6/17 16/17
STUDIJNÍ PROGRAMY 2016/17 NA FAKULTĚ ARCHITEKTURY
Obsah Informace o Vysokém učení technickém v Brně Historie a současnost VUT v Brně ........................................................................................... 2 Organizační struktura univerzity ............................................................................................. 4 Akademický senát VUT v Brně ................................................................................................. 6 Vědecká rada VUT v Brně......................................................................................................... 7 Součásti VUT v Brně.................................................................................................................. 8
Informace o Fakultě architektury VUT v Brně Historie Fakulty architektury VUT ........................................................................................ 10 Organizační struktura FA VUT .............................................................................................. 12 Akademický senát FA VUT ..................................................................................................... 14 Vědecká rada FA VUT ............................................................................................................. 14 Poradní orgány děkana .......................................................................................................... 15 Ústavy a Centra fakulty architektury ................................................................................... 16
Informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně Úvod ........................................................................................................................................ 20 Studijní a zkušební řád VUT .................................................................................................. 23 Směrnice č. 6 děkana FA VUT pro studium v BSP a MSP 2016/2017 ................................ 51 příloha č. 1 – Časový plán studia v akademickém roce 2016/2017 ........................ 61 příloha č. 2 – Strukturovaný seznam předmětů v BSP ............................................. 64 příloha č. 3 – Strukturovaný seznam předmětů v MSP ............................................ 68 příloha č. 4 – Odevzdávání prací ................................................................................ 71 příloha č. 5 – Jednací řád zkušebních komisí v BSP a MSP ....................................... 74 příloha č. 6 – Pravidla zahraniční výměny studentů 2016/2017 .............................. 76 Směrnice č. 7 děkana FA VUT pro studium v DSP 2016/2017 ........................................... 86 Stipendijní řád VUT v Brně .................................................................................................. 118 Směrnice č. 8 děkana FA VUT pro udělování stipendií pro období 9/2016–8/2017 ...... 126 Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně ........................................................................ 128 Studijní skupiny 2016/2017 ................................................................................................ 130
1
Historie a současnost VUT v Brně VZNIK ČESKÉ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ V BRNĚ V roce 1849 rozhodl Zemský sněm Markrabství moravského o zřízení Technického učiliště v Brně. Stanovil, že nový ústav nebude mít charakter školy vysoké a měl být utrakvistický – český a německý. Dvojjazyčnost nové školy se projevovala nejen v tom, že na ní studovali žáci čeští i němečtí, ale také v tom, že na ní přednášeli učitelé obou národností žijících na Moravě a že k výkladu látky používali svého rodného jazyka. Škola zpočátku sídlila v budově na Dornychu 24, činnost zahájila slavnostně 14. ledna 1850. Postupem doby našla škola důstojné umístění v nové budově, dokončené roku 1860 na dnešním Komenského náměstí, a stále zdokonalovala svoji činnost. Zákon č. 92 ze 4. května 1873 ji dokonce povýšil na vysokou školu technického směru. Jestliže se však odborná úroveň školy zvyšovala, její národnostně smířlivý charakter brzy zmizel. Germanizační tlaky pořád sílily a vedení školy je podporovalo; ostatně oficiální dokumenty školy od samého počátku vycházely jen v němčině. V roce 1876 se na škole přestalo vyučovat češtině dokonce i jako nepovinnému jazyku. Není se tedy co divit, že čeští profesoři odtud dříve či později rozhořčeně odcházeli. Zrušení univerzity v Olomouci se postupem doby ukazovalo stále víc jako opatření nešťastné. Technické učiliště v Brně ji nahradit nemohlo. Především proto, že dlouho nemělo charakter vysoké školy. A pak také proto, že mělo speciální zaměření výuky, od univerzitního odlišné. Navíc na brněnském technickém učilišti spoustě lidí vadil jeho zdůrazňovaný německý charakter. Proto tedy česky hovořící mládež z Moravy, pokud chtěla získat univerzitní vzdělání, musela odcházet na studia jinam – nejčastěji do Vídně, ale také do Prahy, do Krakova či Solnohradu. Široké vrstvy obyvatelstva si začaly uvědomovat, že se stala chyba. Že v soustavě vysokého školství a vědy na Moravě vznikla citelná mezera. Proto se velmi brzy ozvaly hlasy, volající po obnově moravské univerzity. Ne však již v Olomouci, nýbrž v Brně, jako zemském hlavním městě. Měla se stát nejen nástrojem vzdělání národní pospolitosti, ale také zbraní proti německému nacionalismu. O druhou českou univerzitu se proto strhl prudký politický boj, často přerůstající v pouliční bitvy. Oprávněnost českého požadavku zpochybnit nešlo, žádná z rakouských vlád si tím však nechtěla znepřátelit německé nacionály. Až nakonec vláda Františka Antonína hraběte Thuna dospěla k šalamounskému řešení: univerzitu na Moravě sice Čechům nedáme (a němečtí nacionálové tak nebudou mít příčinu k protestům), ale předložíme mocnáři ke schválení návrh na zřízení české vysoké školy technické, která nespokojeným Čechům ukáže dobrou vůli Vídně. Rakouský císař a uherský král František Josef I. dekret o založení české vysoké školy technické v Brně po delším váhání 19. září 1899 podepsal.
2
VE SVOBODNÉM STÁTĚ (1918 - 1938) Ve svobodném Československu se hlavní město Moravy stalo důležitým univerzitním centrem a česká vysoká škola technická se podílela na vzniku a počátečním fungování Masarykovy univerzity. Pro její existenci bylo dvacet let první Československé republiky obdobím velkého rozkvětu: hned v roce 1919 byl v jejím rámci zřízen odbor architektury, jehož se v předchozích desetiletích bezúspěšně domáhala. V letech 1918-1938 se česká vysoká škola technická definitivně etablovala jako vážená a uznávaná vysoká škola a díky tomu také rostl počet jejich studentů: nejvíce – 1657 – ji navštěvovalo ve školním roce 1931/1932. Od roku 1937 nesla název „Česká vysoká škola technická Dra. Edvarda Beneše“.
HLEDÁNÍ NOVÝCH CEST (1989 – 2009) Komunistický režim spoutával jednotlivce i celou společnost. Destrukce totalitního systému v letech 1989 a 1990 otevřela Vysokému učení technickému v Brně dokořán dveře k zásadní proměně v moderní vzdělávací instituci, která snese srovnání s nejvyspělejšími školami stejného typu kdekoli na světě. V prvé řadě to umožnil jednak návrat akademických svobod českým vysokým školám, jednak rozsáhlá samospráva, jíž se v souladu se zákonem těší. Vědecké a správní orgány – především Akademický senát a Vědecká rada – o jejichž personálním obsazení zaměstnanci a posluchači školy rozhodují, stanovují základní směry jejího dalšího vývoje. Od roku 1990 se výrazně rozšířil jeho studijní a vědecký záběr, což se mimo jiné projevilo vznikem nových fakult.
NA PRAHU TŘETÍHO TISÍCILETÍ Cesta brněnské techniky za uplynulých 110 let byla dramatická a komplikovaná. Z jejích osudů jednoznačně vyplývá, že vrcholného vzepětí a mimořádných úspěchů dosahovala v dobách respektujících lidská práva a svobody, v dobách vládnoucí demokracie, v dobách otevřenosti a rovných příležitostí pro všechny. Z hlediska uplynulého století lze říci, že vývoj po roce 1989 byl VUT v Brně v Brně mimořádně příznivý. Přes všechny slabosti a nedostatky obnovující se demokracie vzniklo v Československu a poté v České republice klima vhodné pro dynamický, všestranný rozvoj školy. Možnost svobodné volby otevřela do jejího čela cestu schopným, podnikavým a všestranně respektovaným osobnostem. Jejich zásluhou se VUT v Brně změnilo v moderní školu, která vychází z dobrých tradic a snaží se na ně navazovat.
3
Organizační struktura VUT Vedení univerzity Rektor prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. tel.: +420 541 145 200 e-mail: rektor@vutbr.cz
Prorektor pro studium a záležitosti studentů prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr. h. c. tel.: +420 541 145 207 e-mail: prorektor-vzdelavani@ro.vutbr.cz
Prorektor pro tvůrčí rozvoj prof. Ing. Lubomír Grmela, CSc. tel.: +420 541 145 206 e-mail: prorektor-vyzkum@ro.vutbr.cz
Prorektorka pro marketing a vnější vztahy doc. Mgr. Irena Armutidisová telefon: +420 541 145 114 e-mail: prorektor-marketing@ro.vutbr.cz
Prorektorka pro zahraniční vztahy prof. Ing. Marcela Karmazínová, CSc. tel.: 541 145 218 e-mail: prorektor-zahranici@ro.vutbr.cz
Prorektor pro rozvoj doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D. tel.: +420 541 145 232 e-mail: prorektor-rozvoj@ro.vutbr.cz
4
Rektorát a centrální pracoviště Kvestor doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA tel.: +420 541 145 555 e-mail: kvestor@ro.vutbr.cz
Tisková mluvčí Mgr. Radana Kolčavová tel.: +420 541 145 146 e-mail: kolcavova@ro.vutbr.cz
Kancelář rektora Sekretariát rektora
Stanislava Cíhová
541 145 202
cihova@ro.vutbr.cz
Jana Kalužová
541 145 201
kaluzova@ro.vutbr.cz
prof. Ing. Karel Rais
541 145 241
rais@ro.vutbr.cz
Odbor strategického řízení a rozvoje
541 145 261
dolezalova@vutbr.cz
Právní odbor
Mgr. Josef Sobotka
541 145 360
sobotka@ro.vutbr.cz
Personální a mzdový odbor
Ing. Pavel Suchánek
541 145 216
suchanek@ro.vutbr.cz
Odbor veřejných zakázek
Mgr. Petr Jelínek
541 145 374
jelinek@ro.vutbr.cz
Stavebně technický odbor
Ing. Petr Marvan
541 145 344
marvan@ro.vutbr.cz
Odbor ekonomiky a účetnic.
Ing. Martina Šiborová 541 145 318
Odbor kvality
Kancelář kvestora
siborova@ro.vutbr.cz
Odbor rozpočtování a financ. Ing. Lenka Jarmarová 541 145 304
jarmarova@vutbr.cz
Odbor provozní
Ing. Jiří Durec
541 144 200
durec@ro.vutbr.cz
Odbor dopravy
Lubomír Macků
541 148 650
macku@ro.vutbr.cz
541 144 510
krejci@ro.vutbr.cz
Odbor ekonomických systémů Archiv
PhDr. Renata Krejčí
5
Akademický senát VUT v Brně www.vutbr.cz/o-univerzite/organizacni-struktura/organy/akademicky-senat předseda
doc. Dr. Ing. Petr Hanáček
místopředseda
Ing. Pavel Maxera prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.
Komora akademických pracovníků AS VUT předseda
prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.
člen
Ing. Petr Beneš, CSc. doc. Ing. arch. Ivo Boháč, Ph.D. Ing. Albert Bradáč, Ph.D. prof. Ing. Jiří Burša, Ph.D. Mgr. Art. Žaneta Drgová prof. Ing. Eva Gescheidtová, CSc. MgA. Tomáš Hrůza doc. Ing. Jiří Kunovský, CSc. Mgr. Helena Musilová Ing. Tomáš Opravil, Ph.D. RNDr. Pavel Popela, Ph.D. PaedDr. Milan Slezáček Ing. Lenka Smolíková, Ph.D. doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D. prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. prof. Ing. Jiří Vala, CSc.
Studentská komora AS VUT předseda
Ing. Pavel Maxera
člen
Ing. arch. Marta Bímová Ing. Petr Dvořák Ing. et Ing. Michaela Fiedlerová Andreas Gajdošík Bc. Václav Hummel Bc. Tomáš Krejčí
6
Vědecká rada VUT v Brně www.vutbr.cz/o-univerzite/organizacni-struktura/organy/vedecka-rada Vědecká rada VUT projednává dlouhodobý záměr VUT, schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty, vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném zákonem o vysokých školách. Vyjadřuje se k otázkám, které jí předloží rektor.
Vědecká rada - lidé předseda prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. člen doc. Mgr. Irena Armutidisová
prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs
doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D.
Ing. arch. Vlasta Loutocká
prof. Ing. Ladislav Buřita, CSc.
prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.
prof. Ing. Jarmila Dědková, CSc.
Ing. Ilona Müllerová, DrSc.
Ing. Jaroslav Doležal, CSc., dr. h. c.
prof. Ing. Drahomír Novák, DrSc.
prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr.h.c.
Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA
prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA
prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc.
Ing. Miloš Filip
prof. Ing. arch. Petr Pelčák
prof. akad. soch. Michal Gabriel
prof. Dr. Ing. Zbyněk Raida
prof. Ing. Lubomír Grmela, CSc.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr.h.c.
prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D.
prof. Ing. Robert Redhammer, PhD.
prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D.
prof. Ing. Petr Sáha, CSc.
doc. MgA. Milan Houser
doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
doc. Ing. Aleš Vémola, Ph.D.
prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc.
prof. Ing. Stanislav Veselý, CSc.
prof. Ing. Marcela Karmazínová, CSc.
prof. RNDr. Peter Vojtáš, DrSc.
doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D.
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.
Ing. Jaroslav Klíma
prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.
prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.
prof. Ing. Martin Weiter, Ph.D.
prof. Ing. Jan Kovanda, CSc.
prof. Dr. Ing. Pavel Zemčík
7
Součásti VUT v Brně Fakulty Fakulta architektury (FA)
Fakulta výtvarných umění (FaVU)
Poříčí 5, 639 00 Brno
Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno
tel.: 541 146 600
tel.: 541 146 850
http://www.fa.vutbr.cz
http://www.ffa.vutbr.cz
Fakulta stavební (FAST)
Fakulta strojního inženýrství (FSI)
Veveří 331/95, 602 00 Brno
Technická 2896/2, 616 69 Brno
tel.: 541 141 111
tel.: 541 141 111
http://www.fce.vutbr.cz
http://www.fme.vutbr.cz
Fakulta chemická (FCH)
Fakulta podnikatelská (FP)
Purkyňova 464/118, 612 00 Brno
Kolejní 2906/4, 612 00 Brno
tel.: 541 149 301
tel.: 541 141 111
http://www.fch.vutbr.cz
http://www.fbm.vutbr.cz
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT)
Fakulta informačních technologií (FIT)
Technická 3058/10, 616 00 Brno
Božetěchova 2, 612 66 Brno
tel.: 541 141 111
tel.: 541 141 144
http://www.feec.vutbr.cz
http://www.fit.vutbr.cz
Vysokoškolské ústavy
Další součásti
Centrum sportovních aktivit (CESA)
Centrum výpočetních a informačních služeb
http://www.cesa.vutbr.cz
(CVIS) - https://www.vutbr.cz/cvis
Středoevropský technologický institut (STI) http://www.ceitec.vutbr.cz Ústav soudního inženýrství (ÚSI) http://www.usi.vutbr.cz
Institut celoživotního vzdělávání (ICV) http://www.lli.vutbr.cz/ Koleje a menzy (KaM) - www.kam.vutbr.cz Nakladatelství Vutium (VUTIUM) – http://www.vutium.vutbr.cz Ústřední knihovna (ÚK) - www.vutbr.cz/uk
8
Fakulta architektury VUT v Brně Poříčí 273/5, 639 00 Brno tel. 541 146 600 e-mail info@fa.vutbr.cz web www.fa.vut.cz facebook https://www.facebook.com/favut
9
Historie fakulty Česká škola architektury v Brně byla ustavena po vzniku československého státu, v roce 1919, kdy se naplnily dlouholeté snahy o zřízení odboru architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně. Ve školním roce 1919/1920 byl otevřen první ročník studia a děkanem byl jmenován architekt prof. Karel Hugo Kepka. Nový odbor se vytvářel postupně. Zpočátku zajišťovali výuku někteří učitelé odboru inženýrského stavitelství, avšak brzy přicházeli učitelé noví. Prvními profesory byli architekti prof. Karel Hugo Kepka a prof. Emil Králík. Po nich byli postupně jmenováni prof. Adolf Liebscher, prof. Vladimír Fischer, prof. Jaroslav Syřiště a prof. Jiří Kroha. Prostorové umístění odboru architektury a pozemního stavitelství nebylo dobré. Teoretické předměty byly umístěny v hlavní budově české techniky, odborné ústavy byly umístěny v neutěšených prostorách v najatých bytech činžovních domů. K výstavbě samostatného pavilónu pro odbor architektury a pozemního stavitelství, plánovaného od poloviny dvacátých let, nedošlo a odbor byl z nájemních budov přestěhován až v roce 1934 do strojnického pavilónu a do třetího patra tehdejší novostavby právnické fakulty na ulici Veveří. Za hospodářské krize hrozilo též brněnské škole architektury nebezpečí, že zanikne. Zrušení školy bylo však díky úsilí profesorského sboru, studentů a podpoře veřejnosti zažehnáno. Přestože se nepodařilo v období první republiky plně dobudovat odbor architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně, vykonal se za dvacet let trvání ve svízelných podmínkách velký kus práce. Brněnská škola architektury se v tomto období rozvinula ve výraznou školu, kde bylo architektonické studium pozvednuto na evropskou úroveň. Škola se stala jedním ze středisek teoretické a tvůrčí práce, z něhož čerpala česká pokroková avantgarda. V době nacistické okupace se četní učitelé a studenti odboru architektury a pozemního stavitelství aktivně zúčastnili národního odboje a řada z nich byla vězněna i v koncentračních táborech. Zahynuli Vladimír Krondl, Jaroslav Poledník, Hugo Foltýn, Vladimír Neumann a další. V roce 1945 došlo k obnově brněnské techniky se samostatným odborem architektury a pozemního stavitelství. Muselo se vynaložit mnoho úsilí k zajištění prostorového vybavení, nahrazení osobních ztrát v učitelském sboru a ke zvládnutí velkého počtu studentů, kteří chtěli v co nejkratší době dohnat to, co okupací zameškali. Odbor architektury a pozemního stavitelství byl v poválečných letech doplněn o prof. Antonína Kuriala, prof. Bohuslava Fuchse, prof. Bedřicha Rozehnala, prof. Vincence Makovského, prof. Miloslava Kopřivu a prof. Aloise Krále. Prvním poválečným rektorem České vysoké školy technické v Brně byl zvolen architekt prof. Jaroslav Syřiště. 10
Nový zákon o vysokých školách z května 1950 zavedl fakultní zřízení a začlenil příbuzné ústavy do kateder jako základních pracovišť. Původní odbory byly povýšeny na fakulty. Na Fakultě architektury a pozemního stavitelství vzniklo z někdejších 11 ústavů 5 kateder. Na fakultách byly vytvořeny nově organizované děkanáty, došlo k ustavení fakultních rad (později vědeckých rad) a fakulty začaly pracovat na novém základě. Díky vlivu osobnosti prof. Bohuslava Fuchse nedošlo ke zrušení fakulty a jejímu začlenění do tehdejší Vojenské akademie, ale k 1. září 1956 byla obnovena brněnská technika v téměř celém původním rozsahu s novým názvem Vysoké učení technické v Brně. V čele školy byl od roku 1958 architekt prof. Vladimír Meduna. V roce 1960 byla Fakulta architektury a pozemního stavitelství sloučena s Fakultou inženýrského stavitelství v nově ustavenou Fakultu stavební. Prvním děkanem Fakulty stavební byl architekt prof. Zdeněk Alexa. V polovině sedmdesátých let byla zvažována prospěšnost studia architektury v rámci jednotné Fakulty stavební. Sloučením fakult nebylo dosaženo očekávaného zkvalitnění výuky oboru architektury a stavby měst, neboť nebyly dostatečně respektovány specifické potřeby výchovy architektů. Proto byla v roce 1976 vyčleněním ze stavební fakulty ustanovena samostatná Fakulta architektury se studijním oborem architektura a územní plánování. Prvním děkanem fakulty byl jmenován doc. František Bartek. V průběhu konce sedmdesátých a v osmdesátých letech byla jmenována řada dalších profesorů fakulty. Od roku 1987 byl děkanem prof. Miroslav Martinek. Po listopadu 1989 byl zvolen novým děkanem Fakulty architektury prof. Ivan Ruller. Začala cesta zásadní reorganizace. Byla přijata nová koncepce studia architektury a změněna struktura fakulty. Z původních kateder byly vytvořeny ústavy a zaveden nový dvoustupňový model studia - bakalářský a magisterský. V roce 1994 stanul v čele fakulty děkan prof. Alois Nový. Podařilo se více otevřít školu odborné veřejnosti a navázat kontakty s domácími i zahraničními spolupracovníky. Od roku 2000 vedl fakultu doc. Josef Chybík. Škola prošla další reorganizací, došlo ke vzniku nových pracovišť – ateliérů, ústavů a center. V roce 2006 převzal vedení školy prof. Vladimír Šlapeta. Fakulta prošla řadou strukturálních změn, posílila svoji pozici na mezinárodním poli a navázala spolupráci s řadou organizací v zahraničí. V letech 2010 až 2014 vedl školu doc. Josef Chybík. V současné době vede školu doc. Jan Hrubý. Dochází k nové reorganizaci školy, vzniku nových pracovišť a orientaci na aktuální potřeby ve vzdělání architektů.
11
Organizační struktura FA VUT Vedení fakulty Děkan doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. místnost č. A105 tel: +420 541 146 601 fax: +420 541 146 605 e-mail: dekan@fa.vutbr.cz
Proděkan pro studium, statutární zástupce děkana Ing. arch. Jan Kratochvíl tel.: +420 541 146 713 e-mail: prodekan-vzdelavani@fa.vutbr.cz
Proděkan pro vědu doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. tel.: +420 541 146 673 e-mail: prodekan-vyzkum@fa.vutbr.cz
Proděkan pro vnější vztahy MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D. tel.: +420 541 146 675 e-mail: prodekan-zahranici@fa.vutbr.cz
12
Děkanát Tajemník fakulty Mgr. Filip Havlíček tel: +420 541 146 602 e-mail: havlicekf@fa.vutbr.cz Ing. Karla Kučerová – sekretářka děkana .. tel. 541 146 603 .... kucerovak@fa.vutbr.cz
Studijní oddělení Mgr. Dita Havlová – vedoucí ..............tel. 541 146 620 .............. havlovad@fa.vutbr.cz Jitka Juránková ....................................tel. 541 146 622 ............. jurankova@fa.vutbr.cz Lucie Jandová, DiS. ..............................tel. 541 146 624 ............. jandoval@fa.vutbr.cz Provozní doba Po a St 9:00 - 11:00, 13:00 - 15:00, Čt 9:00 - 11:30
Personální oddělení Ing. Alena Bednářová .........................tel. 541 146 604 ............. bednarova@fa.vutbr.cz Provozní doba Po až Čt 8:00 - 10:30, 13:00 - 14:00, Pá 8:00 - 10:30
Ekonomické oddělení Ing. Čeněk Bidman ..............................tel. 541 146 630 .............. bidman@fa.vutbr.cz Marie Girethová ..................................tel. 541 146 632 .............. girethova@fa.vutbr.cz Romana Devečková ............................tel. 541 146 634 ............. deveckova@fa.vutbr.cz Provozní doba Po až Čt 9:00 - 10:30, 13:00 - 15:00, Pá 9:00 - 10:30
Koordinátor vnějších vztahů a tvůrčích aktivit Ing. arch. Nicol Galeová .....................tel. 541 146 692 .............. pr@fa.vutbr.cz
Podatelna a pokladna Jana Pátková ........................................tel. 541 146 631 .............. patkova@fa.vutbr.cz Provozní doba Po až Pá 9:00 - 11:00, 13:00 - 14:00
Provozní oddělení a správa budov Petr Hasala ...........................................tel. 541 146 610 Lubomír Pospíchal ..............................tel. 541 146 610
13
Akademický senát FA VUT http://www.fa.vutbr.cz/pages/senat.aspx?lang=cz&menu=1 Předsedkyně
doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.
Místopředseda
Michael Gabriel
Členové
Ing. arch. Marta Bímová
tel. 541 146 686
Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D. doc. Ing. arch. Karel Havliš Ing. arch. Jiří Marek Ing. arch. Jan Mléčka, Ph.D. Bc. Petr Preininger MgA. Jan Šebánek doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
Vědecká rada FA VUT Předseda
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
Členové interní
doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA
Členové externí
prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek prof. Ing. arch. Akad. arch. Ivan Petelen, PhD. doc. Ing. Karel Tuza, CSc. prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. Ing. arch. Martin Zedníček
14
Poradní orgány děkana FA VUT Kolegium děkana
Rada studijního programu
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
Ing. arch. Jan Kratochvíl - předseda
Ing. arch. Jan Kratochvíl
doc. PhDr. Martin Horáček, Ph.D. – UTA
doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.
doc. Ing. arch. Karel Havliš – UU
Ing. arch. MgA. Petr Šmídek, Ph.D.
doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. – US
Mgr. Filip Havlíček
MgA. Jan Šebánek – UZ
doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.
Ing. arch. Vítězslav Nový – UN
doc. Ing. arch. Karel Havliš
doc. ing. arch. Josef Hrabec, CSc. – UPP
doc. ing. arch. Josef Hrabec, CSc.
Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. – UPT
prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.
Ing. arch. MgA. Petr Šmídek, Ph.D. – UET
doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský Mgr. Dita Havlová
Knihovní rada doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. - předseda
Rada pro informační systém
Anna Hošťálková
Ing. arch. Jan Kratochvíl - předseda
doc. Ing. arch. Karel Havliš
Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.
doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.
Ing. Rostislav Košťál
Ing. arch. Vítězslav Nový
MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D.
doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.
doc. Ing. Jan Viktorin, CSc.
Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D.
Oborová rada oboru architektura interní členové:
Oborová rada oboru urbanismus
doc. ing. arch. Josef Hrabec, CSc. - předseda
interní členové:
doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc.
prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. - předseda
doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský
doc. Ing. arch. Karel Havliš
prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.
doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik
externí členové:
doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
prof. Ing. Jiří Damec, CSc.
externí členové:
prof. Ing. arch. Julián Keppl, CSc.
Ing. arch. Zdeňka Hladišová, CSc.
Ing. arch. Martin Zedníček
prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, Ph.D. doc. Ing. arch. Jiří Löw
15
Ústavy fakulty architektury Ústav teorie architektury Vedoucí doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
541 146 726
hruby@fa.vutbr.cz
541 146 724
slapeta@fa.vutbr.cz
541 146 713
kratochvil@fa.vutbr.cz
541 146 690
havlis@fa.vutbr.cz
541 146 679
urbaskova@fa.vutbr.cz
doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.
541 146 693
kopacik@fa.vutbr.cz
doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
541 146 732
wittmann@fa.vutbr.cz
Ing. arch. Kateřina Dokoupilová, Ph.D.
541 146 742
pazderkova@fa.vutbr.cz
Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.
541 146 694
frantisak@fa.vutbr.cz
Ing. arch. Jan Kristek, Ph.D.
541 146 675
kristek@fa.vutbr.cz
541 146 711
makovsky@fa.vutbr.cz
541 146 712
navratil@fa.vutbr.cz
541 146 713
sebanek@fa.vutbr.cz
Profesoři prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. Docenti doc. PhDr. Martin Horáček, Ph.D. Asistenti Ing. arch. Jan Kratochvíl
Ústav urbanismu Vedoucí doc. Ing. arch. Karel Havliš Profesoři prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. Docenti
Odborní asistenti
Ústav zobrazování Vedoucí doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský Docenti doc. Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. Asistenti MgA. Jan Šebánek
16
Ostatní zaměstnanci Benjamin Bárta
541 146 714
barta@fa.vutbr.cz
541 146 686
petrickova@fa.vutbr.cz
541 146 762
chybik@fa.vutbr.cz
doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.
541 146 752
meixner@fa.vutbr.cz
doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc.
541 146 754
zabickova@fa.vutbr.cz
541 146 763
suchanek@fa.vutbr.cz
Ústav stavitelství Vedoucí doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. Profesoři prof. Ing. Josef Chybík, CSc. Docenti
Odborní asistenti Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Asistenti Ing. et Ing. Petr Hlavsa Ing. Stanislav Mikeš
mikes@fa.vutbr.cz
Ústav navrhování Vedoucí doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
541 146 726
hruby@fa.vutbr.cz
prof. Ing. arch. Petr Pelčák
541 146 671
pelcak@fa.vutbr.cz
prof. Ing. arch. Ivan Ruller
541 146 662
ruller@fa.vutbr.cz
541 146 700
novak@fa.vutbr.cz
541 146 661
novyv@fa.vutbr.cz
541 146 681
hrabec@fa.vutbr.cz
prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.
541 146 740
koutny@fa.vutbr.cz
prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.
541 146 680
zemankova@fa.vutbr.cz
Profesoři
Docenti doc. Ing. arch. Antonín Novák Odborní asistenti Ing. arch. Vítězslav Nový
Ústav památkové péče Vedoucí doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. Profesoři
17
Docenti doc. Ing. arch. Ivo Boháč, Ph.D.
541 146 683
bohac@fa.vutbr.cz
doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc.
541 146 721
drapal@fa.vutbr.cz
541 146 673
palacky@fa.vutbr.cz
Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.
541 146 653
foretnik@fa.vutbr.cz
Ing. arch. Jiří Marek
541 146 703
marek@fa.vutbr.cz
Ing. arch. Jan Mléčka, Ph.D.
541 146 743
mlecka@fa.vutbr.cz
Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D.
541 146 652
krejcova@fa.vutbr.cz
Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D.
541 146 702
zalmanova@fa.vutbr.cz
541 146 675
smidek@fa.vutbr.cz
541 146 692
galeova@fa.vutbr.cz
Ústav prostorové tvorby Vedoucí doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. Odborní asistenti
Ústav experimentální tvorby Vedoucí MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D. Odborní asistenti Ing. arch. Nicol Galeová Asistenti Ing. arch. Jan Hora MgA. Svatopluk Sládeček
18
Centra fakulty architektury Knihovna FA http://knihovna-fa.webnode.cz/ Vedoucí Anna Hošťálková
541 146 640
hostalkova@fa.vutbr.cz
Martin Barák, DiS.
541 146 641
barak@fa.vutbr.cz
Jitka Pavlíková
541 146 641
pavlikova@fa.vutbr.cz
Ostatní zaměstnanci
Výpočetní centrum http://www.fa.vutbr.cz/pages/centra/vypocetni/index.htm Vedoucí doc. Ing. Jan Viktorin, CSc.
541 146 770
viktorin@fa.vutbr.cz
541 146 771
koutna@fa.vutbr.cz
Miroslav Blümel
541 146 777
blumel@fa.vutbr.cz
Ing. Rostislav Košťál
541 146 773
kostal@fa.vutbr.cz
541 146 609
kralik@fa.vutbr.cz
Odborní asistenti RNDr. Hana Koutná, Ph.D. Ostatní zaměstnanci
Modelové centrum FA http://www.fa.vutbr.cz/home/mc Vedoucí Martin Králík
19
INFORMACE O STUDIU na Fakultě architektury VUT v Brně Úvod Pro studium na FA platí Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále Zákon o vysokých školách), příslušné vnitřní předpisy VUT doplněné směrnicemi děkana FA a vnitřní předpisy FA. Vnitřními předpisy VUT, které se vztahují ke studiu na FA jsou:
Statut VUT
Studijní a zkušební řád VUT
Stipendijní řád VUT
Disciplinární řád VUT
Vnitřními předpisy FA jsou:
Statut FA VUT
Směrnice 3 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do BSP
Směrnice 4 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do MSP
Směrnice 5 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do DSP
Směrnice 6 - směrnice děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část první a druhou)
Směrnice 7 - směrnice děkana FA pro studium v doktorském studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část třetí)
Směrnice 8 - směrnice děkana FA pro udělování stipendií (doplňuje Stipendijní řád VUT)
Kód studijního programu
Název studijního programu a studijní obory
B3501
Architektura a urbanismus Architektura
N3501
20
prez.
komb.
Titul Bc.
4
-
2
-
Architektura a urbanismus Architektura
P3501
Délka studia
Ing. arch.
Architektura a urbanismus
Ph.D.
Architektura
4
4
Urbanismus
4
4
Studium na Fakultě architektury nabízí vzdělání v oblasti umění, stavitelství, architektury, urbanismu a designu. Poskytuje specializované vzdělání pro vysoce kvalifikované architekty v oblasti architektonického a urbanistického navrhování, interiéru a výstavnictví, rekonstrukcí a památkové péče, územního plánování a teorie architektury. Strukturované studium bylo na Fakultě architektury zavedeno v akademickém roce 1990/1991.
Bakalářský studijní program prezenční forma čtyřletého studia, zakončeného titulem Bc. Cílem studia je výchova univerzálního odborníka v oblasti architektury a projektanta-architekta. Bakalář je připravován pro činnost v architektonicko-stavebních projektových kancelářích a dalších institucích v oblasti výstavby a architektury. Je schopen řešit základní úlohy navrhování staveb obytných, občanských, výrobních, včetně rekonstrukcí památek, a to od širších vazeb až po technický detail. Předpokládá se, že absolvent bakalářského studijního programu bude mít statut zaměstnance. Dlouhodobější praxí, jejíž limit stanoví Česká komora architektů, se autorizačním procesem může změnit ve statut autorizované osoby. V průběhu bakalářského studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které jsou zakončené zápočtem, klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. V posledním 8. semestru studia zpracovává bakalářskou práci, jejíž obhajoba je součástí státní závěrečné zkoušky obsahující ústní část ze tří profilových předmětů.
Magisterský studijní program prezenční forma dvouletého studia, zakončeného titulem Ing. arch. Cílem studia je příprava absolventa - architekta, jako odborníka - tvůrčího pracovníka, který v celém komplexu své profese zvládne projekční a řídící činnost v procesu investiční výstavby. Současně mu jeho kvalifikace umožní vykonávání činností v orgánech státní správy. Důsledně je dbáno toho, aby získané vzdělání vytvořilo základní předpoklady k činnostem, které budou splňovat všechny atributy optimální tvorby životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Cílem studijního programu je také zajistit takový stupeň absolventovy vzdělanosti, aby v rámci jeho odborné způsobilosti v procesu autorizace – při vstupu do České komory architektů, prokázal požadované znalosti a dovednosti. V rámci prvních tří semestrů studia student absolvuje vždy předměty 4 základních skupin: navrhování, teoretické, technické a zobrazovací. Specializovaný modul, jehož součástí je specializovaný ateliér a modulový seminář, si student volí dle zaměření pro celé studium. Tyto předměty jsou strukturovány do návrhové části a do 21
teoretické, která díky časové dotaci dává možnost začlenit přednášky, exkurze, analýzy, speciální konzultace související s tématem specializace. V průběhu studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které jsou zakončené zápočtem klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu ve 4. semestru se člení na dvě části, které se vzájemně prolínají a doplňují. První částí je ústní zkouška z profilových předmětů, ve druhé části se jedná o obhajobu diplomové práce. Student má tak za úkol prokázat vědomosti a schopnosti, jež ho mohou opravňovat k samostatné tvůrčí činnosti.
Doktorský studijní program prezenční forma nebo kombinovaná forma čtyřletého studia zakončeného titulem Ph.D. Cílem studia je pěstování schopnosti vědecké práce na problému, který student zvolí z nabídky témat doktorského studia každoročně znovu vypisovaných. Při jeho řešení prokazuje samostatnost, zvládnutí metodiky vědecké práce, zejména analýzu problému a syntézu získaných poznatků a jejich tvůrčí aplikaci do navrhovaného řešení. Student je připravován pro dráhu vědeckého a pedagogického pracovníka. Studium se člení na obory: architektura, urbanismus. V prvních třech semestrech zahrnuje studium přednáškové kurzy a zkoušky podle individuálního studijního plánu - celkem 6 zkoušek z odborných předmětů (3 povinné a 3 volitelné) a zkoušku z neslovanského jazyka. Doktorandi – absolventi magisterského studia příbuzného oboru – absolvují 5 zkoušek z volitelných předmětů, celkem tedy 8 zkoušek z odborných předmětů. Při práci na tématu disertace zpracuje student v průběhu 1. semestru studia osnovu disertační práce, ve které vymezí téma a jeho návaznosti, prameny, metody a cíle řešeni. V rámci vědecké přípravy se podílí na řešení konkrétního vědeckého výzkumného úkolu. Splnění studijní části individuálního programu prokáže student vykonáním dílčích zkoušek, vykonáním státní doktorské zkoušky a s předložením „Pojednání ke státní doktorské zkoušce“. Studium se ukončuje veřejnou obhajobou disertační práce, kterou má student prokázat schopnost samostatně vědecky pracovat. Fakulta v akademickém roce 2016/2017 nabízí studium v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu pro zahraniční studenty na základě bilaterálních smluv v anglickém jazyce (příloha č. 6 Směrnice č. 4).
22
Úplné znění
STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 21. července 2011
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) je podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vnitřním předpisem VUT a obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT. 2. Pravidla upravující uskutečňování studijního programu obsahuje vnitřní norma VUT vydaná podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT, jež rovněž vymezí kmenovou fakultu, na níž jsou studenti bakalářského nebo magisterského studijního programu (dále jen „studenti“) nebo studenti doktorského studijního programu (dále jen „doktorandi“) zapsáni. 3. Pro účely tohoto řádu se za fakultu považuje také vysokoškolský ústav podílející se na uskutečňování studijního programu. Úkony, které podle tohoto řádu koná děkan, koná v případě studentů zapsaných na VUT rektor nebo osoba jím zmocněná.
Článek 2 Akademický rok a časové členění studia 1. Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. 2. V každém semestru je zpravidla 13 týdnů výuky a zpravidla 5 týdnů zkouškového období.
23
3. Výuka je organizována v prezenční formě studia zpravidla podle týdenních rozvrhů, v distanční a kombinované formě zpravidla podle semestrálních rozvrhů. 4. Pro výuku mohou být studenti rozděleni do přednáškových a studijních skupin. Způsob jejich vytváření stanoví směrnice fakulty. 5. Rektor každoročně spolu se stanovením začátku akademického roku stanoví začátek výuky v každém semestru. 6. Děkan následně vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán akademického roku stanovuje zejména: a) začátek a konec zkouškového období a prázdnin v jednotlivých semestrech, b) konečný termín pro vykonání zkoušek v akademickém roce, c) termíny pro kontrolu studia, d) období, v němž se konají státní závěrečné zkoušky, a termíny pro podávání přihlášek ke státním zkouškám.
ČÁST DRUHÁ USTANOVENÍ PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH
DÍL 1 ORGANIZACE STUDIA Článek 3 Studijní plány 1.
Základním výukovým modulem studijního plánu bakalářského nebo magisterského studijního programu je zpravidla jednosemestrální studijní předmět (dále jen „předmět“).
2. Ucelená soustava předmětů tvoří blok předmětů. 3. Před zahájením uskutečňování studijního programu kmenová fakulta1 zveřejní strukturovaný seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Tento seznam je strukturován takto: e) seskupuje předměty do semestrů a ročníků, případně stupňů studia, f)
vymezuje podmínky návaznosti předmětů,
g) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné.
1
24
čl. 4 odst. 4 písm. a) Statutu VUT.
Každý předmět uvedený v tomto seznamu má dokumentaci podle čl. 8. Takto strukturovaný seznam spolu s dokumentací předmětů tvoří studijní plán studijního oboru (dále jen „obor“) studijního programu. 4. Studijní plán oboru studijního programu je základem pro vytváření studijního plánu studenta bakalářského nebo magisterského studijního programu. 5. Ve výjimečných případech může děkan studentovi na jeho písemnou žádost udělit výjimku z pravidel pro sestavování studijního plánu. Při zachování obsahové části studijního programu lze upravit průběh studia a termíny kontroly studia studentům, kteří chtějí absolvovat část studia na jiné vysoké škole, zejména v zahraničí, nebo si chtějí rozšířit své poznatky stáží nebo jinou podobnou aktivitou. Při rozhodování děkan přihlédne zejména k dosaženým studijním výsledkům studenta a charakteru plánovaných aktivit. Důvodem pro udělení výjimky mohou být i jiné závažné, zejména zdravotní důvody. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Článek 4 Rady studijního programu 1. Děkan kmenové fakulty jmenuje rady studijních programů pro bakalářské a magisterské studijní programy. Úkolem rad je: a) navrhovat studijní plány oborů studijního programu, včetně obsahu státní závěrečné zkoušky, a změny ve struktuře předmětů, b) sledovat a hodnotit studium příslušného studijního programu. 2. Strukturu rad, jejich pravomoci, funkční období jejich členů a podrobnou náplň jejich činnosti stanoví děkan.
Článek 5 Kreditový systém Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných na VUT se užívá jednotný kreditový systém kompatibilní s ECTS (dále jen „ECTS“): a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, b) každému předmětu v rámci daného studijního programu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu v daném oboru, c) zakončením předmětu předepsaným podle čl. 6 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia,
25
f)
pro řádné ukončení studia ve studijním programu je nutné získat počet kreditů rovnající se alespoň šedesátinásobku standardní doby studia v předepsané skladbě předmětů.
Článek 6 Způsob zakončení studia předmětu 1. Předmět je zakončen: a) udělením zápočtu, b) udělením klasifikovaného zápočtu, c) vykonáním kolokvia, d) vykonáním zkoušky, e) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu, nebo f)
vykonáním klauzurní zkoušky po předchozím udělení zápočtu.
2. Předmět, jehož absolvování je ve studijním plánu oboru povinné a který student nezakončil, si musí zapsat znovu. Předmět lze znovu zapsat jednou. Předmět, který student již zakončil, si nesmí znovu zapsat.
Článek 7 Způsoby výuky a její zabezpečení 1. Způsoby výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, workshopy, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze, výuka v terénu. 2. Způsoby výuky uvedené v odstavci 1 jsou charakterizovány takto: a) b)
c) d)
e)
f) g)
26
přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení, semináře, ateliéry a projekty jsou způsoby výuky, kde je akcentována samostatná práce studentů. Významnou součástí této výuky je prezentace výsledků vlastní práce a kritické diskuse, cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování za aktivní účasti studentů, řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Tento způsob výuky je dominantní v distanční formě studia, odborné praxe slouží k prohloubení znalostí a dovedností získaných studiem a k ověření jejich aplikace v praxi; slouží též k doplnění znalostí a k seznámení se s metodami práce zejména v mimoškolních institucích, exkurze slouží zejména k tomu, aby se studenti seznamovali s metodami práce zejména v mimoškolních institucích, výuka v terénu slouží k praktické aplikaci teoretické výuky.
3. Individuální konzultace doplňují výuku. Rozsah a způsob jejich poskytování upravuje směrnice fakulty. 4. Součástí studijních činností studenta je zadávaná a vlastní samostatná práce. 5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatní výuce je kontrolovaná. Stupeň a způsoby kontroly jsou dány v dokumentaci předmětu podle čl. 8. 6. Personální zabezpečení výuky: a) b) c) d) e)
garanty předmětu mohou být profesoři a docenti, v odůvodněných případech může garantováním předmětu děkan pověřit i jiného akademického pracovníka. přednášky vedou profesoři a docenti, v odůvodněných případech může vedením přednášky děkan pověřit i jiného akademického pracovníka, s pověřením garanta předmětu mohou specifické typy přednášek vést odborníci z praxe, na jiných formách výuky dle odst. 2 písmen b) až g) se mohou podílet i doktorandi, vedoucí zaměstnanec ústavu nebo katedry (dále jen „vedoucí zaměstnanec ústavu“) je povinen sledovat výuku zabezpečovanou danou katedrou nebo ústavem (dále jen „ústav“) a dbát o její úroveň, podkladem pro hodnocení výuky jsou rovněž výsledky plynoucí z hodnocení výuky studenty.
Článek 8 Dokumentace předmětu 1. Dokumentace předmětu je v českém a anglickém jazyce a obsahuje zejména: a) b) c) d) e) f) g)
název předmětu, kód předmětu a typ, vyučovací jazyk, příslušnost k typu studijního programu (bakalářský, magisterský, doktorský), ročník studia, semestr, rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu výuky), h) počet kreditů, i) jméno garanta, j) název ústavu zabezpečujícího výuku předmětu, k) učební cíle (popis kompetencí, schopností, znalostí a dovedností, kterých dosáhne student absolvováním studijního předmětu), l) prerekvizity (výčet vstupních znalostí), m) obsah předmětu (anotace, osnova), n) základní a doporučená studijní literatura, o) způsoby výuky (zejména přednáška, cvičení apod.),
27
p)
pravidla hodnocení a ukončení předmětu (způsoby průběžné kontroly studia, podmínky pro udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, forma a podmínky pro vykonání zkoušek a způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu).
2. Dokumentace předmětu je zveřejněna prostřednictvím informačního systému VUT, nesmí být měněna v průběhu semestru a student je povinen se s ní seznámit.
Článek 9 Studijní poradenství 3. Fakulta poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje poradenství pro vytváření jeho studijního plánu. 4. Pro zabezpečení činností uvedených v odstavci 1 fakulta vytváří poradenskou a informační strukturu, která je vymezena směrnicí fakulty.
DÍL 2 OVĚŘOVÁNÍ A HODNOCENÍ STUDIJNÍCH VÝSLEDKŮ Článek 10 Ověřování studijních výsledků Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem, kolokviem nebo zkouškou.
Článek 11 Zápočet a klasifikovaný zápočet 1. Zápočtem se potvrzuje, že se student aktivně účastnil na práci během semestru a splnil požadavky, jimiž bylo udělení zápočtu na začátku výuky předmětu podmíněno, případně prokázal odbornou způsobilost rozpravou při kolokviu. 2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí klasifikačním stupněm. 3. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 4. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, v němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto
28
lhůtu na žádost studenta doporučenou příslušným učitelem prodloužit vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 5. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné, a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 6. Udělení nebo neudělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50) příznakem udělení nebo neudělení zápočtu, datem a identifikací učitele. V případě klasifikovaného zápočtu se uvádí klasifikační stupeň ECTS a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 7. Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.
Článek 12 Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška 1.
Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hodnotí slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“.
2.
Klauzurní zkouškou se rozumí zakončení předmětu na základě klauzurní práce a je specifikována vnitřním předpisem fakulty. Klauzurní zkouška je hodnocena klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.
3.
Zkouškou se zjišťuje komplexní zvládnutí látky vymezené v dokumentaci předmětu prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnosti získané poznatky samostatně a tvůrčím způsobem aplikovat. Míru zvládnutí problematiky a plnění průběžných požadavků hodnotí učitel klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.
4.
Zkoušky jsou: a) písemné, b) ústní, c) kombinované.
5. Termíny a místa zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a způsob stanovení zkoušejících musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny. Podrobnosti o organizaci zkoušek a lhůty pro jejich vykonání v akademickém roce stanoví směrnice fakulty. 6. Student, který byl klasifikován stupněm „F“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou nejvýše dva. Podrobnosti o opakování zkoušek a počtu opravných termínů
29
stanoví po schválení akademickým senátem fakulty směrnice děkana fakulty. Pokud směrnice děkana schválená akademickým senátem fakulty nestanoví nižší počet opravných termínů, opravné termíny jsou dva. 7. Na žádost studenta nebo z vlastního podnětu může vedoucí zaměstnanec ústavu rozhodnout o konání zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, o konání zkoušky před komisí rozhoduje a komisi jmenuje děkan. 8. Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle §56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje §68 zákona. 9. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Součástí zápisu do dokumentace o studiu je klasifikační stupeň ECTS, datum konání zkoušky nebo datum konání její poslední části a identifikace zkoušejícího a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 10. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou „F”. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 11. Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh, je klasifikován stupněm „F“. Hrubé porušení pravidel může být považováno za disciplinární přestupek.
Článek 13 Klasifikační stupnice Při hodnocení předmětů studijního plánu se užívá klasifikační stupnice ECTS:
30
KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ ECTS
BODOVÉ HODNOCENÍ
ČÍSELNÁ KLASIFIKACE
POZNÁMKA
A
100-90
1
Excellent
Výborně
B
89-80
1,5
Very good
Velmi dobře
C
79-70
2
Good
Dobře
D
69-60
2,5
Satisfactory
Uspokojivě
E
59-50
3
Sufficient
Dostatečně
F
49-0
4
Failed
Nevyhovující
ÄŒlĂĄnek 14 StudijnĂ prĹŻmÄ›r 1. StudijnĂ prĹŻmÄ›r studenta ve studiu v danĂŠm celku studia je vyjĂĄdĹ™en vztahem:
đ?‘†đ?‘ƒ =
∑(đ??žđ?‘? ∗ đ?‘?đ?‘?) ∑(đ??žđ?‘?)
kde Kp je poÄ?et zĂskanĂ˝ch kreditĹŻ za pĹ™edmÄ›t p zakonÄ?enĂ˝ zkouĹĄkou nebo klasifikovanĂ˝m zĂĄpoÄ?tem, Zp je Ä?ĂselnĂĄ klasifikace zkouĹĄkou nebo klasifikovanĂ˝m zĂĄpoÄ?tem zakonÄ?enĂŠho pĹ™edmÄ›tu p, a kde se sÄ?ĂtĂĄ pĹ™es vĹĄechny pĹ™edmÄ›ty absolvovanĂŠ studentem v danĂŠm celku studia zakonÄ?enĂŠ zkouĹĄkou nebo klasifikovanĂ˝m zĂĄpoÄ?tem (Ä?l. 55 odst. 2). StudijnĂ prĹŻmÄ›r lze rovněŞ urÄ?it jako vĂĄĹženĂŠ prĹŻmÄ›rnĂŠ bodovĂŠ hodnocenĂ, stanovĂ-li tak smÄ›rnice fakulty. 2. StudijnĂ prĹŻmÄ›r se uĹžĂvĂĄ zejmĂŠna pro: a) b)
pĹ™iznĂĄnĂ prospÄ›chovĂŠho stipendia, pro stanovenĂ celkovĂŠho hodnocenĂ studia (Ä?l. 26).
3. Pro ĂşÄ?ely relativnĂho hodnocenĂ podle ECTS se do informaÄ?nĂho systĂŠmu zadĂĄvĂĄ bodovĂŠ hodnocenĂ klasifikovanĂŠho zĂĄpoÄ?tu, klauzurnĂ zkouĹĄky a zkouĹĄky. U fakult, kterĂŠ nepouĹžĂvajĂ bodovĂŠ hodnocenĂ, bude centrĂĄlnÄ› provedena transformace.
DĂ?L 3 PRĹŽBÄšH STUDIA ÄŒlĂĄnek 15 Kontrola studia a podmĂnky pro pokraÄ?ovĂĄnĂ ve studiu 1. V kaĹždĂŠm akademickĂŠm roce je ve stanovenĂ˝ch termĂnech kontrolovĂĄno, zda student zĂskal v danĂŠ Ä?ĂĄsti studia poÄ?et kreditĹŻ v pĹ™edepsanĂŠ struktuĹ™e stanovenĂŠ studijnĂm plĂĄnem studijnĂho programu. Pokud tuto podmĂnku nesplnĂ, je mu studium ukonÄ?eno podle § 56 odst. 1 pĂsm. b) zĂĄkona. Na postup pĹ™i rozhodovĂĄnĂ v tĂŠto vÄ›ci se vztahuje § 68 zĂĄkona. 2. Ve vĂ˝jimeÄ?nĂ˝ch a odĹŻvodnÄ›nĂ˝ch pĹ™Ăpadech, zejmĂŠna z dĹŻvodĹŻ zdravotnĂch, mĹŻĹže dÄ›kan studentovi na jeho pĂsemnou Şådost splnÄ›nĂ nÄ›kterĂŠ z podmĂnek stanovenĂ˝ch pro pokraÄ?ovĂĄnĂ ve studiu prominout. SouÄ?asnÄ› stanovĂ podmĂnky pro dalĹĄĂ prĹŻbÄ›h studia.
ÄŒlĂĄnek 16 Pro potĹ™ebu evidence studentĹŻ je moĹžnĂŠ v prĹŻbÄ›hu prvnĂho semestru studia provĂĄdÄ›t kontrolu ĂşÄ?asti studentĹŻ na cviÄ?enĂch, seminĂĄĹ™Ăch a na vĂ˝uce v atelierech. OpakovanĂĄ neomluvenĂĄ neĂşÄ?ast ve vĂ˝uce s kontrolovanou ĂşÄ?astĂ mĹŻĹže bĂ˝t dĹŻvodem pro ukonÄ?enĂ studia 31
pro neplnění studijních povinností. Pravidla pro provádění kontroly studia během prvního semestru studia stanoví směrnice fakulty.
Článek 17 Zápis do dalšího roku studia 1. Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu byla povolena výjimka podle čl. 3 odst. 5 nebo čl. 15 odst. 2, má právo se zapsat do dalšího roku studia. 2. Při zápisu si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly příslušného studijního programu a studijního plánu. 3. Vyučuje-li určitý předmět více učitelů, má student právo výběru z nich. Způsob a termíny výběru upraví směrnice fakulty. 4. Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem. 5. Pokud se student bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu nebo není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává děkanovi nejpozději do 5 pracovních dnů po termínu zápisu. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Článek 18 Přerušení studia 1. Na základě písemné žádosti studenta děkan stanoví dobu přerušení studia tak, aby byly dodrženy všechny zásady studijního a zkušebního řádu v souladu s příslušným studijním programem. 2. Přerušení studia v době, kdy je předpoklad pro nesplnění studijních povinností, nelze povolit. 3. Děkan přeruší studentovi studium z vlastního podnětu v případě, že student neuhradí splatný peněžní závazek vůči VUT, zejména poplatek za studium vyměřený v souladu s §58 odst. 3 a 4 zákona. Studium bude přerušeno na standardní dobu studia. 4. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné pouze ve výjimečných případech, zejména z důvodů zdravotních. 5. Přerušení studia se zpravidla ukončuje k začátku semestru. 6. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit standardní dobu studia v příslušném studijním programu. 7. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 1, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení a stanovit další
32
průběh studia. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 3, rozhodne děkan i před uplynutím doby přerušení studia o ukončení tohoto přerušení. 8. Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou vedoucím zaměstnancem ústavu zajišťujícím odpovídající předmět na fakultě děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě se stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 9. Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem, přičemž dnem ukončení přerušení studia jí vzniká právo opětovného zápisu do studia. Osoba, která se nejpozději do pěti pracovních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro přerušení studia bez omluvy nedostaví k zápisu, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan. 10. Studium může být přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, až do doby jejího opakování.
Článek 19 Zanechání studia Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi.
Článek 20 Uznání části studia 1. Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v zahraničí podporuje akademickou mobilitu. Při uznávání části studií se postupuje podle zásad uvedených v odstavcích 2 až 7. 2. Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Povinností studenta, který žádá o uznání části studia, je doložit potvrzení o absolvování studia nebo předmětu, o získaném počtu kreditů a klasifikaci a dále potvrzenou anotaci absolvovaných předmětů. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na kreditové hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního programu, na prospěch při studiu a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia, a je respektována dohoda o studiu v rámci mobility. 3. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. 4. Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným zkouškám se přiřadí kreditové hodnocení odpovídající danému studijnímu programu v souladu s dohodou o studiu v rámci mobility.
33
5. Studentům, kterým byla uznána část studia, se do doby studia započte počet roků odpovídající celkovému kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z tempa studia předpokládajícího jeho řádné ukončení ve studijním programu za dobu rovnou standardní době. 6. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty studijního programu, mohou být uznány kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. 7. O uznávání částí studia rozhoduje děkan.
DÍL 4 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA Článek 21 1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Student studium absolvuje, pokud získá počet kreditů v předepsané skladbě rovný minimálně šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vykoná státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí v bakalářském studijním programu je zpravidla obhajoba bakalářské práce, v magisterském studijním programu obhajoba diplomové práce. 2. Dnem řádného ukončení studia je podle § 55 odst. 1 zákona den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část.
Článek 22 Státní závěrečná zkouška 1. Členění státní závěrečné zkoušky na části a jejich obsah určuje studijní program. Pravidla pro organizaci a průběh státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice fakulty. 2. Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoli její část lze jednou opakovat. 3. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován stupněm „F“. 4. Poslední část státní závěrečné zkoušky lze konat nejpozději dva roky po uplynutí standardní doby studia ve studijním programu studenta, nejpozději však do doby ukončení akreditace studijního programu. Pokud student do této doby nevykoná státní závěrečnou zkoušku, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona. 34
5. O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a hodnocení obhajoby diplomové nebo bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky podle čl. 25. Přílohou protokolu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské nebo diplomové práce. Formu protokolu stanoví směrnice rektora.
Článek 23 Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky 1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh rady studijního programu děkan v souladu s § 53 odst. 2 zákona. 2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná. 3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví směrnice fakulty. 4. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.
Článek 24 Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba 1. Bakalářskou nebo diplomovou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Bakalářská a diplomová práce se vzájemně liší charakterem zadaných problémů a rozsahem a hloubkou jejich zpracování. Bakalářská práce se vypracovává, je-li součástí studijního plánu. Vypracování diplomové práce je součástí studijního plánu. 2. Zadání bakalářské nebo diplomové práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny, jméno vedoucího diplomové práce a termín jejího odevzdání. Vedoucím bakalářské nebo diplomové práce může být i odborník z praxe. 3. Bakalářskou nebo diplomovou práci lze se souhlasem vedoucího práce předložit v cizím jazyce. V tomto případě, pokud se nejedná o slovenštinu, musí práce obsahovat rozšířený abstrakt v českém jazyce. 4. Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce a její oponent nebo oponenti, které jmenuje vedoucí zaměstnanec ústavu, vypracují posudky k této práci. Student musí být s nimi seznámen nejpozději tři dny před konáním její obhajoby. 5. Při obhajobě bakalářské nebo diplomové práce student nejprve uvede hlavní výsledky své práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího práce a v posudku nebo posudcích oponenta nebo oponentů. Dále následuje diskuse.
35
6. Pokud student bakalářskou nebo diplomovou práci neobhájí, komise rozhodne, zda tuto práci doplní, nebo zcela přepracuje nebo vypracuje práci s jiným zadáním. Zdůvodnění svého rozhodnutí uvede komise do protokolu o státní závěrečné zkoušce. 7. Pokud student ve stanoveném termínu bez omluvy bakalářskou nebo diplomovou práci neodevzdá nebo jeho omluva není přijata, je klasifikován stupněm „F“. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.
Článek 25 Hodnocení státní závěrečné zkoušky 1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se klasifikují samostatně. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Pro klasifikaci se užívá klasifikační stupnice ECTS podle čl. 13. Návrh na klasifikaci je přijat, získá-li většinu hlasů přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda. 2. Celková klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikací jejích jednotlivých částí, přičemž: a) pokud je jedna část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm „F“, celkový výsledek je „F“, b) celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je klasifikován stupněm „A“, právě když jsou všechny její části klasifikovány stupněm „A“, c) v ostatních případech o celkové klasifikaci B, C, D a E rozhoduje komise. 3. Pokud je student klasifikován stupněm „F“, komise se usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen. 4. Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.
Článek 26 Celkové hodnocení studia 1. Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je: a) prospěl s vyznamenáním, b) prospěl velmi dobře, c) prospěl. 2. Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží vysokoškolský diplom s vyznamenáním. 3. Vysokoškolský diplom „s vyznamenáním“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce klasifikován stupněm „A“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval vynikající studijní výsledky. Vynikající studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním 36
průměrem nepřevyšujícím hodnotu 1,50. Vysokoškolský diplom „prospěl velmi dobře“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce hodnocen alespoň stupněm „C“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval velmi dobré studijní výsledky. Velmi dobré studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 2,00.
ČÁST TŘETÍ USTANOVENÍ PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH
DÍL 1 ORGANIZACE A USKUTEČŇOVÁNÍ DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU Článek 27 Oborová rada 1. Oborová rada vymezená § 47 odst. 6 zákona má nejméně 5 členů, které jmenuje a odvolává po projednání v příslušné vědecké nebo umělecké radě (dále jen „vědecká rada“) v souladu s vnitřní normou VUT podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT děkan kmenové fakulty. Děkan rovněž stanoví počet členů oborové rady a jejich funkční období. 2. Ve své činnosti se oborová rada řídí jednacím řádem, který stanoví rovněž způsob volby jejího předsedy. Jednací řád vydá po projednání s oborovou radou děkan. 3. Způsob vytvoření společné oborové rady podle § 47 odst. 6 zákona stanoví příslušná dohoda.
Článek 28 Oborová rada zejména: a) vyjadřuje se k návrhům na školitele, b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění pro příslušný studijní program předložené školiteli (dále jen „téma doktorského studia“) a návrhy témat dizertačních prací,
37
c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného studijního programu, d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu, e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí uchazečů studium, f)
vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést,
g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a k jejich případným změnám, h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli, i)
doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností. Tohoto jednání oborové rady se může na vlastní žádost zúčastnit doktorand; o tomto jednání oborové rady budou doktorand i jeho školitel s dostatečným předstihem informováni,
j)
hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi,
k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování studijního programu a závěry předkládá děkanovi kmenové fakulty, respektive děkanům dalších fakult nebo statutárním zástupcům právnických osob, které se na uskutečňování studijního programu podílejí, l)
iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace,
m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby dizertačních prací.
Článek 29 Školitel 1. Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké a tvůrčí zaměření studijního programu rozhodující pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi. 2. Školitelem může být profesor nebo docent nebo po schválení vědeckou radou fakulty významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu. Školitele ustanovuje a odvolává děkan, který vymezí jeho funkční období. 3. Témata doktorského studia, která školitel navrhuje, jsou zejména v souladu s jeho vlastní výzkumnou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je začleněn doktorand (dále jen „školicí pracoviště“).
Článek 30 Individuální studijní plán 1. Individuální studijní plán, podle něhož studium doktoranda ve studijním programu probíhá, stanoví doktorandovi zejména:
38
a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění a jeho vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma dizertační práce, b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat, c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích, účast na konferencích, seminářích, letních školách, d) jeho pedagogické působení v souladu se směrnicí fakulty, e) časové rozvržení studia. 2. Formu zpracování individuálního studijního plánu stanoví směrnice fakulty. 3. Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření. Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan.
Článek 31 Studijní předměty doktorského studijního programu 1. Studijní předměty doktorského studijního programu jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s učitelem získal dostatečný přehled odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření dizertační práce. 2. Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v příslušných oblastech. 3. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou. 4. Studijní předměty mají dokumentaci, která obsahuje zejména: a) název předmětu, b) rozsah předmětu, c) jména učitelů předmětu, d) obsahovou anotaci předmětu, e) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky, f) literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům, g) způsob zakončení předmětu. Dokumentace studijního předmětu je zveřejněna zejména prostřednictvím informačního systému VUT. 5. Výuka studijního předmětu je založena v závislosti na počtu doktorandů, kteří tento předmět studují, buď na přednáškách organizovaných pro skupinu studentů, jejíž minimální počet stanoví děkan, seminářích nebo na řízeném samostatném studiu s konzultacemi. 6. Studijní předmět lze zapsat nejvýše dvakrát.
39
Článek 32 Zkouška ze studijního předmětu doktorského studijního programu 1. Termín zkoušky stanoví zkoušející zpravidla po dohodě s doktorandem. O konání zkoušky je vždy informován školitel. 2. Zkouška je veřejná a může mít formu kolokvia. 3. Pro hodnocení zkoušky se užívá klasifikační stupnice výborně, velmi dobře, dobře, nevyhovující, v případě kolokvia prospěl, neprospěl. 4. Doktorand, který byl klasifikován stupněm nevyhovující nebo neprospěl, má právo konat opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí. Komisi z podnětu školitele jmenuje příslušná oborová rada. Předsedou komise je zpravidla člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a učitel daného studijního předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných členů komise. O zkoušce konané před komisí je veden zápis. 5. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). 6. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním plánem před komisí podle odstavce 4 ani při druhém zápisu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 7. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda příslušné oborové rady.
Článek 33 Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu 1. Doktorand zpravidla jednou za rok referuje na školicím pracovišti o svém studiu, výsledcích řešení tvůrčích úkolů a o přípravě dizertační práce. 2. Doktorand každoročně v termínu stanoveném děkanem vypracuje písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem. 3. Školitel pravidelně hodnotí plnění studijních povinností doktoranda a hodnocení předkládá příslušné oborové radě. Období hodnocení doktorandů stanoví směrnice fakulty. 4. Při nevyhovujícím hodnocení doktoranda navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště příslušné oborové radě projednání návrhu na ukončení studia doktoranda podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též
40
vedoucí školicího pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 5. Doktorand se zapisuje do dalšího roku studia v termínech a za podmínek stanovených směrnicí děkana. Pokud se doktorand bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu nebo není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává děkanovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Článek 34 Přerušení studia v doktorském studijním programu 1. Na základě písemné žádosti doktoranda doporučené jeho školitelem může děkan studium přerušit. O této skutečnosti je informován školitel. 2. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit dva roky. Výjimky z důvodů zejména zdravotních může povolit děkan. 3. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení. 4. Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval na jiné fakultě nebo vysoké škole a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou školitelem a oborovou radou děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole. 5. Osoba, která se nejpozději do pěti pracovních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.
Článek 35 Zanechání studia v doktorském studijním programu Rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. Pokud doktorand v rámci studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vztahem, je povinen tento smluvní vztah řádně ukončit.
Článek 36 Uznání částí studia v doktorském studijním programu 1. Doktorandovi, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na prospěch při studiu, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení předchozího studia. 41
2. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. 3. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan.
DÍL 2 STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA Článek 37 1. Při státní doktorské zkoušce má student prokázat hluboké teoretické vědomosti v oboru dizertační práce a získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně metodologických východisek vědecké práce. Její obsah vychází zejména z tématu doktorského studijního programu, dizertační práce a individuálního studijního plánu doktoranda. 2. Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse související s tématem dizertační práce na základě pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu dizertační práce, vymezení předpokládaných cílů dizertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Rozsah pojednání určí oborová rada. 3. Státní doktorskou zkoušku nebo její část lze jednou opakovat. 4. O průběhu státní doktorské zkoušky je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora.
Článek 38 Přihlašování ke státní doktorské zkoušce 1. Ke státní doktorské zkoušce je doktorand povinen se přihlásit do konce 5. semestru čtyřletého DSP v prezenční formě a do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP v kombinované formě. 2. Spolu s přihláškou předloží doktorand přehled aktivit vykonaných během svého studia v doktorském studijním programu a pojednání podle čl. 37 odst. 2, včetně přehledu uveřejněných prací, respektive vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl. 3. Způsob přihlašování ke státní doktorské zkoušce a dokládání náležitostí podle odstavce 2 stanoví směrnice fakulty. 4. Ke státní doktorské zkoušce je doktorand povinen se přihlásit nejpozději do konce 5. semestru v případě tříletého DSP a do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP. Nesplnění tohoto termínu je důvodem ukončení studia. Ze závažných důvodů může děkan na žádost doktoranda a se souhlasem školitele a oborové rady termín prodloužit. 42
5. Doktoranda, který byl zapsán ke studiu před dnem účinnosti tohoto ustanovení a nesplňuje podmínku podle odstavce (4), seznámí se změnou Studijního a zkušebního řádu VUT studijní oddělení fakulty. Termín státní doktorské zkoušky stanoví školitel v nejkratším možném termínu.
Článek 39 Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky 1. Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí. Komise je stálá nebo je jmenována „ad hoc“. Komise „ad hoc“ může být ve specifických případech jmenována i v případě, že je ustanovena komise stálá. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan v souladu s § 53 odst. 2 a 3 zákona. Členem komise je rovněž školitel doktoranda. 2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná. 3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví směrnice fakulty. 4. Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů s výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko k doktorandem předloženému pojednání. 5. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.
Článek 40 Hodnocení státní doktorské zkoušky 1. Státní doktorská zkouška je klasifikována stupněm prospěl nebo neprospěl. 2. Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a rozhodne hlasováním o její klasifikaci. 3. K dosažení klasifikace „prospěl“ je zapotřebí většiny hlasů všech členů zkušební komise. 4. Pokud je doktorand při státní doktorské zkoušce klasifikován stupněm „neprospěl“, uvede se do protokolu odůvodnění, které je sděleno doktorandovi. 5. Pokud se doktorand bez omluvy ke státní doktorské zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi do pěti pracovních dnů od termínu státní doktorské zkoušky, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne. 6. Nevykoná-li doktorand státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.
43
DÍL 3 DIZERTAČNÍ PRÁCE A JEJÍ OBHAJOBA Článek 41 Dizertační práce 1.
Dizertační práce je buď: a) samostatná práce zpracovaná podle odstavce 2 obsahující výsledky řešení vědeckého či tvůrčího úkolu, nebo b) tematicky uspořádaný soubor uveřejněných prací.
2.
Dizertační práce se člení zejména na tyto části: a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem dizertační práce, b) cíl dizertační práce, c)
výsledky dizertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru,
d) seznam použité literatury, e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu dizertační práce. Součástí dizertační práce může být rovněž dokumentace inženýrských nebo uměleckých děl. Její součástí je vždy souhrn v českém a anglickém jazyce zpravidla v rozsahu jedné strany. 3.
Dizertační práce se předkládá v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. Se souhlasem oborové rady lze předložit dizertační práci i v jiném jazyce.
4.
Formální úpravu dizertační práce stanoví směrnice rektora.
5.
Jsou-li v souboru uveřejněných prací podle odstavce 1 písm. b) práce, jichž je doktorand spoluautorem, musí být vymezen podíl doktoranda a doložen prohlášením spoluautorů o jeho přínosu k jednotlivým pracím.
Článek 42 Řízení o obhajobě dizertační práce 1. K obhajobě dizertační práce se může doktorand přihlásit po vykonání státní doktorské zkoušky. 2. Spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce doktorand předkládá: a) dizertační práci v počtu stanoveném fakultou, b) teze dizertační práce v počtu stanoveném fakultou, c) přehled aktivit vykonaných během jeho studia v doktorském studijním programu, včetně seznamu publikovaných prací a prací k publikaci přijatých, respektive seznamu vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, a ohlasy těchto prací a děl,
44
d) uveřejněné práce nebo rukopisy prací, které jsou k uveřejnění přijaty, spolu s doklady o jejich přijetí k uveřejnění, e) stanovisko školitele doktoranda k dizertační práci. 3. Způsob podávání přihlášek k obhajobě dizertační práce stanoví směrnice fakulty. 4. Řízení o obhajobě dizertační práce je zahájeno doručením přihlášky. 5. Pokud přihláška k obhajobě dizertační práce splňuje náležitosti podle odstavce 2, je postoupena oborové radě k dalšímu řízení. 6. Nesplňuje-li přihláška k obhajobě dizertační práce náležitosti podle odstavce 2, děkan řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení zastaví.
Článek 43 Teze dizertační práce 1. Teze dizertační práce obsahují ve stručné formě základní myšlenky, metody, výsledky a závěry dizertační práce ve struktuře stejné jako u dizertační práce. Rozsah stanoví směrnice rektora. 2. Teze dizertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce, obdrží všichni členové komise pro obhajobu dizertační práce a oponenti. 3. Po úspěšné obhajobě dizertační práce jsou teze dizertační práce se zapracovanými připomínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu dizertační práce publikovány v souladu se směrnicí rektora.
Článek 44 Komise pro obhajobu dizertační práce 1. Obhajoba dizertační práce se koná před komisí pro obhajobu dizertační práce, která je stálá nebo je jmenována „ad hoc“. Komise „ad hoc“ může být ve specifických případech jmenována i v případě, že je ustanovena komise stálá. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan. Školitel není členem komise pro obhajobu dizertační práce. 2. Komise pro obhajobu dizertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové komise jsou osoby jiné než členové Akademické obce VUT. 3. Jednání komise pro obhajobu dizertační práce svolává a řídí její předseda. 4. Komise pro obhajobu dizertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu je nutná většina hlasů všech členů komise.
45
Článek 45 Oponenti dizertační práce a jejich posudky 1. Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty dizertační práce, z nichž nejvýše jeden může být z fakulty nebo instituce, kde práce vznikla. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda. Děkan může oponenty jmenovat členy komise pro obhajobu dizertační práce. 2. Oponent vypracuje na dizertační práci písemný posudek. 3. Oponent se v posudku vyjádří zejména: a) k aktuálnosti tématu dizertační práce, b) zda dizertační práce splnila stanovený cíl, c) k postupu řešení problému a k výsledkům dizertační práce s uvedením konkrétního přínosu doktoranda, d) k významu pro praxi nebo rozvoj vědního oboru, e) k formální úpravě dizertační práce a její jazykové úrovni, f) zda dizertační práce splňuje podmínky uvedené v § 47 odst. 4 zákona. 4. Pokud oponent nevypracuje posudek nejpozději do 2 měsíců ode dne jmenování, může komise pro obhajobu dizertační práce jmenovat jiného oponenta. 5. Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle odstavce 3, vyzve komise pro obhajobu dizertační práce oponenta, aby posudek doplnil nebo přepracoval. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, komise jmenuje jiného oponenta. 6. Oponentní posudky musí být zaslány všem členům komise pro obhajobu dizertační práce a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obhajoby.
Článek 46 V případě, že některý z oponentů nedoporučí dizertační práci k obhajobě, může doktorand požádat o přerušení řízení o obhajobě dizertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení komise pro obhajobu dizertační práce a příslušné oborové rady s konečnou platností děkan.
Článek 47 Obhajoba dizertační práce 1. Obhajoba dizertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty, členy komise pro obhajobu dizertační práce a ostatními účastníky obhajoby. 2. Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední desce příslušné fakulty alespoň dva týdny předem.
46
3. Obhajoba dizertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba přerušení řízení se do této doby nepočítá. 4. Pokud dizertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve za rok. Není-li dizertační práce obhájena ani napodruhé, studium doktoranda se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 5. Dizertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do 7 let ode dne zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda doporučené školitelem a příslušnou oborovou radou může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.
Článek 48 1. Komise pro obhajobu dizertační práce dbá o to, aby se obhajoba konala do 30 dnů po doručení posudků od všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování (čl. 45 odst. 5). O překročení lhůty je nutno vyrozumět děkana, který ji může přiměřeně k důvodům prodloužit. 2. Obhajoba dizertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta čte. Přítomen musí být alespoň jeden oponent. 3. Obhajobu dizertační práce řídí předseda komise pro obhajobu dizertační práce, výjimečně z jeho pověření jiný člen komise. 4. Při obhajobě dizertační práce se postupuje zpravidla takto: a)
předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma dizertační práce a seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp. jím vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl,
b)
doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své dizertační práce,
c)
školitel seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce se svým stanoviskem k práci doktoranda a k obhajované dizertační práci,
d)
oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků,
e)
doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům,
f)
předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní.
5. Obhajoba dizertační práce zpravidla netrvá déle než 2 hodiny. 6. V neveřejném zasedání zhodnotí komise pro obhajobu dizertační práce za účasti oponentů a školitele obhajobu dizertační práce a v tajném hlasování rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě dizertační práce je zapotřebí většiny hlasů všech členů 47
komise. Po rozhodnutí o výsledku obhajoby dizertační práce se komise usnáší většinou hlasů přítomných členů komise na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodněním je doktorand seznámen. 7. O obhajobě dizertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů. Závěry komise pro obhajobu dizertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím dizertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu protokolu stanoví směrnice rektora. 8. O obhajobě dizertační práce informuje předseda komise pro obhajobu dizertační práce příslušnou oborovou radu a děkana.
DÍL 4 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU Článek 49 Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena dizertační práce.
ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Článek 50 Dokumentace o studiu 1. Dokumentace o studiu slouží k zápisu, uchovávání a zpracování údajů souvisejících se studiem jednotlivých studentů a doktorandů. 2. Dokumentace o studiu je součástí informačního systému VUT v Brně. Podrobnosti o vedení studijní dokumentace stanoví směrnice fakulty. 3. Součástí dokumentace o studiu je závěrečná práce. 4. Bakalářské, diplomové a dizertační práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě pracoviště VUT, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.
48
5. Ustanovení odstavce 4 se použijí, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství2 nestanoví jinak.
Článek 51 Styk studenta s fakultou V jednáních o studijních záležitostech může být student zastupován svým zplnomocněným zástupcem.
Článek 52 Ukončení studia 1. Nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto řádu, je dnem ukončení studia den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona). 2. Student je povinen nejpozději ke dni ukončení studia odevzdat potvrzený a podepsaný výstupní list jako doklad o vypořádání všech vzájemných závazků mezi ním a VUT či fakultou.
Článek 53 Způsob náhradního doručování Rozhodnutí ve věcech: a) udělení výjimky z pravidel pro stanovení studijního plánu podle čl. 3 odst. 5, b) přerušení studia podle čl. 18 nebo čl. 34, c) uznávání částí studia nebo zkoušek podle čl. 20 nebo čl. 36, d) ukončení studia podle čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 8, čl. 15 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 22 odst. 4, čl. 32 odst. 6, čl. 40 odst. 6 a čl. 47 odst. 4 lze studentům a doktorandům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí podle písmen a) až c) doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.
Článek 54 Pochvaly a ocenění 1. Podle čl. 42 odst. 4 Statutu VUT uděluje rektor jako ocenění mimořádných výsledků studenta nebo doktoranda během jeho studia Cenu rektora.
2
Např. zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 17 až 20 obchodního zákoníku. 49
2. Ocenění za výsledky studia udělované fakultou určuje směrnice fakulty.
ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 55 Přechodná ustanovení 1. V případě kolize ustanovení tohoto řádu s důsledky dosavadních studijních předpisů se postupuje tak, aby student nebo doktorand v přechodovém období neutrpěl újmu. 2. Doba přerušení studia před 1. lednem 1999 se do doby studia nezapočítává.
Článek 56 Závěrečná ustanovení 1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně zaregistrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. července 2004 pod čj. 21 214/200430. 2. Tento řád byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 21. září 2010 a 16. listopadu 2010. 3. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 4. Tento řád nabývá účinnosti dnem nabytí platnosti. *** Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysokého učení technického v Brně dne 22. února 2011 a dne 17. května 2011. Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají účinnosti dnem 1. září 2011.
50
doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, v. r.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r.
předseda Akademického senátu
rektor
směrnice č. 6 děkana Fakulty architektury VUT v Brně
PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU 2016/2017 Oddíl č. 1
Úvodní ustanovení 1.
Směrnice č. 6 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu (dále jen směrnice) v akademickém roce 2016/2017 doplňuje Studijní a zkušební řád VUT v Brně (s výjimkou části třetí, dále jen SZŘ) jako vnitřní předpis k organizaci a uskutečňování bakalářského a magisterského studijního programu na Fakultě architektury VUT v Brně.
2.
Standardní délka studia bakalářského studijního programu (dále BSP) na FA VUT v Brně je 8 semestrů. Přesáhne-li však délka studia 10 semestrů, platí student dle § 58 odst. 3 zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.
3.
Standardní délka studia magisterského studijního programu (dále MSP) na FA VUT v Brně jsou 4 semestry. Přesáhne-li však délka studia 6 semestrů, platí student dle §58 odst. 3 zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.
Oddíl č. 2
Akademický rok a časové členění studia 1.
Přednáškovou skupinu tvoří studenti jednoho ročníku.
2.
Studijní skupinu tvoří přibližně jedna čtvrtina studentů ročníku. Velikost studijní skupiny se pohybuje od 20 do 25 studentů. Rozdělení do studijních skupin se uplatňuje ve výuce plošné.
3.
Rozvrhovou skupinu tvoří studenti, kteří jsou přihlášeni do jednotlivých předmětů tam, kde je to možné. Jsou to především ateliéry a povinně volitelné předměty v BSP a volitelné semináře v MSP.
51
4.
Studijní plán BSP je standardně strukturován do 1. až 4. ročníku. Poslední (8.) semestr je vymezen pro práci na bakalářské práci.
5.
Studijní plán MSP je standardně strukturován do 1. až 2. ročníku. Poslední (4.) semestr je vymezen pro práci na diplomové práci.
6.
Z časového hlediska probíhá výuka v rocích studia, které udávají dobu, během níž student postupně absolvuje předepsané předměty studijního plánu.
7.
Časový plán akademického roku je přílohou č. 1 této Směrnice.
Oddíl č. 3
Studijní plány 1.
Strukturovaný seznam předmětů studia je přílohou č. 2 a č. 3 této Směrnice.
2.
Zápisy a absolvování předmětů povinných a povinně volitelných jsou povinné. Zápisy a absolvování předmětů volitelných jsou dobrovolné. Za volitelné předměty se rovněž považují všechny povinné a povinně volitelné předměty absolvované dobrovolně nad rámec studijního plánu.
Oddíl č. 4
Rada studijního programu 1.
Rada studijního programu (dále jen Rada) je sestavena z děkanem jmenovaných akademických pracovníků FA VUT v Brně a proděkana pro studium.
2.
Jednotliví členové jsou jmenováni na funkční období jednoho akademického roku.
3.
Členství v Radě je nezastupitelné.
4.
Předsedou Rady je proděkan pro studium.
5.
Rada je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
6.
Rozhodnutí Rady je platné, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů.
7.
Pro revokaci usnesení Rady musí hlasovat nadpoloviční většina členů Rady.
8.
Rada může hlasovat veřejně nebo tajně. O způsobu hlasování rozhoduje předseda Rady.
9.
Do náplně činnosti Rady patří kromě činností vyjmenovaných v článku 4, odst. 1) SZŘ VUT v Brně ještě posoudit otevření povinně volitelných předmětů v bakalářském studijním programu a volitelných seminářů v magisterském studijním programu,
10. Rada vydává doporučení děkanovi ve věcech vyjmenovaných v článku 4, odst. 1) SZŘ VUT v Brně a oddílu 4, odst. 9 této Směrnice.
52
Oddíl č. 5.
Kreditový systém 1.
Každému předmětu studijního plánu zakončenému zkouškou, zápočtem, nebo klasifikovaným zápočtem je zpravidla přiřazen počet kreditů, který odpovídá počtu hodin výuky týdně v jednom semestru. Předměty studijního plánu jednoho ročníku představují hodnotu 60 kreditů při stanoveném počtu 24 výukových hodin týdně v případě BSP a 24 výukových hodin týdně v případě MSP v jednom semestru.
2.
Kredity jsou přiřazeny předmětům povinným a povinně volitelným, nikoliv předmětům volitelným nebo absolvovaným dobrovolně nad rámec studijního plánu.
Oddíl č. 6.
Způsob výuky a její zabezpečování 1.
Těžištěm výuky na FA VUT v Brně je předmět Ateliérová tvorba.
2.
Způsob a forma zpracování a odevzdání projektu je dána zadáním vedoucího práce v souladu s časovým plánem akademického roku, příloha č. 1 a č. 4 této Směrnice.
3.
V ateliérové výuce si mohou studenti zvolit učitele a téma práce registrací přes intranet FA VUT. Učitelé pak určí počet studentů, které budou učit, při snaze o to, aby jejich pedagogická kapacita byla naplněna.
4.
Studenti se přihlásí do ateliérové výuky příslušného ústavu v termínu vyhlášeném děkanem, zpravidla v závěru předcházejícího semestru.
5.
Studenti mají v rámci BSP za povinnost absolvovat jednou ateliérovou výuku v rozsahu měřítka: ateliér malé stavby – DŮM
6.
ateliér velké stavby – DŮM A MÍSTO
ateliér souboru staveb – MĚSTO A MÍSTO
dvakrát volné téma
Studenti BSP si volí ateliérový projekt v rozsahu měřítka i volného zadání s přihlédnutím k vazbě na jednotlivé semestry: 1. ročník
1. sem
2. ročník
3. ročník
4. ročník
2. semestr
3. semestr 4. semestr 5. semestr
6. semestr 7. semestr 8. semestr
základy arch. navrhování
ateliér malé stavby
volné zadání
ateliér velké stavby
ateliér souboru staveb
volné zadání
bakalářská práce
53
7.
Nepřihlásí-li se student ve stanoveném termínu do Ateliérové tvorby, ztrácí nárok na volbu učitele a tématu. Termíny a postup při vypisování témat a přihlašování studentů stanoví vyhláška proděkana pro výuku.
8.
Studenti BSP jsou povinni přijít k první konzultaci zadání ateliéru do 14 dnů od začátku semestru. Ti, kteří si bez omluvy zadání v určeném termínu nevyzvednou, musí si předmět opakovaně zapsat v dalším roce studia.
9.
Studenti BSP mají za povinnost absolvovat ve 3. ročníku (letní semestr) jeden povinně volitelný předmět a ve 4. ročníku (zimní semestr) jeden povinně volitelný předmět. Student si vybírá z celkové nabídky povinně volitelných předmětů pro oba ročníky BSP. Nezapíše-li se student ve stanoveném termínu, ztrácí nárok na volbu tohoto předmětu. Každý povinně volitelný předmět je možno otevřít v případě alespoň 5 přihlášených studentů.
10. Povinný předmět Stavební projekt si registrují studenti 4. ročníku BSP za obdobných podmínek jako předmět ateliérová tvorba, tj. volí si učitele a téma. 11. Studium v MSP je organizováno do modulů. Moduly odpovídají odbornému zaměření specializovaných ateliérů. Studijní plán modulu sestává z přednášek společných pro všechny studenty ročníku, individuálně vybraného specializovaného ateliéru a výběru z nabídky volitelných seminářů. 12. Student zapsaný do 1. ročníku MSP si volí modul a specializovaný ateliér. 13. Student se přihlašuje do modulů a specializovaných ateliérů registrací přes intranet FA VUT ve stanoveném termínu. 14. Vedoucí ateliéru má právo vybrat si ze studentů přihlášených v prvním kole, pokud je jejich počet nadměrný. Z důvodu vysokého počtu uchazečů, či z důvodu nepřijatelných předchozích výsledků studia je v pravomoci vedoucího specializovaného ateliéru uchazeče odmítnout. 15. Studenti MSP budou zařazeni do modulů s přihlédnutím k jejich zájmu a výběru učitelů. Konečné rozdělení bude zveřejněno nejpozději týden před zahájením výuky. V týdnu po zveřejnění je možno reagovat na případné závažné důvody ke změně zařazení studenta do modulu nebo specializovaného ateliéru. Studenti, kteří nevyužili možnosti volby, budou do ateliérů zařazeni proděkanem pro studium. 16. Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné pro celé studium v MSP. Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby, nelze zapsané moduly či ateliéry v průběhu MSP měnit.
Oddíl č. 7
Studijní poradenství 54
1.
Informace poskytuje studentovi fakulta prostřednictvím studijního oddělení ve věcech organizačních. Ve věcech individuální skladby studijního plánu pak proděkan pro studium.
Oddíl č. 8
Ověřování studijních výsledků 1.
Účast na průběžných kontrolách studia (kritiky, kontrolní testy, domácí práce, klauzurní práce apod.) v plánovaných termínech je povinná a je nedílnou součástí závěrečného hodnocení výsledků studia.
2.
V rámci ateliérové tvorby se v průběhu každého semestru uskuteční nejméně tři kritiky.
Oddíl č. 9
Zápočet a klasifikovaný zápočet 1.
Studentovi, který získal zápočet z předmětu zakončeného zápočtem a zkouškou a neukončil tento předmět vykonáním zkoušky do konce příslušného akademického roku, je při opakovaném zápisu předmětu tento zápočet uznán, nezmění-li se podmínky udělení zápočtu.
2.
Ateliérové práce se odevzdávají tak, aby mohly být vystaveny v příslušných ateliérech včetně klasifikace vedoucích učitelů, a to ve zkouškového období probíhajícího semestru (viz příloha č. 1 Časový plán). Přesný termín odevzdání a podmínky pro získání klasifikace stanoví vedoucí ateliérů a zveřejní ho na začátku semestru.
3.
Pokud student neodevzdá kompletní práci ve stanoveném termínu a řádně se neomluví, nebo jeho omluvu vedoucí ústavu neuzná, hodnotí se klasifikačním stupněm F (nevyhovující). Student, jehož ateliérová práce byla hodnocena známkou F, nemůže získat klasifikovaný zápočet v náhradním termínu. Řádně omluvenému studentovi může vedoucí ústavu určit náhradní termín odevzdání práce. Hodnocení práce odevzdané v náhradním termínu je stejné jako u práce odevzdané v termínu řádném.
Oddíl č. 10
Zkouška 1.
Zkoušky na FA jsou ústní, písemné nebo kombinované (písemné a ústní).
2.
O druhu zkoušky (ústní, písemné, kombinované) rozhoduje vedoucí ústavu. U kombinované zkoušky je konání druhé části zkoušky (ústní) podmíněno úspěšným absolvováním první (písemné) části zkoušky.
55
3.
Zkušební testy písemných zkoušek připravují a opravují přednášející učitelé. Ústní zkoušku koná student zpravidla u přednášejícího učitele. Výjimečně může vedoucí ústavu pověřit zkoušením i jiného učitele.
4.
Zkoušky konají studenti zejména ve zkouškovém období. Zkoušky včetně opravných termínů musí být vykonány do 31. července příslušného akademického roku. V srpnu již nemohu být z důvodu elektronických zápisů vypisovány žádné termíny zkoušek.
5.
Řádné termíny a místa konání zkoušek v bakalářském i magisterském studijním programu jsou proděkanem pro výuku zveřejněny formou rozvrhu zkoušek nejpozději týden před začátkem zkouškového období na intranetu. Garanti jednotlivých předmětů zveřejní konání 1. a 2. opravného termínu zkoušek na intranetu nejpozději v 1. týdnu zkouškového období v souladu s bodem 6 tohoto oddílu.
6.
Pokud se student nedostaví ke zkoušce v řádném termínu, nebo od ní odstoupí nebo byl klasifikován známkou F (nevyhovující), může vykonat zkoušku ve dvou opravných termínech. Termíny určí a zveřejní v dostatečném předstihu garant příslušného předmětu. Řádně omluvenému studentovi dle článku 12, odst. 10) SZŘ VUT v Brně určí garant předmětu náhradní termín konání zkoušky. V tomto případě je tento termín považován za první ze tří možných.
Oddíl č. 11
Klasifikační stupnice 1.
Pro hodnocení úrovně požadovaných aktivit klasifikovaným zápočtem a úrovně znalosti problematiky předmětu zkouškou se pro zápis do výkazu o studiu a do informačního systému na Fakultě architektury používá klasifikační stupnice ECTS.
2.
Klasifikace se do výkazu o studiu zapisuje ve formě: písmeno / odpovídající počet celých bodů (např. A/95).
3.
Pro potřebu centrální evidence jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvedenými v tabulce článku 13 SZŘ VUT.
Oddíl č. 12
Průměrná klasifikace studenta 1.
Pro výpočet váženého studijního průměru jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvedenými v článku 14, odst. 1) SZŘ VUT.
56
Oddíl č. 13
Zápis do dalšího roku studia 1.
Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem v souladu s vyhlášeným časovým plánem akademického roku. Zápisy studentů do 1. ročníku BSP a 1. ročníku MSP probíhají prezenční formou, zápisy studentů do 2. - 4. ročníku BSP a 2. ročníku MSP probíhají elektronicky.
2.
Student si zapisuje povinné a povinně volitelné předměty studijního plánu příslušného ročníku a předměty nižšího ročníku, které neabsolvoval. Může si zapsat předměty vyššího ročníku, které chce studovat s předstihem a volitelné předměty.
3.
Řádně absolvované předměty nelze znovu zapsat. Povinné a povinně volitelné předměty si může student opakovaně zapsat pouze jednou (viz SZŘ VUT, článek 6, odst. 2).
4.
Do prvního roku studia si student zapíše všechny předměty studijního plánu 1. ročníku BSP.
5.
Do dalšího roku studia se student může zapsat při dodržení zásad stanovených SZŘ VUT a těchto podmínek: a)
minimální součet kreditů, které student získal za všechny předchozí roky studia, musí v BSP odpovídat uvedeným hodnotám: zápis do roku studia BSP 2. rok studia 3. rok studia 4. rok studia zápis do roku studia MSP 2. rok studia
požadovaný počet dosažených kreditů 45 kreditů 95 kreditů 135 kreditů požadovaný počet dosažených kreditů 42 kreditů
b)
vážený studijní průměr (VP) za všechny předchozí roky studia nesmí přesáhnout hodnotu 2,5.
c)
úspěšné absolvování minimálně jednoho ateliéru v předchozím roce studia.
Oddíl č. 14
Přerušení studia 1.
Celková přípustná doba přerušení studia nesmí překročit standardní dobu studia – v BSP 4 roky, v MSP 2 roky (článek 18 SZŘ VUT).
2.
Student MSP však musí požádat děkana fakulty o stanovení podmínek pro další pokračování studia v MSP vzhledem k průběhu a obsahu specializovaných modulů MSP.
57
Oddíl č. 15
Uznání části studia 1.
Student, který absolvoval část předchozího studia na stejné nebo jiné vysoké škole příbuzného zaměření, může požádat o uznání jednotlivých předmětů nebo celých ročníků s ohledem na obsah příslušného ročníku studijního programu. Uznány jsou zpravidla předměty hodnocené A, B, C s datem absolvování ne starším 5 let ke dni zápisu.
2.
Uznávání části studia absolvovaného v zahraničí podléhá ustanovením článku 20, odst. 2) až 7) SZŘ VUT. V případě studia v délce jednoho nebo více semestrů dle pravidel obsažených v příloze č. 6 této Směrnice je studentovi uznáno studium jako celek za každý jednotlivý semestr včetně příslušného počtu kreditů.
Oddíl č. 16
Řádné ukončení studia 1.
K řádnému ukončení studia musí student získat 240 (210+30 za bakalářský projekt) kreditů v bakalářském studijním programu a 120 (90+30 za diplomní projekt) kreditů v magisterském studijním programu.
Oddíl č. 17
Státní závěrečná zkouška 1.
Studium BSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v bakalářském studijním programu.
2.
Studium MSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v magisterském studijním programu.
3.
Státní závěrečná zkouška v BSP se člení na tyto části: a) ústní zkouška z předmětů: Navrhování staveb; Stavitelství; Teorie, vývoj a dějiny architektury a urbanismu (uskuteční se v 7. semestru BSP), b) obhajoba bakalářské práce (uskuteční se v 8. semestru BSP).
4.
Státní závěrečná zkouška v MSP se člení na tyto části: a) ústní zkouška z předmětů: Teorie architektury a urbanismu; Legislativa v architektonické praxi (uskuteční se ve 3. semestru MSP), b) obhajoba diplomové práce (uskuteční se ve 4. semestru MSP).
5.
Obhajoby bakalářské práce nebo diplomové práce jsou organizovány Ústavem navrhování.
6.
Ústní zkouška, která je součástí státní závěrečné zkoušky, se koná odděleně. Zkušební termíny jsou uvedeny v příloze č. 1. – Časový plán akademického roku této Směrnice.
58
7.
Zařazení studentů do jednotlivých termínů bude zveřejněno nejpozději do konce zimního semestru. Pokud se student nedostaví nebo od zkoušky odstoupí, ztrácí nárok na první termín. Omluvu přijímá pouze děkan FA nejpozději 3 dny před konáním zkoušky. Za organizaci ústních závěrečných zkoušek jsou, při dodržení této Směrnice, odpovědni garanti určení děkanem.
8.
Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce je poslední částí státní závěrečné zkoušky v příslušném studijním programu a může se uskutečnit až po vykonání ústní zkoušky.
Oddíl č. 18
Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky 1.
Jednací řád zkušebních komisí je přílohou č. 5. této Směrnice.
2.
Za svolání komise pro státní závěrečné zkoušky odpovídají vedoucí příslušných ústavů.
Oddíl č. 19
Bakalářská nebo diplomová práce 1.
Bakalářská nebo diplomová práce jsou vysokoškolské kvalifikační práce BSP a MSP obhajované před státní závěrečnou komisí jmenovanou děkanem fakulty. Jejich zpracování a odevzdání probíhá dle zadání vedoucího práce v souladu s časovým plánem akademického roku, příloha č. 1 a č. 4 této Směrnice, a dle Směrnice rektora č.2/2009.
2.
Témata bakalářských prací vypisují vedoucí bakalářských prací po projednání v Radě studijního programu. Zadání bakalářské práce obdrží studenti od svých učitelů.
3.
Témata diplomových prací vypisují vedoucí diplomových prací po projednání v Radě studijního programu. Zadání diplomové práce obdrží studenti od svých učitelů.
4.
Rada studijního programu může vyslovit souhlas s tématem bakalářské nebo diplomové práce, které jí v dostatečném časovém předstihu předloží k projednání student.
5.
Bakalářskou a diplomovou práci vedou akademičtí pracovníci: profesoři, docenti, Ph.D. a autorizované osoby.
6.
Student, který úspěšně splnil všechny studijní povinnosti BSP a získal 210 kreditů a úspěšně absolvoval ústní část státní závěrečné zkoušky, obdrží písemné zadání bakalářské práce dle Časového plánu akademického roku, příloha č. 1 této Směrnice.
7.
Student, který úspěšně splnil studijní povinnosti MSP a získal 90 kreditů a úspěšně absolvoval ústní část státní závěrečné zkoušky, obdrží písemné zadání diplomové práce dle Časového plánu akademického roku, příloha č. 1 této Směrnice.
8.
Bakalářská i diplomová práce (dále jen kvalifikační práce) je výhradně prací jednotlivce. 59
9.
Termín odevzdání kvalifikační práce je uveden v Časovém plánu akademického roku.
10. Ve výjimečných případech může děkan určit náhradní termín odevzdání řádně omluvenému studentovi, který neodevzdal včas svou kvalifikační práci. 11. Student, který odevzdá kvalifikační práci ve stanoveném termínu a práce je posouzena nezávislou porotou, vedoucím práce a oponentem, může dokončit studium v příslušném studijním programu státní závěrečnou zkouškou v řádném termínu. 12. Student, který neodevzdá svou kvalifikační práci v řádném termínu, takže jeho práce není posouzena nezávislou porotou, může zpracovat a obhájit práci s novým zadáním v řádném termínu v následujícím akademickém roce. 13. Rozhodne-li komise pro státní závěrečné zkoušky v příslušném studijním programu, že student, jehož kvalifikační práce je hodnocena známkou F, musí práci vypracovat s novým zadáním v následujícím akademickém roce.
Oddíl č. 20
Hodnocení státní závěrečné zkoušky 1.
Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v BSP nebo MSP hodnotí bakalářskou nebo diplomovou práci na základě obhajoby studenta s přihlédnutím k hodnocení vedoucího práce a návrhu klasifikace oponenta. Viz příloha č. 5 - Jednací řád zkušebních komisí 2016/2017.
Oddíl č. 21
Závěrečné ustanovení 1.
Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2016.
2.
Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu ze dne 1. září 2015.
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. děkan Fakulty architektury VUT v Brně
60
příloha č. 1 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
ČASOVÝ PLÁN STUDIA 2016/2017 BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM 28.6.2016 zápisy studentů 1. ročníku BSP 1.9.2016 zápisy studentů po přerušení studia a přijatých do BSP, příp. MSP na odvolání zápisy studentů do 2., 3. a 4. ročníku BSP probíhají elektronicky
VÝUKA 19.9.2016 23.9.2016 19.9. – 16.12.2016 19.12. – 30.12.2016
zahájení výuky 1.- 4. ročníku BSP imatrikulace studentů 1. ročníku 13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny
6.1.2017
odevzdání + výstava ateliérových prací
1., 2., 3. ROČNÍK BSP 2.1.- 3.2.2017 6.2.-5.5.2017 9.5.-9.6.2017* 17.5.2017
5 týdnů zkouškové období 13 týdnů výuky letního semestru 5 týdnů zkouškové období odevzdání + výstava ateliérových prací
4. ROČNÍK BSP 2.1.- 13.1.2017* 16.1.- 20.1.2017 23.1.2017
2 týdny zkouškové období 1 týden termíny pro opravné zkoušky kontrola ukončení studia v BSP
ŘÁDNÉ UKONČENÍ BAKALÁŘSKÉHO STUDIA
6.- 8.2.2017*
termíny konání ústní částí státní zkoušky řádné termíny konání ústních zkoušek z Navrhování staveb, Stavitelství a Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu opravný termín
13.2.-5.5.2017 9.5.2017 9.5.2017 10.5.2017 22. a 23.5.2017* 9.6.2017
12 týdnů bakalářská práce odevzdání bakalářské práce vedoucímu + elektronická forma odevzdání bakalářské práce k hodnocení a prezentaci zasedání nezávislé poroty závěrečná část státní zkoušky - obhajoba bakalářského projektu promoce bakalářů
30.1.- 3.2.2017*
*/ přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou
61
MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM ZÁPIS 9.6.2016 zápisy studentů 1. ročníku MSP přijatých bez přijímací zkoušky 30.6.2016 zápisy studentů 1. ročníku MSP přijatých na základě přijímací zkoušky 1.9.2016 zápisy studentů po přerušení studia a přijatých do MSP na odvolání zápisy studentů do 2. ročníku MSP probíhají elektronicky
VÝUKA 19.9.2016 19.9.-16.12.2016 19.12. - 30.12.2016 6.1.2017
zahájení výuky 1.- 2. ročníku MSP 13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny odevzdání + výstava ateliérových prací
1. ROČNÍK MSP 2.1.- 3.2.2017* 6.2.-5.5.2017 17.4.2017 9.5.-9.6.2017* 17.5.2017
5 týdnů zkouškové období 13 týdnů výuky letního semestru velikonoční pondělí 5 týdnů zkouškové období odevzdání + výstava ateliérových prací
2. ROČNÍK MSP 2.1.- 13.1.2017* 16.- 20.1.2017* 23.1.2017
2 týdny zkouškové období 1 týden termíny pro opravné zkoušky kontrola ukončení studia
ŘÁDNÉ UKONČENÍ MAGISTERSKÉHO STUDIA 26.1.- 3.2.2017*
6.- 8.2.2017
termíny konání ústní částí státní zkoušky řádné termíny konání ústních zkoušek z Teorie architektury a urbanismu, z Legislativy v arch. praxi opravný termín
21.2.-12.5.2017 15.5.2017
12 týdnů diplomová práce odevzdání diplomové práce vedoucímu učiteli + elektronická forma
15.5.2017 16.5.2017 29. a 30.5.2017* 16.6.2017
odevzdání diplomové práce k hodnocení a prezentaci zasedání nezávislé poroty závěrečná část státní zkoušky - obhajoba diplomové práce promoce inženýrů
*/ přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou 62
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2017 / 2018 BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM den otevřených dveří přijímání přihlášek instruktáž dozoru při TZ talentová zkouška náhradní termín talentové zkoušky vyhodnocení talentové zkoušky 2. část přijímací zkoušky
zápis přijatých
1.11.2016 v 15:00 (veletrh Gaudeamus 1.-4.11.2016) do 30.11.2016 5.1.2017 11. – 18.1.2017 23.1.2017 leden 2017 je nahrazena výsledkem testu Obecných studijních předpokladů nebo jeho slovenské verze Všeobecné študijné predpoklady složeném v rámci Národních srovnávacích zkoušek (Scio), který se koná v termínech uvedených na www.scio.cz/nsz. Vzhledem k nabídce několika termínů NSZ fakulta náhradní termín této části zkoušek neorganizuje. Nejzazší možný termín pro vykonání NSZ je 4.3.2017). 27.6.2017 + 1.9.2017
MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM přijímání přihlášek zápis přijatých bez přijímací zkoušky přijímací zkouška pro ty, co nevyhověli podmínce přijetí bez př. zkoušky zápis přijatých, kteří uspěli při přijímací zkoušce
do 15.3.2017 9.6.2017 14.6.2017 29.6.2017
DOKTORSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM přijímání přihlášek přijímací zkouška zápis přijatých
do 31.3.2017 2.6.2017 1.9.2017
63
příloha č. 2 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ V BSP 2016/17 1. ročník BSP ZIMNÍ SEMESTR Kód
Název
př.
cv.
uk
ústav
TY1 TY2
typologie I - obytné stavby
1
0
zk
UT
arch. Kratochvíl
1
typologie II - veřejné stavby
1
0
z
UT
arch. Kratochvíl
1
DR1
dějiny architektury 1
2
0
zk
UT
doc. Hrubý
2
ZAR
základy architektury
2
2
klz
UT
doc. Drápal
8
PS1
pozemní stavitelství 1
2
2
z, zk
US
Ing. Mikeš
4
STM
stavební materiály
2
0
zk
US
doc. Petříčková
3
TK1
teorie konstrukcí 1
2
1
z, zk
US
doc. Petříčková
3
MAG
matematika a geometrie
2
2
klz
US
doc. Petříčková
4
VT1
výtvarná tvorba I
0
2
klz
UZ
doc. Navrátil
2
VY1
digitální zobrazování 1
0
(2)
z
UZ
doc. Viktorin
(2)
14
11
25
hodin týdně
garant
kred
30
LETNÍ SEMESTR Kód
Název
př.
cv.
Uk
ústav
ZAN
základy architektonického navrh.
0
5
klz
UT
doc. Drápal
7
TY3
typologie III - veřejné stavby
2
0
zk
UT
arch. Kratochvíl
2
IAV1
interiér a výstavnictví
2
2
klz
UPT
arch. Mléčka
2
DR2
dějiny architektury II
2
0
zk
UT
doc. Hrubý
2
U11
základy a vývoj urbanismu
2
1
z, zk
UU
doc. Wittmann
3
SOA
soudobá architektura
2
0
klz
UT
arch. Šmídek
2
PS2
pozemní stavitelství II
2
2
z, zk
US
Ing. Mikeš
4
TK2
teorie konstrukcí II
1
1
z, zk
US
doc. Petříčková
2
VT2
výtvarná tvorba II
0
2
klz
UZ
doc. Navrátil
2
VY2
digitální zobrazování 2
0
(2)
z
UZ
RNDr. Koutná
(2)
BA1
angličtina
0
(2)
z
FAST
prod. pro studium
(1)
IG1
informační gramotnost 1
0
(1)
z
UT
13
18
31
hodin týdně
64
garant
kred
prod. pro vědu 30
2. ročník BSP ZIMNÍ SEMESTR Kód
Název
př.
cv.
uk
AT1 TY4
ateliér malé stavby - DŮM
0
8
klz
UN
prod. pro studium
11
typologie IV-průmyslové stavby
1
0
zk
UT
arch. Kratochvíl
1
TY5
typologie V-zemědělské stavby
1
0
zk
UT
arch. Kratochvíl
1
ORP
obnova a rekonstrukce památek
2
2
zk
UT
doc. Hrabec
4
DR3
dějiny architektury III
2
0
zk
UT
doc. Hrubý
2
PS3
pozemní stavitelství III
2
2
z, zk
US
prof. Chybík
4
NK1
nosné konstrukce I
2
1
z, zk
US
doc. Petříčková
2
VT3
výtvarná tvorba III
0
2
klz
UZ
MgA. Šebánek
2
VY3
digitální zobrazování 3
0
2
klz
UZ
RNDr. Koutná
BA2
angličtina
0
(2)
z
10
19
29
hodin týdně
ústav garant
FAST prod. pro studium
kred
2 (1) 30
LETNÍ SEMESTR Kód
Název
př.
cv.
uk
ATI
ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO
0
8
klz
UN
prod. pro studium
11
DR4
dějiny architektury IV
2
0
zk
UT
doc. Hrubý
2
U22
urbanismus - stavba měst
1
3
z, zk
UU
doc. Wittmann
4
APE
aplikovaná ekologie
1
1
z, zk
UU
doc. Wittmann
2
PS4
pozemní stavitelství IV
2
2
z, zk
US
prof. Chybík
4
NK2
nosné konstrukce II
1
1
z, zk
US
doc. Petříčková
2
VT4
výtvarná tvorba IV
0
2
klz
UZ
doc. Navrátil
2
VY4
digitální zobrazování 4
0
(2)
z
UZ
doc. Viktorin
(2)
BA3
angličtina
0
(2)
z
8
20
28
hodin týdně
ústav garant
FAST prod. výuka
kred
(1) 30
65
3. ročník BSP ZIMNÍ SEMESTR Kód
Název
př.
cv.
uk
ústav
AT3
ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO
0
8
klz
UU
doc. Havliš
11
DR5
dějiny architektury V
2
0
zk
UT
doc. Hrubý
2
URK
urbanistické kompozice
2
1
z, zk
UU
doc. Wittmann
3
U23
sídla a osídlení
1
0
klz
UU
doc. Wittmann
1
NK3
nosné konstrukce III
2
1
z, zk
US
doc. Petříčková
3
TB1
technika budov I
1
2
z, zk
US
doc. Meixner
3
PR1
prostředí staveb I
1
1
klz
US
Ing. Suchánek
2
VT5
výtvarná tvorba V
0
2
klz
UZ
arch. Kratochvíl
2
BA4
angličtina
0
2
zk
FAST
9
17
26
hodin týdně
garant
prod. výuka
kred
3 30
LETNÍ SEMESTR Kód
Název
př.
cv.
uk
ústav
AT4
ateliér-VOLNÉ ZADÁNÍ 1
0
8
klz
UN
prod. studium
14
TEA
teorie a estetika architektury
2
0
zk
UT
doc. Drápal
2
UR5
urbanismus - územní plán
2
1
klz
UU
doc. Kopáčik
2
SOC
sociologie
1
0
zk
UU
doc. Wittmann
1
TB2
technika budov II
1
2
z, zk
US
doc. Meixner
3
PR2
prostředí staveb II
1
1
z, zk
US
Ing. Suchánek
2
TIN
technická infrastruktura
2
0
klz
US
doc. Kopáčik
2
VT6
výtvarná tvorba VI
0
2
klz
UZ
MgA. Šebánek
2
0
2
klz
2
9
16
25
30
* povinně volitelný předmět hodin týdně
garant
kred
Nabídka volitelných předmětů Kód AKR ATV DEM1 FIG FO1 PSA LAR RIO TNB
66
Název Architektonická kritika Architektonické tvarosloví Design manuál I Figurální kresba Fotografie a architektura I Prostor a světlo v architektuře Lidová architektura Rekonverze uvolněných industriálních objektů Teorie navrhování B
uk klz klz klz klz klz klz klz klz klz
ústav UT UT UN UZ UPT UPT UPP UPP UN
garant doc. Drápal doc. Hrubý prof. Pelčák MgA. Šebánek arch. Ponešová doc. Palacký doc. Hrabec prof. Zemánková prof. Pelčák
kred 2 2 2 2 2 2 2 2 2
4. ročník BSP ZIMNÍ SEMESTR Kód
Název
př.
cv.
uk
ústav
AT5
ateliér-VOLNÉ ZADÁNÍ II
0
8
klz
UN
garant prod. pro studium
14
DV1
dějiny výtvarného umění I
2
0
zk
UT
doc. Horáček
2
TVK
tvorba krajiny
2
0
klz
UU
doc. Wittmann
2
SP1
stavební právo I
2
0
zk
US
doc. Kopáčik
1
SPR
stavební projekt
0
5
klz
US
doc. Meixner
5
AST
stavební techniky
2
0
klz
US
doc. Petříčková
2
VT7
výtvarná tvorba VII
0
2
klz
UZ
doc. Makovský
2
* povinně volitelný předmět
0
2
klz
2
SZZ
navrhování staveb
zk
prod. pro studium
SZZ
stavitelství
zk
prod. pro studium
SZZ
teorie, vývoj a dějiny architektury a urbanismu
zk
prod. pro studium
hodin týdně
8
17
25
př.
cv.
uk
kred
30
LETNÍ SEMESTR Kód
Název
BP
bakalářský projekt
ústav
24 hodin týdně
0
garant prod. pro studium
24
24
Název Aktuální architektura vnitřního prostoru Architektura, geometrie a výpočetní technika Design manuál II Microstation v urbanismu Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství Interpretace architektury Neviděné město Zásady navrhování ekologických staveb Parametrický design Prostor a tvar Rekonstrukce památek v praxi Sanace staveb Prostor v moderní architektuře Teorie navrhování B2 Vědomá modernizace obytných budov I
uk klz klz klz klz klz
ústav UPT UPT UN UU US
garant arch. Mléčka arch. Foretník prof. Pelčák arch. Františák prof. Chybík
klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz
UT UPT UU UZ UPT UPP US UT UN US
doc. Hrubý arch. Foretník prof. Urbášková arch. Kratochvíl doc. Palacký doc. Hrabec doc. Žabičková prof. Šlapeta prof. Pelčák doc. Meixner
kred 30 30
Nabídka volitelných předmětů Kód AAP AGV DEM2 EPM EUS INA1 NEM NES PAD KOV RPP SAS SMA1 TNB2 VM1
kred 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
67
příloha č. 3 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ V MSP 2016/17 Studium v magisterském studijním programu je organizováno do modulů. Moduly odpovídají odbornému zaměření specializovaných ateliérů. Studijní plán modulu sestává z přednášek společných pro všechny studenty ročníku, individuálně vybraného modulového specializovaného ateliéru a výběru z nabídky povinně volitelných předmětů. Student zapsaný do 1. ročníku magisterského studijního programu si volí modulový specializovaný ateliér. Student se přihlašuje do modulového specializovaného ateliéru přes INTRANET FA ve stanoveném termínu, a to ve dvou kolech. Vedoucí ateliéru má právo vybrat si studenty, převyšuje-li počet přihlášených jeho kapacitu. Z důvodu vysokého počtu uchazečů, či z důvodu předchozích nepřijatelných výsledků studia je v pravomoci vedoucího modulového specializovaného ateliéru uchazeče odmítnout. Studenti budou zařazeni do modulových specializovaných ateliérů s přihlédnutím k jejich zájmu a výběru učitelů. Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné pro celé studium v MSP. Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby nelze modulové specializované ateliéry v průběhu MSP měnit. Modulové specializované ateliéry MSP vedou interní nebo externí učitelé. Externí učitel musí mít ve svém týmu alespoň jednoho z interních členů ateliéru, který zajišťuje příslušný modul.
Seznam modulů modul název modulu
68
ústav garant modulu
M1
ARCHITEKTURA MĚSTA
UN
doc. NOVÁK
M2
RES PUBLICA
UN
arch. NOVÝ
M3
STAVBA, PROSTOR, MĚSTO
UN
prof. PELČÁK
M4
UMĚNÍ V UMĚNÍ
UZ
doc. MAKOVSKÝ
M5
POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO A POSTAGRÁRNÍ KRAJINA
UU
doc. HAVLIŠ
M7
ARCHITEKTONICKÝ PROSTOR
UPT
doc. PALACKÝ
M8
TEORIE A ARCHITEKTONICKÁ TVORBA
UT
prof. ŠLAPETA
M9
TEORIE, DĚJINY, TECHNIKA A PAMÁTKOVÁ PÉČE V ARCHITEKTONICKÉM NÁVRHU
UPP
doc. HRABEC
1. ročník MSP ZIMNÍ SEMESTR Kód
Název
př.
cv.
uk
ústav
AxZ
modulový specializovaný ateliér M1-8
0
12
klz
x
garant M
16
MxZ
modulový seminář I. M1-M8
2
0
klz
x
garant M
2
SAU
soudobé teorie architektury
2
0
zk
UT
arch. Šmídek
2
SMT
rekonstrukce, poruchy a sanace staveb
2
0
zk
US
doc. Žabičková
2
PES
prostředí a energetika staveb
2
0
klz
US
Ing. Suchánek
2
GRT
grafické techniky
0
2
klz
UZ
doc. Navrátil
2
povinně volitelný předmět*
0
2
klz
0
(2)
z
8
18
26
IG2
informační gramotnost 2 hodin týdně
garant
kred
2 UT
prod. pro vědu
2 30
LETNÍ SEMESTR Kód
Název
př.
cv.
uk
ústav
AxL
modulový specializovaný ateliér M1-8
0
12
klz
x
garant M
18
MxL
modulový seminář II M1-M8
2
0
klz
x
garant M
2
TEU
soudobé teorie urbanismu
2
0
zk
UU
doc. Havliš
2
SPK
** speciální konstrukce M1-M4, M7-M8
2
0
zk
US
doc. Petříčková
2
URS
** urbánní strategie M5
1
1
UU
doc. Havliš
PAP
** památková péče M9
2
0
UPP
doc. Hrabec
TES
technika staveb
2
0
klz
US
doc. Meixner
2
PRE
prezentace
0
2
klz
UZ
arch. Kratochvíl
2
povinně volitelný předmět*
0
2
klz
2
8
16
24
30
hodin týdně
garant
kred
Nabídka volitelných předmětů – ZIMNÍ SEMESTR Kód ABH2 INA2 MOR MVU1 SSS2 SVT TNM1 VIZ VMB
Název Architektonické bariéry – handicap II Interpretace architektury Morfologie města Moderní vývoj a teorie urbanismu I Symbolika sakrálních staveb II Scénografie - výstavní tvorba Teorie navrhování Emotivní vizualizace Vědomá modernizace obytných budov II
uk klz klz klz klz klz klz klz klz klz
ústav UPT UT UPP UU UPT UPT UN UZ US
garant arch. Žalmanová doc. Hrubý prof. Koutný arch. Kristek arch.Mléčka arch. Mléčka prof. Pelčák arch. Kratochvíl doc. Meixner
kred 2 2 2 2 2 2 2 2 2
69
Nabídka volitelných předmětů – LETNÍ SEMESTR Kód
Název
uk
ústav
garant
AAP2 DJ2 DPS FO2 KDT KST MVU2 PRM PUS SEI SMA2 TNM2 VYM2
Aktuální architektura vnitřního prostoru-design Umělecká řemesla Diagnostika prostředí staveb Fotografie a architektura II Kulturní dědictví a tvorba architekta Konverze staveb Moderní vývoj a teorie urbanismu Plánování rozvoje města a regionu Proces trvale udržitelného stavitelství Stavitelství a environmentální inženýrství Prostor v moderní architektuře Teorie navrhování Pokročilé architektonické vizualizace a animace
klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz
UPT UPT US UPT UPP UPP UU UPP US US UT UN UZ
arch. Žalmanová arch. Marek Ing. Suchánek arch. Ponešová prof. Zemánková prof. Zemánková doc. Havliš prof. Koutný doc. Žabičková prof. Chybík prof. Šlapeta prof. Pelčák doc. Viktorin
kred 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
2. ročník MSP ZIMNÍ SEMESTR Kód
Název
př.
cv.
uk
ústav
AxZ2
modulový specializovaný ateliér
0
12
klz
x
garant M
18
MxZ2
modulový seminář III
2
0
klz
x
garant M
2
ARP
architekt v praxi
2
0
klz
UT
doc. Horáček
2
SPZ
aplikované stavební právo a předpisy
2
0
klz
UU
doc. Kopáčik
2
KPS
konstrukce pozemního stavitelství
2
0
zk
US
prof. Chybík
2
RES
realizace staveb, podnikání a finance
2
0
zk
US
doc. Korytárová
2
DSP
design stavebních prvků
0
2
klz
UZ
doc. Makovský
2
OCZ
odborný cizí jazyk
zk
UT
prod. studium
3
SZZ
teorie architektury a urbanismu
zk
prod. studium
SZZ
legislativa v architektonické praxi
zk
prod. studium
hodin týdně
10
14
př.
cv.
uk
ústav
24
SZZ
x
24
24
garant
24
kred
33
LETNÍ SEMESTR Kód
Název
DPx
diplomová práce M1-M8 hodin týdně
70
0
garant garant M
kred 30 30
příloha č. 4 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
ODEVZDÁVÁNÍ PRACÍ 2016/2017 A. ODEVZDÁVÁNÍ ATELIÉROVÝCH PRACÍ Výstupy předmětu ateliérová tvorba v BSP a MSP jsou odevzdávány dle zadání vedoucího práce a v souladu s časovým plánem akademického roku v rozsahu daném dokumentací předmětu AT1, AT2, AT3, AT4-5; A1-7Z. 1. Termíny odevzdání:
zimní semestr 2016/2017
6.1.2017 do 24.00 hod.
letní semestr 2016/2017
18.5.2017 do 24.00 hod.
2. Formy odevzdání: A - elektronická
- úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 px)
(intranet FA)
- 5 obrazových příloh dokumentujících ateliérovou práci, formát .jpg (1600x1200 pixelů) (obrázky jsou určeny pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty) - textová část (anotace ateliérového projektu), formát .doc
B - listinná
- průvodní zpráva
(vedoucímu práce)
- výkresová – viz dokumentace příslušného předmětu - prezentační panel – struktura obsahu odpovídá dokumentaci projektu - model
3. Zveřejnění práce: V termínech daných Časovým plánem akad. roku (příloha č. 1 Směrnice děkana č. 4) a dle zadání vedoucího práce student vystaví v určených prostorách prezentační panel své práce včetně hodnocení. výstava ateliérových prací
zimní semestr 2016/2017
od 6.1.2017
letní semestr 2016/2017
od 18.5.2017
71
B. ODEVZDÁVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ - VŠKP - rozumí se bakalářské, diplomové a disertační práce 1.
VŠKP práce budou odevzdávány dle zadání vedoucího práce a v souladu s časovým plánem příslušného akademického roku v rozsahu daném studijní dokumentací. Způsob odevzdávání prací se řídí „Směrnicí rektora č. 2/2009“ a „Dodatkem č. 1 k této směrnici“, která stanoví jejich předepsanou strukturu, formální úpravu, způsob odevzdávání, zveřejňování a uchovávání.
2.
Termíny odevzdání:
bakalářská práce 2017
9.5.2017
obsah forem a časový rozpis bude stanoven vyhláškou diplomová práce 2017
16.5.2017
obsah forem a časový rozpis bude stanoven vyhláškou 3.
Formy odevzdání: Student fakulty odevzdává úplnou verzi práce (kompletní dle zadání), předepsaná forma obsahově shodná: A – elektronická (použije systém StudIS VUT, modul MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE) Elektronická podoba obsahuje jeden soubor ve formátu .pdf (hlavní část práce obsahuje zadání práce, průvodní zprávu) a jeden soubor ve formátu .zip (přílohy – obsahuje prezentační panel, všechny ostatní výkresy, max. velikost 50 MB). Aktivity studenta související s odevzdáváním VŠKP a realizované ve Studis, v modulu MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE: 1)
vloží požadovaná data – anotaci a klíčová slova (česky a anglicky)
2)
vloží elektronickou verzi své VŠKP (Hlavní dokument - formát .pdf a Přílohu – formát zip)
3)
potvrdí vložené údaje (odsouhlaseno studentem) – vygeneruje se „Prohlášení studenta o shodě listinné a elektronické formy VŠKP“
4)
vytiskne „Prohlášení studenta o shodě“, podepíše student i vedoucí práce a v den odevzdání BP, resp. DP předá studijní referentce.
B – listinná (odevzdává k hodnocení nezávislou porotou) Listinná verze musí obsahovat vlastní projekt (situace, půdorysy, řezy, pohledy, perspektivy, průvodní zprávu, prezentační panel ve formátu B1, seznam příloh, doporučené přílohy). Aktivity vedoucího práce související s odevzdáváním VŠKP budou zpřesněny vyhláškou měsíc před termínem odevzdání. 72
4.
Zveřejnění práce: Student odevzdává prezentační panel formátu B1 podlepený kapadeskou, umístěný pro vystavení před obhajobou práce v prostorách Fakulty architektury. Předepsané rozvržení panelu (viz následující schéma) je závazné.
dokumentace projektu (situace, půdorysy, řezy, pohledy, vizualizace, zpráva…)
* *volný pruh o výšce 7cm pro umístění jednotného označení vysokoškolské kvalifikační práce
Pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty jsou určeny obrázky odevzdané přes intranet FA – levé menu – odevzdání projektu -
úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 pixelů)
-
5 obrazových příloh dokumentujících odevzdávanou práci, formát .jpg (1600x1200 pixelů)
-
anotace projektu, formát .doc (max. 3500 znaků) – kopie anotace (česky a anglicky) v modulu „Moje závěrečná práce“
5.
Posudky vedoucího a oponenta kvalifikační práce (zodpovídá vedoucí práce): Termín vložení do IS VUT a dodání podepsaných originálů na studijní oddělení:
6.
bakalářská práce
16.5.2017
diplomová práce
23.5.2017
disertační práce
nejpozději 5 dní před obhajobou
Zveřejnění hodnocení státní závěrečné zkoušky: Následující den po obhajobě - poslední části SZZ - provede studijní oddělení.
73
příloha č. 5 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ 2016/2017 A. JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY - ÚSTNÍ ČÁST 1. Děkanem jmenovaná komise může zahájit svou práci v min. počtu 3 při zachování přítomnosti příslušného zkoušejícího každého předmětu, který je obsahem ústní části zkoušky. Tajemník komisi seznámí s průběhem státní zkoušky. Komise se dohodne na časovém postupu. V případě absence předsedy či některého z delegovaných zkoušejících, kontaktuje tajemník proděkana pro studium, případně studijní referentku. 2. Tajemník pozve studenta k vylosování otázky či okruhu z každého předmětu, delegovaný zkoušející upřesní, popř. vymezí její znění. Otázky zaznamená tajemník do protokolu o státní závěrečné zkoušce. 3. Studentovi je přímo v místnosti konání zkoušky vymezen čas na písemnou přípravu. (BSP v délce 25 minut, MSP v délce 15 minut). 4. Po uplynutí doby přípravy pozve tajemník dalšího studenta k zadání otázek a vyměření jeho času na přípravu a předchozí student je vyzván k prezentaci svých odpovědí v jím zvoleném pořadí. Členové komise mohou položit doplňující dotazy. 5. Po odchodu studenta a hostů se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí hodnocení jednotlivých zkoušek1) s respektováním pravidel uvedených v čl. 13 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně. 6. Tajemník zaznamená průběh obhajoby včetně podrobných reakcí studenta, dále klasifikaci jednotlivých předmětů do protokolu, předseda komise a její členové podepíší protokol. (Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení zkoušek referentce studijního oddělení).
Klasifikační stupnice
74
A výborně
B velmi dobře
C dobře
D uspokojivě
E dostatečně
F nevyhovující
90 - 100 bodů
80 - 89 bodů
70 - 79 bodů
60 - 69 bodů
50 - 59 bodů
0 - 49 bodů
1
1,5
2
2,5
3
4
B. JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY – OBHAJOBY VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ (BAKALÁŘSKÉ NEBO DIPLOMOVÉ PRÁCE) 1. Děkanem jmenovaná komise může zahájit svou práci v min. počtu 3. Tajemník komisi seznámí s průběhem státní zkoušky, dohodne se na časovém postupu. Komise se dohodne na časovém postupu. V případě absence předsedy, kontaktuje tajemník proděkana pro studium, případně studijní referentku. 2. Tajemník pozve a představí všechny studenty a členy komise. V případě stejného zadání všech obhajujících studentů tajemník, případně vedoucí práce, seznámí se zadáním práce. Následuje, pokud mají studenti připravenu, prezentace analýz 3. Komise je tajemníkem seznámena s profilem obhajujícího studenta (studijní průměr, hodnocení ústních částí státní závěrečné zkoušky), poté případně vedoucím práce s předloženým projektem, hodnocením vedoucího práce a návrhem klasifikace oponenta. 4. Student obhájí svou práci a po přečtení posudků oponenta a vedoucího práce reaguje na případné připomínky a zodpoví dotazy členů komise. 5. Po odchodu studenta a hostů se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí, zda uspěl či ne. 6. Rozhodne-li komise, že student svou kvalifikační práci neobhájil (je hodnocena známkou F), musí práci vypracovat s novým zadáním v následujícím akademickém roce. 7. Tajemník zaznamená průběh obhajoby včetně podrobných reakcí studenta a klasifikace do protokolu, komise se dohodne na hodnocení státní závěrečné zkoušky - obhajoby (čl. 13 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a na ocenění děkanem či jiných cenách, předseda komise a její členové podepíší protokol. (Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení obhajob referentce studijního oddělení). 8. Jsou zavoláni všichni studenti, předseda zhodnotí zkoušky, oznámí výsledky, rozloučí se se studenty před vstupem do praxe. 9. Tajemník upozorní studenty, že mají na studijním oddělení děkanátu potvrdit svoji účast na promoci. Klasifikační stupnice A výborně
B velmi dobře
C dobře
D uspokojivě
E dostatečně
F nevyhovující
90 - 100 bodů
80 - 89 bodů
70 - 79 bodů
60 - 69 bodů
50 - 59 bodů
0 - 49 bodů
1
1,5
2
2,5
3
4
75
příloha č. 6 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP, MSP a DSP
PRAVIDLA ZAHRANIČNÍ VÝMĚNY STUDENTŮ 2016/2017 1. Tato pravidla upravují podmínky realizace studijních pobytů na zahraničních vysokých školách architektonického zaměření a pracovních stáží u zahraničních architektonických firem na základě platných smluv a dohod o spolupráci, a jsou platná pro studenty FA VUT v Brně v akademickém roce 2016/2017. 2. FA VUT v Brně podporuje vedle studijních pobytů v zahraničí také rozvoj mezinárodní spolupráce a společných akademických aktivit: konference, výstavy, workshopy, apod. 3. Zajištění kvalitního průběhu oboustranné spolupráce mezi školami, podávání informací o specifikách zahraničního studia a jazykových předpokladech, včetně supervize studentů FA VUT v Brně v průběhu jejich studijního pobytu v zahraničí, přebírají kontaktní osoby pro zahraniční oblasti partnerské spolupráce – vybraní pedagogové FA VUT v Brně podle oblasti partnerské výměny (viz tabulka). Koordinace, metodické pokyny, souhlas s uzavíranými bilaterálními smlouvami a další dílčí rozhodnutí podléhají na úrovni Fakulty – koordinátorovi zahraničních výměn – proděkanovi pro vnější vztahy, na úrovni Rektorátu VUT – institucionálnímu koordinátorovi Odboru zahraničních vztahů. Kontaktní osoby FA VUT v Brně doc. Ing. arch. Karel Havliš Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.
doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann doc. Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. Ing. arch. Jan Foretník,Ph.D. doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. Ing. Vítězslav Nový
Oblasti partnerské spolupráce TU Graz TU Wien, Uni Stuttgart, UP Madrid, UP Valencia, CEU Cardenal Herrera Valencia, Uni de Alcalá, TU Tampere, Uni Brighton, KTH Stockholm, Uni Lusiada Lisboa, IIT Chicago, Uni Liechtenstein, Uni Lucerne, STU Bratislava, METU Ankara, TU Zagreb, Fontys University of Applied Sciences (Tilburg) TU Yildiz Istanbul PT Milano HTW Saarbrücken, Uni Strathclyde Glasgow, UBO Brest, ENSA Marseille, ENSA Montpellier, ENSA Nancy, ENSA Normandie, ENSA Rennes, KU Leuven (Campus Ghent) UACEG Sofia, Fachhoschule Bern Fachhochschule Münster, University of Ljubljana, University of Applied Sciences (Tallinn), Tallinn University of Technology Fachhochschule Salzburg
Aktuální seznam partnerských škol: www.fa.vutbr.cz/home/international/IOFA/PARTNERS.html 76
4. Finanční podmínky zahraniční výměny upravují předpisy Rektorátu VUT, Odboru zahraničních vztahů. Výši grantů pro jednotlivé skupiny zemí v daném akademickém roce stanovuje Dům zahraniční spolupráce MŠMT ČR www.dzs.cz (Erasmus+/ Projekty mobility osob).
Vyjíždějící student se zavazuje splnit podmínky stanovené Rektorátem VUT,
upravené patřičnými smlouvami a dohodami (viz. www.vutbr.cz/studium/studium-astaze-v-zahranici a Rozhodnutí rektora č. 15/2015). Vyjíždějící se rovněž zavazuje splnit podmínky mu uložené Fakultou architektury, formulované – proděkanem pro vnější vztahy a proděkanem pro studium FA VUT v Brně v této doplňující směrnici. Výše poskytovaných stipendií je stanovována individuálně podle druhu stáže a cílové země výjezdu. S účinností od 1.6.2014 mohou sociálně slabí studenti požádat o navýšení stipendia programu Erasmus+ (viz Erasmus+ Programme Guide). Studijní a pracovní stáže zahraničních studentů programu Erasmus+, kteří vyjedou v rámci této mobility do země svého původu, jsou povolovány jako pobyty s nulovým grantem (tzn. student neobdrží stipendium). Student má jinak práva a povinnosti jako ostatní Erasmus+ studenti. S účinností od 1.8.2008 v souvislosti se studijními a pracovními stážemi mobilitního programu Erasmus platí rovněž následující nařízení Rektora: Student ukončí stáž a neodkladně vrátí poměrnou část stipendia Erasmus, dojde-li v průběhu zahraničního pobytu k ukončení jeho studia na VUT v Brně, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení studia na VUT v Brně nebo ke dni ukončení studia ze zákona č.111/1998 Sb., zákon o vysokých školách v platném znění – viz Rozhodnutí Rektora č.15/2008. 5. Zahraniční studijní pobyt je třeba chápat především jako doplňkovou součást studia v bakalářském, magisterském, či doktorském programu. Jejím smyslem je především rozšíření a obohacení okruhu znalostí a dovedností nad vlastní rámec studia na domovské fakultě. V této souvislosti je omezena maximální délka studijního pobytu v rámci řádného studia v rámci každého studijního programu (BSP, MSP, nebo DSP). Pracovní stáž lze realizovat pouze v rámci MSP a DSP. Upřesňující podmínky viz dále v texu. 6. Studenti fakulty mají možnost během studia vycestovat: 6.1. na základě uzavřených bilaterálních smluv v rámci programů evropské spolupráce (Erasmus+ a Swiss-European Mobility Programme), a to na studijní pobyt, 6.2. v rámci programů spolupráce se zahraničními univerzitami (tj. těch, s nimiž mají VUT, nebo FA VUT uzavřené dohody o spolupráci, tzv. Memorandum of Understanding) i mimo rámec výše uvedených programů, např. na základě platných mezivládních dohod, 6.3. nad rámec uzavřených dohod a výše uvedených výměnných programů, na základě individuálního výběru a vlastního financování studentem (v některých případech je možné získat finanční podporu z programu Free Movers nebo z RP MŠMT) a potvrzení
77
přijetí ke studiu na zahraniční instituci, následně po odsouhlasení proděkanem pro vnější vztahy a proděkanem pro studium. 7. Výběr studentů, se zájmem o studium či práci v zahraničí v rámci bodů 6.1. a 6.2. je v kompetenci Fakulty architektury, která musí při výběru respektovat Obecné podmínky realizace studentských mobilit. Proděkan pro vnější vztahy zajistí, aby výběr probíhal nestranně, transparentně a koordinovaně. Všichni studenti, kteří splňují Kvalifikační podmínky pro mobilitu studentů, musí být informováni o možnosti přihlásit se do výběrového řízení. Proděkan pro vnější vztahy zajistí rovný přístup ke všem studentům splňujícím Obecné podmínky realizace studentských mobilit. 8. Vysílající instituce uchová seznam všech studentů a učitelů, kteří se přihlásili do výběrového řízení, a rovněž záznam o průběhu tohoto výběrového řízení a jeho výsledcích, a to po dobu pěti let. 8.1. Účelem výběrového řízení je vybrat vhodné studenty pro studijní pobyt nebo pracovní stáž v zahraničí a tyto vybrané studenty doporučit ke studiu zahraniční partnerské škole – na základě předem daných kritérií. Tato kritéria jsou volena tak, aby byly poskytnuté rovné šance uchazečům, splňujícím podmínky uvedené v bodě 13., bez rozdílu pohlaví, národnosti, rasy a stávajícího ročníku studia na VUT. Součástí výběrového řízení je posouzení portfolia, studijních výsledků, předpokladů jazykových a komunikačních schopností. Úspěch ve výběrovém řízení pořádaném fakultou však neznamená automatické přijetí ke studiu na zahraniční školu, ani automatické přijetí na pracovní stáž. Seznam uchazečů, vybraných ve výběrovém řízení bude postoupen příslušným zahraničním partnerským školám. Studenti vybraní ve výběrovém řízení vyplní přihlášky ke studiu (zpravidla formou on-line formulářů). Zahraniční partnerská škola následně vyrozumí naši fakultu o přijetí / nepřijetí ke studiu. Přijetí zahraniční firmou na pracovní stáž si studenti vybraní ve výběrovém řízení vyřizují sami a individuálně. 8.2. Na většině zahraničních škol probíhá výuka zahraničních studentů v místním jazyce nebo je upravena bilaterální smlouvou. Požadujeme proto od uchazečů získat před podáním přihlášky na zahraniční školu certifikát dokladující znalost jazyka / jazyků na zahraniční školou požadované úrovně. FA VUT v Brně neposkytuje finanční podporu na doplňkové jazykové kurzy studentům. 8.3. Před výjezdem musí být student řádně zapsán do dalšího ročníku studia a musí mít splněny všechny studijní povinnosti. Každý student, vyjíždějící v letním semestru, má povinnost mít před výjezdem splněny všechny studijní povinnosti za zimní semestr studia.
78
8.4. Přihláška do výběrového řízení pro studium v zahraničí obsahuje: vážený studijní průměr za dobu vysokoškolského studia (váhami jsou počty udělených kreditů za daný předmět) – bude doplněno Studijním oddělením po odevzdání přihlášek, potvrzení o jazykových zkouškách na úrovni odpovídající požadavkům přijímající školy (viz dokumenty: Intranet FA – Pokyny proděkana pro studium, Výuka jazyků 2014-2015 a Seznam zahraničních partnerských škol pro výběrové řízení v daném roce. životopis v anglickém jazyce (může být součástí portfolia), webový odkaz na vlastní elektronické portfolio, obsahující soubor vlastních a původních prací, zpracovaných nejen během studia na FA – portfolio bude umístěno na webovém portále http://issuu.com (veřejně dostupné na internetu), studenti DSP namísto portfolia předloží souhlas svého školitele. 8.5. Přihláška do výběrového řízení na pracovní stáž v zahraničí obsahuje: Studentem vyplněný formulář přihlášky do výběrového řízení na pracovní stáž (je přílohou Vyhlášení VŘ), Poznámka: Dokument závazné přihlášky „TRAINING AGREEMENT AND QUALITY COMMITMENT” je trojstranou dohodou, kterou student uzavírá s fakultou, univerzitou a s hostovskou organizací. Potvrzení této dohody všemi zúčastněnými stranami je požadováno nejpozději měsíc před výjezdem a předání kopie dohody Mgr. Havlové je podmínkou vycestování). Dokumenty ke stažení: http://www.vutbr.cz/studium/studium-a-staze-v-zahranici/pracovni-staze-studentu-erasmus-plus Doporučujeme proto studentům získat potvrzení o přijetí zahraniční firmou co nejdříve po vyhlášení výsledků výběrového řízení. potvrzení o jazykových zkouškách, životopis v anglickém jazyce (může být součástí portfolia), motivační dopis čestné prohlášení o předchozí účasti v programu Erasmus+ písemný souhlas vedoucího modulu s výjezdem na pracovní stáž (týká se studentů 1. ročníku MSP) webový odkaz na vlastní elektronické portfolio, obsahující soubor vlastních a původních prací, zpracovaných nejen během studia na FA – portfolio bude umístěno na webovém portále http://issuu.com (veřejně dostupné na internetu), studenti DSP navíc k portfoliu předloží souhlas svého školitele.
79
8.6. Z přihlášených uchazečů vybere odborná komise vhodné kandidáty, na základě posouzení kvality předloženého portfolia, studijních výsledků a zhodnocení předpokladů jazykových a komunikačních schopností individuálně. Maximální počet studentů, kteří mohou na pracovní stáž v daném roce vycestovat, stanoví před konáním výběrového řízení děkan fakulty. Výsledky výběrového řízení budou oznámeny po ukončení řízení na intranetu. 8.7. Uchazeči, kteří byli vybráni pro studium v zahraničí, podepisují studijní plán - „Learning Agreement“ – dokument, obsahující informace o délce a obsahu studia na zahraniční univerzitě. Doporučuje se zapsat si ateliérový projekt (ARCHITECTURE STUDIO) a maximum zahraničních předmětů (optimálně 30ECTS/semestr), které jsou kompatibilní s předměty vyučovanými na FA. Studentům se doporučuje zvolit si poměr mezi ateliérovým projektem, technickými a teoretickými předměty (architektura a urbanismus) rovnoměrně s třetinovým podílem. Před výjezdem je student povinen tento studijní plán projednat s proděkanem pro studium (pro podrobnosti o nabízených předmětech se uchazeči obracejí na kontaktní osobu příslušné oblasti partnerské spolupráce v zahraničí). Bez schváleného studijního plánu nelze výjezd do zahraničí realizovat. Každý student musí být před výjezdem do zahraničí zapsán do dalšího ročníku studia a musí mít splněny veškeré studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za předchozí ročník nebo semestr studia. 8.8. Zahraniční oddělení FA informuje zahraniční univerzity o vybraných uchazečích, kteří uspěli ve výběrovém řízení. Studenti, kteří byli ve výběrovém řízení vybráni ke studiu na partnerské univerzitě v zahraničí, požádají zahraniční univerzitu o přijetí ke studiu (vyplní tzv. International Student Application Form, dokument bývá zpravidla k dispozici na webových stránkách příslušné univerzity s uvedením termínu, do kdy je přihlášku nutno podat). Studenti, kterým zahraniční škola následně potvrdí jejich přijetí zpravidla vydáním akceptačního dopisu, začnou co nejdříve v předstihu s vyhledáním odpovídajícího ubytování v zahraničí (možnosti ubytování v zahraničí bývají často velmi omezené a nájemné se platí na několik měsíců předem). 8.9. Studenti, kteří byli vybráni ke stáži v rámci programu Erasmus + a nemohou nastoupit ke studiu/práci v zahraničí, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit zahraničnímu oddělení FA VUT v Brně. Zahraniční oddělení FA následně informuje Odbor zahraničních vztahů Rektorátu VUT v Brně. 8.10. Po návratu z partnerské zahraniční univerzity je student povinen provést finanční vyúčtování na Odboru zahraničních vztahů Rektorátu VUT v Brně a rovněž je povinen informovat zahraniční oddělení FA VUT v Brně o svém návratu. Proděkan pro vnější vztahy ve spolupráci se studijním oddělením FA a proděkanem pro studium poté 80
přistoupí k uznávání zahraničních stáží (k uznání zápočtů a zkoušek, které student absolvoval na zahraniční univerzitě, viz oddíl č. 11 a 12.). 8.11. V případě odřeknutí stáže v zahraničí ze strany studenta, bude podle možností uvolněné místo nabídnuto náhradníkům vybraným ve výběrovém řízení. 9. Ve výběrovém řízení na pracovní stáže a ostatní formy mobilit popsané v bodě 6.2. bude sestaven předběžný pořadník vybraných uchazečů. Počet vybraných studentů bude záviset na počtu aktuálně dostupných míst a prostředků. K uzavření trojstranné dohody o pracovní stáži, Smlouvy Free Movers apod. bude přistoupeno až na základě předložení originálu studentem uzavřené pracovní smlouvy s přijímající zahraniční firmou, respektive potvrzení o přijetí ke studiu zahraniční univerzitou, Zahraničnímu oddělení FA VUT v Brně (Mgr. Havlová). Termín pro předkládání uzavřených nebo předjednaných smluv není pevně stanoven, avšak předpokládá se časové krytí zahájení stáže se zahájením semestru. Další pokyny stran uzavření patřičných smluv – viz Zahraniční oddělení FA (Mgr. Havlová). Vybraní studenti vyjíždějící na pracovní stáž v zimním semestru musí předložit originály podepsaných smluv v termínu do 1.8.2016.
10. Akademické uznávání 10.1. Před výjezdem do zahraničí si student sestaví konkrétní program studia (studijní plán – Learning Agreement) pro studium na přijímací instituci, který v písemné podobě předloží ke schválení na zahraničním oddělení FA VUT v Brně, případně po předchozí konzultaci s přijímající institucí (příslušným koordinátorem). Learning Agreement představuje studijní smlouvu, závaznou pro vysílající a přijímající instituci i pro studenta. Ve studijní smlouvě musí vysílající instituce stanovit minimální požadavky, které jsou nutné pro splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímající instituci. 10.2. Podpisem smlouvy vysílající instituce prohlašuje, že: souhlasí se zvoleným programem studia (studijním plánem) studenta na přijímající instituci, zvolený program studia (studijní plán) není v rozporu s osnovami studijního programu studenta na vysílající instituci, zajistí plné uznání studia absolvovaného na přijímající instituci jako řádné součásti studia na vysílající instituci, pracovní stáž není součástí studijního programu na FA VUT v Brně, proto za absolvování pracovní stáže v zahraničí nebudou přiděleny kredity. Vysílající instituce uzná studentovi pracovní stáž zaznamenáním do dodatku k diplomu. 10.3. Povinností studenta je zajistit: splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímací instituci, tzn. splnění minimálních požadavků stanovených ve studijní smlouvě, 81
aby všechny změny ve studijní smlouvě byly písemně odsouhlaseny jak přijímající, tak vysílající institucí, a to ihned jakmile nastanou. 10.4. Po skončení studijního pobytu se student zavazuje předložit Zahraničnímu oddělení FA VUT v Brně tato základní potvrzení: kopii potvrzení o délce studijního pobytu (Potvrzení o studiu na zahraniční škole Confirmation of Study), přehled dosažených výsledků (tj. Transcript of Records – podle předepsaného vzoru), systém hodnocení ECTS, anotace absolvovaných předmětů v anglickém jazyce, a ostatní dokumenty uvedené v tabulce „Vyřídit před návratem”. 10.5. Pokud se přehled dosažených výsledků neshoduje se schváleným programem studia (studijním plánem) na přijímající instituci a student nesplní minimální požadavky stanovené ve studijní smlouvě (absolvování minimálně jednoho ateliéru navrhování za semestr je nutnou podmínkou uznání studijní stáže), posoudí vysílající instituce celkový přínos studijního pobytu a stanoví případné sankce (např. opakování ateliérového projektu, vrácení části nebo celé přidělené finanční podpory, apod.). 10.6. Uznání studia na přijímající instituci může být odmítnuto pouze tehdy, když student nesplní požadavky stanovené přijímající institucí nebo jiným způsobem nesplní podmínky požadované účastnickými institucemi pro plné uznání. V takovýchto případech může být student požádán o vrácení přidělené finanční podpory. Toto ustanovení neplatí tehdy, pokud studentovi ve splnění požadovaných studijních povinností zabránily takové okolnosti, které nemohl ovlivnit a které oznámil proděkanu pro vnější vztahy na vysílající instituci a se kterými byla zároveň vyrozuměna Národní agentura. Ta také musí písemně potvrdit svůj souhlas. 11. Uznání části studia Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského regionu probíhá v souladu s čl. 20, odst. 2-7 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně. 12. Podmínky účasti ve výběrovém řízení na zahraniční stáže Souhrnné výběrové řízení na studijní pobyty a pracovní stáže v rámci programu Erasmus+ je určeno pro studenty Fakulty architektury VUT v Brně, řádně zapsané ke studiu v některém ze studijních programů BSP, MSP a DSP. Zájemce o zahraniční stáž musí mít splněny veškeré studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za předchozí ročník nebo semestr studia. Student vyjíždějící na studijní pobyt musí mít řádně ukončen minimálně 2. semestr BSP, v případě pracovních stáží musí mít student ukončen 1. ročník MSP, respektive 3. semestr DSP.
82
12.1. Přehled variant studijních a pracovních mobilit v průběhu studia na FA VUT v Brně: Program Ročník Semestr
2. 3
4
BSP 3. 5 6
1.var.studijní 2.var.studijní 3.var.studijní 1.var.pracovní
MSP 4. 7
1. 8
1
DSP 2.
2
3
1. 4
1
2. 2
3
3. 4
5
4. 6
7
8
Y X
X
2.var.pracovní 3.var.pracovní
Y Y Y
X – možnost studia pouze na vybraných zahraničních školách (viz bod 13.3.a) Y – pouze po splnění povinné výuky v DSP
12.2. Podmínky pro studenty v bakalářském studijním programu: studenti mohou vycestovat na studijní pobyt za těchto podmínek: a) stávající studenti 1. a 2. ročníku BSP mohou vycestovat v následujícím akademickém roce na jeden semestr (zimní nebo letní) nebo na celý školní rok. Poznámka k bodu a): maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia BSP je stanovena na 1 rok. b) stávající studenti 3. ročníku BSP se nemohou do výběrového řízení hlásit, neboť ve 4. ročníku BSP nelze na studijní stáže vyjíždět c) stávající studenti 1., 2., 3. ročníku BSP a studenti 4. ročníku, kteří nebudou v akademickém roce 2015/16 zpracovávat bakalářskou práci, mohou vycestovat na pracovní stáž do zahraničí v průběhu prázdnin (např. červen až září 2016) za předpokladu, že bude dodržena podmínka minimální délky stáže 2 měsíce. Informace o možnostech vycestování podá Rektorát VUT. 12.3. Podmínky pro studenty v magisterském studijním programu: studenti mohou vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž za těchto podmínek: a) stávající studenti 4. ročníku BSP - studijní pobyt mohou vycestovat v následujícím akademickém roce pouze na letní semestr, nebo pouze u vybraných zahraničních škol ¬na zimní semestr (Uni Strathclyde Glasgow, Uni Lusíada Lisabon) anebo na celý školní rok (TU Graz, TU Wien, Uni Liechtenstein, TU Tampere). Ve výběrovém řízení budou vybráni s podmínkou, že vycestovat mohou až po řádném zápisu do MSP, který proběhne v červnu 2016.
83
Poznámky: Studenti se před výjezdem musí zapsat do modulu MSP a svůj výjezd konzultovat (před jeho započetím) s vedoucím příslušného modulu. Studentům bude následně po řádném ukončení studijního pobytu a po doručení potvrzení o délce studijního pobytu a výpisu známek na studijní oddělení FA (paní Juránkové) uznána studijní stáž v plném rozsahu (30 ECTS/semestr). b) stávající studenti 1. ročníku MSP – pracovní stáž mohou vycestovat na pracovní stáž – od 3. semestru, po odsouhlasení vedoucím MSP modulu a v max. délce 2 semestry. Poznámka: Požadavky na plnění studijních povinností viz níže. Pro studenty ve 4. semestru MSP platí - diplomová práce bude vypracována a obhájena na FA VUT v Brně. Studenti před výjezdem musí svůj výjezd konzultovat (před jeho započetím) s vedoucím příslušného modulu. PRACOVNÍ STÁŽE V MSP v akademickém roce 2015/2016 – požadavky na plnění studijních povinností: Pracovní stáže na FA jsou realizovány v souladu s Podmínkami stanovenými DZS MŠMT ČR bez uznání kreditů, konkrétně s Přílohou III: Závazky příjemce týkající se mobility, odd. 2. Plné uznávání, kde je uvedeno: „Za studijní pobyty a pracovní stáže, které jsou součástí studijního programu, udělí vysílající instituce plné uznání, nejlépe přidělením kreditů ECTS. V případě pracovní stáže, která není součástí studijního programu, poskytne vysílající instituce uznání minimálně tak, že pracovní stáž zaznamená do dodatku k diplomu, anebo pokud to není možné, zaznamená ji do studentova výpisu výsledků studia.” Souhlas vedoucího specializovaného modulu, kde je student registrován, je nutno mít již v době podání přihlášky do výběrového řízení. Pracovní stáž lze realizovat až po absolvování 1. ročníku MSP, počínaje zimním semestrem v maximální délce 2 semestry. Student 2. roč. MSP vyjíždějící na pracovní stáž v délce trvání jednoho nebo dvou semestrů musí počítat s opakovaným zápisem celého 2.ročníku v následujícím akademickém roce, včetně opakovaného zápisu předmětů zimního semestru. Při neúspěšném absolutoriu některého předmětu však následuje ukončení studia. 12.4. Podmínky pro studenty v doktorském studijním programu: studenti DSP mohou vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž za těchto podmínek: Student může vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž (Erasmus+, Free Movers apod.) se souhlasem svého školitele až po řádném ukončení 3. semestru DSP. V případě, že student 84
splní všechny náležitosti povinné výuky v DSP již ve 2. semestru DSP, může následně vycestovat již ve 3. semestru DSP. Vztahuje se na studenty v prezenční i v kombinované formě studia DSP na FA VUT v Brně. Maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia DSP je stanovena na 1 rok.
13. Oblast činnosti kontaktních osob pro zahraniční oblasti partnerské spolupráce (seznam viz tabulka v bodě č. 3): Zajištění a udržování aktivních, přátelských a informovaných kontaktů se zahraničními institucemi. Podpora reciproční výměny studentů a učitelů. Účast na učitelských mobilitách (TM). Zajištění přehledu nabízených předmětů na zahraničních školách. Součinnost při sestavení a plnění individuálního studijního plánu (Learning Agreementu) s vyjíždějícími studenty. Dohled na průběh výuky českých studentů v zahraničí, účast na výuce a na kritikách v zahraničí – v rámci učitelských mobilit, účast na kritikách zahraničních studentů na FA v Brně. Podpora a mentorství přijíždějícím zahraničním studentům na FA v Brně.
85
směrnice č. 7 děkana Fakulty architektury VUT v Brně
PRO STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU 2016/2017 Oddíl č. 1
Úvodní ustanovení 1.
Tato směrnice upravuje v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen „zákon“) a se Studijním a zkušebním řádem Vysokého učení technického v Brně, část třetí (Ustanovení pro studium v doktorských studijních programech), Disciplinárním řádem pro studenty VUT v Brně a Statutem Fakulty architektury VUT v Brně, pravidla pro studium v doktorském studijním programu uskutečňovaném na Fakultě architektury (dále jen „fakulta“).
2.
Standardní doba studia je stanovena akreditací na 4 roky. Maximální doba studia je o tři roky delší, než je standardní doba studia. Po uplynutí standardní doby studia může doktorand (dále též jen student DSP nebo doktorand) požádat děkana fakulty o postup do dalšího roku studia. Děkan fakulty může povolit postup do dalšího roku studia na základě písemné žádosti studenta, po schválení školitelem a po projednání v příslušné Oborové radě DSP. Povolit postup ve studiu, pokud přesahuje standardní dobu studia, je možné pouze přestupem do kombinované formy studia. Děkan fakulty může povolit přestup z prezenční do kombinované formy studia na základě písemné žádosti studenta, po schválení školitelem a po projednání v příslušné Oborové radě DSP. Ve zcela mimořádných případech např. při získání výzkumného projektu může děkan fakulty studentovi prodloužit prezenční formu studia o úměrnou část, avšak jen do maximální doby studia. Studentovi nemůže být udělena výjimka, pokud nemá složenou státní doktorskou zkoušku. Příčina přestupu do kombinované formy, postupu do dalšího ročníku studia nad rámec standardní doby studia, nebo prodloužení prezenční formy studia, musí být prokazatelně přínosná pro rozvoj vědy a výzkumu fakulty. Studium v doktorském studijním programu je možné na základě schváleného Individuálního studijního plánu (dále rovněž „ISP“) a v souladu s Oddílem č. 9 této směrnice absolvovat i ve zkrácené době. Disertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do sedmi let ode dne zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a Oborovou radou DSP, může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.
86
3.
Podmínkou přijetí ke studiu DSP na Fakultu architektury VUT v Brně je řádné ukončení magisterského studia na vysokých školách v ČR i v zahraničí a úspěšné absolvování přijímacího řízení, ve kterém uchazeč prokazuje zájem i odborné předpoklady pro vědeckou práci. Přijatí uchazeči, absolventi magisterského studijního programu příbuzného oboru jsou povinni absolvovat navíc dva volitelné předměty podle oddílu 10, odst. 3 této Směrnice.
4.
DSP obsahuje přednáškové kurzy a semináře povinných a povinně volitelných předmětů a zkoušky. Ukončuje se státní doktorskou zkouškou (dále jen „SDZ“) a obhajobou disertační práce.
5.
Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem je doporučen na 5 studentů. O výjimce rozhoduje děkan.
6.
Návrhy témat disertačních prací (dále jen „témata”) předkládají školitelé a následně je schvalují Oborové rady DSP. Schválená témata bere na vědomí Vědecká rada fakulty. Na jedno téma může být přijat pouze jeden uchazeč.
Oddíl č. 2
Obory a oborové rady doktorského studijního programu 1.
Fakulta architektury VUT v Brně je oprávněna uskutečňovat studium v doktorském studijním programu (dále též jen DSP nebo doktorské studium) Architektura a urbanismus dle platné akreditace ve studijních oborech Architektura 3501V002 a Urbanismus 3501V009 ve formě prezenční nebo v kombinované formě (uskutečňována na školicím pracovišti garantujícím ISP studenta.
2.
Změnu oborů uvedených v odst. 1 navrhuje děkan fakulty po schválení ve vědecké radě fakulty Akreditační komisi, která navržené obory zřizuje.
3.
Oborová rada oboru Architektura DSP a Oborová rada oboru Urbanismus DSP jsou zřízeny děkanem dle § 47 odst. 6 zákona a jednají v souladu s Jednacím řádem oborových rad doktorského studijního programu uskutečňovaného na Fakultě architektury VUT v Brně.
4.
Každá jednotlivá Oborová rada DSP má minimálně pět členů, z nichž nejméně dva členové nejsou zaměstnanci fakulty. Funkční období Oborových rad DSP stanovuje děkan fakulty.
5.
Členy Oborových rad DSP mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci.
6.
Členy Oborových rad DSP jmenuje a odvolává děkan po projednání Vědeckou radou FA.
7.
Předsedu Oborové rady DSP volí ze svého středu její členové na prvém zasedání Oborové rady DSP podle § 47, odst. 6 zákona způsobem uvedeným v Jednacím řádu oborových rad doktorského studijního programu uskutečňovaného na Fakultě architektury VUT v Brně.
8.
Oborová rada doktorského studijního programu zejména: a) vyjadřuje se k návrhům na školitele,
87
b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné a vývojové činnosti pro příslušný studijní obor, které předkládají školitelé v předepsané struktuře a na předepsaném formuláři (dále jen „téma doktorského studia“), c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného studijního programu, d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu, e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí uchazečů o studium, f)
vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést,
g) vyjadřuje se k ISP doktorandů a jejich případným změnám, h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli, i)
vyjadřuje se k přerušení studia a doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností; jednání Oborové rady DSP se může na vlastní žádost zúčastnit student,
j)
hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi,
k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování doktorského studijního programu a závěry předkládá děkanovi fakulty, l)
iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace,
m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby disertačních prací, o) na návrh školitele schvaluje změny a upřesnění v názvu nebo tématu disertační práce, v období před vykonáním SDZ. 9.
Garantem doktorského studijního programu může být pouze profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem fakulty podle § 70 odst. 1 a 2 zákona o vysokých školách.
Oddíl č. 3
Školicí pracoviště a práva a základní povinnosti studenta DSP
88
1.
Školícími pracovišti garantujícími ISP studenta v prezenční formě studia jsou ústavy fakulty, na kterých působí školitelé akreditovaných oborů doktorského studijního programu.
2.
Základem studijních povinností je plnění ISP pod vedením školitele.
3.
Student DSP musí po celou dobu studia spolupracovat se svým školitelem a řídit se jeho pokyny.
4.
Vedoucí školicího pracoviště určí studentovi DSP v prezenční formě jeho umístění na školicím pracovišti.
5.
Studium v DSP probíhá dle ISP. ISP a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá Oborové radě DSP k vyjádření. ISP a jeho změny schvaluje děkan fakulty.
6.
Student DSP v prezenční formě studia má v každém akademickém roce nárok na šest týdnů souvislého volna. Výjimky je možné dohodnout s doktorandem v ISP.
7.
V případě předpokládané nepřítomnosti na školicím pracovišti delší než tři dny z důvodu nemoci je doktorand prezenčního studia povinen o této skutečnosti informovat svého školitele a vedoucího školicího pracoviště nejpozději do dvou dnů od zahájení nepřítomnosti.
Oddíl č. 4
Zápis ke studiu 1.
Přijímání uchazečů ke studiu v DSP na fakultě je upraveno směrnicí děkana pro přijímací řízení v doktorském studijním programu Architektura a urbanismus na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně pro daný akademický rok. Směrnici schvaluje akademický senát fakulty.
2.
Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči o studium v DSP (dále jen „uchazeč“) právo na zápis do studia. Uchazeč o studium v DSP se stává studentem dnem zápisu do studia. Termín zápisu je stanoven děkanem fakulty na začátek daného akademického roku. Osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Doktorand je členem akademické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů VUT a fakulty.
3.
Uchazeči, který byl ke studiu přijat, zaniká právo na zápis do doktorského studia, jestliže se ve stanovené lhůtě k zápisu: a) nedostavil a neomluvil se, b) nedostavil a omluvil se, ale jeho omluva nebyla uznána děkanem.
Oddíl č. 5
Formy DSP 1.
DSP se uskutečňuje na Fakultě architektury VUT v Brně těmito formami: a) prezenční b) kombinovaná
89
Oddíl č. 6
Prezenční forma studia DSP 1.
Hlavní činností doktoranda v prezenční formě studia DSP je organizovaná příprava k vědecké práci, vykonávaná na školícím pracovišti.
2.
Doba studia DSP na Fakultě architektury VUT v Brně v prezenční formě je stanovena bez přerušení na 4 roky od zápisu včetně obhájení disertační práce (Zákon č. 111/98 Sb.).
3.
Součástí DSP je pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí prezentačních schopností. Tato praxe probíhá po dobu minimálně 6 semestrů v rozsahu průměrně 4 hodin týdně. Nevztahuje se na doktorandy v kombinované formě studia.
4.
Od 1. ročníku se doktorand aktivně pod vedením školitele zapojuje do vědeckovýzkumné, pedagogické a tvůrčí činnosti vedoucí k rozvoji školicího pracoviště a fakulty.
5.
Studenti v prezenční formě studia pobírají řádné měsíční stipendium, jehož výše je každý rok stanovena Rozhodnutím děkana.
6.
Studenti v prezenční formě studia mají povinnost se v průběhu studia zúčastnit minimálně 31denního studijního pobytu na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti (viz podmínky pro Postup do 4. Ročníku – odst. 8, Oddíl č. 9. této směrnice).
Oddíl č. 7
Kombinovaná forma studia DSP
90
1.
Tato forma je kombinací prezenční a distanční formy v průběhu vzdělávacího procesu. Způsob plnění studijních požadavků a časové rozvržení jednotlivých etap stanoví ISP.
2.
Doktorandi v kombinované formě DSP nepobírají řádné měsíční stipendium.
3.
V odůvodněných případech může děkan na žádost doktoranda kombinované formy studia převést do formy prezenční. Žádost musí být podpořena školitelem a projednána v příslušné Oborové radě DSP.
4.
Doktorandi v kombinované formě studia, nemají povinnost absolvovat studijní pobyt na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti (viz odst. 8, Oddíl č. 9 (Postup do 4. ročníku) této směrnice).
Oddíl č. 8
Průběh a náplň studia 1.
Průběh studia se řídí ISP. Povinná výuka studijních předmětů DSP probíhá po dobu čtyř semestrů dle „Časového plánu výuky“. Pátý až osmý semestr doktorského studia je primárně určen k výzkumu a k publikování dosažených výsledků a zpracování disertační práce.
2.
Náplň studia v doktorském studijním programu představuje 3 povinné předměty ukončené zkouškami, 3 povinně volitelné předměty ukončené zkouškami, (případně 5 volitelných předmětů ukončených zkouškami pro doktorandy, kteří jsou absolventy magisterského studia příbuzného oboru ve smyslu Oddílu č. 1, odst. 3 této směrnice) a 1 zkoušku z cizího (neslovanského) jazyka. Standardně je preferován anglický jazyk.
3.
V rámci práce na tématu disertační práce se doporučuje, aby doktorand v průběhu 1. ročníku studia zpracoval Osnovu disertační práce (ve které vymezí především téma a jeho návaznosti, prameny podkladů, metody a cíle řešení) a analýzu současného stavu řešené problematiky na základě studijní literatury. Osnovu doktorand po projednání předloží svému školiteli.
4.
Splnění studijní části ISP prokáže student DSP vykonáním dílčích zkoušek a státní doktorské zkoušky. Zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období následujícím po ukončení přednášek.
5.
Studenti doktorského studia v prezenční formě mají povinnost se v průběhu studia zúčastnit minimálně 31denního studijního pobytu na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti, který využijí k prohloubení svých odborných znalostí v souladu se zaměřením a tématem disertační práce.
6.
Součástí přípravy doktoranda je jeho zapojení do výuky. Doktorand prezenční formy doktorského studia je v průběhu studia povinen absolvovat pedagogickou praxi. Pedagogická praxe probíhá zpravidla po dobu minimálně 6 semestrů a neměla by v průměru překročit rozsah 4 vyučovacích hodin týdně, max. však 100 vyučovacích hodin za semestr. Tento rozsah nesmí být bez souhlasu doktoranda a školitele překročen. Pedagogická praxe probíhá pod vedením školitele nebo jiného zkušeného pedagoga školicího pracoviště. Skladbu pedagogických aktivit (cvičení, vedení projektů apod.) určí doktorandovi vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem. Svoji pedagogickou praxi zapisuje doktorand do Informačního systému VUT.
7.
Cílem doktorského studia je připravit studenta na vědecko-výzkumnou tvůrčí práci. Proto je doktorand povinen zapojit se do odborných a pedagogických aktivit fakulty a tvůrčím způsobem k nim přispívat. Součástí těchto povinností je i povinná účast doktorandů, studujících v prezenční formě studia, v komisi státní závěrečné zkoušky, komisi státní doktorské zkoušky a komisi obhajoby disertační práce na pozici tajemníka, a při dozoru a hodnocení u přijímacích zkoušek. Plnění studijních, tvůrčích a dalších povinností pro příslušný akademický rok se řídí ISP.
91
Oddíl č. 9
Individuální studijní plán a jeho změny 1.
Individuální studijní plán je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. ISP je zpracováván a veden elektronicky prostřednictvím IS Apollo. Pro úřední záznamy je na studijním oddělení fakulty uložena i jeho signovaná verze. Jeho obsah je (po dohodě s doktorandem) stanoven a zapsán školitelem v IS Apollo. Doktorand má přístup k ISP prostřednictvím IS Apollo – modulu „Studium / Ph.D. studium / Plán studia“. Školitel, předseda Oborové rady DSP, děkan fakulty a další oprávněné osoby mají přístup k ISP doktoranda prostřednictvím IS Apollo – modulu „Fakulta / Doktorandi: Plán studia“. ISP je závazný dokument, podle kterého je realizováno obsahově i časově studium a samostatná vědecko-výzkumná činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce (podle Oddílu č. 18 této směrnice). ISP musí být zpracován a schválen ze strany doktoranda, školitele a vedoucího školícího pracoviště do jednoho měsíce od zápisu do 1. ročníku studia.
2.
ISP je po vyjádření vedoucího školícího pracoviště předán k projednání příslušné Oborové radě DSP. Na doporučení Oborové rady DSP schvaluje ISP děkan fakulty.
3.
ISP, podle něhož studium doktoranda ve studijním programu probíhá, stanoví doktorandovi zejména: a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti a jeho vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma disertační práce, b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat, c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích, účast na konferencích, seminářích, letních školách, d) jeho pedagogické působení v souladu s čl. 6, odst. 5 této směrnice, e) časové rozvržení studia, zejména následující termíny: - ukončení zkoušek z povinných a povinně volitelných předmětů a zkoušky z jazyka - vykonání státní doktorské zkoušky, - odevzdání disertační práce
4.
ISP je po vyjádření Oborové rady DSP (prostřednictvím IS Apollo) předán referentce pro vědu a výzkum Studijního oddělení FA, která ISP ve dvojím vyhotovení vytiskne (prostřednictvím tiskové sestavy IS Apollo) a tiskopis předloží ke schválení děkanovi fakulty. Případné změny, úpravy a aktualizace v ISP jsou projednávány obdobným způsobem, jak je popsáno v bodě č. 2., Oddílu č. 9 této směrnice. ISP a jeho případné změny schvaluje děkan fakulty.
5.
Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat: a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje příslušná Oborová rada DSP na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP nebo i mimo tento termín,
92
b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) - povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený příslušnou Oborovou radou DSP, c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se školitelem a vedoucím školicího pracoviště, d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený příslušnou Oborovou radou DSP. 6.
Změny podle odstavce 5 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem, změny podle odstavce 5 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda adresované děkanovi.
7.
V dalších letech školitel provádí (prostřednictvím IS Apollo) hodnocení studenta doktorského studia (v modulech Roční hodnocení a Hodnocení studia) na základě doktorandem zpracovaného sebehodnocení, které doktorand provádí samostatným a zodpovědným vyplněním údajů o realizované Pedagogické praxi, Studijních stážích, Publikačních a jiných výsledcích vědecko-výzkumné a tvůrčí činnosti, prostřednictvím IS Apollo – modulu Výzkum a vývoj / VaV výsledky. Toto sebehodnocení vykonává doktorand vždy za uplynulý akademický rok tj. za období od 1. 9. předešlého kalendářního roku do 31. 8. běžného roku. Hodnocení školitelem musí být vypracováno nejpozději do 19.9. Kontrolu vypracování hodnocení provádí referentka pro vědu a výzkum Studijního oddělení FA. V hodnocení školitel upřesňuje ISP doktoranda pro následující akademický rok.
8.
Splnění studijních povinností a vědeckovýzkumné činnosti včetně povinného zahraničního studijního pobytu a minimální pedagogické praxe se předpokládá v následující časové struktuře:
Postup do 2. ročníku: • minimálně 3 zkoušky ze studijních předmětů daných studijním plánem doktorského studia, včetně zkoušky z cizího jazyka, • minimálně 1 publikační výstup (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku), viz Tab. 1, (článek/příspěvek publikovaný nebo přijatý k publikování) odpovídající tématu disertační práce se strukturou vědecké práce. Uvažují se podíly autorů (požadavek 100% u každé z publikací, nebo součet podílů autorů u více publikací v celkové hodnotě 100 %).
Postup do 3. ročníku: • všechny zkoušky z 1. ročníku a minimálně 2 zkoušky z 2. ročníku ze studijních předmětů daných studijním plánem doktorského studia,
93
Podání přihlášky ke Státní doktorské zkoušce (Oddíl č. 17 této směrnice) V průběhu třetího ročníku je doktorand povinen podat přihlášku ke státní doktorské zkoušce (dále jen SDZ), a to: a)
do konce 5. semestru čtyřletého DSP v prezenční formě,
b)
do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP v kombinované formě,
pokud splnil: • všechny zkoušky ze studijních předmětů daných studijním plánem DSP, • minimálně 2 publikační výstupy (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku), viz Tab. 1, (článek/příspěvek publikovaný nebo přijatý k publikování) odpovídající tématu disertační práce se strukturou vědecké práce. Uvažují se podíly autorů (požadavek 100 % u každé z publikací, nebo součet podílů autorů u více publikací v celkové hodnotě 100 %) a 1 publikační výstup (typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku, jako autor, nebo spoluautor. Splnění této podmínky musí doktorand doložit (výpisem z IS Apollo a přiloženými separáty článků) a 1 odbornou nebo grantovou aktivitu (typu organizace výstav, workshopů, podání nebo řešení grantů (PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí). • publikační a odbornou nebo grantovou činnost doktorand musí doložit (výpisem z IS Apollo a přiloženými separáty článků).
Postup do 4. ročníku: • úspěšné složení SDZ, • studenti prezenční formy studia mají povinnost doložit podání minimálně 1 přihlášky do grantové soutěže (juniorské PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo i na úrovni spoluřešitele, podané v průběhu doktorského studia. • studenti prezenční formy studia mají povinnost doložit absolvování povinného studijního pobytu na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti, případně doložit potvrzení o jejím plánovaném vykonání v průběhu 4. ročníku, • studenti kombinované formy studia, nemají povinnost absolvovat studijní pobyt na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti. • podání přihlášky k obhajobě disertační práce (Oddíl č. 19 této směrnice) • přihlášku k obhajobě disertační práce společně s disertační prací by měl doktorand podat ve 4. ročníku doktorského studia, • disertační práci by měl doktorand odevzdat do konce 7. semestru studia v prezenční i v kombinované formě studia, • měl by mít publikovány (nebo přijaty k publikování) minimálně 3 publikační výstupy celkem (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém 94
nebo zahraničním odborném periodiku s autorským podílem 100 % nebo více výstupů s celkovým součtem autorských podílů doktoranda v hodnotě 100 %), • publikovány (nebo přijaty k publikování) minimálně 2 publikační výstupy celkem typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, příspěvek v recenzovaném sborníku nebo periodiku, jako autor, nebo spoluautor (jeden z článků doktorand předkládal již k SDZ, druhý zpracoval v průběhu 3. a 4. ročníku studia), • doložené minimálně 2 odborné nebo grantové aktivity (typu organizace výstav, workshopů, podání nebo řešení grantů (juniorských PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí), • publikační činnost doktorand musí doložit (výpisem z IS Apollo a přiloženými separáty článků).
Tab. 1 Přehled počtu a typu publikací a aktivit potřebných pro splnění podmínek tvůrčí činnosti pro postup ve studiu Minimální počet publikací / aktivit Typ publikace / aktivity Publikační výstupy typu příspěvek na kon-
1. roč.
2. až 3.
Celkem
roč.
k SDZ*
4. roč.
Celkem
1
1
2
1
3
0
1
1
1
2
0
1
1
1
2
**
ferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku s autorským podílem 100 % nebo více výstupů s celkovým součtem autorských podílů doktoranda v hodnotě 100 %. Publikační výstupy typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku nebo periodiku, jako autor, nebo spoluautor. Odborné a grantové aktivity typu organizace výstav, workshopů, podání nebo řešení grantů (juniorských PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí. * publikace a aktivity k podání přihlášky k SDZ ** publikace a aktivity k podání přihlášky k obhajobě dizertační práce
95
Oddíl č. 10
Studijní předměty doktorského studijního programu a zkoušky 1. Povinné předměty DSP pro všechny obory studia a stanovené termíny konání zkoušek: Povinný předmět, termín zkoušky
Garant
Vyučující
D01
prof. J. Koutný
prof. J. Koutný, Mgr. H. Janečková
prof. J. Koutný
prof. J. Koutný
doc. J. Hrubý
doc. J. Hrubý
metodika vědecké práce, 1. ročník, zimní semestr
D02
teorie a vývoj urbanismu, 1. ročník, zimní semestr
D03
teorie a vývoj architektury, 1. ročník, letní semestr
D04
světový jazyk – zkouška z cizího jazyka, doktorand má povinnost zkoušku složit do konce 1. ročníku
doc. J. Palacký
vyučující Kabinetu jazyků Ústavu společenských věd FAST VUT v Brně
D05
státní doktorská zkouška (podmínky stanovení termínu státní doktorské zkoušky jsou upřesněny v oddílech 9 a 17 této směrnice)
doc. J. Palacký
–
2. Povinně volitelné předměty DSP, z nichž je doktorand povinen absolvovat nejméně tři, z toho nejméně jeden předmět v letním semestru 1. ročníku a zbývající v zimním semestru 2. ročníku: a) Obor Architektura:
96
Garant
Vyučující
DA1
architektonická typologie
prof. I. Ruller
prof. I. Ruller
DA2
ochrana a obnova památek
prof. H. Zemánková
prof. H. Zemánková
DA3
interiér a výstavnictví
prof. H. Zemánková
prof. H. Zemánková
DA4
konstrukce v architektuře
doc. M. Petříčková
doc. M. Petříčková
DA5
výtvarné dílo v architektuře
doc. Z. Makovský
doc. Z. Makovský
DA6
výpočetní technika v architektuře
doc. J. Viktorin
doc. J. Viktorin
DA7
prostředí v architektuře
doc. M. Meixner
doc. M. Meixner
DA8
stavitelství v architektuře
prof. J. Chybík
prof. J. Chybík
b) Obor Urbanismus: Garant
Vyučující
DU1
rozvoj měst a regionů
prof. H. Urbášková
prof. J. Koutný
DU2
prognózování, plánování a řízení urbanistického rozvoje
doc. G. Kopáčik
prof. J. Koutný
DU3
tvorba a ochrana krajiny
doc. M. Wittmann
doc. J. Löw
DU4
rozvoj a koordinace technické infrastruktury
doc. M. Meixner
doc. M. Meixner
DU5
koncepce rozvoje měst
doc. G. Kopáčik
doc. G. Kopáčik
DU6
problémy městských center
doc. M. Wittmann
doc. M. Wittmann
DU7
počítačová podpora v urbanistické tvorbě
doc. J. Palacký
doc. J. Palacký
3.
Dva volitelné předměty navíc (podle odd. 1, odst. 3) jsou povinni absolvovat ti doktorandi, kteří nejsou absolventy magisterského studia v oboru Architektura nebo Urbanismus. Tyto předměty určí příslušná Oborová rada DSP z volitelných předmětů příslušného oboru DSP na Fakultě architektury VUT v Brně. Absolvování těchto předmětů bude zařazeno v průběhu 2. a 3. semestru studia obdobně jako ostatní volitelné předměty.
4.
Doktorandi mají možnost výběru povinně volitelných předmětů z oborů Architektura i Urbanismus a to tak, že si mohou zapsat jeden (dva - u doktorandů podle odstavce č. 3 tohoto oddílu) povinně volitelný předmět z druhého oboru.
5.
Studijní předměty DSP jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s učitelem získal potřebné teoretické vědomosti a znalosti odpovídající současnému stavu vědeckého poznání v oblasti, do níž náleží zaměření DSP.
6.
Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v příslušných oblastech. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou. Pro hodnocení studijní předmětů se užívá klasifikační stupnice A - F.
7.
Studijní předmět lze zapsat nejvýše dvakrát.
8.
Dokumentace studijních předmětů je vymezena Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně VUT (dále jen SZŘ) a je zveřejněna prostřednictvím Informačního systému VUT.
9.
Výuka studijních předmětů je organizována formou přednášek, seminářů, konzultací a samostatného studia. Časový plán přednášek a seminářů DSP je stanoven v časovém plánu akademického roku. Účast na organizované výuce je kontrolována. Činnost učitele v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku.
10. Výuka cizího jazyka v doktorském studiu není fakultou zajišťována. Zkoušku z cizího jazyka zabezpečují vyučující Kabinetu jazyků Ústavu společenských věd FAST VUT v Brně, více informací viz: http://spv.webnode.cz/anglictina/doktorske-studium/ Doktorandům fakulty je rovněž doporučeno absolvovat některý z dalších nabízených předmětů pro pokročilé (pro samoplátce) – BYA9–Odborná angličtina, BYA11–Academic Writing, BYA12–Academic Skills. 97
11. Pro hodnocení zkoušky z cizího jazyka se užívá klasifikační stupnice „výborně“, „velmi dobře“, „dobře“, „nevyhovující“. 12. Doktorand, který byl hodnocen klasifikačním stupněm F (nevyhovující), má právo konat opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí. Komisi na žádost doktoranda doručenou školiteli jmenuje příslušná Oborová rada DSP. Předsedou komise je zpravidla člen Oborové rady DSP, jejími členy jsou vždy školitel a vyučující daného předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných členů komise. O zkoušce konané před komisí je proveden zápis. 13. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním plánem před komisí podle odst. 12 tohoto čl. ani při druhém zápisu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 14. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda Oborové rady DSP. 15. Výsledné hodnocení zkoušky ze studijního předmětu zapíše zkoušející do informačního systému VUT. 16. Platnost zkoušky je pět let od data jejího vykonání.
Oddíl č. 11
Hodnocení a kontrola doktorského studijního programu 1.
Provádí se ročníková kontrola studia. Doktorand 1. ročníku musí splnit své studijní povinnosti do 31. 8. příslušného akademického roku. Dalšími termíny kontroly jsou odevzdání přihlášky ke státní doktorské zkoušce s předepsanými přílohami a odevzdání přihlášky k obhajobě disertační práce s předepsanými přílohami. Splněním studijních povinností se rozumí složení ročníkových zkoušek dle ISP a splnění podmínek stanovených pro postup do dalšího ročníku – viz Oddíl č. 9, odst. č. 8 této směrnice.
2.
98
Doktorand prezenční a kombinované formy studia minimálně jednou za akademický rok referuje na školicím pracovišti o průběhu svého studia, dosažených výsledcích řešení tvůrčích úkolů a o přípravě disertační práce. Písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem, vypracuje prostřednictvím IS Apollo a předá školiteli (informuje školitele o jejím vypracování) do 30. června příslušného kalendářního roku. Pokud student DSP absolvoval v hodnoceném období odbornou stáž (včetně pobytů na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním vědeckovýzkumném pracovišti), zahrne zprávu o výsledcích odborné stáže, včetně kontaktů na konzultanty, do IS Apollo (v modulu Studium / Ph.D. studium / Plán studia / Stáže a studijní
pobyty). Veškeré informace uvedené v písemné zprávě o výsledcích své činnosti je doktorand povinen doložit, je-li k tomu vyzván. 3.
Pro hodnocení a kontrolu studia doktoranda platí ustanovení čl. 33 Studijního a zkušebního řádu VUT. Hodnocení doktoranda (podle odst. 3, čl. 33 Studijního a zkušebního řádu VUT) je upraveno touto směrnicí (viz Oddíl č. 9, odst. č. 7).
4.
Vyplněné hodnocení školitelem a sebehodnocení doktoranda podléhá supervizi prováděné komisí složenou z proděkana pro vědu, vedoucích Oborových rad DSP a děkana fakulty. Účast všech členů komise na supervizi je fakultativní, účast proděkana pro vědu je nezbytná. Nesprávně nebo neúplně vyplněná hodnocení, komise vrátí k přepracování, vedoucímu pracoviště. Komise může s odůvodněním změnit hodnocení provedené v sebehodnocení doktoranda, pokud údaje neodpovídají skutečnosti, nebo pokud je hodnocení jednotlivých aktivit neúměrné. Výsledky hodnocení po supervizi jsou dokladem pro nenárokovou složku stipendií, popřípadě pro rozhodování o dalším studiu doktoranda.
5.
Výsledky hodnocení jsou především podkladem pro rozhodnutí o dalším pokračování studia – pokud není hodnocení doloženo v řádném termínu a bez závažných důvodů (dlouhodobé onemocnění doktoranda nebo školitele), komise provádějící supervizi navrhne ukončit studium.
6.
Výsledky hodnocení budou dále sloužit pro sestavení pořadníku všech doktorandů podle dosažených bodů a ke stanovení mimořádných odměn doktorandům na základě Oddílu č. 4, odst. 3, Směrnice č. 6, Směrnice děkana FA VUT v Brně pro udělování stipendií pro dané období akademického roku.
7.
Při neplnění úkolů stanovených v ISP navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště OR projednání návrhu na ukončení studia doktoranda podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též vedoucí školicího pracoviště nebo Oborová rada DSP. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Oddíl č. 12
Učitelé a garanti v DSP 1.
Učiteli v DSP mohou být profesoři a docenti nebo ve zvláštním případě všeobecně uznávaní externí odborníci.
2.
Jednotlivé předměty DSP zajišťují jejich garanti, které na návrh Oborové rady DSP po schválení ve vědecké radě fakulty jmenuje děkan. V jednotlivých předmětech DSP mohou působit po projednání v příslušné Oborové radě DSP další učitelé školicího pracoviště s vědeckou hodností nebo akademickým titulem Ph.D. nebo akademicko-vědeckým titulem mu na roveň postaveným. Garanti předmětů DSP zpracovávají předepsanou pedagogickou dokumentaci jednotlivých předmětů DSP.
3.
Činnost učitele v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku podle zvláštního předpisu děkana. 99
4.
Povinností učitele v DSP je zapsat doktorandovi hodnocení vykonaných zkoušek z příslušných studijních předmětů nejpozději k datu 31. 8. příslušného akademického roku do Informačního systému VUT.
Oddíl č. 13
Školitel a školitel–specialista 1.
Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké a tvůrčí zaměření DSP, která má rozhodující význam pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi. Školitel je interním učitelem FA VUT v Brně.
2.
Školitelem může být profesor, docent, doktor věd (DrSc.) a další významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření DSP. Školitele ustanovuje a odvolává po schválení vědeckou radou FA děkan. Při ustanovení školitele vymezí děkan jeho funkční období.
3.
Školitel navrhuje témata DSP pro přijímací řízení v příslušném akademickém roce. Témata schvaluje Oborová rada DSP. Školitel navrhuje témata v souladu s vlastní vědeckou, výzkumnou a vývojovou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je začleněn doktorand (dále jen školicí pracoviště). Školitel o činnosti svého doktoranda informuje vedoucího školicího pracoviště minimálně jednou ročně v rámci ročního hodnocení (viz odst. 7, Oddíl č. 9 této směrnice).
4.
Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem je doporučen na 5 studentů. O možnosti vést vyšší počet doktorandů rozhoduje děkan fakulty na základě vyjádření Oborové rady DSP.
5.
Školitel se podílí na vzdělávání doktoranda zejména tím, že: a) sestavuje za účasti doktoranda jeho ISP, b) dbá o zapojení studenta do výzkumné, pedagogické a další tvůrčí činnosti školicího pracoviště, c) provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně jednou za rok provádí prostřednictvím IS Apollo roční hodnocení, které předkládá vedoucímu školicího pracoviště a příslušné Oborové radě DSP, d) poskytuje studentovi konzultace při zpracování osnovy disertační práce, pojednání o tématu disertační práce, konceptu disertační práce, tezí disertační práce a disertační práce, e) vyjadřuje se k žádostem studenta týkajícím se studia, f) spolupracuje se svým doktorandem na alespoň jedné odborné publikaci (typu recenzovaný odborný článek, nebo článek ve sborníku) během doby studia doktoranda, s tím, že se může jednat i o publikaci, kterou má doktorand povinnost publikovat dle ISP,
100
g) v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků činnosti doktoranda, h) podporuje dodržování standardní doby studia DSP, i) účastní se státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ”), interní obhajoby disertační práce a obhajoby disertační práce svého doktoranda včetně neveřejné části. 6.
V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitel–specialista, který zabezpečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda. Školitelem–specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel. Školitele– specialistu po schválení předsedou příslušné Oborové rady DSP jmenuje děkan.
Oddíl č. 14
Přerušení studia a vyloučení ze studia 1.
Na základě písemné žádosti doktoranda, doporučené jeho školitelem a po vyjádření předsedy příslušné Oborové rady DSP, může děkan fakulty ze závažných důvodů studium přerušit.
2.
Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dva roky. Studium lze přerušit i opakovaně v celkovém součtu ne však na dobu delší 2 let. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může povolit děkan fakulty.
3.
Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení.
4.
Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval DSP na jiné fakultě nebo vysoké škole a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou školitelem a Oborovou radou DSP děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole.
5.
Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.
6.
Doktorandovi prezenční i kombinované formy studia, který překračuje standardní dobu studia prodlouženou o jeden rok od prvního zápisu k doktorskému studiu a současně má složenou státní doktorskou zkoušku, bude studium přerušeno do doby konání obhajoby disertační práce.
7.
Ze studia je vyloučen student, který: a) byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání, b) byl uznán vinným z disciplinárního přestupku.
101
Oddíl č. 15
Uznání části studia 1.
Děkan fakulty může, na základě žádosti doktoranda doporučené školitelem a po vyjádření garanta předmětu, uznat výsledky zkoušek, vykonaných v rámci předcházejícího obdobného doktorského studia, pokud od jejich vykonání neuplynulo více než 5 let. Součástí žádosti je výpis absolvovaných předmětů, potvrzení o klasifikaci a anotace absolvovaného předmětu (absolvovaných předmětů). Pokud doktorand studoval na jiné vysoké škole, potvrzení vydává příslušná vysoká škola. O uznání výsledků jednotlivých předmětů lze požádat nejpozději do zahájení výuky v akademickém roce, ve kterém je předmět podle ISP předepsán.
Oddíl č. 16
Sociální zabezpečení studentů DSP v prezenční formě studia 1.
Doktorand v prezenční formě studia může souběžně působit jako učitel, a to na doporučení a se souhlasem školitele. Maximální rozsah úvazku stanoví zvláštní předpis děkana.
2.
Pokud doktorand v prezenční formě absolvuje studijní pobyt v zahraničí se zaměřením souvisejícím s náplní jeho doktorského studia souvisle bez přerušení, bude mu po dobu trvání jeho studijního pobytu přiznáno stipendium v plné výši, avšak jen do maximální délky pobytu 6 měsíců.
3.
Všeobecné zdravotní pojištění doktoranda upravují příslušné předpisy.
4.
Doktorandi v prezenční formě studia mají stejná práva jako studenti bakalářského a magisterského studijního programu.
Oddíl č. 17
Státní doktorská zkouška a zkušební komise pro státní doktorské zkoušky 1.
Základní náležitosti, způsob a forma přihlašování ke zkoušce a hodnocení státní doktorské zkoušky (dále SDZ) jsou obsaženy v dílu 2. Státní doktorská zkouška Studijního a zkušebního řádu VUT (čl. 37 – 40).
2.
Termín konání SDZ je stanoven v ISP doktoranda. Podání přihlášky k SDZ musí předcházet nejméně 2 měsíce před plánovaným termínem jejího konání. Ke SDZ se doktorand může přihlásit po splnění všech studijních povinností předepsaných v ISP. Ke státní doktorské zkoušce je doktorand povinen se přihlásit nejpozději:
102
a) do konce 5. semestru čtyřletého DSP v prezenční formě, b) do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP v kombinované formě.
3.
Žádost o povolení státní doktorské zkoušky odevzdá doktorand na předepsaném formuláři na Studijním oddělení FA VUT v Brně. Ve smyslu čl. 38, odst. 2 Studijního a zkušebního řádu VUT předloží doktorand spolu s přihláškou požadované přílohy stanovené touto směrnicí. Pojednání ke SDZ lze předložit v jazyce českém, slovenském nebo anglickém.
4.
Doktorand je povinen k přihlášce ke SDZ předložit: a) 2x pojednání, v listinné podobě, o tématu disertační práce (dále též jen „pojednání“). (Pojednání se předkládá v rozsahu 20 normovaných stran formátu A4 v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Pojednání obsahuje zejména kritické zhodnocení stavu vědeckého poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení), Pojednání ke státní doktorské zkoušce musí mít tyto náležitosti: • název disertační práce – česky a anglicky • klíčová slova – česky a anglicky • cíl práce – česky a anglicky • popis úkolu – česky a anglicky • použité vědecké metody zkoumání • použitou literaturu - česky b) vlastní životopis, c) přehled aktivit vykonaných během svého studia v DSP, včetně přehledu uveřejněných prací. Doklad o publikační a odborné nebo grantové činnosti doktorand musí doložit (výpisem z IS Apollo a přiloženými separáty článků). d) stanovisko školitele doktoranda ke zpracovanému pojednání k disertační práci, e) pojednání odevzdané v elektronické podobě ve formátu PDF (předané včetně fyzického nosiče dat – flash disku, nebo CD/DVD).
5.
SDZ se konají v termínech stanovených v ISP doktoranda. Celková doba trvání SDZ by neměla přesáhnout 1,5 hodiny. SDZ je veřejná. SDZ skládá ze dvou částí: z ústní zkoušky ze širšího vědního základu a z obhajoby písemného pojednání. a) SDZ se koná před zkušební komisí. Zkušební komise pro daný obor může být stálá, nebo může být jmenována „ad hoc“. V případě stálé zkušební komise je možné jmenovat za členy komise maximálně 2 odborníky mimo okruh členů stálé komise. Předsedu a členy komise (včetně termínu a místa konání) a to nejpozději 4 týdny před konáním SDZ, jmenuje na návrh Oborové rady DSP děkan v souladu s § 53 odst. 2) a 3) zákona. Při sestavování komise pro SDZ se přihlíží i ke studijnímu zaměření doktoranda dle ISP. Členem komise je rovněž školitel doktoranda. Školitel doktoranda pověří jednoho ze svých studentů DSP funkcí tajemníka. Tajemník není členem komise. 103
b) Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů s výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko k doktorandem předloženému pojednání. V případě výrazně mezioborového tématu se doporučuje, aby vypracováním oponentního posudku byl pověřen odborník–specialista. Oponentní posudek v písemné formě musí být předán doktorandovi a všem členům komise pro SDZ alespoň 15 dnů před konáním SDZ. c) Zkušební komise je nejméně pětičlenná. d) Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů. e) Jednání komise řídí její předseda. Předseda komise pověří jednoho z jejích členů s výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko (oponentní posudek) k doktorandem předloženému pojednání. f) Průběh SDZ je následující: a. předseda zahájí SDZ, představí doktoranda, sdělí téma disertační práce a seznámí komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, b. předseda vyzve zkoušející k předkládání otázek, na které doktorand reaguje; každý zkoušející zapíše formulaci své otázky do předepsaného formuláře; který na závěr státní doktorské zkoušky předá tajemníkovi pověřenému zápisem průběhu SDZ, c.
doktorand přednese v cca 15minutovém referátu podstatné myšlenky pojednání o tématu disertační práce, představí již dosažené výsledky a plánovaný postup řešení disertační práce,
d. školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k pojednání a k práci doktoranda, e. oponent přednese podstatný obsah svého posudku zpracovaného k pojednání, doktorand zaujme stanovisko k posudku oponenta, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, f.
předsedající zahájí rozpravu, které se mohou zúčastnit všichni přítomní,
g. doktorand je vyzván, aby reagoval na otázky a připomínky členů komise, h. na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh SDZ a rozhodne hlasováním o její klasifikaci.
104
6.
Při státní doktorské zkoušce (dále SDZ) má doktorand prokázat hluboké teoretické vědomosti a znalosti z oblasti studia a schopnost tyto vědomosti a znalosti využít k rozvoji teorie v oboru disertační práce. Obsah SDZ vychází zejména ze zaměření doktorského studijního programu a studijního oboru a individuálního studijního plánu doktoranda.
7.
Ústní zkouška ze širšího vědního základu má prokázat celkový přehled, znalosti a tvůrčí předpoklady doktoranda ve studovaném oboru včetně osvojení základních metod vědecké práce. Rozsah zkoušené problematiky je rámcově vymezen absolvovanými povinnými a volitelnými odbornými předměty a je upřesněn předsedou zkušební komise před zahájením zkoušky.
8.
Písemné pojednání obsahuje zhodnocení problematiky dané oblasti, formulaci východisek, cílů a záměrů disertace. Obhajoba pojednání (dále jen „obhajoba“) má prokázat připravenost doktoranda ke zpracování disertační práce. V rámci obhajoby pojednání je možno dále precizovat název a obsah disertační práce.
9.
Obě části SDZ (ústní zkouška ze širšího vědního základu a obhajoba písemného pojednání) se hodnotí samostatně. Hodnocení SDZ je provedeno hlasováním v neveřejné části zasedání státní doktorské komise (klasifikační stupně „prospěl“ a „neprospěl“) podle čl. 40 Studijního a zkušebního řádu VUT. Pro celkové hodnocení státní doktorské zkoušky klasifikačním stupněm „prospěl“ musí být obě části zkoušky hodnoceny stupněm „prospěl“.
10. O průběhu SDZ je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora. Komise SDZ do protokolu zapíše změnu názvu, upřesnění cílů a pokyny pro vypracování disertační práce, formulaci výzkumných otázek, popis úkolů a doporučenou literaturu. 11. Pokud je doktorand při SDZ klasifikován stupněm „neprospěl“, uvede se do protokolu odůvodnění tohoto hlasování, které je sděleno doktorandovi. 12. Pokud se doktorand bez omluvy ke SDZ nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi fakulty nejpozději do pěti pracovních dnů od termínu SDZ. Ve výjimečných případech, zejména ze zdravotních důvodů, je možné akceptovat podání omluvy i dodatečně. O přijetí či nepřijetí omluvy rozhodne s konečnou platností děkan. 13. Státní doktorskou zkoušku lze jednou opakovat v opravném termínu. 14. Nevykoná-li doktorand SDZ ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona. 15. Platnost státní doktorské zkoušky je pět let ode dne jejího vykonání.
Oddíl č. 18
Disertační práce a teze disertační práce 1.
Disertační práce Disertační práce je samostatnou vědeckou prací, která obsahuje původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění (§47, odst. 4 zákona č.111/1998 Sb.). Náležitosti disertační práce upravuje čl. 41 Studijního a zkušebního řádu VUT.
2.
Disertační práce se předkládá v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Součástí disertační práce je vždy shrnutí, a to v českém (nebo slovenském) i anglickém jazyce, zpravidla v rozsahu jedné strany.
3.
Disertační práce se člení zejména na tyto části: a) cíl disertační práce a metody použité při řešení disertační práce, b) kritické zhodnocení současného stavu řešeného problému, který je předmětem disertační práce, 105
c) výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků (jasně vymezený přínos autora v návaznosti na současnou úroveň poznání ve zkoumané oblasti), jejich analýzy a významu pro další rozvoj vědního oboru a praxi, d) seznam použité literatury, e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu disertační práce, f) součástí disertační práce může být rovněž dokumentace architektonických děl. 4.
Formální úpravu disertační práce stanoví směrnice rektora.
5.
Strukturu, náležitosti a uspořádání Vysokoškolské kvalifikační práce (VŠKP) včetně postupu odevzdávání VŠKP na FA VUT v Brně upravují Zásady jednotné formální úpravy a koordinace postupu při odevzdání disertační práce pro daný akademický rok vydané děkanem fakulty – viz příloha č. 1 doplňující směrnici děkana FA pro studium v DSP.
6.
Teze disertační práce Teze disertační práce obsahují ve stručně vyjádřené formě teoretická východiska, použité metody, výsledky a závěry disertační práce ve struktuře stejné jako u disertační práce. Teze disertační práce mají doporučený rozsah do 30 normovaných stran formátu A4.
7.
Teze disertační práce (draft verzi), které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě disertační práce, obdrží spolu s pozvánkou všichni členové komise pro obhajobu disertační práce a oponenti.
8.
Po úspěšné obhajobě disertační práce jsou teze disertační práce (se zapracovanými připomínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu disertační práce) publikovány v souladu se směrnicí rektora.
Oddíl č. 19
Řízení o obhajobě disertační práce 1.
Náležitosti řízení o obhajobě disertační práce upravují čl. 42 - 48 Studijního a zkušebního řádu VUT.
2.
Začátkem čtvrtého roku studia předloží doktorand k revizi pracovní verzi (koncept) disertační práce, 1x elektronicky ve formátu PDF (předané na fyzickém nosiči dat – flash disku, nebo CD/DVD) a 1x svázaný v kroužkové vazbě. Pověřený člen Oborové rady DSP prověří formální správnost předloženého konceptu disertační práce a závěry zformuluje v Posudku formální úpravy disertační práce. K obhajobě disertační práce se může doktorand přihlásit po splnění všech podmínek daných ISP (Oddíl č. 9 této směrnice), po vykonání státní doktorské zkoušky a po úspěšné interní obhajobě na školicím pracovišti. Interní obhajoba je uspořádána školitelem na školícím pracovišti. Předmětem interní obhajoby je prezentace výsledků disertace a prokázání připravenosti doktoranda pro obhajobu, prezentace činnosti doktoranda na školicím pracovišti a jeho přínosu pro školicí pracoviště.
106
• Interní obhajoby se účastní prezentující doktorand, vedoucí školicího pracoviště, předseda Oborové rady DSP a školitel. Interní obhajobu řídí vedoucí školicího pracoviště, nebo jím určený zástupce. Zápis z interní obhajoby zajišťuje školitel. Obsahem zápisu interní obhajoby jsou závěry a doporučení pro dokončení disertační práce. • Podkladem pro uspořádání interní obhajoby je Posudek odborníka formální úpravy disertační práce. Školitel doktoranda pořizuje z interní obhajoby zápis, jehož obsahem jsou závěry a doporučení pro dokončení disertační práce. Následně do jednoho měsíce a po zapracování připomínek k formální úpravě požádá doktorand o zahájení disertačního řízení. 3.
Žádost o obhajobu disertační práce podá doktorand na předepsaném formuláři, který je přístupný na webových stránkách fakulty. Spolu s přihláškou k obhajobě disertační práce doktorand předkládá: • 4x listinnou formu disertační práce (úplné, popřípadě také veřejné verze) ve finální verzi (v nerozebíratelné vazbě opatřené deskami, náležitosti úpravy desek VŠKP upravuje výše uvedená směrnice rektora č. 2/2009), Formální úpravu disertační práce na fakultě stanovuje dokument: „Zásady jednotné formální úpravy a koordinace postupu při odevzdání disertační práce na FA VUT v Brně v akademickém roce 2016/2017“. • 1x Prohlášení doktoranda o shodě listinné a elektronické verze podepsané doktorandem a školitelem, • 15x draft verzi tezí disertační práce (viz čl. 43 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně), text bude formátovaný dle instrukcí pro autory nakladatelství VUTIUM – http://www.vutium.vutbr.cz, • Podklady pro tisk tezí v edici PhD Thesis (tisk zajišťuje nakladatelství VUTIUM) dodá doktorand nejpozději do 30 dnů po úspěšné obhajobě dle instrukcí pro autory nakladatelství VUTIUM – http://www.vutium.vutbr.cz, • Stručný životopis, • Přehled aktivit a výsledků vykonaných během studia v DSP, zejména seznam publikovaných a k publikaci přijatých. Doklad o publikační a odborné nebo grantové činnosti doktorand musí doložit (výpisem z IS Apollo a přiloženými separáty článků s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.). • Doklad o uveřejnění původních výsledků práce nebo o výsledcích přijatých k uveřejnění (separát článku), • Stanovisko školitele doktoranda k disertační práci, zejména k její obsahové stránce z hlediska jejího významu pro rozvoj vědního oboru a praxi, • Zápis z interní obhajoby na školicím pracovišti podepsaný vedoucím školicího pracoviště, • Powerpointovou prezentaci (ve formátu .PPT, nebo .PDF) doktorand odevzdá až v den vlastní obhajoby. a) Řízení o obhajobě disertační práce je zahájeno doručením přihlášky. 107
b) Nesplňuje-li přihláška k obhajobě disertační práce náležitosti podle odstavce č. 3 toho Oddílu, děkan řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení zastaví. 4.
Komise pro obhajobu disertační práce a) Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajobu disertační práce, která je jmenována „ad hoc“. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh Oborové rady DSP děkan. Školitel je povinen se obhajoby zúčastnit, není však členem komise pro obhajobu disertační práce. (čl. 44 Studijního a zkušebního řádu VUT). b) Komise pro obhajobu disertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové komise nejsou členy Akademické obce VUT. c) Jednání komise svolává a řídí její předseda, v odůvodněných případech jím pověřený jiný člen komise. d) Komise pro obhajobu disertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu o úspěšně složené obhajobě disertační práce je nutná většina kladných hlasů všech členů komise. e) Zapisovatelem pověřuje školitel jednoho ze svých doktorandů. Zapisovatel není členem komise pro obhajobu.
5.
Oponenti disertační práce a jejich posudky a) Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty disertační práce, z nichž alespoň jeden musí být profesor nebo doktor věd (DrSc.) a nejvýše jeden může být zaměstnancem fakulty nebo instituce, kde disertační práce vznikla. V případě výrazně mezioborového tématu se doporučuje, aby vypracováním oponentního posudku byl pověřen odborník–specialista. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda. b) Oponent vypracuje na disertační práci písemný posudek, ve kterém se vyjádří zejména k: a. aktuálnosti tématu disertační práce, b. splnění cílů stanovených v disertační práci, c.
metodám použitým při vypracování disertační práce,
d. postupu řešení problému a k výsledkům disertace s uvedením konkrétního přínosu doktoranda, e. významu pro rozvoj vědního oboru a praxi, f.
formální úpravě disertační práce a její jazykové úrovni.
c) Pokud oponent nevypracuje posudek na disertační práci nejpozději do dvou měsíců ode dne jmenování, může komise pro obhajobu disertační práce jmenovat jiného oponenta. d) Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle bodu b) tohoto odstavce (odst. č. 5), vyzve předseda komise pro obhajobu disertační práce oponenta, aby posudek doplnil nebo přepracoval. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, jmenuje komise jiného oponenta. 108
e) Oponentní posudky musí být v elektronické podobě doručeny všem členům komise pro obhajobu disertační práce a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obhajoby a současně zveřejněny v Informačním systému VUT. Předseda i členové komise dále obdrží teze disertační práce, životopis a přehled publikační činnosti doktoranda. f) V případě, že některý z oponentů nedoporučí disertační práci k obhajobě, může doktorand požádat o přerušení řízení o obhajobě disertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení Oborové rady DSP s konečnou platností děkan fakulty. 6.
Obhajoba disertační práce a) Obhajoba disertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty, členy komise a ostatními účastníky obhajoby v českém jazyce. b) Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední desce fakulty alespoň dva týdny před termínem obhajoby disertační práce. c) Pokud se doktorand bez omluvy k obhajobě nedostaví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se to, jako by u obhajoby neprospěl. Omluva se podává děkanovi fakulty písemně nejpozději do dne konání obhajoby. Ve výjimečných případech, zejména ze zdravotních důvodů, je možné akceptovat podání omluvy i dodatečně. O přijetí či nepřijetí omluvy rozhodne s konečnou platností děkan. d) Obhajoba disertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba přerušení řízení se do této doby nezapočítává. e) Pokud disertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve po uplynutí jednoho kalendářního roku a nejpozději do tří let od termínu obhajoby. Neníli disertační práce obhájena ani napodruhé, je doktorandovi studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. f) Disertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do sedmi let ode dne zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a Oborovou radou DSP, může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit. g) Předseda komise pro obhajobu disertační práce dbá na to, aby se obhajoba disertační práce konala do 30 dnů od doručení posudků od všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování. h) Obhajoba disertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent hodnotil disertační práci kladně. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta čte. Přítomen musí být alespoň jeden oponent. i) Obhajoba zpravidla netrvá déle než dvě hodiny. j) Na veřejném zasedání při obhajobě disertační práce se postupuje zpravidla takto:
109
a. předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma disertační práce a seznámí komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp. jím vytvořených architektonických děl, b. doktorand přednese v cca 15minutovém referátu cíle, použité metody, postup řešení a hlavní výsledky své disertační práce, c.
školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k obhajované disertační práci a k průběhu studia doktoranda,
d. oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, e. doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, f.
předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní.
k) V rámci neveřejného zasedání zhodnotí komise pro obhajobu dizertační práce za účasti oponentů a školitele obhajobu disertační práce a v tajném hlasování členů komise rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě disertační práce je zapotřebí většiny kladných hlasů všech členů komise. Po rozhodnutí o výsledku se komise usnáší většinou hlasů na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodněním je doktorand ihned seznámen. l) O obhajobě disertační práce je veden protokol na předepsaném formuláři (formulář pro zapisovatele s instrukcemi pro vyplnění připraví Studijní oddělení fakulty), jehož přílohou jsou posudky oponentů. Závěry komise pro obhajobu disertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím disertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu protokolu stanovuje směrnice rektora. m) O obhajobě disertační práce informuje předseda komise Oborovou radu DSP a děkana fakulty (čl. 48 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu VUT).
Oddíl č. 20
Ukončení studia 1.
Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v doktorském studijním programu. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena disertační práce. Absolventu doktorského studijního programu náleží doklad o ukončení studia, tj. vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.
2.
Studium se dále ukončuje: a) zanecháním studia - rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi fakulty. Pokud doktorand v rámci studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vztahem, je povinen tento smluvní vztah vypořádat a řádně ukončit, b) na návrh Oborové rady DSP pro neplnění studijních povinností,
110
c) neodevzdáním disertační práce do sedmi let (viz čl. 9, odst. 6 této směrnice) od zahájení studia (viz čl. 18, odst. 6 této směrnice), d) nenastoupením do studia po přerušení, e) vyloučením ze studia, f) odnětím akreditace studijního programu, g) zánikem akreditace studijního programu. 3.
Na postup při rozhodování podle odstavce 2 b) – 2 e) se vztahuje § 68 zákona.
Oddíl č. 21
Dokumentace o studiu 1.
Dokumentace o studiu je vedena v písemné formě a uchovává se po dobu 10 let od ukončení studia.
2.
Základní dokumentaci tvoří materiály z přijímacího řízení, individuální studijní plán, roční hodnocení, protokol o SDZ a obhajobě disertační práce, rozhodnutí o přerušení studia a opětovném zápisu, rozhodnutí o ukončení studia, zápisy o disciplinárním řízení, případně další materiály náležící do matriky studentů ve smyslu §88 zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách. Součástí dokumentace o studiu je závěrečná práce a teze disertační práce. Dokumentace o studiu je rovněž součástí Informačního systému VUT v Brně.
Oddíl č. 22
Pochvaly a ocenění 1.
Za vynikající výsledky ve vědecko-výzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může děkan studentovi udělit mimořádnou odměnu. Podkladem je hodnocení a kontrola DSP – viz Oddíl č. 11 této směrnice.
Oddíl č. 23
Doktorské stipendium a mimořádné stipendium v DSP 1.
Je upraveno směrnicí č. 6 děkana FA VUT v Brně pro udělování stipendií pro dané období akademického roku.
2.
Minimální výši doktorského stipendia pro doktorandy v prezenční formě studia a mimořádné stipendium v DSP stanovuje děkan FA VUT v Brně Rozhodnutím pro daný akademický rok.
111
Oddíl č. 24
Přechodná a závěrečná ustanovení
112
1.
Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2016.
2.
Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně č. 5 pro studium v doktorském studijním programu 2015/2016 ve znění dodatku ze dne 13.10.2015.
3.
Doktorand, který nastoupil do doktorského studia v akademickém roce 2014/2015 musí mít před přihlášením ke SDZ složeny všechny zkoušky a 1 publikační výstup (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku s autorským podílem 100 % nebo více výstupů s celkovým součtem autorských podílů doktoranda v hodnotě 100 % a 1 publikační výstup (typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku, jako autor, nebo spoluautor). Tuto skutečnost musí doktorand doložit (výpisem z IS Apollo a přiloženými separáty článků) a 1 odbornou nebo grantovou aktivitu (typu organizace výstav, workshopů, podání nebo zpracování juniorských grantů (PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí).
4.
Doktorand, který nastoupil do doktorského studia v akademickém roce 2013/2014 a dříve musí mít před přihlášením ke SDZ složeny všechny zkoušky a publikován nebo přijat k publikování 1 publikační výstup (typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku, jako autor, nebo spoluautor). Tuto skutečnost musí doktorand doložit (výpisem z IS Apollo a přiloženými separáty článků).
5.
Doktorand, který vykonal SDZ do 1. 9. 2015 s hodnocením „prospěl“, musí mít před odevzdáním doktorské disertační práce publikované minimálně 3 publikační výstupy. Tuto skutečnost musí doktorand doložit (výpisem z IS Apollo a přiloženými separáty článků).
6.
Pro doktorandy, kteří nastoupili ke studiu dříve než 1.9.2016 platí, že 31denní studijní pobyt na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti je nepovinný.
7.
V případě kolize ustanovení této směrnice s ustanoveními předpisů upravujících studium v DSP před její účinností se postupuje tak, aby doktorand v přechodném období neutrpěl újmu.
Složení oborových rad DSP FA VUT v Brně pro akademický rok 2016/2017 Oborová rada oboru Architektura DSP interní členové:
externí členové:
doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. - předseda prof. Ing. Jiří Damec, CSc. doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. prof. Ing. arch. Julián Keppl, CSc. doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský Ing. arch. Martin Zedníček prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. Oborová rada oboru Urbanismus DSP interní členové:
externí členové:
prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. - předseda doc. Ing. arch. Karel Havliš doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
Ing. arch. Zdeňka Hladišová, CSc. prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, Ph.D. doc. Ing. arch. Jiří Löw
Seznam školitelů doktorandů na FA VUT v Brně pro akademický rok 2016/2017 Obor Architektura
Obor Urbanismus
doc. Ing. arch. Ivo Boháč, Ph.D. doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. doc. Ing. arch. Antonín Novák doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. prof. Ing. arch. Petr Pelčák doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. prof. Ing. arch. Ivan Ruller, prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. doc. Ing. Jan Viktorin, CSc. prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc.
Ing. arch. Kateřina Dokoupilová Pazderková, Ph.D. Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. doc. Ing. arch. Karel Havliš doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr. prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. prof. Ing. arch. Petr Pelčák prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. děkan FA VUT v Brně 113
Příloha č. 1 doplňující směrnici děkana FA pro studium v DSP 2016/2017
ZÁSADY JEDNOTNÉ FORMÁLNÍ ÚPRAVY A KOORDINACE POSTUPU PŘI ODEVZDÁNÍ DISERTAČNÍ PRÁCE NA FA VUT V BRNĚ V AKADEMICKÉM ROCE 2016/2017 Jednotná formální úprava, odevzdání a zveřejňování VŠKP na VUT v Brně 1.
Strukturu a jednotnou formální úpravu titulního listu a desek vysokoškolských kvalifikačních prací (dále jen VŠKP), způsob jejich odevzdávání, zveřejňování a uchovávání na Vysokém učení technickém v Brně, v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění změn a doplňků stanovuje Směrnice rektora č. 2/2009 ve znění dodatků č. 1 a 2, o úpravě, odevzdávání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP), v úplném znění ke dni 15.1.2016 (ke stažení z Úřední desky VUT v Brně).
Jednotná úprava disertačních prací na FA VUT v Brně 2.
Při úpravě a odevzdání disertačních prací je doktorandům FA VUT v Brně doporučen následující postup:
Název a zadání disertační práce a jejich změny 3.
114
V průběhu třetího ročníku je doktorand povinen podat přihlášku ke Státní doktorské zkoušce (dále jen „SDZ“, viz oddíly č. 9 a č. 17 směrnice č. 7 pro studium v DSP na FA VUT v Brně). V průběhu konání SDZ stanoví komise přesný název a zadání disertační práce. Doplněné údaje k disertační práci (přesný název a zadání disertační práce) budou zapsány do protokolu o vykonání SDZ. Po doplnění údajů k disertační práci do Informačního systému VUT studijní referentkou fakulty je automaticky aplikován „definitivní zámek“. Údaje již nebude možno nadále měnit. Tímto krokem se potvrdí správnost všech náležitostí a údajů týkajících se disertační práce, státní doktorské zkoušky a obhajoby. Datum vykonání SDZ se současně stává datem zadání disertační práce.
Pokyny před dokončením a odevzdáním disertační práce 4.
Vlastnímu zahájení Řízení o obhajobě disertační práce, které je zahájeno podáním přihlášky k obhajobě disertační práce společně s disertační prací předchází následující kroky: • předložení pracovní verze (konceptu) disertační práce k revizi (odevzdáním na Studijním oddělení fakulty), na koncept disertační práce bude pověřeným členem Oborové rady DSP vypracován Posudek formální úpravy disertační práce, • interní obhajoba uspořádaná školitelem na školícím pracovišti (viz odst. 2, Oddíl č. 19 směrnice č. 7 pro studium v DSP na FA VUT v Brně). Podkladem pro uspořádání interní obhajoby je Posudek odborníka formální úpravy disertační práce. Školitel doktoranda pořizuje z interní obhajoby zápis, jehož obsahem jsou závěry a doporučení pro dokončení disertační práce. Následně do jednoho měsíce a po zapracování připomínek k formální úpravě požádá doktorand o zahájení disertačního řízení.
Postup při odevzdání disertační práce a zahájení řízení o obhajobě disertační práce 5.
Doktorand v prezenční i v kombinované formě studia do konce 7. semestru studia podá přihlášku k obhajobě disertační práce společně s disertační prací (viz odst. č. 8, Oddíl č. 9 směrnice č. 7 pro studium v DSP na FA VUT v Brně) a tím zahájí Řízení o obhajobě disertační práce (viz Oddíl č. 19 směrnice č. 7 pro studium v DSP na FA VUT v Brně).
6.
Disertační práce se odevzdává v elektronické podobě a v listinné podobě. Oba způsoby odevzdání včetně popisu vkládaných dat a metadat je podrobně popsán ve Směrnici rektora č. 2/2009.
7.
Zadání a název disertační práce, korektury a odemykání disertační práce, vkládání výsledků SZZ je prováděno prostřednictvím Informačního systému VUT.
8.
Odevzdávání prací a vkládání metadat, kontrola, odeslání a tisk formuláře „Prohlášení studenta o shodě listinné a elektronické formy VŠKP“ je prováděno prostřednictvím Informačního systému VUT – Studis.
9.
Směrnice rektora č. 2/2009 stanovuje také náležitosti listinné formy disertační práce a desek (Čl. 7), náležitosti a úpravu titulního listu (Čl. 8), náležitosti a uspořádání textové části disertační práce (Čl. 9), obsah metadat doplňujících odevzdanou práci (Čl. 10).
10. Na Fakultě architektury VUT v Brně je struktura uspořádání textové části disertační práce stanovena v následujícím pořadí: a. Titulní list, b. Zadání disertační práce, c.
Abstrakt v českém a anglickém jazyce, klíčová slova v českém a anglickém jazyce,
d. Bibliografická citace disertační práce (dle ČSN ISO 690), e. Prohlášení autora o původnosti práce, podpis autora, f.
Poděkování (nepovinné), 115
g. Obsah, h. Úvod (začíná na novém listu a nečísluje se, uvádí se základní informace o problému, význam tématu pro praxi, teorii a jeho zařazení do širších souvislostí), i.
Vlastní text práce (členěný dle následujícího doporučení);
• Přehled současného stavu poznání (současný stav řešené problematiky doma i v zahraničí, kritická rešerše obsahující odkazy na bibliografii), • Analýza problému a cíl disertační práce (analýza, interpretace a zhodnocení poznatků získaných na základě kritické rešerše; formulace hlavních problémů, které je nutné vyřešit pro splnění zadání; definice jasných a kontrolovatelných cílů), • Použité vědecké metody zkoumání, • Výsledky disertační práce s uvedením nově získaných poznatků; ověření počáteční hypotézy; zhodnocení výsledků z hlediska dalšího využití v praxi, nebo z hlediska jejich přínosu pro další rozvoj vědního oboru, • Seznam vlastních prací vztahujících se k tématu disertační práce. j.
Závěr (resumé v českém a anglickém jazyce; zhodnocení výsledků práce; zhodnocení míry naplnění cílů práce),
k. Seznam použitých zdrojů (bibliografie zpracovaná dle ČSN ISO 690), l.
Seznam použitých zkratek a symbolů,
m. Seznam obrázků a grafů, n. Seznam tabulek, o. Seznam příloh, p. Přílohy (výkresy, mapy, postery aj). 11. Před odevzdáním listinné formy disertační práce postupuje doktorand dle bodů č. 2 až 5 Čl. 3 Směrnice rektora č. 2/2009; a. Vygeneruje a vytiskne titulní list a desky, b. Odevzdá e-VŠKP (elektronickou verzi své disertační práce a tezí) – hlavní část textu ve formátu PDF respektive ve formátu ZIP (je povoleno odevzdání pouze jednoho souboru), c.
Provede kontrolu všech náležitostí a poté aplikuje zámek „odsouhlaseno studentem“,
d. Vytiskne formulář „prohlášení studenta o shodě listinné a elektronické formy VŠKP“. e. Prohlášení podepíše student i školitel a takto svými podpisy garantují, že elektronická verze je totožná s listinnou, 12. Pro zahájení řízení o obhajobě disertační práce doktorand odevzdá na Studijním oddělní fakulty dokumenty podrobně popsané v odst. č. 3, Oddíl č. 19 směrnice č. 7 pro studium v DSP na FA VUT v Brně.
116
Postup před obhajobou disertační práce 13. Nejpozději jeden den před obhajobou disertační práce provedou doktorand společně se školitelem kontrolu doplňkových informací, které se stanou součástí dodatku k diplomu (tzv. Diploma Supplement, část 6.1. – Doplňkové informace). Doplňkové informace obsahují následující údaje: • 3 nejvýznamnější publikace doktoranda, • absolvované stáže doktoranda, • účast doktoranda na konferencích, • patenty a vynálezy, • projekty řešené doktorandem. Doplňkové informace, které se stanou součástí dodatku diplomu, jsou spravovány prostřednictvím IS Apollo (školitel) – menu Výuky – modul Moji doktorandi; (doktorand) – menu Studium – modul Ph.D. studium. Zde je rovněž možnost textově připsat např. absolvované stáže, které nejsou uvedeny v zahraničních cestách. 14. Nejpozději v den obhajoby odevzdá disertant na Studijní oddělení fakulty „Výstupní list studenta“, podepsaný všemi vedoucími příslušných středisek. Tiskopis výstupního listu studenta je uložen ke stažení v Informačním systému VUT – Studis.
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. děkan FA VUT v Brně
117
STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 1. září 2012
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení Tento Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně je podle § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) a obsahuje pravidla pro přiznávání stipendií studentům v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT.
Článek 2 1. Studentům se přiznávají tato stipendia: a) prospěchové stipendium, b) mimořádné stipendium, c) doktorské stipendium, d) ubytovací stipendium a e) sociální stipendium. 2. O stipendiích podle čl. 3 až 7 rozhoduje děkan fakulty, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni (dále jen „kmenová fakulta“). Přiznává stipendium prospěchové, mimořádné nebo stipendium doktorské. 3. O ubytovacím stipendiu rozhoduje a přiznává je podle § 91 odst. 2 písm. e) zákona z pověření rektora prorektor pro studium a záležitosti studentů; organizační stránku zajišťuje Centrum výpočetních a informačních služeb VUT, za právní stránku odpovídá Útvar studijních záležitostí rektorátu VUT.
118
4. Rozhodnutí o stipendiích lze studentům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí doručit, je vyvěšeno na úřední desce kmenové fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení. 5. Pro účely tohoto řádu se za kmenovou fakultu považuje i vysokoškolský ústav podílející se na uskutečňování studijního programu a za děkana ředitel tohoto vysokoškolského ústavu.
ČÁST DRUHÁ STIPENDIA PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Článek 3 Prospěchové stipendium 1. Studentovi bakalářského nebo magisterského studijního programu, který v předcházejícím akademickém roce nebo ve stanovené etapě studia dosáhl vynikajících studijních výsledků, bude přiznáno prospěchové stipendium. Výši prospěchového stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro prospěchové stipendium a kterým bylo prospěchové stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. Prospěchové stipendium se stanovuje na základě váženého studijního průměru (čl. 14 Studijního a zkušebního řádu VUT). Podrobnosti stanoví směrnice děkana. 2. Prospěchové stipendium se vyplácí po dobu akademického roku, nestanoví-li směrnice děkana jinak. Termíny vyplácení stipendia stanoví rektor. 3. Prospěchové stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém: a) student přerušil nebo ukončil studium, b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti, c) nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce za disciplinární přestupek.
Článek 4 Mimořádné stipendium 4. Mimořádné stipendium je stipendium jednorázové, které lze přiznat zejména: a) za vynikající studijní výsledky během celého studia, b) za práci a významné vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky,
119
c) za vynikající sportovní výsledky, zejména v souvislosti s reprezentací VUT, d) za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce, e) jako výpomoc v mimořádné tíživé sociální situaci. 1. Mimořádné stipendium může být přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT. 2. Mimořádné stipendium se zpravidla přiznává na žádost studenta nebo na návrh vedoucího zaměstnance příslušné katedry nebo ústavu. 3. Mimořádné stipendium lze přiznat i opakovaně. 4. Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků.
ČÁST TŘETÍ STIPENDIA PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Článek 5 Doktorské stipendium 1. Studentovi v prezenční formě studia v doktorském studijním programu se přiznává doktorské stipendium. Minimální výši doktorského stipendia stanoví vnitřní norma děkana fakulty nebo ředitele vysokoškolského ústavu vydaná pro daný akademický rok. 2. Na návrh školitele a po souhlasu příslušné oborové rady může děkan výjimečně přiznat doktorské stipendium v prvním roce po skončení standardní doby studia. 3. Výši doktorského stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro doktorské stipendium a kterým bylo doktorské stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků s přihlédnutím zejména k: a) dosaženým studijním výsledkům, b) dosaženým výsledkům vědecké, umělecké nebo další tvůrčí činnosti studenta a jejich prezentace, c) délce předchozí odborné praxe, d) pedagogickým a dalším aktivitám na VUT. Výši stipendia lze měnit i během akademického roku. 4. Doktorské stipendium se vyplácí po dobu akademického roku. Termíny výplaty stanoví rektor. 120
5. Doktorské stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém: a) student přerušil nebo ukončil studium, b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti, c) nabylo právní moci rozhodnutí po uložení sankce za disciplinární přestupek.
Článek 6 Mimořádné stipendium 1. Studentům doktorských studijních programů lze za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce nebo za vynikající studijní výsledky a výsledky v jejich vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti přiznat jednorázově nebo opakovaně mimořádné stipendium. 2. Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno mimořádné stipendium určené na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT. 3. Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků.
ČÁST ČTVRTÁ MIMOŘÁDNÁ STIPENDIA VYPLÝVAJÍCÍ ZE SMLUV NA ŘEŠENÍ ÚKOLŮ VÝZKUMU A VÝVOJE Článek 7 Studentům zejména doktorských studijních programů lze přiznat jako mimořádné stipendium též stipendium vyplývající ze smluv uzavřených mezi VUT a právnickou osobou poskytující účelové prostředky na řešení úkolů výzkumu a vývoje.
ČÁST PÁTÁ MIMOŘÁDNÉ STIPENDIUM PŘIZNANÉ REKTOREM Článek 8 1. Za významnou činnost konanou ve prospěch VUT nebo jako součást ceny rektora může rektor přiznat studentům jednorázové stipendium. Výši tohoto stipendia stanoví rektor podle počtu přiznaných stipendií a podle objemu finančních prostředků.
121
2. Rektor může přiznat na žádost studenta mimořádné stipendium v případě výrazného oslabení nebo ztráty schopností studenta nebo jeho rodiny pokrýt náklady spojené s jeho studiem nebo plnit studijní povinnosti z důvodu náhlých a významných změn v životě studenta nebo jeho rodiny. Výši stipendia a kritéria stanoví vnitřní norma VUT. 3. Rektor může přiznat studentům stipendium v dalších případech hodných zvláštního zřetele, a to i bez žádosti. Stipendium schvaluje kolegium rektora.
ČÁST ŠESTÁ UBYTOVACÍ STIPENDIUM Článek 9 1. Ubytovací stipendium může být přiznáno studentovi, který: a) je studentem bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu v prezenční formě studia, b) studuje v prvním studijním programu nebo ve studijním programu na něj navazujícím, nebo přestoupil z jednoho studijního programu do jiného a předchozí studium mu bylo uznáno, nebo studijní program předcházející aktuálnímu studijnímu programu ukončil zanecháním tohoto studia písemným ohlášením do 31. října téhož roku, kdy se do něho zapsal; v případě souběžně studovaných programů je studentovi přiznáno nejvýše jednou, a to v tom studijním programu, ve kterém byl do studia zapsán dříve, c) nepřekročil standardní dobu studia ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů, d) je státním občanem České republiky nebo je osobou, která má na území České republiky povolený trvalý pobyt, nebo je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Islandu, Norska, Lichtenštejnska) nebo Švýcarské konfederace, e) není studentem studujícím v rámci: − zahraniční rozvojové pomoci (vládní stipendista) a mezinárodních smluv, − programu AKTION a CEEPUS, f)
nemá místo trvalého pobytu v okresech Brno-město a Brno-venkov.
2. Ubytovací stipendium může být přiznáno z dalších důvodů zvláštního zřetele hodných i v případě, že student nesplňuje jednu nebo více podmínek uvedených v odstavci 1.
122
Článek 10 1. Podkladem pro přiznání ubytovacího stipendia jsou údaje zjištěné z Matriky studentů. 2. Ubytovací stipendium se přiznává na základě žádosti studenta; termín, formu a způsob podávání žádosti stanoví rektor směrnicí pro příslušný akademický rok.
Článek 11 1. Výši ubytovacího stipendia stanovuje rektor. Výše ubytovacího stipendia je dána poměrem objemu finančních prostředků na ubytovací stipendia a počtem studentů, kterým bylo podle čl. 9 ubytovací stipendium přiznáno. 2. Výplaty ubytovacích stipendií jsou prováděny zpětně ve čtyřměsíčních intervalech.
ČÁST SEDMÁ SOCIÁLNÍ STIPENDIUM Článek 12 1. Sociální stipendium se přiznává studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce. 2. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou. 3. Žádost o sociální stipendium student podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne zápisu do studia, pokud mu nebyl přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů přiznán po zápisu do studia; v tomto případě může podat žádost kdykoliv v průběhu akademického roku. 4. Nezbytnou náležitostí žádosti o sociální stipendium je závazek studenta informovat neprodleně studijní oddělení fakulty o případné změně v přiznání přídavku na dítě. 5. Termíny vyplácení sociálního stipendia stanovuje směrnice rektora.
123
ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 13 Výplaty stipendií jsou prováděny bezhotovostně. Student je povinen pro tento účel uvést do informačního systému své bankovní spojení. Pro výplatu všech typů stipendií je student povinen užívat pouze jeden bankovní účet. Za správnost bankovního účtu v informačním systému VUT, na který jsou vyplácena stipendia studenta, je plně odpovědný příslušný student.
Článek 14 Závěrečná ustanovení 6. Zrušuje se Stipendijní řád VUT registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30, ve znění pozdějších změn. 7. Tento řád byl podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 22. 5. 2012. 8. Tento řád podle § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 9. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 2012/13.
124
doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, v. r.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c., v. r.
předseda Akademického senátu
rektor
125
směrnice č. 8 děkana Fakulty architektury VUT v Brně
PRO UDĚLOVÁNÍ STIPENDIÍ PRO OBDOBÍ 01.09.2016 – 31.08.2017 Oddíl č. 1
Úvodní ustanovení Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro udělování stipendií (dále jen směrnice) doplňuje Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně jako vnitřní předpis k udělování stipendia na Fakultě architektury VUT v Brně.
Oddíl č. 2
Prospěchové stipendium 1. Prospěchové stipendium se na FA studentům BSP a MSP neuděluje.
Oddíl č. 3
Mimořádné stipendium 1. Mimořádné stipendium se na FA studentům v BSP a MSP uděluje v případech, které uvádí Stipendijní řád VUT v Brně (část druhá, čl. 4) 2. Mimořádné stipendium může být rovněž přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného FA.
Oddíl č. 4
Doktorské stipendium 1. Základní ustanovení V souladu se Stipendijním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana č. 5/2015 pro studium v doktorském studijním programu 2015/2016 (dále jen DSP) se pro doktorandy v prezenční formě studia stanovuje Rozhodnutím děkana pro příslušný akademický rok, minimální výše doktorského stipendia. Tato směrnice dále stanovuje podmínky pro přiznání mimořádného stipendia studentům DSP v prezenční formě studia za výsledky
126
v jejich tvůrčí a výzkumné činnosti. Výše stipendia je stanovena na základě výše dotace na stipendia studentů doktorského studijního programu z MŠMT. Doktorand v průběhu studia může bez jeho přerušení absolvovat studijní pobyt na zahraniční univerzitě, nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti v souladu se zaměřením a tématem disertační práce. Stipendium je doktorandovi přiznáno v plné výši v případě, že doba trvání stáže nepřekročí 6 měsíců. Při stážích v délce převyšující dobu 6 měsíců doktorand stipendium nepobírá po celou dobu stáže. 2. Mimořádné stipendium v DSP Hodnocení studentů DSP za jejich tvůrčí a výzkumnou činnost je dáno zvyšováním kvality a úrovně DSP v souladu s doporučením Akreditační komise a Dlouhodobým záměrem FA VUT v Brně. Dalším podstatným důvodem hodnocení je motivace studentů DSP k vyšší publikační, odborné a grantové aktivitě. Za vynikající výsledky ve vědecko-výzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může děkan fakulty udělit doktorandovi mimořádnou odměnu ve smyslu čl. 6 Stipendijního řádu VUT v Brně. Podkladem k rozhodování bude ročníkové Hodnocení a kontrola DSP ve smyslu Oddílu č. 11. Směrnice děkana č. 7 pro studium v DSP. Mimořádné stipendium může být doktorandovi v prezenční formě studia vyplaceno i v případě krátkodobého studijního či výzkumného výjezdu na jinou zahraniční univerzitu nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti. Výše stipendia se bude odvíjet od míry za individuální přístup u doktoranda ke studiu a jeho publikačním výsledkům.
Oddíl č. 5
Závěrečné ustanovení 1. Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. 2. Současně se ruší Směrnice č. 6 děkana Fakulty architektury pro udělování stipendií na FA VUT v Brně ze dne 1. září 2015.
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. děkan FA VUT v Brně
127
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 23. května 2008
Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Tento Disciplinární řád pro studenty Vysokého učení technického v Brně (dále jen „Disciplinární řád“) je podle § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“). 2. Disciplinárním přestupkem je podle § 64 zákona zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy VUT a jeho součástí.
Článek 2 Projednávání disciplinárního přestupku 1. Disciplinární přestupek studenta projednává disciplinární komise fakulty, na níž je student zapsán; disciplinární přestupek studenta, který není zapsán na žádné fakultě, projednává Disciplinární komise VUT (dále jen „disciplinární komise“). 2. Disciplinární komise je šestičlenná a funkční období jejích členů je dvouleté. Členství je nezastupitelné. 3. Osoba oprávněná jmenovat členy disciplinární komise jmenuje zároveň předsedu disciplinární komise a tajemníka. Tajemník vykonává organizační a administrativní úkony nutné pro zabezpečení činnosti disciplinární komise. Tajemník zejména vykovává funkci pořizovatele zápisu z jednání disciplinární komise. 4. Jednání disciplinární komise svolává písemně nejpozději 7 dní předem její předseda. Disciplinární komise zasedá podle potřeby. Disciplinární komise je usnášeníschopná, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina jejích členů. 5. Část jednání disciplinární komise, kdy je zjišťován skutkový stav věci, je veřejná. 6. Studentovi, jehož disciplinární přestupek má být projednán, musí být předvolání doručeno do vlastních rukou alespoň se čtrnáctidenním předstihem. Předvolání lze studentovi do vlastních rukou doručovat 128
a) přímo na fakultě, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni, nebo b) přímo na vysokoškolském ústavu podílejícím se na uskutečňování studijního programu, nebo c) poštou. Předvolání je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se předvolání doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty a v případě, že student není zapsán na žádné fakultě, na úřední desce VUT. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení. 7. O návrhu sankce rozhoduje disciplinární komise hlasováním. Návrh je přijat, získá-li většinu hlasů všech členů disciplinární komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. 8. O jednání disciplinární komise pořizuje tajemník zápis, do kterého se zaznamenávají skutečnosti relevantní pro rozhodnutí o uložení sankce. Přítomný student se má právo k nim vyjádřit. Zápis podepisuje předseda disciplinární komise a tajemník, který odpovídá za jeho úplnost a správnost.
Článek 3 Závěrečná ustanovení 1. Zrušuje se Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 22. srpna 2006 pod č.j. 16 396/2006-30. 2. (2) Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 6. května 2008. 3. Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 4. Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá účinnosti dnem nabytí platnosti.
doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r.
předseda Akademického senátu
rektor
129
Studijní skupiny 2016/2017 1. ročník BSP I. skupina
130
II. skupina
III. skupina
IV. skupina
1. Adamčík Petr
Fabiánová Adriána
Kulíšková Andrea
Roubalová Lucie
2. Bakovská Petra
Filipová Kateřina
Kutrová Nikola
Síč Martin
3. Baršová Monika
Fojtáchová Adriana
Lehnert Dominik
Sikorová Lenka
4. Bartoš Roman
Grunwaldová Veronika
Lejnar Lukáš
Sochorková Tereza
5. Behro Daniel
Haasová Lenka
Lietavová Veronika
Straková Eva
6. Belopotocký Maroš
Hegmon Dominik
Macejková Eva
Stratilová Johana
7. Bernatek David Erik
Hodulíková Diana
Madro Oskar
Šimurdová Magdaléna
8. Bezchleba Vladimír
Hrudová Alena
Machač Ondřej
Šiška Petr
9. Briestenská Adriána
Humlíček Petr
Mierná Terezie
Škrášková Magdalena
10. Briestenská Monika
Indruch Ondřej
Mikulec Tomáš
Šmídová Anežka
11. Bureš Jan
Janák Lukáš
Mikulík Matej
Šťavinová Denisa
12. Cingeľ Adan
Janíková Marika
Mlýnková Petra
Štefková Dominika
13. Csanda Denis
Jelínková Anna
Moravcová Sofia
Tasch Daniel
14. Červeňanský Henrich Jendrulková Natálie
Nesvadba Filip
Tomašáková Alexandra
15. Červenková Anna
Kacetlová Kateřina
Nesvadbíková Pavla
Tymová Romana
16. Červinka Dominik
Kachlířová Miroslava
Pekař Jan
Uhríková Tatiana
17. Čukanová Monika
Kleinová Nicole
Pelka Filip
Vaculíková Klára
18. Dimitrov Georgi
Knoblichová Andrea
Peřina Jan
Valdhans František
19. Doležal Josef
Kolomazníková Pavla
Pipková Aneta
Vašička Pavel
20. Drbalová Gabriela
Kopecká Kateřina
Podešvová Klára
Veselá Andrea
21. Dufková Barbora
Koutná Denisa
Polanská Andrea
Vrbinčíková Rebeka
22. Dupčáková Dária
Kováčová Martina
Poulíčková Radka
Wintner Roman
23. Düreš Miroslav
Kovaľová Silvia
Procházková Klára
Zavadil Ondřej
24. Dvořáková Alena
Kováříková Barbora
Procházková Vendula
Závala Petr
25. Eichler Martin
Kufa Ondřej
Repaský Adam
Zima David
2. ročník BSP I. skupina
II. skupina
III. skupina
IV. skupina
1. Babik Pavol
Hošek Milan
Malinková Markéta
Schwab Viktor
2. Ruban Daria (Bardina)
Hrončeková Barbora
Mandáková Denisa
Stehlík Daniel
3. Bartlová Lucie
Hudínková Veronika
Mateová Klára
Sukopová Dagmar
4. Bařina Štěpán
Illéš Juraj
Menšík Daniel
Šoborová Adéla
5. Bilasová Markéta, Mgr.
Ivkovičová Natálie
Mikulová Marie
Španiller Jiří
6. Blechová Lenka
Juřicová Magdaléna
Mokrášová Nina
Štecová Dominika
7. Brunová Susanna
Khaver Anna
Mžiková Michaela
Šutvajová Zuzana
8. Bučková Anna
Kolářová Barbora
Navrátil Zdeněk
Titz David
9. Buzová Magdaléna
Kotek Petr
Olbertová Miriam
Trlicová Martina
10. Čechová Alžbeta
Kotlabová Anna
Ondruch Matěj
Truncová Eva
11. Červeňová Mária
Kousalová Barbora
Pešková Jitka
Vaculík David
12. Doubrava Šimon
Krejčí Johana
Pešková Klára
Valová Veronika
13. Feriancová Laura
Křenek Roman
Pchálek Arnošt
Vicanová Nela
14. Fojtová Lucie
Křížová Lucie
Přibyl Jan
Vršanová Dominika
15. Gilar Tomáš
Kubová Marianna
Přikrylová Monika
Vymazalová Tereza
16. Gomboš Michal
Kudličková Kateřina
Rozsypal Petr
Vymětal Bedřich
17. Habartová Vendula
Lackovičová Lenka
Rušarová Eva
Walterová Klára
18. Hanák Dominik
Lamačková Zuzana
Slámová Nikola
Záděrová Lucie
19. Handl Dominik
Lanžhotská Klára
Zádrapová Lucie
20. Hemková Eliška
Laslová Martina
Zhoř Přemysl
21. Hertelová Viola
Leznarová Kateřina
22. Horáková Alžběta
Lučková Diana
131
3. ročník BSP I. skupina
132
II. skupina
III. skupina
1. Alexová Jitka
Kučavík Patrik
Promna Denisa
2. Bolcek Roman
Kučera Vít
Ptáček Matouš
3. Brahmi Jakub
Kučírková Veronika
Ptáčník Martin
4. Bulková Katarína
Kuklínková Nela
Rapušáková Jasna
5. Čenovská Kateřina
Kůřil Filip
Skrušný Petr
6. Domiňáková Michaela
Kysela Vladimír
Solár Michal
7. Drbal Jaroslav
Lazor Matúš
Šana Václav
8. Drgala Andrej
Mačková Klára
Šmídová Lucie
9. Falathová Katarína
Menšík David
Šperlová Zuzana
10. Frimmel Martin
Menšíková Kateřina
Štrba Šimon
11. Hermanová Ada
Moravčíková Kristína
Štuříková Blanka
12. Hodek Pavel
Mottl Marcel
Tomaschek Adam
13. Husárová Anette
Munková Karolína
Urbášek Jan
14. Jankovichová Ludmila
Muzikářová Veronika
Valíčková Hana
15. Javůrková Terezie
Nekolná Alena
Vepřková Adéla
16. Jurková Kristýna
Netrefová Klára
Wojtek Tomáš
17. Kapraľová Kristína
Pacolová Kateřina
Závacká Paulína
18. Kóňová Patrícia
Pagáč Martin
Zobačová Eliška
19. Kropšová Zuzana
Pavlásková Lenka
Žvak Ondřej
20. Kubíčková Karolína
Pisarčík Ľubomír
Hamdanieh Livine
4. ročník BSP I. skupina
II. skupina
III. skupina
IV. skupina
1. Al-Gibury Hanin
Hrušková Ludmila
Maloň Marek
Štrejbarová Pavlína
2. Ambrosová Katarína
Hudečková Kristína
Malůšek Jan
Tučková Markéta
3. Bakalíková Veronika
Chlad Roman
Marečková Kateřina
Turčanová Terézia
4. Belšíková Hana
Jetelina Martin
Martinčeková Jaroslava
Ugwitz Martin
5. Burešová Karolína
Juránek Marek
Moráviková Patrícia
Uherková Ivona
6. Bušová Kateřina
Kačmář Filip
Měřínský Michal
Uhrová Kristýna
7. Cihlář Jan
Kala Josef
Mokrá Lucie
Václavíková Lucie
8. Czapek Jakub
Karaba Lukáš
Mráz Ondřej
Vik Ondřej
9. Čánský Pavel
Kobyliaková Tatiana
Müllerová Markéta
Vinklárková Eliška
10. Černá Tereza
Kopiláková Zuzana
Ochotná Barbora
Vítek Filip
11. Černeyová Natália
Kovalová Mária
Panáčková Miroslava
Vítková Kateřina
12. Čížová Gabriela
Kovaříková Petra
Porubská Dominika
Vítková Kateřina
13. Daňová Veronika
Křídová Nikola
Rábeková Katarína
Vlček Marek
14. Darda Lukáš
Kubovič Marko
Remišová Lenka
Vlková Kateřina
15. Dolinová Zuzana
Kuklová Alexandra
Severová Anna
Voráčová Michaela
16. Filáková Zuzana
Kuric Alexander
Schieferdecker Jan
Vrzgula Lukáš
17. Formánek Jakub
Langnerová Karolina
Schleider Jan
Zachrlová Martina
18. Fučíková Jarmila
Lenčéšová Lenka
Slouková Hana
Zámečníková Barbora
19. Heralecký Vojtěch
Livovská Lucia
Smrček Petr
Zatloukal David
20. Hoffová Monika
Lososová Ivana
Soviš Vladimír
Zatloukalová Denisa
21. Holíková Petra
Lysá Karolína
Bc. Stibůrková Nikola
Zavřelová Jana
22. Hronovská Táňa
Machainová Eva
Šellongová Slavka
Zbellová Zuzana
23.
Malíková Marieta
Šlesingerová Veronika
Zvolská Tereza
Šmeidlerová Adéla
Žáková Michaela
24.
133
1. ročník MSP I. skupina
III. skupina
1. Balciarová Jana
Jankových Lucie
Poláková Katarína
2. Bartoňková Barbara
Kalouda Petr
Potůčková Kristýna
3. Bauer Karel
Kekel Roman
Profatilo Alisa
4. Beránková Tereza
Klaška Martin
Půček Ondřej
5. Bílková Eliška
Kmentová Alžběta
Rashkevich Alexandra
6. Blažek Martin
Kozák Jan
Sazama Martin
7. Blažíčková Kristýna
Križanovská Ivana
Střeštíková Vendula
8. Bocán Matúš
Kumstátová Nikola
Svíbová Tereza
9. Boušková Linda
Kurajda Matej
Svoboda Marek
10. Brzkovský Jan
Kyška Stanislav
Šebová Petra
11. Burian Vít
Levíčková Lenka
Ševčíková Alžběta
12. Delongová Marie
Májek Jan
Šiarny Lukáš
13. Dočekalová Veronika
Marek Vojtěch
Šmejkal Jiří
14. Dräxlerová Laura
Mezei Peter
Štýbnar Vojtěch Petr
15. Fiedosieieva Mariia
Mrlíková Markéta
Tomcová Barbora
16. Frolík Jakub
Mrlinová Lucie
Uřídilová Valentýna
17. Galková Ivana
Musálek Filip
Vala Jiří
18. Hajšelová Katarína
Mušková Mária
Valíček Martin
19. Hanžl Jakub
Novotník Adam
Vávra Vít
20. Helešic David
Obrusníková Magdalena
Voronin Oleksandr
21. Heřmanský Pavel
Očadlíková Veronika
Vostalová Helena
22. Horáčková Markéta
Patočková Martina
Zedka Zdeněk
23. Hudec Adam
Pavlíková Iveta
Zárubová Veronika
24. Chovančík Radek
Pavlovská Ema
Zlámal Filip
25. Izotov Maksym
134
II. skupina
2. ročník MSP I. skupina
II. skupina
III. skupina
IV. skupina
1. Ambrus Adam
Honzírková Marcela
Lachman Pavel
Selnarová Elisabeth
2. Babka Tomáš, Ing.
Horňasová Tereza
Langer Jan
Schweizerová Tabea
3. Balaščáková Petra
Chlupová Jana
Leharová Alexandra
Sirová Kristýna
4. Bartoš Karel
Iepur Ecaterina
Leitgebová Kristýna
Slováček Jakub
5. Baťková Kateřina
Ildža Lukáš
Lichtnerová Eliška
Sluková Marianna
6. Bělica Ondřej
Jánsky Matúš
Malík Lukáš
Sopoušková Petra
7. Boiko Svitlana
Jestřábová Lucie
Malý Filip
Spáčilová Ingrid
8. Buryová Tereza
Jindrák Matěj
Mihaľák Peter
Staroňová Lenka
9. Čučka Pavel
Juráš Ján
Mihalco Jan
Stejskal Ivo
10. Čulenová Martina
Juríčková Barbora
Miketová Veronika
Sýkorová Alexandra
11. Daniel Jáchym
Kažimír Oliver
Miková Karolína
Sysel Tomáš
12. Dohnalová Kamila
Kinnert Filip
Moutelíková Veronika
Šafářová Monika
13. Domčíková Radka
Kisová Barbora
Mrázková Iva
Šandera Lumír
14. Dorňáková Monika
Kolář Vojtěch
Mrkvicová Petra
Šašinka Jaromír
15. Drnovská Adéla
Koťová Marie
Müllerová Aneta
Šebestová Pavla
16. Dušková Barbora
Koudelková Tereza
Nováková Natalie
Ševčíková Veronika
17. Ertl Jakub
Krajan Viktor
Novotný Ondřej
Šimoník Luděk
18. Feňo Radomír
Krátka Barbora
Peklanský Matúš
Štancl Michal
19. Figlovská Petra
Krůpa Miloslav, Ing.
Plášková Karolína
Šumbera Roman
20. Filo Karol
Kříž Marek
Preininger Petr
Teplá Tereza
21. Foltýn Kryštof
Kudelová Barbora
Procházková Gabriela
Tomanová Jana
22. Gabriel Michael
Kupka Tomáš
Provázková Petra
Trojanová Kristýna
23. Grundová Michaela
Kůs Martin
Půžová Lenka
Tvrdá Veronika
24. Gutmanová Daniela
Kuznetcova Anna
Rolinc Jan
Vaňková Kristýna
25. Habrovec Lukáš
Kvaššay Lukáš
Řehořová Martina
Vazhnenko Anna
26. Halinár Matej
Kvietková Veronika
Saida Ondřej
Vrabcová Anežka
135
Poznรกmky
136
2016 www.fa.vut.cz