rodina JaKo hlavnÍ Koordinátor

Nejčastěji se v roli hlavního koordinátora péče pochopitelně ocitají samotní pečující. Nejprve se potřebují zorientovat v systému služeb, případně i v nabízených možnostech finanční a sociální podpory. Nezřídka tak musejí řešit mnoho zásadních a pro ně neznámých věcí najednou, navíc pod tíhou nemoci a strádání blízkého člověka. Pokud se zdravotní stav nemocného výrazně zhorší, pečující potřebuje větší pomoc od okolí, od vlastní rodiny i od zdravotních a sociálních služeb. To na koordinaci péče klade někdy nemalé nároky a může tak vzniknout nutnost naučit se a využívat to, co se aktuálně nabízí.

Někdy může pečujícímu připadat, že musí vše zvládnout sám, a pomoc nevyhledává v domnění, že ještě nenastal ten správný čas. Není tomu tak: při namáhavé akutní péči o těžce nemocného nebo v případě péče o dlouhodobě nemocného nebo křehkého seniora zajistí všestranná pomoc úlevu a výdrž tomu, kdo je pro pacienta ten hlavní člověk. On sám se tak většinou stává koordinátorem péče a je dobré, aby s touto rolí počítal a uměl ji plnit, měl na ni kapacity a byl podpořen v delegování toho, co jen delegovat lze. Samozřejmě je dobré vždy respektovat pacientovo přání: někdo je vděčný za návštěvu každý den, jiný ji unese jen jednou do týdne, někdo snáší péči cizích pečujících lépe, jiný hůř. Podpořte pečující, aby nečekali, až někdo pomoc nabídne, ale aby si o ni řekli pokud možno co nejdříve. Nabídněte jim přehled služeb a vše, co ve své situaci potřebují vědět, co by jim pomohlo ulevit.

S nastalou nemocí či výraznou změnou stavu u svých klientů se setkávají také pracovníci v různých pobytových zařízeních. Také oni musejí zvažovat, zda je v jejich silách zvládnout péči o svého klienta v prostředí, na které je zvyklý, třeba s pomocí domácího hospice, či jej v jeho nejlepším zájmu raději přemístit do jiného specializovaného zařízení nebo nemocnice.

koordinace péče o pacienta na konci žiVota