Akvárium, číslo 51
e-akvarium.cz
Můžete přidat další želírující přípravky, jako je agar nebo želatina. Tyto přísady nám pomáhají udržovat pevnost média, i když začne degradovat. Jsou skvělým doplňkem, protože můžete klepnutím na nádobu nakrmit své ryby, aniž byste se museli obávat, že se médium uvolní a spadne do akvária. Stačí přidat tyto přísady podle pokynů výrobce. Nakonec po přidání želírujících látek a ovoce kastrol odstavte a nechte jej vychladnout. Když se teplota ustálí na 35–40 °C, doplňte směs trochou octa a aktivovaného droždí. Důkladně promíchejte.
praxe
Jak jste si určitě všimli, nedával jsem mnoho vodítek na konkrétní množství ingrediencí. Na začátku jsem měřil a vážil každou přísadu, ale po nějaké době jsem to vzdal. Tady v Portugalsku máme velmi přesný nástroj, který se nazývá okometr :-). Díky improvizaci a několika pokusům získáte své vlastní muší médium přizpůsobené vašim vlastním zdrojům, možnostem a především vašim potřebám. Na závěr mi dovolte říci, že všechny informace, které zde uvádím, jsou založeny na empirických pozorováních, pokusech a omylech a mnoha rozhovorech s mými akvaristickými kolegy. Určitě budou existovat lepší domácí recepty, které jsme já a mí kolegové v místním akvaklubu ještě nezkusili. Existence ohromného množství receptur ponechává prostor pro improvizaci a lidskou vynalézavost, tak vzhůru do toho!
Nyní budete médium plnit do nádob. Pokud chováte larvy, můžete kaši v nízké vrstvě natřít na Petriho misky. Když vám ale jde o chov dospělých mušek, máte nádoby vyšší – pak se vyplatí, když vezmete plastový sáček, naplníte jej médiem a odstřihnete jeden z rohů. Nyní máte provizorní cukrářský sáček, pomocí kterého můžete kaši rychle a čistě dostat na dno kelímku či lahve. Pokud náhodou uvaříte média víc, než spotřebujete, můžete zbytek uložit do mrazničky nebo do nejchladnější zásuvky chladničky.
[1] www.vbcf.ac.at/facilities/vienna-drosophila-resource-center/?o=370
Mušky ještě jednodušeji? Markéta Rejlková
Gonçalo na předchozích řádcích popsal základy chovu octomilek i svůj přístup k výrobě chovného média. O ten článek jsem ho požádala, protože vím, že se v minulosti zabýval prací s muškami v laboratoři a že i ze své akvaristické praxe může uvést pár nápadů, které jsou pro mě nové. Už před dvěma lety mě koncept jeho článku inspiroval k tomu, abych několik takových věcí zkusila jinak. Něco mě to naučilo, stejně jako studium literatury a dlouhodobé pozorování různých chovných kultur. Ráda bych tady uvedla několik postřehů a snad i nápadů k vyzkoušení. Mušky jsou vždycky vděčným objektem teoretických diskusí a praktických pokusů, přispěji tedy svou troškou do mlýna a budu ráda, jestli to třeba někoho vyprovokuje k reakci a ozve se nám do redakce s vlastním příspěvkem. Téma krmení ryb je nevyčerpatelné.
líkem), druhé jsou kulaté a lépe čistitelné. Nižší nádoby jsou čím dál tím častěji vidět i u akvaristů a sama se k tomu přikláním – vysoká nádoba nám dává čas na manipulaci, aniž by mušky stačily došplhat nahoru a rozletět se po místnosti, ale celý proces přesunu mušek z nádoby do nádoby nebo jejich zkrmování jde ošetřit jinak. Další výhodou může být, že z vysokých nádob tolik neuniká zápach. Ustřižený vršek běžných nápojových lahví je však málokdy dokonale hladký, takže může vést k protržení krytu a tradá, mušky utíkají. Zakrytí chovné nádoby V okruhu mých známých se běžně používají kuchyňské utěrky nebo papírové ubrousky přichycené gumičkou. Kromě rizika protržení o hrany nádoby (viz výše) to má i nevýhodu, že se mušky mohou dostat do vnějšího lemu mimo nádobu – nelze je sklepat zpátky a při sundání gumičky nám utečou. Gumičkou můžeme přichytit i punčochu nebo jemnou síťovinu, v tom případě ale riskujeme, že se naše mušky budou pářit s divokými octomilkami. Výsledkem budou létavé mušky, a to doma nechceme. Vážně ne.
Chovná nádoba Klasika u nás je mezi akvaristy PET lahev s ustřiženým vrškem, u teraristů častěji vidím nižší nádoby – kelímky od salátů, pivní kelímky. První mají výhodu, že jsou rovnou s víčkem (to propícháme velmi drobnými větracími otvory špend-
59
