Turistické sdru¾eni Splitsko - dalmatské ¾upy Prilaz braæe Kaliterna 10/1 21 000 Split, Croatia, p.b. 430 tel/fax: +385 (0)21 490 032; 490 033; 490 036 info@dalmatia.hr www.dalmatia.hr
www.dalmatia.hr Vydavatel: Turistické sdru¾eni Splitsko - dalmatské ¾upy Za vydavatele: dr.sc. Mili Razoviæ Redakce: dr. sc. Ivo Babiæ, dr. sc. Marcel Meler, dr. sc. Fedja Vukiæ Text: Ru¾ica Mikaèiæ Fotografie: Andrija Carli, Ivo Pervan, Branko Ostojiæ, Mario Romuliæ, Zlatko Sunko, Krešimir Žanetiæ P eklad: SPES s.r.o. P eklad: Barbora Veseliæ Kabatkova Korektura: Pavla Gambira¾a Zpracováni a p iprava: Norma international d.o.o. Tisk: Tipomat
Praha 7h 30 Bratislava 4h 30
Mursko Sredi¹æe Dubrava Praha 8h 30 Kri¾ovljanska Wien 4h Graz 2h 30
Macelj
Trnovec Èakovec
Gorièan Gorièan Èakovec Ludbreg Vara¾din Vara¾dinske Toplice Novi Marof
Vara¾din
Lupinjak
Krapina Krapina
Razvor
Breznièki Hum Sv. Kri¾ Zaèretje
Zabok
München 6h Salzburg 4h 30 Ljubljana 1h 30
©kurinje Orehovica Èavle Kikavica O¹trovica
Vrata Delnice
Krk
Luèko
Buzin
ta vra ka lits Sp Sinj
Prgomet
J A D R A N S K O
Sarajevo 4h
Kamensko Dugopolje Ar¾ano Bisko Blato na Cetini
Sarajevo 3h 30 Mostar 1h
Omi¹
Imotski ©etanovac Split Supetar Zagvozd
Donji Vinjani
Biokovo
Braè
S
Mali Prolog Sarajevo 3h 30
Ravèa
Mostar 1h
Prud Gabela Polje Metkoviæ
Hvar
Vis
Ploèe Vis
Metkoviæ
Vela Luka Korèula
Lastovo
Klek Zaton Doli
Korèula Pelje¹ac
Mljet
Mljet
Brgat
Dubrovnik Cavtat nik
a
car
Pes
Makarska
rov
Hvar plit
SVETAC
Orah
Bol
Du b
©olta
Gornji Vinjani
Karasoviæi
ri
Ancona Split
Hvar Palmi¾ana
a
r
s
k
Bol i
Stari Grad
HVAR
k
Podgora a
Vrboska Jelsa
M O R E
Konfin Podgorica 2h 30 Tirana 5h 30
B i Komi¾a ¹e vs ki ka BI©EVO n
VIS
al
Vis
n
a
l
Vrgorac
Igrane
Ravèa
®ivogo¹æe Drvenik Suæuraj
Vi¹ki kanal
Ba
Trogir
v
A1
O
Vrpolje
Primo¹ten
H
Tuèepi
V
Drni¹
Makarska
Sumartin
LUKAVCI
©ÆEDRO
Zmijavci
1762 Sv. Jure
O
Benkovac
©ibenik
BRAÈ
Krivodol Kamenmost Zagvozd
Zagvozd
K
Benkovac
Kornati
Omi¹ B r a è k i k a Mimice Pisak n a Supetar Brela l Postira Puèi¹æa Ba¹ka Voda Nere¾i¹æa Povlja Selca Milna
Donji Prolo¾ac Imotski
O
Grohote ©OLTA Stomorska
Zadar 2
Krka Pirovac Biograd Vransko A1 jezero Vodice
Cetina
Rogaè Neèujam Sutivan
Knin
Tela¹èica
R
Cista Provo Loveræ ©estanovac
I
Strmica
Blato na Cetini A1
O
B
Maslinica
A
Splitski kanal
IC
V. Drvenik
DRVENIK VELI
Graèac
Dugi Otok
S
1319 Sv. Jure
Stobreè Podstrana Dugi Rat
N
DRVENIK MALI
G. Ploèa Sv. Rok
Posedarje Zadar 1
Zadar
O
Split
Marina D. Okrug Slatine G.Okrug ÈIOVO
Udbina
©
779
Trogir
E
ona
Anc
KOZJAK
Ka¹tela
a
r
Boraja
Gospiæ
Otok
Grab Dugopolje A1 Gardun Trilj Bisko Èaporice M Bisko Klis Solin
Leæevica
U¾ljebiæ
Maslenica
da Za
Dicmo
A1
D. Seget
Paklenica
Pag
Vrpolje Rijeka ZAgreb
1011
Sinj
675
Gunja Sarajevo 4h 30
Korenica
Gospiæ Velebit
Pag
Beograd 1h Sofija 6h Athinai 14h
D. Muæ
tin
Mali Lo¹inj
Bajakovo
®upanja
Lièko Petrovo Selo
Hrvace
Peru¹iæ
Karlobag
Novalja
®upanja
Ilok
Ce
Lo¹inj
Sjeverni Velebit
Sarajevo 4h 30 Mosar 4h 30
Babina Greda ®upanja
M
A1 Rab
Sl.Brod istok Slavonski Brod Velika Kopanica Slavonski Sarajevo 3h 30 ©amac
Sl.Brod zapad
Mosar 5h 30
Otoèac
Rab
Cres
Lu¾ani
A
Otoèac
Svilaja
Ilok
Slavonski Brod
K
Krk
Vinkovci
1251
1508
Cetina
Cres
Nova Gradi¹ka
Hrvatska Dubica
Dvor
Plitvièka jezera
Brinje
Ðakovo Okuèani
Jasenovac Nova Gradi¹ka Stara Gradi¹ka
Hrvatska Kostajnica
Slunj Senj
Brijuni Pula
Maljevac
Vukovar
Po¾ega
Novska
Vrlika Beograd 1h 30
Na¹ice
Pakrac
Lonjsko Polje
Glina
Ogulin
Crikvenica
Labin
Kutina
Ogulin
Erdut
Osijek
Papuk
Kutina
Petrinja
Ravna Vrbovsko Gora
Kopaèki rit
A
Krèki most
Pazin Uèka
Karlovac
Bosiljevo
Beli Manastir Donji Miholjac
Daruvar
Popovaèa
Sisak
Batina
R
Rovinj
Rijeka
Velika Gorica
Dubo¹evica
Baranjsko Petrovo Selo
A
Vrsar
Tunel Uèka
Virovitica Slatina Grubi¹no Polje
A1
Pribanjci
Delnice
Vrbovec
Ivanja Reka Ivaniæ grad
Karlovac
Donji Miholjac
N
Poreè
Matulji
Opatija
Brod na Kupi
Terezino polje
Bjelovar
. oj
Novigrad
Po¾ane
Risnjak
Krakow 10h 30 Budapest 3h 30
I
Buje
Jurovski Brod
Popovec
Krakow 10h Budapest 3h
Bratislava 4h 30 Budapest 3h 30
uèk Per
Ka¹tel
Umag
Rupa
Jastrebarsko
Prezid
Komin
D
Pasjak
Plovanija
Samoborsko gorje
München 6h Salzburg 4h 30 Ljubljana 1h 30
Milano 5h 30 Venezia 3 h Trieste 30min
Gola
Koprivnica Ðurðevac Kri¾evci
Medvednica Sveta Helena
Zagreb
Bregana Zapre¹iæ Samobor Sveta Nedelja Jankomir ®umberak Milano 5h 30 Venezia 3 h Trieste 30min
Bratislava 4h 30 Budapest 3h
Gradac
2
BROSURA ceski k.indd 2-3
3
11/30/09 1:45:14 PM
4
Strˇední Dalmácie srdce Jadranu
5
At' už se vydáte objevovat Dalmácii cestou jejích specifických prˇírodních krás pobrˇeží, ostrovu˚ a vnitrozemí nebo cestou kulturních pameˇ tihodností a bohaté historie, zapsané v každém kameni jejích ulic a námeˇ stí - každá z teˇ chto cest vás zavede do samého srdce Jadranu. Protože práveˇ zde leží strˇední Dalmácie, srdce pobrˇeží, území, ve kterém se dostáváte do chorvatské historie, deˇ dictví a kultury, které se „čtou“ lépe než jakákoliv kniha. Již v pradávných a antických dobách zde na ostrovech a pobrˇeží vznikala první sídlišteˇ , byli zde korunováni chorvatští králové, kvu˚ li tomuto kousku pobrˇeží se po staletí bojovalo, byl dobýván a opeˇ t navracen zpeˇ t teˇ m, kterým patrˇí. Souboje a obeˇ ti vytvárˇely legendy a hrdiny, patrony a sveˇ tce, protože jeho obyvatelé toto území milovali, chránili, bránili a umírali pro neˇ j. Nebylo to náhodou, historii tohoto území vždy psalo srdce. Již od té doby, kdy se rˇímský císarˇ Gaius Aurelius Valerius Dioklecián 1. kveˇ tna 305 vydal z Rˇ íma ke svému novému domovu, prˇepychovému císarˇskému paláci na místeˇ dnešního Splitu, bylo to proto, že chteˇ l své „du˚ chodové“ císarˇské dny strávit v mírném zálivu svého deˇ tství, obrostlém kveˇ tem vítečníku sítinovitého. U nohou mu ležel celý sveˇ t, mohl kamkoli, ale vyhrálo - srdce. Srdce vytvorˇilo v pozdeˇ jších stoletích beˇ hem 1700 let z císarˇského paláce i jádro nejveˇ tšího urbánního komplexu na Jadranu. Stejneˇ tak, jako beˇ hem staleté historie prˇed i po neˇ m, ru˚ zní vladarˇi, šlechtici a významné osobnosti své doby psali historii na ostrovech Visu, Hvaru, Brači nebo ve meˇ stech Trogiru, Omiši, Makarské, Solinu, Sinji, Kaštelu… Proto jsou ve strˇední Dalmácii v rozmezí pouhých 30 kilometru˚ k videˇ ní dveˇ památky zapsané do Seznamu sveˇ tového kulturního deˇ dictví pod ochranou UNESCO: Diokleciánu˚ v palác ve Splitu a
BROSURA ceski k.indd 4-5
11/30/09 1:45:17 PM
6
BROSURA ceski k.indd 6-7
historické jádro meˇ sta Trogiru. Mezi nimi je Salona, dnes nejveˇ tší archeologická lokalita chorvatského Jadranu a kdysi hlavní meˇ sto rˇímské provincie Dalmácie. Dnešní meˇ sto Solin, vzniklé na rozvalinách Salony, sehrálo du˚ ležitou úlohu v chorvatské historii jako korunovační meˇ sto chorvatských vladarˇu˚ . Na ostroveˇ s nejveˇ tším počtem hodin slunečního svitu - Hvaru - najdeme nejlépe zachovalou ukázku antické parcelace pozemku - Starigradské pole (ager), rovneˇ ž pod ochranou UNESCO. Ve meˇ steˇ Hvaru je jedno z nejstarších evropských divadel, postavené v roce 1612 v centru historického meˇ stského jádra. Je to trˇetí nejstarší divadlo v Evropeˇ a již 400 let je srdcem kulturního a společenského života meˇ sta. Kulturní deˇ dictví ve strˇední Dalmácii vytvárˇeli talentovaní umeˇ lci, vepisující své umeˇ ní do kamene, mramoru a drˇeva zdí a palácu˚ zdejších meˇ st. A nezu˚ stala v nich díky tomu jen neprˇekonatelná umeˇ lecká díla jejich dovedných rukou, ale i část jejich srdce, které vestaveˇ li a zachovali pro budoucí generace v krásách domu˚ a jejich pru˚ čelí, kostelu˚ a muzeí, staveˇ ných pečliveˇ a s velkou láskou. Jak moc si umeˇ lci - kterˇí zde žili a pracovali - vážili a milovali toho území, vypráví portál trogirské katedrály, který vytesal Mistr Radovan v roce 1240. Stejneˇ jako kamenné krajky a skulptury mistra Bonina da Milano, Juraje Dalmatince, Andriji Alešiho a Nikoly Firentince a mnohých dalších, kterˇí pro antologii umeˇ ní zanechali práveˇ zde díla svých rukou. Dverˇe splitské katedrály z orˇechového drˇeva, které vytvorˇil mistr Andrija Buvina v roce 1214, jsou zapsány do historie evropské románské drˇeveˇ né skulptury. Na bohatých umeˇ leckých výkonech svých prˇedchu˚ dcu˚ , které strˇední Dalmácie inspirovala k nejkrásneˇ jším umeˇ leckým dílu˚ m, vyrostla na tomto území rˇada velkých malírˇských jmen. Jedním z nich je i Emanuel Vidović, nejznámeˇ jší chorvatský malírˇ počátku 20. stol. Ve veˇ tšineˇ svých deˇ l maloval obrazy svého kraje, vnášeje do akvarelu˚ a oleju˚ svou lásku k morˇi, nebi, mraku˚ m, západu slunce a pobrˇeží své Dalmácie. V socharˇství vytvorˇil nejveˇ tší díla
Ivan Meštrović, sveˇ toveˇ známý moderní socharˇ, jehož umeˇ lecká díla z kamene, drˇeva a bronzu se nacházejí nejen ve splitské Galerii Meštrović, ale i ve známých pameˇ tihodnostech, jako je socha Grgura Ninského u severního vchodu do Diokleciánova paláce. Práveˇ na prostoru strˇední Dalmácie jsou počátky chorvatské státnosti i krˇest'anství Chorvatu˚ , kterˇí již od 7. stol. jako veˇ rˇící veˇ novali své srdce Panneˇ Marii. V této oblasti je mnoho kaplí, kostelu˚ a poutních míst, zasveˇ cených nejveˇ rneˇ jší patronce Chorvatska, z nichž poutní místo Gospa od Otoka v Solinu je nejstarším mariánským poutním místem v Chorvatsku. Nejveˇ tším poutním místem je Gospa Sinjska, která v roce 1715 podle legendy zachránila svu˚ j národ prˇed mocneˇ jším tureckým vojskem a vdeˇ ční obránci korunovali její obraz zlatou korunou; pod obrazem latinsky stojí: “Navždy korunovaná oslavuj víteˇ zství. Roku 1715”. Od té doby je Panna Marie nazývána zázračnou a na památku víteˇ zství nad Turky se každoročneˇ v srpnu konají rytírˇské hry „Sinjska alka“. O splitské katedrále sv. Domnia, neˇ kdejším mauzoleu císarˇe Diokleciána, lze rˇíci, že je to nejstarší katedrála na sveˇ teˇ , protože jako stavba je tak dlouho ve službách Božích. Obyvatelé Splitu postavili vedle tohoto císarˇského mauzolea, kde jsou ostatky splitského patrona sv. Domnia, i velebnou zvonici, která je i dnes symbolem Splitu. To, díky čemu je strˇední Dalmácie zvláštní, je i tradice uchovávání starých národních a náboženských zvyku˚ v procesích, nočnich pobožnostech, peˇ ších poutích a prˇislibech nejčasteˇ ji spojených s katolickými svátky a patrony obcí. Lidové procesí „Za krˇížem“, které se koná již po staletí v noci mezi Zeleným čtvrtkem a Velkým pátkem, procházející ru˚ znými kaplemi a kostelíky na ostroveˇ Hvaru, je nezapomenutelným a autentickým zážitkem. Není zde snad ani jedno urbánní strˇedisko na pobrˇeží, ostrovech nebo v Záhorˇí, které by ve svých pokladnicích neskrývalo neˇ jaký zvláštní kousek historie a kultury
tohoto kraje, neˇ jakou zajímavost, která ukazuje du˚ ležitost této oblasti beˇ hem celé historie. Naprˇíklad ve františkánském klášterˇe v Zaostrogu nedaleko Makarské se nachází obraz „Poslední večerˇe“ od neznámého autora z 18.stol, na kterém je kromeˇ Ježíše a apoštolu˚ nakreslen i pes dalmatin. Ten získal své jméno po Dalmácii a ilyrském plemenu Dalmata. Neméneˇ zajímavý je i „Du˚ m št'astného človeˇ ka“ nedaleko kostela ve meˇ steˇ Omiši a ten své jméno dostal po majiteli, který v 15.století na jeho dverˇe, srdce plné šteˇ stí, nechal vytesat nápis: „Bože, deˇ kuji ti, že jsem žil na tomto sveˇ teˇ .” Stačí se jednou setkat s nevídaným spojením modrého pobrˇeží a zeleneˇ borovic na nejkrásneˇ jších kilometrech písečných a oblázkových pláží na Jadranu, aby se rozbušilo srdce. Není to jen pobrˇeží, které láká k dovolené a odpočinku teˇ la. Jsou to i pohledy, které živí duši a naplnˇ ují srdce blažeností. Stoleté borovice nakloneˇ né nad plážemi, s veˇ tvemi ohnutými k zemi jakoby se i samy rozhodly poskytnout hostu˚ m ochranu prˇed sluncem, prˇíjemný pobyt ve stínu na bílých oblázcích podél morˇe, se závanem osveˇ žujícího mistrálu. Pohled do výšky se zastaví na skalních steˇ nách Biokova, Kozjaku a Mosoru, na Vidoveˇ horˇe na Brači, nejvyšším ostrovním vrcholu Jadranu. Zaujme i skupina slunečných ostrovu˚ jako je Hvar, Šolta a Vis, které si zachovaly své malé kamenné osady daleko od vrˇavy a shonu uspeˇ chaného pobrˇežního všedního dne. Tady se na okamžik zdá, že se život zastavil, ale on ve skutečnosti klidneˇ pulzuje v neˇ jakém jiném rytmu, v rytmu kamenných ulic, olivových háju˚ , vinohradu˚ a levandulových polí. Ale tam, kde končí morˇe, nekončí kouzlo srdce Jadranu. To silneˇ ji zabuší, když se za pobrˇežními horami, jen dvacet kilometru˚ od morˇe, prˇed návšteˇ vníkem otevrˇe kouzelný sveˇ t v objetí rˇeky a hor. Srdce Záhorˇí je zelené, plné magické krásy, legend, autentických prˇíbeˇ hu˚ , staletých pevností a bohaté prˇírody. Pokud vám neˇ kdo strˇední Dalmácii popíše jen jako oblast historie,
kultury a krásných pláží, neveˇ rˇte mu, protože zelené srdce Záhorˇí jsou meˇ sta s nezapomenutelnou sportovní aktivitou. Práveˇ tato oblast je známá svými jezdeckými školami a statky, zabývajícími se agroturistikou. Cyklistické stezky upravené ve vnitrozemí, podél pobrˇeží i na strˇedodalmatských ostrovech se vinou poklidnou prˇírodou. Na rychlém toku rˇeky Cetiny, mezi jejími kanˇ ony, se scházejí milovníci canyoningu, safari na kánoích, raftingu a horolezectví. Meˇ stečka Makarské riviéry jsou ideální pro rodinnou dovolenou, ale i pro aktivní dovolenou v nedalekém Chráneˇ né krajinné oblasti Biokovo. Když se celodenní pohodou naplní srdce, domácí vás pozvou ke stolu, nejlepšímu místu srdečného prˇivítání, nabídnou vám ryby a škeble nebo jehneˇ čí zvláštní chuti, speciality jako je bračský vitalac a ovčí sýr z oleje. Cetinský kraj je známý díky arambaši, rˇíčním raku˚ m a specialitám z žab. Na pobrˇeží a na ostrovech nezapomenˇ te pohostit i své chut'ové bunˇ ky a ochutnat soparnik, dalmatský brudet, všechny druhy čerstvých ryb, mušlí a zeleniny, dezerty jako jsou rafioly, kaštelanský dort a dort Makarana, višský hib, kroštule, dalmatské fritule nebo hvarské paprenjaky, ale i hroznové víno, vypeˇ stované na strmých svazích, které pilné ruce vinarˇu˚ meˇ ní na nejznámeˇ jší zdejší vína - plavac, vugavu a další. Pokud vás unaví všechny vu˚ neˇ a chuteˇ , když naplníte duši a teˇ lo, podeˇ lte se s domácími o zvláštní výsadu dnešních dní, a tím je pobyt v regionu, kde jsou rˇeky a vodní toky s pitnou vodou, čisté a bezpečné, a voda v domech a v kohoutcích prˇíjemné chuti a nefalšované sveˇ žesti. Je to jen jeden du˚ kaz, že si zde človeˇ k nepohrával s bohem danou prˇírodou, ale že ji po dveˇ tisíciletí nejen využíval, ale i chránil pro budoucí generace. Pro ty, kterˇí si budou zítra ve strˇední Dalmácii, v srdci Jadranu, užívat.
7
11/30/09 1:45:21 PM
8
BROSURA ceski k.indd 8-9
9
11/30/09 1:45:22 PM
10
11
Split Je teˇ žké rˇíct, co na dnešní návšteˇ vníky meˇ sta zanechává veˇ tší dojem: historické jádro nebo zpu˚ sob života jeho obyvatel. Protože spokojenost života pod širým nebem je styl, jakým obyvatelé Splitu žijí - popíjející kávu na Riveˇ , trávící den ve stínu kamenných zdí Diokleciánova paláce, který poskytuje osveˇ žení za horkých dní. Split dává všechny své krásy hostu˚ m s radostí k dispozici. Mohou kráčet po ulicích a procházet se staletími historie a umeˇ ní, nahlédnout do bohaté pokladnice muzeí, galerií a kostelu˚ , aby pochopili část bohaté historie nebo si užívat ve stínu borovic na kopci Marjan a koupat se na meˇ stských plážích. Žádný výbeˇ r nebude špatný, protože v tomto meˇ steˇ , jehož historické jádro s Diokleciánovým palácem je zapsáno v Seznamu sveˇ tového kulturního deˇ dictví, vás na ulicích čekají hluční a veselí domácí, a v tichých výstavních sálech historie tohoto veˇ čneˇ mladého meˇ sta.
BROSURA ceski k.indd 10-11
11/30/09 1:45:25 PM
12
Okolí Splitu Atraktivní pobrˇeží a bohaté vnitrozemí meˇ sta Splitu jsou jeho neoddeˇ litelnými součástmi. Šest kilometru˚ oblázkových pláži Podstrany jižneˇ od meˇ sta jsou vzácnou urbánní oblastí, kde se pláže prostírají až k domu˚ m,
BROSURA ceski k.indd 12-13
13
apartmánu˚ m, malým rodinným hotelu˚ m, ale i k hotelu˚ m s peˇ ti hveˇ zdičkami. Severneˇ od Splitu je známá jeskyneˇ Vranjača a okolí dominuje strˇedoveˇ ká pevnost Klis, ležící na skalách neprˇístupné souteˇ sky mezi pohorˇími Mosor a
Kozjak. Z ní se naskýtá pohled na Solin, antickou Salonu a rˇeku Jadro, která od 17. století zásobuje pitnou vodou meˇ sto i celý kraj.
11/30/09 1:45:29 PM
14
Trogir
15
Historické jádro tohoto harmonického meˇ sta, zapsané do Seznamu sveˇ tového kulturního deˇ dictví, je jedním z nejkrásneˇ jších urbánních komplexu˚ na Jadranu. Procházka Trogirem, který je zde již od 3.století, je zvláštním zážitkem, prˇestože jeho centrální část je dlouhá pouhých 750 kroku˚ , jak kdysi dávno zmeˇ rˇil historik Pavao Andreis. V klášterˇe sv. Mikuláše je dodnes uchováván reliéf rˇeckého boha Kaira, boha št'astného okamžiku, který se objevuje jednou v životeˇ , dávaje človeˇ ku možnost, aby jej “chytil za pačesy”. V úzkých kamenných uličkách meˇ sta, které je nazýváno meˇ stemmuzeem, jsou i dnes paláce starých šlechtických rodin a v jeho kostelech a na námeˇ stích se stále znovu prezentuje bohatství talentu, kterým umeˇ lci po staletí podneˇ covali radost historiku˚ a hostu˚ a pýchu domácích. Dnešní Trogir žije rytmem moderního turistického meˇ sta a je oblíbeným cílem cestovatelu˚ a jachtarˇu˚ , které inspiruje stoletou kamennou krásou v srdci Jadranu.
BROSURA ceski k.indd 14-15
11/30/09 1:45:32 PM
16
Okolí Trogiru
17
Malé zalesneˇ né oblázkové zátoky v jedné z nejbujneˇ jších pobrˇežních krajin - to je riviéra, na které se již od dávných antických dob nacházely prˇepychové prˇímorˇské vily. Kamenné a oblázkové pláže a nádherné čisté morˇe jsou hlavními trumfy tohoto turistického prostoru, kde se kromeˇ jiného, vyplatí prohlédnout si mlýn ze 16. stol na Pantanu a veˇ ž z 15. stol. v Marineˇ . Nedaleký ostrov Čiovo je mostem spojen s Trogirem a krátkou procházkou se z jeho obcí dostanete ke skrytým plážím obklopeným borovicovým lesem.
BROSURA ceski k.indd 16-17
11/30/09 1:45:35 PM
18
Kaštela
19
Hluboká a chráneˇ ná zátoka mezi Splitem a Trogirem se jako prˇirozený a bezpečný úkryt stala již v dávné historii místem výstavby letohrádku˚ bohatých z nedalekých veˇ tších meˇ st. Ve strachu prˇed Turky se poté staveˇ ly pevnosti prˇímo na pobrˇeží, takže v 15. století tu vyrostlo šestnáct pevností - palácu˚ v renesančním architektonickém stylu s bohatými vnitrˇními prostory. Kolem sedmi takových pevností se utvorˇily osady, které se spojily do dnešního meˇ sta Kaštela.
BROSURA ceski k.indd 18-19
11/30/09 1:45:38 PM
20
Okolí Omiše
21
Malebnosti meˇ sta Omiše dávají zvláštní pečet' pevnosti Mirabela a Starigrad a kanˇ on rˇeky Cetiny, která se práveˇ zde, po stokilometrovém krasovém toku, vlévá do morˇe. Z tohoto kanˇ onu prˇíkrých skal útočili omiští piráti na lodeˇ na Jadranu. Tato část pobrˇeží je známá svými mimorˇádnými písečnými plážemi, z nichž nejveˇ tší je meˇ stská pláž v Omiši, dlouhá témeˇ rˇ kilometr se sedm set metru˚ dlouhou meˇ lčinou. Celá oblast omišské riviéry je známá prameny sladké vody a u obce Vrulje je jeden z nejveˇ tších pramenu˚ , který je viditelný na hladineˇ morˇe.
BROSURA ceski k.indd 20-21
11/30/09 1:45:41 PM
22
Makarska
23
23
Centrální meˇ sto turistické riviéry, podle kterého je pojmenována, je atraktivním letoviskem s rozmanitou nabídkou, kde každý mu˚ že najít takový odpočinek, jaký si prˇeje. Nad Makarskou je pohorˇí Biokovo, v jehož hlubokých souteˇ skách zmrzne voda i uprostrˇed léta. A pod jeho vrcholy v prˇírodním prˇístavu mezi dveˇ ma poloostrovy se zalesneˇ nými oblázkovými plážemi leží meˇ sto zabírající kilometr šírˇky, která oddeˇ luje morˇský blankyt od horských výšin. S historií meˇ sta je nejlepší se seznamovat ve františkánském klášterˇe, starém více než 500 let, který strˇeží pinakotéku, knihovnu a jedinečné Malakologické muzeum.
BROSURA ceski k.indd 22-23
11/30/09 1:45:44 PM
24
Makarská riviéra
25
Šedesát kilometru˚ pláží z nejbeˇ lejších oblázku˚ , s rˇadou turistických míst ležících jako perly pod pohorˇím Biokovo - s „čelem v nebi a nohama v morˇi“ - to vše činí z Makarské riviéry riviéru s dlouhou a bohatou turistickou tradicí prˇijímání hostu˚ , aktivního odpočinku, vybrané gastronomické nabídky a letních večeru˚ plných zábavy a písní. Je to jedinečná oblast nejkrásneˇ jších jadranských pláží skrytých v kamenu a borovicích, kde je turismus součástí všedního dne, tradice a prˇání, aby byl stále lepší, jiný, hezčí.
BROSURA ceski k.indd 24-25
11/30/09 1:45:47 PM
26
Ostrov Brač
27
Ostrov s nejslavneˇ jší kamenickou tradicí bílého kamene, z neˇ hož byl postaven Bílý du˚ m ve Washingtonu, budovy parlamentu˚ ve Vídni a Budapešti, ale i Diokleciánu˚ v palác ve Splitu a katedrály v Trogiru a v Šibeniku. Klášter Pustinja Blaca z roku 1550 i dnes sveˇ dčí o strˇedoveˇ kém životeˇ na ostroveˇ , stejneˇ jako osameˇ lé raneˇ strˇedoveˇ ké kostelíky ve vnitrozemí ostrova. Turistický Bol s pláží Zlatý mys (Zlatni rat), jehož vzhled se meˇ ní dle smeˇ ru veˇ tru a vln, Vidova gora, meˇ sto Supetar, Vlastiveˇ dné muzeum ve Škripu, jsou jen částí toho, co inspiruje na tomto nejveˇ tším strˇedodalmatském ostroveˇ .
BROSURA ceski k.indd 26-27
11/30/09 1:45:51 PM
28
BROSURA ceski k.indd 28-29
29
11/30/09 1:45:55 PM
30
Ostrov Hvar
31
Ostrov slunce a levandule, stoletých kamenných zidek (suhozidi) a pastýrˇských obydlí, je jedním z teˇ ch míst, které naplnˇ ují duši krásou. Neví se, prˇitahuje-li veˇ tší pozornost soulad historie a umeˇ ní nebo krása prˇírody. Procházka staletími ošlapanými kamennými uličkami nebo po nejveˇ tším ostrovním námeˇ stí na obou stranách Jadranu v centru Hvaru, stejneˇ tak jako i procházka po poli, zapsaném do seznamu sveˇ tového kulturního deˇ dictví - ageru Starého Gradu je nezapomenutelným zážitkem, který otvírá knihu historie. V omamné vu˚ ni a fialovém odlesku levandulových polí, v hroznech, které se zachycené paprsky slunce meˇ ní na nejlepší vína, zu˚ stává Hvar symbolem organizovaného turismu.
BROSURA ceski k.indd 30-31
11/30/09 1:45:58 PM
32
Ostrov Šolta
33
Bez ohledu na to, co jste spatrˇili na tomto malém ostroveˇ ve Splitské bráneˇ jako první - polní domek z kamene uprostrˇed macchie nebo prˇepychový zámek rodiny Marchi z roku 1706, Šolta se zmocní vašeho srdce. Málokde jako tam poskytují hluboké a bezpečné zátoky i dnes klid, odpočinek a naprostou izolaci od všeho v cestovním ruchu již videˇ ného. Ostrov medu, svatojánského chleba, olivových háju˚ a oleje, ostrov aromatických bylin skýtal svou krásou a harmonií prˇírody inspiraci umeˇ lcu˚ m a spisovatelu˚ m, kterˇí zde vytvárˇeli neˇ které ze svých nejlepších deˇ l.
BROSURA ceski k.indd 32-33
11/30/09 1:46:02 PM
34
Ostrov Vis
35
Na širém morˇi je to nejvzácneˇ jší helénistické nalezišteˇ v Chorvatsku, se zbytky rˇecké kolonie Issa. Nálezy z Issy jsou uchovány v Archeologickém muzeu ve Visu a nejznámeˇ jší exponát a symbol Visu je bronzová hlava rˇecké bohyneˇ Artemis. Ostrov Vis zdobí staré kostely a harmonické kamenné domy a dnešní panorama skrytých zátok doplnˇ ují jachty a lod'ky, jachtarˇi a potápeˇ či. Zachována je autenticita jeho osad, zvlášteˇ v Komiže, odkud se nad meˇ stem nabízí pohled na širé morˇe a na nejvzdáleneˇ jší jadranské ostrovy Biševo, Sv.Andriju a Palagružu.
BROSURA ceski k.indd 34-35
11/30/09 1:46:06 PM
36
Záhorˇí (Zagora)
37
Málokde se blankyt pobrˇeží tak prˇibližuje dechu kontinentu jako je tomu v Záhorˇí. Po jeho zelených svazích se vinou klidné rˇeky s pitnou vodou; a od morˇe je oddeˇ lují jen pohorˇí Kozjak, Mosor a Biokovo. Je trˇeba napít se té vody, která chvíli jen zurčí a hned poté výhružneˇ hučí a peˇ ní, a poznat díky ní sílu horského a nezlomného ducha jejich obyvatel. Návšteˇ va pru˚ zračných, zelených rˇek, jeskyneˇ Vranjača se zkameneˇ lým vodopádem a podzemními sály, jedinečného krasového fenoménu Modrého a Červeného jezera, Sinjského a Vrgorackého pole, které bohatou úrodou živí celý kraj, je neopakovatelným pocitem doteku pu˚ vodní prˇírody. Čas, lidé a legendy v této oblasti, kde ústní prˇedání žije i dnes, utkali jedinečnou oázu zhušteˇ né historie, vetkané do kamenných domu˚ a stoletých pevností. Po aktivitách v prˇírodeˇ , je tradicí setkání u stolu s domácím jídlem, prˇipraveným ve smeˇ si sveˇ žího horského vzduchu a bohateˇ nasáklých údolí. Objevíte nové chuteˇ a vrátíte ztracenou sílu.
BROSURA ceski k.indd 36-37
11/30/09 1:46:10 PM
38
BROSURA ceski k.indd 38-39
39
11/30/09 1:46:14 PM
40
Gastronomické požitky
41
Tabule Dalmácie jako by byla již staletí prˇed námi na stopeˇ moderních stravovacích návyku˚ : lehce varˇená a snadno stravitelná jídla s množstvím ryb, olivovým olejem, zeleninou a bylinami jsou základem každého pokrmu. Ale v tomto dalmatském gastronomickém doporučení je du˚ ležitá jak hlavní ingredience, tak i zpu˚ sob, jakým se prˇipravuje, a také každý ze zvláštních bylinkových dodatku˚ , který kromeˇ petržele a česneku tvorˇí malé kulinárˇské tajemství s vu˚ ní bobkového listu, rozmarýnu nebo bazalky; zatímco olivy a kapary jsou vždy na stole. Když je rˇeč o specialitách z masa, kterými se chlubí domácí, je to samozrˇejmeˇ dalmatský pršut, uzený a sušený na bórˇe, který je nejčasteˇ ji podáván s ovčím sýrem a také jehneˇ čí maso.
BROSURA ceski k.indd 40-41
11/30/09 1:46:16 PM
42
43
Odpočinek pro duši a teˇ lo Pobyt ve strˇední Dalmácii mu˚ že být mnohem více než jen klidná dovolená na slunci s nejčisteˇ jším morˇem Strˇedozemí, bez ohledu na to, zda-li jste ubytováni v hotelu, soukromém apartmánu, kempu nebo na lodi či plachetnici. Vzrušení, které nabízeji sportovní aktivity, prˇizpu˚ sobené pru˚ meˇ rné teˇ lesné kondici, ale i ty, které proveˇ rˇují hranici vytrvalosti a dobrodružného ducha, zanechá kromeˇ jedinečného pocitu svobody i prˇekrásné vzpomínky. Ponorˇte se do blankytu morˇe, projdeˇ te se upravenými stezkami na pobrˇeží a po ostrovech, pomozte domácím prˇi sklizni hroznu˚ a kveˇ tu˚ levandule, zjisteˇ te, co je tak opojného ve vu˚ ních léčivých bylin dalmatského krasu, objevte výzvu horských stezek a horolezectví, sjíždeˇ ní divokých rˇek, chyt'te vítr do plachet.. a užívejte si všemi zpu˚ soby historického bohatství, kulturního deˇ dictví a všeho, co skýtá modrˇ morˇe a strˇední Dalmácie - srdce Jadranu.
BROSURA ceski k.indd 42-43
11/30/09 1:46:20 PM
44
BROSURA ceski k.indd 44-45
45
11/30/09 1:46:24 PM
Turistické sdru¾eni Splitsko - dalmatské ¾upy Prilaz braæe Kaliterna 10/1 21 000 Split, Croatia, p.b. 430 tel/fax: +385 (0)21 490 032; 490 033; 490 036 info@dalmatia.hr www.dalmatia.hr
www.dalmatia.hr Vydavatel: Turistické sdru¾eni Splitsko - dalmatské ¾upy Za vydavatele: dr.sc. Mili Razoviæ Redakce: dr. sc. Ivo Babiæ, dr. sc. Marcel Meler, dr. sc. Fedja Vukiæ Text: Ru¾ica Mikaèiæ Fotografie: Andrija Carli, Ivo Pervan, Branko Ostojiæ, Mario Romuliæ, Zlatko Sunko, Krešimir Žanetiæ P eklad: SPES s.r.o. P eklad: Barbora Veseliæ Kabatkova Korektura: Pavla Gambira¾a Zpracováni a p iprava: Norma international d.o.o. Tisk: Tipomat