Akvárium, číslo 51
e-akvarium.cz
lidé
Odešel jeden z nestorů naší akvaristiky:
Ivan Petrovický Karel Krček
Dne 13. prosince 2020 zemřel dobrý člověk, kamarád a vynikající akvarista, pan Ivan Petrovický. Bylo mu 86 let. Ivan Petrovický se narodil 9. 11. 1934 v Praze. Byl vnukem Jaroslava Otty, továrníka a spoluzakladatele akvaristického spolku Leknín. Otec byl známý pražský advokát, matka obchodnice (po roce 1948 dělník a prodavačka). Ivan začal studovat reálné gymnázium, které byl po roce 1948 nucen vzhledem ke svému původu opustit, a další studium mu tehdejší režim znemožnil. Po řadě dělnických profesí mu bylo v roce 1963 povoleno odmaturovat na večerní průmyslové škole strojnické. Cesta k dalšímu studiu mu ale byla uzavřena. Po několika pokusech studovat obor, který měl rád, se Ivan vzdal a začal pracovat ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, kde v Laboratoři povrchových vod studoval plankton a bentos a úživnost pstruhových vod. Přelom v Ivanově životě se stal v roce 1967, kdy byl požádán Milanem Chvojkou o spolupráci při budování „Akvária u Nejsvětější Trojice“ v pražské Spálené ulici (Zverimex, 1968–1976). Pamětníci vědí, že se na svou dobu jednalo o nejlepší a odborně nejzdatnější akvaristickou prodejnu v republice. V letech 1976–1990 byl Ivan zaměstnán v obchodním oddělení Státního rybářství Praha, později se stal jeho vedoucím pracovníkem. Mj. řešil problémy při chovu perlooček v uvolněných sádkách. V roce 1990 byl Ivan požádán německým exportérem akvarijních ryb, Gustavem Struckem, o spolupráci při otevření Výstavního pavilonu v Dejvicích, jehož se posléze stal ředitelem (INGO-PET, G. Struck s.r.o., 1990–1993). Od roku 1993 se Ivan Petrovický věnoval soukromému chovu tropických ryb.
Ivan se v životě postupně věnoval většině běžných i obtížně chovatelných ryb, které až na výjimky dokázal rozmnožit. S akvaristikou začal ve svých šestnácti letech a od roku 1962 prováděl hlubší privátní studium etologie a řešení souvisejících problémů. Měl skvělé výsledky ve šlechtění živorodek (zejména gupek), bojovnic, teter, atd. Věnoval se i šlechtění závojnatek v podmínkách kombinace pěstírna + venkovní bazén. Své poznatky publikoval doma i v zahraničí, v řadě knižních děl i článků v odborných časopisech (mj. AT a Axelrodovo periodikum TFH). Mezi jeho nejznámější publikace u nás patří jeho prvotina „Akvaristická příručka“ (1971), která se dočkala čtyř vydání a nákladu 200 000 ks, „Akvaristika pro mírně pokročilé“ (1999) a úžasně zpracovaná kniha „Akvarijní ryby“ (2014), která není jen kvalitním atlasem s nádhernými kresbami ryb, ale též kniha s přehledem všech dostupných synonym. Bohužel není jisté, zda světlo světa spatří jeho rozpracovaná kniha s prozatímním názvem „Podél stop české akvaristiky a něco navíc“. Akvaristické „cizině“ jsou určeny cizojazyčné akvaristické publikace, vydávané ve spolupráci s nakladatelstvím Artia a manželi Knotkovými. Ivan Petrovický patřil mezi přední české akvaristy s tím, že jeho jméno je dosud známé i v zahraničí. Po všech ústrcích, které utrpěl od komunistů, sice nezatrpknul, ale převládal u něj pesimismus. Nechodil do žádných akvaristických klubů, ani se neúčastnil jejich akcí. Ke konci svého života si ponechal jen jedno menší akvárium s endlerkami. Oporou ve stáří mu byla jeho manželka a rodina jeho syna Filipa, který v akvaristice kráčí ve stopách svého otce. Ivan si pečlivě vybíral své přátele a pro mne je ctí, že jsem mezi ně patřil.
66
