EKO1_2023_Klinsky_Munch_Frydryskova_Cechova

Petr Klínský, Otto Münch, Yvetta Frydryšková, Jarmila Čechová

pro ekonomicky zaměřené obory středních škol

PODNIKÁNÍ, MAJETEK A ZAMĚSTNANCI

2023 1

Eduko nakladatelství, s. r. o., Praha 2023

1 PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY

1.1 POTŘEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ

1.1.1 Co potřeby znamenají

Vše, co si chceme pořídit, koupit, vychází z našich přání, pocitů. Ty, které si člověk uvědomuje a při jejichž nesplnění má pocit nedostatku, nazýváme potřeby.

Potřeby – pocity nedostatku, které si člověk uvědomuje a snaží se je odstranit.

Problematice potřeb se věnoval Abraham Maslow, který rozdělil potřeby lidí do stupňů pyramidy. Uvádí, že potřeby jsou uspokojovány postupně. Teprve po uspokojení potřeb na nejnižších stupních (alespoň částečném), můžeme uspokojovat potřeby na vyšších stupních pyramidy.

1.1.2 Čím jsou potřeby uspokojovány

Nejprve si představte, že máte pět set korun. Vezměte si kousek papíru a napište si, co byste si za ně mohli koupit. Tyto možnosti navzájem porovnejte.

Pak si představte, že máte pět tisíc korun.

Takto bychom mohli pokračovat dál. Pokud bychom chtěli sepsat to, co všichni kolem nás chtějí, vznikl by nekonečně dlouhý seznam. A všechny tyto sukně, boty, tablety, jídlo, kosmetiku musí někdo vyprodukovat, dopravit, prodat atd. Díky našim přáním miliony lidí pracují (vyrábějí, dopravují, prodávají atd.).

Pokud chceš zahnat nudu, jakou činnost si vybereš?

jiné využití počítače telefonování

četba knih

četba časopisů

poslech MP3, CD

sledování videa

či DVD

internet

poslech rádia

sledování TV

hry na počítači

Ve výzkumu LSS Děti bylo dotázáno celkem 730

dětí ve věku 4–14 let.

Zdroj: Výzkum LSS (LifeStyle Survey) a LSS Děti, agentura Mediaresearch

Předměty, které uspokojují naše potřeby, nazýváme statky. Ty mohou být:

– volné – jsou bezprostředně k dispozici – voda, vzduch, lesní plody;

– ekonomické – jsou výsledkem činnosti člověka a nejsou volně dostupné. Získáme je pouze výměnou za něco jiného, např. musíme vynaložit práci.

Některé statky slouží k uspokojení potřeb přímo – statky spotřební (potraviny, oděv).

Jiné statky slouží k výrobě nebo poskytování služeb – statky kapitálové (obilí, vařič, látka, nitě, šicí stroj).

Existují i veřejné statky, které získáváme jakoby zdarma, jsou poskytovány státem. Stát na ně získává prostředky z daní, a tak ve skutečnosti i tyto statky platíme, ale nepřímo.

dostupnost použítí volné ekonomické

spotřební veřejné kapitálové

Příklad statku spotřebního zelenina a ovoce

Příklad statku kapitálového vybavení kuchyně

Příklad statku veřejného pouliční osvětlení

Podle toho, v jaké podobě se statky vyskytují, můžeme odlišit hmotné statky – věci (chléb, boty, dům, městské osvětlení) nebo nehmotné statky – duchovní výtvory (počítačový program, znalost cizího jazyka). Nositelem nehmotného statku bývá hmotný statek – např. obrázky, videa, programy uložené na flash disku.

Činnosti, které uspokojují potřeby, nazýváme služby – opravy, doprava, obchodní činnost, kadeřnické služby, lékařská péče či ochrana majetku a obrana státu.

Obvykle rozlišujeme služby věcné, které se týkají předmětů, věcí (např. jsou to opravy obuvi, autoopravny, sklenářství), a služby osobní, které se týkají přímo člověka (např. jde o kadeřnictví, kosmetiku a lékařské služby).

Statky – předměty uspokojující potřeby.

Spotřební statky – slouží k uspokojování potřeb přímo.

Kapitálové statky – slouží k výrobě statků nebo k poskytování služeb.

Služby – činnosti uspokojující potřeby.

Limonáda Kofola® Objem 2 l.

Složení: voda, sirup KOFO® (ovocný sirup, cukr, glukózo-fruktózový sirup, voda, karamel – pálený cukr, barvivo E 150d, kyselina: citrónová, chlorid sodný, esence pro KOFO® – aroma, bylinný extrakt – přírodní aroma, lékořicový extrakt –přírodní aroma, kofein, konzervant E211), oxid uhličitý. Obsahuje kofein max. 15 mg/100 ml.

Příklad statku nehmotného recept na sirup KOFO a na esenci pro KOFO

kadeřnictví

1.1.3 Potřeby stále rostou aneb co bylo, už není

Příklady uvedené v pravém sloupci naznačují, že:

a) každý člověk může mít jiné potřeby.

Je tomu tak proto, že potřeby jsou ovlivňovány:

→ podstatou člověka jako jedinečné bytosti. Tyto rozdíly vyplývají z různého věku, vzdělání, fyzického a psychického založení člověka;

→ okolím a společností – mezi nejvýznamnější vlivy patří vyspělost ekonomiky, úroveň

vzdělání v celém státě, životní prostředí, množství volného času;

→ výší příjmů – jiné potřeby mají lidé s jediným příjmem ze starobního důchodu, jiné potřeby úspěšní podnikatelé a manažeři;

b) potřeby se vyvíjejí a rostou:

→ s věkem – malým dětem stačí několik gumových hraček. Postupem času ale přechází k panenkám, autíčkům, tabletům apod. Pak hledají jiné prostředky k naplnění volného času – kolo, motorku, nakonec auto. Se založením rodiny vznikají nové potřeby – potřeba bytu nebo domu, zařízení do bytu atd.;

→ s vývojem ekonomiky, technickým pokrokem –jestliže dříve byl znakem dobře vybavené domácnosti jeden stolní počítač, v budoucnu to může být lednice připojená k internetu s automatickým objednáváním mléka a dalších potravin.

Životní úroveň aneb jak se daří potřeby uspokojovat

Každý z nás čas od času posuzuje, jak jsou jeho potřeby uspokojeny – populárně řečeno „jak dobře se má“. Tuto míru uspokojování potřeb nazýváme životní úroveň. Abychom mohli životní úroveň srovnávat, musíme vědět, co do životní úrovně zahrnout. Nejde jen o množství statků a služeb, ale také o to, zda a jak je můžeme využít. Proto do životní úrovně zahrnujeme:

a) kolik statků a služeb obyvatelstvo spotřebuje (či spíše nakupuje) a v jaké kvalitě;

b) kolik veřejných statků a služeb je obyvatelstvu poskytováno a v jaké kvalitě;

c) jaká je úroveň životních podmínek (životní prostředí, množství volného času atd.).

PŘÍKLAD

Jiné potřeby má dítě a jiné dospělý; jiné žena a muž; někdo upřednostňuje značkové oblečení; někomu stačí voda k uhašení žízně. Jiné potřeby má učitel a jiné lékař, jiné potřeby má švadlena a jiné kadeřnice.

Jiné potřeby má člověk žijící v rovníkové Africe a jiné potřeby člověk žijící na úrovni polárního kruhu. Jiné potřeby bude mít člověk žijící ve státě s vysokou životní úrovní (např. ve Švédsku) a jiné člověk žijící ve státě s nízkou životní úrovní (např. v Etiopii).

K měření těchto složek můžeme využít údaje o tom, kolik předmětů dlouhodobé spotřeby připadá na 100 domácností, jak dlouho musíme pracovat, abychom si koupili určitý

výrobek, kolik činí průměrná mzda, apod.

U veřejných statků a služeb sledujeme např. procento obyvatel pravidelně používajících hromadnou dopravu, počty lůžek ve státních nemocnicích či průměrnou velikost starobního důchodu.

Životní podmínky můžeme porovnávat např. podle průměrného množství polétavého prachu

v 1 m3 vzduchu, podle stupně znečištění vodních toků, podle průměrné délky pracovní doby.

Chytrá lednička LG

Na základě znalosti pojmu potřeby rozhodněte, zda v úvodním obrázku na str. 4 má pravdu manžel, nebo manželka.

Jirka se ve volném čase věnuje opravě rodinného domku a jeho kamarád Pavel se připravuje na certifikovanou zkoušku FCE z anglického jazyka, která pro něho znamená pracovní postup v zaměstnání.

Uveďte, na jakém stupni uspokojení potřeb Maslowovy pyramidy se nacházejí. Obě odpovědi zdůvodněte.

a) Jirka

b) Pavel

Rozhodněte, zda uvedené statky A–D jsou kapitálové (KAP) nebo spotřební (SPO).

Čluny mají značnou nosnost a stabilitu. Jsou používány jako záchranná plavidla a dopravní čluny osob a materiálu. Jsou vhodné i pro používání na moři. V případě používaní závěsného motoru je člun vybaven čelem (zrcadlem) na závěsný motor a někdy i výztužným nerezovým rámem, který zpevní podlahu. Při používání člunu jako dopravního prostředku nebo při potápěčských akcích je dostrojen podlážkou z vodovzdorné překližky.

Zdroj: http://www.ultimate.cz/lode-dinghy-500, text upraven Vyberte, jaký druh statku je tento člun, a výběr zdůvodněte (může být více správných odpovědí).

a) volný

b) hmotný

c) nehmotný

d) ekonomický

A. bábovka KAP SPO C. brambory na poli KAP SPO

B. černé uhlí KAP SPO D. výrobní linka KAP SPO

Uveďte nejméně tři příklady veřejných statků, s kterými jste se dnes při cestě do školy nebo ze školy mohli setkat.

Odhadněte, v čem se budou pravděpodobně lišit potřeby

a) které vy máte dnes a budete mít za 10 let

b) obyvatel polárních oblastí a rovníkové Afriky

c) mužů a žen

Prostudujte si následující tabulku, která udává, kolik procent ze svého příjmu vydávají příslušné domácnosti na určité výdaje, a zhodnoťte údaje podle následujících otázek.

a) Existují nějaké zásadnější rozdíly ve výdajích u domácností zaměstnanců a u osob samostatně výdělečně činných?

b) Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje činí u zaměstnanců nižší procento než u důchodců. Znamená to, že důchodci utratí za potraviny větší částku v korunách než zaměstnanci?

c) Proč je podíl výdajů na bydlení podstatně vyšší u důchodců?

1.2 VÝROBNÍ FAKTORY A VZÁCNOST

1.2.1 Co jsou výrobní faktory

Některé statky se nacházejí volně v přírodě, ale převážnou většinu statků je nutno vyrobit.

K tomu slouží výrobní faktory (činitele):

a) přírodní zdroje – půda, nerostné bohatství, lesy, voda, vzduch. Půda je rozhodující činitel v zemědělství, nerostné bohatství v hutnictví apod.;

b) kapitál – všechny kapitálové statky (hmotné i nehmotné) používané k práci (látka, nůžky, nitě, barva, šicí stroj, návod k obsluze šicího stroje, software pro evidenci kapesníků atd.).

Přírodní zdroje se vložením práce stávají kapitálem. Například uhlí je přírodním zdrojem, ale po vytěžení se stane palivem či surovinou, tedy kapitálem;

c) práce – vynaložení fyzické a duševní energie člověka na získání statků a služeb. V našem případě jde o práci švadleny, dělnic v balírně atd. K vykonávání práce musí mít člověk fyzické schopnosti a také duševní schopnosti (určitou úroveň intelektu, znalostí, dovedností a návyků). V průběhu vykonávání práce se schopnosti člověka zdokonalují.

Výrobní faktory (činitelé)

práce kapitál přírodní zdroje

Bavlna použitá na kapesník pochází původně z  přírodního zdroje – bavlníku. Časem se bavlník začal cíleně pěstovat a sklízet a původně přírodní zdroj se změnil na kapitál – bavlníkový keř.

Výrobní faktory – slouží k získání statků a služeb. Zahrnují přírodní zdroje, kapitál a práci.

Setkáváme se také s označením finanční kapitál. Finanční kapitál slouží k získání výrobních

faktorů – k pořízení hmotného kapitálu, využití přírodních zdrojů a placení práce. Ekonomická teorie tak často používá pojem kapitál v širším smyslu, tedy včetně finančního kapitálu.

Kadeřnice by měla být zručná, musí mít znalosti o tom, jak se správně střihá, musí vědět, jaké použít nůžky, jaká tužidla apod. Zkušená písařka napíše na počítači až 3krát více textu než studentka 1. ročníku obchodní akademie.

Finanční kapitál

1.2.2 Co je vzácnost

Víme už, že potřeby se vyvíjejí a rostou. Pro množství nebo druh statků a služeb, které lidé chtějí, neexistuje hranice – říkáme, že potřeby jsou neomezené.

Zdroje k jejich uspokojení jsou naopak omezené.

Domácnosti i podnikatelé mají omezené zdroje k pořizování či produkování statků a služeb.

I v měřítku státu je k dispozici jen omezené množství výrobních faktorů (např. orné půdy nebo práceschopných obyvatel). V důsledku toho i stát může vyprodukovat jen omezené množství statků a služeb.

Zjednodušeně to vyjadřuje hranice produkčních možností, ukazující maximální množství produkce, které lze ze zdrojů daného státu vytvořit.

Představme si, že stát pěstuje pouze pšenici a kukuřici. Má k dispozici 2 000 ha půdy. Jestliže na

1 500 ha bude pěstovat pšenici, vyprodukuje jí

6 000 t a na zbylých 500 ha vypěstuje 1 000 t kukuřice.

Pokud by chtěl zvýšit produkci kukuřice, zaseje ji na 700 ha, čímž se produkce zvýší na 1 200 t. Pšenici

ovšem může pěstovat jen na 1 300 ha, čímž produkce státu poklesne na 5 400 t.

Když různé možnosti, kolik pěstovat pšenice a kukuřice, zaneseme do grafu, vznikne jednoduchá hranice produkčních možností.

Statky jsou vzácné, pokud jsou současně:

→ užitečné – uspokojují potřeby;

→ omezené – nejsou volně dostupné. Za jejich získání jsme ochotni něco vyměnit nebo za ně zaplatit.

Vzácnost – charakteristika ekonomických statků, podstatou je užitečnost a omezenost daného statku.

Letní zahraniční dovolená je lákadlem pro mnohé Čechy. Téměř dvě třetiny z nich však takovou dovolenou nemohou prožít z důvodu špatné finanční situace. To vyplynulo z průzkumu společnosti SANEP. 30 % české populace pak netráví dovolenou ani v zahraničí, ani v tuzemsku.

„Dívky! Hledáte celoživotního partnera, který je bohatý, milý, hodný, věrný? V tom případě vám poradím. Jděte do kina!"

Ivana Christová – modelka, první novodobá Miss Československo