Panachida, parastas, pochoron pohreb (1969)

I DA PA NACH AS PARAST HREB O N - PO R O H C PO

iv: prihotov vydaňa pripravil: vydanie Stefan

PA NA C HIDA POCHORON

pap P

PA RA S TA S -

POHREB

Vydal Spolok sv. Vojtecha, Trnava CN Bra , Vytla<'ll! tislava' 1969 u elské tla ran 42. p. čiame n. .. rešov. 2,45 AH. C ena Kčc; 5.-. ,

�

1969

PANACHTDA S.: Blahoslovén Boh nav, V ehdá, nym, i prísno, i vo víki vikóv. L.: Amíň. S.: Svjatýj Bóie, svjatýj krípkij, svja -

týj bezsmértnyj, pomíluj nas. L.: Svjatýj Bóže . 2 x. L.: Pre vjatája Trójce: Útče naš: Jáko Tvojé jesť cárstvo ... "

Troparí, hl. 4. Samopod6bňi.

G r e kO

eis.

Prešov,

katol iCk 'IJ.

1869/69.

Or din a riát v P re šo ve.

Peča ta

21. augu s a t

ti POZ;Vol aju

1969. Ján

.FI i rk a ordilla l r

So dúchi právednych skončávšichsja* dúšu rabá Tvojehó, (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích), Spáse, upokój,* sochraňája ju (ich) vo blažénnij žízní,* jáže u Tébe, Ce lovikoľúbče. Vo pokóišči Tvojém, Hóspodi,* iďíže vsi Svjatíji Tvojí upokojevájutsja,· upokój i dúšu rabá Tvojehó (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích), jáko jedin jesí čelovikoľúbec. Sláva: Ty jesí Boh sošédyj vo ad,'" i úzy okovánnych razrišívyj'* sam i dúšu rabá Tvojehó (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích) upokój. I nýňi: J edína čístaja i neporóčnaja Ďí vo,· róždšaja Bóha bez símene plótiju," Tohó molí spastísja duší jeh6 (jejá, - du šám ich.) Ektenija o usopJich:

5 4

o .esl' voskresenlJc i živót. ir pb""'· ' ehó (u ónŠ'Ja . �. lá ko Ty J , b l<::� r b p a :;O! � kój u!'ó š o � i ab TvovoíczsY us , vu á Tvoj ej ó1·e nas, i Tebí slá e�via ÍJcéIll. i p! . Ot im Christé B vo D T � v nY á! živoíVorjáčšmi � o.�v so beznač ��Ill; l rísno, i vo vílu Vl . bl� i m ý t nl l p v n chom po-, . n O] n n nvJ pok" ." víč l L"' A l n ll é� � ie us vo m ažénn i i . usopsemU ra'bnvÓI T rab� Vo bll' o m o pod U o... s m ." ďžď V im) ieí ej, ra 'f��:�ríjemú (j (:só�š ej . ? ,. Tvoím) (m�a,a) ' ' ať , blažénnyj pokoJ. nuju pá J �.a pa�. �.. J L.: VíčnaJ . PARASTAS ,

Pomíluj

nas,

Bóže,

velicij

Tvojéj, mólimtisja, u lý�i Lik: Hó podi, pomíluj. 3.

mílosti

pomíluj.

Ješčé mólim ja o upokojéniji duší usóp

�aho rabá Bóžija (usópšija rabý Bóžija, duš u ópšich rab Bóžiich) i o jéže prostí tisja jemú (jej, ím) v jákomu prehrišéniju, yóľJlomu i nevÓľnomu. Jáko da Ho póď Boh učinít dúšu jehó

(jejá, - dúši ich) iďíže právedňiji upoko jevájutsja. Mílosti Bóžija, cár tva nebé naho, i ostavlénija hrichóv jehó (jejá, ich), II Christá bezsmértnaho Carjá i Bóha ná šeho prósim. Lik: Podáj, Hóspodi. Hóspodu

pomolímsja,

' '

L.:

Hospodi,

omiIuj. Bóže dúchov i v jákija plóti, mérf porávyj, i dijávola uprazdnívyj, i ži ót mí ru Tvojemú darovávyj: sam, Hó podi. upokój dúšu u ópšaho rab á Tvojehó (usópVija rabý Tvojcjá, - dúši usópšich vím, v mísťi rab Tvoích (imja), v mísij zláčňi, v mísii pokójňi, otňúduže otbižé boľízň, pečáľ i vozdychánije: vsjákoje sohrišénije, oďíjanoje im (jéju, írni) sló vorn, ili ďílom, ilí pomyšlénijem, jáko blah i čelovikoľúbec Boh pro tí: jáko ňisť čelovík, ne živ búdet, i ne sohrišít: Ty bo jedín kromí hrichá, právda Tvojá právda vo vík i, i lóvo Tvojé istina.

•

,�

ana§: SV1 Ven B h e: tO' jc os f'o h T ta , o n je B Nača10 obyč � : nllňi: p�esnvj !�' tče naš: a.: t Prijdilte, tu,' Bože: y t';; u' · stav amt .u; . i nY··i '' 12: S ,� ". ...va., Hosp od't.. .... amH Hospodt p msja. 3, pokto ni . a 6, 8'' A II• l U). "1 J' í HÓ3-

sta"!� ' , �.

� �

Stich na hl ' : i priJa e lZbra'1, áž j i n é ž a Bl 3,

es '

uja 3. Aliluja od Alil o r od,l' v ' h osti če o ú ic r d ť ;'u m I p, ámja ubmo) SIm Hl V ie : 8, o Tropa r hl . stro i ái ,* ,l pol'eznk" Hós. ď'Iteľ u,,.. upo Ol, ľ ' o vSla 'k Vl o u bn (usóndí, ne So 'hó e ' . . álal Je . v abá Tv01 ráb Poda h ' dúšu usopšaho r šic p - d'u ši usó pod1, 'á J ' ' e TvOJ šija rabý

�

, 6

Tvoích):* na Ťa bo upovánije vozloží (voz ložíša), TvorcA' i Ziždíteľa i Bóha nášeho. Sláva: i nýňi: Tebé i sťínu i pristánišče ímarny, * i molítvenniCu blahoprijátnu k Bóhu:* J ehóže rodilá jesí, Bohoródice beznevístnaja, v írnyc h spasénije. o

Neporóčňi:

Blažéni nepOrOCDl]1 v zakóňi Hospódni.

v putí ,* choďáščiji

L.: Blahoslovén jesí Hóspodi, na učí nas opravdánijem Tvoím. BIažéni ispitájuščiji svid'ínija Jehó,* vsim sérdcem vzýščut Jehó, Blahoslovén jesí Hóspodi" , Blah mňi zakón ust Tvoích,· páče týs jašč zláta i srebrá, Blahoslovén jesí Hóspodi" , Rúd Tvoí sotvorísťi mja i sozdásťi mja:* vrazumí mja, i naučúsja zápovidem Tvo ím, Blahoslovén jesí Hóspodi" , Jáko ášče by ne zak-ón Tvoj poučénije mojé byl,'" tohdá úbo pohíbl bych vo smi réni j i m oj ém,

Vo vik ne zab údu opra v dánij Tvoích,* jáko v nich oži vil mja jesí. Tvoj jesm a z ,· spasí mja,

. Spáse, sp a sí dúšu Tvojejá, dúši rab -

tab á Tvojehó (rabý Tv-oich.)

Tvoj,· ' akon a moíroa z vitífnik nohá� m OiD1: i sv it stezjá m spa�l , áse Sp " ekóch duch erz�c � pr,ivl v t o á oj Ustá m VOI�h zelach zápovi d ej T J0áko o ' : o Spáse, spasl du mja. po sú 1 p i l l UJ ja �� Prízri na m yyO h ím:ja TvoOJe Tu 'br aSCIC Huj m]a, na mJ a , i pom o' Prlzn , ed Tao 0brYO oa mobtva mo]a pr , t s J IZl pn zuml Da vojetnÚ vra T , l ves slo Hóspodi,. po

h' :

, ' T VO]é, Vlak6; �ozdámJe Pom í l u ] .. upo sich Svja i y iv ohoródc o B l vam ht mo dýk0,. mjao

tých.

a I Tao' . oschv'l't usa, mOJoá i v o Zivá búdet dy y mDl, vojá pomohut i sUdbý T SCl ohíbšeje:'" vZy vá í h )ák?' OVC , P de j 'Tvoích ne Zabludc Jak o z ap o vi rab á Tvo jeho,* ,

• ".

zabých.

opodobňli. ,. hl . 5 . Sam koJ, Y' TropaTi za upo roJoa

naUCI , ospodi'" jesl, H' ; Blahoslov én '" OOem TVOlm aDI] d' i oprav žíz n, i . istóčnk

l e ob r"t S vja tých lik á' šč u i u: '" d ob r ku j ] rá s j e r j i dv' v č á az o . * p ohlb' s'?e]e' po ka) át;U ] em ' ja. m s í špa i Spáse ' VOZZOVl m J'a o ,

Bl�boslovén

Obraz

jesí Hóspodl o

nyja jesm ne izrečén

T VJO " e

az puf. jesm,*

Já

slá

9 8

vy,* ášče i jázvy nošú prehrišénij:* uščéd ri Tvojé sozdánije Vladýko,* i očísti Tvo ím blahoutróbijem,* i vozžeľínnoje oté čestvo podážď mi,* rajá páki žíteľQ. roja sotvorjája. Blahoslovén jesí Hóspodi ...

Ahnca Bóžija propovídavše," i zakláni bývše jákože áhncy,* i k žízni nestaríje mij, Svjatíji,* i prisnosúščnij prestávľše sja,* Toho priľížno múčenicy molíte,* dol hóv razrišénije nam darováti. Blahoslovén jesí Hóspodi ...

Upokój Bóže, rabá Tvojehó (rabú Tvo jú, - rab Tvoích),* i učiní jehó (ju, ich) v raí,* iďíže Hcy svjatých Hóspodi,* i prá vednicy sijájut jáko svitíla,* usópšaho ra bá Tvojehó (usópšuju rabú Tvojú, - usóp vich rab Tvoích) upokój,* prezirája jehó (jejá, ich) vsja sohrišénija. Sláva Otcú i Sýnu i Svjatómu Dúchu:

Trisijáteľnoje jedínaho Božestvá,* bla hočéstno pojér0 vopijúčše:* svjat jesí Otče beznačáľnyj,* sobeznačáľnyj Sýne, i bo žéstvennyj Dúše,* prosvití nas .víroju Tebí slúžaščich,* i víčnaho ohňá ischitL I nýňi i prísno i vo viki vikóv, amíň.

Rádujsja Cístaja,* Bóha plótiju róždšaja vo spasénije vsich,* jéjuže rod čelovíčeskij

obrjášče.rn , .. * Tob'oJ'u da J e, p en s a � t s e obrí blahoslovénnaJ�. v' s t' ó raj * Bohor dlc e c1 l·r��, s l áva Tebí, B o

AlUúja, alilúja,

a 1 UJ

že.

pšich: Ek tenija o tLso . ' du pom óhms3a. H po s ó m ro �í páki t páki . ' podi pomílUJ. ." Hos panachtdY) , ektent3t z {Dalš perechod� tut í; text . ets,Ja p'o ��'K a žitejsklaJa aj J ravl odp aj ( ak ". OTonňt sttC t. mo na Poch , 13.) i proči, str. naš, s pra-

�

Spáse Up ?� � , ( rabú Tvojú" raba� vo e '

rab -:',0 � i . ym e l � s dn v ve , sij a) )* ho (1 S1]U" i ]a r a zl p e r * TV01�h , i.' se" n 'ľ kože jesť plsa o . ) vo." J , p.v , " dvory TVOa lch , ja (je ó e ' h hnsenl?a J. " a. J ko .blah pre V viď ín l ] 1 l vs]a, J'áÚ ó a,* ľnaj nev naa J l . , .. CelovikoTubce. , mlr� i ne v Víďlm)�,. vy vozsijávyj Ďi Ot nl: ny Sláv,a: i' v * , ]'u pokazávy), syny SVl"Ca Tó Christe Boze, pom íluj nas. "

Tropari hl. ,5.

Kan6n.

: sa�o d6ben . , IrmDS hl. 8.

'vu,* i jehí pet v'd sus . p ros e , Jako J se.* 1 . Vódu ' vOpIa ' 'v,v* lzra . ' ilaL anln lZ b l za, . .

skaho zlá . , . a'šemu poim. ohu i zbávi teľu l. B r is tóvu * i strásťIn:l h C me s S , . * lVI'účenicy VSI, : mérti]u 1 e cestnu]U p luc:strásť podra�av� i � blažénnyja žízn božéstve�?YP ľ� t 'a* o s pasén i.ji. dus na ] * i nym m o a S ša , šich.

�

v '

Díven Boh vo Boh christiján.

Svjatých

svoích,

Upokój, Hóspodi, dúšu rabá Tvojehó (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích) so prá vednymi. Sláva Otcú Dúchu.

j Sýnu i Svjatóml1

I nýňi i prísno i vo víki vikóv, amm. 2. He mertv* vóleju polóžsja vo hróbi,* i živúščija vo hrobích vzyvájaj, Spáse,* blahovolí, jehóže (júže, jáže) ot nas prijál jesí,* v selénijich právednych Tvoích se mú (sej, sim) vodvorjátisja.

Díven Boh

...

3. Nebésnaho krúha* verchotvórče Hós podi,* i Cérkve Ziždíteľu,* Ty mené utver dí* vo ľubví Tvojéj,* želánij kráju,* vír nych utverždénije,* jedíne čelovikoľúbče.

Díven

Boh ...

4. Ty mojá kríposť. Hóspodi,* Ty mojá síla* Ty moj Boh,* Ty mojé rádovanije,* ne ostáv! ňídra Otča,* i nášu niščetú po sitív.* Ťim s prorókom Avvakúmom zovú Ti:* síTí Tvojéj sláva, Ce!ovikoľúbče. i

Díven

Boh ...

Vskúju mja otrínul jesí* ot licá Tvo jehó, Svite nezachodímyj,* i pokrýla mja jest* čuždája tma okajánnaho;* no obratí 5.

. l

povidej k svítu zá ' Sl. a. ávi, moľU

mla, mojá napr

.. Díven Boh

putí

'ľvoích, *

bo b ezz a' e* mno'ha a, S'p as ' :zol vozveďl, 6 . Očísti . mj ' O i , * l. lZ hlUb n y , , i uslýši h, kónija mOJa plc bo vozo b' T k * a rnoľúsj : i a mojehó. Boze spa é j mja,*

:�

�

. , Díven Boh

* ráša V pescl, pop p�e'7-: o t;ocy o � u i hň ós na e n plárneň de��y � iah oslovén jesí, }losce ' ložíša, VoplJus o o * SVl'tvík l, vo i s]a ' podOl Bóže víroju pr t ľš m éši aj pod 7 �� t\a' * netľínija ven naho lahoslovén l° si b ožést voplJusc o' b ezdu , dárujaj od';t ' óže vo Vlk 1. jesí, Rospoďl B Díven Boh, ohlasújuščim,� an o 8. 1VlusíkijS� orh laňájU Š � i r;t Sja" ľúdem b ezclslen�� p l povlnuv šeo oo tn otroc y ne óbrazu v D elľl, .' chu" , i slavosl'oVľavoSplva sJo a,.. R'ospoda . ík l" 's chu vo vSJa,.V ' ' rošédše,* n:b ..� : 8. ZemlenYJ8; p��Vlhi * �Jl, n?ti ís nCy " M enicy e, OJt nyja prijáša vl p da óspo R tanno'* '" .... č Ti nepr es VOPIJUS v l ki. ja v vo e s .t nosl i prevoz

je�éjSťl�l o

� �.

'o o o

�

o o

��:��*

', '

�: o

B o� .

rečénna k" sl' h* neiz Ustrašísj a ,:,sJ� o��o Výš ni j vóleju o * ) , .' . snizchozdem)a, BOZ1)a Díven

�

sníde dáže i do plóti'" ot ď' lc va byv čelo vík }y �skaho čré .* ťímŽe preclstuJu Bohoró dicu vírňiji ve Účá'Jem. D ost" oJno jesť ... 'v

Sv' 3a ť Y3' B6žll: Pana ehída'

i Otp ust.

PARASTAS

V PASCHAĽN YJ TY.zDE�

Blahosloven B oh naš' . tos voskrese ' C hns iz stie hami: D 3. a voVZ skr snet Boh str. 25. Ekte nija za USPOšie � h . a�e hid y� K a to uvedeň anon Paseh i: i perš� y jakimi spív O�dOji piS1ii, mezi t: ajetsja P i . C nstos mertvyeh: voskre se iz

��: �

V��Ic:esénija deň . .. PrIJdlt: pítije pij ém Na boz�!stvennij stráži ... út:e?v uJem útru hluboku . . . . Smzsel JeS l ... Ot�oki O! éšč ávi vyj ... �J narecepnnyji iizbsVj atY'J' denv ... .nnhe l vopi'J áse . . SvitísJ'a " ' usn' PI't o lJU uv ... ·· ' ,

�

SVjatýj B6ž

e: P o Otče naŠ.. Chn.sto 3. Ektenija s voskrese za usop .,te ,· h . Otp ust

PARASTA S NEnIĽI T O N VOZNESE NIJA "

f:.

M i � � : �OOT

Blahoslove n BO h naš" B6 z m1S( , . hristos voskre ,,?vjatyj se. Za t m č ajno ho vse tz zvyarastasa až da Kana na . V K anoňi

�

13 lrmosy Kanona Pa sehi jak Zami st "Vičnaja pamjat"

u -

pa seharnyj t yžde11. Christos voskrese.

POCHORON v ch o cl a č i

dom: Tropar hl.

Jehdá snizšél jesí ko smérti, 2ivote bez sm 'rtnyj,* tohdá áda umertvíl jesí blistá nijem božestvá;'" jehdá že i uméršija ot preispódnych voskresíl jesí,* vsja síly ne bésnyja vzyváchu:* 2iznodávče, ChrisF Bóže naš, sláva Tebí. v d o mi: Panaehida. Na d u o r i, a b o u e hra m i: Z Para$ta sa: od: AliIuja 6. do ekteniji ukručna. Po ekteniji: Samohlasny sv. Joonna Damaskina: -

Hl. 1. Kája žitéjskaja sládosť prebyvájet pečáli nepričástna'* kája li sláva stoít na zemlí neprelóžna;* Vsja sini nemoščňíjša,'" vsja sna prelestňíjša:* jedíňim mhnovéni jem i sijá vsja smert prijémlet.* No vo sviťi Christé licá Tvo;ehó,* i vo naslaždé niji Tvojejá krasotý,'" ;ehóže iz.brál jesí, upokój,* jáko čelovikoľúbec. Hl. 2. Jáko cvit uvjadájet,* i jáko siň mimohrjadét'" , razrušá;etsja vsjak čelo vík:* páki že hlasjáščej trubí,'" mértviji jáko v trúsi vsi vostánut,* ko Tvojemú striténiju Christé Bóže;* tohdá Vladýk0 duch rabá Tvo;ehó (rabý Tvojejá), jehóže (;úže) prestávil jesí ot nas," v svjatých Tvoích včiní seléniich.

Hl. 3.' Vsja sujetá čelovíčeskqja,* j Ilka ne prebyvájut po smérti:* ne prebyváj t bohátstvo,* ni sšéstvujet sláva:* prišédšej bo smérti, sijá vsja potrebíšas;a.* Ťímž Christú bezsmértnomu vozopiím:* pr stávlennaho (prestávlennuju) ot nas upo kó;. * iďíže vs ich jesť veseľáščichsja žilíšče. Hl. 4. Hďí jesť mirskóje pristrástiie:* hďi jesť privrémennych mečtánije;* hďi. jesť zláto i srebró:* hďi jesť sila. sláva i krasá;* Vsja persť, vsja pépel, vsja síň.* No pri.idíte. vozopiím bezsmértnomu Car ju:* Hóspodi, víčnych Tvoích bláh spodóbi prestávľšahosia (prestávľšujusja) ot nas * u o okojá ja ;ehó (jú), v nestaríjuščemsja blaženstvi Tvojém. Hl. 5. Pomjanúch proróka vopijúšbl'>" az jesm zemľa i pépel.* I páki razsmotrích vo hrobích,* i víďiv kósti obnažény i rich:* úbo kto iesť bohát, ili uboh. ili si len. krásen, ili sláven;* No upoko j Hospo r!.i.. * s právednymi rabá Tvojeho (rabú Tvoju). .

Hl. 8. Pláču i rydáju.* jehdá pomyšľaju smerť,* i víždu vo hrobích ležášeuju,* po obrazu Bóžiju sozdánnuju našu krasotú.* bezobráznu. bezslávnu. * ne imúščuj u vÍ d�.* O čudesé:* čto sije jéže o nas bysť tamstvo;* káko predáchomsja tľíniju;* ká Voístinnu ko soprjahóchomsia smérti'* ' Báha povel'ínijem,* jákože písano jesť,*

podajúščaho pr stávľšemusja šejsja) upokojénije.

(prestávľ

Vonmim! Mír vsim! Premudros(. vonmim! ,

Prokímen hl. 6. Blažén puť, v óňže íde ši dnesj duše, jáko uhotóvasja tebí mÍsto upokojénija. Premudros(! Solúňanom Pávla čténije. Vonmim!

poslánija

svjatáho

apostola

Brátije, ne c ho v č u va ne víďiti o umér šich, da ne skorbité. jákože i próčiji ne imuščiji upovánija.* Ášče bo vírujem, jáko Isús úmre i voskr' se, tako i Boh uméršija o Isúsi prived ·t s nim.'" Sijé bo varn hla hóJem slóvom Hospódnim: jáko my živúš čiji ostávšij i v prišéstvi i e Hospódne, ne ímamy predvaríti uméršich.* Jáko sam Hospóď v noveľ íniji. vo hlási archánhelovi. i v trubí Bóžiii nídet s nebesé, i mértvi;i o Chrisťí voskrésnu t pérvije.* Potom že my živúščiii ostávšiji. kúpno s nimi vos chiščéni búdem na ób l aci ch, v stritenije Hospodne na vozdúsi: i táko vsehdá s Hóspodem búdem. (v časí apostola svjašč.

Milr ti. Premtídrost. vonmim!

kadU,)

AZilúja. Premúdros(. próstli, uslýším sv.iatáho jeván heli.ia. ot Joánna sVjatáho jevánhelija čténije. Sláva Tebí, Hóspodi. Vónmim!

Rečé Hospóď ko p rišédši m k n e mú Ju déom:>t< amíň, amíň hlahóľu vám: jáko slúšajaj slovesé mojehó, i vírujaj poslá v šemu mja, ímat živót víčnyj, i na súd ne príjdet: no préjdet o t smérti v živót." Amíň, amíň hlahóľu vám: jáko hrjadét čás, i nýňi jesť, jehdá mértviji uslýšat hlás Sýna Bóžija, i uslýšavše oživút.* Já

kože bo Otéc ímat živót v sebí, táko dadé i Sýnovi živót imíti v sebí. I óblasť dadé jemú i súd tvoríti, jáko sýn čelovíč jesU Ne divítesja semú: jáko hrjadét čas, vóii že vsí súščiji vo hrobích, uslýšat hlás sý na Bóžija: I izýd ut sotvóršiji blahája v vosk resénij e životá, a sotvóršiji zlája v v os kr esén ije sudá.* Ne mohú az o sebí tvo ríti ničesóže. Jákože slýšu, suždú: i súd mój práveden jesť: j á ko ne iščú vóJi mo jejá, no vóli poslávšaho mja Otcá. Sláva Tebí, Hóspodi. Stichír'l} na posiídnoje cíLovánije, hl. 2. Pod.: Jehdá ot dréva. (lz uvedenych stichir spivaje'me liše doty, doki virnikiJ cílujut krestik, ale peršu i druhu stichiru ta Slava: i nyiíi, spivajeme vse.)

Prijdít , brátij

posIídneje

um 'ršemu,

cilovánije,*

(uméršej),*

dadím

blahoda

rjášče Bóha:* sej (sijá) bo izýjd ot sród stva s voj ehó, * i ko hróbu tščítsja:* ne ktomú pekíjsja (p ekúščaj asja) o sújet nych,* i o mnohostránnoj plóti.* Hďi nýňi sródnicy že i drúz i; * se razlu čájems ja :*

jehóže (júže) da upokóit Hospóď, pomo límsja. Az ko Hósoodu Bóhu sudijí mojemú idú,* sudíšču L p redstáti,* i otvit tvoríti o d'íľich mo ich :* no vam mílsja (mílasja) d'iju:* mo1ítesja o mňi,* da mílostiv Spá búdet mňi vo delí. súdnyj:* se bo razlu voístinnu sujetá vsja čeloví.: čájemsja : českaja. Vesj živót naš jesť: cvit i dym,'" i rosá

útrenňaja voístinnu.* Prijdíte úbo, úzrim na hrobích jásno * hďi krasóta ťilésnaja;* hd'i júnosť; hďi s�ť očesá, i zrák plotskíj !* Vsja uvjadóVa jáko travá,* vsja potrebl šasja:* prijdíte ko Ch r istú pripadém so slezámi.

i ci lújt e mja posľídnym k Sudij í bo otchoždú,* id'íže ň ísť liceprijátija:* ráb bo i vladýka vkúpi predstoját, * bohátyj i ubóhij v rávnim Prijdite

vsi

c i lovánijem: *

dos1.óinstvi:" kíjždo bo ot svoích ďíl, ili pros lávi tsj a, ilí osuditsja . * No prošú vsich i moľú" neprestánno o mňi molítesja Christú Bóhu,* da ne nizvedén budú po hrichóm moím,* na místo muč'nija:* no da činit mja, id'iž svit živótnyj:

Sláva: i nýi1i: Spasáj, nad'íjuščijasja na Ťa, Máti ne achodí m ho Sólnca, * Bo hOL'odíteľnice,* umolí molítvami Tvoími preblaháho Bóh * u po kóiti, mólimsja, nýňi prestávľšahosja (prestávľšujusja)/'

iďíže upokojevájutsja právednych dúsi:* božéstvennych blah nasľídnika (nasľídni cu) pokaží,* vo dvórich Právednych,* v pámjať, Vseneporóčnaja, víčnuju. s.: V b lažénnim uspéniji víč nyj pokój po dážď, Hó spodi, usópšemu Tabú Tvojemú (usóp šij rabi Tvojéj) (i mja), i sotvorí jemú (jej) víč nuj u p ámjat. (krop it tr unu s v jačenoj u vodoju). L.: Víčnaja pámjať, blažénnYj polcój. •

P o do r oz i na cv y ntar s piv a j ets j a: Svjatyj Bó že, - P s. 50. Po miluj mja, Bóže, abo : Anhelsk ij so bor udivís ja, - abo : Kanon Parastasa: Vódu prošed, - abo: Blažénňi:

Vo cárstviji Tvojém, jehdá príjdeši, pomjaní nas Hóspodi. Blažéni níščiji dúchom, jáko ťich jesť cárstvo nebésnoje. Blažéni pláčuščiji, jáko ťiji uťišatsja. Blažéni krótciji, jáko ťíji nasľíďat , zémľu, Blažéni álčuščiji i žážduščiji právdy, jáko ťiji nasýťatsja. Blažéni mílostiviji, jáko tiji pomílovani búdut. Blažéni čístiji sérdcem, jáko ťíji Bóha úzrjat. , Blažéni mirotvórcy, jáko ťiji sýnove Bóžiji narekútsja. Blažéni izhnáni právdy rádi, jáko ťich jesť cárstvo nebésnoje. Blažéni jesté, jehdá ponósjat vam, i iz-

ženút, i rekút vsjak zol hlahól na vy lžú&če, mené rádi. Rádujtesja i veselítesja, jáko mzdá váša mnóha na nebesích. Jevanh e l i j ň i s taci j'L p o dor ozí cV1lntar: I. Ot Joánna zač. 23.

Rečé Hospóď ko prišédšim k nemú Ju déom:* Az jesm chľib živótnyj. Otcý váša jadóša mánnu v pustýni, i umróša: Sej jesť chľib, schoďáj s nebesé, da, ášče kto ot nehó jást, ne Úmret.* Az jesm chľíb ži vótnyj, sšédyj s nebesé: ášče kto sňíst ot cbľíba sehó, živ búdet vo víki: i chľíb, jehóže az dam, ploť mojá jesť, júže az dam za živót míra.· Prjáchusja že meždú sobóju žídove, hlahóľušče: káko móžet sej nam dáti plot svojú jásti?" Rečé že im Isús: amíň, amíň hlahóľu vám, ášče ne sňíste plóti Sýna čelovíčeskaho, ne pijéte króve Jehó, životá ne ímate v sebí.· Jadýj mojú plot, i pijáj mojú krov, ímat živót víčnyj: i az voskrešú jehó v posľídnyj deň. II. Ot Luk í zač. 30.

Vo vrémja óno: iďáše Isús vo hrad na ricájemyj Naín; i s Ním iďáchu učenicý Jehó mnózi, i naród mnoh.· Jákože priblí žisja ko vratóm hráda, i se iznošáchu umérša, sýna jedinoródna máteri svojéj, i ta bi vdová; i naród ot hráda mnQh s né-

ju.- I vid'iv ju Hospód', milosérdova o nej, i rečé jej: ne pláči.· I pristúpľ kosnúsja odrá, nosjáščiji že stáša, i rečé: júnoše, tebí hlahófu, vostáni!* I síde mértvyj, i na čát hlah6lati; i dadé jehó máteri jehó.* Priját že strách vsich, i slavľáchu Bóha, hlahórušče: jáko prorók vélij vostá v nas. i jáko posití Boh ľudéj svoích. III. Ot Márka zač. 37.

Rečé Hospód': lže chóščet po mňi iH, da otvéržetsja sebé, i vózmet krest svoj, i po mňi hrjadét.* tže bo ášče chóščet dúšu svojú spastí, pohubít ju; a íže pohubít dú šu svojú mené rádi i jevánhelija, toj spa sét ju.* Kája bo póľza čelovíku, ášče pri obrjáščet mir vesj, i otščetít dúšu svojú: Ilí čto dasť čelovík izrnínu na duší svojéj?* rže bo ášče posydítsja mené, i moích slovés, v ród'i sem preľubod'íjnim i hríšnim, i Syn čelovíčeskij ,postydítsja jehó. jehdá priídet vo slávi Otcá svojehó, s Anhely svjatými. •

Nad hrobom: Kondak hl. 8. So svjatými upokój Chris té,* dúšu rabá Tvojehó (rabý Tvojejá),* iďíže ňísť boľízň, ni pečáľ, ni vozdychá nije,* no žízň bezkonéčnaja. "L a z aTe vo je v á n h e l ije" o t J o á nna z a č. 39.

Bi ňíkto boľá Lázar ot Viftániji, ot vesi Maríiny i Márty sestrý jejá. Bí že Maríja pomázavšaja Hóspoda mírom, i otéršaja nózi Jehó vlasý svoimi, jejáže brat Lázar boľáše.* Poslásťi úbo sestrý k Nemú, hla hóľušče: Hóspodi, sé, jehóže ľúbiši, bolít.* Slýšav že Isús rečé: sijá boľízň líísť k smérti, no o slávi Bóžiji, da proslávitsja Sýn Bóžij jejá rádi.* Ľubľáše že Isús Már tu, i sestrú jejá i Lázarja. Jehdá že uslýša, jáko bolit, tohdá prebýsť na némže bi mísťi, dva dni. Potóm že hlahóla učení kom: ídem v Judéju páki.* Hlahólaša že Jemú učenicý: Ravví, nýňi iskáchu Tebé kámenijem pobíti Judéje, i páki li ídeši

támo?* Otviščá Isús: ne dvanádesjať li ča sóv jesť vo dni? ášče Ido chódit vo dni, ne pótknetsja, jálm svit míra sehó vídit. Ašče že kto chódit v noščí, pótknetsja, já ko ňisť svíta v nem.* Sijá rečé i po sem hlahóla im: Lázar druh naš úspe; no idú, da vozbužú jeho.· Ríša že učenie Ý jehó; Hóspodi, ášče úspe, spasén búdet.· Rečé že Isús o smérti jehó; oní že mňíša, jáko o uspéniji sna hlahólet.* Tohdá rečé im Isús ne obinújasja: Lázar Úffire. I rádu jusja vas rádi, da vírujete, jáko ne bich támo; no id'im k nemú.* Rečé že Tomá, hlahólemyj Bliznéc, učenikóm: id'im i my, da úmrem s Ním.

Prišéd že Isús, obríte jehó četýri dni

užé imúšča vo hróbi.* Bi že Viftánija blizj Jerusalíma, jáko stádij pjaťnádesjaf. I mnózi ot Judéj bjáchn prišlí k Márťi i Mariji, da uťíšat ich o brátiji jejú.* Már ta že jehdá uslýša, jáko Isús hrjadét, stri te Jeho; Maríja že dóma siďáše. Rečé že Márta ko Isúsu: Hóspodi, ášče by jesi zďi byl, ne by brát moj úmerl. No i nýňi vím, jáko jelíka ášče prósiši ot Bóha, dasť Te bí Boh.* Hlahóla jej Isú::;: voskré net brat tvoj. Hlahóla Jemú Marta: Vim, jáko vos kré net v voskresénije, v po'l'ídňij deň.· Rečé že jej Isús: az jesm voskresénije i živót, vírujaj v mja, ášče i úmret, oŽívét. I vsjak živýj i vírujaj v mja, ne úmret vo viki; jémleši li víru scmú?* Hlahóla Je mú: jej Hóspodi! az vírovach, jáko Ty jesí Christós, Syn Bóžij, v mir hrjadýj.* I sijá rékši, íde, i prihlasí Mariju ses trú

svojú

táj,

rékši:

učíteľ

prišél

jesť,

i hlašájet ťa.· Maríja že jáko priíde, iďíže

rlsa: ne mozase li sej, otvérzyj óči slipó mu, sotvoríti, da i sej ne ÚDlret?* Isús že páki preťá v sebí, priíde ko hró bu; bi že peščéra, i kámeň ležáše na nej.* Hlahóla Isús: vozmíte kámeň; hlahóla Je mú sestrá uméršaho Mária: Hóspodi, užé smerdít, četverodnéven bo jesť. Hlahóla jej Isús: ne rich li ti, jáko ášče víruješi, úzriši slávu Bóžiju?* Vzjáša úbo kámeň, iďíže bi uméryj ležá. Isús že vozvéd óči horí, rečé: Otče, chvalú Tebí vozdajú, já ko uslýšal jesí mja. Az že víďich, jáko vsehdá mja poslúšaješi; no naróda rádi stojáščaho ókrest, rich, da víru ímut, jáko Ty mja poslál jesí.· I ijá rek, hlásom ve líkim vozzvá: Lázal'e, hrjadi von!* I izýd� uméryj, obvjázan rukáma i noháma ukró jem, i licé jehó ubrúsom obvjázano. Hla hóla im Isús: razrišíte jehó, i ostávite iH.'" Mnózi že ot Judéj prišédšiji k Maríji, i víďiv�e, jáže sotvorí Isús, vírovaša v Ne hó.

bi Isús, víďivši Jehó, padé Jemú na no hú, blahóľušči Jemú: Hóspodi, ášče by jesí byl zďi, ne by ÚIDerl moj brat.* Isús že. jáko víďi ju pláčušču, i prišédšija s néju Judéi pláčuščja, zapretí dúchu, i vozmu tísja sam.· I rečé: hďi položíste jehó? Hla hólaša

Jemú:

Hóspodi,

prijdí

víŽď.'"

Proslezísja Isús.* Hlahólachu úbo židove: vížď, káko ľubľaše jeho. Ňíciji že ot nich

MoliJtva p7'oščárna:

Hospóď Isús Christó Boh nas, lZe bo žéstvennyja zápovidi svjatým svojím uče nikóm i apóstolom dávyj, vo jéže vjazáti i rišíti pádšich hrichí, i ot ónych páki my prijémVc viný tóžde tvoríti: da prostít te bí. čádo duchóvnoje, ášče čto soďílal (so ďíIala) jesí v nýňišnim víci, vóľnoje ilí

nevóľnoje, nýňi i prísno, í vo víki vikóv, amíň. (Svjašč. kropit svjače1Wju vodoju trunu i hrob i trunu spuskajut v hrob; v tom časí Lik sp7i vaje Tropar hl. 8 samopodoben-bolhar:)

ZemI', zínuvši, * prijmí ot tebé sozdán noje rukóju Bóžijeju ťilo,* páki že voz vráščšejesja k tebí róždšej:* jéže bo po óbrazu bysť, Sozdáteľ priját,* ty že prijmi sijé jáko svojé. Svjašč. lopatoju krestoobraz1w syple hlinu !Ja trunu v hrobi, hovorjači:)

Hospódňa zemľa, i ispolnénije jejá, vse lénnaja, i vsi živúščiji na nej. (Potom pečataje hrob slovami:)

Pečátajetsja hrob sej do vtoráho pri šéstvija Christóva : v ímja Otcá i Sýna i Svjatáho Dúcha. Amíň. Otpust: Sláva Tebi, náše, sláva Tebí.

Christé Bóže,

upovánije

Lik: Sláva: i nýňi: Hó podi, pomíluj 3. Blahosloví.

S.: Vo kre ýj iz mértvych, Chri tó , ístinnyj Boh naš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, svjatých slávnych i v e chválnych apóstol, prepodóbnych i boho nósnych otéc nášich, i vsich vjatých, dú· šu ot nas prestávlšahosja rabá svojehó (prestávlšijasja rabý svojejá) (imja) v c-

lénňch právednych v elít i nas pomílujet, jáko blah i čelovikoľúbec. - Amíň. S.: V blažénnim u péniji . . . L.: Víčnaja pámjať. POCHORON V PASCHAĽNYJ TYZDEN V c h o čl a č i v d om: ·Jehdá snizšel jeS'i ... str. 13. V d o m i: Blahoslove?� Boh naš ... Christos voskrese . '. 3-iz stichami:

Da voskresnet Boh, i rastočátsja vrazí Jehó* i da bižát ot licá Jehó nenaví ďaščiji Jehó. - Christos voskrese ... Jáko isčezájet dym, da isčéznut,* jálw tájet vosk ot licá ohňá. - Chri tos voskrcse ... Táko da pohíbnut hríšnicy ot licá Bó žija,* a právednicy da vozveseľátsja. Christos voskrese ... Sej deň, jehóže sotvorÍ Ho póď,* vozrá dujemsja i vozveselímsja v oň. - Chri tos voskrese ... Sláva: i nýňi: - Christos voskrese .. . E1ctenija o usopšich z panachidy, str. 4. . Po vozhlast: V blažénnim uspéniji ... Lil�: zamis( "Vičnaja pamja(" spivaje: Christos vo skrcse ... ,.

d v o r'i, a li o

Stich

c h r am i:

hl: 8.: Aliluja

Blažéni jáže izbral, i prijál jesí, Hóspo di. Aliluja

26 I pámjať ich vo rod i rod. Aliluja 3.

TTopaT

hl.

8.: Hlubinóju múdrosti" ...

Sl.: i nyňi: Tebé i sťinu ... str. 5. Kanon Voskresenija:

1. Voskresén ija deň,* pros v itímsja ľú dije:* Páscha, Hospódňa Páscha :* ot smér ti bo ko žízni, * i o t zemlí k nebesí, * Christós Boh nas privedé* , pobídnuju po júščija. Christós voskré se iz mértvych: 2. Prijdíte, p ítije pijém nóvoje,* ne ot kámene neplódna čudoďíjemoje,* no net ľínija istóčnik,* iz hróba odoždívša Chris tá,* v Némže utverždájemsja. Christós vosk r é s e iz mé rlvy c h:

Útreňujem ú tru hlubokú,* i vmísto

míra písň prine s é m Vladýci , ot l Chr istá úzrim právdy Sólnce,* vsim žizň vozsijá jušča. Christós voskrése jz mé rtvych: 6. Snizšél jesí v p re i spó dň aja zemlí,'" isokrušil jesí vereí víčnyja,* soderž áščyja svjá zanny ja , Christé,* i tridnéven* jáko ot kíta Jóna,* voskrésl jesí ot hróba. S. Vonmm! Mir vsim! Premttdros(, vonmim!

Prokimen: hl. 8. - Sej deň, jehóže sotvorí H ospóď ,* vozrád u j em sja , i vozve selimsja v óň. Dijánij svjatých Ap6stol, čténije:

3. Predvarívšija útro jáže

Pér vo je ú b o sló vo s otvor ich o vsích, Fteófile, jáže načát Isús tvo r i ti že i učíti dáže do' dn , v óňže zapovídav Apóstolom

Ekténija o tLsopšich: Páki il páki .. . str. 4.

Svjatým, íchže izbrá, voznesésja:* Pred ními že i postávi sebé žíva po stra dáni;i svo;ém v mnózich ístinnych zná meniich. d ' ňmi četyredesjátmi javTájasja im, i hlah ó ľa , jáže o c ár stvij i Bóžiji:* S ními že i jadýj, poveľí im ot Jerusalíma ne otluč át i sja , no žd á ti obitovánija Otča, jéže slýšaste ot mn':* Jáko Joán úbo kres t í l jes ť vodóju , vy že ímate krestítisja Dúchom Svjatým, ne po mnózich sich dnech.* Oní že úbo sošédšesja voprošáchu Jehó hlahóľušče: Hó s p odi , ášče v ľíto sijé ustrojá ješ i cárstvije Izráilevo? Rečé že

o Marjji,* i ohrítšyja kámeň otvalén ot hróha,· slý-' šachu ot ánhela:* vo svíťi prisnosúščnim súščaho,* s mértvymi éto íšéete jáko éelo víka;* vídite hróhnyja pelený:* tecýte, i míru propovídite,* jáko vostá Hospóď, umertvívyj smerť,* jáko jest Syn Bóha,· spasájušéaho rod éelovíéeskij.

4. Na bo ž ' stvennij stráži, * bohohlahó livyj Avvakúm* da stánet s n ámi .* i po kážet svitonósna ánhela,* jásno hlahóľuš ča:* dnesj spasénije míru,* jáko voskrése Christós * , jáko vsesílen. Chrislós voskrése iz mértvych:

Dúchom

k nim: ňísť váše razumíti vremená i ľíta, jáže Otéc položí v svojéj vlásti:* No prij míte sílu, našédšu Svj atómu Dúchu na vý, i búdete mi sviďíteli vo Jerusalími že i vo vsej Judéi i Samárii i dáže do posľídnych zemlí. Jevanhelije ot Matéja, zač. 116.

ť učeni Vo vrémja óno, jedíňijinádesja e poverí ámož , hóru v éju, cý idóša v HaliI ja Je níšas poldo Jehó še víďiv I Isús:· im Isús úpľ prist I mú: óvi že usumňíšasja.* vlasť a vsják mi s.ia dadé ľa: rečé im, hlahó te vsjá na nebesí i na zemIí. Sédše naučí Sýna, jazýki, kre ťášče ich vo ímja Otcá, i vsja. í bľust ich c Učášč i Svjatáho Dúch: vámi s Az se j vam, ídach zapov jelíka víka. jesm vo vsja dni, do skončánija Amíň. Po jevanheliji svjč.

čitaje:

Vos kresé nij e Christóvo víďivše, poklo nímsja svjatómu Hóspodu Isúsu, jedíno mu b e zhr íŠ nomu * Krestú Tvojemú pokla e csénij voslu' :e svjató i é, ňájemsja Christ Tvojé pojém i slávim:* Ty bo jesí Boh naš, rázvi. Tcbé inóho ne znájem, ímja

Tvojé imc n ú jem * PrijdHe v i vírniji, po kloním ja svjatómu Chr'stóvu vosluesé niju: se bo priíde krcstóm rádosť vsemú míru.· Vsehdá blahoslovjášče Hóspoda. pojém voskresénije jehó: raspjátije bo

preterpív, smértiju smere razruší.

Stichira, hl. 6.: Voskrés .Isús ot hróba * jákože prorečé,* dadé nam živót víčny ' � i véliju mílosť.

(

Prodovžeňa Kanona Voskresénija:

Otroki ot pévči i zbávivy j * byv čelo vík! * stráždet jáko smérten ,/ i strástiju �m:rtnoje* v net ľí n ija oblačít bla hoľípi je, * Je�hn blahoslovén ot cév Boh,* i prepro slavle n . � � ris tós voskrése iz mértvy ch : 8. ? e] n� re � énny j i svjatýj deň, * jedín . su?b � t, � Car] l Hospóď,'" prázdnikov práz dmk,�' l toržestvó jesE toržés tv : * v óňže blahoslovím Christá vo víki. .9- A �?el V?P!já� e* Bl ahodátn i j :* čístaja . DIV?, raduJ sJ a, '" l pakI rekú, l'adujsja:* :rvo J, S yr: voskrése t ridnéven ot hróba,�' l n :ertvy]a vozdvíhnuvyj:* rúd ije veselí. tesJa. Svi tísja , svitísja,* n óvyj J r usalíme. * sl�y� ?o Hos.p�dňa ,na tebí vozsijá.* LikÚj ny m l veselIsJa Ce rkve :* Ty' že C'IS taJa . kr suJsJ , . . , Bh " o orodlce,* o vostá n i ji roždes � � tva TvoJehó. Plótiju usnúv ' * jáko mértv,* C"arJu i H' ospoďl, * . trjdn,,:,�n voskrésl jesí,* A?áma VOZdVlh ot th, � l up razdn ív sm er E ..* Pascha netľínija, * l11íra spas' níj 7.

Propoviď. SPichiry na posridnoje cilovánije, (iz tut uve . denych sp/Vajeme liše doty, doki vinlÍki cilu-

30 : i nyňi, spiva;eme ;ut krestik, ale peršu i Slava vse.)

a vra�í Da voskrésnet Boh,* i rastočátsj * nenaVlJehó,'" i da bižát ot licá Jehó ďaščiji Jehó. p� a Páscha svjaščénnaja nam d�esj tam ha a� ája,* svjat nóva a zásja,* pásch , , _ as�h stvennaja,* Páscha vsecestnaJa; , roc�aJa, Christós izbáviteľ,* Páscha nepo * Pascha ch, virny a Pásch * ja, Páscha velíka a dvéri rájskija nam otverzájuščaja,* Pásch ch. vírny vsich osvjaščájuščaja

� ;

�

Jáko isčezájet dym,'" da isčéznut,* jáko tájet vosk ot licá ohňá. ístni� Pl'ijdite�' ot vidínija, žený blahov, os ra nas ot í prij * rcýte: cy,* i Siónu I? . ..a Chns va. t esem] voskr * ija, ? víščen blaho . erusalu?e, krasújsja, likúj* i rádujsja,. .zemcha . arjá Christá uzriv iz hróba," Jako

� �;

�

proischoďášča. Táko da pobíbnut hríšnicy ot licá Bóži ja,. a právednicy da vozveseľátsja. Mironósicy žený,* útru hlubokú, pred stávšja hróbu Zivotdávca, * obritóša ánhe la na kámeni siďášča*, i toj poviščáv im, síce hlahólaše:* čto íščete živáho s mért vymi;* čto pláčete netľínnaho v th;* šédše propovídite učenikóm J ehó. Sej deň, jehóže sotvorí Hospóď,* vozrá dujemsja* i vozveselímsja v óň.

Páscha krásnaja,* Páscha Hospódňa, Páscha,'" Páscha vsečestnája nam vozsijá,'" Páseha, rádostiju druh drúha obímem.* O Páscha, izbavlénije skórbi,* íbo iz hróba dnesj'* jáko ot čertóha vozsijáv Christós,* žený rádosti ispólni, hlahóľa:* propovídite apóstolom. Sláva: i nýňi: Voskresénija dň,'" i prosvitímsja tor žestvóm,* i druh drúha obímem.* Rcém: brátije,* i nenavíďaščim nas,* prostím vsja voskresénijem, * i táko vozopiím : Christós voskrése iz mértvych... V bl.ažénnim uspéniji . .. (kropit trunu svjačenoju vodoju). L.: Zamist "ViT-naja pámjat" - spivaje: ChTistos voskrese. S: .

Po d o r oz.i n a evy n tar spivajetsja! Christos voskrese, - Anhel vopijaše, - Svit isja, svitisja, - Plot ijtt usnuv, - Anhelslcij sobor udivísja. Je v a n h e l i j1'íi staci j i p o d or oz i na cvynt a r:

I. Ot Márka. zač. 70.

Vo vrémja óno, minúvši subóťi, Marija Mahdalína i Marija Jákovľa i Salomíja kupíša aromáty, da prišédše pomážut Isú sa. * I ziló zaútra vo pérvyj ot subót prij dóša na hrob, vozsijávšu sólncu. I hlahó lachu k sebí: kto otvalít nam kámeň ot dvérij hl'óba?* I vozzrívve vícľiša, jáko

otvalén bi kámeň: bi bo vélij ziló. I všédše vo hrob, víďiša júnošu siďášča v desných, oďíjana v odéždu bílu, i užasóšasja.* On že hIahóla im: ne užasájtesja, Isúsa íščete Nazarjanína raspjátaho: vostá, ňisť zďi: se m'sto, iďíže položíša Jehó.* No idíte, rcýte učenikóm Jehó, i Petróvi, jáko var jájet vy v Haliléji, támo Jehó uvídite, já kože rečé vam.* I izšédše, bižáša ot hróba; imjáše bo ich . trépet i úža , i nikomúže ničtóže ríša, bojáchubosja. TI. Ot Lukí, zač. 114.

Vo vrémja óno, voskrés Isús ot mért "ych, stá posreďí učeník svoích, i hlahóľa im: mír vam.* Ubojáv�esja že i pristrášili bývše, mňáchu duch víďiti. I rečé im: čto smuščéni jesté? i počtó pomyšlénija vchó ďat v serdcá váša?* Vídíte rúci moji, i nó Li mojí, jáko sam Az jesm: o jažíte mja i vídite, jáko duch plóti i kósti ne imať, jákože mené vídite imúšča.* I sijé rek, pokazá im rúci i nózi. Ješčé že ne víru juščim im ot rádo ti, i čuďáščimsja, rečé im: ímate li čto sňídno zďi?'� Oní že dá"=a Jemú rýby pečený časť, i ot pčeI sot. I vzem, pred nimi jadé. * Rečé že im: sijá suť lovesá, jáže hlahólach k Yam, ješče syj vámi, jáko podobájet skončátisja vsim napísannym v zakóňi Mojséovi i pro rócich i psalmích o mňi.* Tohdá otvérze im úm razumíti Pisánija. , rečé im: jáko

táko písano jesť, i táko podobáše postra dáti Christú, i voskrésnuti ot mértvych v trétij deň, i propovídatisja vo ímja Jehó pokajánija i otpuščéniju hrichóv vo vsich jazýcich, načénše ot Jerusalima.* vý že jesté sviďítelije sim. I se Az posľú obito vánije Otcá mojehó na vy: vy že sidítc vo hráďi Jerusalimsťi, dóndeže obIečé tesja síloju svýše.* Izvéd že ich von do Viftániji: i vozdvíh rúci svojí, blahosloví ich. I býsť, jehdá blahoslovjáše ich, otstu pí ot nich, i vozno ášesja na nébo.* I ťíji poklonívšesja Jemú, vozvratíšasja v Je ntsaIím s rádostiju velíkoju. I bjáchu vý nu v cérkvi, chváľašče i blahoslovľášče Róha, amíň. III. Ot Joána, zač. 75.

Súšču pózďi v deň toj v pérvyj ot su bót, i dvérem zatvorénnym, id'íže bjáchu učenicý Jehó sóbrani strácha rádi judéj ska, priíde Isús, i tá posreďí, i hlahóla im: mír vam.* I sijé rek, pokazá im rúci i nózi i rébra svojá. Vozrádovašasja že učenicý. víďivše Hó poda.* Rečé že im Isús páki: nÚl varn, jákože poslá mja Otéc, i Az posiIáju vý. I sijé rek, dúnu, i hlahóla im: prijmite Duch Svjat; ímže otpustité hrichí, otpúsťatsja im, i ímže deržité, deržátsja.* Tomá že, jedin ot obo junádesjate, hIahóIemyj Bliznéc, ne bi tu s ními, jehdá priíde Isús.* HIahólachu že

jemú druzíi učenicý; víďichom Hó poda.· On že rečé im: ášče ne vížu na rukú Jehó

��

jázvy hvozdínnyja, i vlo'Žú vérsta rnoje v jázvy hvozdínnyja, i vložú rúku mOJu v rébra Jehó. ne imú vírv.· I po dnech osmích páki bjáchu vnutrj učerucý .lehô, i Tomá s nimi. Priíde lsús, dvérem zatvo rénnym. i stá posreďí ich, i rečé: mir vam.· Po tom hlahóla Tomi: prinesí perst . tvoj sírno. vížd' rúci mol. i prinesí rúku . tvojú . vloží v rébra moiá. i ne búdi ne

vír�n rio víren.· I otviščá Tomá, i rečé .Tem 6: Hospôd' moj, i Boh moj.· Hlahóla iemú l ús: iáko v'd'iv mja, víroval jesí. 'blažéni ne �d'ivšiji, i vírovavšiji.· Mnóha že i ína známenija sotvorí Isús pred Uč(' niItÍ svoimi, jáže ne suť písana v kníhach sich. Sijá Že písana býša. da vírujete, jáko Isús jesť Christós Sýn Bóžij, i da víru jušče, živót ímate vo ímja Jehó. (N a d h r ob om: Tak jak na zvyčMnCJITnu pochoroiíi. OtTlust pascha7:nyj. Zamis! "Vičnaja pam jaC" - Christos voskrese.)

POCHORON - OD NE{Hf,I TOMINOJI DO VOZNESENIJA Vse jak na zvyčajnomu pochoro'iíi, lIi§e po: Blahosloven Boh naš: Christos voskrese, - i za mise: ViJčnaja pamja!: Christos voskrese.

POCHORON

OITEJ

(clitej do 7 rokov; my svitU). V c h oďa č i str. 13. V dom i:

Pomíluj

dom: Jehdá sniz§él jesť ...

Panachida - z

nas.

Bóže.

Tvojéj, �ólimtisja, uslýši Hospodi, pomíluj. 3.

seju

Ektem 'j' e1u:

velícij i

míIosti

pomiluj.

Ješčé mólimsja o upolwjéniji blažénna ho mladénea (imja) i o jéže po nelóžnomu svojemú obiščániju. nebésnomu svojemú cárstviju tohó spodóbiti. - Hospodi, po míluj. 3. Jáiw da Hospód' Boh naš učinít dúšn jehó, id'íže vsi právedňiji počivájut. Hósvodi, pomíluj. 3. MHosti Bóži ·a. cárstva nebésnaho, i so Sviatými unokojénija, u Christá bezsmért naho Car;iá i Bóha nášeho tomú, i sámi sehl. nrósim. - Podáj, HÓSDOdi. Hóspodu pomolímsja. - Hóspodi, pomí luj. Hóspodi Isúse Chris te Bóže naš, poro dívšimsja ot vodý i dúcha. i v neporóč nom žitiií k Tebi Drestavľáiuščimsja cár stvo nebésnoje dáti obiščávvj, i rekíj: flstávite d'iti prichoditi ko mňi, takových bo jesť cár tvo nebésnoje: smirénno mó Iimsja, nýňi ot nas prestávlennornu rabú Tvojemú, mladéncu (imja) po Tvojemú nelóžDomu obiščániju. cárstvija Tvojehó

nasľídije dáruj, nás že bezporóčno spodó bi prejtí, i christijánskoje skončáti žitijé, so vsími Svjatými Tvoími, v nebésnych čertozich vodvorítisja. Jáko Ty jesí voskresénije, živót, i upo kojénije vsich raMv Tvoích, i nýňi pre mladéncn Tvojemú stávlennomu rabú (imja) Christé Bóže naš, i Tebí slávu voz sylájem, so beznačáľnym Tvoím Otcém, i presvjatým i blahím i životvorjáščim Tvoím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv. - Amíň. . V blažennim uspenii ... Víčnaja pamjať.

Júnoši i divy, stárcy s voschváľat ímja Hospódne.

Kto vzýde na hóru Hospódiíu?* ilí kto stánet na mísťi svjatím jehó?

Búdi imja . .

rukámi i čístyj sérdcem.* blahoslovénije ot Hóspoda, , ot Bóha Spása svojehó. ) mIlostmu

Búdi ímja .. .

Blahoslovén Hospód Boh christijánov* ot víka i do vika.

Búdi ímja .

Búdi ímja ...

Chvalíte ótrocy Hóspoda,* chvalíte ímja Hospódne.

Kto jáko Hospóď Boh naš?* na vysó kich živýj i na smirénnyja prezirájaj na nebesí i na zemIí.

a�<;li ímja

. .

Sláva: i nýň i.

spi1Vaje: "Búdi ímja Hospódne blahoslovénno ot nýňi i ao vika".)

Búdi ímja ...

�epo �ínen , prl. �et �eJ

lz ust mladéncev i ssúščich'" soveršíl je sí chvalú.

Búdi ímja...

Na d vor i, a b o v c h ram i: (Svjšč spi . vaje stoichi tut uvedeiíi a Lik po kažaom stlchu

Búdi ímja Hospódne* blahoslo vénno ot nýňi i do víka.

júnotami*

Ektenija o usopšich: Páki i páki mi rom Hóspodu pomolím sja . .. . z Panachldy str. 35. Kanon: Vodu prošéd .. . z Parastasa ' st'r. 9 Po 9-oj pisni Kanona: .SvjŠč.: Vónmim! Mir vsim ! Premudrosť, 'vo Ilmlm! '

v .

Prok�men hl. 6, Blažén puť, v óňže íde dne�� ? �še, '" jáko uhotóvasja tebí místo

upokoJem]a.

Ko Korín(anom Pávla čténije:

POSlánija

svjatáho

apóstola

ť: no ne vsjáka ploť, táže plo sko.ť o l p e z ma ína úbo pioť čelovíkom, , am.* I ,ť1� ptI že ína ,� tóm ína že rýbam, na]a: no �na les á' n eb é s naja, i ťilesá zem n n , m.* �n� úbo nebésnym sláva, i ína �� a lun�, 1, ma sla,va sláva sólncu, i ína sláv dy r��nstv�]et zviz ot bo dá zvizdám: zviz , voskrese.r:-lJe mer � vo slávi.* Tákožde i ta��t v netr�� vvch:* síjetsja v tľínije, vos ta s o y , sť e č v ne � e� *v ,�láv�. . niji: Síjetsja : � 1Jet�] � Slľl v � Je síjetsja v némošči, vo�t,a ll;0vn�Je, duc ť�lo aJet Wo dušévnoje, vost ; uc� o:,noJ e , d hlo jesť i e oj n v šé u d : jesť Wo J celovl Táko i písano jesť: b?:sť. !?erv:( v ducn m Ada ] m d ll s o p , Adám v dúšu žívu 1J e , 't"' B ra

�

životvorjašč.

21. Jevanhelije ot Joana, zač.

k n mú

.Ju �

�

� , Rečé Hospóď ko prišédšim ny : r�adYJ o déjem: Az jesm chľib ž.ivó . vlľUJaJ v m Ja, mňi ne ímať v.zalkátIsJa: 1 . e.* No rlcb hdáž niko sja dáti vžaž ne mať . te. s�, ruJe vam, jáko i víďiste �ja, i ne � . , et l prlld mm ko , ; jéže dajét mňi Otec v n.* hrjadúščaho 1m mňi na izže�� J u voľu m� Jlt� snidóch s nebesé, ne da tvor , . . ", Se ze ?��ť Otca mja no vóľu poslávšaho , da vse, Je�� vóľa poslávšaho mja Otcá ó, no voskresu neh ot ubľú poh ne mi, é dad je v posľídňij deň..

� } �

Ja�?

�

Stichiirll "posfidnoho O prestávnaho čudese.

cillovanija", hl. 8.

Pod.:

Smerť mladéncem oslába:* žitéjskich bo zol nepričástni javíšasja, * i k pokóju pri spíša, * i rádostiju nebésnoju v právedni kov ňídrich rádujutsja,* i mladénec svjatých božéstvennym likóm* nýňi svese ľatsja. * i vírno likújut, * jáko ot tľínija hrichoľúbnaho* čísty otidóša. Sláva, hl. 6. Boľízň Adámu bysť dréva vkušénijem drévle vo Jedémi,* jehdá zmij jad izblevá.* Ťim bo vníde smerť vseródnaja,* sňidájuščaja čelovíka.* No prišéd Vladýka, nizloži zmi j a * i upokojé nije nam darová.* K Nemú úbo vozo piím:* poščadí Spáse, i jáže prijál jesí, * so izbránnymi Tvoími upokój. I nýňi: Preminénije skorbjáščich,· 8VO boždénije nemoščstvújuščich súšči,* Bo horódke Ďívo,* spasáj hrad i rúdi,* rátu jemych míre,* obure vájemych tišinó,* je dína predstáteľnice vírnych.

S.: Vo blažénnim uspéniji ... (kropit tTtLnU svjačenoju vodoju). Po d o r o z i n a evy n tar - spivajetsja jak na POChOTO'iíi staršich. Jevanhelija ne čita jutsja. Na d

hrobo m:

Kondak hl. 8. So svjatými upokoj... str. 20.

S.: Hóspodu pomolimsja . L.: Hospodi, pomíluj. Chraňáj mladéncy, Hóspodi, v nýňiš nem žitiji, v búduščem že víci uhotóvavyj im ánhelskaja svitoobcáznaja mistá,

v nÍchže vodvorjájut a právednych dúsi: Ty sam Vladýk0 Chris té, dúšu rabá Tvo jehó (rabý Tvojejá) mladénca (imja) prij mí s mírom. Ty bo rekl jesí: ostávite ďíti prijtí ko mňi, tako.vých bo jesť cárstvo nebé noj '. Tebí bo podobájet vsjákaja slá va, česť i poklonénije, so Otcém i Svjatým Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Z m i st

Lik: Amíň.

I. Panachida

2. Parastas

3. Parastas

4. Parastas

paschaľnYj tyždeň časi

ot nediľi

12 Tominoji

do Voznesenij a

zapečntuje

Svjašč: 1logvjačuje u star§ich i Otpu st.

O b s·a h

hrob,

jak

6. Pochoron 7. Pochoron

POCHORON ĎITEJ - OD NEÚIĽI 'ľOMINOJJ 1)0 VOZNESENIJA V se jak na zvyčaj nom POCh01'01íi el�tej, liše po "Blahosloven Boh naš" - Christos voskrese i zamisť "Vičnaja pamjat" - Christos voskrese, •

13 v

Voznese'nija

POCHORON ĎITEJ PASCHAĽNY J TYZDEŇ

V c h o el a č i v d om: Jehdá snizšel je sí ... V d om �: Jak na pochoroňi starších v pa s chalnyj tyždeň, - liše Ektenija z pochoronu elitej. c h r a m i: Kanon a bo v d v or i, Na Voskre senija, jak na POChOT01li staršich. Po d o r o z i: Jak na pochol'Oňi staršich. Je vanhelija ne čitajut sja. h r o b om: Jak na zvyčajnomu. po Na d "Vičnaj'l pamjať" Zamisť elitej. Chor,01'íi Ch1'1stos voskrese,

5. Pochoron 'paschafny j od

nedili

tyždeň Tominoji

25 do

8. Pochomn ditej 9. Pochoron ditej

paschaľnyj tyždeň

10. Pochol'on ditej - od nediIi . do Voznesenija

Tominoji 4f)

�amitka: l

35 40

V Irmosi "Vodu pr ošerl. 11 písni l, 7 uvedeny ch dtloch textov spivajetsja odi ll. "