katalog_FIGURAMA16

TALENT Dostal jsem zajímavou publikaci, plnou emotivních historických informací, vedle kterých byl termín k tématu, které již delší dobu zpracovávám.

Obsahuje problém, jak hodnotit talent. Okolnosti mne vedou k přesvědčení, že při hodnocení je nutné odmítnout dvojí metr. Výborná známka při klasifikaci nesnese kompromis, ledaže by do ní zasáhla protekce. Objektivně hodnotit výtvarné umění je iluzí. Vždy půjde o hodnocení subjektivní. Metoda skupinového hodnocení způsobem porovnávání výsledků je spravedlivá, pokud to situace dovolí. Ne vždy se daří získat skupinu a čas. Jaký postup zvolit, aby nedocházelo k obcházení nebo ovlivňování kritiky. Rezultát má důležitost pro obě strany, hodnotitele i hodnoceného. Hlavně on se dozví, jakou má kvalitu. Jak se říká, jestli v něm něco je, nebo že jeho kresba nemá přesvědčivost talentu. | Umění se nedá naučit, ale přípravnou kresbou se může natrénovat výsledek, jaký je očekáván od talentovaných.

To lze naučit, jsou na to kurzy a jejich metody znají mnozí adepti umění. Jak se ale má dozvědět, že si zvolil svůj obor správně a bude mu vyhovovat.

Chce to kresbu bez přetvářky, bez naučených fines, nepředstíranou, aby měla přesvědčivou informaci jdoucí zevnitř. Kritický filtr, který často svazuje ruce kreslíře, je postupně budován školou, pozorováním vzorů a přebíráním metod z tvorby kvalitních autorů. Možná vás můj pohled překvapí, proč jsem udělal čelem vzad, vždyť ve škole jde o naučení toho, co zde zpochybňuji. | Řemeslo se daří naučit, ale tvůrčí pohnutky jsou skryté a mnohdy utajené, pokud společenské klima nepřeje svobodě projevu a prosazuje trend doby. Právě ony jsou zajímavé, proč a jak se autor projeví, bez kontroly, spontánně, zevnitř. Co sdělí navenek prostřednictvím kresby. Na co klade důraz, co upřednostní a jak potlačí to, co nepovažuje za důležité. Sigmund Freud použil hypnózu k odstranění filtru vědomí a vstoupil do pacientova podvědomí. U kreslíře působí na filtr vědomí jeho vlastní oči. Neustálé srovnávání kresebného výsledku s kvalitnějším vzorem je zavádějící pro původnost autorské tvorby a u slabších povah může potlačit odlišný talent. | Kresba bez použití zraku je známá v různých podobách uplatnění i jako výukový prostředek pro pochopení důležitosti vidění. Právě odlišný výsledek haptického vjemu od vizuálního je považován za chybu. Mnohdy úsměvnou, pokud se však nesmějeme vlastnímu omylu. Cílené zadání kresby vlastní figury nonvizuální metodou je novou cestou k poznání talentu. Ověřoval jsem to na mnoha skupinách kreslířů různého věku a úrovně zvládnutí figurální kresby. Od studentů na začátku prvního ročníku střední školy po její vyšší ročníky. Na univerzitách se skupinami studentů výtvarných fakult, také začátečníků, až po ročníky v závěru jejich studia. Výsledky jsou přesvědčivé. Kvalitní jsou stejné bez rozdílu věku a stupně vzdělání. Jejich rysy se shodují v kresebných informacích. Ostatní postrádají zajímavost, nebo jsou pod vlivem nadrilovanosti tzv. až pod kůži. Často se prosazuje dřevěný panák pro začátečníky, kterého dokáží nakreslit i poslepu. Obsáhlejší zpráva o zpracování výsledků 400