DE / LEINEFELDE, SÜDSTADT

Duryňská vesnice s 2,5 tisíci obyvateli se během 60. let změnila v centrum textilního průmyslu a počet jejích obyvatel narostl během necelých třiceti let na 16 500. Noví obyvatelé byli ubytováni jižně od původní zástavby v pěti až šestipodlažních panelových domech. Po politickém přerodu Německa začalo docházet k výrazné pracovní migraci a v kombinaci se sníženou porodností průzkumy odhadovaly pouze 50% obsazenost bytů. V roce 1995 tedy vznikl první záchranný plán. Jeho cílem byla v první fázi stabilizace lokálního centra a jeho propojení s historickým centrem skrze atraktivně pojednaný zelený pás. V dalších fázích došlo k regeneraci samotných obytných celků, přičemž pilotním projektem byla realizace Čtvrti fyziků od architektonické kanceláře Meier-Scupin & Petzet. Principem jejich návrhu byla pouze částečná demolice stávajících domů a dostavba. V tomto duchu pak pokračovala obnova celé čtvrti. Z původně finančně odůvodněného způsobu transformace pak kancelář Stefana Forstera vytvořila jednu z nejznámějších a architektonicky velice atraktivních realizací, kde byly byty pronajaté ještě před jejich dokončením. Stefan Forster výrazně pracoval se samotnou strukturou bytových domů. Horní dvě podlaží odstranil a dlouhé panelové domy proboural do menších celků. Příklad transformace Leinefelde patří mezi úspěšné strategie smršťujícícho se města.

Hlavní principy projektu byly strukturovány do následujících devíti bodů:

1/ sociální udržitelnost čtvrtě skrze participaci obyvatel, posílení vědomí zodpovědnosti a účasti na kvalitě prostředí

2/ ekonomická udržitelnost – diverzita a podpora ekonomického rozvoje; prázdná tovární hala byla například rozdělena do menších jednotek využívaných pro podnikání a nové stavby byly také realizovány

3/ ekologická udržitelnost - snížení spotřeby energií, recyklace materiálů; stavební suť a panely z demontovaných budov byly využity v rámci krajinných úprav

4/ regulační plán jako hlavní koordinační nástroj –plán zpracovala společnost GRAS – Gruppe Architektur & Stadtplannung z Drážďan

5/ atraktivita čtvrti skrze vysokou kvalitu veřejné vybavenosti a infrastruktury; posílena byla zejména dostupnost mateřských a základních škol, nově byl vystavěn bazén, komunitní centrum a centrum pro mládež

6/ demolice opuštěných bytových domů za účelem posílení nových urbánních kvalit a tedy i stabilizace čtvrti na trhu

7/ zlepšení kvality obytného prostředí skrze podrobnější diferenciaci jednotlivých veřejných prostor

8/ hierarchizace veřejných prostor – artikulace volného prostoru na veřejný, poloveřejný a soukromý odstraňuje prostorovou anonymitu a podporuje budování společenských vztahů

9/ diverzita bytových standardů a typologií jako prostředek sociální integrace

4. The master plan as an instrument coordination

As part of the first stage of the project, a master plan was drawn up and agreed upon in 1995. The plan has a certain leeway for ongoing adjustment, but establishes guidelines for renewal, in particular, as they apply to the upgrading of a specific core area. The master plan is the result of intensive discussion and negotiation between stakeholders, and has become reference for the implementation of all the other Leinefelde project components.

ZDROJE: http://www.goethe.de/ http://www.mp-a.de/ http://www.leinefelde-worbis.de/ http://www.stefan-forster-architekten.de/ WORLD HABITAT AWARD 2007, ZukunftsWerkStadt