martin stöhr
podle not na tympány
padá to pomalu
když v brně sněží
11/11/2019
11/12/2019
Brno 2019
Když v Brně sněží padá to pomalu podle not na tympány
martin stรถhr
podle not na tympány
padá to pomalu
když v brně sněží
© Martin Stöhr, 2019 Design © Lucie Kaňová, 2019
Všechny maličkosti a banality, dokonce všechny fráze, v sobě cosi tají. Zapisovat tu tříšť, tu hromadu, ti dává poznat, že všechno má smysl — samo v sobě. A pojmeš k tomu lásku! (Tadeáš Biron)
A plakal s nimi… (Jaromíru Typltovi) A nakonec ten Roubíček Ten co ti na podzim zemřel na čtení byl pěkný rošťák Před třiceti lety zatoužil vidět vlastní pohřeb tak si ho zkrátka uspořádal Hodně lidí mu to až do druhého (skutečného) pohřbu neodpustilo Oholil si tehdy fousy Chodil mezi truchlícími jako svůj vlastní bratr A plakal s nimi nad Roubíčkem…
11/11/2019
Klubíčko štěstí (Miroslavu Balaštíkovi) Henry nesnáší svou práci profesionálního rozesmávače pro zvukové nahrávky televizních seriálů Setkání s kolegyní Orange pro něj znamená novou naději I ta ovšem brzy vyhasne Na firemním večírku panuje bezuzdné veselí Hosté pojídají tulipány a házejí pizzu do oken Henry vidí toto klubíčko štěstí ale sám nemůže ani za nic nalézt metaforický duchovní prostor v němž by uspokojivě vyřešil základní otázky své existence V pondělí se na to v práci podívá i se vzorníkem
12/11/2019
Ó (Petru Dorazilovi) Bez ryzích optických kabelů se žádný chrám nedostaví Ach nedostaví… Odskočeni v živém zápatí přidáváme další vertikálu která jde mimo rytmus odstavcových zarážek Nechť se mnou pan Bechný co nejdřív sdílí obrazovku Spraví mi offisy karmu časem i ventilátor Ovšemže prosím a ovšemže děkuji V noci tu po place pobíhá polární liška Nikdo ji nevidí? Bože smiluj se! Jde taková tma… V ní ouplná lůna sune se nad korporát Tak do misky mlíčka Enter A spát
13/11/2019
Serotonin (Janu Slovákovi) Starka hovorila „harapák“ Dedo hovoril „pletka“ Bolo to tak prirodzené Dnes ťažko povedať V každom prípade: Starka nocovala vo svätostánku Dedo v stodole alebo v holubníku V ich pustom a zanedbanom lôžku malý on V nočnom stolíku nabitý — pozor! padák pôvodom z poslednej vojny Pred zaspaním s rúčkou v hedvábi a krvi malý on umiera vzrušením z tých filmov v hlave Aspoň nejaká rozkoš v takom hrobe Dnes ozaj dospelý je nahor v 03.33 počúva ženu ako tichučko dýcha Básnik by povedal: Zatiaľ spolu spí V hodině mezi pletkou & harapákem schází potmě dolů dát si neospan Není v tom žádný serotonin ale i tak to ujde. Co to má do chuja v hlavě za hatmatilku? Nakoniec prečo nie Depresie sú takto o veľa zábavnejšie!
14/11/2019
Sentimental Journey (Simoně Barešové) Bude někdy někde líp? Na periferním náměstí prach z odkvetlých lip A jak je míjíš čteš: Pralesy a moře dětem A rozum nad tím stojí Jen slzy stále kanou v tomto letním hrobě Děcku mně i tobě… Sny jsou stále krásnější V Počátkách i v Koncích
15/11/2019
Sex, moučka, drozofily (Martinu Konvičkovi) Je to tak únavně dávno Zkoumal jsi motýly můry a drozofily Tak ještě jedno? A zkus pomalu říct: le-pi-do-pte-ro-lo-gi-e Každý ti říkal Řek Po noci v lužním lese na třídě Svornosti pil jsi sám v kiosku V kapse netopýra Tak ještě dvě? Semelem Zuzanu Semelem Barboru na masokostní moučku Motýli do plynu a tak dál Zkus schválně pomalu říct: a-dik-to-lo-gi-e Kdosi mi nedávno volal Objevils neznámé druhy Mají teď jména žen s nimiž jsme měli sex Škoda že astronom nejsi Nějaké planetky by se snad našly
16/11/2019
Záhada hlavolamu (Jiřímu Plandorovi) Co nejdřív přepsat do den. Gen. stávka. Ve 12. hod. zvony všech kostelů v Ol. Sirény. Plné nám. Klín divokých kachen nad hlavami. Anděl se utrhne ze sloupu Nejsv. Trojice a přeletí nad námi ke všeobecné kráse. Kdo vidí?! Divadlo. Má vlast. Zběsilé komíhání lesa smyčců, halucinace. S Plandorem svorně usnem únavou v části Tábor. V Opeře pivo před zavř., v televizi Záh. hlavolamu. Mrzne až pr. Svatava. Hádky kvůli nocím na stávk. výboru. Nezávislé svazy všeho, i svačinářů! Večer, zkoumáme břišní svaly, nakonec spolu, usmíření. Zpráva! Vypuštění článku č. 4 z ústavy o ved. úl. KSČ. Lavina, radost. Sport. hala, fakulta, kolej, dezertní víno, br. placky, svíčky, okna ponoř. do noci, v rádiu Mart. Kub., všude dým, startky, voní majoránka. Plandor komponuje!!! Já zkusit malovat podobně, jako když B. Hrabal píše! A černé noci černé dny když černě sněží na zemi nechávám… Přepsat text do deníku, celé. Krásné!
17/11/2019
Ani jak (Petru Horníkovi) Ty ale umíš žít Jeden den na lodi s nohama na zábradlí díváš se na oceán Další den potmě nabíráš seno králíkovi Taky jsem započal nějakou marnou práci ale ztratil jsem šém tak se to vůbec nehýbá Udeřím do toho lehce jen plochou dlaní jak do niti s ozdobami ale vůbec se to netřpytí Ani jak severní hvězdy ani jak otvory po střelách co neměly cíl
18/11/2019
Vest pocket revue (Ivanu Wernischovi) Šalda ukazuje Fučíkovi svého psa Fučík ukazuje svému psovi Šaldu A nyní pozor! Pes maně ukazuje Šaldovi svého Fučíka Tak tomu bývalo dříve… Ale teď když svět patří nám budeme dělat veliké věci!
19/11/2019
Knihy haiku (Jiřímu Hájíčkovi) Máš černé sny ráno leží saze na tvém polštáři a) Na nočním stolku Bašó Josa Issa a leknín od Kerouaka b) Na nočním stolku Bašó Josa Issa a fernet pro Onufera
20/11/2019
Obelisk (Jonáši Zbořilovi) Být básníkem znamená zajít až na konec slov Na konec uhlíku balíku knoflíku kotlíku pytlíku Jakého chceš ku ku ku Buď v klidu Je to fuk Být básníkem Kuku znamená přibližně sečteno úplné Nic Dnes je Den poezie Chtěl bych si uřezat svou dřevěnou ruku Na létech uvidět ten posranej rok Dals mi ji Kuku do dlaní bez ptaní A to vše je pravda Toto je samá pravda! Kokonec obelisku
21/11/2019
Urania 1919 (Martinu Reinerovi) Ten večer zajde do kina zhlédne nudný týdeník jak roste Velké Brünn Potom tři grotesky jednu dost žinantní: Chaplin redaktorem Neochotně předstírá smích spolu s ostatními Doma sáhne po deníku a než usne zapíše si: Jakási palčivá touha Touha po samotě Samotě bez paměti
22/11/2019
Báseň (Filipu Stöhrovi) Když rozhrneš mlhu Bude tam mýtina Na kraji uvidíš dům Pokud chceš blíž Musíš si kleknout V oknech se svítí Nejsu dnes doma Jídlo máš v troubě Klíč za botníkem Báseň si najdi sám Jsme v ní oba malí Oba prvorození
23/11/2019
Žalm 1992 (Lucii Kaňové) Jak se daří staří J. A. Ř. i? Jste na stejdži či v kanceláři? Krásný cowboy Džamiroké Dnes zpívá leda v karaoké Jaké bude moje peklo? Slyšet znova co se řeklo Malý ajnclík a v něm trek se vším co jsem kdysi řek Zavřu oči Jsem zas mladý Mířím pít Na Poděbrady Nazpět se motám asi pěšky Lucie spí Spadla z koloběžky Muzika břinká Zpívá chór Knockin’ on Heaven’s Door
24/11/2019
Dost! (Milanu Ohniskovi) Dobrý den do Krna! Mé jméno je Srneček Jsem spisovatel umělec a především stylista paroží Pojďme spolu nyní jednat o skvělé příležitosti pro Vás (i celý svět lesů vod a strání) Jsem autorem sbírky nazvané Kdo sází jedli sklízí borovičku Známí ji chválili: Krásně spárkatý! Rukopis zná i pan Ohniště z Varu Hodnotil ho slovy: Není co dodat! To on mne navedl na Váš krmelec Nechci za to žádné peníze a pokud by to s Jedlí nevyšlo nabízím Vám svůj první román nazvaný Čarovné dudy Víte nerad se vnucuji ale pokud ani to nevyjde prosím aspoň aby článek o mé osobnosti vyšel v jakémkoliv dílu časopisu Dost
25/11/2019
Poezie (Tomáši Reichelovi) S tou poezií se to má stejně jak s penězi Těší jen toho kdo se jich dotýká
26/11/2019
Valounek (Marku Stöhrovi) Kterási tuhá zima V kamnech syčí Babička svatá Marie nasadí brejle rozloží papír a zvesela předčítá jakousi básničku o prezidentech Bez bázně nahlas vysloví Kurva! S bratříčkem hledíme vyděšení Dobrý Bůh nad tím přimhouří oči ale Belzebub káže vykonat trest Zlý tiše se prosmykne do stodoly oblékne na sebe snopy a povřísla vřeští a po dvoře dupe jak chlap V rádiu hlásí hned jadernou válku Paseky vyletí a shoří bez smilování Babička s Harykem kurník i zahrada Rajčula V závějích spící ovocný sad Zůstanem s Markem naživu jediní Máme jen valounek Myslíme vejce Ale on je to podkladek pro slepice
27/11/2019
DOX (Janu Němcovi) Ať už se čtenář postaví do kteréhokoliv rohu zámeckého sálu ví že poezie se ani nepodívá Poetry je dnes v Americe nejrychleji rostoucí žánr Určitě po právu protože v produktu musí stát R Také trh s transportem družic dnes rapidně roste Ztratil jsem v DOXu deštník a kručí to ve mně děsem z té přitažlivosti zemské Létáme s lodí Gullivera Žijeme nějaké plynoucí L A ona se ani nepodívá
28/11/2019
Vranov u B-a (Václavu Vomáčkovi) Ve starých oknech dvojitý kříž Večer je večer Nic víc než mříž V kostele zvoní B-h jde na pivo Za skly je dým Růže & kladivo Nemusíš lyriku a církevní reje Dnes to tu nemáš anóbrž leje Večer je večer a nikdo tu není Zaklepe tíseň S B-m na rameni
29/11/2019
Nová bydliště (J. H. Krchovskému) Máš brýle na snění či na básnění? Dej mi je oboje Chci nové léto a staré pokoje Mám zimní smutky Myšlenky slova a skutky Jen v nebi je klid Chtěl bych tam jít
30/11/2019
Advent (Martě Veselé Jirousové) V zádveří železné neděle páchnou čepice tří králů Jsou básně od něčeho a jsou básně k ničemu Jsou básně jak boty nechané u popelnic a básně jak poušť pod kometou
1/12/2019
Vzor 49 (Martinu J. Stöhrovi) Byly noci Jsou teď noci Temné noci Bez pomoci Hodina hora Stoupám dál Kým jsem se to dneska stal? Studená prázdná skladiště Byla má přechodná bydliště Ty buď se mnou než zesnu Vzkřísí mne smích ze snu
2/12/2019
Cizina (Doře Kaprálové) Vždycky tě jakoby překvapí nějaká nová skutečnost Některé semínko létá jiné plave a další třeba umí skákat nebo vystřeluje jako miniaturní dělová koule I pecka je větší dobrodruh než by kdo čekal Jenže poměr pravdy a básně ve skutečnosti ničím neověříš Nejezdím nikam Už žiji v cizině
3/12/2019
Obcházení kánonu (Milanu Děžinskému) 1992 Z hospody do noci Měsíc a sráz Soukromá láska Veřejný mráz A psíci s ocásky jak knoty od svíček Pastýřů sbor u rozžatých jesliček 2019 Z Kauflandu do noci Před sebou hráz Prodejná láska Kremelský mráz Reklama s obrázky Občani na klíček Kreténů chór a milion selfíček
4/12/2019
Daleko do ničeho (Petru Hruškovi) Ten kdo to přečte podruhé a potřetí postřehne jemnou nit smutku která se jako říčka táhne celou mou básní
5/12/2019
Míň než nic (Jakubu Řehákovi) Po požití lahve stane se pro vás svět neviditelným Mohu se pousmát? Permafrost tiše taje Zbyde míň než nic… Nemohu se pousmát Podstata tkví v tom že svět bude dál i bez vás Mohu se nepousmát? Věci mají svůj čas a pokud to bůh zamýšlí… Nemohu se nepousmát
6/12/2019
Mussaion (Bogdanu Trojakovi) Sníh se v Brně snáší s lehkým regionálním půvabem, jenž své nedostatky proměňuje v tajemství charakteru. V ulici Valcha, ve výšce, kam dočurají psi, ze závěje navečer svítí výloha knihkupectví. Pan Ruben tu expeduje „Stručné dějiny provincie“ vázané do plátna. V knize se vše shoduje se skutečností, jen je to menší a velmi vzdálené, jako při pohledu do obráceného kukátka. V kapitole devadesát pět přichází do redakce nakladatelství Duch, které sídlí v nepatrné místnosti paláce Mussaion, mladičký básník pan Twardovski s datlem na rameni. Běží tu o smlouvu na jeho první sbírku „Sobolím štětcem“ vázanou v broži. Meeting je nekončící, básník si sundává kulaté brejličky a unaveně si promne oči. Konečně je podepsáno. Direktor Ducha tiše zhasíná a dlouze močí do umyvadla. Mušle jsou totiž daleko, přes nekonečné množství studených a tmavých chodeb, až na březích moře v podzemním sále, kde nad lehkými vlnami opalizuje téměř nezbadatelná záře záhady druhého největšího města. V nakladatelství Duch o tom později vyjde kniha v poloplátěné vazbě s taktéž nekonečným názvem „Když v Brně sněží, padá to pomalu, podle not na tympány“.
7/12/2019
Dvě lodě (Pavlu Preisnerovi) Když občas píši svůj román s názvem Medvídek počká tajně si dopřeju sklenici vína Ale nic ani toto není jak dřív Když šikovně rozbalíš dolar najdeš v něm třeba žvýkačku kondom Možná i Tělo Páně Představ si prázdné město Tu Olomouc úplně bez lidí Na Růžku vedle popelníku stojí i dnes stejně jak dřív tvůj skleněný lední medvěd a vypráví debilní anekdoty Volals mi? Neberu Nevím Děkuju moc Na nic si nev… Jenom se za tebou dívám Vypadáš jako bys odcházel U bot měl veliké paty Pavle které jak lodě dvě vypadají že sotva s tím nohy táhneš
8/12/2019
Cestou do Zlína (Svatopluku Sládečkovi) Cestou do Zlína sám a bez vína bloumám líně Kráčím jemnou tmou hvězdu nad hlavou mrká líně Kde teď Dítě spí snad jen Alláh ví broukám líně Dnes jde po houbách zejtra v jesličkách v plíně
9/12/2019
Sen 9/12 (Pavle) Ten dům visel ve vesmíru podepřený nějakou osou Byli jsme v něm sami dva Byl to náš neznámý svět chatrný trochu ale útulný Hrozilo že se vychýlí a zřítí Vzadu kam jsme neviděli naráz někdo odešel pryč Začalo se to všechno tak naklánět hýbat převažovat Dívala ses na mne dlouho a pomalu přišla o krok blíž Pomalu mlčky o krok blíž a tím se to celé zastavilo
10/12/2019
Hvězda (Tatovi) Večer s otcem ze zahrady za domem hledíme na kometu Zabalený v dece toho stejně jako vždy moc nevidím V divadelním kukátku hvězda jak špendlík • Tolik lásky se kterou se nedá nic dělat
11/12/2019
Jednatřicet malých světů Přítomná sbírka obsahuje texty, které jsem publikoval na svém facebookovém profilu od 11. listopadu do 11. prosince 2019. Mému „projektu“ nepředcházela žádná rozvaha. Ten listopadový večer jsem si otevřel soubor s básněmi do své připravované řadové sbírky. Učinil jsem tak už mnohokrát, vždy jen s malou nadějí, že se mi konečně podaří najít k ní klíč, nějak to celé zorganizovat a posunout k výsledku. Ale ani tentokrát se nestalo nic. Objevil jsem jen jednu báseň, u níž jsem s jistotou věděl, že do celku nezapadá. Aby se událo aspoň něco, zavěsil jsem ji na Facebook. Jelikož byla inspirovaná dávným zážitkem a komunikací s básníkem Typltem, připsal jsem k ní i tuto dedikaci. Přistál mi pod ni nějaký ten lajk, a tak jsem další večer vyhledal jakýsi polotovar, narychlo jej zfinalizoval, našel k veršům vhodného adresáta a zase text publikoval. Otevřely se tím neznámé dveře, určitá možnost, výzva. Pak už nezbylo než pokračovat. Pokud jsem nechtěl vyprodávat připravovaný rukopis, musel jsem každý den napsat další text. Kdybych tvrdil, že mne ten proces jen těšil, lhal bych. Především je jisté, že jsem nemusel vůbec nic! Jenže přece jen mi intuitivně došlo, že se při takovém mordování mohu dozvědět cosi nového a podstatného. Například o psaní, jeho možnostech a hranicích.
Pro každého, kdo se někdy soustavně věnoval nějakému tvůrčímu oboru, jsou to otravně známé a zároveň tajemně nedostupné končiny, do nichž občas může, ale také nemusí padnout prudké světlo. Co kam dopadlo, s jistotou nevím. Jistě jsem v něčem popošel blíž k sobě, ale i k dalším duším, s nimiž jsem při tom v myšlenkách byl, aniž bych pro ně nějakou báseň stvořil. Děkuju těm, kdo mě v této vcelku riskantní aktivitě podpořili, mluvili se mnou o ní nebo jen chvíli pozorně pobyli v některém z těchto jednatřiceti malých světů. -ms-
Martin Stöhr (nar. 2/12/1970) Vydal básnické sbírky Teď Noci (1995) Hodina Hora (1998) Přechodná bydliště (2004) Smích ze snu (2012)
A plakal s nimi… —— 11/11 Klubíčko štěstí —— 12/11 Ó —— 13/11 S erotonin —— 14/11 S entimental Journey —— 15/11 Sex, moučka, drozofily —— 16/11 Záhada hlavolamu —— 17/11 Ani jak —— 18/11 Vest pocket revue —— 19/11 Knihy haiku —— 20/11 Obelisk —— 21/11 Urania 1919 —— 22/11 Báseň —— 23/11 Žalm 1992 —— 24/11 Dost! —— 25/11 Poezie —— 26/11 Valounek —— 27/11 DOX —— 28/11 V ranov u B-a —— 29/11 Nová bydliště —— 30/11 Advent —— 1/12 Vzor 49 —— 2/12 Cizina —— 3/12 Obcházení kánonu —— 4/12 Daleko do ničeho —— 5/12 Míň než nic —— 6/12 Mussaion —— 7/12 Dvě lodě —— 8/12 Cestou do Zlína —— 9/12 Sen 9/12 —— 10/12 Hvězda —— 11/12
Martin Stöhr Když v Brně sněží padá to pomalu podle not na tympány Obálka, grafická úprava a sazba písmem Falster Grotesk Lucie Kaňová Jazyková redaktorka Alena Němcová Vyšlo jako soukromý tisk v nákladu 31 kusů v prosinci 2019 Tisk Ideal Graphics, s. r. o. Vydání první 48 stran
11/11/2019
11/12/2019
martin stöhr
podle not na tympány
padá to pomalu
když v brně sněží