II. Vla ST ní POPIS m ETO d I ky

1 Úvod

Významné stromy jsou součástí přírodního, kulturního a historického dědictví. Za významné stromy jsou považovány dřeviny, které jsou spojeny s důležitou kulturní nebo historickou událostí či které nesou poselství určité historické skutečnosti nebo místa, na němž rostou (Rudl 2016). Významné stromy dotváří místní genius loci, mohou to být stromoví jedinci nápadní svojí velikostí, bizarním růstem nebo dokonce mohou být krajinnou dominantou kulturní krajiny. Staré a mohutné stromy dokreslují charakteristiku krajinných památkových zón (Kuča a kol. 2015). Významné stromy podtrhují hodnoty historických parků a zahrad (Pacáková-Hošťálková a kol. 2004).

Významné stromy mají velmi často charakter živých památek, protože jsou žijícími svědky událostí dávno minulých. Svědčí o tom i fakt, že mnohé významné stromy jsou nositeli konkrétních entit národní identity či lidové nehmotné kultury (Hrušková, Turek 1999). Významné stromy svým zjevem a svojí výjimečností přispívají k vnímání a uvědomění si hodnot přírodního dědictví kulturní krajiny širokou veřejností. Mohutné významné dřeviny jsou v tomto kontextu doslova živým národním pokladem, žijícím po celá staletí (Svoboda 1975).

Významné stromy jsou také živými symboly národní identity. Český národní strom lípa je užíván jako jeden ze symbolů české státnosti (na uniformách, v heraldice atd.). Bory a sady v naší národní hymně symbolizují krásy naší společné vlasti. Stejně tak jsou významné stromy živými symboly kulturní identity jakožto nositelé nehmotné lidové kultury v podobě pověstí a zkazek, vázaných na konkrétní stromy (např. Zpívající lípa v Telecí, Husova lípa v Chlístově u Vimperku, Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou či Dub Karla IV. ve Vráži). Mohutné a věkovité stromy od pradávna člověka okouzlovaly a v dobách předkřesťanských představovaly magické symboly (posvátné háje starých Slovanů).

Křesťanská tradice střední Evropy akcentuje významné stromy jako nezbytný doplněk sakrálních objektů v krajině, ať už jde o stromy chránící malou kapličku v polích nebo lipovou alej mohutných stromů dotvářející křížovou cestu ke kostelu či bazilice. Mohutné stromy také velmi často koexistují s lidovou architekturou a dotvářejí urbanistickou strukturu vesnických památkových rezervací. Významné stromy tvoří základní kostru památkově cenných zámeckých parků, městských sadů zakomponovaných do obrazu městských památkových rezervací a historických sídel. Bez významných stromů si nelze představit krajinné památkové zóny. Symbolika významných stromů je důležitá pro společnost i v novodobé historii (připomeňme např. tzv. lípy republiky, lípy svobody nebo nejrůznější místní aktivity znovuobnovených okrašlovacích spolků či aktivity místních komunit v rámci programů obnovy venkova atd.).

V českých zemích se zvýšený zájem veřejnosti o významné stromy začal objevovat již od přelomu 19. a 20. století, kdy vznikaly první etnologické práce zaměřené na odraz symboliky významných stromů v národní a kulturní identitě (Sobotka 1879). V roce 1899 vydal Jan Evangelista Chadt-Ševětínský první přehled významných stromů v Čechách. Podrobnější soupis významných stromů tento autor zveřejnil v roce 1908 ve známém a dosud vycházejícím časopise Český lid pod názvem „Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ (práce obsahuje popis 165 významných stromů s 30 vyobrazeními).

V této době také vzniklo hnutí tzv. okrašlovacích spolků (Svaz českých okrašlovacích spolků v Království českém byl založen 30. října 1904 v Praze). Po vzniku československé republiky se organizace přeměnila na Svaz československých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny. Zájem o významné stromy podstatnou měrou ovlivňoval aktivity místních okrašlovacích spolků, jak dosvědčuje mimořádně velké množství článků o problematice významných stromů publikovaných ve spolkovém časopise

Krása našeho domova. Této tematice se v rámci okrašlovacích spolků věnovala řada osobností té doby (prof. K. Domin, prof. J. Klika, J. Frič, ze spisovatelů např. A. Jirásek, S. Čech, K. Klostermann, A. Kašpar aj.). Od roku 1920 začalo být využíváno k ochraně významných stromů ustanovení § 20 přídělového zákona. Vztah člověka, lesa a stromu popsal ve své studii v roce 1923 dr. J. Sv. Procházka.

Významné stromy hrají v českém národním prostředí tradičně velkou roli při význačných událostech. Vysazeným významným stromům je dáno do vínku důležité poselství – připomínat určitou událost týkající se oslav historického okamžiku.

Může se jednat například o dokončení důležité stavby, výsadbu stromů na paměť výročí města či v lokálním měřítku místní komunity při narození dítěte. Zásadním momentem pro výsadbu stromů byl v české historii vznik samostatného státu nebo jeho důležitá výročí. Takové významné stromy jsou nazývány „stromy republiky“ nebo také „lípy svobody“. Výsadby těchto stromů byly zahájeny v roce 1918 vznikem Československé republiky a poté byly opakovaně vysazovány v dalších letech na oslavu výročí. Velké množství těchto Stromů republiky bylo vysazeno v roce 1968. Je to právě lípa jako národní strom, která je při těchto slavnostních příležitostech sázena. Stromy republiky nebyly nikdy souhrnně mapovány. Kvůli absenci jejich označení se stává, že jsou z nevědomosti zbytečně káceny. Tím se sami ochuzujeme o symboly naší národní identity a důležité svědky naší historie.

Od skončení druhé světové války se dobrovolníci v ČSR věnovali až do roku 1956 provádění „Soupisu památných neb význačných stromů, stromořadí a porostů“ na dotazníkových formulářích Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Většina těchto záznamů se však bohužel nedochovala. Zákon o státní ochraně přírody č. 40/1956 umožnil vyhlašovat vybrané významné stromy za chráněné přírodní památky a chráněné přírodní výtvory, jejich krajská evidence však byla nejednotná a někdy i zmatečná. Po pádu komunistického režimu umožňuje nový zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. podle § 46 správním rozhodnutím prohlásit vybrané významné stromy za tzv. památné stromy.

Problematika významných stromů se dnes zdánlivě nachází až na okraji zájmů památkové péče, protože po rozdělení památkové péče a ochrany přírody v devadesátých letech minulého století do dvou různých resortů (kultura a životní prostředí) převzal tzv. památné stromy (Němec a kol. 2003) do svojí gesce resort životního prostředí. V lesnické, zahradnické, památkářské i arboristické praxi bohužel kvůli tomu přetrvává určitý terminologický zmatek. Je nutné připomenout, že významné stromy představují mnohem širší problematiku, než jsou pouze tzv. památné stromy, vyhlášené rozhodnutím orgánu ochrany přírody. Státem chráněné památné stromy (cca 23 500 jedinců, viz Reš in Machar, Drobilová 2012) představují početně jen velmi malou podmnožinu celkového množství významných stromů v ČR, jejichž počet je odhadován minimálně na několik stovek tisíc (Maděra a kol. 2012). Úzké zaměření resortu životního prostředí pouze na zvláště chráněné vyhlášené památné stromy ve svém důsledku znamená hluboké podcenění problematiky významných stromů ve vztahu k národní a kulturní identitě. Problémem z toho plynoucím je neexistence moderního softwarového řešení evidence a dokumentace významných stromů odpovídající úrovni technologií na počátku 21. století. Současný (technologicky dosti zastaralý) státem provozovaný systém evidence památných stromů je součástí Ústředního seznamu ochrany přírody, který vznikl jako „papírová“ databáze počátkem devadesátých let minulého století a dodnes se po téměř 30 letech prakticky nezměnil (Reš, Sůrová 2008; Vlčková 2005).

Evidence všech významných stromů (tedy zákonem zvláště nechráněných) pro celou ČR neexistuje. Díky několika místním odborným aktivitám funguje pouze několik vzájemně nekomunikujících a lokálně nebo regionálně zaměřených databází významných stromů (např. databanka významných dřevin Nadačního fondu prof. A. Bayera zaměřená na několik moravských regionů, webová databáze Pražské stromy apod.). Dendrometrické a evidenční údaje o významných stromech českých a moravských zámeckých parků v dříve publikovaných studiích jsou vzhledem k datu publikování již zastaralé (Hieke 1984; 1985).

Je zřejmé, že na významné stromy je nezbytné aplikovat unikátní postupy identifikace a hodnocení s důrazem na jejich kulturně historické i environmentální funkce a s ohledem na jejich zachování v zahradnicko-krajinářské kompozici a historickém kontextu daného místa. Proto v rámci našeho projektu „Významné stromy – živé symboly národní a kulturní identity“ předkládáme tuto Metodiku identifikace a hodnocení významných stromů, která obsahuje základní terminologii a strukturované postupy pro identifikaci, evidenci a hodnocení významných stromů.