HOST 2008/2 příloha by Spolek přátel vydávání časopisu HOST

host 0802 priloha.indd 1

6.2.2008 9:54:20

I. Východiska ÚVOD V roce 2007 proběhl průzkum čtenářů a čtení mezi obyvateli České republiky. Průzkum byl zaměřen na populaci nad 15 let a týkal se čtení knih. Na jeho metodologické přípravě se podílely dvě instituce: Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, v. v. i., a Národní knihovna ČR. Finanční podporu, především na zajištění agentury, poskytlo Ministerstvo kultury ČR, v menší míře pak obě spolupracující instituce. Na základě výběrového řízení byla oslovena agentura DEMA, a. s. — První seznámení s výsledky průzkumu proběhlo 1. října 2007 na tiskové konferenci pořádané v Národní knihovně ČR (prezentace výsledků na www.nkp. cz /kolonka pro novináře/ a www.ucl.cas.cz /kolonka akce/); druhým výstupem je tato samostatná příloha časopisu Host; třetím výstupem bude publikace, která by měla být připravena ve druhé polovině roku 2008. První výstup představil základní fakta a podal jejich hrubý popis; druhý výstup představuje větší díl základních fakt s jejich popisem a utříděním; třetí výstup by měl jednotlivá fakta zasadit do širšího kontextu (za přispění většího počtu vnějších údajů) a podat jejich srovnání s průzkumy čtenářů v jiných zemích.

ZÁMĚRY A CÍLE, VÝHLEDY Záměrem průzkumu je zjistit, jaký je vztah české populace (nad 15 let) ke knize. Činíme tak osmnáct let po sametové revoluci v roce 1989, která přivodila zásadní obrat naší společnosti — od „normalizace“ k „normalitě“. Nabytá svoboda se stala také svobodou v podnikání s knihami, a tím i rozšířením nabídky. Několikanásobně se zvětšil počet vydávaných knih i časopisů. Zároveň tato svoboda přinesla možnosti i v jiných aktivitách, a to jak volnočasových (cestování, masmédia, populární kultura), tak profesních (podnikání, vznik soukromého sektoru, nová povolání, rozšíření studijních možností). Ruku v ruce s touto změnou přišel i hromadný nástup informačních technologií a od poloviny devadesátých let — jako jeho další fáze — rozšíření internetu. Co to udělalo se čtením a čtenáři? Jak se tato společenská a mediální revoluce projevila v jejich poměru ke knihám? Češi se tradičně považují za národ čtenářů. Pokud však jde o průzkumy čtení z doby před Listopadem, není mož-

host 0802 priloha.indd 2

no se opřít o žádné reprezentativní šetření. Poslední solidní průzkum (u dospělé populace) uskutečnil Aleš Haman ve druhé polovině osmdesátých let a jeho výsledky byly publikovány v knize Literatura z pohledu čtenářů (1991). Průzkum byl však omezen na návštěvníky veřejných knihoven, a tedy víceméně i na jejich fondy. Důvody, proč nebylo v té době možné udělat průzkum reprezentativní, jsou nabíledni. V roce 1995 proběhl velký mezinárodní výzkum IALS (International Adult Literacy Survey, Mezinárodní výzkum gramotnosti dospělých), který byl zaměřen na funkční gramotnost; vyskytovala se v něm však i otázka směřující k frekvenci čtení. V roce 2002 vyšla kniha Otakara Chaloupky Takoví jsme my — čeští čtenáři. Shrnuje výsledky průzkumu, který uskutečnilo nakladatelství Adonai. Jeho autor sbíral výroky pražských obyvatel (neanonymních) o knihách a kultuře, přičemž se je snažil nějak utřídit a interpretovat. Závěrem se pokusil o některé statistické charakteristiky, a to na vzorku 742 respondentů (vše Pražanů, s nevyjasněnými kritérii výběru). — Náš průzkum uskutečňujeme v době, kdy nejmladší část respondentů vyrostla již ve zcela nových společensko-politických poměrech. Za lidi, kteří nepřišli do kontaktu se skutečností socialistického Československa, reprezentovaného především jeho výchovně-vzdělávacími institucemi, je možno považovat i ty, kterým je pod 24 let. To představuje už téměř dvacet procent veškeré populace. Průzkum, který jsme započali v roce 2007, by měl být prvním v řadě. Chceme, aby každé tři roky následoval průzkum další. Přitom jsme si stanovili, že každý by se měl částí svých otázek detailněji týkat jiné oblasti. Znamená to, že asi osmdesát procent otázek v dotazníku bude vždy stejných, dvacet procent bude pokaždé jiných. Ona shoda je především kvůli srovnání, a tím i kvůli sledování trendů, kterými se bude čtení knih u české populace ubírat. Nejsme-li schopni tyto trendy sledovat do minulosti, měli bychom je sledovat aspoň do budoucnosti. Letošní šetření bylo věnováno veřejným knihovnám. Šetření v roce 2010 bychom rádi věnovali čtení beletrie, z dalších témat se nabízí knižní trh, čtení (knih) a volný čas, čtení časopisů či čtení (knih) a jiná média. Toto je jedna osa. Její oporou jsou kvantitativní šetření umožňující statistická vyjádření stavu čtenářství, která jsou reprezentativní pro celou dospělou populaci. Své čtenářské průzkumy bychom však chtěli opřít i o metody kvalitativní, které poskytují možnost hlubšího vhledu do host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:24

některých témat, a to prostřednictvím strukturovaných rozhovorů, případně skupinových diskusí (tzv. focus groups). Jde o tzv. čtenářské biografie. Rozsah, konkrétní podoba metody, jakož i zajištění — to vše se v této chvíli nachází ve fázi příprav. Důvod toho, proč zkoumáme české čtenáře, spočívá také v tom, že chceme prověřit některé tradované názory. Tu a tam, od prezidentské kanceláře až po neformální rozhovory v sauně, lze zaslechnout, že se nečte, že čtení upadá, že už to není takové, jak to bývalo kdysi, že Češi se nechali zkorumpovat kapitalistickým konzumem, že ztratili úctu ke své vlastní literatuře, že jsou ve vleku vizuální kultury atd. S takovými výroky se dost těžko polemizuje, neboť jsou založeny na emocionální autosugesci. Není v silách našeho průzkumu tyto výroky vyvracet. Můžeme udělat pouze jediné — nabídnout alternativu, nebo ještě lépe jiný pohled na všeobecně tradované názory a předsudky. Nebo ze všeho nejspíše obstaráváme těmto výrokům věcné a racionální pozadí. Nabízíme podklad pro diskusi nad reálnými číselnými údaji o aktuální situaci.

knihy (počet)

Knihy, to je však také čas, který jejich čtení věnujeme. knihy (počet)

čas (min., hod. …)

METODOLOGIE A METODIKA Než jsme přistoupili k formulování dotazníku (otázky a škály), museli jsme si vyjasnit, co to vlastně čtení (knih) je. Jde pouze o osobní aktivitu v koutku pokoje pod lampou? Tedy: jedná se o proces ryze soukromý a svou povahou psychický či psychicko-kognitivní? Toto asi popřít nelze. Pokud bychom však vycházeli pouze z této soukromé a psychicko-kognitivní povahy čtení, žádné šetření bychom provést nemohli. Současně však nelze popřít, že čtení (knih) je procesem, který souvisí s mnoha jinými činnostmi, například s tím, že si knihy musíme nějak obstarat; souvisí také s tím, že knihy nám slouží k poznání, naplnění volného času, emocionálnímu zážitku, že se nám knihy občas stávají rádci v obtížných životních situacích atd. Řečeno jinak: knihy nás nějak hodnotově orientují, zařazujíce nás do světa a učíce nás se v něm vyznat. Pro naše záměry, jež se promítly do podoby dotazníku, je podstatné, že lze nacházet činnosti, které se se čtením nějak protínají, a že — jako důsledek — z těchto činností lze usuzovat i na podobu čtenářů a základní rysy čtení. — Čtení tedy chápeme jako socio-kulturní stopu, čímž míníme, že jde o aktivitu, která po sobě zanechává otisky. A díky nim ji lze také zkoumat: „číst“. Čtení má své společenské a kulturní determinanty. A tím ani jeho podoba a funkce nejsou provždy stejné (nemáme na mysli jen technickou stránku věci — například čtení tiché a hlasité nebo čtení z knih či z monitoru počítače). Čtení se ve spektru svých funkcí jakož i ve vztahu k jiným činnostem (trávení volného času, sledování médií, vzdělávání ad.) proměňuje. Čtení lze zkoumat jako aktivitu zaměřenou na knihy — jejich čtení a obstarávání (nakupování a půjčování). Tento způsob, pokud bychom na něj přistoupili, je pro statistická šetření nejvýhodnější. Počty přečtených, nakoupených a zapůjčených knih lze dobře měřit a vzájemně porovnávat. Je to způsob jasný, nekomplikovaný, protože jednorozměrný. host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 3

Zde se již nacházíme v dvojrozměrném souřadnicovém systému, kde čtení nepředstavuje jen počet, ale také čas věnovaný knihám. Na obou osách však můžeme dospět k jasným hodnotám. Nárůst hodnot na jedné ose odpovídá nárůstu hodnot na ose druhé. Výhoda „měřitelnosti“ se neztrácí. Knihy a jejich čtení, to však není jen počet a čas, ale také důvod (motivace), s nímž tak činíme. Kdybychom zůstali jen v souřadnicovém systému knihy — čas, představovalo by čtení víceméně technický úkon. knihy (počet)

motivace (důvod)

čas (min., hod. …) Osa motivace prochází napříč oběma osami předchozími. Čtení je čas věnovaný knihám, přičemž tento čas je nějak motivován. To, že věnujeme knihám čas, má co činit s tím, že od toho něco očekáváme, že jsme na to nějak připraveni, že nás něco v této činnosti ovlivnilo, že dáváme něčemu přednost atd. Jinak řečeno: i v případě, že bereme do ruky knihu, abychom si zkrátili čas při čekání na rychlík, učinili jsme nějaké hodnotové rozhodnutí. Minimálně jsme volili z několika možností. Stejně tak jsme se totiž mohli rozhlížet po nástupišti, luštit sudoku či vyřizovat e-mailovou korespondenci na notebooku. Další hodnotové parametry má to, že jsme si vzali román současného českého autora, nikoli

6.2.2008 9:54:24

tedy francouzského klasika devatenáctého století, básnickou sbírku či paměti slavného vojevůdce z druhé světové války. Výhoda „měřitelnosti“ se zde sice poněkud ztrácí, ale lze mít za to, že i takové parametry jako očekávání, vliv či hodnotové preference lze zkoumat kvantitativně. Pokud jde o povahu tohoto trojrozměrného procesu, vycházíme z předpokladu, že na podobu toho, jak čteme, má velký vliv čas (KDY) i místo (KDE). Čtení tedy nechápeme jako jev univerzální, ale historický, tj. takový, který se proměňuje a má své determinanty v oblasti nadindividuálních motivací a rozhodnutí. KDY

knihy (počet)

motivace (důvod)

čas (min., hod. …)

KDE Pokud jde o metodiku, šetření mělo povahu kvantitativní (statistickou). Šetření provedla agentura DEMA, a. s., která — na základě dotazníku připraveného garanty průzkumu — provedla sběr dat od 25. 5. do 16. 6. 2007; do poloviny srpna předala oběma institucím výzkumnou zprávu s jejich zpracováním. Velikost výběrového souboru je 1 551 respon-

dentů (odpovídá to statistické chybě 2,5 procenta). Vzorek populace je reprezentativní, což znamená, že jeho složení je v souladu se složením populace České republiky, a to podle těchto kontrolovaných znaků: pohlaví, věk, ekonomická aktivita, kraj, velikost místa bydliště (viz charakteristika výběrového souboru v příloze). Data se sbírala prostřednictvím standardizovaných rozhovorů tazatelů (proškolených spolupracovníků agentury DEMA, a. s.) podle dotazníku s náhodně oslovenými obyvateli (tzv. kvótní výběr). Tazatelů bylo celkem 232. Rozhovor tazatele a dotazovaných (vyplňování dotazníku) trval v průměru 30 minut. Na dva vyplněné dotazníky museli být osloveni tři respondenti, což představuje velmi vysokou návratnost. Celkově bylo téma mezi respondenty přijímáno jako komunikativní. Bylo tomu zejména proto, že nešlo o nic, co nějak souvisí s politickými názory či náboženskou konfesí. Kladnou odezvu danému průzkumu zaručilo i to, že nebyl spojen s žádným skrytým marketingem, například toho druhu, že by dotazovaným byl nabízen za vyplnění dotazníku knižní katalog nějakého nakladatelství či zvýhodněné členství ve velké veřejné knihovně. Za pomoc při uskutečnění průzkumu a tohoto výstupu bych chtěl poděkovat PhDr. Vítu Richterovi z Národní knihovny ČR, konkrétně za velký podíl na organizaci i za to, že se ujal garance nad otázkami týkajícími se knihoven; dále pak dr. Bohumíře Jozífkové z agentury DEMA, a. s., za velmi vstřícný přístup a korektní spolupráci při přípravě projektu jakož i ve fázi, kdy bylo hotovo vlastní šetření v terénu; Petru Venderovi ze stejné agentury děkuji za ochotu, s níž odpovídal na mé dotazy stran dat a jejich uspořádání. Petře Hnojnové, studentce bohemistiky na FF UK, patří můj dík za pomoc při dohledávání některých externích údajů. Zvláštní poděkování patří PhDr. Lence Václavíkové Helšusové, PhD., z Technické univerzity v Liberci, zejména za její připomínky, metodologické i pojmové, k pracovní verzi tohoto textu.

SHRNUTÍ Cíl nespatřujeme v jednorázovosti, nýbrž v tom, že průzkum se bude každé tři roky opakovat. Metodologicky čtení chápeme jako socio-kulturní stopu. Tři základní parametry, o něž je naše metodologie opřena, jsou (1) kniha, její čtení a obstarávání; (2) čas věnovaný čtení (jak často, kolik minut denně); (3) motivace, která nás k této činnosti vede (preference, očekávání, vlivy). Samotná metodika průzkumu se opírá o kvantitativní přístup: statistická šetření na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 15 let.

host 0802 priloha.indd 4

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:24

II. Základní údaje ČTENÍ KNIH V ČESKÉ REPUBLICE (PRŮMĚR) ▶ 83 % obyvatel České republiky přečte za rok aspoň jednu knihu. ▶ V průměru přečte obyvatel ČR za rok 16 knih. ▶ Nejčastěji čte několikrát týdně (23 %), dále pak denně (16 %), a jednou za čtvrt roku (14 %). ▶ Četbě knih věnuje denně v průměru 41 minut, četbě časopisů a novin 30 minut, televizi sleduje 111 minut denně, rozhlas poslouchá 113 minut, video a DVD sleduje 51 minut a internetu se denně věnuje v průměru 86 minut. ▶ Více než čtvrtina obyvatel ČR starších 15 let (29 %) nezakoupila v průběhu minulého roku ani jednu knihu. Obyvatel ČR zakoupil v průměru téměř 7 knih (6,62) a utratil za ně 1 303 Kč. ▶ Obyvatelé České republiky získávají knihy především v knihkupectvích (14 %) a prostřednictvím známých, příbuzných a přátel (13 %); z dalších zdrojů jsou to veřejné knihovny (11 %) a domácí prostředí (9 %); v minimální míře zatím využívá nákupu přes internet (2,4 %). Pětina obyvatel (20 %) nebyla schopna uvést, kde knihy získává. ▶ Hlavním zdrojem informací o knihách je pro obyvatele ČR jejich okolí (blízcí a známí) (17 %), desetina z nich si opatřuje informace v obchodech (10 %), prostřednictvím propagačních materiálů (katalogů a letáků) (9 %) a prostřednictvím periodického tisku (9 %). ▶ Více než polovina obyvatel ČR si myslí, že nelze mít přehled o vydávaných knihách (27 % s tím, že tento přehled mít není možné, rozhodně souhlasí, 29 % spíše souhlasí). ▶ Průměrný počet knih v jejich domácích knihovnách je 274; pouze jedno procento obyvatel uvedlo, že nemá doma žádné knihy. ▶ Obyvatelé ČR starší 15 let se domnívají, že největší vliv na jejich četbu mělo domácí prostředí, tj. to, že se doma čet-

lo (15 %) a že doma bylo mnoho knih (13 %), asi sedmina (16 %) si cestu k četbě našla sama; desetina (10 %) uvádí, že rozhodujícím vlivem bylo to, že navštěvovali veřejnou knihovnu. ▶ Nejoblíbenějším místem pro četbu je domácí prostředí (22 %), výraznou čtenářskou baštou je postel (17 %). ▶ Pokud jde o čas čtení, pro obyvatele ČR nehraje podstatnou roli, zda se jedná o víkend (22 %) či pracovní den (20 %). ▶ Většina obyvatel ČR čte pouze knihy, které jsou vydávány v češtině. V uplynulém roce přečetlo 10 % obyvatel aspoň jednu knihu v angličtině, 9 % ve slovenštině a 4 % v němčině. ▶ Z druhů četby se největší oblibě těší současná beletrie oddechová (14 %), následuje literatura faktu (životopisy, deníky ad.) (12 %), klasická beletrie (9 %) a odborná literatura (8 %). ▶ Obyvatelé ČR v mírné většině dávají u čtení knih přednost zážitku a zábavě před věděním a poznáním. ▶ Každý čtvrtý ekonomicky aktivní obyvatel uvedl, že čtení knih (odborných, věcných, beletrie) souvisí nějak s jeho profesním zaměřením (26 %, z toho 11 % velmi a 15 % spíše souvisí). ▶ Veřejné knihovny navštívilo v průběhu uplynulého roku 40 % obyvatel ČR; každý čtvrtý obyvatel (27 %) v posledním roce v knihovně nebyl, ale v předchozích letech ji navštěvoval; třetina obyvatel (33 %) nezavítala do veřejné knihovny ani v loňském roce, ani nikdy předtím. ▶ Ze služeb nabízených veřejnými knihovnami se zdaleka největší oblibě těší půjčování knih, dále je to půjčování časopisů, následuje čítárna, studovna, kopírování a internet. ▶ U obyvatel ČR starších 15 let výrazně převažuje spokojenost se službami veřejných knihoven (79 % — z toho je 30 % velmi a 49 % spíše spokojených).

SHRNUTÍ 83 % obyvatel ČR přečte za rok aspoň jednu knihu; četbě denně věnují v průměru 41 minut; zakoupí v průměru 7 knih a utratí za ně 1 303 Kč; knihy získávají především v knihkupectvích; 40 % obyvatel ČR navštívilo v minulém roce veřejnou knihovnu; v domácí knihovně se v průměru nachází 274 knih.

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 5

6.2.2008 9:54:24

III. Čtenáři — nečtenáři ČTENÁŘ Základním kritériem, z něhož jsme vycházeli, byl počet přečtených knih za rok. Čtenářem je ten, kdo potvrdil, že za minulý rok přečetl aspoň jednu knihu. Toto kritérium stanovujeme analogicky s některými zahraničními průzkumy.

▶ Většina obyvatel České republiky starších 15 let (83 %) přečetla v průběhu minulého roku aspoň jednu knihu. V celkovém počtu to reprezentuje 7 087 390 lidí. nečtenář 17 %

čtenář 83 %

ČTENÁŘ POHLAVÍ muž

77 %

žena

88 %

VĚK 15–24 let

86 % 81 %

25–34 let 35–44 let

87 %

45–54 let

84 %

55–64 let

81 %

65 a více let

78 %

VZDĚLÁNÍ základní, nevyučen

77 %

vyučen, bez maturity

68 %

s maturitou

90 %

vysokoškolské

95 %

EKONOMICKÁ AKT. aktivní

82 %

neaktivní

84 %

MÍSTO BYDLIŠTĚ do 4 999 obyvatel

80 %

5 000–19 999 obyv.

85 %

20 000–99 999 obyv.

82 %

100 000 a více obyv.

87 % 0%

host 0802 priloha.indd 6

▶ Je poměrně značný rozdíl mezi pohlavími: mezi čtenáře se řadí 88 % žen a 77 % mužů. ▶ Rozdíl podle věku není příliš určující: častěji se jedná o mladou generaci z kategorie osob 15–24 let (86 %) a střední generaci z kategorie osob ve věku 35–44 let (87 %) spíše než o starší generaci nad 55 let. ▶ Nejvýraznější diferencující roli hraje vzdělání: mezi čtenáři jsou mnohem častěji obyvatelé s vyšším, tj. maturita a výše (91 %), než s nižším vzděláním, tj. těch, kteří nemají maturitu (71 %). Nejvyšší podíl čtenářů se vyskytuje u osob s vysokoškolským vzděláním (95 %). ▶ Ekonomická aktivita nehraje téměř žádnou roli: rozdíl mezi ekonomicky aktivními a ekonomicky neaktivními jsou dvě procenta, tj. v hranici statistické chyby. ▶ Nijak velkou roli nehraje ani velikost místa bydliště: nejvyšší podíl čtenářů je ve velkoměstech (87 %), nejnižší na venkově (80 %) a v malých městech (82 %).

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

Další charakteristiky ▶ český čtenář přečte v průměru za rok 16 knih; ▶ téměř pětina čtenářů (19 %) čte denně; téměř čtyři pětiny (79 %) čtou aspoň jednou do měsíce; ▶ denně čtení knih věnuje v průměru 41 minut; průměrně půl hodiny čte noviny a časopisy (31 min.); téměř dvě hodiny sleduje televizi (106 min.), stejně tak dlouhou dobu poslouchá rozhlas (106 min.), více než tři čtvrtě hodiny sleduje video a DVD (50 min.) a zhruba hodinu a půl tráví na internetu (85 min.); ▶ knihy nejčastěji získává v knihkupectvích (16 %), od přátel a známých (13 %) a ve veřejné knihovně (11 %), za desetinou knih stojí domov (10 %) a stejný díl získává prostřednictvím dárků (10 %); host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:24

▶ za poslední rok koupil český čtenář téměř sedm knih (6,75) a utratil za ně 1 325 Kč; ▶ čtenářský vkus je nevyhraněný: většinou nemá oblíbeného autora ani knihu; ▶ v domácí knihovně má 310 knih; ▶ četbu dominantně ovlivnilo, že se doma četlo (26 %); ▶ od knih očekává především zábavu, napětí (22 %) a informace (18%); ▶ knižní trh je pro českého čtenáře nepřehledný: má za to, že o knihách, které vycházejí, nelze mít přehled; ▶ o knihách se český čtenář informuje u blízkých (19 %), následují obchody s knihami (12 %), periodický tisk (10 %) a propagační materiály (katalogy, letáky) (10 %); ▶ čte v češtině; z cizích jazyků přichází v úvahu nejčastěji angličtina (s pravděpodobností 1:7) a slovenština (1:9), následuje s odstupem němčina (1:20); ▶ u ekonomicky aktivních čtenářů je dvojnásobně více těch, u nichž četba s jejich zaměstnáním nesouvisí (59 %) než souvisí (27 %); ▶ v četbě preferuje současnou oddechovou beletrii (16 %) a literaturu faktu (13 %); ▶ četbu by více podpořilo, kdyby měl více času (25 %), ve třetině případů však čtenář není schopen uvést nic (33 %); ▶ čte nejčastěji o víkendech (26 %) a v pracovních dnech (23 %); ▶ má zkušenosti s veřejnou knihovnou; nejčastěji do ní chodí jednou za měsíc (48 %); ▶ z knihovních služeb nejčastěji využívá půjčování knih (97 %) a časopisů (51 %); ▶ s knihovní nabídkou služeb a knih je spokojen.

▶ Není rozhodující, zda se jedná o obyvatele ekonomicky aktivního (18 %) či ekonomicky neaktivního (16 %). Rozdíl mezi oběma kategoriemi se nachází v hranici statistické chyby (2,5 %). ▶ Z hlediska velikosti místa bydliště je nejvyšší počet nečtenářů na venkově a v malých městech (každý pátý, 20 %); nejnižší ve velkoměstech (každý osmý, 13 %). Celkový procentní rozdíl je však podle velikosti místa bydliště nevelký.

Další charakteristiky ▶ knihy nečte, protože nemá čas (43 %) nebo že ho čtení nebaví (27 %), v menší míře proto, že je přesvědčen, že vše, co se potřebuje dozvědět, mu mohou poskytnout jiná média než knihy — tisk, televize, rozhlas; ▶ nejčastěji říká, že jeho ochotu více číst by nepodpořilo nic (17 %) anebo by musel mít více času (nedělat jiné věci)

NEČTENÁŘ POHLAVÍ muž

23 %

žena

12 %

VĚK 15–24 let

14 % 19 %

25–34 let 35–44 let

13 %

45–54 let

16 %

NEČTENÁŘ 55–64 let

Ten, kdo nepřečetl během roku ani jednu knihu, je v našem průzkumu považován za nečtenáře. nečtenář 17 % čtenář 83 %

▶ Každý sedmý obyvatel ČR starší 15 let (17 %) nepřečetl v průběhu minulého roku ani jednu knihu. V celkovém počtu to reprezentuje 1 439 760 lidí. ▶ Rozdíl mezi pohlavími je určující: muži se řadí mezi nečtenáře dvojnásobně častěji (23 %) než ženy. ▶ Z hlediska věku se jedná nejčastěji o starší generaci nad 65 let (minimálně každý pátý, 22 %), nejméně často o střední generaci 35–44letých obyvatel (každý osmý, 13 %). ▶ Nejvýraznější diferencující roli hraje vzdělání. Mezi nečtenáře se trojnásobně častěji řadí osoby s nižším vzděláním, bez maturity (29%) než vyšším vzděláním, maturita a výše (9 %). U obyvatel s vysokoškolským vzděláním je nečtenářů jen 5 %. host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 7

19 %

65 a více let

22 %

VZDĚLÁNÍ základní, nevyučen

23 %

vyučen, bez maturity

32 %

s maturitou

10 %

vysokoškolské

EKONOMICKÁ AKT. aktivní

18 %

neaktivní

16 %

MÍSTO BYDLIŠTĚ do 4 999 obyvatel

20 %

5 000–19 999 obyv.

15 %

20 000–99 999 obyv.

18 %

100 000 a více obyv.

13 % 0%

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

6.2.2008 9:54:26

(15 %); více než třetina nečtenářů není schopna uvést nic (36 %); ▶ z ostatních aktivit každý den průměrně téměř půl hodiny čte noviny a časopisy (26 minut), více než dvě hodiny sleduje televizi (134 minut), téměř dvě a půl hodiny poslouchá rozhlas (145 minut), téměř jednu hodinu sleduje video a DVD (57 minut) a hodinu a půl pracuje s internetem (93 minut); ▶ nejčastěji knihy buď nezískává vůbec, nebo prostřednictvím daru; ▶ za poslední rok koupil v průměru 3 knihy (3,4) a utratil za ně 754 Kč; ▶ informace o knihách ho nezajímají; ▶ doma má v průměru 89 knih; ▶ od knížek neočekává nic (45 %), a pokud přece jen něco, tak zábavu a napětí (21 %) a informace (14 %); ▶ do veřejné knihovny nechodí a obvykle ji nikdy v životě nenavštívil (74 %), což zdůvodňuje hlavně tím, že mu na čtení nezbývá čas (35 %); prohlašuje, že ke změně jeho chování, tj. k návštěvě veřejné knihovny, by ho nepřimělo nic (53 %) anebo by musel mít více času (23 %).

CO NEJVÍCE ROZLIŠUJE ČTENÁŘE OD NEČTENÁŘE Srovnejme si čtenáře a nečtenáře na základě jednotlivých proměnných, sociodemografických (věk, pohlaví, velikost místa bydliště atd.) i postojových (sledování televize, návštěva kulturních akcí ad.). Jsou proměnné, které čtenáře a nečtenáře rozlišují silně, které rozlišují málo a které nerozlišují vůbec. ▶ Ve prospěch čtenáře diferencuje pohlaví (ženy), vzdělání (vyšší), povaha práce (duševní), návštěva knihoven, domácí knihovna (čím větší — tím více čtenářů), návštěva kulturních akcí, vliv rodiny, souvislost četby se zaměstnáním. ▶ Ve prospěch nečtenáře diferencuje sledování televize, poslech rozhlasu, zahrádkaření, chalupaření. ▶ Co do schopnosti rozlišovat čtenáře a nečtenáře jsou neutrálními proměnnými ekonomická aktivita, četba novin a časopisů, práce na internetu a sledování videa, DVD.

▶ Nejvíce klíčovou proměnnou pro rozlišení čtenáře a nečtenáře (ve prospěch čtenáře) je úroveň dosaženého vzdělání. ▶ Nejvíce klíčovou proměnnou pro rozlišení čtenáře a nečtenáře (ve prospěch nečtenáře) je sledování televize a poslech rozhlasu.

ČTENÁŘ A NEČTENÁŘ PODLE TŘÍ RŮZNÝCH KRITÉRIÍ Jedna přečtená kniha za rok jako kvalifikační kritérium, jímž se někdo stává (statistickým) čtenářem, patří mezi kritérium časté, nikoli však jediné. V našem průzkumu jsme se snažili na totéž, tj. zda a jak obyvatelé ČR čtou, zeptat ještě ze dvou jiných úhlů. Žádali jsme dotazované, aby odhadli, kolik minut denně v průměru věnují četbě knih. A rovněž jsme požadovali, aby odhadli, jak často se věnují čtení knih (denně, týdně, měsíčně). Dostali jsme tak tři časové rámce, v nichž se otiskuje čtenářská stopa: rok (jedna přečtená kniha), den (počet minut), měsíc, respektive týden/měsíc (jak často). Každý z těchto časových rámců představuje svého druhu úplnost. A v každém z těchto rámců čtení zanechává jinou stopu. Přitom žádná z těchto úplností není spolehlivá (úplná) stoprocentně. ČTENÁŘI — NEČTENÁŘI (kritérium: aspoň jedna přečtená kniha za rok)

nečtenáři 17,2 %

čtenáři 82,8 %

▶ 82,8 % čtenářů — 17,2 % nečtenářů; ▶ časový rámec: rok;

PROMĚNNÉ ROZLIŠUJÍCÍ ČTENÁŘE A NEČTENÁŘE rozlišuje silně

rozlišuje slabě

nerozlišuje

▶ ▶ ▶ ▶ ▶ ▶ ▶ ▶ ▶ ▶ ▶

▶ ▶ ▶ ▶ ▶ ▶

▶ ▶ ▶ ▶

pohlaví vzdělání povaha práce návštěva knihoven domácí knihovna sledování televize poslech rozhlasu zahrádkaření, chalupaření návštěva kulturních akcí vliv rodiny souvislost četby se zaměstnáním

host 0802 priloha.indd 8

věk příjem na člena domácnosti sídlo (kraj) velikost místa bydliště přítomnost dětí v domácnosti přehled o knižním trhu

ekonomická aktivita četba novin a časopisů práce na internetu sledování videa a DVD

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:27

▶ zaměření na cílový předmět četby (knihu); ▶ hlavní výhoda daného kritéria: možnost pro nejširší mezinárodní srovnání a jasné rozhraničení; ▶ nevýhoda: ne úplně snadno se odhaduje počet přečtených knih za rok; ČTENÁŘI — NEČTENÁŘI

▶ 64,5 % čtenářů — 35,5 % nečtenářů; ▶ časový rámec: měsíc; ▶ zaměření na frekvenci čtení; ▶ hlavní výhoda daného kritéria: možnost zjistit časové čtenářské návyky respondentů; ▶ nevýhoda: jsou měsíce typické a netypické (prázdniny, dovolená, stáže).

(kritérium: aspoň 30 min. denně věnovaných čtení knih)

nečtenáři 25,5 %

čtenáři 74,5 %

▶ 74,5 % čtenářů — 25,5 % nečtenářů; ▶ časový rámec: den; ▶ zaměření na čas věnovaný čtení; ▶ hlavní výhoda daného kritéria: možnost srovnání s jinými mediálními aktivitami (sledováním televize, poslechem rozhlasu atd.); ▶ nevýhoda: často nebývá snadné si představit svůj typický den; ČTENÁŘI — NEČTENÁŘI (kritérium: čtení knih aspoň jednou za měsíc)

nečtenáři 35,5 %

čtenáři 64,5 %

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 9

▶ To, že se kritérium jedné přečtené knihy ukázalo jako nejmírnější, není překvapující. Překvapující je, že se jako nejpřísnější neukázalo kritérium 30 minut denně věnovaných čtení, nýbrž kritérium čtení knih aspoň jednou za měsíc. Důvodem může být, že otázka po tom, kolik minut denně věnujeme čtení knih (více než otázka po frekvenci čtení), nutí respondenty v daleko větší míře k vytváření sebeprojekce (vlastního obrazu). Jistá míra sebeprojektivity je však obsažena v odpovědi na každou ze tří otázek. ▶ Všechna tři kritéria lze jen těžko navzájem propojit. Lze však například — kontrolně — propojit první a třetí. Vychází přitom, že téměř všichni nečtenáři (99 %), tj. ti, kdo během roku nepřečetli ani jednu knihu, tvrdí, že čtou méně často než jednou za měsíc. Aspoň jednou za měsíc čtou knihy více než tři čtvrtiny čtenářů (78 %). Roční čtenářská stopa je tedy ze čtyř pětin spolehlivá i jako ukazatel čtenářské stopy měsíční.

SHRNUTÍ Česká populace se skládá z 82,8 % čtenářů a 17,2 % nečtenářů podle kritéria alespoň jedna přečtená kniha za rok; z 74,5 % čtenářů a 25,5 % nečtenářů podle kritéria aspoň 30 minut denně věnovaných čtení; z 64,5 % čtenářů a 35,5 % nečtenářů podle kritéria čtení knih alespoň jedenkrát do měsíce. Rozhodujícím kritériem rozlišujícím čtenáře od nečtenářů je úroveň dosaženého vzdělání. Výraznou rozlišující roli hraje i povaha práce (fyzická — duševní) a pohlaví.

6.2.2008 9:54:28

IV. Rozložení/typologie čtenářů Tak jako bylo potřeba zvolit kritérium, podle něhož se rozlišuje čtenář od nečtenáře (jedna přečtená kniha za rok), je stejně nutné najít další, vnitřní kritéria. Kategorii čtenáře je třeba nějak dále rozdělit. Za kritéria volíme ty počty knih, které jednak odpovídají průzkumům v jiných zemích, jednak základní představě o počtu přečtených knih za měsíc: půl, jedna a více než jedna. Kritéria pro třídění volíme tedy zvnějšku, nepřihlížíme k proporčnímu rozložení, jak ho určil letošní průzkum.

ŠIRŠÍ ŠKÁLA (ŠESTIČLENNÁ) nečtenář: žádná přečtená kniha za rok (17 %); čtenář sporadický: 1–6 přečtených knih za rok (39 % ); čtenář pravidelný: 7–12 přečtených knih za rok (16 %); čtenář stálý: 13–24 knih přečtených ⎫ za rok (14 %); ⎪ čtenář čtenář silný: 25–49 knih přečtených ⎬ častý za rok (9 %); (29 %) čtenář vášnivý: 50 a více přečtených knih ⎪ ⎭ za rok (6 %).

UŽŠÍ ŠKÁLA (ČTYŘČLENNÁ) nečtenář: žádná přečtená kniha za rok (17 %); čtenář sporadický: 1–6 přečtených knih za rok (39 %); čtenář pravidelný: 7–12 přečtených knih za rok (16 %); čtenář častý: 13 a více přečtených knih za rok (29 %). ▶ Více než polovina populace nepřečte za rok více než 6 knih. ▶ Téměř třetina přečte za rok více než 13 knih. ▶ Poměr těch, kdo nepřečtou ani jednu knihu, a těch, kdo přečtou 7–12 knih, je zhruba 1 : 1.

ROZLOŽENÍ ČTENÁŘŮ V POPULACI ( škála ) — užší

▶ Každý jedenáctý přečte za rok více než 25 knih; každý sedmnáctý více než 50 knih. ▶ Poměr těch, kdo přečtou více než 50 knih, a těch, kdo nepřečtou žádnou, je asi 1 : 3. ▶ Rozdíl mezi pohlavími je nejmenší u pravidelného čtenáře (1%); u čtenáře častého je to 12 % ve prospěch žen; u čtenáře sporadického 17 % ve prospěch mužů. ▶ Nejvíce sporadických čtenářů je ve středním věku (35–44 let: 43 %, 45–54 let: 42 %); nejvíce pravidelných čtenářů je v mladším věku (25–34 let: 19 %) a středním věku (35–44 let: 18 %); nejvíce vášnivých čtenářů je ve starším věku (8 %).

ROZLOŽENÍ ČTENÁŘŮ V POPULACI — širší škála čtenář vášnivý (50 a více knih)

nečtenář čtenář častý (13 a více knih)

(0 knih)

17,2 %

28,9 %

čtenář silný (25–49 knih)

8,8 %

6,4 %

nečtenář (0 knih)

17,2 %

čtenář stálý (13–24 knih)

13,6 %

čtenář pravidelný (7–12 knih)

15,5 %

host 0802 priloha.indd 10

čtenář sporadický (1–6 knih)

38,5 %

čtenář pravidelný (7–12 knih)

čtenář sporadický (1–6 knih)

38,5 %

15,5 %

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:30

▶ Z hlediska vzdělání je nejvyšší podíl těch, kteří mají nižší vzdělání (bez maturity), u sporadického čtenáře (40 %); od čtenáře pravidelného převažují ti, kdo mají vyšší vzdělání (44 % čtenáře častého tvoří lidé s vysokoškolským vzděláním). ▶ Rozdíl ve velikost místa bydliště hraje nejmenší roli u čtenáře pravidelného (1 %).

bylo — paradoxně — i nejvíce nečtenářů). ▶ Podle vzdělání mají vášniví čtenáři častěji vyšší vzdělání, buď středoškolské s maturitou (8 %), nebo vysokoškolské (9 %). ▶ Vášniví čtenáři jsou mírně častěji ekonomicky neaktivní (8 %) než aktivní. Pokud jsou ekonomicky aktivní, jejich práce je trojnásobně častěji převážně duševního (7 %) než fyzického (2 %) charakteru. ▶ Velikost místa bydliště není rozhodující.

Další charakteristiky ▶ do 6 knih (přečtených za rok) se vejde 56 % obyvatel ČR starších 15 let (včetně nečtenářů); do 3 knih se jich vejde 39 %; ▶ v samotné skupině čtenářů tvoří čtenáři sporadičtí (1–6 knih) téměř polovinu (46 %); ▶ čtenář častý nakoupí za rok téměř dvakrát více knížek (11) než čtenář pravidelný (6); ▶ čtenář sporadický věnuje denně četbě knih o něco více než polovinu času (22 min. denně) ve srovnání s čtenářem pravidelným (37 min.), který věnuje čtení knih o něco více než polovinu času denně ve srovnání s čtenářem častým (64 min.); v čase věnovaném četbě novin a časopisů se liší minimálně; ▶ v počtu minut věnovaných sledování televize vládne mezi čtenářem sporadickým, pravidelným a častým sestupná tendence asi o deset minut; tato sestupná tendence však nepokračuje dále, neboť čtenář stálý věnuje televizi 91 minut denně, čtenář silný 104 min. a čtenář vášnivý 112 min., což je průměr celé populace. Přitom poslechu rozhlasu čtenář vášnivý věnuje jen dvě třetiny času (77 min.), než je průměr; ▶ internet nevykazuje na škále nečtenář — čtenář sporadický — čtenář pravidelný — čtenář častý ani vzestupné, ani sestupné zákonitosti: 93 min. — 82 min. — 95 min. — 84 min. (čt. vášnivý: 80 min.).

ČTENÁŘ VÁŠNIVÝ

Další charakteristiky ▶ v průměru přečte za rok 82 knih (pětinásobek průměru); ▶ nejčastěji se čtení věnuje denně a denně stráví četbou průměrně jednu a půl hodiny (94 min.), což je více než dvojnásobek průměru; ▶ četl by více, kdyby měl více času a kdyby knihy byly levnější;

ČTENÁŘ VÁŠNIVÝ POHLAVÍ muž

5% 8%

žena VĚK 15–24 let

25–34 let

35–44 let

45–54 let

55–64 let

65 a více let

VZDĚLÁNÍ

Ten, kdo deklaroval, že za rok přečetl 50 a více knih, je v našem průzkumu považován za čtenáře vášnivého. čtenář vášnivý 6%

základní, nevyučen

vyučen, bez maturity

s maturitou

vysokoškolské

EKONOMICKÁ AKT. aktivní zbytek 94 %

▶ Každý šestnáctý obyvatel České republiky starší 15 let přečte za rok více než 50 knih (6 %). V rámci čtenářů (83 % populace) se jedná o 7,5 %. Na počet obyvatelstva reprezentuje tato kategorie 531 340 lidí. ▶ Z hlediska pohlaví patří k vášnivým čtenářům o něco častěji ženy (8 %) než muži (5 %). ▶ Podíl vášnivých čtenářů s věkem mírně narůstá; nejvíce jich je mezi starší generací nad 55 let (8 %) (v této generaci host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 11

neaktivní

MÍSTO BYDLIŠTÉ do 4999 obyvatel

5000–19 999 obyv.

20 000–99 999 obyv.

100 000 a více obyv.

7% 0%

10 %

6.2.2008 9:54:31

▶ z ostatních aktivit každý den průměrně téměř půl hodiny čte noviny a časopisy (30 minut), necelé dvě hodiny sleduje televizi (112 minut), jednu a čtvrt hodiny poslouchá rozhlas (77 minut), tři čtvrtě hodiny sleduje video a DVD (45 minut) a téměř jednu a půl hodiny tráví s internetem (80 minut); ▶ nejčastěji knihy získává ve veřejné knihovně (23 %), v knihkupectvích (14 %) nebo prostřednictvím daru (13 %); ▶ za poslední rok koupil v průměru 17 knih (16,6) a utratil za ně 2 598 Kč, tj. téměř dvojnásobek průměru; ▶ informace o knihách získává nejčastěji ve veřejných knihovnách (17 %), od blízkých a známých (16 %) a v knihkupectvích (14 %); ▶ čte v češtině, z cizích jazyků přichází v úvahu slovenština (1:4), angličtina (1:5), případně němčina (1:6);

▶ většinou má konkrétního nejoblíbenějšího autora, ale nemá konkrétní nejoblíbenější knihu; ▶ doma v knihovně má v průměru 630 knih, což je 230 % průměru; ▶ od knížek nejčastěji očekává zábavu, napětí (40 %) a informace (14 %); ▶ v četbě preferuje současnou oddechovou beletrii (19 %), literaturu faktu (15 %) a klasickou beletrii (13 %); ▶ četbě knih se věnuje jak v pracovních dnech, tak o víkendech (často podotýká, že čte stále); ▶ je pravidelným návštěvníkem veřejné knihovny (82 %), chodí do ní nejčastěji jednou za čtrnáct dní (38 %) nebo jednou za měsíc (32 %); ▶ prvořadě si půjčuje knihy, časopisy, ale využívá také přístup k fondům jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby.

SHRNUTÍ Podle počtu přečtených knih za rok lze českou populaci rozdělit takto: 17 % — nečtenáři, 39 % čtenáři sporadičtí (1–6 knih); 16 % čtenáři pravidelní (7–12 knih), 29 % čtenáři častí (13 knih a více). Do tří přečtených knih za rok se vejdou dvě pětiny české populace. Čtenáři vášniví (50 a více knih přečtených za rok) tvoří 6 % celé populace. I u nich převažují ženy s vysokoškolským vzděláním.

host 0802 priloha.indd 12

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:33

V. Čtení knih a jiná média / volný čas Čtení knih je namnoze považováno za aktivitu protichůdnou sledování televize či poslechu rozhlasu. Má se za to, že jde o dva protikladné způsoby vnímání: víceméně aktivní versus víceméně pasivní. Nicméně knihy, noviny/časopisy, televize, rozhlas, video/DVD, internet toho mají i mnoho společného. Vše jsou to zdroje informací i zábavy, poučení i potěchy a vše to jsou zdroje, za nimiž nemusíme nikam chodit, majíce je vesměs doma. Pro to, aby kniha byla vnímána jako masmédium, mluví i skutečnost, že to byla právě ona, jež se stala — od poloviny patnáctého století (vynález knihtisku) a markantně od počátku století devatenáctého (zánik mecenášských podpor a vznik čtenářského publika) — prvním médiem hromadného šíření. Dlouho byla na tomto poli sama svým jediným konkurentem; jeden druh knih konkuroval druhým: například encyklopedie beletrii, kalendářové knihy všem ostatním knihám. V průběhu devatenáctého století dostává prvního vnějšího konkurenta v tisku a časopisech, v době meziválečné přistupuje rozhlas, po druhé světové válce televize, následovaná videem (a od devadesátých let CD a DVD přehrávači). A jejím posledním konkurentem, stejně však konkurentem všech ostatních médií, se v devadesátých letech dvacátého století — s masovým rozšířením počítačů — stává internet.

ČTENÍ KNIH A JINÁ MÉDIA (min./den)

knihy 41 internet 86

video/DVD 51

televize 111 rozhlas 113

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 13

noviny/ časopisy 30

„MEDIÁLNÍ DEN“ ▶ Obyvatelé ČR věnují jednotlivým mediálním aktivitám každý den v průměru 433 minut, tj. 7 hodin a 13 minut. Přitom by se nemělo uvažovat o pouhém mechanickém součtu. Některá média lze totiž pojímat i jako „kulisová“ (zejména rozhlas, v menší míře i televizi); dávají možnost provozovat další činnost a v určitých případech je lze i kombinovat (čtení — rozhlas, občas i čtení a televize). Proti pouhému mechanickému součtu minut tu stojí i fakt, že každá z mediálních aktivit představuje specifický druh rozhodnutí: vyžaduje rozdílný druh soustředění a zacílení a pojí se i s rozdílnými funkcemi; rozhlas a video/DVD daleko více se zábavou, internet s vyhledáváním informací, kniha se zábavou a vzděláním. Obyvatelé ČR věnují ze svých mediálních aktivit ▶ desetinu času čtení knih; ▶ čtení novin a časopisů jen o něco méně času než čtení knih; ▶ internetu dvojnásobek času než čtení knih; ▶ sledování televize, stejně jako poslechu rozhlasu, více než dvojnásobek času než čtení knih. ▶ „Mediální den“ mužů a žen se co do délky neliší (muži: 7 hod. 10 min. — ženy: 7 hod. 14 min.), největší rozdíly jsou v užívání internetu: muži — 92 min., ženy — 80 min. ▶ Co do věku mají nejkratší „mediální den“ obyvatelé střední generace (35–54 let): 6 hod. 41 min., nejdelší ho mají obyvatelé starší generace (55 a více let): 7 hod. 45 min., obyvatelé nejmladší generace ho mají o něco málo delší než střední generace: 6 hod. 58 min. Mladá generace věnuje sledování televize a poslechu rozhlasu více než dvojnásobek času než čtení knih, zatímco u generace střední a starší je to trojnásobek; nejmladší generace denně věnuje internetu průměrně 98 minut, střední generace 76 minut a starší 69 minut. ▶ Obyvatelé s nižším vzděláním věnují čtení knih dvanáctinu svého mediálního denního času, zatímco u obyvatel s vyšším vzděláním jde o jednu devítinu (u lidí s vysokoškolským vzděláním je to jedna sedmina); obyvatelé s nižším vzděláním sledují denně televizi téměř o půl hodiny déle (29 min.) než občané se vzděláním vyšším.

6.2.2008 9:54:33

ČTENÁŘI A MÉDIA N = 1551 (celý vzorek) nečtenář (0 knih)*

čtenář sporadický (1–6 knih)

čtenář pravidelný (7–12 knih)

čtenář častý (13 a více knih)

(min./den)

četba novin a časopisů

televize

rozhlas

video, DVD

internet

součet

(min./den)

134

145

7 hod., 52 min.

113

116

6 hod., 56 min.

102

6 hod., 48 min.

7 hod., 5 min.

četba knih

(min./den)

* I nečtenáři, tj. ti, kteří uvedli, že během uplynulého roku nepřečetli ani jednu knihu, dostali příležitost odpovědět na otázku, kolik minut odhadem věnují průměrně denně četbě knih.

ČTENÁŘI A MÉDIA

ČTENÍ A AUDIOVIZUALITA

▶ Četba novin hraje jen minimální rozlišovací roli: počet minut mírně narůstá ve směru od nečtenáře ke čtenáři častému. ▶ Silnou rozlišovací roli (nárůst minut ve směru od čtenáře častého k nečtenáři) má sledování televize: čtenář častý věnuje televizi tři čtvrtiny času nečtenáře. ▶ Totéž (ve stejném směru a v míře ještě o něco větší) platí pro poslech rozhlasu. ▶ Video/DVD vykazuje ve směru od nečtenáře ke čtenáři častému mírně sestupnou tendenci. Její rozlišovací role je však malá. ▶ Internet jakožto nejmodernější médium nestojí na straně slabého čtení proti čtení silnému, ani na straně opačné. Z hlediska čtení je tedy co do rozlišovací schopnosti neutrální.

Jednotlivá domácí média lze spojit do dvou skupin na základě toho, zda na nás působí přímo, či nepřímo, tj. podle toho, zda obraz či zvuk dostáváme již hotový, nebo si ho musíme v naší mysli vytvořit. Z tohoto pohledu je internet médium složeným: nabízí obrazy, pohyblivé obrazy, hudbu, mluvené slovo i texty (různě strukturované). Nechme ho tedy stranou této polarity. Do společné skupiny se tak dostává čtení knih a čtení novin/časopisů na jedné straně a na straně druhé sledování televize, poslech rozhlasu a video/DVD. Následující graf by tak měl ukázat podíl nepřímého a přímého vnímání u jednotlivých typů čtenářů. ▶ Pro nečtenáře je poměr čtení a audiovizuality 1:10, pro čtenáře častého 3:7 (průměr celé české populace je 1:5). ▶ Ani pro čtenáře častého nedosahuje čtení aspoň třetinového podílu (u čtenáře vášnivého je to o něco méně než 2:3). ▶ Ani nečtenář nezůstává ve svých mediálních aktivitách úplně mimo dosah čtení. Realizuje ho však při četbě časopisů.

ČTENÍ vs. AUDIOVIZUALITA 100 %

75 %

89 %

84 %

79 %

72 %

čtení (knihy, noviny/časopisy)

50 %

audiovizualita (TV, rozhlas, video/DVD) 25 %

11 %

16 %

21 %

28 %

host 0802 priloha.indd 14

nečtenář

čtenář sporadický

čtenář pravidelný

čtenář častý

(0 knih)

(1–6 knih)

(7–12 knih)

(13 a více knih)

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:34

VOLNÝ ČAS — ZÁJMY, KONÍČKY Respondenti byli dotazováni, čemu dalšímu se — kromě sledování médií — věnují ve svém volném čase. Mohli si vybrat z osmi možností, devátá zůstala otevřena pro jejich vlastní doplnění. Mohli uvést celkem tři položky. ▶ 22 % obyvatel ČR starších 15 let se nejraději věnuje setkávání s přáteli, 14 % svým koníčkům, 13 % zahrádce a chalupě. Následuje návštěva kulturních akcí (10 %) a aktivní sportování (10 %); 15 % neuvedlo nic. ▶ Kulturní akce navštěvují ženy dvojnásobně častěji než muži. Muži častěji než ženy nejen aktivně sportují a provozují turistiku, ale mnohem častěji (čtyřnásobně) navštěvují sportovní akce. ▶ Čím jsou obyvatelé mladší, tím častěji navštěvují kulturní akce, stejně jako se — aktivně i pasivně — věnují sportu. Čím jsou starší, tím častěji vyplňují svůj volný čas zahrádkařením a chalupařením (činí tak 4 % mladé, 15 % střední a 21 % starší generace). ▶ Osoby s vyšším vzděláním (maturita a výše) častěji než lidé s nižším vzděláním tráví svůj volný čas návštěvami kulturních akcí, aktivním sportem a turistikou. ▶ Čtení nepůsobí na úkor volnočasových aktivit, ale spíše naopak: součet pěti nejdominantnějších aktivit u nečtenáře dává 63 %, u čtenáře častého 70 %. ▶ Výrazně silná aktivita ve čtení už částečně na úkor volnočasových aktivit jde: součet nejdominantnějších aktivit vášnivého čtenáře (50 a více přečtených knih za rok) je 62 %. ▶ Nejmenší rozdíl panuje u setkávání s přáteli: intenzita čtení na potřebě socializace neubírá ani nepřidává. ▶ Nečtenáři a slabší čtenáři jeví větší zájem o chalupaření a zahrádkaření než čtenáři silnější. ▶ Aktivní provozování sportu hraje malou rozlišovací roli; většími volnočasovými sportovci jsou však — možná překvapivě — silnější čtenáři. Čtenáři vášniví však v aktivním sportování výrazně zaostávají (6 %). ▶ Na škále nečtenář — čtenář častý velmi diferencuje návštěva kulturních akcí: čtenář častý navštěvuje kulturní akce dvakrát častěji než nečtenář; na sedm návštěv kulturních akcí čtenáře sporadického připadá deset čtenáře častého (ale jen necelých osm u čtenáře vášnivého). Se čtenářstvím jdou čtyři z pěti nejčastějších aktivit, proti, a to ještě nijak výrazně, jde jediná: zahrádkaření a chalupaření.

ČTENÁŘI A VOLNÝ ČAS ČAS ČTENÁŘI A VOLNÝ

11 % 13 %

čtenář častý

11 %

(12 a více knih)

14 % 22 %

10 % 12 %

čtenář pravidelný

12 %

(7–12 knih)

14 % 22 %

9% 9%

čtenář sporadický

14 %

(1–6 knih) 15 % 23 %

8% 6%

nečtenář 14 %

(0 knih)

12 % 23 % 0%

10 %

15 %

20 %

sport aktivně

hobby

kult. akce

setk. s přáteli

25 %

zahr., chalupa

Pět nejčastějších aktivit; součet ≠ 100 %

SHRNUTÍ Čtení knih tvoří u obyvatel ČR desetinu jejich celkového mediálního denního času. Na úbytku čtení se výrazně podílí sledování televize a poslech rozhlasu. Role internetu je neutrální. Ve vztahu k volnému času je čtení na straně návštěv kulturních akcí, aktivního sportování i koníčků, nikoli však na straně zahrádkaření a chalupaření. Platí tu však pravidlo jisté míry: u obzvláště silných čtenářů (čtenářů vášnivých) jejich aktivita vůči jiným formám volného času, než je čtení (knih), poklesá.

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 15

6.2.2008 9:54:35

VI. Nabývání knih Dvěma různými způsoby jsme zjišťovali postoj obyvatel ČR vůči nakupování knih. Ptali jsme se na počet nakoupených knih i na finanční částku, kterou ročně za knihy vydávají.

KOLIK KNIH JSME KOUPILI ▶ Více než čtvrtina obyvatel ČR starších 15 let (29 %) nezakoupila v průběhu roku ani jednu knihu. ▶ Téměř třetina koupila 1–3 knihy; každý pátý 4–7 knih a každý desátý 8–11 knih. Každý jedenáctý koupil více než 12 knih. ▶ Průměrně obyvatelé ČR zakoupili během jednoho roku 7 knih (6,62); do tří zakoupených knih za rok se vejde 31 % populace, do šesti 50 %. Vychází, že obyvatelé ČR nakoupili od května 2006 do května 2007 celkem 56,7 milionu výtisků. Tedy: třetina lidí knihy nekupuje a třetina je kupuje nahodile (1–3 knihy), třetinu lze považovat za pravidelné účastníky knižního trhu; asi desetinu pak za účastníky časté. ▶ Ženy koupily zhruba stejný počet knih (6,87) jako muži (6,31); vůči nakupování se rozdíl mezi pohlavími snižuje. ▶ Čím jsou obyvatelé mladší a vzdělanější, tím je průměrný počet zakoupených knih vyšší (obyvatelé s vysokoškolským vzděláním zakoupili za rok 8,73 knih). ▶ Čím vyšší je čistý příjem na jednoho člena domácnosti, ve které obyvatelé žijí, tím je průměrný počet koupených knih vyšší.

KOLIK PENĚZ JSME UTRATILI ZA KNIHY ▶ Více než čtvrtina obyvatel ČR starších 15 let (29 %) nevydala za knihu žádné peníze (číslo se shoduje s procentem obyvatel, kteří uvedli, že za rok nezakoupili ani jednu knihu). ▶ Každý dvacátý utratil za knihy více než tři tisíce korun. ▶ Průměrně obyvatelé utratili během jednoho roku 1 303 Kč. Z průměrného výdaje na člena domácnosti za rok 2006 (107 585 Kč — podle údajů Českého statistického úřadu) tak na knihy připadá 1,2 %. V celkovém objemu knižního trhu utratili obyvatelé ČR za knihy 11,2 miliardy Kč.

host 0802 priloha.indd 16

Z pohledu těch, kdo knihy nabývají, je průměrná cena knihy na českém trhu 197 Kč. V tom jsou však zahrnuty všechny zdroje nabývání (knihkupectví, levné knihy, antikvariáty, internet ad.). ▶ Rozdíl mezi pohlavími je nepatrný: ženy vydaly za knihy v průměru jen o několik desítek korun více (1 319) než muži (1 282). ▶ Nejvíce za knihy utrácejí lidé středního věku, nejméně příslušníci starší generace. ▶ Čím je vyšší vzdělání a čistý příjem na člena domácnosti, tím vyšší je průměrná částka vynaložená na nákup knih (u obyvatel s vysokoškolským vzděláním činí výdaje za knihy zhruba dvojnásobek toho co u obyvatel se vzděláním základním; vysokoškoláci utrácejí za knihy v průměru 1 985 Kč). Další charakteristiky ▶ nejméně za knihy vydávají obyvatelé měst o velikosti 20 000–99 999 obyvatel: 1 114 Kč (85 % průměru), naopak nejvíce lidé z měst nad 100 000 obyvatel: 1 544 Kč (118 % procent průměru). Příčina tkví ve větší koncentraci lidí s vyšším vzděláním (zejména vysokoškolským); ▶ v domácnostech, které mají děti, vydávají za knihy více ty, kde jsou děti do 6 let; v domácnostech, kde žijí děti od 6 do 14 let, stejně jako od 15 do 18 let, se za knihy vydává méně než v těch, kde děti tohoto věku nežijí. Srovnání: Oba grafy (na s. 17) si svými výsledky odpovídají. Svou vypovídací hodnotu mají však i rozdíly: co do počtu koupených knih nepatrně dominuje mladší generace, zatímco co do peněz vydaných za knihy přesvědčivě dominuje generace střední. Svědčí to o tom, že mladší lidé se daleko více orientují na místa levnějšího nákupu (levné knihy, antikvariáty, knižní burzy). Průměrná cena zakoupené knihy vychází u mladší generace na 183 Kč, zatímco u střední na 217 Kč (u starší na 187 Kč). Druhý graf (peníze vydané za knihy) umenšuje oproti prvnímu (počet koupených knih) rozdíl mezi pohlavími a naopak zvýrazňuje rozdíl mezi nižší a střední příjmovou kategorií na straně jedné a vyšší příjmovou kategorií na straně druhé.

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:35

KOLIK KNIH KOUPIL

KOLIK PENĚZ ZA KNIHY UTRATIL

nad 3 001 Kč 5%

12 a více knih 16 % nekoupil 29 %

0 Kč 29 % 501 až 3 000 Kč 38 %

4–11 knih 31 %

do 500 Kč 27 %

1–3 knihy 31 %

POČET KOUPENÝCH KNIH ZA ROK

ČR

PENÍZE VYDANÉ ZA KNIHY

ČR

6,62

1 303

POHLAVÍ

POHLAVÍ muž

muž

6,31

žena

6,87

žena

1 282 1 319

VĚK

VĚK 15–34 let

6,87

15–34 let

35–54 let

6,79

35–54 let

55 a více let

1259 1 474

55 a více let

6,01

1 125

VZDĚLÁNÍ

VZDĚLÁNÍ nižší

nižší

4,25

vyšší

747

vyšší

7,81

1 579

PŘÍJEM

PŘÍJEM do 5 000 Kč

do 5 000 Kč

5,43 6,11

5 001–10 000 Kč 10 001 a více Kč 1

1 085

10 001 a více Kč

7,45 0

924

5 001–10 000 Kč

1 633 0

500

1 000 Kč

1 500

2 000

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 17

6.2.2008 9:54:36

ČTENÁŘI A PENÍZE VYDANÉ ZA KNIHY Kč 2500

ČTENÁŘI A POČET ZAKOUPENÝCH KNIH počet 12 10,56

1939

2000

8 1500 6,05

1252 6 1000 754

782

500

nečtenář

čtenář sporadický

0 nečtenář

čtenář sporadický

čtenář pravidelný

čtenář častý

ČTENÁŘI A NÁKUPY KNIH ▶ Objem četby — podle očekávání — souvisí s objemem nákupu knih, respektive s objemem peněz vydaných za knihy. ▶ Ani ti, kteří deklarovali, že za rok nepřečetli ani jednu knihu (nečtenáři), nezůstávají mimo dosah knihy, tam kde jde o její majetnické nabývání. ▶ Vůči nabývání knih se nečtenář a čtenář sporadický chovají téměř shodně. ▶ Nejvýraznější předěl vede mezi čtenářem častým a ostatními třemi typy. V počtu peněz vydaných za knihy představuje čtenář častý téměř 150 % průměru (čtenář vášnivý 200 %), u počtu knih je to téměř 160 % (čtenář vášnivý 267 %).

KDE NABÝVÁME KNIHY ▶ Ženy, lidé mladší a starší generace jakož i osoby s vyšším vzděláním získávají knihy častěji ve veřejné knihovně. ▶ Mladší a střední generace častěji než generace starší chodí pro knihy do knihkupectví. Čím jsou obyvatelé starší, tím častěji dostávají knihy ve formě dárků anebo je mají ve své domácí knihovně. ▶ Čím jsou obyvatelé vzdělanější, tím častěji nakupují knihy přes internet (5 %). Osoby s nižším vzděláním mívají častěji knihy od svých známých nebo jim je někdo daruje. ▶ Nečtenáři nejčastěji neuvádějí, kde knihy získávají (37 %). Pokud uvádějí, pak je jejich nejčastější volbou, že je nezískávají (21 %). A pokud knihy získávají, uvádějí, že se tak většinou děje prostřednictvím dárků (14 %) nebo od přátel a známých (11 %). ▶ Čtenáři různých typů se v získávání knih příliš neliší od průměru; a neliší se nijak ani vzájemně mezi sebou. Výjimku představují veřejné knihovny: čtenář sporadický — 6 %,

host 0802 priloha.indd 18

3,52

3,4

čtenář pravidelný

čtenář častý

čtenář pravidelný — 10 %, čtenář častý — 19 % (čtenář vášnivý — 22 %). Čím silnější četba, tím menší zábrany vůči institucím, které kontakt s knihami umožňují. Tato zákonitost však platí více pro knihovny než pro knihkupectví, ať už klasická nebo internetová. ▶ Na vztahu čtenářů k antikvariátu má objem přečtených knih jen malou roli. ▶ Ve stejné míře získávají všechny druhy čtenářů knihy z domácích knihoven.

KDE ZÍSKÁVÁME INFORMACE O KNIHÁCH ▶ Nejčastějším zdrojem informací o knihách je nejbližší okolí. ▶ Každý sedmý obyvatel (14 %) tvrdí, že ho informace o knihách nezajímají; toto číslo se blíží počtu nečtenářů (17 %). ▶ Odpovědi mužů a žen jsou podobné, s tím rozdílem, že muži dvojnásobně častěji než ženy tvrdí, že je informace o knihách vůbec nezajímají. ▶ Vyšší vzdělání s sebou nese častější získávání informací prostřednictvím internetu, novinových recenzí, nakladatelských katalogů a letáků a také přímo v knihkupectvích. ▶ Čím silnější čtenář, tím více získává informace o knihách v knihovnách, knihkupectvích, propagačních materiálech (katalozích a letácích) a tisku. ▶ S intenzitou čtení prudce ubývá nezájmu o informace (nečtenář — 52 %, čtenář sporadický — 10 %, čtenář pravidelný — 5 %, čtenář silný — 2 %). ▶ Internetu jako zdroje informací o knihách využívají zejména čtenáři pravidelní (průměrní), méně jsou na něm závislí jak čtenáři sporadičtí (podprůměrní), tak čtenáři častí (nadprůměrní). host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:39

KDE NABÝVÁME KNIHY Kde*

KDE ZÍSKÁVÁME INFORMACE O KNIHÁCH

Celkem N = 4 650

Celkem

Kde*

N = 4 653

knihkupectví

13 %

přátelé

12 %

blízcí

17 %

dárky

11 %

obchody

10 %

propagační materiály

knihovna doma

tisk

levné knihy

internet

knižní klub

knihovny

supermarket

televize

rozhlas

internet

jinde

trafika

nezajímá se

14 %

neuvedl

20 %

antikvariát

jinde nezískává knihy neuvedl

* Dotazovaní mohli uvést tři položky. Ve sloupci je průměr všech tří. Sloupec = 100%

20 %

* Dotazovaní mohli uvést tři položky. Ve sloupci je průměr všech tří. Sloupec = 100%

DOMÁCÍ KNIHOVNY Respondenti byli žádáni, aby odhadli počet svazků ve svých domácích knihovnách. Domácí knihovna obyvatel ČR čítá v průměru 274 knih. ▶ Pouze jedno procento obyvatel ČR starších 15 let uvedlo, že nemá doma žádnou knihu. ▶ Nejčastěji mají obyvatelé doma buď 11–50 knih (každý čtvrtý), nebo 201–500 knih (také každý čtvrtý). 85 % obyvatel má ve své domácí knihovně 11–500 svazků. ▶ Těch, kdo mají více než 1 000 knih, je v české populaci 3 %. Další údaje ▶ ženy uvádějí vyšší průměrný počet svazků (305) než muži (240); ▶ knihovna se zvětšuje s věkem: mladší generace: 210 knih, střední: 268, starší: 356; ▶ úroveň vzdělání hraje důležitou roli: osoby s vyšším vzděláním mají doma téměř trojnásobně více knih (376) než lidé s nižším vzděláním (139), vysokoškolsky vzdělaní lidé mají doma téměř čtyřnásobně více knih než lidé s nižším vzděláním (522); ▶ pokud jde o příjmy, více knih doma mají příslušníci domácností s nižšími (280) nebo naopak vyššími (317) než středními příjmy (245); ▶ více knih se nachází v domácnostech bez dětí (288) než s dětmi (204). ▶ Ve vztahu k počtu přečtených knih panuje — očekávatelná — úměra: nečtenář má doma o něco více než třetinu knih (89) čtenáře (310); čtenář sporadický: 183; čtenář pravidelný: 282; čtenář častý: 493 (čtenář vášnivý: 630). Vztah mezi objemem četby a velikostí knihovny je průkazný, a to i přesto, že domácí knihovna může v mnoha případech vypovídat o čtení partnera, rodičů, dětí, eventuálně o tom, že jsme knihy zdědili od rodičů či prarodičů. host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 19

POČET SVAZKŮ V DOMÁCÍ KNIHOVNĚ

žádný

1–10

11–50

25 %

51–100

20 %

101–200

18 %

201–500

22 %

501–1000

1001 a více

3% 0%

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

SHRNUTÍ Čtenáři poskytují i informace o knižním trhu, sice nepřímé, ale jediné ucelené, neboť zprávy od nakladatelů a knihkupců v úplné a pravidelné podobě chybějí. Skýtají — nepřímou — informaci o tom, kolik knih za rok nakupujeme (6,62), kolik za ně průměrně utrácíme (1303 Kč), kde knihy nejčastěji získáváme (knihkupectví a blízcí) a také kde o nich nejčastěji získáváme informace. Kromě toho se dá z těchto údajů spočítat i celkový roční objem českého knižního trhu (11,2 miliardy Kč), jakož i průměrná cena knihy (197 Kč). Ve svých domácích knihovnách máme průměrně 274 knih.

6.2.2008 9:54:40

VII. Veřejné knihovny KNIHOVNY POSKYTUJÍCÍ SLUŽBY VEŘEJNOSTI (údaje za rok 2006)*

Knihovny počet Obecní a krajské knihovny

5 662

Zdravotnická zařízení

143

Vysokoškolské knihovny

114

Akademie věd ČR Knihovny muzeí a galerií Celkem

Knihovní fond v tis.

869

953

65 257 6 241

Neveřejné knihovny Školní knihovny

Pobočky počet

Čtenáři v tis.

Výpůjčky v tis.

4204

Zaměstnanci (úvazky celkem

61 888

1 476

68 697

319 384

5 154

2 858

967

76 001

322

12 290

389

2 991

219 624

931

3 165

162 230

10 222

277

1 991

73 047

625 231

6 998

3 434

49 260

255

6 735 1822

Náklady na fond v tis. Kč

86 936 14 359

314

* Zpracováno podle údajů Národní knihovny ČR: Přehled vybraných ukazatelů některých sítí knihoven v ČR; online: http://knihovnam.nkp.cz.

Česká republika má jednu z nejhustších sítí knihoven poskytujících veřejné služby. V roce 2006 byl průměrný počet výpůjček na jednoho čtenáře 36,7. Největší českou knihovnou je Národní knihovna ČR v Praze s fondem 6 280 668 knihovních jednotek.

NÁVŠTĚVNÍCI Dvě pětiny obyvatel ČR starších 15 let navštívily během roku některou veřejnou knihovnu, což reprezentuje 3 428 000 lidí. Navštívil za rok knihovnu? ne, nikdy 33 %

ano 40 %

ne, dříve ano 27 %

▶ Veřejnou knihovnu navštěvuje téměř každá druhá žena, zatímco pouze každý třetí muž. ▶ Ti, kdo navštěvují knihovny, pocházejí mnohem častěji z řad mladé generace (58 %, tj. více než každý druhý 15–24letý) než z populace nad 25 let. Ve středním věku se

host 0802 priloha.indd 20

návštěvnost knihoven výrazně snižuje; mírné oživení nastává v raném starším věku, v pozdním starším věku opět procento návštěvníků knihoven upadá. ▶ Vzdělání podmiňuje návštěvnost velmi silně. Do knihovny chodí téměř polovina obyvatel s vyšším vzděláním (maturita a výše) (51 % s vysokoškolským vzděláním) a méně než třetina těch, kteří mají nižší vzdělání (bez maturity). ▶ Veřejné knihovny navštěvují nejčastěji lidé bydlící v malých městech (téměř každý druhý), nejméně často obyvatelé velkých měst (každý třetí). Návštěvnost knihoven není přímo úměrná velikosti místa bydliště. Další charakteristiky ▶ veřejné knihovny navštěvují častěji obyvatelé, kteří nejsou ekonomicky aktivní (studenti a důchodci) (48 %), méně ti, kteří ekonomicky aktivní jsou (35 %); ▶ ti, kdo mají děti do 6 let, chodí do knihoven výrazně méně (27 %) než ti, kdo děti tohoto věku nemají (42 %). V rodinách s dětmi od 7 do 14 let je počet zcela vyrovnaný (40 % : 40 %). U rodin s dětmi od 15 do 18 let se počet obrací ve prospěch těch, kdo děti tohoto věku mají (51 % : 37 %). ▶ velikost příjmu na jednoho člena domácnosti hraje zanedbatelnou roli. host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:41

NÁVŠTĚVA VEŘEJNÝCH KNIHOVEN

ČTENÁŘI A NÁVŠTĚVA VEŘEJNÝCH KNIHOVEN ZA ROK ano

ne, dříve ano

ne, nikdy

POHLAVÍ žena

100 %

46 %

muž

10 % 90 %

34 %

24 %

15–24 let

70 %

58 %

25–34 let

37 %

35–44 let

36 %

15 %

36 %

80 %

VĚK

74 %

31 %

60 % 50 % 35 %

45–54 let

34 %

55–64 let

40 %

75 %

39 % 30 %

65 a více let

35 %

45 %

20 % VZDĚLÁNÍ

23 %

28 %

10 % nižší

30 % 3%

0% vyšší

5 000–19 999 obyv.

)

víc ek

kn 12 as

tý

6– eln ý(

45 % 35 %

20 000–99 999 obyv.

FREKVENCE NÁVŠTĚV A SLUŽBY

41 %

100 000 a více obyv. 0%

20 %

40 %

60 %

80 %

ČTENÁŘI A NÁVŠTĚVA VEŘEJNÝCH KNIHOVEN ▶ Panuje — očekávatelná — paralela mezi intenzitou čtení a intenzitou návštěv veřejných knihoven. ▶ Čtenář častý a nečtenář mají téměř zrcadlově obrácené charakteristiky: tři čtvrtiny čtenářů častých (82 % čtenářů vášnivých) navštívilo za rok aspoň jednou knihovnu, zatímco tři čtvrtiny nečtenářů ji nenavštívilo nikdy. ▶ Čtvrtina (26 %) jsou bývalí návštěvníci knihoven. ▶ Ani nečtenář nezůstává úplně bez kontaktu s knihovnami, i když jeho zastoupení je desetkrát menší (4 % čtenáře častého), než tomu bylo u knižního trhu (40 % čtenáře častého v počtu peněz vydaných za knihy během roku). host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 21

čt .č

48 %

ra vid

po čt .s

2 000–4 999 obyv.

čt .p

ra d

ick

čt en ne

38 %

do 1 999 obyvatel

ý(

ář

1–

MÍSTO BYDLIŠTĚ

)

49 %

▶ Obyvatelé ČR chodí do knihoven nejčastěji jednou za měsíc (41 %), případně jednou za čtrnáct dní (20 %). ▶ Častější než dvoutýdenní frekvenci uvádí každý devátý (11 %). Méně častou než jednou za měsíc uvádí více než každý čtvrtý návštěvník (28 %). ▶ K nejčastějším návštěvníkům knihoven (aspoň jednou za týden) patří ženy, podstatně více věková vrstva 15–24letých, ještě podstatně výše u lidí s vyšším vzděláním, jakož i u těch, kdo přečtou co nejvíce knih. ▶ Téměř všichni, kdo chodí do knihoven, tam chodí kvůli půjčování knih. ▶ Polovina návštěvníků chodí do knihoven kvůli půjčování časopisů; více než třetina využívá studovny a čítárny; internet a kopírovací služby využívá čtvrtina těch, kdo chodí do knihoven. ▶ Ženy (41 %) výrazně častěji než muži (33 %) využívají čítárny a studovny. ▶ Obyvatelé ve věku 15–24 let výrazně častěji než lidé starších věkových skupin využívají internet (40 %; 55–64 let: 14 %).

6.2.2008 9:54:42

SLUŽBY KNIHOVEN využívám–nevyužívám

FREKVENCE NÁVŠTĚV NÁVŠTĚV KNIHOVNY FREKVENCE KNIHOVNY

v součtu všech

vícekrát týdně jednou týdně

30 %

půjčování knih

3% 8%

97 %

20 %

jednou za 14 dní 16 %

půjčování časopisů

11 %

čítárna, studovna

41 %

jednou za měsíc

51 %

1× za čvrt roku

17 %

36 % 1× za půl roku

jednou za rok

27 % 8%

internet

25 %

10 %

20 %

30 %

40 %

půjčování CD, DVD

19 %

Další charakteristiky

meziknihovní výpůjčky

18 % 5%

vzdělávací akce

16 % 5%

informace z publikací

16 % 4%

kulturní pořady

rešerše

kopírování

14 % 2% 5% 0%

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

* Vrchní sloupec: součet všech kategorií = 100%; spodní sloupec: každá kategorie škály se počítá samostatně, dopočet do 100% je odpověď „ne“. Respondenti byli dotazováni na každou službu samostatně.

▶ V celkovém vyjádření (všechny služby = 100 %) tvoří téměř polovina služeb půjčování knih a časopisů. ▶ Meziknihovní výpůjční služba má podstatný význam jen pro čtenáře vášnivého (30 %), tj. toho, kdo za rok přečte více než 50 knih.

▶ 79 % těch, kdo v současnosti navštěvují veřejné knihovny, je s nabídkou jejich služeb spokojeno (30 % velmi a 49 % spíše spokojeno), věk ani pohlaví nehrají roli; mírnou roli hraje počet přečtených knih za rok: čím více, tím větší spokojenost; ▶ muži (41 %) mnohem častěji než ženy (26 %) nikdy nenavštěvovali veřejnou knihovnu; největší podíl jich je na venkově (38 %) a ve velkých městech (20 000 – 99 999 obyvatel) (39 %), nejmenší v malých městech mezi 2 000 – 4 999 obyvateli (23 %); ▶ k službám, které by si obyvatelé přáli v knihovnách mít, patří více informací o knihách (81 %), přístup přes internet (75 %), regionální informace (68 %), besedy o knihách (65 %), přístup k elektronickým dokumentům, prodej knih a poradenství (vše 63 %); ▶ ti, co nenavštěvují knihovny, uvádějí jako hlavní důvody, že nemají čas na četbu (22 %), a institucionální bariéru, tj. že jim vadí půjčování (19 %), nebo že si knihy kupují sami (17 %), respektive že si je půjčují od přátel (17 %); ▶ na otázku určenou těm, kdo v uplynulém roce nenavštívili veřejnou knihovnu, co by je přimělo stát se znovu čtenářem veřejné knihovny, odpověděl každý třetí (32 %), že „nic, nechci se stát čtenářem veřejné knihovny“, eventuálně že by potřeboval mít více času (27 %).

SHRNUTÍ Dva z pěti obyvatel ČR chodí pravidelně do veřejných knihoven. Mezi počtem návštěv a počtem přečtených knih panuje přímá úměra. Nejčastěji chodí obyvatelé ČR do knihoven jednou za měsíc, což odpovídá i délce výpůjčních lhůt. Zdaleka nejvyhledávanější službou je půjčování knih. Ti, kdo nenavštěvují knihovny, jako důvod uvádějí, že nemají čas, nebo že jim vadí půjčování. Organizační (organizačně-institucionální) bariéra se u knihoven ukazuje jako výrazně silnější než u knižního trhu.

host 0802 priloha.indd 22

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:44

VIII. Hodnotové souvislosti četby Čtení (knih) není jen aktivitou zaměřenou k získávání knih, stejně jako není jen počtem minut či hodin, které mu ve svém denním, týdenním, měsíčním či ročním rozvrhu věnujeme. Oba tyto rozměry četby se sice dají nejsnáze kvantifikovat, ale tvoří jen atributy „vnější“. Čtení má i svůj atribut „vnitřní“. Jde o ten rozměr čtení, který má co činit s důvodem, motivací, vlivy, preferencemi a očekáváními. I do této oblasti směřovaly dotazy našeho průzkumu.

▶ Zhruba každý sedmý obyvatel ČR sahá nejčastěji k současné beletrii oddechové (detektivky, špionážní romány, romance atd.); zhruba každý osmý sahá k literatuře faktu (memoáry, deníky, cestopisy, životopisy ad.); každý jedenáctý má v největší oblibě klasickou beletrii. Vkus každého šestého je nevyhraněný (17 %).

▶ Ženy upřednostňují současnou beletrii oddechovou a beletrii klasickou, zatímco muži sahají častěji k faktografické literatuře (viz dále). ▶ Čím jsou obyvatelé starší, tím častěji sahají po klasické beletrii i po literatuře faktu. Čím jsou mladší, tím více je zajímá tzv. funkcionální četba: slovníky, encyklopedie, učebnice, příručky, odborná literatura, ale také sci-fi a fantasy. ▶ Vzdělanější lidé preferují literaturu odbornou, literaturu faktu i současnou beletrii oddechovou a klasickou beletrii. Lidé s nižším vzděláním dávají přednost současné oddechové beletrii. ▶ Současná beletrie oddechová (14 %) a klasická beletrie společně se současnou beletrií náročnou (15 %) se těší u českých čtenářů stejné oblibě. ▶ U čtenářů rozdílné intenzity nehraje podstatnou roli její skladba; intenzivnější čtenář čte silněji všechny hlavní druhy literatury než čtenář méně intenzivní. ▶ Nejvíce diferencuje čtení klasické beletrie; vůbec nedife-

CO ČTEME

ČTENÁŘI A PREFEROVANÝ DRUH ČETBY

CO ČTEME

Druhy četby*

Celkem N = 4 650

současná beletrie oddechová

14 %

literatura faktu

12 %

klasická beletrie

čtenář častý

odborná literatura

současná beletrie náročná

učebnice, příručky

čtenář pravidelný

slovníky, encyklopedie

(7–12 knih)

sci-fi, fantasy

válečná literatura

náboženská literatura

comics

esoterika, ufologie

jiná literatura

nedává přednost ničemu

nečte knihy neuvedl

7% 17 %

* Byly možné tři volby. Jde o průměr ze součtu všech tří. Sloupec = 100%. Dotazováni byli i ti, kteří uvedli, že za uplynulý rok nepřečetli ani jednu knihu.

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 23

10 %

17 %

14 %

15 %

10 %

(13 a více knih)

čtenář sporadický

16 %

5 % 15 %

12 %

13 %

7 % 6 % 12 %

10 %

(1–6 knih)

20 %

40 %

60 %

souč. bel. nároč.

slovníky, enc.

souč. bel. oddech.

lit. faktu

klas. beletrie

odb. literatura

80 %

6.2.2008 9:54:45

rencuje (s mírným náznakem opačné tendence) četba slovníků a encyklopedií, tj. nejpragmatičtější (nejvíce funkcionální) druh knížek.

CO OD KNIH OČEKÁVÁME ▶ Každý pátý (20 %) od knih očekává, že mu přinesou zábavu a napětí; každý sedmý až osmý (17 %), že mu přinesou informace. ▶ Estetický zážitek jako svého druhu nejvyspělejší způsob čtení (vědomí, že knihy nás zasahují nejenom svým „co“, ale i svým „jak“) očekává od knihy zhruba každý dvanáctý (8 %). ▶ Ženy častěji očekávají od knížek estetický zážitek, únik do jiného světa, případně pomoc v životních situacích, muži zase faktografickou věrohodnost a informace. Ve svém čtení jsou také méně vyhranění; v dvojnásobné míře než ženy (6 %) tvrdí, že neočekávají nic (13 %). ▶ Vliv věku na rozložení odpovědí nehraje podstatnou roli. ▶ Vzdělání se ukazuje být klíčovým aspektem podmiňujícím to, zda lidé od knížek něco očekávají. Osoby s nižším vzděláním totiž šestinásobně častěji (18 %) než ti, kteří mají vyšší vzdělání (3 %, lidé s vysokoškolským vzděláním 1 %), prohlašují, že v tomto směru neočekávají nic. Podobnou tendenci, i když ne tak příkrou, sehrává velikost příjmu na člena domácnosti: lidé z nižších příjmových kategorií v daleko větší míře než lidé z kategorií vyšších neočekávají od knížek nic.

ČETBA A OČEKÁVÁNÍ — SROVNÁNÍ Dvěma předchozími otázkami jsme se — pokaždé z jiné strany — ptali na totéž. Zákonitě se nabízí srovnání. Abychom však získali společné souřadnice, v jejichž rámci budeme moci výsledky obou tabulek porovnat, musíme udělat nějakou schematizaci, tj. dát k sobě příbuzné kategorie, nadto takové, které se v odpovědích ukázaly jako podstatné (nad 3 %). Výsledky rozdělíme na četbu s důrazem na zábavu a citový zážitek a četbu s důrazem na informace a poznání. Z tabulky „Co čteme“ tedy řadíme do jedné kategorie současnou beletrii oddechovou, klasickou beletrii, současnou beletrii náročnou a sci-fi, fantasy proti literatuře faktu, odborné literatuře, učebnicím a příručkám, slovníkům a encyklopediím. Válečnou literaturu necháváme stranou, neboť může mít podobu stejně tak literatury faktografické (informativní) jako fikční (zábavné). Z tabulky „Co od knih očekáváme“ k sobě řadíme zábavu, napětí a únik do jiného světa a estetický zážitek proti informacím a faktografické věrohodnosti a pomoci v životních situacích. ▶ V nepatrně větší míře dávají čtenáři přednost zábavě a emocionálním zážitkům před informacemi a věděním:

host 0802 priloha.indd 24

CO OD KNIH OČEKÁVÁME Co od knih očekáváme*

celkem N = 4 653

zábava, napětí

20 %

informace

17 %

únik do jiného světa

11 %

estetický zážitek

faktografická věrohodnost

pomoc v život. situacích

jiné

nic

neví neuvedl

1% 20 %

* Dotazovaní mohli uvést celkem tři položky. Jde o průměr ze součtu všech tří. Sloupec = 100%. Dotazováni byli i ti, kteří uvedli, že za uplynulý rok nepřečetli ani jednu knihu.

více než polovina, méně než dvě třetiny ve prospěch zábavy/ emocionálního zážitku. ▶ Dva různé způsoby tázání poskytly výsledky, které se od sebe příliš neliší. ▶ Největší rozdíl mezi čtenářskými preferencemi představuje pohlaví; zhruba ve stejné míře se u žen překlápí k zábavě a zážitku, u mužů k poznání a vědění (rozdíly jsou v obou tabulkách shodné — 18 %). ▶ Rozdíly ve třech generacích jsou nevelké (v grafu č. 2 zcela minimální). Čím jsou lidé starší, tím více vyhledávají četbu kvůli zábavě; nejmladší a střední generace pojímá četbu více jako zdroj poznání. Souvislost s institucionálním vzděláváním, které se odehrává v mladším věku, se tu nabízí jako základní vysvětlení. ▶ Lidé s nižším vzděláním jsou v daleko větší míře poutáni ke čtení proto, že se chtějí bavit. Lidé se vzděláním vyšším mají své preference mezi zábavou a poznáním vyváženější. ▶ Povaha práce sehrává podobnou roli jako vzdělání. Lidé duševně pracující upřednostňují na knihách více informativní stránku a vědění. ▶ Ve skladbě četby a v očekáváních je možno nalézt tyto příbuznosti: starší věk — nižší vzdělání — fyzická práce; mladší a střední věk — vyšší vzdělání — duševní práce. ▶ Pokud jde o skladbu četby, jsou charakteristiky všech druhů čtenářů vyrovnané (v grafu č. 1 je rozdíl v rámci tří kategorií 6 %, u grafu č. 2 je to 5 %). ▶ Čím větší počet přečtených knih za rok, tím (mírně) větší podíl složky zábavně-zážitkové. ▶ Svou skladbou čtení a očekáváními má čtenář častý blízko k ženě, starší generaci, nižšímu vzdělání (zde jako v jediném případě se vymyká vazbě na vyšší vzdělání) a práci fyzické (i zde se vymyká očekávatelné korelaci).

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:46

CO ČTEME zábava, zážitek

CO OD KNIH OČEKÁVÁME zábava, zážitek

informace, poznání

POHLAVÍ

42 %

muži

60 %

ženy

51 %

muži

58 %

69 %

ženy

40 %

49 %

31 %

VĚK

48 %

15–34 let

52 %

15–34 let

56 %

44 %

35–54 let

54 %

46 %

35–54 let

59 %

41 %

55 a více let

56 %

44 %

55 a více let

58 %

42 %

60 %

40 %

VZDĚLÁNÍ

56 %

nižší

44 %

51 %

vyšší

nižší

49 %

POVAHA PRÁCE

44 %

POVAHA PRÁCE

56 %

fyzická

44 %

49 %

duševní

25 %

51 %

50 %

75 %

61 %

fyzická

54 %

duševní

100 %

39 %

25 %

46 %

50 %

75 %

CO ČTEME

CO OD KNIH OČEKÁVÁME

(celkový přehled)

informace poznání 48 %

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 25

56 %

vyšší

zábava zážitek 52 %

informace poznání 48 %

100 %

zábava zážitek 52 %

6.2.2008 9:54:46

SOUVISLOST ČETBY SE ZAMĚSTNÁNÍM

ČTENÍ A ZAMĚSTNÁNÍ souvisí

nesouvisí

Každý čtvrtý ekonomicky aktivní* obyvatel uvedl, že čtení knih (odborných, věcných, beletrie) souvisí nějak s jeho profesním zaměřením (26 %, z toho u 11 % velmi a u 15 % spíše souvisí).

neví

VZDĚLÁNÍ vyučen, bez maturity s maturitou

83 %

vysokoškolské

71 %

26 %

33 %

66 %

POVAHA PRÁCE

fyzická

napůl

10 %

84 %

duševní

72 %

22 %

54 %

44 %

PŘÍJEM

do 5000 Kč

18 %

5 001–10 000 Kč

20 %

10 001 Kč a více

73 %

20 %

55 %

41 % 0%

74 %

40 %

60 %

80 %

100 %

* Dotazováni byli jen obyvatelé ekonomicky aktivní, tj. 62 % vzorku (N=957).

▶ Vliv vzdělání je zřetelný. Pouze u dvanáctiny obyvatel s výučním listem souvisí čtení (jakýchkoli knih) s jejich zaměstnáním; u lidí s maturitou je to čtvrtina a u vysokoškolsky vzdělaných dvě třetiny. ▶ Povaha práce vykazuje stejné tendence — ve prospěch souvislosti čtení a zaměstnání — jako vzdělání, pouze v menší míře. ▶ Obdobnou tendenci vykazuje i kategorie průměrného příjmu na jednoho člena domácnosti. ▶ Souvislosti jsou zcela zřetelné. Ve prospěch souvislosti čtení a zaměstnání: vysokoškolsky vzdělaní — duševně pracující — vyšší příjmy. Ve prospěch nesouvislosti: bez maturity — fyzicky pracující — nižší příjmové kategorie. ▶ Pouze jedna sedmnáctina vysokoškolsky vzdělaných — duševně pracujících — s vyššími příjmy není schopna posoudit, zda čtení souvisí s jejich zaměstnáním; zatímco u opačné kategorie je to jedna desetina. ▶ Souvislost čtení se zaměstnáním se mírně zvětšuje s velikostí místa bydliště; nejvyšší je ve středním věku; pohlaví ani přítomnost dětí v domácnosti nehraje žádnou roli. ▶ Pro ekonomicky aktivní lidi platí, že čím více přečtených knih za rok, tím větší podíl těch, kteří uvádějí, že četba souvisí s jejich zaměstnáním. Křivka však má vzestupnou tendenci jen do průměru 12 knih přečtených za rok, poté už žádný vzestup nevykazuje. Z toho plyne, že čím silnější čtení, tím méně podstatná vazba na zaměstnání (vykonávání profese). Jakkoli se mezi čtením a zaměstnáním jistá pragmatická souvislost ukazuje, u těch, kteří si oblíbili knihy ve větší míře, se nejedná o souvislost rozhodující. Čtenář podprůměrný (sporadický) a průměrný (pravidelný) je svou četbou závislý na tom, co dělá; u čtenáře nadprůměrného (častého) tato souvislost nehraje žádnou roli.

ČTENÍ — VZDĚLÁNÍ — POVAHA PRÁCE — PŘÍJEM

čtení vzdělání povaha práce příjem

1 — čtenář sporadický, vyučen, fyzicky pracující, příjem nižší

2 — čtenář pravidelný, maturita, pracující fyzicky i duševně, příjem střední

2 1 1

3 3 3

3 — čtenář častý, vysokoškolsky vzdělaný, pracující duševně, vyšší příjem

host 0802 priloha.indd 26

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:49

VLIV NA ČETBU ▶ Z jmenovaných důvodů vystupují do popředí čtyři; ani jeden však není nijak dominantní. Celkově však ukazují na dominanci domácího prostředí. ▶ Ženy jsou pod větším vlivem domácího prostředí: častěji říkají, že se doma vždycky četlo anebo že chodily do knihovny (muži — 6 %; ženy — 13 %). Muži jsou v daleko větší míře čtenářští „selfmademani“ (31 %; ženy — 21 %). ▶ Oproti ženám (13 %) také v daleko větší míře nevědí, co bylo oním rozhodujícím impulsem pro jejich četbu (21 %). ▶ Lidé s vyšším vzděláním se rekrutují dvojnásobně častěji z prostředí, kde se dbalo o čtení (20 % proti 9 % s nižším vzděláním) a také kde byli obklopeni množstvím knih (17 % proti 7 %), eventuálně kde bylo zvykem chodit do knihovny (13 % proti 7 %). ▶ Věk nemá na strukturu odpovědí výrazný vliv. ▶ Ve schematickém pohledu máme co činit se třemi základními motivacemi: domovem a rodiči (kategorie „doma se četlo“, „doma bylo mnoho knih“ a „mluvil o knihách s rodiči“), školou a knihovnou (kategorie „navštěvoval knihovnu“ a „inspirativní učitel“) a individuální cestou (kategorie „cestu si našel sám“); třetina se ke svým vlivům nevyjádřila (kategorie „neví“ a „neuvedl“). Vliv na četbu cestu si našel sám 33 %

domov a rodiče 49 %

škola a knihovna 18 %

▶ Poloviční vliv na to, že jsme se stali čtenáři, má rodina; ve třetině případů jsme se s žádným rozhodujícím vli-

CO NEJVÍCE OVLIVNILO ČETBU KNIH Celkem*

Co nejvíce ovlivnilo četbu knih

N = 4 644

cestu našel sám

16 %

doma se četlo

15 %

doma bylo mnoho knih

13 %

navštěvoval knihovnu

10 %

mluvil o knihách s rodiči

inspirativní učitel

neví

16 %

neuvedl

17 %

* Dotazovaní mohli uvést tři položky. Průměr ze součtu všech tří. Sloupec = 100%.

vem nesetkali a cestu ke knize jsme si našli sami; téměř pro každého pátého z nás byla rozhodujícím impulsem škola a knihovna. ▶ Socializační tlak (vliv prostředí, tj. školy a rodiny) se podílí na tom, že se stáváme čtenáři, dvěma třetinami; vnější institucionální tlak (škola a knihovna) má vliv třetinový. Tedy: co do vlivu je čtení knih, ač činnost ve svém konkrétním výkonu individuální, aktivitou přijímající impulsy především zvnějšku, z okolí, především toho nejbezprostřednějšího. ▶ Čím silnější čtenář, tím méně často tvrdí, že neví, jaká byla jeho cesta ke knihám. ▶ Čím slabší čtenář, tím méně měla na jeho četbu vliv rodina a škola; tím více byl odkázán sám na sebe. ▶ Rodina (jako první, vnitřní socializační prostředí) vykonala největší vliv na čtenáře pravidelného (průměrného). ▶ Čím silnější čtenář, tím více vlivu na něm vykonala škola a knihovna jakožto druhé (vnější) socializační prostředí.

RODIČE, DOMOV — ŠKOLA, KNIHOVNA — SÁM

domov, rodiče

čtenář sporadický

49 %

(1–6 knih)

čtenář pravidelný

čtenář častý

20 %

31 %

21 %

57 %

(13 a více knih)

host 0802 priloha.indd 27

cestu si našel sám

60 %

(7–12 knih)

host 2 2008 — příloha

škola, knihovna

19 %

29 %

40 %

60 %

14 %

80 %

100 %

6.2.2008 9:54:51

NEJOBLÍBENĚJŠÍ AUTOR

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KNIHA

Více než třetina obyvatel starších 15 let má svého oblíbeného autora knih (39 %, z toho 34 % ho jmenuje konkrétně).

Třetina obyvatel ČR starších 15 let má svou oblíbenou knihu (35 %, z toho 29 % jmenuje i její název).

MÁ OBLÍBENÉHO AUTORA

MÁ OBLÍBENOU KNIHU

ano, uvedl konkrétně 34 %

ne 61 %

ne 65 %

ano, nepamatuje si jméno 5%

ano, uvedl konkrétně 29 % ano, nepamatuje si název 6%

▶ Nejoblíbenějšího autora častěji uvádějí ženy (39 %) než muži (28 %), starší generace (37 %, mladší: 29 %, střední: 36 %) a dvojnásobně častěji lidé se vzděláním vyšším (42 %) než nižším (23 %).

▶ Nejoblíbenější knihu s konkrétním titulem uvádějí častěji ženy (34 %, muži 24 %), starší generace nad 65 let (35 %) a jeden a půlkrát častěji osoby s vyšším (35 %) než nižším vzděláním (22 %).

NEJOBLÍBENĚJŠÍ AUTOŘI MEZI ČESKÝMI ČTENÁŘI

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KNIHY MEZI ČESKÝMI ČTENÁŘI

Autor 1. 2. 3.–5. 3.–5. 3.–5. 6. 7.–9. 7.–9. 7.–9. 10.

Michal Viewegh Agatha Christie(ová) Karel Čapek Vlasta Javořická Erich Maria Remarque Betty MacDonald(ová) Jaroslav Hašek Bohumil Hrabal Alois Jirásek Božena Němcová

Počet hlasů 23 21 16 16 16 12 11 11 11 10

% z celk. vzorku (N=1551)

% v těch, co odpověděli (N= 525)

1,5 1,4 1,0 1,0 1,0 0,8 0,7 0,7 0,7 0,6

4,4 4,0 3,0 3,0 3,0 2,3 2,1 2,1 2,1 1,9

▶ Na dalších místech: 11.–12. (9 hlasů): J. K. Rowling(ová), D. Steel(ová); 13.–14. (8 hlasů): D. Francis, J. R. R. Tolkien; 15.–18. (6 hlasů): R. Fulghum, A. Hailey, E. Hemingway, J. Verne; 19.–25. (5 hlasů): P. Coelho, R. Cook, J. Foglar, Ed McBain, H. Pawlowská, W. Smith, W. Waltari. ▶ Celkem bylo zmíněno 222 autorů, přičemž těch, kteří dostali dva a více hlasů, bylo 79 (36 %), z toho 58 autorů a 21 autorek (zhruba 3:1). ▶ M. Viewegha (nar. 1962) výrazně upřednostňují ženy (20 hlasů, 3 hlasy muži) a lidé mladšího (11 hlasů), respektive středního věku (10 hlasů). Mezi desítkou nejoblíbenějších jde o jediného žijícího autora. V době konání průzkumu bylo v oběhu jeho 18 titulů celkem v 37 vydáních (první Báječná léta pod psa /1992/, poslední Andělé všedního dne /2007/). Celkový počet exemplářů podle kvalifikovaného odhadu (i názoru samého autora)* se blíží jednomu milionu výtisků. * Přesná čísla nám bohužel český knižní trh není schopen poskytnout.

host 0802 priloha.indd 28

Kniha (autor) 1. Vejce a já (B. MacDonald/ová/) 2. Osudy dobrého vojáka Švejka (J. Hašek) 3. Harry Potter* (J. K. Rowling/ová/) 4. Bible 5. Babička (B. Němcová) 6. Egypťan Sinuhet (M. Waltari) 7. Co život dal a vzal (B. MacDonald/ová/) 8.–9. Pán prstenů (J. R. R. Tolkien) 8.–9. Tři kamarádi (E. M. Remarque)

% z celk. vzorku (N= 1551)

% z těch, co odpověděli (N=455)

1,0

3,5

0,9

3,1

0,8

2,6

11 10 9

0,7 0,6 0,6

2,4 2,2 2,0

0,5

1,5

0,3

1,1

0,3

1,1

Počet hlasů

* jednotlivé díly i celý cyklus

▶ Na dalších místech: 10.–12. (4 hlasy): P. Coelho: Alchymista, W. Smith: Řeka bohů, Z. Jirotka: Saturnin; 13.–21. (3 hlasy): J. R. R. Tolkien: Hobit, J. Foglar: Hoši od Bobří řeky, Ch. Brontë(ová): Jana Eyrová, M. Mitchell(ová): Jih proti Severu, A. de Saint-Exupéry: Malý princ, A. Jirásek: Staré pověsti české, E. Hemingway: Stařec a moře, D. Brown: Šifra mistra Leonarda (Da Vinciho kód), M. Viewegh: Účastníci zájezdu. ▶ Jediná B. MacDonald(ová) je zastoupena v prvních deseti knihách dvěma tituly. ▶ Celkem bylo zmíněno 313 knižních titulů, přičemž těch, jež dostaly dva a více hlasů, bylo 55 (18 %). ▶ Autobiografický román Vejce a já (B. MacDonald/ová/), vydaný v USA poprvé v roce 1945, upřednostňují ženy (15 hlasů, 1 hlas muž) středního věku (8 hlasů, mladší a starší věk 5 hlasů); Osudy dobrého vojáka Švejka za světové válhost 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:53

ČTENÁŘI A JEJICH NEJOBLÍBENĚJŠÍ AUTOŘI/KNIHY (součet)

B. Hrabal

1 % z celkového vzorku

A. Jirásek

V. Javořická

16 18

K. Čapek B. Němcová

E. M. Remarque

A. Christie(ová)

22 25

J. Hašek

M. Viewegh

B. MacDonald(ová) 0

ky, v pořadí druhá nejoblíbenější kniha, je upřednostňována muži (13 hlasů, 1 hlas žena). ▶ Čtenářská fixace na nejoblíbenější knihu vykazuje nezávislost na aktuálních žebříčcích. Z nejúspěšnějších knih za rok 2006 (podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů) je mezi první dvacítkou jen jediná (13.–21.): Šifra mistra Leonarda / Da Vinciho kód od britského autora Dana Browna. ▶ Ve viditelně větší míře se čtenáři identifikují s autory (525 hlasů) než s knihami (455 hlasů), což činí rozdíl 13 %. Poměr „autorocentrismu“ a „knihocentrismu“ ve výběru nejoblíbenějších je 54:46 ve prospěch prvního. ▶ Rozptyl preferencí je u kategorie knih větší než u kategorie čtenářů (222 — 313); na jednu odpověď (hlas) připadá u kategorie nejoblíbenějšího autora 2,4 (autorů) a u kategorie nejoblíbenější knihy 1,5 (knihy). ▶ Obě tabulky prozrazují, že v našem čtenářském povědomí vládne trojí poměr mezi autory a díly: (1) jsou autoři, kteří zanechávají stopu ve čtenářském povědomí jednak svou osobou, jednak svými knihami (např. B. MacDonald/ová/, B. Němcová, E. M. Remarque); (2) jsou autoři, kteří svou osobou v povědomí čtenářů zastiňují své dílo, činíce ho jakoby rozptýleným či neviditelným (např. M. Viewegh, V. Javořická, K. Čapek); (3) jsou autoři, kteří se ve čtenářském povědomí nechávají zastínit svými knihami (např. Egypťan Sinuhet od M. Waltariho, do značné míry i Harry Potter od J. K. Rowling/ové/). Speciálním případem je Bible, která se tomuto vztahu autor-dílo vymyká. host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 29

20 hlasy

TŘI POHLEDY NA NEJOBLÍBENĚJŠÍ ČETBU Zastoupení českých a cizích autorů (počítají se odpovědi od dvou hlasů výše)

AUTOŘI čeští

cizí

počet

autoři

hlasy

164

celkem

počet

49 %

43 %

218

51 %

100 %

57 %

382

100 %

KNIHY českých autorů

cizích autorů

celkem

počet

knihy

31 %

69 %

100 %

hlasy

30 %

137

70 %

195

100 %

▶ Větší oblibě se u české populace nad 15 let těší cizí autoři; rozdíl je patrnější u knih než u autorů. U autorů je to jen o něco více než polovina ve prospěch autorů cizích, u knih jsou to téměř dvě třetiny ve prospěch autorů cizích. Ukazuje se, že identifikace čtenářů s autory je o něco „vlastenečtější“ než identifikace s knihami.

6.2.2008 9:54:54

Zastoupení beletrie a nebeletrie

ČTENÁŘI A NEJOBLÍBENĚJŠÍ AUTOŘI/KNIHY

(počítají se odpovědi od dvou hlasů výše)

beletrie autoři hlasy

nejobl. autor

počet

75 373

95 % 98 %

4 9

5% 2%

79 382

100 % 100 %

KNIHY ne-beletrie

celkem

počet

54 193

98 % 99 %

1 2

2% 1%

55 195

100 % 100 %

▶ Beletrističtí autoři a beletristické knihy dominují u čtenářů téměř stoprocentně. V běžných preferencích je podíl beletrie : nebeletrie 55:45, v preferencích toho, co čtenáři považují za nejvíce oblíbené, je to 98:2. Oblíbenost se tedy týká v míře zcela rozhodující „knih srdce“, tj. těch titulů, které jsou primárně určeny k zábavě a citovému zážitku. ▶ Rozdíly mezi kategoriemi autor (beletrie) a kniha (beletristická) jsou nepatrné. Zastoupení autorů 20./21. století a starších (počítají se odpovědi od dvou hlasů výše)

autoři hlasy

celkem

počet

67 333

85 % 87 %

12 49

15 % 13 %

79 382

100 % 100 %

20. a 21. století knihy hlasy

AUTOŘI před 20. stol.

KNIHY před 20. stol.

nečtenář

11 %

(0 knih)

11 %

čtenář sporadický

počet

20. a 21. století

nejobl. kniha

celkem

počet

beletrie knihy hlasy

AUTOŘI ne-beletrie

celkem

počet

44 154

80 % 79 %

11 41

20 % 21 %

55 195

100 % 100 %

26 % 35 %

(1–6 knih)

čtenář pravidelný

37 % 48 %

(7–12 knih)

čtenář častý

40 % 57 %

(13 a více knih) 0%

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

▶ V tom, čemu dáváme nejvíce přednost, se chováme výrazně prézentisticky. Jen asi jednou šestnáctinou jsme svými hlavními zálibami zakotveni v četbě, která pochází z devatenáctého století a starších epoch. ▶ Čím silnější četba, tím větší identifikace s oblíbenými autory/knihami. ▶ I více než desetina těch, kteří uvedli, že za poslední rok nepřečetli ani jednu knihu, má svého nejoblíbenějšího autora, respektive nejoblíbenější knihu. ▶ Pouze mezi čtenáři častými je to více než polovina, jež je schopna (ochotna) uvést svého nejoblíbenějšího autora; u nejoblíbenější knihy to ani u této kategorie není polovina (u čtenářů vášnivých je to 69 % u autora a 50 % u knihy). ▶ Rozdíl mezi volbou nejoblíbenějšího autora a nejoblíbenější knihy je u všech typů čtenářů podobný (14 % — 12 % — 18 %). SHRNUTÍ V preferencích četby je poměr mezi složkou zábavnězážitkovou a informačně-poznávací asi 55 : 45; u mužů je tento poměr vyrovnaný, u žen se výrazně vychyluje ke složce zábavně-zážitkové. Muži jsou také ve svých očekáváních daleko méně vyhranění než ženy. Jako určující pro podněcování četby se ukazuje rodina. Role školy a knihovny se stává spíše doplňkovou. Čtvrtina ekonomicky aktivních obyvatel přiznává, že čtení knih souvisí s jejich zaměstnáním/povoláním: čím vyšší vzdělání (plus duševní práce a vyšší příjem na člena domácnosti), tím je tato souvislost větší. Za nejpopulárnějšího autora čeští čtenáři považují M. Viewegha, za nejpopulárnější knihu autobiografický román B. MacDonald(ové) Vejce a já (1945). U upřednostňovaných autorů a knih převládá mírná tendence k četbě mimočeské, zcela dominantní tendence k četbě beletrie a silná tendence k četbě autorů dvacátého a jednadvacátého století.

host 0802 priloha.indd 30

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:55

IX. Čtenářské návyky Čtení knih má nejenom své konkrétní časové a prostorové souřadnice ve velkém (doba, země, jazyková oblast a kultura), ale i v malém (postel, všední den, víkend, dovolená).

KDE ČTEME KDE Kde*

Celkem N = 4653

doma v klidu

22 %

v posteli

17 %

dovolená

v dopravních prostředcích

v práci, škole

u jídla

v čekárnách

při zapnutém rozhlasu

při zapnuté televizi

v kavárně

jinde

nečte knihy

neuvedl

24 %

*) Tři volby. Průměr ze součtu všech tří. Sloupec = 100%. Odpovídali i ti, kdo prohlásili, že za rok nepřečetli ani jednu knihu.

▶ Ve volbě oblíbeného místa vystupují do popředí dvě: klid domova a postel; jde nadto o místa, mezi nimiž je velká shoda. Proto by bylo možné říct, že 2 z 5 obyvatel chápou četbu jako aktivitu vyžadující klid a známé zázemí. ▶ Každý čtvrtý obyvatel ČR starší 15 let se není s to rozhodnout, které místo na čtení preferuje. ▶ V preferovaném místě mužů a žen nejsou velké rozdíly. ▶ Čím jsou obyvatelé mladší, tím častěji dávají přednost čtení knih v dopravních prostředcích, v práci/škole nebo posteli. Střední generace čte knihy častěji než ostatní na dovolené. ▶ Vzdělání téměř nediferencuje. V slabé míře je patrné, že lidé s vyšším vzděláním a osoby ekonomicky aktivní využívají ke čtení knih čas své dovolené častěji než ti, kdo mají nižší vzdělání a nejsou ekonomicky aktivní (studenti a důchodci). host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 31

▶ Procento těch, kteří se v této otázce deklarovali jako nečtenáři (7 %), je o něco větší, než bylo procento těch, kteří se tak deklarovali v odpovědi na otázku, zda přečetli za poslední rok aspoň jednu knihu (13 %). To by svědčilo o tom, že polovina současných nečtenářů jsou čtenáři bývalými a polovina jsou čtenáři „absolutními“. Při otázce nečtenářům, proč nečtou knihy, se však jako bývalí nečtenáři deklarovala jen jedna desetina. ▶ Intenzita čtení nemá na výběr místa téměř žádný vliv. Lze říct, že čím častější čtenář, tím větší je jeho ochota číst všude. Čím častější čtenář, tím méně je vázán na prostředí, kde tráví dovolenou.

KDY ČTEME KDY Kdy*

Celkem N = 3 098

o víkendu

22 %

v pracovní dny

20 %

během nemoci

14 %

o dovolené**

12 %

během svátků

jindy

neví

čte stále

nečte knihy neuvedl

7% 12 %

* Dvě volby. Průměr ze součtu obou. Sloupec = 100%. Odpovídali i ti, kdo prohlásili, že za rok nepřečetli ani jednu knihu. ** Zde jako období pro trávení času, v předchozí tabulce jako místo.

▶ Víkendy a pracovní dny se těší jako čas pro čtení knih zhruba stejné oblibě. ▶ Ženy čtou knihy častěji jak o víkendu (25 %), tak v průběhu pracovních dnů (22 %). Muži: 20 % (víkend) a 18 % (pracovní den). Rozhodující na rozdílu mezi pohlavími je, že ženy čtou celkově více než muži. ▶ Mladší a starší generace čte častěji v průběhu pracovního dne, lidé středního věku o dovolených. Čím jsou lidé mladší, tím častěji čtou, když jsou nemocní. Čím jsou starší, tím častěji uvádějí, že čtou stále (kdykoli to jde).

6.2.2008 9:54:56

▶ Procento těch, kteří se deklarovali jako nečtenáři, je shodné jako v předchozí odpovědi. Procento těch, kteří neuvedli, kdy čtou, je však oproti předchozí tabulce poloviční. ▶ Ekonomicky neaktivní jedinci ve větší míře (25 %) preferují pracovní dny než ti, kteří jsou ekonomicky aktivní (17 %). Hlavním důvodem je rozdílná struktura týdne: pro ekonomicky neaktivní nehraje rozdíl mezi pracovním a nepracovním dnem takovou roli jako pro jedince ekonomicky aktivního. ▶ Poměr času „rutinního“ (pracovní dny) a času „jiného“(víkendy, nemoci, dovolené, svátky) je zhruba 3:7. ▶ Čím silnější čtenář, tím častěji uvádí, že čte o pracovních dnech: čtenář sporadický — 18 %, čtenář pravidelný — 23 %, čtenář častý — 31 % (čtenář vášnivý — 34 %). Totéž však platí i pro víkendy: čtenář sporadický — 22 %, čtenář pravidelný — 28 %, čtenář častý — 30 % (čtenář vášnivý — 34 %). Čím silnější čtenář, tím méně pro něj hraje roli protiklad pracovního a nepracovního dne. ▶ Čím silnější čtenář, tím méně je svým časem vázán na dovolenou: čtenář sporadický — 15 %, čtenář pravidelný — 14 %, čtenář častý — 10 % (čtenář vášnivý — 8 %).

JAK ČTEME ▶ Téměř třetinu našeho čtení tvoří případy, kdy usedáme ke knize, kdykoli nám to čas dovolí (29 %). Pětinu (21 %) tvoří případy, kdy setrváváme u započaté knihy, ale děláme přestávky. ▶ Ochota nechat se „spoutat“ knihou je u žen o něco větší než u mužů. Zatímco ženy častěji zůstávají, i když s přestávkami (24 %, muži — 19 %), u jedné započaté knihy anebo se snaží číst, kdykoliv jim to dovolí čas (31 %, muži — 26 %), muži častěji přeskakují stránky a vybírají jen to, co je zaujme (12 %, ženy — 9 %). Důvodem může být i to, že ženy ve výrazně větší míře než muži čtou beletrii, která vyžaduje číst od začátku do konce. ▶ Lidé starší generace si častěji než ostatní dvě generace dělají při čtení přestávky. Čím jsou lidé mladší, tím častěji mají

JAK Jak*

Celkem N = 3 102

kdykoli má čas

29 %

s přestávkami

21 %

jen zajímavé, přeskakuje

10 %

více knih naráz

jiný způsob

neví

nečte knihy neuvedl

7% 21 %

*) Dotazovaní mohli uvést dvě položky. Průměr ze součtu obou. Sloupec = 100%. Odpovídali i ti, kdo prohlásili, že za rok nepřečetli ani jednu knihu.

rozečteno více knih najednou a současně si z knih vybírají jen zajímavosti (mladší generace — 12 %, střední — 10 %, starší — 8 %). ▶ Čtenáři, kteří nejvíce přeskakují, jsou muži — mladší generace — nižšího vzdělání — s dětmi v domácnosti. Jde o ty, kteří se knihou dávají „spoutat“ nejméně. Zastoupení jednotlivých kategorií ukazuje na výběr literatury, která není tak úplně určena k tomu, aby se četla od začátku do konce (u mužů), dále na roztříštěnost času a menší pravidelnost denního rozvrhu (mladší generace), na intelektuální netrpělivost (nižší vzdělání) a na menší klid na čtení (děti v domácnosti). ▶ Procento těch, kdo se v této otázce deklarovali jako nečtenáři, je opět stejné jako v předchozích tabulkách (7 %). ▶ Platí, že čím silnější čtenář, tím trpělivější, tj. více oddaná četba. Přeskakuje 11 % sporadických čtenářů, 13 % pravidelných a 8 % častých (6 % vášnivých). ▶ Čím silnější čtenář, tím větší „mnohoobročník“: rozečteno více knih najednou má 7 % sporadických čtenářů, 11 % pravidelných a 17 % častých (15 % vášnivých). ▶ Bez rozdílu intenzity, s jakou čtou knihy, jsou čtenáři ve stejné míře závislí na nejčastějším způsobu, a sice na čtení, kdykoli je čas.

SHRNUTÍ Co do místa, času a způsobu se čtení ukazuje jako soukromá aktivita. Jde o činnost, která od těch, kdo se jí chtějí věnovat, vyžaduje spíše privátní a známé prostory; a vyžaduje spíše čas mimo rutinní rozvrh dne. Čím více se však čtení chceme věnovat, tím se rozdíl mezi pracovním a nepracovním dnem stává zanedbatelnější.

host 0802 priloha.indd 32

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:56

X. Závěry Co ukázal náš průzkum? Jaké jsou jeho výsledky z hlediska očekávání, jakož i ve vztahu k všeobecně sdíleným míněním? Průzkum ukázal, že jsme zemí čtenářů. Knihy patří k našim kulturním samozřejmostem. Teze o konci Gutenbergovy éry se v populaci českých obyvatel nad 15 let nepotvrzuje. Otázka, která byla předpokladovou hypotézou, zněla: Jak moc zatřásl názorový liberalismus a pluralita naším vztahem ke knize? Osmnáct let po politicko-společenských změnách je totiž už dost dlouho na to, aby se nová situace usadila. Tato doba je také dost dlouhá, abychom si zvykli na nová pravidla a naučili se s nimi žít. Ukázalo se, že poslední článek řetězu autor — (redaktor) — vydavatel — (distributor) — knihkupec — (nakupující) — (návštěvník knihoven) — čtenář rozhodně žádným slabým místem není. Pokud jde o charakteristiku českých čtenářů, podívejme se nejdříve — v úhrnné perspektivě — na to, které ze socio-demografických kategorií diferencují nejvíce. Následující tabulka ukazuje (1) to, která kategorie (proměnná) dominuje v té které činnosti související se čtením knih; dále (2) pak co konkrétně ze škály té které proměnné dominuje.

NÁŠ POMĚR KE KNIHÁM A CO V NĚM ROZHODUJE ▶ Jednoznačně nejvýraznější diferenciační roli sehrává vzdělání, nadto tato diferenciace probíhá jedním směrem. Čím vyšší vzdělání, tím silnější vazba na čtení-kupování-půjčování knih. Jde o proměnnou, na niž se bylo možno spolehnout téměř bezvýhradně. Zcela spolehlivě nefungovala pouze tehdy, pokud jsme zkoumali souvislost četby se zaměstnáním. Pro lidi s vyšším vzděláním platí, že četba knih je spojena s jejich zaměstnáním jen do jisté míry. U těch, kteří však mají knihy v oblibě v míře nadprůměrné, nejde o souvislost rozhodující. Vypovídá to o tom, že čtení není pouze záležitostí intelektuální. Stejně tak to vypovídá i opačným směrem, a sice že i vzdělání není jen „událostí“ čistě intelektuální (intelektuálně-racionální). Nese s sebou větší podíl na aktivitách kulturních i společenských. ▶ Velmi silnou diferenciační roli hraje v českém prostředí pohlaví. Rozdíl v počtu čtenářů ve prospěch žen není překvapující jako faktum, ale je překvapující svou výší (11 %). Ve srovnatelných průzkumech v jiných zemích (Polsko, Německo, Kanada, USA, Velká Británie ad.) a ve srovnatelné době

NÁŠ POMĚR KE KNIHÁMA CO V NĚM ROZHODUJE věk

celý vzorek populace

pohlaví

vzdělání

(N=1551)

(muž, žena)

(nižší, vyšší)*

(mladší, střední, starší)**

žena

vyšší

starší

žena

vyšší

starší

žena

vyšší

starší

čtení knih (počet)

čtení knih (jak často)

čtení knih (kolik min./den)

nakupování knih

(venkov, menší město, větší město, velkoměsto)***

vyšší

(počet)

nakupování knih (peníze)

návštěva knihoven

velikost místa bydliště

žena

příjem na člena domácnosti (nižší, střední, vyšší)****

vyšší

střední

velkoměsto

vyšší

mladší

menší město

vyšší

* nižší — bez maturity, vyšší — s maturitou a výše ** mladší — 15–34 let, střední — 35–54 let, starší — 55 let a více *** venkov — do 4 999 obyvatel, menší město — 5 000–19 999 ob., větší město — 20 000–99 999, velkoměsto — nad 100 000 obyvatel **** nižší — do 5 000 Kč, střední — 5 001–10 000 Kč, vyšší — 10 001 a více Kč

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 33

6.2.2008 9:54:56

(po roce 2000) se tento rozdíl pohybuje mezi 3–7 procenty, přičemž ve sledování trendů platí, že počet žen-čtenářek je víceméně konstantní, zatímco počet mužů-čtenářů daleko více kolísá. Důvody, proč zrovna v České republice je tento rozdíl tak velký, se stávají interpretačním úkolem pro další fázi (knižní výstup) našeho průzkumu. Přitom v této chvíli víme, že čím vyšší dosažené vzdělání, tím se rozdíl mezi pohlavími vyrovnává: mezi muži s nižším vzděláním je 36 % nečtenářů (proti 21 % u žen); pokud jde o vzdělání vyšší, je mezi muži 12 % nečtenářů (proti 6 % u žen); u vysokoškolsky vzdělaných je to jen 1 % rozdílu (5 % nečtenářů u mužů, 4 % u žen). Důvodem je, že čím starší věk, tím je poměr mezi vysokoškolsky vzdělanými muži a ženami větší ve prospěch prvních. — Náš průzkum ukázal u mužů i jeden paradox: v daleko větší míře sahají ke knihám kvůli informacím a poznání, ale přitom informace o knihách je zajímají v daleko menší míře, než je tomu u žen. Vypovídá to o tom, že mužům jde skutečně především o informace, bez ohledu na to, z jakého média k nim přicházejí. Ženy jsou knize naopak „mediálně“ věrnější. Souvisí to nepochybně i s jejich větším zájmem o beletrii. Jde totiž o druh četby, který je daleko více než například odborná literatura (tu více preferují muži) závislý na struktuře „začátek-střed-konec“, a proto i ke knize své čtenáře váže mediálně silnějším poutem. ▶ Silnou diferenciační roli vykazuje i věk, ale již nikoli jedním směrem. Nadto tato kategorie skýtá i jistá překvapení. Tak například starší generace (55 a výše) se vyznačuje tím, že je v ní jak největší počet nečtenářů (20 %), tak největší počet čtenářů častých (29 %). V počtu přečtených knih tato generace vede (20 knih, mladší — 15, střední — 14,5). Ukazuje se tak, že starší věk může znamenat současně jak čtenářský úpadek, tak i čtenářské oživení. Lidé, kteří přestávají být ekonomicky aktivní (nadto nejsou vázáni rodičovskými starostmi), mají větší čas pro své zájmy. A jedním z nich je i čtení knih. Navíc je nutno vzít v úvahu, že tato generace je na knihu ze svého dětství a mládí fixována daleko více (nebyla tak rozšířena televize a nebyl ještě vůbec internet). — V nakupování knih se projevuje zákonitá dominance středního věku jakožto období, kdy nejvíce vyděláváme a kdy i naše účast na různých finančních aktivitách (pořizování nemovitostí a aut, dovolené, koníčky ad.) je největší. Dominance mladšího věku při navštěvování knihoven je také pochopitelná. Jde o období vzdělávání. Instituce školy daleko více vyžaduje podporu od instituce knihovny. Viděli jsme, že na prahu mladšího a středního věku návštěva knihoven výrazněji klesá: 47 % procent návštěvníků u mladšího věku, 35 % u středního. Důvodem, proč ve středním věku chodíme o tolik méně do knihoven, je kromě faktu, že jsme přestali být závislí na vzdělávacích institucích, také i shora zmíněná větší aktivita v oblasti nakupování knih. Ta je pro toto životní období příznačná. ▶ Velikost místa bydliště nijak výrazně nediferencuje. Dá se říct, že česká populace je — z pohledu čtení a přidružených aktivit — homogenní. Dominance velkoměst při nakupování knih je vysvětlitelná větším počtem příležitostí. To souvisí s tím, že kulturní síť (divadla, kina, knihkupectví, knihovny) ve velkých městech je utkána přece jenom hustěji, takže

host 0802 priloha.indd 34

je větší statistická pravděpodobnost, že v ní obyvatelé uvíznou. Jak se však ukázalo u navštěvování knihoven, nemusí to být pravidlo: nejvíce lidí totiž chodí do veřejných knihoven v menších městech (5 000 – 19 999 obyvatel) (45 %), nejméně ve větších městech (20 000 – 99 999 obyvatel) (35 %). Dalším důležitým rysem v této kategorii je, že nemáme co činit se vzestupnou či sestupnou tendencí (jako například v Polsku, kde rozdíly v počtu čtenářů podle velikosti sídla jsou obrovské). Tedy: neznamená to, že by s mírou urbanizace (velikosti sídla) rostl počet čtenářů. Toto pravidlo se ve čtenářských průzkumech považuje víceméně za axiom. Že tomu tak není, má svou výpovědní hodnotu i vůči českému prostředí a vůči roku 2007: míra urbanizace, zdá se, už v České republice dosáhla svého nasycení. Začínají zřejmě panovat jiné zákonitosti. — Lze se domnívat, že velký počet čtenářů v České republice má co činit právě s tímto ukazatelem. Kniha není vázána na to, kde bydlíme. Urbanizační bariéra se v této oblasti neprojevuje. Vypadá to, že zmizela. ▶ Příjem na člena domácnosti nehraje v našem vztahu ke knihám výraznou roli s výjimkou oné sféry, kde si je kupujeme. Ve chvíli, kdy si knihy pouze nečteme a pouze nepůjčujeme, přichází ke slovu — zákonitě — zřetel finanční. ▶ Typickým českým čtenářem je spíše žena, spíše s vyšším vzděláním a spíše starší; typickým českým nakupovatelem knih je někdo, kdo má spíše vyšší vzdělání a spíše vyšší příjmy a je spíše z velkého města; typickým českým návštěvníkem veřejných knihoven je spíše žena, spíše s vyšším vzděláním, spíše mladšího věku a spíše z malého města. Typickým českým „knižním člověkem“ je spíše žena a spíše s vyšším vzděláním (maturita a výše).

ČTENÁŘI A JEJICH STOPA — „KNIŽNÍ CHOVÁNÍ“ V předchozí části jsme se zabývali tím, co všechno nám je schopen čtenář sdělit o naší populaci. Snažili jsme se najít, čím podstatným — z hlediska základních socio-demografických ukazatelů — se populace podílí na tom, jak se lidé ve vztahu ke knihám chovají. Následující tabulka se bude týkat čtenáře. Všimneme si toho, jak se jednotlivé typy čtenářů podílejí na činnostech spjatých s knihami. Jinými slovy: jak velkou stopu jednotliví čtenáři v činnostech souvisejících s knihou zanechávají. ▶ Nečtenář nezanechává žádnou stopu, pokud jde o čtení, a téměř žádnou, pokud jde o knihovny. Jeho stopa na knižním trhu je však více než polovina toho, jakým dílem je zastoupen v populaci. Nákupy představují 89 % jeho „knižního chování“. Tedy: tam, kde jde o ekonomické chování, je nečtenář přece jen vtažen do dění kolem knížek (dárky, domácí knihovna), jinde nikoli. Každý čtvrtý má potřebu získávat informace o knihách. ▶ Stopa čtenáře sporadického je u čtení knih jen čtvrtinová, než jaký je jeho podíl v populaci. Vůči dalším činnostem už zaostává zhruba o třetinu. Poměrně vysoký je podíl na návštěvách knihoven. Třebaže moc nečte, jakž takž kupuje knihy a chodí do knihoven. Informace o knihách mají potřebu získávat dva ze tří. host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:57

ČTENÁŘI A JEJICH STOPA — „KNIŽNÍ CHOVÁNÍ“ zastoupení v populaci

celý vzorek populace (N=1551)

nečtenář (0 knih)

čtenář sporadický (1–6 knih)

čtenář pravidelný (7–12 knih)

čtenář častý (13 a více knih)

součet

přečtené knihy

peníze za knihy

návštěva knihoven

17,2 %

10,9 %

1,3 %

38,5 %

9,5 %

25,4 %

27,0 %

15,5 %

11,2 %

16,5 %

17,4 %

28,9 %

79,3 %

47,2 %

54,3 %

100 %

▶ Čtenář pravidelný víceméně sám sebe pouze reprodukuje, čímž si takříkajíc plní svou socio-kulturní povinnost. Nic více, nic méně. Jeho stopa je o něco málo menší ve čtení, o něco málo větší v nakupování a půjčování, než by odpovídalo jeho statistickému podílu v populaci. Jen jeden z pěti čtenářů tohoto typu nemá potřebu získávat informace o knihách. ▶ Čtenář častý zanechává nejvýraznější stopu v četbě, v níž se zhodnocuje téměř třikrát. Čtení knih tvoří téměř polovinu (44 %) jeho „knižního chování“. Ani ne statistická třetina obstará čtyři pětiny veškeré četby a polovinu veškerých návštěv knihoven. V ostatních dvou činnostech jde také nad rámec svého procentního podílu v populaci: téměř dvakrát se otiskuje u knihoven a o něco méně u nákupu knih. Jen jeden ze sedmi nemá potřebu získávat informace o knihách. ▶ Čtenář vášnivý — jakožto část z kategorie čtenáře častého — výrazně dominuje zejména ve čtení: svou stopou je tu otištěn šestinásobně; čtení tvoří 59 % jeho „knižního chování“. Ve zbylých dvou činnostech se — stejně jako čtenář sil-

ný — otiskuje dvojnásobně. Že mu jde skutečně spíše o čtení knížek než o to, aby je vlastnil, o tom svědčí jeho vyšší zastoupení na koupených knihách (18 %) než na penězích za knihy vydaných (14 %). Informace o knihách má potřebu získávat 6 ze 7 čtenářů tohoto typu. čtenář vášnivý (50 a více knih)

6,4 %

39,4 %

14,0 %

13,0 %

▶ Nejmenší rozdíly v chování jednotlivých čtenářů se nacházejí v oblasti nákupu knih, největší v oblasti čtení knih; návštěvy knihoven jsou uprostřed. Co to znamená? Kritérium čtení nás rozděluje, zatímco kritérium nákupu knih nás spojuje. Vůči knižnímu trhu jsme si — jakožto čtenáři rozdílné intenzity — rovni daleko více než vůči tomu, s jakou intenzitou čteme. ▶ Ukazuje se tedy jako méně spolehlivé usuzovat podle pohybu na knižním trhu, jaká je intenzita čtení, spolehlivější je to naopak. Totéž platí i pro vztah mezi čtením a návštěvami

ČTENÁŘI A „KNIŽNÍ CHOVÁNÍ“ čtení

čtenář častý

nakupování

návštěva veřejné knihovny

44 %

(13 a více knih)

čtenář pravidelný

26 %

25 %

30 %

37 %

38 %

(7–12 knih)

čtenář sporadický

15 %

41 %

44 %

(1–6 knih)

nečtenář

89 %

(0 knih)

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 35

25 %

11 %

50 %

75 %

100 %

6.2.2008 9:54:57

PŘEČETL — ZAKOUPIL — NAVŠTÍVIL ano

veřejné knihovny (navštívil)

40 %

knižní trh (zakoupil)

60 %

71 %

čtení (přečetl)

29 %

83 %

20 %

40 %

knihoven: častější čtenář je s větší pravděpodobností návštěvníkem veřejné knihovny než naopak. S velkou jistotou lze říct, že čtení je bránou ke knihovnám i knižnímu trhu; s jistotou menší, že knižní trh je bránou ke knihovnám. ▶ Vůči knižnímu trhu vystupujeme podstatně směleji než vůči knihovnám. Je to dáno podle všeho i tím, že knihovny pro nás představují větší institucionální bariéru (vyplnění formuláře, průkazky, objednávání přes pult, penalizace za překročení výpůjčních lhůt). Tato bariéra, jak ukázal i náš průzkum, je důležitá pro pětinu obyvatel, kteří nenavštěvují knihovny (19 %). Knihovny naši kapsu sice zatěžují méně, ale stáváme se v nich pouze pronajímateli knih, kdežto knižní trh z nás dělá jejich vlastníky. I tento majetnický vztah ke knize může hrát roli, ačkoli asi ne rozhodující. — Hranice vede mezi čtením a knižním trhem na jedné straně a veřejnými knihovnami na straně druhé. V prvním ze dvou případů jde o výrazně nadpoloviční zastoupení těch, kdo čtou, respektive nakupují, zatímco v případě druhém je to méně než polovina populace. Naše statistiky potvrzují, že více peněz utracených na knižním trhu otevírá i častější cestu do knihoven. Zároveň však ukazují, že knihovny si s knižním trhem vzájemně konkurují: počet peněz vydaných za knihy u těch, kdo byli a již nejsou návštěvníky knihovny, je vyšší než u těch, kdo návštěvníky knihoven jsou. Je tedy vidět, že číst nepřestali, pouze je přetáhl na svou stranu knižní trh. Výrazně větší procento těch, kdo knihy nakupují, než těch, kdo si je půjčují, není tedy vysvětlitelné jen institucionální bariérou. Svou roli tu hrají i další faktory: zejmé-

host 0802 priloha.indd 36

17 %

60 %

80 %

100 %

na nepřítomnost finanční bariéry. Ceny knih jsou pro nás, zdá se, stále přijatelné (průměrně 197 Kč za jednu knihu). V okamžiku, kdy by stouply, lze očekávat přesun směrem ke knihovnám, k čemuž došlo v posledním období v Polsku. Kam až by musely ceny stoupnout, aby k tomuto přesunu došlo, se zcela odhadnout nedá. V roce 2007 tvořila suma vydaná za knihy 1,2 % všech výdajů na jednoho člena domácnosti. Svou roli tu hraje i síť, která je v případě možností knihu si koupit přece jenom hustší, než když si ji chceme půjčit. Jistý podíl na tomto rozdílu má i to, že kupující jsou s nabídkou knižního trhu, její šíří, dostupností i skladbou zjevně spokojeni. Ale pozor: více než polovina (56 %) tvrdí, že o knihách, které vycházejí, nelze mít přehled. Přitom knižní trh konkuruje knihovnám ještě jedním, nepřímým způsobem: jeho produkce se ocitá v domácích knihovnách, našich i našich blízkých, a mnohé z ní uvízne i v síti darů (každá třetí kniha se k nám dostává prostřednictvím tohoto „sekundárního“ oběhu). ▶ Jaký je český čtenář roku 2007? Kromě toho, co o něm víme z předchozích socio-demografických charakteristik, to není typický „intelektuál“ (preferuje spíše zábavně-zážitkovou četbu, a tedy současnou beletrii nenáročnou). A přestože uvedl, že pro čtení vyžaduje nejčastěji prostory domácí a soukromé, není to ani „pecivál“ (rád se setkává s přáteli, chodí na kulturní akce a dokonce aktivně sportuje). — Počet těch, kteří za rok nepřečetli ani jednu knihu (17 %), je v České republice výrazně pod průměrem Evropské unie, jak ukázalo šetření z roku 2002.

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:57

TI, CO ZA ROK NEPŘEČETLI ANI JEDNU KNIHU (EU — 15) populace nad 15 let

Švédsko

19 %

Finsko

24 %

Vel. Británie

25 %

Dánsko

33 % 35 %

Lucembursko

37 %

Nizozemsko

38 %

Rakousko

41 %

Německo EU — 15

42 %

(průměr)

43 %

Francie

44 %

Irsko

50 %

Itálie

53 %

Španělsko

54 %

Řecko

58 %

Belgie

67 %

Portugalsko 0%

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

Zdroj: M. Skaliotis: Keys Figures on Cultural Participation in the European Union, 2002

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 37

6.2.2008 9:54:58

Přílohy CHARAKTERISTIKA VÝBĚROVÉHO SOUBORU * **

pohlaví věk

populace 15+ let

výběrový soubor

muži

48,2 %

48,1 %

− 0,1 %

ženy

51,8 %

51,9 %

0,1 %

15–24 let

17,8 %

18,1 %

0,3 %

25–34 let

18,1 %

17,5 %

− 0,6 %

35–44 let

15,9 %

15,7 %

− 0,2 %

45–54 let

18,7 %

19,1 %

0,4 %

55–64 let

13,0 %

13,2 %

0,2 %

N = 1551

odchylka

65 a více let

16,5 %

16,4 %

− 0,1 %

ekonomická aktivita

aktivní

61,9 %

61,7 %

− 0,2 %

neaktivní

38,1 %

38,3 %

0,2 %

velikost místa bydliště

do 4 999 obyvatel

37,0 %

37,2 %

0,2 %

kraj

5 000–19 999 obyvatel

18,2 %

16,4 %

− 1,8 %

20 000–99 999 obyvatel

24,0 %

25,3 %

1,3 %

100 000 a více obyvatel

20,8 %

21,1 %

0,3 %

Hlavní město Praha

11,8 %

11,9 %

0,1 %

Středočeský kraj

11,0 %

10,5 %

− 0,5 %

6,1 %

6,2 %

0,1 %

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

5,4 %

5,8 %

0,4 %

Karlovarský kraj

3,0 %

2,8 %

− 0,2 %

Ústecký kraj

7,9 %

8,3 %

0,4 %

Liberecký kraj

4,2 %

3,4 %

− 0,8 %

Královéhradecký kraj

5,4 %

4,6 %

− 0,8 %

Pardubický kraj

4,9 %

4,8 %

− 0,1 %

Vysočina

5,0 %

4,8 %

− 0,2 %

11,1 %

11,7 %

0,6 %

6,2 %

6,4 %

0,2 %

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

5,8 %

6,1 %

0,3 %

12,3 %

12,9 %

0,6 %

* Pokud součet procent v dané identifikační proměnné (pohlaví, věk ad.) není 100 % nebo součet odchylek není 0 %, pak je chyba způsobena zaokrouhlováním. ** Celkový počet obyvatel ČR nad 15 let je 8 570 031; 1% vzorku odpovídá 85 700 obyvatelům; 1 respondent výběrového souboru odpovídá 5 526 obyvatelům celé populace ČR nad 15 let. (Podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2006.)

host 0802 priloha.indd 38

host 2 2008 — příloha

6.2.2008 9:54:59

TYPY ČTENÁŘŮ — NAKUPUJÍCÍCH — NÁVŠTĚVNÍKŮ VEŘEJNÝCH KNIHOVEN %

Počet obyvatel ČR nad 15 let

(N=1551)

(= 8 570 031)

■ Čtenáři (aspoň 1 přečtená kniha za rok) □ Nečtenáři

82,8 % 17,2 %

7 095 986 1 474 045

■ Čtenáři (čtení knih aspoň jednou za měsíc) □ Nečtenáři

64,5 % 35,5 %

5 527 670 3 042 361

■ Čtenáři (čtení knih aspoň půl hodiny denně) □ Nečtenáři

74,5 % 25,5 %

6 384 673 2 185 358

■ Nakupující (aspoň 1 zakoupená kniha za rok) □ Nenakupující

70,9 % 29,1 %

6 076 152 2 493 879

■ Nakupující (aspoň 1 Kč vydaná za knihy) □ Nenakupující

70,8 % 29,2 %

6 067 582 2 502 449

■ Návštěvníci veřejných knihoven (aspoň 1 návštěva za rok) □ Nenávštěvníci veřejných knihoven

40,0 % 60,0 %

3 428 012 5 142 019

● Typy čtenářů podle počtu přečtených knih (užší škála) ○ nečtenáři (0 knih) ○ sporadičtí (1–6 knih) ○ pravidelní (7–12 knih) ○ častí (13 a více knih)

17,2 % 38,5 % 15,5 % 28,9 %

1 474 045 3 299 462 1 328 355 2 476 739

● Typy čtenářů podle počtu přečtených knih (širší škála) ○ nečtenáři (0 knih) ○ sporadičtí (1–6 knih) ○ pravidelní (7–12 knih) ○ stálí (13–24 knih) ○ silní (25–49 knih) ○ vášniví (50 a více knih)

17,2 % 38,5 % 15,5 % 13,6 % 8,8 % 6,4 %

1 474 045 3 299 462 1 328 355 1 165 524 754 163 548 482

● Typy čtenářů podle frekvence čtení (jak často) ○ nečtenáři (méně často než jednou za měsíc) ○ sporadičtí (aspoň jednou za měsíc) ○ pravidelní (aspoň jednou za týden) ○ častí (denně)

35,5 % 33,5 % 15,3 % 15,7 %

3 042 361 2 870 960 1 311 215 1 345 495

● Typy čtenářů podle času věnovaného čtení (kolik minut denně) ○ nečtenáři (žádná) ○ sporadičtí (1–30) ○ pravidelní (31–60) ○ častí (61 a více)

25,5 % 47,3 % 17,4 % 9,8 %

2 185 358 4 053 625 1 491 185 839 863

● Typy kupujících knihy (počet zakoupených knih za rok) ○ nekupující ○ sporadičtí (1–3 knihy) ○ pravidelní (4–11 knih) ○ častí (12 a více knih)

29,1 % 30,9 % 30,6 % 9,2 %

2 493 879 2 648 140 2 622 429 788 443

● Typy kupujících knihy (množství peněz vydaných za knihy během roku) ○ nekupující ○ sporadičtí (do 500 Kč) ○ pravidelní (501–3000 Kč) ○ častí (3001 Kč a více)

29,2 % 26,9 % 38,4 % 5,4 %

2 502 449 2 305 338 3 290 892 462 782

● Typy návštěvníků veřejných knihoven (jak často) ○ nenávštěvníci ○ sporadičtí (aspoň jednou za rok) ○ pravidelní (aspoň jednou za měsíc) ○ častí (aspoň jednou za týden)

60,0 % 11,4 % 24,5 % 4,1 %

5 142 019 976 983 2 099 658 351 371

Populace České republiky (2007)

host 2 2008 — příloha

host 0802 priloha.indd 39

6.2.2008 9:54:59

28. března 2008 Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR http://www.knihovnabbb.cz/cz/noc_s_andersenem

host 0802 priloha.indd 40

6.2.2008 9:54:59