb je Bindu nastavené tak, že můžu pracovat přes počítač z domova, a tak jak mi to časově vyhovuje, protože to vše vlastně vedu sama. Co jediné, tak nějaký čas teď budu muset vynechat ježdění po festivalech se stánkem a věcičkama z Indie, a také cestování do Indie. Až ale bude holčička trošku větší, určitě tam vyrazíme spolu a dovezeme dětem zase trošku radosti. Už tam se mnou byla vlastně minulý rok v bříšku, takže věřím, že i pak později to vše půjde dobře skloubit.

Bylinky | 23

Pu-Erh - Červený čaj dlouhověkosti Autor: www.celostnimedicina.cz

Pokud nevíte, co je to červený čaj, i když znáte černý, zelený, ovocný, bylinkový či dokonce bílý, nemusíte se stydět. Červený čaj je u nás opravdu málo známý. Někdo by řekl, že červený čaj je totéž, co černý. Z čistě botanického hlediska ano. Jedná se o čaj z lístků Camellia sinensis.

Od ostatních čajů (zelený, polozelený, bílý) se liší tím, že prochází plně oxidací (vystavení porušených listů působení vzduchu). Obsahuje více (asi 4 %) kofeinu (teinu) než ostatní druhy čaje, a proto lépe povzbuzuje činnost mozku.

V Číně se pro něj vžil termín červený čaj, který lépe vystihuje jeho barvu.

Mezi nejznámější druhy v Číně patří Yunnanský červený (Dian Hong Cha), Yixingský červený (Yixing Hong Cha), Keemum (Qi Men) či Lapsang (Zheng Shan Xiao Zhong). Liší se jak zpracováním, tak i chutí a aromatem.

Dlužno mít ovšem na mysli, že pro nás černý čaj představuje obvykle průmyslově vyráběné sáčky v krabičkách (většinou si znalec najde kvalitní výjimky).

Právě pro asijské národy je červený čaj takový čaj, který je vyrobený tradiční metodou.

Pro Číňany termín „černý čaj“ představuje čaj, který známe a máme v oblibě pod názvem Pu-Erh (též Pchu-Er nebo Pu-Er). Jméno nese podle čínské prefektury (provincie) Pchu-Er, kde je pěstován. Tmavý Pchu-er má tmavší barvu než nám známý černý čaj (neboli červený pro Číňany). Pokud takový čaj déle louhujeme, dostává opravdu temnou barvu, připomínající zabarvení černé kávy. Pokud se ovšem objeví kávové zabarvení po kratším louhování, pak se jedná o méně kvalitní až šizený čaj.

Ovšem zásadní jsou již zmíněné polyfenolické látky.

Kromě antioxidačního působení mají ještě antimikrobiální a protizánětlivé účinky.

Proto jsou někdy označovány lidově jako přírodní antibiotika. Tyto látky také působí proti vzniku aterosklerózy a pomáhají snižovat riziko vzniku trombóz (krevní sraženin v cévách). To vlastně vysvětluje, proč se tradičně pije na zlepšení cirkulace krve. V některých případech se uvádí, že může pomoci ženám také při hormonálních problémech, jako je nepravidelná menstruace či nežádoucí projevy menopauzy. I to se dá podložit, protože odborníci uvádějí, že některé polyfenolické látky patří mezi fytoestrogeny, látky podobné svou strukturou přirozeným ženským hormonům. Pro úplnost je třeba zmínit, že pití čaje Pu-Er také zlepšuje trávení a potíže s ním spojené. U některých polyfenolů jsou také uváděny anti-

Působení Pu-Erhu na naše zdraví je předmětem častých diskuzí, někdy jsou mu přisuzovány až univerzální účinky. V Číně je znám jako čaj zaČaj z prefektury Xishuangbannna, Jižní Pu-Erh jišťující dlouhověkost a zdraví. To je založeno na tom, že Pu-Erh obsahuje polyfenolické látky (jedná se o složitější struktury, jsou označovány jako flavonoidy, nejznámější z nich je kvercetin). Důležité je, že jsou řazeny mezi antioxidanty, které působí proti účinku látek označovaných jako volné radikály, které ohrožují naše zdraví. Mezi další obsažené látky patří samozřejmě kofein a theofyllin, dále vitamíny, minerály (molybden, zinek, mangan), tanin a další.

Sušený Pu-Erh

mutagenní účinky, proto se zkoumá v odborných studiích možnost jejich využití pro léčbu rakoviny.

Na závěr je nutno uvést, že je třeba kupovat a pít jen kvalitní odrůdy čaje Pu-Erh. Zejména důležitá je teplota a vlhkost během procesu oxidace.

Nicméně je možné konstatovat, že rozumné a pravidelné pití tohoto čaje rozhodně přispěje ke zlepšení zdraví.

24 | Pěstování

Pěstujeme v kokosu Autor: Mr. José

Volba pěstebního média do značné míry ovlivňuje celkový způsob pěstování. Jestliže přemýšlíte o všestranném médiu, které se hodí pro více pěstebních postupů, a navíc se dá snadno zlikvidovat v přírodě, pak byste měli vážně přemýšlet o pěstování v kokosu. Pojďme si povědět, co všechno nám kokosové pěstební médium poskytuje.

Když si půjdeme koupit do obchodu kokos pro pěstování rostlin, dostaneme pytel o objemu 25 či 50 litrů, ve kterém jsou nadrcená vlákna z obalů kokosových ořechů. Vlákna se kromě drcení často propírají a sterilizují, aby byly zahubeny všechny potenciálně škodlivé bakterie. Dochází také k úpravě pH. Výsledkem je čistá kokosová drť, která neobsahuje žádné živiny a je vhodná pro pěstování celé řady rostlin. Do kokosového pěstebního média se často přidává trichoderma, což je užitečná plíseň, která se ubytuje na kořenech rostlin a chrání je před jinými cizopasníky. Tento druh plísní se nazývá mykorhizní, přičemž mykorhiza definuje přátelský vztah mezi rostlinou a houbou. Trichoderma nejenže chrání rostlinu před škodlivými plísněmi, ale podporuje tvorbu kořenů rostlin a zlepšuje jejich schopnost zpracovat živiny v půdě. Když má rostlina bohatý kořenový systém a dokáže spotřebovat všechny dostupné živiny, poznáme to na silné stavbě její nadzemní částí, rychlém růstu a tvoření větších květů i plodů.

Jako ideální doplněk kokosu se hodí perlit

Sadbovací rockwoolové kostky

Do kokosového pěstebního média se často přidává trichoderma silou jako kokos lisovaný za účelem zmenšení objemu, a navíc se skládají z několika vrstev o různé hrubosti drtě. To proto, aby dobře držely vláhu a zároveň poskytly ideální prostředí pro růst kořenů. Velikost kokosových rohoží je identická s velikostí rohoží rockwoolových, takže je směle můžeme použít pro pěstování v jeden metr dlouhých hydroponických květináčích.

Proč zvolit kokos jako pěstební médium?

Z předchozích odstavců už se dalo několik drobných výhod pěstování v kokosu vyčíst. Především je kokos velmi univerzální médium, které je v přírodě odbouratelné. Pokud tedy chcete po sklizni kokos vyhodit, můžete ho hodit na kompost nebo uložit někde v přírodě, kde brzy splyne s normální zeminou. Jednou z nejpodstatnějších výhod pěstování v kokosu je to, že můžeme zvolit hned několik způsobů zavlažování. Kokos jednak dobře saje vodu, což ho činí médiem vhodným pro ruční zavlažování, ale nezadržuje ji tolik jako zemina, takže je možné ho po-

Lisovaný kokos Kokos můžeme koupit i lisovaný, což je velmi zajímavá a výhodná varianta. Z obchodu si odnesete balíček o objemu zhruba 10 litrů. Doma ho rozbalíte, vložíte do nádoby o objemu 80-100 litrů a zalijete vodou podle návodu. Z 10litrové kostky se během krátké doby stane 70 litrů kokosu. Přenášet a převážet lisovaný kokos je zkrátka velmi jednoduché, ve srovnání s objemnými pytli. Když už jsem zmínil kokos lisovaný v kostkách, nesmím zapomenout ani na kokosové rohože, které se používají jako alternativa k rohožím rockwoolovým. Kokosové rohože jsou taktéž lisované, ale po zalití drží svůj objem, jen malinko nabydou, ale v rámci svého obalu. Kokosové rohože toLisovaný kokosový substrát tiž nejsou lisované takovou

užít jako médium pro hydroponické pěstování. Kokos v podstatě splňuje především kritéria hydroponického pěstebního média, to je bez diskuzí, protože je zcela inertní. Toto médium lze bez okolků doporučit pro pěstování v květináčích při použití ruční i automatické závlahy, přičemž pro automatickou závlahu je vhodné kokos smísit s perlitem. Kombinace kokosu s perlitem v poměru 1 : 1 se dokonale hodí pro pasivní zavlažovací systémy a velkoobjemové květináče. Kokosové rohože využijete pro automatické zavlažování v podlouhlých hydroponických květináčích.

Při pěstování ve venkovním prostředí je vhodné kokos používat spíše jako část substrátu, která by ho měla odlehčit a provzdušnit. Rostliny pěstované v kokosu je třeba častěji zalévat, protože je lehký a snadno prostupný.

Díky těmto vlastnostem ale dopřává dostatek kyslíku kořenům rostlin.

Výhodou kokosu je mimo jiné možnost jeho opětovného použití. Médium stačí po sklizni zbavit větších zbytků kořenů rostlin a pořádně ho propláchnout vodou s enzymy. Nikdy se nepodaří k opětovnému použití vyčistit 100 % použitého kokosu, ale množství, které vyhodíte s kořeny, a dalšími zbytky není nijak zásadní.

Při pečlivém propláchnutí a vyčištění můžete kokos použít i třikrát za sebou. Pokud chceme kokosový substrát použít opakovaně, je dobré ho udržovat stále vlhký i po tom, co rostliny sklidíme. Kdybychom nechali kokos úplně vyschnout, zmenšil by svůj objem a bylo by obtížnější ho důkladně proprat a připravit pro další pěstební kolo.

Pěstování | 25

Pěstování Při pěstování v kokosu je vhodné se vyhnout přesazování. Semínka si můžeme předpěstovat v rašelinových válečcích Jiffy, a zasadit je do pěsteb- vadlé listy. Zálivku proto vždy zvyšujeního systému s kokosem až ve chvíli, me postupně a sledujeme, jak na zvykdy z nich koukají kořínky. Rašelina šování rostliny reagují. V posledních se s kokosovým substrátem výborně dvou týdnech před sklizní začneme spojí. Pokud nepěstujeme v kokoso- zálivku snižovat, až ji úplně zastavíme vých rohožích, je vždy vhodné kokos na poslední 2-3 dny. Rostliny tak pošlou smísit s trochou perlitu, který poskyt- poslední zbytky sil a do plodů. Při pěsne ještě více prostoru a kyslíku koře- tování v kokosu samozřejmě nesmíme nům. Můžeme ale pěstovat i bez perli- zapomenout na pravidelné proplachotu. Po zasazení sazeniček do systému vání systému. Jednou za 7-10 dnů zaléje lepší nejprve začít s ručním zavlažo- váme rostliny pouze vodou nebo vodou váním, zvláště v případě, že s pěstová- s enzymy po dobu 1-2 dnů. ním v kokosu začínáme.

Pěstování v kokosu si musíme nejprve osvojit a zjistit, jak rychle nám pěstební nádoby vyschnou. To platí i pro pěstování v rohožích.

Malé sazenice a klony jsou velice náchylné na příliš velké množství vody. Ruční zavlažování nám dá záruku, že budou mít jen tolik vláhy, kolik jsou schopné spotřebovat. Rostlinky můžeme hnojit hnojivy pro hydroponické pěstování, která jsou obvykle koncentrovanější, nežli hnojiva pro zeminu. Při použití hnojiv pro zeminu se počítá s tím, že v zemině už nějaké živiny jsou. Kokos je naprosto bez živin, takže hnojení hnojivy pro zeminu by nemuselo rostlinám poskytnout potřebnou dávku živin. Těsně po zasazení sazenic je i tak dobré použít pouze poloviční dávku hnojiv, než se rostlinky chytnou, což poznáme Zde už kořeny koukají ven podle toho, že začnou tvořit nové listy a pomalu růst. Jakmile zaznamenáme růst rostlin, mů- Co se týče hnojení kokosu, je vhodné žeme začít hnojit dle doporučeného zvolit buďto univerzální hnojivo pro dávkování, a také spustit automatický hydroponické systémy, nebo hnojivo zavlažovací systém, pokud ho máme speciálně vyvinuté pro kokosové substráty - to bychom použili hlavně v přík dispozici.

Kokos je velmi univerzální médium, které je v přírodě odbouratelné

Z hlediska zavlažování se kokos lépe hodí pro hydroponické pěstování Co se týká zalévání, rostliny v kokosovém pěstebním médiu snesou častou a intenzivní zálivku. K té je ale třeba se dopracovat a nechat rostlinám dostatek času k tomu, aby si vytvořily bohatý kořenový systém. Obvykle tedy zálivku začneme zvyšovat po dvou týdnech růstu a na maximum bychom se měli dostat zhruba ve druhém týdnu kvetení. Až do posledních 14 dnů před sklizní zaléváme intenzivně, ale samozřejmě musíme sledovat reakce rostlin. Při správném zavlažování by měly rychle růst a tvořit silné zelené listy. Jakmile by listy začali žloutnout, byla by to známka nadměrného množství vody v systému.

Přelité rostliny také výrazně zpomalí růst, někdy se úplně zarazí a mají po-

padě pasivních zavlažovacích systémů a systémů bez cirkulace živného roztoku. Po zasazení sazeniček bychom zvolili EC 0,8, abychom ho po zaznamenání růstu rostlin zvýšili na 1,4.

Ve vrcholné fázi květu můžeme zvýšit EC až na hodnoty 2,2 mS/cm. V posledních 7-10 dnech je vhodné hnojivo úplně vysadit, aby stihly rostliny spotřebovat živiny, které se ještě v kokosu nacházejí. Důkladné vyčištění systému s kokosovým substrátem trvá o něco déle, nežli v případě systému s keramzitem a přibližně stejně dlouho, jako u systémů s rockwoolem. Vhodné je také upravovat kyselost živného roztoku. V růstu se osvědčilo pH 6,3-6,5, ve fázi květu snižujeme až na 5,7.

Míchání a drenáž Jak již bylo řečeno, při volbě kokosového pěstebního média můžeme pěstovat buďto v čistém kokosu nebo ho s něčím smíchat. Jako ideální doplněk kokosu se hodí perlit, ale lze použít i keramzit. I v případě, že se rozhodneme pěstovat pouze v kokosu, neměli bychom zapomínat na drenážní vrstvu ve spodní části květináče.

Zvláště ve větších květináčích kokos houstne u dna a tvoří vrstvu, ze které hůře odtéká voda. Pokud dno květináče pokryjeme 3-5 centimetry keramzitu, zlepšíme odtok živného roztoku z květináče a dopřejeme více kyslíku a prostoru kořenům.

Pozor ale, pokud používáme pasivní zavlažovací systémy, není drenážní vrstva žádoucí, ba naopak. Pokud bychom drenážní vrstvu dali například do Auto Potu, narušili bychom jeho funkčnost, protože by chyběl kokos právě v místech, odkud by si měl nasávat živný roztok.

Kokosový substrát můžeme míchat s libovolným pěstebním médiem. Jen nemá smysl ho míchat s rockwoolem, neboť jejich vlastnosti jsou velmi podobné, a navíc bychom pak nemohli kokos zlikvidovat v přírodě, ani opakovaně použít. Rockwool se zkrátka do kombinace s kokosem nehodí. Výjimkou jsou sadbovací rockwoolové kostičky, které v kokosu nebudou překážet a po sklizni je snadno vyhodíme samostatně.

Shrnutí Kokos je univerzální pěstební médium vhodné pro samostatné použití i mísení s jinými pěstebními médii. Z hlediska zavlažování se kokos lépe hodí pro hydroponické pěstování, ale je možné jej s úspěchem použít pro ruční zavlažování i do pasivních systémů, nebo jako doplněk při pěstování v zemině. Kokosové médium snese i vydatnější zálivku, nicméně je nutné, aby měly rostliny bohatě vyvinutý kořenový systém.

Ekologická likvidace kokosu po sklizni je velmi snadná. Pěstování v kokosu by měl zvládnout každý, tedy i začínající pěstitel, musí ovšem dát pozor na nadměrné zalévání, protože kokos je snadné přelít zejména v počátečních fázích vývoje rostlin. Kokos je ideálním mezikrokem pro ty, kteří se rozhodnou přejít z hydroponického pěstování na pěstování v zemině, protože se kokos při pěstování v mnoha ohledech chová jako zemina. Přeji vám hodně úspěchů, ať už se rozhodnete pěstovat jakýmkoliv způsobem.

26 | Pálí, pálí, to to pálí

Chilli guru Michal Jakeš Autor: Jindřich Krása

Pro nový časopis Roots se nám podařilo domluvit spolupráci se znalcem chilli na slovo vzatým Michalem Jakešem. Před nedávnem jsem jeho obchod v Praze navštívil a můžu říct, že z nabídky jsem byl doslova uchvácen a překvapen.

V každém vydání Roots vám přineseme v rubrice „Pálí, pálí, to to pálí“ článek na téma chilli. Kromě toho si v tomto čísle můžete přečíst následující rozhovor s Michalem Jakešem, s nímž jsem se seznámil již před několika lety.

Jindřich Krása: Ahoj Migeli, my se známe už nějaký ten pátek a není to poprvé, co spolu děláme rozhovor. Tentokrát se s tebou chci ale bavit na jiné téma, než v minulosti. Začnu ale opožděnou gratulací k pátým narozeninám obchodu 5semen.cz.

My jsme se spolu domluvili na užší spolupráci, protože ty máš hodně blízko k chilli a popravdě řečeno, o téhle plodině osobně nemám až tak hluboké znalosti. Proto jsem s tvou nabídkou seriálu o chilli pro časopis Roots souhlasil. Jak ty ses ale s těmito pálivými papričkami vůbec dostal do bližšího kontaktu?

Michal Jakeš: Tak o chilli a pálivé papriky jako takové se zajímám už pár let. Po celou dobu to bylo jen jako laik a hobby mini pěstitel.

Ale s všeobecnou a stále se zvyšující popularitou a oblibou pěstová-

Na internetu najdeš spoustu, já jim říkám magorů, kteří jsou z mého úhlu pohledu schopni pojídat nepojídatelné

ní a konzumace chilli to nakoplo i mne a tým mých zaměstnanců.

A do chilli jsme se vložili opravdu na plný pecky. Troufnu si tvrdit, že dnes máme absolutně největší výběr chilli ve všech možných formách v republice. Vše ze zemí původu, BIO kvalita samozřejmostí.

Rozšířili jsme nabídku i o další výrobky z chilli z Anglie, kde na chilli bio-farmách vyrábějí opravdové lahůdky. Ale o chilli bude ten náš seriálek, tak ať se čtenáři těší na zajímavé informace. Pro Pražany nebo návštěvníky Prahy je osobně k dispozici náš Chilli Man Honza za pultem obchodu v Lucemburské 44. To je studna znalostí o prodávaném sortimentu.

Pěstitelů je u nás hodně a lidí, kteří mají chilli v oblibě, přibývá každý rok

Pálí, pálí, to to pálí | 27

JK: Jak je to u nás? Má tady chilli hodně zastánců a pěstitelů, nebo jde pořád jen o okrajovou, exotickou rostlinu?

cho Grande je odrůda z Mexika a je naprosto nepředstavitelné, aby se bez této papriky, chilli, obešla mexická kuchyně. Je to

Je chybné si myslet, že chilli je jen pálivá, pro někoho až nesnesitelně pálivá, paprika MJ: U nás je to až neuvěřitelně rozjetý. Na internetu najdeš spoustu, já jim říkám magorů (nechci se nikoho dotknout), kteří jsou z mého úhlu pohledu schopni pojídat nepojídatelné. Na mysli mám ty extrémně pálivé papričky jako je Carolina Reaper, Moruga Scorpion nebo Naga Bhut Jolokia.

Takže ano, pěstitelů u nás je hodně a lidí, kteří mají chilli v oblibě, přibývá každý rok. V Praze máme dokonce letos 17. listopadu myslím 7. ročník akce Plechová Huba.

Koná se ve Futuru na Smíchově a je to akce milovníků chilli a soutěž v jeho pojídání. Kdo neviděl, neuvěří. Budeme tam se stánkem a stejně jako loni jsme partner akce. Tebe a čtenáře tímto zvu na opravdu ojedinělou a velmi zajímavou akci.

JK: No, pálivá akce pro mě? Přijedu, ale plechovou hubu rozhodně nemám. Jinak náš národ ze středu Evropy nemá v klasických kuchařkách zrovna moc receptů na žhavě rozpálená jídla. Je to dáno asi nejen podnebím. Máš nějakou představu o tom, proč tady zrovna chilli rychle získává na popularitě?

MJ: Na to se strašně těžko odpovídá, Jindro. Napadá mne jako první internet. Díky tomuto fenoménu se každý může dostat k informacím a něco z nich načerpat. Dále to také budou zcela nepopiratelné léčivé účinky chilli a zvětšení pestrosti vařených jídel v domácnostech. Taky to bude cestováním lidí, kteří se s pokrmy, kde chilli nechybí, setkali za hranicemi a chtějí to i doma.

JK: Jaké jsou jaho hlavní jedinečné vlastnosti, kromě brutální pálivosti? (Tady upozorňuji, že pro mě osobně může být přespříliš pálivá i ředkvička ze zahrádky...)

MJ: Jak jsem zmínil v předchozí odpovědi. Jsou to různé léčivé vlastnosti a účinky, perfektní a jedinečná chuť jak samotného chilli, tak i jídla z něj připraveného.

Je potřeba dodat, že je chybné si myslet, že chilli je jen pálivá a pro někoho až nesnesitelně pálivá paprika. Chilli je v podstatě paprika tak jak ji známe. Má mnoho úrovní pálivosti a o tom budeme referovat v našem seriálu o chilli.

Uvedu takový příklad. Chilli An-

jako představit si českou kuchyni bez knedlíků.

Ancho Grande má pálivost velice nízkou, kolem 3.000 SHÚ. Dá se říct, že je to vlastně sladká paprika.

JK: Ty se ale nevěnuješ jen chilli, ale i spoustě koření...

MJ: Ano, máš pravdu.

Rozšířili jsme sortiment o koření z celého světa a různé mixy z něj. Kvalitu máme tak o 5 úrovní jinde, než jakou má to, co si lidé kupují v obchodech. Vše máme ze zemí původu, absolutně čerstvé a v BIO kvalitě.

Oceněním pro nás je, že si k nám pro Nagu Masalu chodí osobně Indové. Říkají, že v jejich Indické restauraci nemají tak kvalitní, jako máme my.

To potěší. Navíc si u nás v obchodě mohou zákazníci vše očuchat a ochutnat včetně výrobků z chilli farem z Anglie.

K tomu pochopitelně poskytujeme odborné poradenství. Chystáme i takový náš receptíček a snad mu dáme během podzimu konkrétní formu.

Prostě pokud si najdete čas, nebo chcete opravdu kvalitní koření, chilli nebo semena, navštivte nás v obchodě na výš zmiňované adrese v Lucemburské v Praze nebo našem e-shopu Chilliseeds.cz případně 5semen.cz. Obchod máme útulný a budete se v něm cítit jako doma. Ať se všem daří vše podle plánu a jak říkáme v našem obchodě, ať to pálí :o))) Tobě a tvému časopisu přeji Jindro jen to nejlepší, ať je úspěšný a přináší čtenářům jen a jen zajímavé, ničím nezkreslené, pravdivé informace.

28 | Pálí, pálí, to to pálí

Pálí, pálí, to to pálí – 1. díl Úvod do světa pálivých papriček

V prvním čísle časopisu Roots začneme zostra. Doslova. Ostré a pálivé plody chilli jsou čím dál oblíbenější i mezi Čechy a tak jsme bez váhání využili příležitosti a zahájili spolupráci na seriálu o těchto ďábelských papričkách s jedním z nejpovolanějších, Michalem Jakešem z chilliseeds.cz. Doufáme, že nás se slzami v očích po pozření některé z odrůd, které vám přestavíme, nebudete proklínat.

Začíná ostrý seriál V našem prvním článku se budeme věnovat chilli obecně. I úplným začátečníkům vysvětlíme základní pojmy a představíme tuto rostlinu jako takovou. Konkrétním druhům a různým tipům se budeme věnovat v dalších dílech našeho seriálu.

Trinidad Moruga Scorpion

Obecně o Chilli Chilli papričky jsou plody většinou exotických druhů křovitých paprik, které rostou v tropických a subtropických oblastech naší planety např. v Indii, Číně, Vietnamu, Africe, Mexiku a Jižní Americe. Dnes se však jejich pěstování rozmohlo po celé zeměkouli. V pěstování a ochutnávání chilli a pokrmů z nich se pořádají různé festivaly a soutěže. Chilli také velice rychle zdomácnělo v českých kuchyních.

Dnes si můžete doma připravit opravdu autentické jídlo indické, mexické nebo kterékoli jiné exotické kuchyně.

Suroviny k tomu potřebné jsou již k dostání i u nás. Nemluvě o tom, že si téměř kterýkoli druh chilli papriček můžete i sami vypěstovat na své zahrádce nebo balkoně, případně jako pokojovou rostlinu.

Historie Chilli První dochované údaje o chilli jsou ze 7. tisíciletí před naším letopočtem.

Po objevení Ameriky se rychle díky námořníkům mnohé odrůdy rozšířily po celém světě. Ohromně oblíbené jsou v Indii, kde dodnes představují neodmyslitelnou součást jejich tradiční kuchyně. Do Evropy se dostalo chilli z této oblasti přes Osmanskou říši.

Zdraví a Chilli Základní látkou, kterou chilli obsahuje, je capsaicin. Tato látka způ-

sobuje první vjemy po požití a to je pocit tepla a pálení. Provedené výzkumy dokazují, že capsaicin napomáhá lipolýze (spalování tuků).

Pomocí capsaicinu dojde po spálení tuku k uvolnění energie, která do mozku vyšle signál, že tělo je syté a nepotřebuje přijímat další potravu.

Capsaicin (chilli papričky) je velmi vhodné používat u pomalého a slabého trávení, při těžkém žaludku, plynatosti, křečích, zápalech žaludeční sliznice, zlepšuje peristaltiku (vyprazdňování). Dále působí jako přírodní antibiotikum, snižuje hladinu cukru v krvi, působí antioxidačně a protirakovinně.

Papričky obsahují velké množství minerálů, vitamínů C, B1, B2, E, A, betakarotenů a flavonoidů. Chilli lze nazvat také přírodním afrodiziakem.

Pálivost chilli a produktů z něho vyrobených Chilli papričky se dělí hlavně podle pálivosti. Zde se používá označení SHU, což znamená Scoville heat units (Scovilleho jednotky pálivosti). Tento chemik podle vlastních testů sestavil tuto stupnici v roce 1912. Stupnice je v rozmezí od 100 do 16.000.000 SHU. Ta nejvyšší hodnota patří čistému capsaicinu. V současné době má nejpálivější paprička na světě, Moruga Scorpion Red (Trinidad Moruga Scorpion), něco málo přes 2.000.000 SHU. V naší tabulce pálivosti uvádíme jako pálivější odrůdu Carolina Reaper, ta je však zatím značně nestabilní a její pálivost je hodně ovlivněna pěstebními podmínkami.

Stupnice se dá popsat následovně.

100 – 5000 SHU jsou v podstatě sladké papričky s mírnou pálivostí. 10.000 – 50.000 SHU je už pálivost střední, ale pořád snesitelná. 100.000 – 300.000 je už pálivost vysoká. Při konzumaci je potřeba být milovníkem ostrých jídel a mít nějaké zkušenosti. Vše nad 500.000 SHU je už extrémně pálivé.

Posouzení je pochopitelně velmi in-

dividuální, co člověk, to názor. Především každý z nás má hranice snesitelnosti jinde.

16 000 000

Čistý kapsaicin,

15 000 000

Dihydrocapsaicin

9 100 000

Nordihydrocapsaicin

3 000 0006 000 000

Pepřový sprej

2 200 000

Carolina Reaper

2 009 231

Trinidad Moruga Scorpion

1 853 936

7 Pot Douglah

1 598 227

Dorset Naga

1 463 700

Trinidad Scorpion Butch Taylor

1 382 118

Naga Viper

1 200 000

Trinidad 7 Pot Jonah

1 194 205

Satan‘s Strain Trinidad Scorpion Moruga

1 086 844

Naga Morich

1 067 286

Infinity Chilli

1 041 427

Bhut Jolokia[1]

850 000

Trinidad 7 Pot CARDI Strain

350 000 – 580 000

Red Savina Habanero

100 000 – 350 000

Habanero

50 000 – 100 000

Paprička Birds Eye

30 000 – 50 000

Paprička tabasco

5 000 – 23 000

Serrano

5 000 – 10 000

Chipotle

2 500 – 8 000

Jalapeño, Tabasco sauce

1 000 – 2 000

Poblano

100 – 500

Pimento

Nejenom největší výběr chilli Vás čeká na eshopu CHILLISEEDS.CZ případně v kamenném obchodu na adrese Lucemburská 44, Praha 3, Po – Pá 10.00 - 18.00, So 11.00 - 15.00

Bylinky | 29

Podceňovaný maliník Autor: www.celostnimedicina.cz (redakčně kráceno a upraveno)

Kdo by neznal lahodné červené maliny. Jsou častým mlsem na zahrádkách v plodných kultivarech díky svým mimořádně chutným plodům, které si vychutnáváme pro jejich náramnou kyselosladce navinulou chuť. Ta vytvoří v ústech skvělý pocit libosti a v hlavě něco jako uspokojení z odborného posouzení organoleptických vlastností v kategorii náramné mňam. A lesní maliny jsou ještě o další kvalitativní třídu dál, suprmňam.

Plody ostružiníku

Mají ale jednu zásadní nevýhodu jsou daleko, rostou dost od sebe, jsou malé, neumyté, červivé a někdo je už před námi sesbíral. Když se ale ke sběru této lahodnosti vypravíte a budete úspěšní, tak vás asi budou bolet nožičky jako vedlejší účinek kilometrů cest do odlehlých nevysbíraných lokalit mezi medvědy, vlky, lesníky, houbaře, veverky, jezevce nebo lišky. Ovšem tito si vás mohou zaměnit za neméně libou dobrůtku, a také slupnout jako malinu; odborně řečeno sežrat.

Maliny na konci léta s příchodem chladných rán sice ještě plodí, ale plody ztrácejí své chuťové parametry a nejsou už tak dobré. Příroda je ale šikovně střídá jablky. Plody maliníku se využívají hlavně k chuťové úpravě bylinných směsí a výrobě chutných sirupů, marmelád, vín a dalších nápojů. Sušení malin nejmenuji, protože k tomu je zapotřebí vakuum. Sirup nesnáší alkalické prostředí, kdy mění barvu a má tendenci se vysrážet. Proto je vhodné ho nepatrně přikyselit vitamínem C, vinným octem nebo kyselinou vinnou či citrónovou.

Plody nebo nápoje z nich se využívají pro zlepšení chuti k jídlu při nechutenství, pro maskování nechutných léčivých čajů, při horečnatých one-

Plod malinovníku

mocněních pro pocení, zánětech hrtanu. Dříve se podávaly proti revmatizmu a dně, podobně jako vonné a lahodné lesní jahody. Dostatek plodů maliny se obvykle mlsal při tuhé stolici.

Sirupy i marmelády se připravovaly podobně. Rozmačkané plody se propasírovaly sítem, aby se zbavily zrníček a po přidání stejného množství cukru se vařením snížilo množství vody na potřebnou konzistenci za odběru pěny, která se odmlsala zvlášť.

Poté se vše pečlivě uzavřelo do lahví a čekalo se na spotřebu.

Když se přidalo na litr tohoto hustého roztoku asi 5 l převařené vody a dalo do demižónu kvasit s ušlechtilými vinnými kvasinkami, získali jste malinové víno, které se užívalo po roce odkladu při kašlech, nastuzeních, teplotách, bolestech v krku, astmatech a depresích. Takové lahodné čůčo s určitým nebezpečím spočívajícím právě v oné příjemné pitelnosti a slazené omamnosti.

Podzimním experimentem na lehce pokašlávajících dobrovolnících včetně mně jsem zjistil, že se pilo dobře a nenápadně, přičemž zábava kolem stolu pilně zesilovala za mohutného

Lesní maliny jsou ještě o další kvalitativní třídu dál

pění písní, vyprávění veselých příhod a křižovatek vtipů, až nadešla chvíle odchodu, neb došlo.

Odborníci tvrdí, že zavařenina, marmeláda, džem, povidla a sirup pomáhají při tuhé stolici, takže další experimentování bych už jaksi nechal zase na vás.

Z dob, kdy se pívalo kde co, se zachoval recept na osvěžující nápoj limonádového typu k ředění vodou. Před použitím se připravovala kombinace 2 l malin s 1 l vinného octa, která se po promíchání nebo promixování nechala den stát. Potom se propasírovala přes cedník ke zbavení se jadérek a zavařila s cukrem. Co nevypil člověk, to vypily mušky octomilky.

Plody maliníku velmi snadno podléhají hnilobě Malina není jen plod, ale pro bylinkáře hlavně list. Respektive list maliníkový, který je od ostružiny snadno rozeznatelný bílým potahem na spodku listu, který omezuje odpar. Většina druhů maliníků má oproti ostružině jen nepatrné trny. Maliník roste na okrajích světlých lesů při cestách a pasekách až do výšky chlapa. Většinou ale do výšky puberťáka. Na půdu je náročnější, protože podle její kvality roste

30 | Bylinky

Malina není jen plod, ale pro bylinkáře hlavně list do výšky i plodí. Potřebuje celkem pravidelnou zálivku, protože v lesní skromné půdě bývá vody buďto bažinohodně nebo suchomálo. V horší půdě je maliník vytlačen skromnější ostružinou.

Ostružina navíc snáší přímé sluneční světlo. Maliník chce lehké přistínění a ochranu před větrem, jinak jsou jeho plody menší a on sám není schopen dobře konkurovat okolní vegetaci. Maliník je trvalkou, takže za rok už víte, kde ho u lesa hledat.

List se sbírá, dokud je mladý a kypící zdravím rostliny. Je to na něm dobře vidět. Suší se v tenké vrstvě, protože se snadno zapařuje. Toho se ale lidé naučili využít k fermentaci. Fermentačních postupů je celá řada. Asi bych vybral následující: list se nechá hrubě načechrán v tlusté vrstvě den zavadnout, případně se poseká na menší kusy například sekačkou, potom se napěchuje do fermentační nádoby (truhla, hrnec) a nechá se v teple fermentovat 1-2 dny. Je potřeba hlídat, aby teplota nepřekročila 40 °C. Potom se fermentováním zčernalý rozloží v tenké vrstvě do sušárny k rychlému usušení při teplotě do 50 °C. Fermentací se zvýrazní kořenitá chuť více podobná fermentovanému černému čaji a podobně jako v něm se

Listy malinovníku vhodné pro přípravu čaje

připraví třísloviny na bylinářské využití jako lehce protizánětlivé thé. Zároveň se ale zničí všechny ostatní žádoucí účinné látky i vitamíny. Jako fermentovaný nápoj a náhrada dovozového čaje se dříve kombinoval list maliny s listem ostružiny, jahodníku a případně vrbkou úzkolistou. Kombinace těchto bylin se dá ale dobře využít i bez fermentace na docela dobrou bylinnou směs bez významných zdravotních i vedlejších účinků, snad jen svým objemem tekutin zvyšujícím produkci moči a tím celkem vhodně pročistí urologický trakt.

potom doporučuji 2- 3x denně mimo jídla, nedopitým zalít květiny v květináči. To, co zůstane v cedníku, je pochoutka pro žížaly.

Ze samotného maliníku se připravoval čaj s mírným účinkem na bolesti v krku, vředy a záněty v ústech, v žaludku i ve střevech, při revmatizmu, potížích s ledvinami, prostatou, pro údržbu gravidity (mimo první trimestr u fyzicky i krátkodobě se namáhajících žen), při vynechávání menzes a bolestivém premenstruačním syndromu, při horečnatých nemocech, chřipkách, nachlazeních, při zimnici, hemeroidech a ve většině jmenovaných případů se dělala podobná příprava záparu také pro sedací koupele.

V horší půdě je maliník vytlačen skromnější ostružinou List maliníku nasušený do zelena se doporučuje pro zlepšení třetího trimestru gravidity a porod, protože se předpokládá, že má v sobě nějakou dosud neobjevenou účinnou látku s příznivým účinkem na dělohu.

Z listu maliníku se připravuje samozřejmě čaj (zápar): ½ - 1 lžíce řezaného listu se spaří 10 - 20 minut pod pokličkou ve 2 - 3 dcl vody a po vychlazení pije. Lze přidat i další byliny, například kontryhel, přesličku, řebříček, heřmánek, fenykl, chmel, lopuch, kopřivu, pampelišku, jetel a mnoho jiných pro ženy v jakémkoliv poměru. Pití čaje

Poznamenávám, že plody maliníku velmi snadno podléhají hnilobě, proto jsou průmyslově pěstované maliny proti snadnému hnití ošetřeny silnou protiplísňovou chemií, u níž si nejsem jist, jak moc poškozuje játra, takže kupované maliny zapíjejte detoxikačním čajem z ostropestřece. Raději si pěstujte maliny sami a jezte je na záhonku nebo si berte do lesa elektrický paralyzér, jehož blesky a zvuk elektrických výbojů obvykle veškeré divočáky, medvědy a násilníky tamo se vyskytující odpudí lépe než řev klasické tchýně.

Ze společnosti | 31

Díky policistům tekly při sklizni technického konopí slzy a krev Autor: Jindřich Krása

S Honzou Bešíkem jsme se do konce září tohoto roku neznali. Je to trochu zvláštní, vzhledem k tomu, že se věnuje oblasti, ke které mám velice blízko. Jeho firma Mabeko se už 12 let zabývá mimo jiné vývojem a distribucí přírodních stavebních materiálů, které jsou vyrobeny převážně z technického konopí a dřeva.

K našemu seznámení bohužel vedly velmi nepříjemné okolnosti. Namísto rozhovoru o alternativním životním stylu tak vznikl článek o chování českých policistů, kteří jsou podle mě v některých případech silně psychicky narušení (což je překvapivé, vzhledem k tomu, že by měli podstupovat psychotesty).

Jindřich Krása: Ahoj Honzo, v úvodu jsem nastínil, že jsme se seznámili díky poměrně nepříjemné události, ke které došlo na tvém poli s technickým konopím. Co přesně se stalo?

Jan Bešík: Ahoj Jindřichu, tak dopoledne při svačině dorazily dva vozy police ČR a vyzvali všechny, kteří svačili, aby jménem zákona odložili, co mají v rukou. To znamená chleba, mikrotenové sáčky, vodu a policisté sběrače vyzvali, aby si stoupli čelem k naší dodávce. Ti sběrači netušili, o co se jedná. Nebylo jim sděleno vůbec nic. Nikdo nechtěl, aby předložili doklady, což by člověk očekával.

si každý asi dovede představit, jak to mohlo vypadat.

říkal jsi, že děti to odnesly psychicky velice špatně...

Potom odvezli ty dva nešťastníky na policii, odkud je potom bez vysvětlení propustili. Dvacet minut je nechali s tím slzným sprejem v očích s rukama spoutanýma za zády a k prvotnímu ošetření došlo vlastně až na stanici v Novém Boru.

JB: Je to tak. Na poli vládl do toho útoku klid a harmonie, rodinná pospolitost. Ty děti to odnesly, protože se poprvé v životě setkaly s násilím a to ještě v tak brutální formě. Navíc páchaném na jejich rodičích a členech rodiny. Pro syna není nic horšího než vidět, jak někdo mlátí jeho nevinného otce.

JK: Tím to ale celé neskončilo, že?

JB: Bohužel ne, potom totiž přijelo další vozidlo s policisty, kteří skončili šetření tím, že ponořili konopí do roztoku a zjistili, že neobsahuje nepovolené množství THC. No a potom jezdili dalším vozidlem po sousedním golfovém hřišti a hledali marihuanu s tím, že to naše pole je jenom zástěrka. Asi se tím snažili zpětně odůvodnit zločin, který spáchali na našem poli a omluvit bití nevinných lidí.

JK: Oni ti pak sběrači celkem pochopitelně nechtěli znovu přijít a tím pádem přišla sklizeň vniveč...

Děti to odnesly, protože se poprvé v životě setkaly s násilím a to ještě v tak brutální formě Policisté potom přistoupili ke stojícím mužům a jeden z nich nějak drcnul do jednoho ze sběračů. Potom si zřejmě špatně vyhodnotili situaci a začali toho sběrače mlátit. A přitom se ho zastal jeho 17letý syn, nezletilý chlapec, který je požádal, aby přestali mlátit jeho tátu.

Svědky byly další dvě děti ve věku 9 a 12 let, rodiny, takže bylo nanejvýš nevhodné tak brutální zásah aplikovat na onoho sběrače, který se nota bene ničeho nedopustil. Dostal mnoho ran kovovým teleskopickým obuškem a pak ho nechali ležet na zemi, zaklekli ho a jeho synovi poté, co se ozval, postříkali obličej slzným plynem, srazili ho na zem a přitiskli na kamenitou cestu.

JB: Další den už přišli jen sběrači, které já jsem přizval kvůli redaktorům z České televize a i tak už tam nechtěli být.

Všichni odešli a tím došlo ke zmaření sklizně.

JK: Jak jsi zmínil, při sklizni byly přítomné i děti, což není na konopných farmách nic neobvyklého, protože se přitom dá užít spousta legrace. Když jsme spolu mluvili krátce po zásahu,

JK: Po zásahu jsi mluvil s náčelníkem útvaru v České Lípě. Co ti k tomu řekl?

JB: Já jsem telefonoval do České Lípy, abych se ujistil, že další dny nebude policie opakovat podobné excesy. Přijeli na legální pole, udělali tam kriminální akt, za který se nikdo neomluvil, ani ho nevysvětlil. Ani tak jsem od pana plukovníka neobdržel žádnou odpověď kromě toho, že chápe, že to bylo jistě nepříjemné. Nepříjemné! Doslova. To je výraz, který bych nepoužil. Co se tam dělo, bylo zvěrstvo!

JK: Jak budeš postupovat vůči policii dál? V rozhovoru pro Českou televizi jsi zmínil, že budeš chtít odškodnit za to, o co jsi díky překažené sklizni přišel. Zničili ti úrodu, kytky nepoužitelné.

HB: Prostřednictvím právního zástupce JUDr. Milana Hulíka hodláme vznést trestní oznámení a nárok na náhradu škody.

JK: Děkuji ti za tento krátký rozhovor.

Doufám, že se příště sejdeme za mnohem příjemnějších okolností.

HB: Taky děkuji a přeji všem čtenářům pohodu a klid. Konopí zdar!

JK: Jak reagovali ostatní sběrači?

JB: Pracující Romové stále opakovali, že jsou tam legálně, že nic nekradou, a že je to technické konopí. Jenomže ti policisté pořád dokola omílali, že je to marihuana, droga a podobně. Až přiběhl další sběrač, běloch s modrýma očima, který tam v prachu viděl ty zoufalé lidi a začal situaci uklidňovat.

Na jedné straně podrážděné policisty, na straně druhé emocionální Romy. To

Podle policejní mluvčí hmaty a chvaty. Spíš kovové teleskopické obušky, o kterých údajně nic neví. 50 ran není zpacifikování, ale trest a s 20 minutami slzného plynu v očích mučení.

32 | Bylinky

Bazalka | (Ocimum) Autor: Veronika Králová

Tuto rostlinu dnes můžeme vidět na zahrádkách našich babiček i v truhlících na balkóně městských bytů. Bazalka, přezdívaná také jako „královská bylina“, je k dostání v obchodech i v sušené formě. Její skutečné kouzlo ale poznáte teprve, až ji čerstvou utrhnete na své zahrádce.

Dříve lidé věřili, že u soudu odhalí lháře, a pokud ji člověk nosí v kapse, přináší blahobyt a lásku.

Zaručeně vám tato bylina přinese kouzlo do kuchyně, a jak se říká, láska prochází žaludkem.

Nemohu opomenout její léčivé účinky na tělo i duši, čímž nám potvrzuje svou vzácnost a sílu.

Bazalka je řazena do čeledi hluchavkovitých. Má přibližně 60 druhů, z nich lidé pro různé účely využívají nejméně 7. Nejrozšířenější je v Africe a Jižní Americe a několik druhů se pěstuje po celém světě. Využívají se především druhy Ocimum americanum, O. basilicum, O. citriodorum, O. gratissimum, O. kilimandscharicum, O. minimum a O. tenuiflorum.

Bazalka pochází z přední části Indie, do světa se postupně začala šířit již od starověku. Jméno „basilicum“ je odvozeno z řečtiny a v překladu znamená „královský“. V německy mluvicích zemích je tato léčivá bylina nazývána „královskou bylinou“. Vedle egyptských faraonů ji uctívali především staří Římané, kteří ji pro afrodiziakální účinky dali přívlastek „kouzelnice lásky“.

V Indii je tato rostlina považována za svatou a je využívaná při náboženských

Listy vzrostlé bazalky

V Indii je tato rostlina považována za svatou obřadech. Do střední Evropy ji přivezl Karel Veliký, poté se začala pěstovat jako léčivka v klášterních zahradách.

Tato stálezelená jednoletá rostlina nebo keř dorůstá podle druhu výšky 20-60 cm. Některé druhy se od sebe liší tvarem listů, vůní i barvou. Většina rostliny je porostlá chloupky, má vejčité, kopinaté listy a její květy mají bílou barvu, u některých druhů růžovou. Bazalce se výborně daří v teplých, slunných a chráněných polohách. Roste především v teplém středomořském podnebí, vyžaduje alespoň 5 hodin slunečního svitu denně a teploty nad 10 °C. Daří se jí v dobře odvodněných půdách. Je využívána jako zelenina i koření v gastronomii, pro okrasné i náboženské účely a je zdrojem oleje.

Bazalková tinktura Dvě hrsti listů této byliny zalijeme půl litrem 60% lihu. Vše louhujeme čtrnáct dní, uložené na teplém místě. Tuto směs dvakrát denně protřepejte. Po uplynutí této doby směs přecedíme, nalijeme do tmavé sklenice a je doporučeno užívat třikrát denně 10 kapek, nakapaných do dvou dl vody.

Bazalka v květináči těsně po vyklíčení

Většina odrůd této rostliny obsahuje ve svých listech 0,3 až 1,5 % oleje. Druhy O. gratissimum a O. kilimandscharicum obsahují přes 3 % olejů. Získávaný bazalkový olej obsahuje hlavně linalol, estragol a kafr. Olej se mimo listů získává také ze semen, které se lisují za studena.

Bazalka je na seznamu léčivých bylin Dnes Bazalku považujeme za velmi chutné a výrazně aromatické koření.

Má kořeněnou vůni s nasládlými tóny.

Obsahuje éterické oleje, podporuje sílu pohlavních orgánů. Je na seznamu léčivých bylin a můžeme ji použít při různých chorobách. Látky obsažené v této rostlině podporují vylučování žaludečních šťáv, působí proti plynatosti, usnadňují trávení a podporují chuť k jídlu. Bazalka také napomáhá dýchacím cestám a při odkašlávání. Má dobrý vliv na činnost ledvin a slinivky břišní. Podporuje schopnost „zůstat nohama na zemi“. Patří mezi nejsilnější nervová tonika. Zmírňuje stres, nastoluje psychickou pohodu a má vliv na celou nervovou soustavu.

Inzerce | 33

Konopné zdivo zdrave ˇ dýchá s vaším domem Vážení čtenáři, chalupáři a chataři, dovolte nám pár slov o rostlině technického konopí a poté o přírodních stavebních materiálech obsahujících technické konopí jako svoji nejpodstatnější složku.

KOMERČNÍ PREZENTACE

Technické Konopí patří mezi přádelné rostliny, podobně jako len. Dle odrůdy a přírodních vlivů dorůstá výšky 3 až 5 m, takže jej na poli nepřehlédnete. Pro výrobu stavebních materiálů se nejčastěji využívá nadrcený dřevitý stonek tzv. konopné pazdeří, je obsaženo v konopném zdivu Mabeko Hempcrete, na který se v našem článku zaměříme. V nabídce firmy Mabeko máme konopné izolační desky, rohože, vatu a role z konopného vlákna, olej z konopného semínka pro nátěry a laky, ale i další přírodní stavební materiály. Rostliny technického konopí pochází z EU certifikovaného osiva a jsou vypěstovány většinou v ČR.

Konopné izolační zdivo Mabeko Hempcrete, směs konopného pazdeří a originálního vápenného pojiva tepelně a zvukově izoluje podlahy a stropy v chatách, chalupách i v kamenných domech. Překvapivě izoluje stejně dobře ve vlhkém prostředí jako v suchém, odolává hlodavcům, hmyzu, plísním a do jisté míry i zubu času. Díky patentované originální receptuře vápenného pojiva bylo

docíleno pevnosti při současném zachování pružnosti a soudržnosti materiálu. Případná vlhkost prochází skrz materiál vně konstrukce, konopné omítky neopadávají, jsou vlhko-propustné.

Konopné izolační zdivo patří na zateplovací omítky, do podlahy i do stropu. Laboratorní testy vyzkoušely fyzikální schopnosti v opakovaných extrémních situacích, docházelo k máčení, mražení, ohřívání a pálení vzorku, vzorek stále držel tvar a pevnost i po mnoha cyklech. Výsledek testů oficielně potvrdil, to co pradávní stavitelé zřejmě věděli, že konopný materiál výborně tepelně a akusticky izoluje v jakémkoli ročním období a odolává i extrémním přírodním vlivům. Mabeko Hempcrete je samozřejmě zdravotně nezávadný, neobsahuje jedovaté chemické ani psychoaktivní látky, splňuje ekologické normy a je certifikován BBA certifikátem.

Vápenné pojivo nese název Tradical, pro své využití v tradiční architektuře a při obnovování památek.

Aplikace konopného zdiva je natolik jednoduchá, že jí zvládne každý sám. Zkušený zedník se naučí s materiálem pracovat během prvního míchání a my si nyní povíme jak na to...

Jednoduše smícháme v míchačce nebo ručním míchadlem pojivo s vodou a přidáváme konopné pazdeří dokud směs nezhoustne a nesmíchá se pazdeří s pojivem. Poté směs

vysypeme do kolečka, kolečko do podlahy, rozhrneme, necháme zaschnout a získáme pevnou pochozí podlahu, do které lze položit podlahové vytápění, případně dřevěné trámy pro budoucí dřevěnou podlahu bez obav z hlodavců, ti neprojdou. Hempcrete nehnije, vyschne a zůstane pevný jako beton, čím je starší, tím je pevnější, konopné pazdeří skvěle dýchá a stejně dobře hřeje.

Konopným zdivem Hempcrete lze zateplit i kamenné domy, stačí nanést směs přímo na kámen, bude držet, zateplí stěny, sníží náklady na vytápění. Studie z Francie, konkrétně historický kamenný dům křesťanské diecéze ukazuje, že při nanesení izolační omítky Hempcrete v tloušťce 7 cm se snížily náklady na vytápění domu o dvě třetiny. Za poslední desetiletí jsme konopným zdivem Hempcrete vyplnili velké množství podlah, obložili stěny, nafoukali do stropních konstrukcí. Máte-li zájem se nejdříve s materiálem blíže seznámit, napište nám. tel. 603 853 009 info@mabeko.cz, www.mabeko.cz

34 | Životní styl

Veganská pomazánka Baba Ganoush Autor: Michal Ketner

V prvním díle o alternativním vaření, kterému se Zdroj fotografie: Flickr, autor: Takaokun v Roots budu věnovat, vám představím recept na pomazánku z východního Středomoří s názvem Baba Ganoush (Baba Ganuš). Jeho hlavní přísadou je lilek, ale neděste se, chuť je díky přísadám velmi výrazná a příjemná.

Zvolil jsem nejjednodušší formu Baba Ganoush, existuje ale samozřejmě mnoho různých variací. Já používám verzi s tahini, ale je možné si pomazánku dochutit podle toho, co máte sami rádi.

Na fotografii je pomazánka připravena bez slupky z lilku, osobně ale upřednostňuji využít i ji. Zaprvé to tak mám rád a zadruhé mi přijde škoda vyhazovat ji. Recept, co zde popíšu, je na přípravu bez slupky, abyste věděli, jak se jí zbavit. Každopádně vás nikdo do loupání nenutí a můžete to udělat stejně jako já - se slupkou Přísady: • 1 střední nebo 3/4 velkého lilku • 1 velký stroužek česneku • 1 citron

• 2 lžíce tahini • sůl • olivový olej (na pečení) Volitelné: • čerstvé lístky koriandru • petrželka • různé další koření na dochucení Postup: Předehřejte troubu na teplotu kolem 200 °C. Nakrájejte lilek asi na 2cm kolečka a posolte. Aby z něj odkapala přebytečná voda, vložte ho asi na 10 minut do cedníku. Poté ještě vyklepejte zbytek vody. Vezměte si plech, položte na něj pečící papír a na ten rozložte plátky lilku, které ještě jednou osolte a zakapejte olivovým olejem. Pečte v troubě nejlépe na prostředním patře trouby, aby se

opekl po obou stranách, po dobu cca 10 minut, respektive do té doby, než lilek změkne a bude mít zlatohnědou barvu.

Získá tak uzenou chuť. Poté lilek vyndejte a uložte asi na pět minut do lednice.

Díky tomu poté půjde z lilku lépe oloupat slupka. I v případě, že lilek nebudete chtít loupat, nechte jej vychladnout.

Nyní ho musíte rozmixovat mixérem společně s vylisovaným česnekem, tahini a solí. Mixujte do doby, kdy má výsledek krémovou konzistenci. Přidejte bylinky a dochuťte podle přání kořením.

Osobně přidávám hromadu chilli, ale chápu, že tato možnost není pro každého. Výslednou pomazánku můžete podávat s pita chlebem, namazat na jiné pečivo nebo použít jako dip.

Komiks | 35

Chceš červený rajčata? Svlíkej děvče kaťata!

Jiřinko, já si před ně vždycky dvakrát denně stoupnu nahej a rajčata se začnou studem červenat…

Ríšo, sousede, jak to děláš, že máš ty rajský na zahrádce tak krásný??

Mně nerostou, a to jim i zpívám...

Snad to zabere…

O čtrnáct dní později…

Tak co, Jiřinko, zabralo to?

Autorka: Petra Timurová (www.timurova.cz) Scénář: Jindřich Krása

Rajčata nic a to jsem se před nimi dvakrát denně svlékla, ale okurky vedle vyrostly o patnáct centimetrů…

36 | Začínající umělci

Začínající umělci Poslední stránky Roots jsme se rozhodli věnovat začínajícím umělcům. Píšete-li povídky, poezii, malujete, kreslíte, fotíte, nebo jinak tvoříte, zasílejte své příspěvky na adresu info@e-roots.cz a do předmětu e-mailu uveďte „Začínající umělec“.

U textů se snažte dodržet rozsah buď 700 slov (jedna strana) nebo 1.400 slov (dvě strany). Téma povídky, obrázku nebo fotografie záleží jen na vás. Autory vybraných příspěvků odměníme.

Protože je toto první číslo časopisu, musí s kůží na trh náš šéfredaktor Jindřich Krása se svou povídkou o lidské hlouposti. Přejeme příjemné počtení.

Kruh nemá konce Autor: Jindřich Krása

Keorské hory nebyly k lidem nikdy příliš přívětivé. V písčité půdě plné kamení bylo vypěstování čehokoli více než obtížné a proti těm, kteří se o to i přesto pokoušeli, stálo i drsné počasí. Přesto bylo na svazích hor roztroušeno několik vesnic a městeček.

Ačkoli místní horalé přivykli na drsné zimy a naučili se přežít, ta poslední překvapila i ty nejstarší pamětníky. Namísto každoročních sněhových vánic přišly v listopadu kruté holomrazy, které polevily až koncem února.

Půda proto byla v období setby suchá, ozimy zničené a úrodu tak nezachránilo ani přívětivé léto. Obyvatelům hor hrozil hladomor, který naposledy propukl asi před dvěma sty lety. Tehdy zemřela kvůli nedostatku potravy nejméně polovina Keorlanů. Mnoho dalších se poté odstěhovalo do nížin a ti, co zůstali, roky jen živořili a přežívali.

Proto v lidech, kteří žili ve znovu zalidněných vesnicích, narůstal strach z nadcházející zimy. Snadno podlehli panice a začali jednat zkratkovitě.

Dnes už nikdo neví, kdo jako první označil za viníka neutěšeného stavu starého poustevníka, žijícího v jedné z opuštěných strážních věží. Nikdo neznal jeho jméno, nikdo nevěděl, kde se tu vzal, všichni za ním ale chodili s prosbami o pomoc při léčbě onemocnění lidí i dobytka. Znal všechny rostliny, které v Keorských horách rostly a jejich účinky a uměl je využívat. Teď jim ovšem nedokázal pomoci a jejich zlost se obrátila proti němu.

Několik desítek zoufalých a rozzuřených mužů vyrazilo jednoho podzimního rána k věži s cílem poustevníka zlynčovat. Když dorazili na místo, z hustých, ocelově černých mraků, začaly padat první kapky deště.

Z davu vystoupil místní kovář. Po několika kamenných schodech zamířil k vratům věže, zabušil a hromovým hlasem zakřičel: „Čaroději, vylez ven! Proč jsi na nás uvrhl sucho, jaké nikdo z nás nepamatuje. Potoky a studny jsou bez vody, obilí neroste, louky jsou vyprahlé, dobytek umírá. Vyjdi z věže!“

Po chvíli se začaly těžké dubové dveře se skřípěním pomalu otvírat. Z věže vyšel muž se sněhově bílým plnovousem vyrůstajícím z propadlých tváří. Byl zahalen v kápi z hrubého černého sukna, z jejíž hloubi na zástup rozlícených mužů hleděly šedé oči. Starcův lehký, takřka neznatelný úsměv kováře znejistěl a tak o krok couvl. Díky tomu mohl kmet unaveně usednout na horní schod. Pomalu a pečlivě si zástup horalů prohlédl, pokýval hlavou a klidným a vyrovnaným hlasem pronesl: „Poznávám tě, kováři, poznávám vás všechny. Znám vás, vaše ženy, děti, vaše otce i matky, pamatuji si dokonce i otce vašich otců a matky vašich matek. Ano, tak dlouho už tu jsem.

Asi nastala ta chvíle. Vše, co se stane a co uděláte, je správně a má se to stát.“ Jak mluvil, stoupala mu od rtů pára a z jeho kápě odkapávala dešťová voda.

Poté pohlédl přes hlavy příchozích někam do dáli a na okamžik se zdálo, že zahlédl, co hledal. Usmál se, zavřel oči a z pravého zápěstí stáhl dřevěné korálky navlečené na provázku. Chvíli si s nimi pohrával a palcem je přes prostředníček postupně posouval směrem do dlaně.

Měl při tom zavřené oči a velmi tiše pronášel slova, jimž nikdo z mužů nerozuměl. Začali se po sobě nervózně ohlížet a instinktivně se od muže na schodech vzdalovali.

V ten okamžik někdo vykřikl: „Chce nás očarovat!“ „Zabte ho!“ přidal se další hlas.

Najednou všichni jako jeden muž vyrazili. Divoce přitom mávali sekyrami, palicemi a cepy, které si přinesli a zaútočili na starce. Nepohnul se, dokud na jeho tělo nedopadly první rány. Ani poté ale nevydal ani hlásku a jen se bez dechu sesul po schodech. Vesničané byli jako smyslů zbavení a bili starcovo ubohé tělo vší silou. Zpod vodou nasáklé kutny se valila rudá krev, z níž jako osvobozená

duše stoupal hustý oblak páry. Krev se mísila s dešťovou vodou a vsakovala se do rozbahněné půdy.

Když šílení horalů ustalo, rozestoupili se a utvořili kolem těla bez života kruh.

Starcova tvář byla otočená směrem vzhůru a všichni tak mohli spatřit, že jeho rty se na zkrvavené tváři neustále lehce usmívaly.

Od toho dne uplynulo mnoho a mnoho desítek let, než se k věži někdo odvážil.

Všichni znali pověst o mocném čaroději, který nenáviděl horské lidi a krutě se jim mstil do doby, než jej odvážní muži po urputné bitvě s nemrtvými zničili. Říkalo se, že mágův duch dodnes věž hlídá a kdo se k ní jen přiblíží, onemocní a do roka zemře. Děti však věž vždy přitahovala, a tak se k ní jednoho dne vydala parta chlapců z nedaleké vesnice.

Zprvu si hráli jen v její blízkosti, po několika návštěvách se ale rozhodli, že věž prozkoumají důkladně.

Dveře byly otevřené dokořán a tak stačilo přejít záhon, který byl široký asi jako menší muž a byl hustě porostlý nádherně zbarvenými květinami. Poté mohli vstoupit do věže. Když vystoupali po zaprášených točitých schodech, ocitli se v kruhové místnosti, v jejíchž stěnách bylo několik malých otvorů. Těmi dovnitř proudil dostatek světla na to, aby si celý prostor mohli důkladně prohlédnout.

Jenomže po obvodu místnosti byly jen police s velkým množstvím knih a ani stůl uprostřed neskýtal žádné poklady.

Stejné to bylo i se ztrouchnivělou postelí napravo a tak se děti zklamaně vydaly k odchodu.

Jen jeden z nich se na okamžik zdržel, celou místnost si ještě jednou se zájmem prohlédl a teprve potom vyrazil za svými kamarády s předsevzetím, že se ještě jednou vrátí sám.

Henrikovi se to podařilo o několik dní

Začínající umělci | 37

později, když jeho rodiče vyrazili na trh do jediného většího města na úpatí hor.

Věděl, že má čas do pozdního večera, ale i tak vyrazil brzy ráno, aby toho stihl co nejvíce. U věže byl kolem poledne a hned, jak vystoupal do místnosti pod střechou, začal prohlížet knihy. Díky snaze své matky znal základy čtení, a i když ho to stálo dost námahy a času, podařilo se mu zjistit názvy několika tlustých knih. Zdálo se, že většina z nich se zabývá přírodou, rostlinami a zvířaty, některé ale nesly jména, jež mu nedávala nejmenší smysl. „Plejády a chronos“, „Komety“ nebo „Máthema“. Rozhodl se, že k nim se vrátí v budoucnu a také že si odnese jednu z menších knih, v níž bylo mnoho obrázků rostlin a málo textu.

Trvalo mu více jak tři měsíce, než padesát na dlaň velkých stránek přečetl. Nezjistil nic převratného a neuvěřitelného, nicméně několik informací o některých bylinkách pro něj bylo nových a divil se, že ani jeho rodiče a starší babky kořenářky je neznaly.

Proto knížečku nosil neustále u sebe a chtěl se při nejbližší příležitosti vydat do věže znovu. Plány mu však překazila katastrofa, která postihla jeho vesnici na konci léta. Lehla při ní popelem všechna stavení a mnoho vesničanů zemřelo, mezi nimi i Henrikův otec. Jeho matka byla těžce zraněna, když se nažila vyvést z chléva dobytek, který ji povalil a podupal.

Přežila sice, nemohla ale chodit a trpěla obrovskými bolestmi. Henrik našel v malé knížečce návod na přípravu masti, která ulevovala od bolestí a pomáhala klidnému spánku. V lese našel potřebnou bylinu a z jejích jemně vroubkovaných lístků a jako palec velkých lepkavých květů, které připomínaly kukly motýlů plné hnědých chloupků, mast vyrobil. Žena sice znovu chodit nezačala, bolesti se ale utišily, její spánek se vrátil téměř k normálu a dokonce se občas i usmívala. Její tělo však utrpělo taková zranění, že po necelém roce zemřela. Henrikovi bylo alespoň malou útěchou, že své poslední měsíce prožila bez bolestí.

Najednou byl však bez zázemí. Neměl dům, a i když mu přátelé jeho rodičů nabízeli bydlení, dokud si nepostaví nové, odmítl, sbalil si zásoby jídla na několik dní a vyrazil z vesnice. Věděl, kam jít.

Když přišel k věži, poprvé od velkého požáru pocítil klid. Nedokázal si tu nečekanou úlevu vysvětlit, ale byla tu a Henrik nabyl jistoty, že tak to má být. Přijal toto místo za svůj nový domov.

Celý týden strávil procházením knih.

Pročítal jejich názvy a přišel na systém, jakým jsou v policích řazeny. Že by se měl vydat do vesnice, ho napadlo až v okamžiku, když ve spíži nenašel už ani sousto jídla. Připravil si několik mastí, které tolik pomohly jeho matce, a vyrazil. Masti ve vsi vyměnil za chléb, sušené maso, ovoce a zeleninu a ihned vyrazil

zpět. Spěchal tolik, že ani nenavštívil žádného ze svých přátel. Zastavil se jen u hrobů rodičů.

Tímto způsobem žil několik měsíců, během nichž studoval texty a zkoušel výrobu různých přípravků, jejichž účinky zkoušel na sobě, protože si díky své nepozornosti často způsobil zranění.

Jednoho dne ho během nákupů ve vesnici zastavila žena, jejíž manžel se před časem těžce zranil při práci v lese. Jelikož znala Henrikovy masti a žádná kořenářka si nevěděla rady, požádala ho o pomoc s léčbou. I přes vidinu neúspěchu se s ženou vydal na cestu.

Muž ležel v posteli a na první pohled bylo jasné, že jeho stav je velmi vážný.

V lese mu padající strom zpřerážel obě nohy a způsobil mnoho dalších velmi těžkých zranění.

Jako nejakutnější Henrik vyhodnotil ošklivý zánět, který postihl už prakticky celou pravou nohu. Slíbil ženě, že se druhý den vrátí a odebral se do věže, kde celou noc pracoval na výtažku z rostliny, která, jak věděl, měla silné protizánětlivé a hojivé účinky.

Hned ráno muži nohu ošetřil a zbytek výtažku dal jeho ženě a vysvětlil jí, jak lék používat.

Dál se však o stav muže nezajímal, nemohl totiž dělat víc, než co už udělal.

O několik týdnů později jej při nakupování žena zraněného muže opět oslovila. Se slzami v očích mu děkovala za záchranu manželova života a vyprávěla, jak znovu začal chodit. I když už se nemohl vrátit k práci v lese, začal si vydělávat jako truhlář a rodinu bez potíží uživí. Henrik s díky odmítl pozvání ke stolu a vesnici opustil.

Protože je v Keorských horách jen několik vesnic, novinka o Henrikově záchraně mladého dřevorubce se rychle roznesla a k věži stále častěji přicházeli lidé s prosbami o pomoc. Nejčastěji to byli zranění horníci, kteří těžili v nebezpečných dolech stříbrnou rudu, dřevorubci, kameníci, ale i malé děti a těhotné ženy. Výjimkou nebyly ani žádosti o vyléčení dobytka, prasat nebo dokonce slepic.

Tak to šlo mnoho let a Henrik stárnul. Přesto, že se studiu věnoval takřka neustále, chybělo toho ještě mnoho, co se chtěl dozvědět. Nejen o rostlinách, lidech a zvířatech, ale také o hvězdách, minulosti a přírodních zákonech.

Když začínal pociťovat, že jeho tělo velmi slábne, vzpomněl si na svitek,

který byl založený v jedné z knih. Jeho nadpis zněl „Aetas - cesta života“.

Byl na něm návod na výrobu jakéhosi roztoku, který měl mít účinky napomáhající tělu zregenerovat.

Po jeho užití se Henrik cítil o mnoho let mladší, i když jeho tělo vypadalo stejně, jako před vypitím nápoje. A tak žil Henrik mnoho dalších let, která přestal po první stovce počítat. Mnohokrát přemýšlel, jaký má vše význam a smysl a chtěl s neustálým bojem proti času přestat. Zbývalo toho ale ještě tolik k prostudování.

Přestal vnímat jednotlivá roční období, jedl jen jednou či dvakrát do měsíce a kromě chvílí, kdy pomáhal horalům, byl neustále ponořen v knihách.

Když došel asi do tří čtvrtin rozsáhlé sbírky knih, narazil na dílo v tmavě hnědých kožených deskách. Na rozdíl od ostatních kniha vypadala poměrně nově, její listy byly svěže bílé a barva inkoustu nevybledlá. Pustil se do čtení o smysluplnosti života, jeho účelu, směru a cíli, o vnitřním utrpení a neštěstí, o prohlubování soustředění.

Po jedné obzvláště kruté zimě na vrata jeho věže někdo zabušil. Nejprve si myslel, že přišel někdo žádat o pomoc. Poté se ale věží rozlehlo volání: „Čaroději, vylez ven! Proč jsi na nás uvrhl sucho, jaké nikdo z nás nepamatuje. Potoky a studny jsou bez vody, obilí neroste, louky jsou vyprahlé, dobytek umírá. Vyjdi z věže!“ Henrik vyšel přede dveře věže a při pohledu na několik desítek rozlícených mužů se pousmál. Z hustých, ocelově černých mraků, začaly padat první kapky deště...

i Věděli jste,

že konopí může vyprodukovat víc paliva, vlákna, potravin a léčiv než jakákoli jiná rostlina?

A že bylo poprvé pěstováno před 12.000 lety?

A také to, že z jednoho akru, na němž se pěstuje konopí, lze za jediný rok získat více než 1.100 litrů oleje a 30 tun vlákna?

Konopí je dar přírody a lidé nemají právo této rostlině zakázat růst!

Obsah Roots 01/2015 05. Pravda o léčivém konopí - 1. díl 09. Permakultura - trvale udržitelný svět 12. Černý česnek - léčivé koření 14. Základy pěstování indoor 16. Komunitní zahrádka v srdci Dublinu 18. Jak zabránit odumírání sazenic 20. Česká neziskovka pro indické děti 23. Pu-Erh - Červený čaj dlouhověkosti 24. Pěstujeme v kokosu 26. Chilli guru Michal Jakeš 28. Pálí, pálí, to to pálí - 1. díl 29. Podceňovaný maliník 31. Díky policistům tekly při sklizni technického konopí slzy a krev 32. Bazalka 34. Veganská pomazánka Baba Ganoush 35. Ríšovy patálie 36. Začínající umělci - Kruh nemá konce 38. Obsah / Informace o redakci

Tiráž Roots vydává Svobodná příroda, z.s.

IČO: 03237745 E-mail: info@e-roots.cz Redakce: Jindřich Krása, Mr. José, Jana Budařová, Petra Timurová, Radek R. Kaša, Michal Ketner, Veronika Králová a další Grafika & tisk: Tiskárna Median s.r.o., Ostrov Reklamy: info@e-roots.cz Slovo vydavatele: Cílem časopisu Roots je především informovat čtenáře o aspektech pěstování všech bylin, v žádném případě nepodporujeme užívání a výrobu návykových a psychotropních látek, jako je například konopí. Redaktoři Roots chtějí poskytnout čtenářům veškeré informace, jelikož užívání jakékoli návykové látky je nebezpečné, a proto se snaží především o objektivní informace.

Vydavatel není zodpovědný za obsah zveřejněné reklamy a názorů uveřejněných v časopise. Časopis je určen pro osoby starší 18 let. Nic z této edice nesmí být dále použito bez svolení vydavatele a dalších držitelů práv. Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

Vydavatel vynaložil veškerou snahu k tomu, aby kontaktoval všechny držitele autorských práv ke snímkům. Domníváte-li se, že máte na tato práva nárok, obraťte se na vydavatele. Časopis ROOTS pro vás tiskne

www.tiskarna-median.eu Následující číslo vyjde

5. prosince 2015

Nov รก pr v Bo odej ล ivo na jce!

AMSTERDAM

Stáhněte si výtisk zdarma na www.softsecrets.nl

Stáhněte si výtisk zdarma na www.softsecrets.nl

Stáhněte si výtisk zdarma na www.softsecrets.nl

Stáhněte si výtisk zdarma na www.softsecrets.nl

Stáhněte si výtisk zdarma na www.softsecrets.nl

Stáhněte si výtisk zdarma na www.softsecrets.nl