RADNICE
úvod
Hlavním úkolem této práce je shrnutí informací o radniční architektuře a příprava pro následný návrh dostavby původní nedostačující radnice v historickém jádru města Cheb. V publikaci je krátce shrnut historický vývoj od vzniku prvních administrativních budov až po radnice dvacátého prvního století století. Jsou zde vybrány nejdůležitější tendence současných projektů z této oblasti a příklady některých staveb, které jsou významnými inspirativními zdroji. Dále je zde uvedeno moderní řešení kancelářských prostorů se svými specifiky. Druhá část práce je zaměřena na konkrétní místo v Chebu, kam bude dostavba navrhována, a zobrazení zájmového bloku v několika analýzách. Závěrem je popsána radnice v Chebu, její historie, její současné prostory a kapacity. Schematicky je zobrazena struktura městského úřadu a výpočty ploch, které je nutno nahradit. Výsledkem je představa o uspořádání navrhované radnice, její přibližná velikost, vztah budovy k okolí a ujasnění prostoru umožňujícího správný vztah mezi úředníkem a občanem.
obsah _historie _architektura radnic
_01
_současné tendence _architektura radnic
_03
_Amiens _dostavba radnice
_04
_Harelbeke _dostavba radnice
_05
_České Budějovice _dostavba radnice
_06
_typologie _kancelářská pracoviště
_07
_Cheb _lokalita, vzdálenosti
_08
_analýza _historický vývoj bloku
_09
_analýza _funkce
_10
_analýza _výšky
_11
_historický vývoj _radnice Cheb
_12
_současnost _radnice Cheb
_13
_plochy _bourané, stávající a nové
_14
_struktura _městská správa Cheb
_15
_schéma _funkční uspořádání
_16
historie
_architektura radnic
_vznik správních budov:
_první radniční budovy a jejich dispozice:
Vznik administrativní činnosti a správa obce byla známa ještě před vznikem písma. Její rozvoj a zkvalitnění však souvisí s počátky písemnictví.
Ve středověku stála v čele českých měst městská rada. Ještě před vznikem prvních radničních budov a zasedacích místností se radní scházeli v bytech jednotlivých konšelů.
V Mezopotámii jsou první zachovalé písemné památky účetního a evidenčního charakteru. Správě města byla vyhrazena celá část paláce s místnostmi pro úředníky a pro archivaci dokumentů. Tato část paláce obsahovala nejen kanceláře a skladovací prostory, ale i reprezentativní místnosti jako jsou trůnní a shromažďovací sály. (viz. 1)
První písemná zmínka je o staré radnici v Chebu, která stála na Jánském náměstí. Radnice začínají vznikat především ve 14. století po tom, co si město vydobylo samosprávu. Města původně spravovali zástupci vlastníků, rychtáři, fojtové a někteří další úředníci. Města však v této době začala podnikat kroky pro založení vlastní samosprávy, toto hnutí se netýká pouze Českých zemí, naopak souvisí s rozvojem městských zřízení v celé Evropě. Každé město mělo jednu radnici, jako jedna městská samospráva.
Ve starověkém Egyptě byl archiv součástí chrámu, kde se uchovávaly texty nejen náboženského, ale i hospodářského a správního charakteru. Místnost, kde se scházeli egypští učenci zvaná ,,skriptorium”, je předchůdkyní současných konferenčních sálů a místností. Skriptoria se později ve středověku proměnila z konferenčních místnost na podobu open space kanceláří, kde společně pracovali mniši z opatství. Palácové komplexy v egejské oblasti mykénského a minojského období byly vybaveny velmi rozsáhlou a organizovanou administrativou. Kolem roku 1380-1350 př. n. l. je z hliněných tabulek nalezených na Knóssu známa rozsáhlost správních úřadů, které měly asi 75-100 písařů v 8 oddělených správních kancelářích. První čistě správní budovy se začaly stavět s rozvojem demokracie, kdy byla snaha oddělit státní správu od rodové aristokracie. Mezi první objekty tohoto typu můžeme zařadit tzv. Búleteriony, což jsou samostatné budovy se shromažďovacími sály. V období Antiky dochází k velkému rozvoji radniční architektury. Ve starověkém Římě se objevují první radnice, zváné Kurie, kde se pořádala zasedání senátu. Původní radnice, postavena pravděpodobně na svahu Kapitolu, vyhořela. Dochovala se radnice založená Juliem Ceasarem používaná od roku 29 př.n.l. (viz. 2,3). Ceasarův současník Vitruvius se ve svém spise ,,Deset knih o architektuře” o radnicích zmiňuje jen krátce. V knize uvádí pouze proporční rozměry (výška rovna šířce zvětšené o polovinu) a stavění při fóru. Pro účely veřejných jednání se používaly baziliky.
01
Bylo velmi běžné, že se při stavbě nové radnice využívala budova a místo radnice staré, jejíž části se do nové budovy začleňovaly. Radniční budova tak zachovávala svou původní reprezentativní pozici, měnila však svou podobu a stavební vývoj se právě z tohoto důvody stáva velmi komplikovaný. V případě, že byla nová radnice postavena na jiném místě, původní radnice byla opuštěna a budova ztratila svůj význam, pro budovu nové radnice toto znamenalo ztrátu reprezentativního prostoru na náměstí. Původně radnice často vznikaly z měšťanských domů na náměstí. V přízemí byla vstupní síň s reprezentativním schodištěm. Ostatní prostory v přízemí sloužily jako hospodářské a obchodní. Z prvního patra pak byly přístupné ostatní prostory a hlavní místnosti - radní síně. Součástí radnice se stal i městský archiv. V době gotické na významu nabyla Obecní síň, pro účely shromažďování celé obce, proto dochází k množství rekonstrukcí a rozšiřování původních již nedostatečných prostor. V této době najdeme tři typy radnic - nárožní s věží ( Staroměstská radnice viz. 5, 6), centrální a štítová (radnice Cheb viz. 4). (Kompoziční typy viz. 7) K proměnám a přestavbám radnic nejčastěji vedly společenské změny, změny v slohovém cítění a četné požáry měst. Nalezneme však i takové radnice, které lze považovat za budované pouze v jednom slohovém stylu.
trunní sály přijímací sály archiv
1) půdorys Zimrilinova královského pálace v Mari
úřadovna
nádvoří
sál
4) půdorys radnice Cheb, 1829
5) půdorys 1.NP a 2.NP Staroměstská radnice, 1838
2) půdorys radnice Curie Iulie, Řím
3) radnice Curie Iulie, Řím
6) Staroměstská radnice, 1743 - korunovace Marie Terezie
historie
_architektura radnic
_období renesance a baroka:
_radnice v 19. a 20. století:
V době renesance dochází k největšímu rozmachu radniční architektury jak ve městech královských, tak poddanských, která získávala na důležitosti z důvodu změny zemského řízení, díky které každé město mělo při hlasování pouze jeden hlas. V této době se hlavně na severu Čech rozmáhá typ centrální radnice stojící samostatně uprostřed náměstí. V pozdní renesanci se rozvíjí nová typologie radnic a hledají se i nové tvary a formy.
V první polovině 19. století vzniká několik klasicistních radnic (Teplice, Sobotka), ovšem nejvýznamnějším slohem tohoto století se v radniční architektuře stává neorenesance a další historizující slohy. Radnici s vlivem italské renesance najdeme v Klášterci nad Ohří. Během 19. století dochází k významné změně. Zatímco doposud budova radnice byla správní i soudní budovou, nyní se soudnictví oddělilo a radnice tak zůstává pouze městské správě. Z radní síně se stala síň zasedací a z místnosti purkmistra se stala kancelář starosty.
K původním třem kompoziční typům přibylo dalších pět nových řešení: se střední věží (Litoměřice viz. 7b), atikový (Prostějov viz. 7d), šířkový (Plzeň viz. 7c), arkýřový (Opava viz. 7h) a asymetrický (Kyjov viz. 7e). Vnitřní dispoziční řešení vychází z gotických radnic. Do přízemí se mezi další obchodní prostory umisťoval šenk, kde se prodávalo pivo a víno. Pro tento účel byly využívány i radniční sklepy. Doba pobělohorská, znamenala zánik stavovského systému a nástup absolutismu, jenž se ve městech projevil nejdříve omezením a později takřka zrušením jejich samosprávy. Díky tomu a díky třicetileté válce, během níž byla města vypalována císařskou armádou, tak v raném baroku dochází k omezení výstavby radnic. Následný vrcholný barok je však naopak dobou významné stavební činnosti, především bohatého měšťanstva. Koncem 17. století začíná výstavba nových radnic, v menších městech, kde doposud radnice nebyla, nebo z důvodu již nevyhovující radnice původní. Jedná se především o štítové stavby s věží lidového charakteru, ale najdeme mezi nimi i rozsáhlé projekty, jako například radnice v Chebu, Lokti nebo Českých Budějovicích. Nejčastěji se objevují dvě kompoziční schémata: do náměstí šířkově situovaná se střední věží nebo kompozice se štítovým průčelím s věží. Tyto kompozice s objevují i v nastupujícím klasicismu. Nově se objevuje schéma s bočními věžemi, jako například nedostavěná radnice v Chebu. Baroko dále poznamenalo vývoj radnic v dispozičním řešení, kde mizí prostory pro shromažďování celé obce a prostory se stávají účelnější a reprezentativnější (viz. 8).
02
Na začátku 20. století došlo k otázce, v jakém stylu se bude dále stavět. Původně zamýšlený secesní sloh brzy nevyhovoval vývoji novodobých technologií ve stavebnictví. Příklad secesní radnici najdeme v Humpolci (viz. 9). Čeští architekti tehdy ukázali dvě nové cesty - modernu a kubismus. V kubismu - novém geometrickém stylu bohužel vzniklo jen pár staveb. Ale i za tak krátké období se kubismus stihl promítnout i do radniční architektury, přestože pouze v návrzích. Příkladem může být přestavba radnice v Havlíčkově Brodě od Pavla Janáka, nebo novostavba radnice ve Zlíně od Josefa Gočára. Ani jeden z návrhů bohužel nebyl realizován. Interiéry radnic byly s velkou oblibou zdobeny díly českých umělců s převažující vlasteneckou tématikou (viz.10). Dispozice radnic je v této době často rozšiřována o doplňující funkce muzea, knihoven, galerií, v některých případech dokonce funkcí školy nebo banky. Budova tak získala žádané větší měřítko. V tématu administrativních budov došlo k převratu s příchodem open space kanceláří, které se uplatnily zvláště ve Spojených státech amerických. Otázka, zda nechat kanceláře buňkové nebo open space, je diskutována již od roku 1960. V Evropě otevřené společné kanceláře nenabyly takové popularity. V typologii radnic, vzhledem k velkému počtu malých skupin pracovníků na každém oddělení, slouží systém oddělených buňkových nebo kombinovaných pracovišť lépe.
8) půdorys přízemí a 1.NP radnice České Budějovice
8) secesní radnice v Humpoleci - původně Okresní dům
7) Kompoziční typy radnic a - s nárožní věží (Mladá Boleslav), b - se střední věží (Litoměřice) c - šířkový (Plzeň), d - atikový (Prostějov) e - asymetrický (Kyjov), f - centrální (Odry), g - štítový (Ústí n. L.) h - arkýřový (Opava), i - s postranními věžemi
9) Adolf Liebscher - Bitva na Vítkově obraz pro zasedací síň radnice Praha, Žižkov
současné tendence _architektura radnic
Budova radnice je odjakživa chápana jako reprezentativní symbol města a jejich uměleckému řešení byla dána nejvyšší důležitost. Radnice jsou situovány na náměstí a mnoho z nich nebylo ani včleněno do uliční řadové zástavby, nýbrž bylo postaveno doprostřed. K dostavbám radnic by se mělo přistupovat s velkým respektem k jejich historické hodnotě, příkladem by mohla být stále diskutovaná dostavba Staroměstské radnice, která diskuzi začala a je symbolem vývoje radniční architektury v Čechách.
_udržitelnost Téma udržitelnosti budovy a úspory energie se týká i výstavby administrativních budov a radnic. Vhodným příkladem je stavba radnice ve španělském městě Nevarra od Zon-e Arquitectos. Projekt byl od počátku navržen za účelem co největší aktivní i pasivní úspory energií, která výsledně přesahuje 60%. Za to projekt vděčí především systému dvojité fasády, pracující na principu tepelného komínu, druhá vrstva fasády je pokryta popínavými rostlinami, které zajišťují sezonní stínění.
udržitelnost osobní kontakt dostupnost bezbariérovost organizace
_historické návaznosti Na historický vývoj radnic a vyzdvižení jejich důležitosti jejich umístěním navazuje projekt nové radnice v Bad Aibling v Německu od Behnisch Architekten, který je postaven uprostřed náměstí na základech původní historické radnice. Tato moderní dominanta je přístupná ze tří stran do centrálního reprezentativního prostoru s mohutným schodištěm s vrchním osvětlením. _dostupnost Radnice jsou umisťovány do center měst, na náměstí, nebo na hlavní třídy, aby byly lehce nalezitelné a dostupné pro širokou veřejnost. Vzhledem k velkému počtu návštěvníků musí být jednoduchá orientace i v dispozičním řešení. Snadná rozpoznatelnost hlavní fasády čelící katedrále, dominantě náměstí, a účelné umístění vstupu do frekventované ulice je patrné u radnice v Murcii od Rafaela Monea.
03
Bad Aibling
Murcie
Nevarra
Vzhledem k velkému počtu kanceláří a velkých zasedacích místností, se autoři důkladně zabývali otázkou úspory světelné energie a využití zdravého přirozeného osvětlení. Fasádní pa- nely jsou navrženy z poloprůhledného materiálu, který propouští difusní osvětlení. Prostor je také prosvětlen shora prostorem schodiště, vnitřní dělící příčky kanceláří obklopujících tento centrální prostor nejsou vystavěny až do stropu a nechávají tak prostor pro vstup světla. Objekt získává teplo z geotermální energie a využívá tepelného čerpadla země-vzduch. Dalším příkladem ekologického přístupu je projekt renovace původní radnice z roku 1970 v kanadském městě North Vancouver. Studio MGBArchitecture projekt navrhlo s vizí enviromentální ekonomické i sociální udržitelnosti. Projekt recykluje původní materiály a inovativně používá přírodní. Projekt jako první svého druhu využil prefabrikovaných dílů z rychle rostoucí osiky na zastřešení. Všechny prostory jsou vzdušné, přirozeně větrané a osvětlené. Stavba plní svou ideu: vytvořit veřejnou budovu se společnými komunitními prostory v interiéru i exteriéru.
Příkladem organizačního uspořádání v případě dostavby stávající radnice je v Bilbau. Autory projektu jsou IMB Arquitectos. Původní neobarokní radnice zachovává reprezentativní tvář a je zde ponechána kancelář starosty. Nová budova je rozdělena do dvou menších objektů, za účelem integrace do okolní městské krajiny. Cílem návrhu bylo vytvořit flexibilní podmínky pro odlišné požadavky v jednotlivých patrech a vytvoření různých typů pracovišť, od samostatných kanceláří, až po open space pracoviště. Bilbao
Nieuweigen
North Vancouver
_organizace Dispoziční uspořádání radnic vychází z organizačního uspořádání městských úřadů. Městská správa je rozdělena do několika oddělení, která mají následně svou hierarchii. Velmi čistou a přehlednou organizaci budovy představuje vítězný návrh na novou radnici v Tallinu od dánské kanceláře Bjarke Ingels Group. Hlavní ideou projektu je transparentnost demokracie, proto je projekt otevřen svému okolí pomocí velkých panoramatických oken, aby občané viděli, jak správa města funguje a naopak. Budova je poskládána z několika malých hmot, které objekt funkčně rozdělují. Zároveň tak vznikají početná atria a množství průhledů. Nejvyšší z objektů symbolizuje radniční věž.
_osobní kontakt Ve městě Nieuwegein v Nizozemí došlo během posledních třiceti let k nárůstu populace z 8 000 na 62 000 obyvatel, což byl důvod pro výstavbu nové rozsáhlé budovy městské správy. Autoři projektu, dánská kancelář 3XN, měla hlavní ideu vytvořit prostor, který návštěvníka vítá, spíše než dosáhnout dojmu městské autority. Inspirací jim byla zastupitelská demokracie, která vyžaduje transparentnost a přežívající důležitost osobního kontaktu mezi občanem a úřadem. V budově vytvářejí velkou vstupní reprezentativní halu spojující všechny prostory. Budova neslouží pouze pro městskou správní činnost, je zároveň kulturním střediskem města. V budově pochopitelně nechybí vrchní osvětlení ani dvojitá fasáda se stínícími prvky a další úsporná řešení. _bezbariérovost všechny budovy by měli být řešeny i pro lidi s pohybovým nebo jiným postižením, v případě budovy, která je symbolem města a jeho vedení, toto platí dvojnásob.
Tallin
Radniční tématika je jednou z velmi starých kapitol architektonické typologie. Některé její archetypy jsou již přežité, některé zůstávají až dodnes. Moderní technologie se projevují v konstrukcích a technických řešeních objektů, prozatím se však neprojevily do organizace úřadu ani nepřekonali jeho podstatu: osobní kontakt mezi úředníkem a občanem.
Amiens _
dostavba radnice
Chartier-Corbasson-architects
Bouctot-Vagniez radnice v Amiens je pozoruhodná stavba, která je dokladem architektonického stylu dvacátých let dvacátého století Art Nouveau. Hlavní ideou projektu, který řeší dostavbu této historické radnice, je podstavec zeleně, který propojuje křídlo původní budovy se zahradami a plynule přechází v živoucí zelenou fasádu moderní dostavby. Budova je do vnitřní klidové zóny otevřena velkými skleněnými plochami s krásným výhledem do zahrad. Spodní reprezentativní část se směrem k zahradě také staví prosklenou fasádou, za účelem optického propojení interiéru s exteriérem. Na skleněných částech fasády je použita technologie Screen-printing, stínící podle potřeby jednotlivých místností. Směrem do ulice má fasáda dvojitý plášť s kovovou síťovinou, která rozbíjí přímé světlo a v kancelářích udržuje klidné pracovní prostředí s difusním osvětlením. Kancelářské prostory jsou rozděleny do dvou částí. Ty jsou od sebe odděleny srdcem budovy - atriem, kterým do interiéru proniká světlo a čerstvý vzduch. Hlavní stupňovitý sál je umístěn v 1.PP a je přístupný seshora. Tento projekt je nesmírně sympatický svou nenápadností z ulice a zároveň naprosto jiným světem, který vytváří ve vnitrobloku. Prostory objektu jsou otevřené a vzdušné. Některé kanceláře jsou spojené, některé rozděleny příčkami. Objekt je plný zajímavých průhledů a výhledů zvláště do zahrady.
půdorys _1.NP
půdorys _2.NP
_schéma provozu 4.NP 3.NP
kanceláře
open space kanceláře
kanceláře
open space kanceláře zasedací místnosti
2.NP
zasedací místnost zahrada
1.NP
1.PP
04
recepce
vstupní prostory
ulice
sál příčný řez
Harelbeke _
dostavba radnice
Dehullu architects
V důsledku vzrůstající potřeby prostoru, pro městskou správu belgického městečka Harelbeke, byla navržena nová vstupní budova radnice. Jako součást radnice zde bylo nově zřízeno informační centrum. Nová dostavba vznikla jako propojení mezi dvěma cennými historickými stavbami, původní radnicí a sousedním starým objektem bývalé továrny na len. Projekt je situován v centru města a vytváří tak moderní dominantu. Fasáda je navržena z bílých minerálních desek Coran, odpuzujících špínu, a skleněného lehkého pláště s měřítkem členění přibližujícímu se okolním objektům. Protože žádná z původních budov nebyla řešena pro osoby s omezenou možností pohybu, pro dostavbu bylo klíčové umístění vertikálních komunikací tak, aby všechny objekty bezbariérově propojila. Historická budova továrny byla zrekonstruována s respektem k její památkové hodnotě. Vzory dlažby byly inspirovány tkalcovskými vzory a odkazují tak na originální funkci. Autoři této stavby přistoupili ke svému úkolu s velikou citlivostí. Projekt je velmi současný, ale zároveň respektuje okolní budovy. Moderní fasáda drží hlavní římsu vedlejšího objektu a i sedlovým tvarem střechy respektuje hmotové řešení okolních budov. Do budoucna by se vnitřní dvorana měla proměnit v zastřešené atrium za účelem centralizace všech služeb městské správy. Při výstavbě byl dán důraz na udržitelnost objektu. Budova má velmi zdařile a šetřivě provedenou klimatizaci.
půdorys _1.NP
_schéma provozu dostavby _objekt 2
půdorys _2.NP
3.NP
kanceláře zasedací místnosti - objekt 3 zázemí - objekt 3
kanceláře - objekt 1 kanceláře 2.NP
komunikace recepce
1.NP
05
vstupní prostory ulice
infocentrum - objekt 3 pohled _ulice legenda:
objekt 1
objekt 2
objekt 3
České Budějovice _
dostavba radnice
Jiran Kohout architekti
Dostavba radnice od studia Jiran Kohout architekti z roku 2000 je příkladem moderní přístavby k historickému objektu, v tomto případě k jedné z nejstarších radničních staveb ČR, která se nachází v Českých Budějovicích. Zajímavostí této stavby je už jen její moto “Radnice na radnici”, odrážející snahu navrátit do prostor historického areálu radnice podstatnou část správních úkonů. Dispozice jsou řešeny podle modelu moderního otevřeného pracoviště inspirovaného skandinávskými a severoamerickými vzory a odporujícímu klasickému středoevropskému schématu: chodba a pracoviště za zavřenými dveřmi. Objekt tak získává nový model komunikace: návštěvník versus úředník. Za tímto účelem byla v přízemí úřadu zřízena přepážková pracoviště pro rutinní úřední výkony. Struktura pracoviště byla řešena tak, aby nejnavštěvovanější odbory byly umístěny v nižších patrech, což omezuje pohyb návštěvníků po úřadě. Pracoviště jsou otevřená, oddělená často jen přemístitelnými přepážkami. Okamžitou orientaci návštěvníka zlepšuje i ústřední dvorana. Výrazně vertikální proporce oken dodávají dostavbě slavnostní výraz, užití omítek naopak jistou civilnost. Novostavba se tak výrazně neliší od historických budov, ale získává určitou důstojnost a historickým památkám tak nekonkuruje. Jendou z hlavních ideí návrhu bylo také dokončení 400 let starého záměru vybudovat v sídle správy města “reprezentační palácové” nádvoří. _schéma provozu dostavby
půdorys 1.NP
zasedací místnosti kanceláře zázemí
2.NP
ochoz
kanceláře půdorys 2.NP
atrium frekventované odbory
1.NP
06
přepážkové pracoviště
frekventované odbory
vstupní prostory ulice
příčný řez
typologie
_kancelářská pracoviště
_typy kanceláří:
_současné tendence:
V 19. století se vývoj administrativy a kanceláří přesouvá do Severní Ameriky. Zároveň s novými technologiemi, jako elektrické osvětlení a psací stroje, přichází průmyslová kancelář s možností obchodů velkých rozměrů. Po tradičním trojtraktovém modelu přichází kancelář 20.století - otevřený prostor. Díky výtahům se vyrovnává důležitost pater, pouze patro nejvyšší zůstává symbolem moci. Za taylorovskými halovými písárnami nastupuje korporativní dělení podle hierarchie ve společnosti. Příchod kanceláří věku informace mění uspořádaní ve vztahu ke stroji na Evolution of Office Layout Evolution of Office Layout vztah k pracovníkovi. V roce 1958 vzniká kancelářská krajina, prvním příkladem je typ bürolandschaft, podle pohybu informací.
V současnosti je nezbytností každé kanceláře počítačové vybavení, dostupnost internetu, jednoduchá komunikace mezi spolupracovníky i mezi nimi a vedením a prostor pro odpočinek.
Dalším moderním trendem v administrativní činnosti je flexibilita časová
Original
původní
Original
akční (1968)
Action Office 1968 Action Office 1968
Taylorist early 1900s
taylorismus (1900) Taylorist early 1900s
kancelářské Cubicle Farm 1980skóje (1980) Cubicle Farm 1980s
Corporate America 1950s
korporativní (1950) Corporate America 1950s
Cells Cells
buňková
Bürolandschaft early 1960s
bürolandschaft Bürolandschaft early 1960s
Casual
random
Casual
Kancelářské prostory lze rozdělit na několik základních typů, podle jejich dispozičního řešení a počtu pracovníků. _buňková kancelář Individuální s jedním pracovištěm, sdružená pro 2 pracovníky, nebo společná pro 3 - 10 pracovišť. _vekoprostorová kancelář Otevřený prostor pro více jak 11 pracovišť, součástí kanceláře jsou i komunikační prostory. _kombinovaná kancelář Tato kancelář je kombinací obou předchozích variant, prostor obsahuje 11 a více pracovišť, komunikace, konferenční místnosti i prostory pro relaxaci. Toto řešení sdružuje buňkové a openspace kanceláře. _flexibilní kancelář Umožňuje proměnlivý počet pracovišť, jejich uspořádání, dispoziční řešení komunikačních a jiných prostorů, díky mobilním dělícím příčkám.
07
a prostorová
Co se týče prostoru, měly kanceláře před průmyslovou revolucí jednu vlastnost: domácí, osobní atmosféru. Toto a klidové pracovní prostředí je výhodou kanceláře buňkové. Výhodou otevřených kancelářských krajin je naopak popření hierarchizace společnosti, čímž dochází k lepší komunikaci, zvýšení zájmu o práci a zvýšení celkového výkonu. Pro potřeby radnic je vhodné použít výhody obou těchto systémů a docílit tak transparentnosti, komunikace a hierarchizace úřadu. V radniční architektuře je vzhledem k organizaci úřadu a specializovaným pracovištím vhodné používat kombinaci kanceláří pro více pracovníků, které jsou otevřeny veřejnosti a vhodně odděleny, například přepážkou, nebo prosklenou příčkou a kanceláří buňkových, pro vedení jednotlivých odborů, které nejsou natolik volně přístupné. Samostatnost kanceláří pro vedoucího oddělení se zachovala i přes období společných kanceláří ve 20. století. Umisťuje se do blízkosti prostoru, kde pracují úředníci. Kanceláře by měly plynule navazovat na komunikační a čekací prostory, případně s nimi být propojeny. Součástí pracovního prostředí jsou pro radnice velmi důležité zasedací místnosti.
Johnson Wax, Frank Lloyd Wright, Racine, korporativní
Harelbeke, radnice - buňková kancelář
Navarra, radnice - open space kancelář
Osram, Walter Henn, Mnichov, Německo, 1963 - považována za nejlepší kanc. krajinu
Chandler, radnice - kombinace open space a buňových kanceláří
Haag, radnice - návaznost kancelářských prostorů na atrium - transparentnost
RADNICE CHEB
širší vztahy Cheb
_lokalita, vzdálenosti
Cheb je město ve východních Čechách, v blízkosti německých hranic, ležící na řece Ohři. První písemné záznamy o Chebu jsou již z poloviny 11. století. Během druhé světové války byl Cheb součástí Sudet, po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, což způsobilo značný pokles jeho populace. Dnes má Cheb přes 33 tisíc obyvatel. Cheb byl jedním z nejvíce poškozených měst během bombardování. V současné době je celé jeho historické centrum chráněno památkovou rezervací. Úkolem je urbanistické zpracování bloku přilehlého z východní strany k náměstí Jiřího z Poděbrad, součástí bloku je i budova radnice, jejíž stavební vývoj započal ve 12. století. Z důvodu velké kapacity pracovníků je budova nedostačující. Zadní část bloku byla zdemolována. V současnosti je ze strany směrem od náměstí neuzavřený a prostor je nevyužitý. Otázkou tedy zůstává jakým způsobem, jakými funkcemi blok doplnit a zároveň napojit na budovu radnice a rozšířit tak její kapacitu.
08
1 km
0,5 km
řešený blok památková rezervace
historický vývoj
_zastavěnost bloku
mapa Cheb císařský otisk stabilního katastru z roku 1841
09
mapa Cheb - demolice císařský otisk stabilního katastru z roku 1841 zdemolované objekty
Kresba - centrum Chebu historické jádro po poválečné rekonstrukci 1958 -1970, snaha o doplňění bloku
mapa Cheb - porovnání srovnání stavu z roku1841 s rokem 2014 historické původní objekty nová zástavba zdemolované objekty
mapa Cheb - současnost dnešní stav rok 2014 historické původní objekty nová zástavba
M 1 : 2500
funkční analýza
_bloku a okolí Celé historické jádro města je chráněné památkovou rezervací. Okolí náměstí je zaplněno měšťanskými domy. V současnosti je naprostá většina budov využívána pro bydlení, partery domů jsou využívány na služby, především jako restaurace, kavárny, úřední budovy a infocentrum. Jsou zde i objekty, které si zacho- valy svou původní funkci, nalezneme zde radnici a školní budovy. Některé z původních měšťanských domů byly přestavěny a slouží dnes jako galerie a muzeum. V okolí náměstí jsou dále umístěny sakrální stavby: kostel sv. Mikuláše a klášter dominikánů. Blok přiléhající k náměstí z východu je jako jeden z mála otevřený a nevyužívá potenciálu lokality pro umístění služeb a klidného bydlení v centru Chebu.
10
legenda _funkce
kulturna _galerie, muzeum
bydlení
městská správa
školství
služby
sakrální stavby
M 1 : 2000
výšková analýza
_bloku a okolí V historickém centru má většina domů sedlovou, nebo valbovou střechu. Domy na náměstí mají převážně tři až čtyři podlaží a podkroví. Střechy mají vysoké hřebeny a podkroví bývá využito pro bydlení. Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je umístěno na šikmém terénu svažujícím se k řece. Budovy lemující náměstí se i přes svažitost terénu snaží zachovávat souvislou hlavní římsu. Výška budov podle pater však neodpovídá jejich celkové výšce, jak již bylo řečeno. Střechy u některých domů jsou zvláště vysoké, a paradoxně tak převyšují budovy s více patry. Dostavba zadní části východního bloku by měla být citlivá k historickým objektům, brát v potaz výšky, měřítka a členění původní zástavby. K novému objektu je třeba přistupovat jako k moderní dominantě, která neutlačuje své okolí, naopak ho respektuje a vyzdvihuje.
11
legenda _podlažnost objektů
jednopodlažní _plochá střecha
třípodlažní + podkroví _šikmá střecha
čtyřpodlažní + podkroví _šikmá střecha
pětipodlažní + podkroví _šikmá střecha
vyšší objekty _šikmá střecha
M 1 : 2000
historický vývoj
_radnice Cheb První radnice se nacházela na severní straně Jánského náměstí. Jako tato původní radnice je označen kupecký dům, postavený snad již v první polovině 13. století při kostele sv. Jana Křtitele. Tvrzení, že zde radnice stála již roku 1149 je málo pravděpodobné. Dům nejspíše shořel se všemi archiváliemi při velkém požáru města v roce 1270. Po jeho obnově již snad lze mluvit o budově radnice. Budova byla patrová do hloubky obdélná stavba. V přízemí byly kupecké krámy a v patře radní sál. Objekt se však již ve 14. století stal obytným domem. Budova nové radnice se nachází na východní straně náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. K jejímu vzniku došlo během druhé čtvrtiny14. století přestavbou gotického měšťanského domu ze 13. století, který tvořil levou část domu č.1a. K radnici byl poté připojen sousední dům čp 1b a bylo dostavěno severní nádvorní křídlo. Vznikla tak kaple nejsvětější trojice a Velký sál v prvním patře. Roku 1441 budova vyhořela a byla opravena roku 1445. Radnice znovu vyhořela roku 1472 a snad v rámci rekonstrukce v roce 1477 vznikl dvorní trakt. Věž byla obnovena až roku 1519. V 16. století byla zrekonstruována střední budova radnice v renesančním slohu.
01
Stará budova byla malá a málo reprezentativní proto bylo rozhodnuto v roce 1721 až 1722 vystavět na jejím místě a místě dvou sousedních domů novou dominantu města, barokní radnici podle návrhu stavitele Giovanniho Batisty Alliprandiho. Radnice byla vystavěna v roce 1723 - 1728. Stavbu vedli chebští pevnostní stavitelé Angelus Pfeffer a Johann Christoph Faber. Pro nedostatek peněz vzniklo však jen levé křídlo návrhu. Impozantní stavba měla mít 21 okenních os a zabrat celý střed bloku. V roce 1805 byla zbořena do náměstí vysunutá gotická věžice staré radnice. V roce 1850 městská správa přesídlila do domu v dolní části náměstí.
01- budova nové barokní radnice
12
Projekt G. Alliprandiho z roku 1722
Budova starĂŠ radnice (1a, b) v roce 1805, kresba V. PrĂśkla podle Hussovy kroniky
Radnice. Budova (1c). J. Haberzettl 1900
Radnice. Budova (1a, b, c) v roce 1946
současnost
_radnice Cheb Objekt radnice tvořily tři vedle sebe stojící budovy. Zleva budova staré radnice (označována 1a), objekt uprostřed je budova střední radnice (1b) a nejmladší barokní radnice od Giovanniho Batisty Alliprandiho s radniční věží tvoří pravou část (1c). Budovy jsou spojeny průčelími, jejich hlavní reprezentativní fasády jsou orientovány na jihozápad do náměstí Krále Jiřího z Poděbrad s čelními střechami sedlového tvaru. Radniční komplex prošel vemi složitým stavebním vývojem, což je patrné nejen z vnitřních dispozic, ale i v části radničního dvoru. Nejstarší budova je šestiosý, původně měšťanský dům s průjezdem do radničního dvora. Střední radnice je devítiosá budova, která měla původně tři křídla obklopující vnitřní dvůr. Z východu byl dvůr uzavřen zdí a vstupní branou. Nejmladší část je pětiosá budova s radniční věží. Objekt s palácovou dispozicí, monumentálním schodištěm a bohatou sochařskou a štukatérskou výzdobou je od roku 1962 používán jako Galerie výtvarného umění. V 18. století byla krátce používána i jako archiv města Cheb. Komplex radnice má klenuté sklepní prostory. V současnosti správa města, z důvodu nedostatku administrativní plochy pro účely městského úřadu, využívá i další prostory. Některé odbory jsou umístěny v nárožní budově na křížení ulic 26. dubna a Obrněné brigády. Budova radnice na náměstí je také rozšířena o dostavbu k budově 1a ve vnitřní části bloku (označena 1d). Městský úřad byl v posledních letech reorganizován a tak vzniká nepříjemná situace, kdy jsou části jednotlivých odborů umístěny v jiných budovách. Z těchto důvodu by bylo vhodné prostory radnice na náměstí rozšířit do zadní části bloku a celý městský úřad sestěhovat do jedné budovy.
0,5 km stará radnice 1a střední radnice 1b nová barokní radnice 1c dostavba 1d doplňující objekt
13
Stará radnice 1b - 1.NP
2.NP
Střední radnice 1a - 1.NP
Dostavba 1d - 1.NP
2.NP
Dostavba 1d - 3.NP
4.NP
organizační a správní interní audit školství a kultura majetkoprávní
živnostenský úřad kancelář starosty stavební úřad finanční úřad
plochy
_bourané, stávající a nové Jak již bylo zmíněno, v současnosti je městský úřad města Cheb, z důvodu nedostatečnosti původní budovy na náměstí, umístěn v několika různých objektech. Výstupem této práce je představa o rozměrech, plochách a uspořádání dostavby radnice. Svým umístěním by budova uzavírala nedokončenou blokovou strukturu a doplnila uliční čáru v ulici Školní. Moderní dostavba by měla být dimenzována tak, aby nahradila prostory z budovy v ulici 26. dubna a dostavbu radnice z první poloviny 20. století, umístěné ve vnitrobloku. Trojtraktová dispozice této dostavby a malé stísněné kanceláře neodpovídají současným představám. Tato budova je pro účely nové výstavby uvažována k demolici spolu se sousedním panelovým domem. Oba demolované objekty budou v návrhu nahrazeny. V návrhu bude zároveň uvažováno podzemní parkování, které by mělo ulehčit i dopravnímu řešení na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Přibližné plošné potřeby nové budovy jsou znázorněny v tabulce. Jsou vypočítány na základě potřeby úřadu a ploch budov uvažovaných k demolici nebo nahrazení.
stávající stav
nové řešení
81,5%
49%
20,5%
30,5%
20,5% _budova A a B _náměstí 30,5% _budova D _vnitroblok 49 % _budova v ulici 26.dubna
18,5%
18,5% _budova A a B _náměstí 81,5% _nová dostavba
V návrhu je počítáno s ponecháním kanceláře starosty, organizačního oddělení a oddělení vnitřního auditu ve staré budově. Tyto oddělení nejsou tak frekventovaně navštěvovaná a reprezentativní prostory staré budovy jsou pro ně vhodné. Ve staré budově by dále vznikla recepce.
14
STÁVAJÍCÍ PLOCHY POZNÁMKA Budova 1 - náměstí KJP
podlaží
funkce
m2
1.PP úřad 250 1.NP úřad 1 000 2.NP úřad 1 530 3.NP úřad 1 150 4.NP úřad 250 bouraná plocha 4 x 250m2 celkem: 4 180 m2 1 000 m2
Budova 2 - 26. Dubna podlaží funkce
m2
1.PP úřad 1 330 1.NP úřad 1 420 2.NP úřad 1 020 3.NP úřad 1 020 celkem: 4 790 m2
PLOCHA ÚŘADU CELKEM: 8 970 m2 NOVÉ PLOCHY Nová budova - náměstí KJP
funkce
Nahrazení: úřad (Budova 2 + bourané plochy)
zastupitelstvo (sál)
m2 5 790 m2 (4 790 + 1 000 m2) 1 000 m2 (cca)
NOVÉ PLOCHY CELKEM: 6 790 m2 + parkování 2 000 m2 (cca)
struktura _městská správa Cheb městská policie
_ 33 zaměstnanců
rada města
_ 9 radních
zastupitelstvo
_ 30 zastupitelů
městský úřad
_ 194 zaměstnanců
vícestarosta
Okres Cheb byl složen ze 40 obcí. Městský úřad Cheb je úřadem s rozšířenou působností pro 21 obcí. Struktura městského úřadu v Chebu byla v roce 2012 zreorganizována. Počet pracovníků byl snížen o 10% stálých zaměstnanců. Přibyly pozice na odborech důležitých hlavně pro rozvoj města. V současné chvíli má městský úřad 11 odborů, další 2 oddělení a více jak 190 stálých zaměstnanců. Každý z odborů je složen z vedoucího a jeho podřízených, rozdělených do několika oddělení. Výjimkou je kancelář starosty, kde mimo jiné sídlí i sekretariát a personální oddělení pro celý úřad. Zastupitelstvo města je sestaveno z 30 zastupitelů, kteří se scházejí jednou měsíčně na veřejných zasedacích schůzích. V radě města Cheb sedí devět radních. Zasedání mají dle potřeby. V radě města i zastupitelstvu jsou i někteří zaměstnanci městského úřadu, jako třeba starosta a místostarosta.
15
starosta
tajemník
1. Odbor kanceláře starosty
2. Odbor organizační
Oddělení právní Sekretariát Personalistiky a platy
1.
_16 zaměstnanců
Oddělení organizační Úsek obrany a kriz. řízení
2.
_13 zaměstnanců
3.
_6 zaměstnanců
4.
_17 zaměstnanců
5.
_43 zaměstnanců
6.
_19 zaměstnanců
7.
_9 zaměstnanců
8.
_8 zaměstnanců
9.
_27 zaměstnanců
10.
_21 zaměstnanců
3. Odbor informatiky 4. Odbor správy majetku
Správa památkových objektů Ekonomika a administrativa Oddělení správy budov Oddělení místního hospodářství
5. Odbor správních činností a obecní živnostenský úřad
Oddělení správních agend Oddělení správních deliktů Oddělení registru vozidel a řidičů Oddělení živnostenský úřad
6. Odbor finanční
Oddělení místních poplatků Úsek ekonomiky
7. Odbor majetkoprávní
Oddělení nemovitostí Úsek ekonomiky a administrativy
8. Odbor investiční 9. Odbor stavební a životního prostředí
10.Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
11.Odbor školství, tělovýchovy a kultury
Oddělení úz. plánování a pam. péče Oddělení stavebního řádu Oddělení životního prostředí Státní správa silničního hospodářství Ekonomika a administrativa
Úsek sociální práce Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Sociální zařízení na území města Cheb 11. Oddělení kultury a cestovního ruchu Školství a tělovýchova
_5 zaměstnanců + 3 (infocentrum)
12.
_2 zaměstnanců
13.
_5 zaměstnanců
12.Samostatné oddělení interního auditu 13.Podpora meziobecní spolupráce
schéma
_funkční uspořádání
Návrh radnice bude inspirován současnou tvorbou administrativních budov a radniční architektury, která se předně zaměřuje na jednoduchost a orientaci občana v objektu. Snahou projektu bude vytvořit prostředí budovy, které bude vyhovovat zaměstnancům městského úřadu, ale zároveň co nejvíce zpřístupní úřad pro veřejnost.
odbor D
odbor C
hygienické zázemí veřejnost
odbor B
zázemí
technické zázemí
odbor A
garáže
recepce
konferenční sál
pokladna původní budova kavárna
vstupní prostor exteriér _zahradní úpravy
Ideou organizace radnice je distribuce lidí přes centrální recepci. Vytvořením vstupního reprezentativního prostoru by mělo dojít k jednoduší orientaci a pohybu po budově. Recepce a pokladna je nejnavštěvovanějším pracovištěm. V návrhu budou uvažovány tyto pracoviště dvakrát: jedny z náměstí a druhé z ulice Školní.
16
Jedním z hlavních myšlenek bylo umístit nejvíce navštěvované odbory do nižších pater, blízko vstupním prostorům a minimalizovat tak pohyb veřejnosti po pracovišti. Problém v určení nejzatěžovanějších odborů však spočívá v různých časových nárocích na vyřízení odlišných úkonů. Dalším problémem je sezónost navštěvování. Příkladem může být změna vzhledu řidičských průkazů a následné kapacitní problémy na dopravním úseku, nebo jarní počátek rybolovu, kdy žádosti o rybářské lístky výrazně zvýší vytížení odboru životního prostředí. Proto bude v návrhu uspořádání jednotlivých odboru řešeno spíše podle jejich velikostních kapacit a vzájemných propojení.
_odbor A
pracoviště
kancelář vedoucího čekárna
komunikace
zasedací místnost
hygienické zázemí
společné prostory pro více odborů
čekárna
_závěr _odbor B
Snahou návrhu dostavby radnice v Chebu bude administrativní budova 21. století, sloužící pracovníkům městské správy a otevřená a vítající široukou veřejnost. Objekt by měl prezentovat vybrané tendence současné radniční architektury. Architektura nové budovy se uplatní v pohledech z ulice Školní. Dominatou náměstí zůstane původní historická radnice. Dostavba, která bude meřítkem i hmotou respektovat městskou památkovou rezervaci, pozitivně ovlivní chod centra města Cheb.
udržitelnost osobní kontakt dostupnost bezbariérovsot organizace
seznam
_použité zdroje literatura: FIŠERA, Z. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska, 2. díl. Praha: Libri, 2010, 479 s. ISBN 978-80-727-438-8. KUČA, K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezku, 2. díl. Praha: Libri, 1997, 938 s. ISBN neuvedeno. Štípek, J., Paroubek, J., Papadopoulos, A. Nauka o stavbách, Administrativní budovy, Praha: ČVUT, 2008, 127s. ISBN neuvedeno. webové stránky: http://www.archiweb.cz/ http://www.archdaily.com/ http://www.cheb.cz/ http://vaclavjakl.cz/soukromi/cheb-historicky/ https://www.google.cz/maps https://www.youtube.com/
Diplomní seminář ELIŠKA ŘÍMALOVÁ ateliér Redčenkov/Danda zimní semestr 2014_2015 FA ČVUT