ZprĂĄvy, rozhovor, glosy, fejetony a mnohem vĂce v Deliriu 3.B 1
ZPRÁVY Z DOMOVA I ZAHRANIČÍ S Melanií k lepší angličtině V týdnu od 19. do 23. ledna proběhl na naší škole anglický konverzační kurz pořádaný agenturou TalkTalk, kterého se dobrovolně zúčastnili někteří studenti. Vše probíhalo pod vedením mladé lektorky Melanie Hockett původem z Kalifornie, která na každý den připravovala odlišný program. Během dne bylo na programu mnoho aktivit, jako např. diskutování se spolužáky na zadané téma celosvětového problému nebo i na téma z politické sféry, které mělo za cíl pomoci vyjadřovat své názory a myšlenky v anglickém jazyce. Program dále zahrnoval hraní různých her, při kterých museli studenti zapojovat svou fantazii i své znalosti, a na zpestření zde nechyběly ani pohybové aktivity. Program byl sestaven tak aby se při něm studenti pobavili a zároveň, aby se něco naučili. Všem, včetně lektorky Melanie, se konverzace v anglickém jazyce líbila a studenti nepochybně nabyli nových vědomostí z tohoto jazyka a ztratili zábrany touto řečí mluvit. Na závěr všichni studenti obdrželi od pořádající agentury certifikát, který je usvědčuje z absolvování kurzu.
Borci klávesnice Obchodní Akademie Husova 1 v Českých Budějovicích pořádala v únoru prestižní soutěž Borci klávesnice. Soutěže se účastnili pečlivě vybraní studenti 1. – 3. ročníků. Soutěž probíhala stylem desetiminutového opisu, ve kterém rozhodovala především rychlost a přesnost psaní. Jako každý rok se jednalo o nesmírně náročnou soutěž po fyzické i psychické stránce. Konkurence mezi studenty byla také velice nabytá. Mezi
soutěžícími se ještě před zahájením šeptalo, kdo si bude dnešním největším favoritem. Adeptů na titul Borec klávesnice bylo vskutku mnoho. Nechyběli ostřílení veteráni, kteří absolvovali již několikátý ročník ani nováčci kteří často umí překvapit. Po dokončení opisu byly vytisknuté výkony vybrány a opraveny S konečným pořadím všech studentů OA se můžete seznámit na našich webových stránkách.
2
Peter Black became
Sem zadejte rovnici.
Homeless 9. února navštívili divadelní herci kulturní dům Metropol. Studentům obchodní akademie představili jejich hru v angličtině, pod názvem „Peter Black“. Herci mluvili srozumitelnou a jednoduchou Angličtinou, kdy těžší slovíčka byla interpretována v češtině. Hlavní postavou příběhu byl Peter Black, který se stal ze dne na den bezdomovcem… Osamělým, hladovým a chudým člověkem, který provázel diváky svým životem a nástrahami. Divadelní hra byla podána zábavnou a hlavně srozumitelnou formou. Proto také sklidila u mladých diváků velký úspěch
Anglické divadlo v centru Českých Budějovic Studenti středních škol navštívili anglické představení – Peter Black („Černý Petr“). Jednalo se o humorné představení v podání vysokoškolských studentů. Téma tohoto divadla bylo nadmíru zajímavé. Scéna pojednávala o životě hlavního hrdiny, který se k neuvěření všech přítomných mohl změnit v jediném dni. Příběh se vyvíjel pomalu, ale došlo ke kompletnímu převratu celého jeho života. Přišel o svoji práci, svůj byt, svoji přítelkyni a dokonce i o svůj Iphone a stal se bezdomovcem. Ale aby vše nebylo tak černé jak se zdá našel Peter nové kamarády, se kterými si výborně rozuměl. Studenti se utvrdili v tom, že nestudují angličtinu jen tak, a že jí dokážou i využít. Dle našeho názoru nebyl v sále jediný student, který by nerozuměl angličtině, kterou používali herci. O kvalitách představený svědčil i fakt, že se na konci představení sálem linul obrovský potlesk.
3
ROZHOVOR
S PANEM ŠKOLNÍKEM
Jak dlouho pracujete na této škole? 11 let. Jak jste se dostal k této práci? Kdo si to má pamatovat. Jó, bylo to přes nějaký inzerát! Chtěl jste vždy pracovat jako školník? Víš, že jo. Už na základce jsem snil, že budu školník. Máte ve škole nějakého méně nebo více oblíbeného studenta? Jako v každém zaměstnání, někoho mám, někoho nemám rád. Samozřejmě, že mám nejradši Smetanu a Mlíkaře. Budete kandidovat na pozici ředitele? S kandidaturou na ředitele "seru", je to moc papírování. Jaká byla vaše předešlá práce v Budvaru? Bylo to náročné ;) Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo? Bůček, knedlík a zelí. Co nejradši po jídle děláte? Po dobrém jídle pěkně hodinku dýchánek na ouško, po špatném vůbec nevstávám. Vaříte Vy nebo Vaše žena? Já vařím, ale "průsery" :D Pamatujete si nějaký zážitek z dětství? Když mi byly 3 roky, tak jsem utopil tříkolku v rybníce.
4
Sport na Hodina tělesné výchovy očima našich žáků: Buch buch! Ozvalo se za dveřmi šatny, kde jsme se všichni převlíkali a připravovali na hodinu tělesné výchovy. Dunivý zvuk utichá a nám je jasné, že nám náš pan učitel dává signál k nastoupení do tělocvičny. Tělocvična má vysoký strop pokrytý pavučinami a první, čeho si v ní všimnete, je vaše husí kůže, jelikož to není zrovna ta část školy, ve které by vám bylo teplo. Při vstupu do cvičícího prostoru zjišťujeme, co nás dnes čeká. Je nám jasné, že natažená síť znamená volejbal. Zatímco se naše skupinka smiřuje s vidinou bolavých prstů, pan učitel nekompromisně s přísným pohledem vybírá „dobrovolníka“, který se pro dnešní hodinu ujme nástupu. Dále přichází na řadu docházka. Většina z nás nyní zpozorní a ostražitě posloucháme, kdy pan učitel vyřkne naše jméno. „Cvičím!“, konečně slyším to své a můžu přestat dávat pozor. Hurá! Po krátkém, pro některé však náročném, rozklusu, nám pan učitel vysvětluje a ukazuje cviky, které dnes budeme dělat. Všechny se týkají jedné jediné hry. A to volejbalu. S předváděním cviků ho následujeme my. Mezi námi je ale jeden rozdíl. Nejde nám to a všichni skučíme, že to, jak naše ruce naráží do míče, nás bolí. A to je pravda, první odbití míče není nic těžkého, ty další vám ale způsobí zarudlou kůži a s každým dalším odbitím to bolí více a více. Kůže dál červená, musíme to avšak přetrpět až do konce hodiny. V jejím zbytku již neděláme nic jiného než volejbal, z čehož samozřejmě nemáme radost, ale pan učitel jinak nedá. Ani se nenadějeme a už zvoní! „Odneste míče!“ Zazní tělocvičnou a ještě před tím, než se zničení nahrneme do šatny, sbíráme své volejbalové míče a odnášíme do speciální malé místnosti, kde je uloženo malé cvičební nářadí. Malou chvilku čekáme před dveřmi do šatny a poté, co jí pan učitel odemkne, hodina končí a my můžeme jít na další hodinu. Bušení a rachot na dveře mi říká, že už máme jít na hodinu TV. Jen taktak si stačím dát poslední lok vody a rychle běžím do tělocvičny. Stojíme s holkami a kecáme, v tu učitel řekne Nováková nástup! Už teď mám pot na hlavě a to jsem ani nezačala cvičit. Po nástupu běháme, teď mám co dělat, abych dostihla ostatní, srdce mi buší jako o závod a nohy se mi pletou a křičím ŮŽ NEMŮŽU! Po úmorném běhu si vezmeme volejbalový míč, „Díky bohu“ říkám si v duchu, že to nejsou švihadla. Hop sem hop tam míč párkrát přehodíme přes síť, a už je konec hodiny, uklidíme míče a celá zpocená se jdu převléct. Svleču se ze smradlavých a mokrých věcí do čistých. A děkuju bohu, že jsem tuto hodinu tělesné výchovy zvládla!
5
Je úterý 14:10 hodin odpoledne a nám začíná deseti minutová přestávka, kterou všichni kluci již tradičně, trávíme v šatně převlékáním se a připravováním na tělesnou výchovu. Hodina tělesné výchova začíná zhurta - v tělocvičně zbyl volejbalový balón, který se rázem stává nástrojem zkázy. Všichni do něj kopeme a snažíme se zasáhnout jeden druhého, co to jen jde. Nic však netrvá věčně. Naši skvělou až téměř bolestivou hru ukončuje profesor Linhart svým příchodem do hodiny. A je to tady musíme se vyrovnat do jedné řady podle tříd. Vzápětí se dozvídáme, co bude náplní následující dvouhodinovky. Dnes nás čeká naše „oblíbená“ disciplína gymnastika, kterou následuje volejbal. Nejdříve se však Německý jazyk končí a přes posměšky spolužaček musíme rozhýbat. Pobíháme dokola končících školní den, já pomalu putuji s brekem tělocvičny v různé intenzitě a směru k šatně tělocvičny. Oblíkám se asi sedmadvacet abychom dopřály uvolnění našim ze vteřin a přichází náš milovaný učitel, celý školy ztuhlým svalům. Běh netrvá rozzlobený a začne nadávat, že nejsme převlečený. příliš dlouho a náhle se přesunujeme „Zase jsem to nestihl“ povzdechnu si a usoudím, do malé místnosti, ve které si každý že se asi nikdy nestihnu obléct pod pětadvacet vezme podložku na cvičení. Následuje vteřin dle přání učitele, abych ho nerozhněval. krátké protažení. Hned po stretchingu Vcházím do tělocvičny a řadíme se na čáru, vracíme podložky spíše vzduchem na kdy vyslechneme nářek pana učitele za zdržování, své místo a vynášíme ven žíněnky, aneb převléct se za sedmadvacet vteřin je prostě které rozmisťujeme na určená místa. moc! Rozbíháme se po tělocvičně, po pár Rozdělíme se do čtyř skupin zhruba zakopnutí a pádů studenta učitel zastavuje běh a po čtyřech žácích a trénujeme stoj na z důvodu bezpečnosti provádí rozcvičku za klidu. hlavě, stoj na rukách, výmyk na „Překvapení“ dne! Jdeme hrát volejbal. My kluci, hrazdě a akrobacii na kruzích. Všem zvyklí na kontaktní sporty jako fotbal či hokej se to celkem jde. Je asi půlka tělocviku můžeme unudit k smrti. Teoreticky jsme hráli za námi a konečně začíná naše třicet minut, prakticky pouze pět, zbytek trávíme vytoužená hra. Rozdělíme se na přednáškou, jak nás nebaví tělocvik a že jsme horší polovinu a zahajujeme hru jak studenti učebních oborů. nemilosrdnými podání, které by nám Vyndáme si tedy podložky a začíná třetí měli zajistit cenné body. Sem a tam stereotypní fáze a to posilování za trest. Nejpilnější nás pan učitel zastaví a opraví, ale je zde však pan učitel, jenž při snaze provézt dobře nakonec končíme vítězstvím v těsném cvik zapomíná na kontrolu studentů. Hodina končí skóre 27:25. Hodina se blíží ke konci. a my s úsměvem jak váleční veteráni odcházíme Teď už se jen vyrovnáme a domů. pozdravíme a rychlým krokem míříme do šaten.
6
FEJETONY Milí čtenáři, dne 16. 10. 2014 nás navštívila skupinka, která tvořila lidi z různých koutů světa - Omar z Egypta, Yasin z Turecka, Amy z Thaiwanu, Linh z Vietnamu, Salome z Gruzie, Saman z Íránu a Vita z Ruska. Každý z nich se vtipně představil, řekl nám něco o sobě i svých koníčcích a usedl na svá místa, která byla pro ně připravena. Po této seznamovací hodině měla každá třída připravené hodiny od projektu EDISON. Tyto hodiny byly velice pestré a zajímavé, nejen že nám sdělili informace o své zemi, které se dají najít na internetu, ale připojili i své zážitky z této země, a popsali nám detailně místa, která stojí za návštěvu. S dalšími dny přicházely i nápady od našich návštěvníků. Zajímavým programem se pokládá i překvapení v naší tělocvičně, kde každý z návštěvníků měl svůj stůl, na kterém byli často jídla z jejich země a typické věci pro jejich zem.
Náš týden s cizími tvářemi Týden začal pondělkem, kdy jsme přivítali cizí kultury němými tvářemi. Týden neobvykle pokračoval úterkem. To nám cizí tváře představily své prezentace o svých zajímavých zemích, údajně v anglickém jazyce. Nečekaně přišla středa, kdy naší angličtiny bylo třeba. Se čtvrtkem přišel i konec týdne s cizinci a to jsme se konečně shodli, že největším cizincem je pro nás angličtina.
Náš týden se zahraničními studenty Minulý týden do naší školy zavítali studenti z různých zemí. Jejich cílem bylo seznámit nás s rodnými zeměmi. Mezi ně patřila například Linh, kterou jsme se snažili naučit pár českých slov, jako jsou řízek, krteček a podobně. A věděli jste, že nejjednodušší pro ně byl pozdrav „ahoj volové“? Avšak někdo by to mohl brát jako urážku. Ale my jsme to brali s humorem. Omarovi se zase líbilo oslovení „kozy“ pro dámská ňadra a jeho zalíbení vyjádřil slovy „mmmm, kozy, I like it!“. Je zajímavé, jak rychle se nám ukázali, že když se chce, tak jde dosáhnout našich snů, cílů a přání. 7
Náš týden se zahraničními studenty
Do třídy vchází Omar Všichni udiveně zírají, když do třídy vhází muž tmavé pleti. Po chvilce jsme se dozvěděli, že naše kvality v anglickém jazyce moc neodpovídají 3. ročníku. Zaujatě sledujeme prezentace o Egyptě a jedna zajímavá věc střídá další. Dozvídáme se zajímavosti o věcech, které známe jen z televize nebo obrázků. Když náhle se všem otevřou ústa. Jsme překvapeni, když na tabuli Omar vytváří zajímavé znaky a překvapivě nám oznamuje, že to jsou naše jména. Po pár dalších zajímavých faktech nás Omar vyzývá k tanci. Je to tanec spojený s jeho kulturou a také s organizací ISEC. Pár lidí jen nevěřícně kouká a sedí dál, někteří se postaví a začnou tancovat podle Omara. Po tanci jsme se mohli ještě na něco zeptat, ale jako obvykle zavládlo hromové ticho a nepadla jediná otázka. Do ticha se začal ozývat zvonec a s Omarem byl konec.
Náš týden se zahraničními studenty začal v pondělí v tělocvičně, kde se nám každý z nich představil. Omar z Egypta nás zaujal nejvíce. Naučil nás egyptský tanec, který zaujal polovinu třídy. Ve středu nám přednášela Amy z Taiwanu. Její první otázka byla: „Máte rádi Čínu?“ Chtěli jsme si u ní šplhnout, tak jsme odpověděli ano, bohužel jsme nevěděli, že bude následovat video „Čína vs Taiwan“, kterým nám chtěla ukázat, že Taiwan je lepší. Proto by každý měl vědět, že lézt někomu do zadku se nevyplácí!
Tai Wan s Amy Věděli jste, že mají v Tai-Wanu místo psů opice? Já taky ne. Věděli jste, že jim jídlo smrdí jako „h………..“? Věděli jste, že jim čínský prezident nabídl peníze za jejich stát a jejich prezident řekl ano? Věděli jste, že je ten stát taky malý, že se tam skoro ani nevejdou? Je 3x menší a stejně tam je mnohem víc obyvatelů než v ČR. Věděli jste, že pokud se nějaká holka opálí, tak je pro všechny okamžitě ošklivá? Pro tento důvod se s Amy rozešel její přítel. Někteří mladí se berou už např. v 15 letech, pokud to rodiče schvalují. Zároveň jim diktují, co budou v budoucnu dělat a upřednostňují kluky. Věděli jste, že se po základní škole rozdělují na špatné a dobré studenty?
8
Parafráze J. Wolkera E-MAIL
E-MAIL E-maily a dopisy fungují na stejné bázi, i když oba jsou v úplně jiné fázi. Zatímco dopisy zůstaly na místě stát, e-maily se mohly do pohybu dát. E-mail píšeme, když potřebujeme například domluvit nějaké obchodní jednání a nepotřebujeme na to ani žádné zvláštní nadání.
Chat Dnes už ústa řeknou málo, mrtvým zprávám je však přáno, proč ne? Je to nejrychlejší, na vzdálenosti už nezáleží, přímý kontakt je nám cizí, snad upřímnost nevymizí.
Dopisy už spíše starší generace používají, lidé, kteří už teď vysokého věku dožívají. Každopádně fungují už strašně dlouhou dobu, a třeba se zase jednou dostanou do oběhu znovu. Je jen na nás jestli zvolíme písemnou nebo elektronickou formu, ale nezapomeňme dodržovat správnou normu. A ať už se cokoliv stane nebo
E-mail Email není žádná věda jen internet je k tomu třeba. Ušetří spoustu námahy, pošťáka už tolik nohy nebolí. Výhodou je rychlá práce, čas je tím mnoho zkrácen. Na heslo je to zamčeno, soukromí je tím zlepšeno. ?
Vymoženost dnešní doby, lidé na něj přivykli, nejsou schopný poslat pohled, ani dojít pro kytky. Psaní tam máš černobílí, jako zebra pruhy, když si klikneš na štěteček, může být jak z duhy. Bílá barva v pozadí, co nám email prozradí, špatný email otevřeš, vira z něj hned dostaneš!
E-mailová schránka Konec dopisů Internet jsme vyměnily, za dopisní papíry, bereme ho spíše dražším nežli modré safíry. E-mailem si odbudeme, všechny naše myšlenky, na papír jen pohlédneme a vzpomeneme na ty hezké chvilky kdy jsme měli od psaní ruce jako žilky. Světem nyní vládnou statusy, nač si inkoustem špinit ubrusy. Papír, pero a obálka už jsou přeci pasé, můžem se jen přetvarovat a vypadat u toho jako pras*.
E-mailová schránka není kdejaká věc, stojí tu na stole uprostřed pokoje, rozkliknu v počítači ikonu pošty, spojím se s přáteli do vteřiny, do tří. Internet všemocný je jako věznice, polapí lidi a nepustí na roky, na více. Proto musíme obnovit tradice, vzkřísit svět a komunikovat spolu více.
9
CHAT
Chat na www stránkách, to není lecjaká stránka. Kvete barevně, lidé si ho váží texty a smajlíky jím posílají a na odpovědi čekají. Když jim zpráva přilétají, vykouzlí jim úsměvy.
Na internetu stránka je, lidé se ji váží velice. Svěřují se jí moc, celý den i celou noc. E-maily se píší tam i sem, co kdo píše – čert to vem. Psaníčka jsou smutná i veselá, nikdo si z nich hlavu nedělá. Napiš mi sem cokoliv, odpovím ti kdykoliv. Lecjaká věc to není, e-mail je věc denní.
Moderní komunikace Poštovní schránky prázdnota a tma zahalila, Zahoďte papír, pero i známku. Elektronická podoba dopisů se objevila, Zpráva odletí i z obýváku. Mobilní chat obrovskou část světa pohltil, Stal se pro většinu z nás nezbytností. Komunikaci mezi lidmi usnadnil, avšak díky němu přibylo mnohým spousta strastí. Proto není občas od věci, vykašlat se na kecy. Papír a tužku vzít a schránku opět zaplnit.
E-mail Posíláme poštu po internetu, komukoliv v celém světu. Je to rychlejší než dopis, stačí nám jen přidat popis. Dnes už většina lidí tyto výhody zná, a emailovou schránku založenou má. Můžeme posílat, co se nám zlíbí, v jakoukoliv chceme chvíli. Dnes již pošta lítá internetem, a pošťákovi nezbývá než chodit s prázdnou brašnou světem.
E-mail Když přijdu ze školy, namažu si chleba, měl bych dělat úkoly, ale to mě neba. Chtěl bych si psát na chatu, internet nejde zase, já z toho snad vykvetu, jsem naštvaný jako prase. Tohle tvořím hodinu, u cíga s koktejlem, obtěžuju s tím rodinu, posílám Vám to mailem.
Chat Chat na internetových stránkách, To není nějaká obyčejná věc, Na facebooku kvete bíle a modře, Vypadá to docela dobře. Lidé ho mají rádi velice, Svěřují se mu docela, Píšou zde psaní smutná i veselé, Jako pírko vítr roznese je síť, Chat má rád každý z lidí, Nikdo se na něm nestydí.
10
Ideální škola Myslíme si, že ideální školou by nebyla budova, ale jen internetové stránky, do kterých bychom se každý všední den přihlašovali přes počítače. Nebyla by určená hodina, kdy by škola začínala, ale jen určitý počet hodin, který bychom museli splnit. Většina předmětů by nebyla nijak náročná, spíše oddechová. Byly by to hodiny výtvarné výchovy v programu malování, hudební výchovu přes YouTube, nebo pracovní činnosti, kdy bychom vysypávali koše na našich plochách. Po týdnu studia této školy, by každý našel uplatnění v oboru IT techniky. Sice by byl svět plný pitomců, ale šťastnějších. Místo, do kterého všichni chodíme a důvěrně ho známe. Trávíme v ní nemalou část našich životů, a proto bychom se v ní měli cítit spokojeně. Ideální škola by měla zaměstnávat vtipné a nezaujaté učitele, kteří neznají, co je známka pět. Samozřejmostí každé učebny je moderní a nadčasové vybavení. Studenti by neměli příliš plýtvat svou energií, proto by měli k přesunu mezi třídami používat výtahy, kterých je zde několik. Výuka netrvá déle, než čtyři hodiny a neexistují žádné domácí úkoly a dokonce ani testy. A jak vypadá ideální škola podle Vás?
Myslím si, že žádná ideální škola neexistuje. Podle mé představy by měla mít maximálně 25 hodin týdně a začínala nejdříve v 9 hodin ráno. Dále by se v ní nevyučovaly předměty, které nám v životě k ničemu nebudou. A předměty by měly být vyučovány vstřícnými a rozumnými učiteli. Místo sešitů by se používaly notebooky a všechny úkoly by se odevzdávaly elektronicky. Na závěr si myslím, že tato škola by neměla být vzdálena více než 10 minut cesty od mého domu.
11
Ideální škola.. Co si pod tímto pojmem vybavit? Jak ideální škola vypadá? Nejvíce záleží na učitelích, co si budeme povídat, zdá se mi, že okolo učitelského sboru se toho točí nejvíce. No, alespoň si myslím, že o zaměstnance školy jde více než o vybavenost školy. Učitele by mělo učení bavit, a když z toho nadšení nejsou, svoji otrávenou náladu posílají mezi své žáky. Tento požadavek je nejspíš málo. V ideální škole si představuju notebook místo svého sešitu či portfolia. Teď jsem poukázala na dobře vedenou školu, zatímco ideální škola má tyto požadavky a navíc začíná každý den od 9 hodin. Také by zde neexistovala známkování. Test a zkoušení bychom znali jen ze starých historek učitelů, domácí úkoly by byly jen dobrovolné a samozřejmě bychom sem chodili, kdy bychom jen chtěli a přezůvky by byly začátkem ohraného vtipu – žádné sekýrování za nepřezouvání od paní uklízečky, která by nás měla jaksi „na háku“. Většina uvedených mých požadavků se nikdy nesplní, a i kdyby ano, bylo by to super jen chvíli. Volný režim není nic pro mě, začal by mě nudit. Však bychom se měli řídit heslem „Škola hrou“ a nedělat ze školy tak příšerné místo, přeci jen je to o lidech a nebudeme vinit pouhou budovu.
Myslím si, že ideální škola by měla připravit studenty na budoucí život, ale zároveň je bavit. Bylo by skvělé, kdybychom dostávali peníze za vzornou docházku. Domnívám se, že by studenti navštěvovali školu raději, častěji a více by se připravovali na budoucí povolání. Studenti by také jistě ocenili častější navštěvování kulturních akcí. Vybavení školy by mělo být moderní. Projektor a funkční nový počítač jsou nezbytnou součástí každé třídy. A jaká je vaše představa ideální školy? Ideální škola by byla moderní budova vybavená technickými vymoženostmi. Příjemné moderní prostředí je povzbuzující a pomáhá k dobrému vzdělání. Dále si myslíme, že ideální škola by měla být bez úkolů a všechny své práce by studenti měli tvořit ve škole. Ideální škola by měla vlastnit kvalitní tělocvičnu s posilovnou, saunou a bazénem. Vhodná délka výuky by nepřesahovala 14:00 hodin. Tříd by bylo více po menším počtu žáků – aby se žáci mohli realizovat v plném rozsahu a aktivně se zapojili do výuky. Výuka by mohla být podpořena častějšími výlety, kulturní činností a tvořením studentských projektů. Učitelé by dle našeho názoru měli být ve škole nezaujatí a alespoň s malou dávkou 12 spravedlnosti v krvi.
Dle našeho názoru by ideální škola měla být nejdále 100m od postele. Výuka by neměla přesáhnout 5 hodin denně plus alespoň 2x týdně začínat v 9 hodin. Vyučující na ideální škole by měl být mladý a hodný. Také by nás neměl zatěžovat domácími úkoly a zbytečným zkoušením. Počet žáků ve třídě na ideální škole by se měl pohybovat od 10 – 20 lidí. Co dalšího by se mělo objevit na ideální škole? Myslíme si, že každé patro ideální školy by mělo mít svůj automat na kávu a čerstvé snídaně. Také by zde neměli nosit přezůvky. Zavedená free wifi je samozřejmostí. Na škodu by určitě nebyla ani velká a plně vybavená tělocvična. Každý student nastupující na tuto školu by měl obdržet notebook s již připravenými poznámkami. Za těchto podmínek bychom se do školy mohli i těšit.
Ideální školu si představuje každý jinak a naše představa je úplně jasná. Měla by mít učitele, kteří mají pud chápavosti, to znamená vžít se do situace studentů. Měli by pochopit, že nežijeme pouze jejich předmětem, ale máme na starost i ostatních 14 předmětů. No, představte si, že takhle v pondělí si umane sedm učitelů nám zadat domácí úkol nebo písemnou práci na druhý den, jsme snad roboti?! V ideální škole by také, neměla chybět spravedlnost. Každý jsme jiný, a proto je potřeba jednat s každým jiným způsobem. Myslíme, že to není až tak nereálná představa, aby se nemohla uskutečnit na našich školách.
13
SLEVA NA LÁSKU!! Nemáte přítele či přítelkyni? Cítíte se opuštěně?
Kupte si špetku lásky Jen u nás za pouhých láskyplných
199Kč
14