Akvárium, číslo 51
e-akvarium.cz
zajímavosti
Okénko do Zoo Ostrava Markéta Rejlková
Příležitostné novinky z akvaristického dění v naší zahradě. Občas se tam staneme svědky něčeho pozoruhodného, o co by byla škoda se nepodělit. Někdy je to chovatelský úspěch, jindy zase neúspěch a velmi často výzva. Na článek to není, ale do Okénka to vystavím, ať se můžeme společně učit, trápit i radovat.
Tohle Okénko bude kratší, protože jsem z uplynulého čtvrtletí strávila rovnou polovinu doma na nemocenské. Což samozřejmě neznamená, že se v zoo nic zajímavého neudálo, ba naopak, ale neměla jsem tolik možností fotit a cíleně hledat, kde se čím můžeme pokochat.
Nicméně vše zlé je k něčemu dobré – s ústupem tuhanek se rozbujela štětičková řasa na kořenech a zřejmě právě do ní se vytírají zářnoočka Poropanchax luxophthalmus. Poprvé po dvacetiměsíční přítomnosti těchto rybek v akváriu jsme začali nacházet jejich potěr. Tady souvislost se solí nevidím, protože z odchovů v zázemí máme vyzkoušeno, že sůl jikrám ani potěru nevadí. Ačkoliv akvárium nevypadá tak pěkně, řasovou „dekoraci“ ponecháme, dokud budeme sklízet malá zářnoočka. Ostatně návštěvníci k nám nemohou, tak řasa nikoho nepohoršuje. (Vsuvka k zamyšlení – je řasa univerzální „fuj“? Vadí skutečně všem lidem bez rozdílu, nebo má zvláštní schopnost iritovat pouze akvaristy, kteří v ní vidí něco nepatřičného?) Ammania senegalensis nám roste ještě v několika nádržích v zázemí, kde má sice mnohem horší světelné podmínky, ale navzdory pomalému růstu vypadá pěkně. Nicméně věřím, že znovu zaroste i expoziční akvárium – je to rostlina, která nemá ráda změny a potřebuje čas na přivyknutí novým podmínkám, obzvlášť, když nejsou ideální. Její růžově až cihlově zbarvené listy a rudé stonky jsou pak odměnou.
Něco za něco Jednou změnou nikoliv k lepšímu je to, že se přestalo dařit bujnému porostu Ammania senegalensis v menším expozičním akváriu v Pavilonu evoluce. Ne snad proto, že by rostliny postrádaly mou láskyplnou péči – zaprvé horšit se jejich stav začal už předtím, zadruhé jsme jim nikdy zvláštní péči věnovat nemuseli. Akvárium je a vždy bylo bez hnojení i CO 2, ale je poměrně dobře osvětlené (výška sloupce je asi 50 cm); na dně je říční substrát. Rostliny se často dostávaly k hladině i nad ni a kvetly, po posledním radikálním zkrácení však přestaly skoro úplně růst. Mám takovou teorii, že jim předtím mohla vyhovovat slaná voda – kvůli velmi otrlému nezmarovi jsme tam měli dlouhodobě trochu slanější vodu, což se po velké výměně vody již bez přisolení mohlo změnit.
Ammania senegalensis po posledním velkém sestřihu. Pak už to s ní šlo z kopce dolů.
13
