Magazín Greenpeace – zima 2024 by Greenpeace Czech

MAGAZÍN GREENPEACE ČESKÁ REPUBLIKA

EDSTAVENÍ

Jmenuji se Petr Winkler a od září jsem novým statutárním ředitelem Greenpeace. Do Greenpeace jsem přišel z oblasti rozvojové a humanitární pomoci, kde jsem například pracoval na projektech obnovy příbytků na Ukrajině nebo potravinové bezpečnosti v Somálsku.

Proč jsem se rozhodl přejít od projektové práce v krizových situacích do Greenpeace? Je pro mě klíčové být součástí komunity, které záleží na světě kolem nás. Pomáhat těm, kdo potřebují akutní pomoc, je důležité – ale stejně tak důležité je pracovat na změnách, které zajistí důstojný život pro všechny i do budoucna.

S aktivitou Greenpeace jsem se nejvíce setkal, když jsem pracoval pro Program OSN pro životní prostředí v rámci příprav Globální oceánské úmluvy. I to mi ukázalo, jak velkou sílu má tato organizace, když reprezentuje lidi z celého světa.

V Česku jsem se pak s Greenpeace setkal, když jsem se zapojil do iniciativy proti prolamování těžebních limitů a rozšiřování uhelných dolů.

Naší hlavní výhodou je právě to, že jsme velká mezinárodní síť, která dokáže ﬂexibilně reagovat – jak na globální témata, tak na místní problémy tam, kde je to nejvíce potřeba.

Vnímám a nadále chci mít Greenpeace jako organizaci založenou na vědeckých poznatcích, která umí složitá témata předat lidem srozumitelně. A to protože naším hlavním motorem jste právě Vy – lidé, kteří věří v lepší svět.

Děkuji Vám, že jste s námi na této cestě Petr Winkler

OBSAH ČÍSLA

Má dobrovolnická zkušenost v Greenpeace ............................................................ 3

Rok 2025 – rok naděje pro přírodu, lidstvo i planetu 4-5

Ohlédnutí za rokem 2024 a výzvy roku 2025 .................................................... 6-7

Poslední klimatické jednání přineslo velké zklamání.

Naděje ale žije v Amazonii ....................................................................................... 8-9

Globální plastová úmluva: jedinečná šance skoncovat s plastovou krizí ...........10-12

Důležitost Globální oceánské úmluvy .....................................................................13

Vznik nové lokální skupiny.................................................................................. 14-15

UZK: Oligarchie není demokracie ..................................................................... 16-17

Nechápeme, že tu CHKO už dávno není, shodují se místní

lidé z Krušných hor .............................................................................................. 18-19

Poděkování Greenspeakres .......................................................................................20

GREENPEACE MAGAZÍN

Vydává: Greenpeace Česká republika, Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00, tel.: +420 734 204 693, e-mail: priznivci@greenpeace.org, web: www.greenpeace.cz

Vedoucí vydání: Lukáš Senft

Graﬁ cká úprava: Petr Slezák

Jazyková redakce: David Zahradníček Registrováno MK ČR E 20887, ISSN 1211 81 68

Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, č j. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993

MÁ DOBROVOLNICKÁ ZKUŠENOST V GREENPEACE

Svět se může zdát jako místo plné nepřekonatelných problémů. Každý den si musím připomínat, že mohu něco změnit. Nezáleží na tom, jak malé je mé úsilí, protože v součtu má exponenciální sílu. Takový význam má i dobrovolnictví. Asi před rokem jsem se přidala k dobrovolnické skupině Greenpeace, protože jsem chtěla být obklopena lidmi, kteří také chtějí změnit naši společnost k lepšímu. Chtěla jsem se dozvědět, jak můžeme ve větším měřítku spolupracovat na řešení klima ckých změn. Nakonec jsem získala mnohem víc, než jsem očekávala: nové přátele, nové dovednos , nové nápady a novou naději.

Naše místní skupina v Praze v tomto roce provedla úklid řeky, uspořádala komunitní setkání zaměřené na opravu rozbitých věcí, protestovala proti tomu, že IKEA používá dřevo ze starých rumunských lesů, promítala dokumentární ﬁlm o ochraně amazonského deštného pralesa, dobrovolničila na místní zahradě, zúčastnila se Prague Pride a sbírala podpisy pod Greenpeace petici na farmářských trzích.

Naše aktivity jsou vyvážené a zahrnují vzdělávací workshopy pro všechny věkové kategorie, praktickou podporu životního prostředí a podporu aktuální kampaně Zachraňme přírodu, jejímž cílem je zvýšit ochranu přírody a biologickou rozmanitost. Ve spolupráci s koordinátorkami dobrovolnictva podporujeme pražskou kancelář, jak jen můžeme, a poskytujeme „extra ruce“, nápady a zpětnou vazbu. Jako místní dobrovolníci jsme se v rámci různých happeningů podíleli na iniciativách Greenpeace na globální úrovni, a to například tím, že jsme vyjádřili solidaritu s Greenpeace USA, které žaluje energetická společnost, nebo tím, že jsme ukázali účastníkům COP16 a světu, že máme naději v prosperitu přírody.

Měla jsem možnost rozší řit si své dovednosti účastí na mezinárodních školeních a cestovala jsem, abych pomohla jiným kancelářím s jejich ekologic-

kými kampaněmi. Pak jsem cestovala do Rakouska, abych se naučila kajakářskému aktivismu, a poté jsem si tyto dovednosti procvičila během protestní akce ve Slovinsku. Dobrovolnictví mi otevřelo dveře, o kterých jsem nevěděla, že existují, a naučilo mě, že každý z nás může nabídnout rozličné znalosti a schopnosti Lokální skupina Greenpeace Praha je plná úžasných lidí různého původu a věku s otevřenou myslí a srdcem, kteří se věnují životnímu prostředí a komunitě. Máme dovednosti, které sahají od komunikace a umění až po IT a digitální marketing a které nám pomáhají ve všech našich aktivitách, při organizaci akcí, tvorbě propagačních materiálů, shánění účastníků, práci s lidmi a podobně. Scházíme se každý týden, abychom diskutovali o cílech našich akcí, nových nápadech, možnostech školení a o tom, jak můžeme pomoci současné ekologické kampani Greenpeace. A stále zveme nové členy, kteří chtějí pomáhat chránit životní prostředí a vzdělávat naši společnost.

Ela Angevine dobrovolnice Greenpeace

Foto

ROK NADĚJE PRO PŘÍRODU, LIDSTVO I PLANETU ROK 2025

Rok 2025 př ináší zásadní příležitos pro budoucnost naší planety. Je to rok, kdy můžeme učinit d ůležitá rozhodnu pro ochranu životního prostředí. Tento rok je skutečn ě rokem NADĚ JE – nad ěje pro zdravější oceány, ochranu klimatu, omezení plastového znečiště ní a záchranu ekosystémů .

GLOBÁLNÍ OCEÁNSKÁ ÚMLUVA

Ra ti ﬁ kace Globální oceánské úmluvy by znamenala zásadní ochranu pro oceány a jejich ekosystémy, které jsou pro nás klíč ové. Oceány pokrývají více než 70 % povrchu Zem ě a pohlcují asi t ř e ti nu svě tových emisí oxidu uhlič itého, což pomáhá zpomalovat zm ě ny klimatu. Úmluva by zemím pomohla chránit d ů ležité č ás ti mo ř ských oblas tí p ř ed škodlivými zásahy a podpo ř ila by

obnovu p ř írody i zvýšení biodiverzity. Zdravé oceány zárove ň snižují množství mikroplast ů v p ř írod ě , což p ř ímo prospívá lidem i ostatním živým tvor ů m.

GLOBÁLNÍ PLASTOVÁ ÚMLUVA

Každý rok skon č í v oceánech až 12 milion ů tun plastového odpadu, který nič í p ř írodu a vážn ě ohrožuje i lidské zdraví. Schválení Globální

plastové úmluvy by p ř ineslo p ř ísn ě jší pravidla pro výrobu, používání a recyklaci plast ů. P ř edpokládá se, že tato úmluva by mohla do roku 2040 snížit únik plast ů do p ř írody až o 80 %, což by oceán ů m i dalším ekosystém ů m výrazn ě ulevilo a chránilo ti síce druh ů zví ř at, jejichž p ř eži tí je dnes ohroženo plastovým zne č išt ě ním.

OCHRANA 30 % ÚZEMÍ STÁT Ů

Na konferenci OSN o biodiverzitě byl stanoven ambiciózní cíl chránit do roku 2030 alespoň 30 % pevniny a mo ř í, z toho 10 % pod p ř ísnou ochranou. Tento závazek m ů že výrazn ě zpomalit pokles biologické rozmanitos ti , která je zásadní pro zdraví a stabilitu celých ekosystém ů. P ř ísn ě chrán ě né oblas ti dávají p ř írod ě prostor pro obnovu a zpomalují ztrátu druh ů , což má p ř ímý dopad i na klima ti ckou stabilitu a zachování p ř írodních zdrojů , které všichni pot ř ebujeme.

Ratiﬁkace Globální oceánské úmluvy by znamenala zásadní ochranu pro oceány a jejich ekosystémy

COP 30 V BRAZÍLII

Konference OSN o změn ě klimatu COP 30, která se v roce 2025 bude konat v Brazílii, je jedinečnou př íležitos tí pro zvýšení klimatických ambicí a př ijetí opat ření na ochranu klimatu. Velkou č ást Brazílie pokrývá Amazonský prales, který hraje klíčovou roli v absorpci oxidu uhličitého a zmír ň ování změn klimatu. Závazky př ijaté na COP 30 mohou pomoci udržet globální oteplování pod kritickými hodnotami a ochránit miliony lidí před dopady extrémního po č así, které již nyní zažíváme.

DĚ KUJEME, ŽE JSTE S NÁMI!

Greenpeace už desítky let vytrvale pracuje na ochraně př írody – některé z našich projektů trvají přes 20 let. Díky podpoře našich dárců a dárky ň můžeme zůstat nezávislí na vládách i ﬁrmách, což nám umožňuje otevřeně a důrazně prosazovat tolik pot řebné kroky. Soust ředíme se na odbornou práci, osvětu a také na veřejný tlak na korporace i politiky, abychom pro př írodu dosáhli co největší ochrany. D ěkujeme Vám všem, kdo jste s námi! I Vy jste pomohli dosáhnout tolika důležitých změn! Vaše podpora nám dává sílu pokračovat a vytvářet dlouhodobé projekty s reálnými výsledky.

Díky Vám i v roce 2025 můžeme být přesn ě tou změ nou, kterou svět pot řebuje!

Ondřej Černý

Patrik Simon

Foto © Uli Kunz / Submaris / Greenpeace

OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM 2024

A VÝZVY ROKU 2025

Stav přírody a její pestros se zhoršuje nejrychlejším tempem v lidských dějinách. I v Česku máme co dohánět. Podle aktuální Zprávy o stavu ŽP za rok 2023 intenzivní využívání krajiny způsobuje úbytek biodiverzity a půda je ohrožena degradací. Pokračuje pokles početnos ptačích populací, snižuje se rozloha zemědělské půdy a zvyšuje se rozloha zastavěných ploch. Přesto se letos podařilo mnoho dobrého a Greenpeace bylo u toho.

OSUD ZÁKONA NA OBNOVU PŘÍRODY VISEL

NA VLÁSKU

Celá Evropa se dohodla, že důležité je př írodu nejen chránit, ale i obnovovat zničené ekosystémy. Dokonce vznikl zákon, podle kterého státy musí vytvoř it plány na obnovu zničených ekosystémů a následn ě je realizovat. V reakci na protesty zem ě d ělců a př íklon ř ady politik ů k populis tické rétorice se situace se schvalováním zákona zvrtla a hrozilo, že jej neschválí ani europoslanci, ani členské státy. Nás mů že tě šit, že se podař ilo př im ět české europoslance i z konzervati vních stran, kteř í obvykle nejsou fanoušci ekologie, aby zákon podpoř ili, a český ministr životního prost ředí sehrál velmi poziti vní roli ve ﬁnální fázi schvalování zákona

vládami EU. Málokdy chválíme politiky, ale v tomto konkrétním př ípad ě musíme udělat výjimku. Greenpeace spolu s dalšími organizacemi dlouho p ř ed schválením zákona volalo po tom, aby p ř íprava plán ů obnovy p ř írody byla p ř ístupná i nevládním organizacím a nezávislým expert ů m, a tak se skute č n ě stalo. Č esko jako první zem ě EU ustanovilo ř adu pracovních skupin s pestrým zastoupením a za č alo p ř ipravovat plány, jak do roku 2030 obnovit zni č enou p ř írodu. Zcela vyhráno samoz ř ejm ě není. Stejn ě jako se p ř i evropských volbách stala ochrana p ř írody a Green Deal hlavním terč em, to samé m ů žeme o č ekávat i b ě hem č eských parlamentních voleb v roce 2025 a ř ada pozi ti vních vě cí m ů že nabrat opa č ný kurz.

30 % PRO PŘÍRODU

Zůstaňme ještě chvíli u letošního roku. Naším hlavním cílem bylo naplňování závazků na ochranu přírody zvýšením rozlohy chráněných území na 30 % a z toho 10 % v režimu přísné ochrany. Po dlouhých letech je před vyhlášením nový národní park K ř ivoklátsko, CHKO Soutok a naše srdcovka, která byla centrem naší kampaně, CHKO Krušné hory. V Krušných horách jsme dosáhli i celé řady dalších dílčích úspěchů, korunované změnou kurzu Lesů ČR, které nedávno uznaly důležitost bezzásahových zón a představily plán vytvoř it obrovské bezzásahové území ve východním Krušnohoří o rozloze 1250 hektarů. Podobný úspěch jsme zaznamenali i ve Ždánickém lese, kde jsme dlouhodobě kritizovali kácení starých cenných bukových lesů a žádali nápravu. Ta př išla s podepsáním Memoranda o péči a ochraně mezi Lesy ČR, MŽP a Jihomoravským krajem a zajiš ťuje ochranu tohoto jedinečného lesa. Ministerstvo životního prostředí nám navíc slíbilo, že do konce letošního roku př ipraví plán na přísnou ochranu 10 % přírody, jak se Česko a dalších téměř 200 států zavázalo roku 2022 v Montrealu.

VELETOČ OKOLO KONCE ODLESŇOVÁNÍ ZAŽEHNÁN?

Evropské volby př inesly nové rozložení sil v Evropském parlamentu a populistickou rétoriku i konzervativních stran v nejsilnější frakci EPP. Právě EPP se spolu s krajní pravicí (i přes deklarace, že s ní nebudou spolupracovat) rozhodla zásadně oslabit Zákon proti odlesňování, který se zaměř uje na komodity jako sója, káva, kakao, palmový olej, hovězí maso a další, které se prodávají v EU a jejichž produkce je nejč astějším důvodem kácení lesů a pralesů po celém světě. Tyto komodity mají být tzv. bez deforestace, tedy vyprodukované na plochách, na kterých nedošlo od roku 2020 k odlesnění.

EPP spolu s krajní pravicí schválila zásadní oslabení tohoto nařízení v polovině listopadu. Pro nás může

být slabou útěchou, že většina českých europoslanců v EPP tyto změny nepodpoř ila. Tyto změny pak ovšem měly ještě schválit vlády členských zemí a ty je odmítly, včetně Česka. Jak to nakonec dopadne, se dozvíme až v půlce prosince. Zatím se nicméně podař ilo uhájit funkční zákon, který by znamenal, že od konce roku 2025 nebudou v evropských regálech žádné potraviny spojené s odlesňováním Amazonie a dalších cenných lesů a pralesů po celém světě.

NA CO SE ZAMĚŘÍME V ROCE 2025?

Biodiverzitních cílů z Montrealu je t ř iadvacet. Mají se splnit do roku 2030. Zatí mco u ochrany p ř írody, včetn ě té p ř ísné, č i obnovy p ř írody ud ě lalo Č esko znatelné kroky ke spln ě ní, u jiných jsme hodn ě pozadu. A vě tšina tě chto nespln ě ných cíl ů se dotýká produkce potravin. Musíme snížit nebezpe č í pes ti cid ů a ztráty živin v životním prost ředí alespo ň o polovinu. Snížit celosvě tovou stopu spot řeby. Udržiteln ě hospodař it na zem ě d ě lské p ů d ě nebo zrušit dotace škodlivé pro biologickou rozmanitost a p řesm ě rovat je na ochranu př írody. Spln ě ní tě chto cíl ů vyžaduje zásadní zm ě nu zp ůsobu, jakým potraviny produkujeme a spot řebováváme. To je téma velmi citlivé v celé Evropě 30 % evropského rozpo č tu jde právě zem ě d ě lc ů m, i když z 80 % skon č í v rukou velkých pr ů myslových agrokorporací.

Neudržitelnost systému a jeho nutnou reformu, tedy reformu Spole čné zem ě d ělské politiky, si uvě domují všichni. Jak by zhruba měla vypadat, ukázaly výsledky tzv. Strategického dialogu pro budoucnost země d ělství. Ten trval několik m ě síců a zorganizovala jej šéfk a Evropské komise Ursula von der Leyen. Pracovali zde spolu zástupci velkých i malých země d ělců, potravinářů, obchodník ů, vě dců, ale i např íklad Greenpeace. Výsledkem je sada konkrétních doporučení, která se dá ve zkratce popsat tak, že dotace by měli dostávat jen ti, kteř í je nejvíce pot řebují, a ti, kteř í hospodař í udržitelně Nedává smysl, aby peníze daň ových poplatník ů putovaly ve formě dotací na úč ty miliardářů. Prosadit tato opat ření bude ale velmi složité. Moc oligarchů neroste pouze v Česku, ale i v ř ad ě jiných evropských zemí a agrolobby je v Bruselu bezkonkurenčn ě ta nejsilnější.

Bu ď te s námi i nadále. Jen společn ě máme šanci na úsp ě ch.

Jan Freidinger kampaně Greenpeace

POSLEDNÍ KLIMATICKÉ JEDNÁNÍ

PŘINESLO VELKÉ ZKLAMÁNÍ.

NADĚJE ALE ŽIJE V AMAZONII

Letošní rok rekordních teplot, ohřívání oceánů a extrémních projev ů poč así podtrhuje naléhavost klima ckých opatření. Konference OSN o klimatu, která se konala již po dvacáté deváté, se letos uskutečnila od 11. do 22. listopadu v ázerbájdžánském Baku. V tomto kri ckém roce bylo úkolem světových lídrů domluvit se na novém ﬁnančním balí čku na podporu nízkoemisního rozvoje a klima cké odolnos zemí globálního jihu.

Konference bohužel skončila nedostatečnou dohodou na novém veřejném cíli ﬁnancování klimatických opatření ve výši pouze 300 miliard dolarů. Tento cíl však vůbec neodpovídá rozsahu výzev, kterým čelí nejzranitelnější státy. Finance jsou základním kamenem globální spolupráce na řešení klimatické krize, proto je důležité, aby jich byl dostatek a aby směřovaly tam, kde jsou nejpotřebnější.

„Chybí mimo jiné záruka, že peníze nebudou poskytovány formou půjček, ale př ímých grant ů, které rozvojové zem ě pot řebují. Navíc se fosilní pr ůmysl op ět vyhnul odpově dnos ti za své zisky na úkor planety,“ komentovala výsledky Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampan ě Greenpeace ČR.

POTŘEBUJEME ZAJISTIT DOSTATEČNÉ

FINANCE NA KLIMATICKÁ OPATŘENÍ

Č ast ě jší extrémní projevy po č así, jako jsou požáry, záplavy a horka, mají dr ti vý dopad na životy

lidí po celém sv ě t ě , č asto ale dopadají nejvíce na rozvojové zem ě s omezenými prost ř edky na ř ešení t ě chto následk ů Nový kolek ti vní kvan ti fi kovaný cíl pro fi nancování klima ti ckých opat ř ení který se schválil na COP29, v ů bec neodpovídá urgentním pot ř ebám rozvojových zemí. Organizace Climate Ac ti on Network odhaduje, že každoro č n ě bude pot ř eba nejmén ě 1 bilion dolar ů v grantech a dalších fi nan č ních prost ř edcích na mi ti gaci, adaptaci a vyrovnání se se ztrátami a škodami zp ů sobenými klima ti ckou zm ě nou. Finan č ní cíl musí zahrnovat konkrétní díl č í cíle, které zajis tí , že pot ř ebné ve ř ejné fi nancování bude k dispozici tam, kde je to nejvíce pot ř eba.

Zábleskem nad ě je je dohoda z letošní konference, že do COP30, který se uskute č ní v roce 2025 v amazonském Belému, bude vypracován plán na navýšení ﬁ nancování.

Foto

© Marie Jacquemin / Greenpeace

KLIMATICKÉ KRIZE VYDĚ LÁVAJÍ

Kde vzít pot řebné ﬁnance? Greenpeace dlouhodob ě usiluje o to, aby náklady na klimatická opat ření nesli ti, kteř í za klimatickou krizi nesou největší zodpově dnost – tedy hlavně fosilní korporace.

Ve světě není nedostatek peně z, ale nedostatek vládních opat ření, která by donutila fosilní pr ůmysl a další velké zne čiš ťovatele plati t.

KONEC ÉRY FOSILNÍCH PALIV

Krom ě řešení dopadů klimatické krize, které již pociť ujeme, se musíme zaměř it také na to, abychom ji dále neprohlubovali, a vyhnuli se tak katastrofálním následk ům globálního oteplování. Jak již dávno víme - musíme urychleně ukon čit tě žbu a spalování fosilních paliv, které jsou odpově dné za více než 75 % celosvětových emisí skleníkových plynů a tém ěř 90 % všech emisí oxidu uhličitého.

Producen ti fosilních paliv vytrvale blokují pokrok v jednáních o snižování emisí. I p ř es jejich vliv a lobbying se ale poda ř ilo zabránit zrušení d ř ívě jšího rozhodnu tí o nutnos ti odklonu od fosilních paliv (uhlí, ropy, plynu). Klíč ové vyjednávání o n ě m bude pokra č ovat na klima ti ckých jednáních p ř íš tí rok. Další kroky jsou te ď na vládách, které budou muset p ř íš tí rok odevzdat své národní klimati cké plány do roku 2035. Musí to být krok, který skute č n ě p ř inese reálný pokrok na cestě k 10. výro č í Pa ř ížské dohody.

Česko se v pr ůb ěhu letošní konference př ipojilo k výzvě za žádné nové uhlí v národních klimatických plánech, dlouhodobých strategiích a energetických plánech. Te ď je nutné tento závazek implementovat v praxi, a to tak, že Česko př ijme jasný plán odchodu od uhlí a jeho náhradu obnovitelnými zdroji energie, který dosud nemá. Schválení strategických dokument ů (Národního klimaticko-energetického plánu, Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu), které toto implementují, př itom vláda odkládá již od července 2024.

Již první den konference COP29 byla př ijata také dohoda na článku 6.4 Pař ížské dohody týkající se mechanismů fungování uhlíkových trhů. V pr ůb ěhu konference se však nepodař ilo sjednat další pokyny k jejich pravidlům a zhoršil se také text článku 6.2 upravující spolupráci mezi státy na snižování emisí skleníkových plynů. Dohodnutá pravidla jsou netransparentní, hrozí u nich riziko dvojího zapo čítávání snížených emisí a nedokážou zabránit porušování lidských práv.

Z nové zprávy Programu OSN pro životní prost ředí vyplývá, že svět je v souč asnos ti na cestě k nár ůstu globální pr ům ěrné teploty o 2,6 až 3,1 °C v porovnání s předindustriální dobou. Proto, abychom udrželi globální oteplení na úrovni 1,5 °C, a splnili tak závazky Pař ížské klimatické dohody, musí státy nejen navýšit své ambice, ale především je uvést v praxi na národních úrovních.

PŘÍRODA JE NÁŠ SPOJENEC V BOJI

S KLIMATICKOU KRIZÍ, MUSÍME JI CHRÁNIT

Př íroda hraje klíčovou roli v řešení klimatické krize. Náš život je závislý na dobrém stavu složitých ekosystémů, proto nemů žeme řešit změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitos ti oddělen ě Poziti vem vyjednávání na COP29 je, že se dař ilo sjednocovat globální opat ření v oblas ti klimatu a biologické rozmanitos ti a budovat mosty mezi nimi. Momentum pro spojení ochrany klimatu a biodiverzity bude na konferenci COP30, která se př íš tí rok bude konat v Belému v brazilské Amazonii.

Miriam Macurová

Marta Janko

Foto

© Pablo Blazquez / Greenpeace

GLOBÁLNÍ PLASTOVÁ ÚMLUVA:

JEDINEČNÁ ŠANCE SKONCOVAT S

PLASTOVOU KRIZÍ

Plasty ovlivňují každý aspekt našeho života. Ačkoliv byly původně oslavovány pro své všestranné využi , jejich nadměrná produkce a nedostatečné nakládání s odpady způsobily celosvětovou krizi. Plasty dnes doslova dusí naši planetu, ničí ekosystémy, ohrožují lidské zdraví a přispívají ke klima cké změně. Krizi však můžeme společně řešit – před námi stojí jedinečná příležitost schválit Globální plastovou úmluvu.

PLASTY: OD MATERIÁLU BUDOUCNOSTI K EKOLOGICKÉ KATASTROFĚ

Od poloviny 20. století se produkce plastů rapidn ě zvýšila. Plast, pů vodn ě oslavovaný pro svou trvanlivost, lehkost a odolnost, dnes dominuje v mnoha pr ůmyslových odvětvích a je b ě žnou souč ás tí našeho života. Bohužel, jeho dlouhá životnost a nízké náklady z něj učinily obrovský ekologický problém. Každou vteř inu se vyprodukuje 10 000 kg plastu, do oceánů se dostane 400 kg plastového odpadu a vytvoř í se 17 000 plastových lahví. Výsledek? Plasty zamoř ily oceány, pů du, vzduch i naši tělesnou schránku.

Plastový odpad proniká do všech koutů naší planety – od ark tických ledovců po tropické korálové útesy. Plasty byly nalezeny v tělech moř ských savců, ryb i pták ů, které je č asto považují za potravu. Podle vě dců dnes až 90 % moř ských pták ů má plasty ve svých st řevech. Mikroplasty se dostávají do našeho jídla, vody i vzduchu, který dýcháme. A tak plasty pronikají do našich těl – do krve, orgánů a dokonce i do mateř ského mléka. Dnes již víme, že plasty ohrožují lidské zdraví: látky uvolň ované z plast ů, jako jsou bisfenoly a ft aláty, mají negati vní vliv na náš endokrinní systém, mohou způsobovat hormonální poruchy, zvýšit riziko vzniku rakoviny a negati vn ě ovliv ň ovat vývoj dětí.

KLIMATICKÁ KRIZE A PLASTY: PROPOJENÍ, KTERÉ NELZE IGNOROVAT

Krom ě př ímého ohrožení př írody a zdraví se plasty významn ě podílejí na klimatické krizi. Plasty jsou vyráb ěny převážn ě z ropy a zemního plynu, což znamená, že jejich produkce př ispívá ke zvyšování emisí skleníkových plynů. V roce 2019 emise spojené s produkcí a spalováním plastů dosáhly 850 milionů tun oxidu uhličitého, což je ekvivalent emisí 189 uhelných elektráren. Pokud se souč asný trend nezm ění, emise z plastového pr ůmyslu by mohly do roku 2050 představovat až 13 % celkových světových emisí.

GLOBÁLNÍ PLASTOVÁ ÚMLUVA: ŘEŠENÍ, KTERÉ NEMŮŽEME PROMARNIT

Abychom tuto globální krizi vyřešili, světové společenství nyní jedná o př ijetí právně závazné Globální plastové úmluvy. V roce 2022 se na shromáždění OSN pro životní prost ředí v Nairobi sešlo 175 zemí a dohodly se na př ípravě této smlouvy.

Celkově proběhla č tyř i jednání pracovních skupin, které smlouvu př ipravují. Čtvrté mezivládní jednání o smlouvě (INC-4) se konalo v kanadské Ott awě v dubnu 2024. Na tomto zasedání se dále rozvíjela pravidla pro zákaz problematických plastových výrobků a těch, kterým se lze vyhnout. Zůstalo nicméně otevřené, zda bude smlouva zahrnovat opatření na snížení výroby a spotřeby plastů. Aby byla zajištěna příprava pro INC-5 a úspěšné uzavření smlouvy do konce roku 2024, existuje mandát pro předsedajícího k vypracování nového, aktualizovaného nultého návrhu (zero draft) a dohoda všech zemí o formální práci mezi jednotlivými zasedáními (mezi INC-4 a INC-5), která by posunula jednání a dosáhla pokroku v klíčových rozhodnutích. INC-5 by mělo být ﬁnálním jednáním.

Na konci listopadu 2024 proběhne v jihokorejském Busanu ﬁnální jednání, kde se očekává, že státy dosáh-

nou konkrétních závazků a opatření, která povedou ke snížení globální produkce plastů a efektivnímu nakládání s plastovým odpadem. V době uzávěrky tohoto čísla magazínu zatím nebyly známy výsledky.

ÚMLUVA BY MĚ LA ZAHRNOVAT:

• Snížení produkce plastů a nahrazení nejškodlivějších plast ů a jejich př ísad.

• Ukon čení plastového zne čištění od výroby až po likvidaci.

• Postupné vy ř azení jednorázových plastových výrobk ů a zbyte čných obalů

• Zákaz vě domého př idávání mikroplast ů do výrobk ů

• Zásadu „zne čiš ťovatel platí “, aby ti, kdo zne čiš ť ují, nesli náklady na likvidaci a recyklaci plastového odpadu.

BOJ PROTI ZÁJMŮM ROPNÉHO

A CHEMICKÉHO PRŮMYSLU

ZÁLOHOVÝ SYSTÉM: DŮLEŽITÝ KROK

V ČESKU

Sou č ás tí řešení problému plastového zne čištění je i zavedení zálohového systému na PET lahve a hliníkové plechovky v Česku. Tento systém motivuje spot řebitele k vracení obalů a umož ňuje jejich efek ti vní recyklaci. Zkušenos ti z jiných zemí ukazují, že zálohování zvyšuje míru sběru a recyklace, a tím snižuje množství odpadů, které končí v př írod ě nebo na skládkách. V zemích, kde zálohování funguje, se podař ilo dosáhnout míry sb ěru a recyklace více než 90 %, v Česku se zatím recykluje okolo 50 % PET lahví.

Schválení ambiciózní dohody však čelí silnému tlaku pr ůmyslu fosilních paliv, chemických ﬁrem a n ěkterých vlád. Tito aktéř i mají zájem na pokračování produkce plast ů, protože plastový pr ůmysl tvoř í významnou č ást jejich zisků. Oslabují opatření, která by zavázala ke snížení produkce plastů a podpoř ila využití alternati vních a ekologických materiálů. Pokud jejich úsilí uspěje, produkce plastů se do roku 2050 mů že až ztrojnásobit, což by způsobilo nezvratné škody na klimatu, zdraví a př írod ě

Zavedení zálohového systému je navíc nezbytné k dosažení recyklačních cílů EU. Sm ěrnice EU o jednorázových plastech ukládá členským stát ům povinnost sb ěru 90 % PET lahví do roku 2029. Zálohování zajis tí dostupnost kvalitního recyklovatelného materiálu, což podporuje cirkulární ekonomiku a snižuje závislost na primárních surovinách, jako je ropa a plyn.

Patrik Simon

Jan Freidinger

Foto

DŮLEŽITOST GLOBÁLNÍ OCEÁNSKÉ ÚMLUVY

Globální oceánská úmluva představuje zásadní krok k ochraně oceánů. Ty čelí nadměrnému rybolovu, znečištění a dopadům klima ckých změn. Cílem úmluvy je vytvořit mechanismus pro ochranu mezinárodních vod a zajis t udržitelné využívání oceánských zdrojů. Jedním z hlavních cílů je do roku 2030 ochránit 30 % světových oceánů.

V roce 2023 proběhla jednání s pozitivními výsledky a rostoucím mezinárodním konsensem. Některé státy již zač aly př ipravovat národní strategie na ochranu svých pobřežních oblas tí, což posiluje závazky k plnění cílů úmluvy.

CO NÁS ČEKÁ DO KONCE ROKU A V ROCE PŘÍŠTÍM

Do konce roku 2024 se očekává, že členské státy ratiﬁkují úmluvu a zahájí její implementaci. Příš tí rok se bude zaměřovat na konkrétní opatření, jako je zavádění chráněných oblas tí v mezinárodních vodách, regulace rybolovu a omezování plastového odpadu. Greenpeace plánuje monitorovat pokrok v těchto oblastech a tlačit na vlády, aby byly kroky úmluvy efek tivně implementovány.

Aby mohla Globální oceánská úmluva (známá též jako Smlouva o volných mořích) vstoupit v platnost, musí ji ratiﬁkovat alespoň 60 států. Tato smlouva, formálně př ijatá v roce 2023, si klade za cíl chránit oceánská území mimo národní jurisdikce. Tyto pro-

story představují př ibližně polovinu světových oceánů. Doposud úmluvu ratiﬁkovalo pouze 14 zemí, což znamená, že k jejímu plnému zajištění zbývá mnoho práce. Pokud bude dosaženo potřebného poč tu ratiﬁkací, spus tí se lhůta trvající 120 dní, po níž úmluva vstoupí v platnost a stane se právně závaznou.

ÚLOHA GREENPEACE

Greenpeace hraje klíčovou roli v úsilí o ratifikaci této úmluvy, mimo jiné prostřednictvím kampaní a veřejných výzev vládám po celém světě. Voláme po rychlém dokončení procesu ratifikace a zaměř ujeme se na vytvoření zmíněných chráněných oceánských zón, které mají do roku 2030 pokrýt alespoň 30 % světových oceánů. Upozorňujeme na ekologický význam těchto oblas tí, včetně například Sargasového moře nebo oblas ti Severozápadního Pacifiku, kde chráněné zóny mohou pomoci obnovit biodiverzitu a chránit kriticky ohrožené druhy.

Do června 2025 plánujeme další ak tivity na podporu této úmluvy. V tu dobu se totiž koná konference OSN v Nice, kde se očekává další tlak na vlády k urychlení ratiﬁkace. Tato ak tivita má významný potenciál pro budoucnost oceánů, ale bude účinná pouze tehdy, pokud se př ipojí dostatek zemí a vzniknou konkrétní chráněné oblas ti.

Jan Freidinger kampaně Greenpeace

VZNIK NOVÉ LOKÁLNÍ SKUPINY

Greenpeace působí v 55 zemích světa, což z naší organizace dělá největší nevládní a neziskovou organizaci, která se věnuje environmentálním tématům. Pojďme se však konkrétněji podívat na to, jak je to s Greenpeace v České republice.

Hlavní kancelá ř je v Praze, tí m to však nekon č í. Krom ě základny dobrovolník ů a dobrovolnic rozmíst ě ných r ů zn ě po republice máme i n ě kolik lokálních skupin, které jsou nemén ě d ů ležitým prvkem v jakékoliv naší další č innos ti. Lokální skupiny jsou d ů ležité nejen z d ů vodu, že sdružují naše dobrovolnictvo, ale také mnohdy fungují jako ur č itý katalyzátor pro komunikaci globálních témat v daných regionech. Je mnohem jednodušší a srozumiteln ě jší komunikovat velká témata právě skrze lokální skupiny, neboť lidé v nich se dob ř e orientují v relevantních tématech pro dané regiony a dokáží na základ ě toho najít vhodný zp ů sob, kterým je dostat k široké ve ř ejnos ti a do místní debaty. Tento č lánek je tedy vě nován jim – našim dobrovolník ů m a dobrovolnicím, a ť už se zrovna nacházíte kdekoliv, zapojujete se samostatn ě nebo jste sou č ás tí lokálních skupin. Podotkla bych, že aktuáln ě máme místní skupinu v Praze a v Brn ě . Krom ě t ě chto velkých m ě st jsme se nyní

nově p ř esunuli i do Olomouce, kde taktéž vznikla lokální skupina.

Dlouhodobě se nám hlásí mnoho dobrovolníků a dobrovolnic z Olomouckého kraje, zatím však zde neměli příležitost zapojit se do místní skupiny. Organizovat však cokoliv na dálku bývá mnohdy náročné a vyžaduje to určitou kapacitu. Proč tedy vzniká skupina právě zde? Na co se zaměř uje a jaké postavení má v rámci místních kolek tivů?

Všechno to zač alo v roce 2021, kdy jsem se poprvé zapojila do akce poř ádané Greenpeace – šlo tehdy o Klimatour zaměřenou na volby do Poslanecké sněmovny. Krátce na to jsem se stala dobrovolnicí, tehdy ještě v Ostravě, a ak tivně jsem se podílela na chodu tamější skupiny. Můj zájem o klima a environmentální témata se č asem prohluboval a můžu ř íct, že tato zkušenost mě nasměrovala právě k tomu, co dělám dnes.

Po několikaletém fungování v klimahnutí jsem se tehdy ocitla na rozcestí – najednou mi skončila škola

a já věděla, že se chci dále angažovat a ak tivně pomáhat, ale nevěděla jsem jak. A právě v ten moment se naskytla příležitost koordinace lokálních skupin dobrovolnictva. Vzhledem ke svým předešlým zkušenostem, které jsou hlubší než pouze v takto formální organizaci, a díky tomu, že jsem měla možnost poznat důkladněji její členy, jsem se rozhodla to zkusit. A tak už to zkouším rok a půl a stále se mám co učit.

Moje cesta v dobrovolnictví do jisté míry formuje i podobu lokálních skupin, které máme dnes. Není náhodné, že nová lokální skupina vznikla právě tady v Olomouci – aktuálně jsem zde studentkou environmentálních studií a toto prostředí přímo vybízí k využití svého potenciálu. Je zde mnoho mladých, studentů i jinak se angažujících lidí. Založení místní skupiny zde tedy bylo pouze otázkou č asu.

Momentálně za sebou máme dvě schůzky a čekají nás další. Do konce tohoto roku se chceme zaměř it především na vnitř ní struktury a fungování jakožto kolek tivu, než se pus tíme do vlastních akcí. Vzhledem k tomu, že jsme zatím z poloviny složeni studentstvem, tak se nám otevírá nejen široká paleta možnos tí, ale s tím i mnoho výzev a to nejen č asových. Jak konkrétně tedy bude dále vypadat naše fungování a na co se zaměř íme, se právě te ď utvář í. Věř ím však, že díky energii a iniciativě každého z nás se nám podař í vytvoř it př íjemný kolek tiv, který ak tivně řeší globální témata na lokální úrovni.

OHLÉDNUTÍ

SE ZA ROKEM 2024

Tento rok byl op ět pestrý a v dobrovolnictví obzvláš ť . Podívejme se tedy na to, co se nám společnými silami podař ilo a co všechno máme za sebou. Za č átkem roku se konal akční trénink, na kterém m ěli naši dobrovolníci a dobrovolnice možnost nahlédnout pod pokličku př ímých akcí a sami si v bezpe čném prost ředí vyzkoušeli, jaké to je se na takové akci podílet.

Brzy na to se nám podař ilo uspoř ádat sérii happeningů po celé ČR, kdy jsme před pobo čkami IKEA v Praze, Brně a Ostravě upozor ň ovali na problematiku kácení cenných lesů

Na ja ř e se konala již každoro č ní dobrovolnická víkendovka, b ě hem které jsme se zam ěř ili p ř edevším na téma nadcházejících eurovoleb a hloub ě ji jsme se pono ř ili i do biodiverzitní kampan ě , která nás tento rok provází.

Lokální skupina v Praze zorganizovala nespo č et stánk ů na farmá ř ských trzích, Veggie náplavce č i Metro Farm, p ř ipravila workshop na výrobu hmyzích hotel ů a tzv. seed bombs (semínkové „bomby“se skládají z hlíny a semená č k ů divoce rostoucích rostlin, nap ř íklad ve m ě stech je lze použít jako jednoduchý zp ů sob vysazování motýlích lou č ek) a v neposlední ř ad ě se poda ř ilo uskute č nit i úklid v Troji a p ř ilehlém okolí.

V Brn ě jsme se zam ěř ili na lokální téma Ždánického lesa a rovn ě ž se podíleli na celostátním d ě ní. N ě kolik z našich dobrovolník ů se zú č astnilo zahrani č ních akcí a trénink ů , které je posunuly dále na ak ti vis ti cké cestě a věř íme, že nově nabyté zkušenos ti budou dále rozvíjet.

Toto je opravdu pouze výb ě r z ak ti vit, které se v dobrovolnickém programu letos udály – za zmínku taktéž stojí nap ř íklad fes ti val Trutnoﬀ, o kterém jste č etli v minulém č ísle, nebo akce, které se do konce roku konat budou – nap ř íklad Maraton psaní dopis ů s Amnesty Internati onal nebo vznik další lokální skupiny.

Rok 2024 byl vskutku jedine č ný a my bychom na závě r p ř edevším chtě li pod ě kovat všem, kte ř í nás podporují nebo se p ř ímo podílejí na našich č innostech. D ě kujeme, že op ě tovn ě vkládáte sv ů j č as a energii do ak ti vit, které bychom bez vás jen st ě ží mohli realizovat.

Beáta Vonsíková

kooridnátorka dobrovolníků a dobrovolnic pro lokální skupiny na Moravě

Foto

UNIVERZITY ZA KLIMA PROTESTOVALY STÁVKOU

ZA KLIMATICKOU SPRAVEDLNOST

Na svátek demokracie 17. listopadu pořádala i letos studentská iniciativa Univerzity za klima (UZK) Vysokoškolskou stávku za klima. Členové a členky hnutí chtěli touto akcí upozornit, že požadavky studentů ohledně společenské a ekologické spravedlnosti z roku 1989 nebyly naplněny. Stávkou chtěli studující podpoř it debaty o alternativním společenském uspořádání, jehož cílem bude dobrý život všech v ekologických mezích planety. Vysokoškolská stávka byla zahájena již 13. 11. v Olomouci, kdy na Univerzitě Palackého v Olomouci studenti z iniciativy Univerzity za klima uspořádali celodenní sérii kritických přednášek a diskuzí zaměřujících se na různorodá témata: od nerůstové ekonomiky po krizi bydlení. Stávka pak pokračovala 17. listopadu v Praze, kde s cílem upozornit na sílící oligarchizaci ČR uspořádali studující protestní pochod, který prošel místy spojenými s českými oligarchy.

U sídel Sev.en Energy Pavla Tykače a EPH Daniela Křetínského protestovali studující proti jejich systematickým snahám zpomalovat a bránit ekologické transformaci v Čechách s cílem vydělat na tomto procesu co nejvíce. Bohatě například využili nejistoty ohledně cen energií během energetické krize a podařilo se jim znásobit své zisky. Neschopnost či neochota české vlády efektivně zdanit tyto nadměrné zisky způsobila, že na úkor zbytku společnosti tito miliardáři ještě zbohatli a posílili svou moc, kterou dál využívají k ovlivňování politiky a zastrašování české veřejnosti Dalšími zastávkami, jako například tou u CEVRO institutu, který chce Tykač pomocí svých peněz proměnit ze soukromé vysoké školy na univerzitu, studenti upozorňovali na širší snahy oligarchů nejen zabraňovat klimatické politice, ale i zvyšovat svůj vliv na společnost a podrývat českou demokracii. Tyto tendence jsou vidět především v jejich horečném

nákupu českých mediálních domů, i přes jejich dlouhodobou nevýdělečnost. Například ekologický Attila Daniel Křetínský vlastní holding Czech Media Invest, pod který spadají média jako Blesk, Info.cz nebo Reﬂex. Ta se Křetínský nebojí zneužít k ovlivnění veřejnosti ve svůj prospěch, například vyvoláním bulvární kampaně proti ministru Síkelovi v době, kdy Křetínského EPH soutěžil se státem o nákup společnosti Net4Gas.

Pochod byl ukončen v ulici Magdaleny Rettigové, kde na něj navázal festival s přednáškami i koncerty za klima. Skupina účastníků pochodu Univerzity

za klima se v průběhu festivalu oddělila a rozhodla se vyjádřit své přesvědčení hlasitěji. U paláce Bellevue miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče proběhl protest, kdy desítky protestujících budovu symbolicky zablokovaly a pověsily na ni transparenty „Místo demokracie je tu oligarchie“ nebo „Snad uhlobaroni brzy pominou a mír zůstane s touto krajinou“.

V Brně se v atriu FFS MUNI konala od 18. 11. třídenní stávka, během které studující symbolicky okupovali prostor univerzity. Součástí brněnské stávky bylo prohlášení zdůrazňující systematické příčiny klimatické krize a hledající společenské alternativy pro dobrý život v rámci planetárních mezí. Bohatý program přednášek, workshopů a diskuzí problematizoval především současný ekonomický systém založený na nekonečném růstu na planetě s omezenými zdroji. Celá Vysokoškolská stávka za klima UZK pak byla zakončena brněnským pochodem za klimatickou spravedlnost ve středu 20. listopadu, na kterém promluvili i zástupci dalších iniciativ, například Proti Dehumanizaci, Stand with Ukraine nebo Iniciativy nájemníků

UZK CHTĚJÍ UPŘEDNOSTNIT LIDSKOST PŘED

VÝDĚLKY

Požadavky Univerzity za klima na letošní stávce se nesly ve znamení tlaku na spravedlivé provádění ekologické transformace a omezení vlivu oligarchie.

UZK PROSAZUJÍ:

• Systém umožňující dobrý život všem v rámci planetárních limitů. To znamená zbavit se fosilních zdrojů energie, aniž by tím méně majetní lidé byli zbaveni životních jistot.

• Konec oligarchie, ve které pár podnikatelů bohatne na ničení životního prostředí. Apelují na politiky, aby se nenechali ovlivnit mediálním tlakem vyvolaným superbohatými lobbisty, a na veřejnost, aby se úč astnila veřejného života a nedopus tila, aby těmto podnikatelům prošla destrukce jejich domovů

• Par ticipativní podobu demokracie, kde jsou do rozhodování zapojeni všichni v maximální míře, nejen jednou za č tyř i roky zvednutím ruky pro hrstku již velmi č asto ekonomicky vyvolených, kteří zastupují především své vlastní zájmy.

• Společný svět založený na spolupráci a vzájemné pomoci. UZK volají po společné práci na společné budoucnos ti namísto nekonečného vzájemného soutěžení, kde vítěz bere vše a poražený se ocitá na hranici přežití

Jan Král a Vojtěch Staněk Univerzity za klima

Navš vili jsme lidi žijící na různých místech v Krušných horách či jejich blízkos . Ptali jsme se jich, co si myslí o plánované chráněné krajinné oblas a také jestli jsou podle nich místní lesy dostatečně chráněné.

Shodují se, že CHKO měla vzniknout už dávno a že současné kácení místních lesů je problém.

„Tamhle je další velká hromada pokácených stromů, která už je z poloviny odvezená. A to je furt. Každý týden se to tady mění.

Jezdí auta, potkáváte je ráno, večer, i klidně v deset večer, prostě jezdí furt,“ ukazuje mi Drahomíra Rudolská, zatímco s ní a její dcerou chodíme po lese. Kácení lesů je podle ní velký problém a doufá, že se je díky nové CHKO podaří lépe chránit.

Marie Sieberová, fotografka a kameramanka Greenpeace

N ECHÁPEME , ŽE TU CHKO

VLADIMÍR BUŘT je dlouholetý starosta Horního

Jiřetína, města, které mělo ustoupit nedalekému uhelnému dolu, ale podař ilo se ho zachránit. Již řadu let také upozorňuje na nešetrné kácení v okolí města a nedalekého zámku Jezeří. To, že ještě nebyla vyhlášena CHKO Krušné hory, bere jako kř ivdu a důkaz toho, jak špatně se v minulosti vlády chovaly k severním Čechám. Myslí si, že odpor proti CHKO je minimální a že jsou za ním byznysové zájmy. „Já osobně jsem přesvědčen o tom, že ti, kteří se staví proti vyhlášení CHKO Krušné hory, upřednostňují svoje nebo skupinové zájmy, obecně asi tedy zisk, před ochranou Krušných hor. Myslím, že ty důvody, které obč as slyším, jsou spíše zástupné,“ říká Buř t.

RADKA PECHOVÁ se s manželem p ř est ěhovala do Litvínova po delší dob ě strávené v zahrani č í. Když se zabydleli, vyd ě silo je, kolik kácení se v oblas ti d ě je, a to vč etn ě nelegálního. Potkali jsme se na Tesa ř ově stezce – oblíbené trase mezi Litvínovem a Mezibo ř ím, která prochází místními starými lesy. „Krušné hory bychom m ě li zachovat nejenom pro nás, ale i pro budoucí generace, pro naše d ěti – v tomto stavu, aby prostě ty lesy mohly takhle zažít,“ myslí si Pechová.

HANA VODRÁŽSKÁ bydlí v Kadani. Ve svém povolání pracuje s lidmi a po č íta č em, proto do p ř írody u tí ká za klidem a regenerací. „Krušné hory jsou pro m ě tou oázou klidu, kde pot ř ebuju prostě nabít baterky. Vlastn ě se divím, pro č chrán ě ná krajinná oblast už tu dávno neexistuje. Tenhle region byl pr ů myslem zasažen historicky opravdu velmi a tu př írodu bychom si tady m ě li chránit,“ ř íká Vodrážská.

Foto

DĚKUJEME NAŠIM LEKTORKÁM

A LEKTORŮM ŠKOLNÍHO PROGRAMU GREENSPEAKERS!

Ke Dni dobrovolnictví bych chtěla jménem Greenpeace Česká republika poděkovat lektorům a lektorkám, kteří jezdíte učit do základních a středních škol po celé republice. Díky vám mají dě a mladí lidé možnost zažít inspira vní workshopy a projektové dny, kde se učí něco nového o udržitelnos a ak vním obč anství. Během lekcí umožňujete mladým lidem spolupracovat a přemýšlet o světě kolem sebe trochu jinak. Př inášíte dětem nejen nové znalos , ale také ukazujete, jak je důležité nadchnout se pro dobrou věc.

Vím, že to není jen o č asu stráveném ve t ř ídách, ale také o p ř íprav ě , komunikaci s u č iteli a u č itelkami a cestování, abyste se dostali do vzdálených míst v republice. Ať už u č íte sami, nebo ve dvojici, p ř inášíte do výuky n ě co osobitého, co d ěti ocení a co jim z ů stane v pam ěti. Vaše práce ukazuje, jak podstatné je vě novat se dobrovolnictví a jak velkou váhu má ochota n ě co p ř edat druhým.

Jsem ráda, že jste sou č ás tí lektorského týmu, a vážím si, že lektorujete ve svém volném č ase.

D ě kuji Aleši Burgetovi, Berenice Vojtě chové, Elišce Dostálkové, Filipu Schlesingerovi, Janu Kazimourovi, Kate ř in ě Ku č erové, Mar ti nu Č ermákovi, Petru Knížkovi, Soﬁ i Lau ř e Plívové, Valerii Č igovanina a Veronice Hoﬀ mannové za vše, co d ě láte – jen s vámi náš školní vzd ělávací program m ů že fungovat!

Michaela Nedvědová lektorský program Greenspeakers

Foto