FI / HELSINKI, LAAJASALO

Finským příkladem investice do sídlištní struktury je práce architektonického studia Ulpu Tiuri. V oblasti Laajasalo ve východní části Helsinek regenerovali skupinu 11 panelových domů. Součástí zásahu byly kromě nových fasád a komunikačních jader s výtahy také dostavby balkónů a nástavba patra s pultovou střechou u sedmi budov. Domy byly rozšířeny o prostory kočárkáren a komunitní místnost. Stávající typologickou nabídku bytů rozšiřují dvě nové budovy s nadstandartními apartmány. Jsou umístěny při hlavních silnicích na okrajích zástavby a původní modernistický plán nijak výrazně nenarušují.

ZDROJE: http://www.ulputiuri.com/

Z V R

Prezentované příběhy sídlišť vyprávějí o široké škále přístupů, z nichž nelze derivovat ten jediný správný model. Každý zásah odpovídá specifickému výchozímu kontextu, reaguje na více problematik a především disponuje rozličnými nástroji. Mezi příčiny transformace sídlišť patří například změna politického systému, demografické změny, ekonomická transformace a s ní související úbytek obyvatel (východní Německo), problémy s etnickými menšinami (Francie, Nizozemí), stigmatizace, nevhodná politika správy a údržby, nevydařený rozvojový záměr (Bijlmermeer), rozvoj konkurence bydlení v kontrastu s nízkou kvalitou stávajícího bytového fondu, ale zejména kombinace výše zmíněných problémů.

Do výčtu referencí se nepodařilo zahrnout příklady ze zemí východní Evropy. Příčinou toho je jednak rozsáhlá privatizace a pravděpodobně i neexistence dostatečně palčivých problémů. Sídlištní struktury tvoří v zemích východní Evropy přibližně 40 % bytového fondu, zatímco na západě je to pouhých 10 % 1 . Navíc země s totalitní minulostí (východní Evropa, Španělsko), nezažily výrazné imigrační vlny od 60. let. Část společnosti, která měla problémy se společenskou integrací, tak často obsadila právě těch 10 % bytů, které v atraktivitě bydlení nestály na prvním místě. Příběhy západoevropských sídlišť často popisují velice extrémní situace, jejichž realitu si dokážeme jen těžko představit. Paradoxně, vysoké procento sídlištního fondu v mnoha městech východní Evropy, má díky přítomnosti střední třídy za následek relativní společenskou udržitelnost – prozatím.

Z uvedeného výčtu referencí je současně patrné, že nástrojem zásahu není pouhá estetizace prostředí, ale jeho transformace ve stabilní a otevřený systém, který bude schopen odolávat budoucím změnám. Mezi nejčastěji používaný nástroj patří doplnění nové typologie bydlení, které zajistí konkurenceschopnost lokality a tím i jeho sociální udržitelnost.