![](https://assets.isu.pub/document-structure/170621111837-485e25a232610dd6f1d014275b792426/v1/fcc1795d7edd8364700edf0f8912ab7a.jpg?width=720&quality=85%2C50)
2 minute read
JAK SE PROMĚŇUJE VZHLED POVRCHU MĚDI A MĚDĚNÝCH SLITIN
Jako materiál pro stavbu a vnější úpravu má měď dlouhou tradici. Běžně se po staletí používá na střechy a po desetiletí na rozličné vnější konstrukce, jako jsou fasády, obklady, okapy a svody. V posledních letech vzrostl mezi architekty a projektanty zájem o použití mědi a jejích slitin díky jejich příznivému vlivu na životní prostředí.
S rostoucím využíváním kovů na exteriér projektů také stále více vzrůstá zájem o to, jak tyto kovy reagují na okolní prostředí. Proto evropský měďařský průmysl investoval do výzkumu porozumění změn vzhledu materiálů na bázi mědi v závislosti na různých podmínkách. V souvislosti s trvalou udržitelností a životním prostředím bylo realizováno i několik dalších výzkumných programů. Všechny výsledky ukazují, že měď je udržitelný, trvanlivý materiál, který nepoškozuje životní prostředí. Tato brožura shrnuje nejnovější výzkum, týkající se proměn vzhledu povrchu a vývoje povrchů mědi a jejích slitin na budovách v různých lokalitách po celé Evropě.
HISTORICKÉ DOKLADY
Červený kov je součástí historie lidstva a je jeho spolehlivým společníkem již od doby bronzové. Vědci věří, že střecha Parthenonu na Akropoli v řeckých Aténách (447 př. n.l. - 432 př.n.l.) byla postavena za použití malých bronzových desek, dveře západního sklepa byly zpevněny bronzovými tyčemi a východní dveře byly pravděpodobně z dutého bronzu. V mnoha částech Evropy byla měď považována za jeden z nejlepších zastřešujících materiálů už v 16. století. Jan III. Švédský (1568-1592) chtěl měděnou střechu na svůj palác „Tři koruny“ ve Stockholmu.
MĚĎ V MODERNÍ ARCHITEKTUŘE
Foto 1: Přirozeně patinovaný povrch posluchárny Vysoké školy technologické v Espoo, Finsko (postaveno: 1949–66), architekt: Alvar Aalto. Mědí pokrytá konstrukce, podobná amfiteátru, obsahuje hlavní posluchárnu, zatímco její exteriér lze využít pro hry a další aktivity.
Foto 2: Počasím patinovaná fasáda konferenčního centra Dipoli, Espoo, Finsko. Projekt architektů Reima a Raili Pietilä, dokončený v roce 1966. Je klíčovým příkladem budovy organické architektury, extenzivně využívající materiály z finské přírody, jako je borovice, měď a přírodní skály.
Foto 3: Hlavní knihovna Metso, město Tampere, od architektů Reima a Raili Pietilä byla otevřena v roce 1986.
Fotografie 4, 5: de Young Museum, San Francisco, projekt Herzog & de Meuron, otevřený 15. října 2005. Ražba a perforace nám mají připomínat filtraci světla přes koruny stromů. Tímto způsobem se vnější plášť budovy jako nějaké abstraktní umělecké dílo intenzivně přizpůsobuje okolní krajině parku a bohatému stromoví Golden Gate Park. Foto 4 pořízené v únoru 2006, foto 5 v únoru 2015.
Chcete-li vidět reference mědi v moderní architektuře od různých architektů, včetně Foster+Partners a Renzo Piano, navštivte copperconcept.org/cs
![](https://assets.isu.pub/document-structure/170621111837-485e25a232610dd6f1d014275b792426/v1/0e5665ba046ff395282029f84f866650.jpg?width=720&quality=85%2C50)
![](https://assets.isu.pub/document-structure/170621111837-485e25a232610dd6f1d014275b792426/v1/5b652bd5924a21973a25db1e8277f57f.jpg?width=720&quality=85%2C50)
![](https://assets.isu.pub/document-structure/170621111837-485e25a232610dd6f1d014275b792426/v1/2d4f5e5275493f663598ff074fb7b764.jpg?width=720&quality=85%2C50)