Superfetace heterandrií trpasličích

Pár slov k článku o superfetaci Pár slov k článku o superfetaci heterandrií trpasličích [1] heterandrií trpasličích [1] Blanka Bodnárová

Superfetace neboli přeoplodnění není pro chovatele živorodek neznámý pojem. Jedná se o jev, kdy dojde k oplodnění vajíčka, ačkoli v děloze již dochází k vývoji jednoho či více embryí. Mláďata samic druhů, u kterých se superfetace vyskytuje, pak nejsou vržena najednou, ale postupně, jak embrya dozrávají, obvykle v rozmezí 1–3 dní, během celé rozmnožovací sezony.

Jedním z druhů živorodých ryb se superfetací je i jedna z nejmenších živorodek vůbec, heterandie trpasličí (Heterandria formosa). Proč se přeoplodnění vyskytuje zrovna u této rybky a kolik embryí současně je schopná odnosit jedna samice, se pokusily zjistit vědkyně z mexické univerzity, Guadalupe Guzmán-Bárcenas a Mari Carmen Uribe. Své výsledky shrnuly v článku s názvem „Superfetace u živorodé ryby Heterandria formosa (Poeciliidae)“, v originále Superfetation in the viviparous fish Heterandria formosa (Poeciliidae), který vyšel v květnu 2019 v Journal of Morphology [1]. Stejně jako autorky článku i mnoho chovatelů formosek tyto informace jistě zajímají.

Podle autorek je superfetace vhodnou životní strategií pro ryby žijící v rychle se měnících, nepředvídatelných podmínkách. K oplodnění samice tedy může dojít pouze jednou, na začátku rozmnožovací sezony, spermie jsou pak uloženy ve vaječnících a může tak docházet k postupnému oplodňování zralých vajíček. Umožňuje to například rychle obnovit populaci či kolonizovat nové lokality, jako se to stalo v Texasu, kam se formoska dostala v roce 2017 s hurikánem Harvey. Druhů se schopností superfetace je mnoho, liší se ale počtem současně se vyvíjejících embryí. Jejich počet záleží na vnitřních i vnějších faktorech – na síle proudu vody, pokročilosti sezony, dostupnosti potravy, velikosti populace, a v neposlední řadě na velikosti vajíček u samic a množství žloutku ve vajíčku. Bohužel, zmiňovanými abiotickými faktory se autorky dále nezabývají.

U heterandrie trpasličí byla histologicky, tedy rozborem tkáně, zjištěna přítomnost až sedmi embryí současně. Toto číslo je dané velkým množstvím malých vajíček s malým množstvím žloutku, dávajícím větší prostor pro vývin mláďat v těle samice. Pro představu, heterandrie trpasličí má mezi živorodkami nejmenší zralá vajíčka, měřící pouze 400 μm, a samice může mít současně již zmíněných sedm embryí. Naopak samice v nedávné době popsané Poeciliopsis monacha mají zralá vajíčka velká 2,05 mm a byl u nich zjištěn vývoj pouze dvou embryí současně.

Ačkoli článek nabízí pohled na to, jak superfetace jako taková funguje, tak co se týče jeho hlavní myšlenky – určení počtu současně se vyvíjejících embryí u heterandrie trpasličí – jsou výsledky spíše pochybné. Autorky zjistily, že samice nosí současně sedm mláďat, ovšem vzorek, který zkoumaly, je velice malý. Ryby byly z přírody odloveny v jednom roce, pouze z jedné lokality (tedy z jedné populace) na Floridě, ačkoli areál rozšíření je od Jižní Karolíny přes Georgii, Floridu až do Louisiany. Protože mají heterandrie trpasličí v přírodě reprodukční sezonu od března do října, bylo na jaře odloveno šest (!) samic a dalších šest jich bylo odloveno v létě. Už tady musí být každému jasné, že vyvozovat závěry z dat od dvanácti ryb z jediné lokality a bez opakování v průběhu několika let není úplně průkazné. Navíc z těchto dvanácti ryb jich pouze šest (tři z jara a tři z léta) bylo usmrceno a použito na histologický rozbor, aby se zjistilo, kolik embryí v různém stádiu vývoje nosí jedna samice. Tolikrát zmiňované číslo sedm zárodků se pak potvrdilo pouze u pěti ze šesti pitvaných samic. Zároveň i to, že počet embryí autorky vysvětlovaly pouze z hlediska histologie a nezohlednily žádné jiné faktory, ačkoli je samy v článku vyjmenovaly, ve mně vzbuzuje dojem, že určení stupně superfetace nebylo primárním cílem autorek, ale že data, použitá v článku, byla původně částí většího celku, například diplomové nebo disertační práce z oboru histologie. Což je určitě škoda, protože téma superfetace u heterandrie trpasličí má velký potenciál jak pro vědce, tak pro akvaristy.

A co si z tohoto článku může odnést každý akvarista? Heterandrie rodí průběžně v teplé polovině roku (přibližně březen až říjen), kdy samice vrhá mladé zhruba po třech dnech, protože může současně nosit až sedm mláďat různého stádia vývoje. V tomto období skutečně rodí průběžně, tak, jak to ostatně mají akvaristé odpozorováno. Další půlrok, obvykle v průběhu zimy, se zpravidla žádná mláďata nerodí. V tomto období chovatelé často znejistí a dávají to za vinu nevhodným podmínkám, které v akváriu panují. Není tomu tak, jedná se o zcela přirozenou biologickou přestávku.

[1] Guzmán-Bárcenas, M. G. & Uribe, M. C. (2019): Superfetation in the viviparous fish Heterandria formosa (Poeciliidae). Journal of Morphology. 2019; 280:756–770. https://doi.org/10.1002/jmor.20982