TH Auto 12 2021 (prosinec) by TH Motormedia

INEOS

2021

GRENADIER

PŘEDSTAVUJEME ■ MERCEDES-BENZ E-KLASSE ■ po sedanu a kombi přibyla varianta All-Terrain – kombi v offroadovém stylu ■ HYUNDAI BAYON ■ crossover SUV na základě třetí generace i20 ■ FERRARI DAYTONA SP3 ■ je čistokrevný dvanáctiválec 6,5 litru s atmosférickým plněním

Kresby Mercedes-Benz

SLAVNÉ MOTORY

MERCEDES-BENZ 500 SL (M119)

Osmiválec do V/90°; 4973 cm (ø 96,5 x 85 mm); DOHC 4V; elektronicky řízené vstřikování KE 5-Jetronic Kompresní poměr 10,0:1 Výkon 240 kW (326 k)/5500 min‑1 Točivý moment 450 N.m/4000 min‑1 3

Nová generace sportovního vozu SL (R129), představená na Ženevském autosalonu 1989, přišla s trojicí nových motorů, z nichž nejvýkonnější je pětilitrový osmiválec M119 s automatickým variabilním časováním sacích ventilů a trojčinným katalyzátorem. Se čtyřstupňovou samočinnou převodovkou DB W4A 040 uděluje roadsteru zrychlení 0 – 100 km/h za 6,2 sekundy a největší rychlost 250 km/h. Motor se uplatnil i v jiných typech a vyráběl se přes deset let.

2021

ŠESTÝ ROČNÍK číslo 12 (68), prosinec 2021 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2021 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH co dodat k úvodní fotografii? Uplynulo od ní více než čtvrt století, pochází z doby, kdy byl svět ještě v pořádku, vymanili jsme se z totalitního jha, mysleli jsme si, že svoboda je samozřejmostí. Není, je za ni třeba bojovat. Koronavirové restrikce mi umožnily pochopit, jak snadný je nástup totality. Přinesly změnu systému naší práce, zahraniční cesty jsou téměř nedostupné, akreditace na závody formule 1 nebo 24 h Le Mans už jen pro hrstku vyvolených z velkých agentur, mezinárodní autosalony byly zrušeny, dramaticky ubylo prezentací nových automobilů... Z každé nové situace je třeba vycházet, přizpůsobit se jí v mezích možností, ale nikoli se vzdát a podlehnout apatii. Zákaz volného pohybu, jaký jsme letos zažili, byl asi vrcholem, za komunistické vlády jsem nesměl cestovat do ciziny, za nynější jsem nesměl vyjet dvacet kilometrů za Prahu. Policisté, kteří mě zastavili, však po předložení novinářského průkazu pochopili, že konám jen svou práci; také že vystupuji z vozu jen na soukromém pozemku a na prázdné zahradě nikoho nenakazím. Věřte, i v tomto vydání jsme měli problém, co zařadit a co nikoli, vše se nevešlo a vrátíme se v roce 2022 sedmým ročníkem TH Auto. Pro večery bez vánočních trhů (nashledanou na zimních farmářských!) jsme se však snažili připravit co nejvíce zajímavostí, jaké jinde nenajdete. Přeji příjemné čtení, ale hlavně lepší rok 2022, pevné zdraví a radost z jízdy!

e-Salon Praha 2021 �� 2 INEOS Grenadier 2B Tour 2021 �� 8 MERCEDES-BENZ E 400 d All-Terrain �� 12 MERCEDES-AMG SL 55/63 4Matic �� 16 RENAULT Talisman Grandtour 2021 �� 18 TOYOTA Camry 2021 (XV71) �� 20 HYUNDAI Bayon (BC3) �� 22 KIA e-Niro (DE) �� 24 FERRARI Daytona SP3 �� 28 ŠKODA Motorsport (1901 – 2021) �� 30 Gordon Spice + Spice Engineering �� 32 Rallye Praha Revival 2021 �� 36 Jaroslav Juhan (1921 – 2011) �� 39 Derek Bell �� 40 DTM 2021 v novém formátu �� 42 Jezdci formule 1 �� 44 FIA F3 Championship 2021 �� 45 Nadace Elišky Junkové: MTX 2-05 Tatra V8 (1991 – 1993) �� 48 MG (Morris Garages) 1980 – 2000 �� 52 HAYES Trucks Ltd. (1920 – 1975) �� 56 Cabrio Gallery Dobřenice (2019 – 2021) �� 58

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2020 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2020 v ČR

► Za volanty nových automobilů Ford Mustang Mach-E, Mitsubishi Eclipse Cross, BMW X2 xDrive20i, Kia Sorento, Renault Mégane RS, Mazda CX-30 e-Skyactiv-X, Toyota C-HR, Opel Crossland a dalších ► Vzpomínka na Franka Williamse ► Indy Car Series ► Mistři NASCAR v USA i Evropě ► Domácí závody do vrchu ► Znáte Flxible?

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► E-SALON PRAHA (11. – 14. 11. 2021)

ELEKTRICKY...

Po vynucené koronavirové pauze se konal třetí ročník elektrického autosalonu na letňanském výstavišti. Polovina značek opět chyběla...

řesto bylo setkání s novými automobily a starými i novými přáteli a spolupracovníky balzámem na duši, zejména zásluhou společnosti Porsche ČR (Česká republika), která slaví třicet let na českém trhu. Uspořádala totiž představení ve stylu někdejších velkých autosalonů; v předvečer e-Salonu vybraným novinářům představila exponáty svých značek Volkswagen, Audi, Cupra, Volkswagen Užitkové vozy a Moon (služby v oblasti energie i dobíjení) a připravila skutečně reprezentační stánek, jaký svým provedením zastínil i nedávnou IAA Mobility 2021 v Mnichově. Navíc získala žhavé novinky; jen týden po světové premiéře (Volkswagen ID.5) i vzácný prototyp ID.Life, jenž debutoval v září v Mnichově.

auto 2021/12

TOM HYAN, Praha-Letňany (CZ) 1 Volkswagen vstupuje s upraveným logem do nové éry elektromobility 2, 3 Premiéra Volkswagenu ID.5 se odehrála v Praze pouhý týden po premiéře světové v Drážďanech

Nekritická propagace elektromobility je skutečností, nad kterou nelze zavírat oči, přestože jde o staré alternativní pohony, který tu jsou od počátků automobilismu, ale jejich známé neduhy je odsunuly stranou zájmu. Nyní se však elektromobilita stala politickým programem, zejména v zemích EU, které sice z hlediska množství populace a dopravních prostředků tvoří jen nevýznamnou část světa, nicméně se naivně domnívají, že jejich aktivity změní klima na celé Zeměkouli. Na druhé straně jsou technici a konstruktéři daleko schopnější než demagogičtí politici a na každou výzvu dokáží smysluplně odpovědět. Technický pokrok po více než sto letech umožňuje vyrobit BEV (Batery Electric Vehicle), která ujedou už dosti dlouhou vzdálenost na jedno nabití akumulátorů.

Foto Tom Hyan

6 Dlužno říci, že mám s elektromobilitou jisté zkušenosti, jako dítě pamatuji trolejbusy v běžném provozu v Praze, než je nějaká chytrá hlava kázala v roce 1972 zrušit. Podobně na tom byli ve Velké Británii, jako student jsem tam zažil všudypřítomné lehké užitkové elektromobily, jež každé ráno bezhlučně a bez lokálních emisí rozvážely mléčné výrobky ke dveřím rodinných domů (bylo jich padesát tisíc, jejich zrušení ovšem zavinily i jiné specifické důvody). Počátkem devadesátých let jsem testoval československý elektromobil, upravený v ČSAO Praha z nákladního vozu Avia A30, ale také mnoho dalších, hlavně v parku před halou Palexpa na Ženevském autosalonu (a to včetně českých Škoda Favorit a Pick-Up), kde dlouhá léta probíhaly ukázkové

4 Dvoumotorové provedení Volkswagen ID.4 GTX má zvýšený výkon na 220 kW (299 k) 5 Audi e-tron GT quattro, nejkrásnější elektromobil na e-Salonu 2021 6 Audi Q4 50 e-tron quattro v klasickém provedení SUV (existuje i Sportback) 7, 8 Volkswagen ID.Life by měl být dostupným elektromobilem od dvaceti tisíc eur

jízdy BEV. Pravděpodobně jsem také českým rekordmanem v počtu testů elektromobilů FCEV poháněných vodíkovými palivovými články, od roku 1993 (první byla Mazda) jsem jich vyzkoušel více než dvacet, hlavně od Hondy, Hyundai/Kia, General Motors a Toyoty (naposledy obě generace Mirai). Bylo to velmi zajímavé, ale přesto se domnívám, že elektromobily mají být jen alternativou, vynucený přechod na jejich masové rozšíření se zákazem spalo vacích motorů je nesmyslem, který povede ke ztrátě mobility u většiny lidí (BEV jsou zatím drahé) i devastaci automobilového průmyslu a jeho dodavatelů, což může vést k vyhroceným sociálním problémům. Naproti tomu spalovací motory nejsou na konci vývoje, mohou pracovat i na nová ekologická paliva a jejich tvůrci za posledních dvacet let snížili emise ICE (Internal Combustion Engine, nikoli In Case od Emergency) na desetinu, což se žádnému jinému odvětví nepodařilo. Ostatně mezi exponáty e-Salonu 2021 byla také vozidla, která kombinují obě pohonné jednotky (HEV, PHEV). Největší premiérou e-Salonu 2021 se stal nový Volkswagen ID.5, který je vlastně sportovněji laděnou verzí ID.4 se splývající zádí, tedy proměna z elektrického SUV na elektrické SUV/Coupé. Světová premiéra proběhla 3. listopadu 2021 za přítomnosti šéfdesignera Jozefa Kabaně v bývalé Skleněné manufaktuře VW v Drážďanech. Výroba je stejně jako u ID.3 a ID.4 ve Cvikově (Zwickau) na území bývalé NDR. Výrobce ovšem dříve než technické údaje sděluje přechod na nové ID.Software 3.0, jež přináší vylepšený nabíjecí výkon, zdokonalené hlasové ovládání a rozšířené možnosti aktualizace a instalace dalších funkcí systémem Over-the-Air. Základem vozu je znovu platforma MEB (Modularer E-Antriebsbaukasten) koncernu VW Group, jednomotorová pro ID.5 (elektromotor vzadu) a dvoumotorová pro ID.5 GTX (na každé nápravě). Vozy mají rozvor náprav 2766 mm, délku 4599 mm (GTX 4582 mm) a součinitel odporu vzduchu cx = 0,26 (0,27). ►►►

12/2021 THauto

► E-SALON PRAHA (11. – 14. 11. 2021)

Foto Tom Hyan

2 Základní objem zavazadlového prostoru činí až 549 litrů. Nabíjení AC probíhá s výkonem 11 kW, rychlonabíjení DC až 135 kW. Sada akumulátorů 77 kWh zajistí dojezd až 520 km; k dispozici budou tři verze pohonu, které však tiskové zprávy zásadně nespecifikují (ID.5 přijde na náš trh až na jaře 2022). Samozřejmě jde o paralelu s již prodávanými ID.4, kde jsou akumulátor 52 kWh/ motor 125 kW nebo 77 kWh/150 kW, resp. dvoumoto rová verze GTX (77 kWh/220 kW). Do konce října 2021 bylo u nás registrováno 125 vozů ID.4 a 136 vozů ID.3. Volkswagen nabízí v programu We Charge rostoucí systém nabíjecích míst (250 tisíc v Evropě); v programu Way to ZERO do roku 2030 chce prodávat ročně milion elektromobilů v Evropě (70 % celkové produkce vozů VW pro Evropu; v Severní Americe a Číně má být podíl padesát procent). Kromě výroby nových elektromobilů zdůrazňuje VW Group strategii Accelerate, jež bude přechodem z automobilky na softwarově orientovaného poskytovatele mobility. VW ovšem tvrdě tlačí na rozvoj elektromobility rodinou ID. z východoněmeckého Cvikova, kterou začal představovat coby různé koncepty, a postupně chce přidávat nové a nové typy. K těm posledním patří ID.Buzz (2017), jenž se příští rok představí coby elektrická verze Multivanu sedmé generace;

auto 2021/12

1 Porsche Taycan Turbo, elektrická vlajková loď stuttgartské značky 2 Cupra Born, vstup sub-brandu Seatu do světa sériových osobních elektromobilů 3 Volkswagen e-Crafter se sklápěčkovou nástavbou Veth Automotive 4 Volkswagen Multivan sedmé generace je nová osobní verze na platformě MQB 5 Nejnovější sériový typ osobního elektromobilu Tesla Model Y

ID.Vizzion (2018) jako luxusní sedan s dojezdem 600 kilometrů; sportovní ID.Buggy (2019; zatím jen poutač posledních autosalonů); ID.Space Vizzion (2019; luxusní SUV ve stylu Gran Turismo) a také tajemný projekt Trinity pro luxusní sedan BEV, jenž se prý v roce 2026 začne vyrábět v mateřském závodě ve Wolfs burgu. Výrobce potvrdil existenci projektu, pro nějž počítá s trojjediností (tri-unity) v podobě nové generace platformy SSP (Scalable System Platform) včetně software, zjednodušení dodavatelské struktury a plně propojené inteligentní produkce (investice přes 100 milionů eur do nového závodu poblíž hlavního ve Wolfsburgu). Trinity bude od počátku schopná autonomní jízdy podle SAE Level 2+, ovšem technicky připravena až na Level 4 (teprve 5 je plná autonomie). K nejzajímavějším projektům Volkswagen ID. pro běžné uživatele ale patří studie ID.Life, jež by se měla přetavit do dostupnějšího lidového elektromobilu ID.2 v duchu původního poslání volkswagenu, ale prý až v roce 2025 s cenovkou od 20 do 25 tisíc eur (plánují i miniauto ID.1). Upravená a zjednodušená platforma MEB-Small s menšími rozměry poprvé přichází pouze s pohonem předních kol (ID.3 až 5 mají pohon kol zadních; ID.4 GTX a ID.5 GTX všech kol), má pětidveřovou

Foto Tom Hyan

6 Škoda Enyaq iV, karoserii ve stylu SUV/kombi a v konceptu elektromotor která posloužila řediteli 172 kW (234 k), který umožňuje zrychlení 0 – 100 km/h cyklistického závodu za 6,9 sekundy. Dojezd s akumulátorem 57 kWh činí Tour de France 400 km (WLTP). Ve ztvárnění studie, která vykazuje všechny vlastnosti prototypu (ruční výroba), zdůrazňuje 7 Mégane E-Tech Electric s novým logem Renaultu, výrobce využití ekologických materiálů z přírodních které navazuje na design zdrojů a samozřejmě recyklovaných. Vozidlo má rozvor Victora Vasarelyho náprav 2650 mm, vnější rozměry 4091 x 1845 x 1599 mm, a jeho syna Yvarala, objem zavazadlového prostoru 410/1285 litrů a velká zavedený v roce 1972 kola, obutá do pneumatik rozměrů 235/45 R 20. 8 Renault Mégane E-Tech Českou premiéru měl také nový VW Multivan sedmé geElectric, jenž v závodě nerace, tedy čistě osobní verze na platformě MQB, zav Douai vystřídá produkci vedená vzhledem k emisním limitům, přičemž pokračují užitkové modely T6.1 včetně Transporteru, Caravelle Espace, Scénicu a Talismanu 9 Škoda Enyaq 80 iV i Californie. Byl to jediný automobil na stánku Porsche v akčním modelu ČR, dovozce vozů VW Group do České republiky, vyFounders Edition bavený spalovacím motorem, který je k dispozici coby 1.5 TSI/100 kW (136 k), 2.0 TSI/150 kW (204 kW) a jako 10 Elektrický Kreisel G-Klasse na základě typu Plug-In Hybrid 1.4 TSI/110 kW (150 k) + EM 85 kW Mercedes-Benz G 350d (116 k) s akumulátorem 10,4 kWh (elektrický dojezd asi 30 km), vždy výhradně s automatizovanou převodovkou původně vznikl v Rakousku DSG. Dodává se s jedním rozvorem 3124 mm, ale dvě- pro Arnolda Schwarzeneggera (2017) ma alternativními délkami 4973 mm (L1) a 5173 mm (L2). Vznětový motor 2.0 TDI/110 kW (150 k) ještě bude

od příštího roku, stejně jako plně elektrická verze. Pokud jde o další produkt Volkswagen Užitkové vozy, tak jsme si prohlédli e-Crafter jako sklápěč s nástavbou nizozemské společnosti Veth Automotive o užitečné hmotnosti 742 kg (valník uveze 820 kg); elektromotor 100 kW/290 N.m pohání vůz až na 115 km jízdy na jedno nabití (vhodné např. pro komunální služby). Dominantou stánku Škoda Auto byly dobře známé elek tromobily Enyaq iV, a to také v akčním modelu Founders Edition (vzpomínka na zakladatele automobilky) a coby upravený ředitelský vůz cyklistického maratonu Tour de France 2021 v originální podobě. Bohužel provedení SUV/Coupé, jež jsme zatím potkali na silnicích s kamufláží, se na výstavě ještě neobjevilo. Elektrickou strategii představil na tiskové konferenci Jiří Maláček, vedoucí českého zastoupení automobilky Škoda Auto, tři vozy Enyaq iV na stánku doplnily plug-in hybridní varianty Superb iV a Octavia iV RS, vždy v karosářské verzi sedan (liftback) a kombi. Podle strategie Next Level – Škoda Strategy 2030 chce být Škoda mezi pěti nejprodávanějšími značkami osobních vozů v Evropě a do svého portfolia zařadí nejméně tři další vozy, které mají zpřístupnit elektromobilitu širšímu okruhu zájemců (budou v nižších segmentech, tedy levnější než Enyaq iV). ►►►

12/2021 THauto

► E-SALON PRAHA (11. – 14. 11. 2021)

Foto Tom Hyan

2 Zatímco španělskou značku Seat jsme na e-Salonu neviděli, vsadil importér na její sub-brand Cupra, konkrétně na nový elektromobil Cupra Born, jenž během vývoje v únoru 2021 změnil jméno z původního Seat el-Born, pod nímž se představil na IAA 2019 ve Frankfurtu. Pětidveřový crossover ze Cvikova má být sportovnější verzí ID.3, s nímž sdílí platformu MEB s po honem předních kol. Dozvěděli jsme se, že Born 45 nabízí dojezd 349 km s výkonem 110 kW (150 k) a Born 58 dojezd 424 km s výkonem 150 kW (204 k), přičemž číslo v typovém označení vyjadřuje kapacitu akumulátoru. Zvýšení dojezdu na 420 a 540 km za ručují verze e-Boost 58 a 77. Cena základního modelu je ovšem bezmála milion korun českých (přesně 984 900 Kč). Nejkrásnějším automobilem e-Salonu 2021 podle názoru autora bylo Audi e-tron GT quattro, ale tento sportovní vůz jsme už podrobně představili v TH Auto č.5/2021, podobně jako nový crossover/ SUV Audi Q4 50 e-tron quattro o čtyři čísla později. Marcel Archleb, ředitel divize Audi ve společnosti Porsche ČR, uvedl, že už bylo vyrobeno přes sto tisíc automobilů s označením e-tron. Dodejme, že Audi využívá dokonce čtyři elektrické platformy J1 (e-tron GT s napětím 800 V), MLB Electric (první e-tron), MEB (kompaktní Q4 e-tron) a PPE (A6 e-tron Concept). Oddělenou expozici měla značka Porsche, zaměřenou na elektrický Taycan, jehož nabídka se průběžně rozšiřuje a v době e-Salonu ji tvořilo šest modelů Taycan a čtyři Taycan Cross Turismo, druhá verze coby jakýsi crossover/sportovní kombi. Výkony s pohonem všech kol

auto 2021/12

1 Kia EV6, první osobní elektromobil značky, vyvíjený od počátku jako elektrické vozidlo (platforma E-GMP) 2 Arnošt Barna, ředitel Kia Czech, představuje pátou generaci Kia Sportage 3 Dacia Spring, verze Renault City K-ZE (Kwid), kterou pro Evropany vyrábí Dongfeng Renault ve Shiyanu (provincie Hubei) 4 Zájem o elektrický Kaipan 415 pro jezdce od 15 let, kteří mohou řídit vozidla s hmotností do 350 kg a největší rychlostí do 45 km/h

4 se pohybují od 280 do 460 kW (380 až 625 k), s over boostem od 350 do 560 kW (476 až 761 k), nejnovější typ s pohonem zadních kol (pouze Taycan) nabízí 240 nebo 280 kW (326 a 380 k), s overboostem pak 300 nebo 350 kW (408 a 476 k). Hodnoty zrychlení 0 – 100 km/h se pohybují od 2,8 do 5,4 sekundy, největší rychlost od 220 do 260 km/h a uváděný dojezd WLTP 335 až 484 kilo metrů podle verze a velikosti akumulátoru (netto 83,7 či 71 kWh). Hmotnost vozu podle DIN (bez řidiče) je ovšem nezanedbatelných 2050 až 2320 kg. Uváděný rozvor náprav je 2900 mm (Cross Turismo 2904 mm) a délka vozu 4963 mm (4974 mm). Týden po e-Salonu se na mezinárodním autosalonu v Los Angeles (první se konal 19. až 28. listopadu 2021 po dvouleté přestávce) představily verze GTS (Gran Turismo Sport) s overboostem 440 kW (598 k), a to poprvé s dojezdem přes 500 km (přesně 504 km podle WLTP), ale také v nové karoserii Sport Turismo (Cross Turismo bez designových offroadových prvků). Pro Taycan GTS a Taycan GTS Sport Turismo byly v Německu stanoveny základní ceny 131 834, resp. 132 786 eur (včetně 19 % DPH). Groupe Renault soustředil pozornost na elektromobily Mégane E-Tech Electric a Dacia Spring nejen v Letňanech, ale pracuje i na přestavbě továrny v Douai, kde se prvně zmíněný vůz stane také prvním modelem 100 % Made in ElectriCity, zatímco Spring se dováží jen pro Evropany z Číny. Elektrický Mégane zmo hutněl, z hatchbacku se proměnil na crossover na platformě CMF-EV (rozvor 2700 mm a délka 4120 mm), nejprve s výkonem 96 kW (130 k) a dojezdem 300/470

motorismu

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

Ročník XXI. číslo 236 120•Kč

ávislý měsíčn

Prosinec 2021

Nestranný a nez

Škoda Rapid

Felice Nazza

Robur

1500

Antonín Rybk a

MJ_2021_12.in

dd 1

23.11.2021

0:04

Právě vyšlo prosincové číslo plné zajímavého čtení 7

5 Ford Mustang Mach-E přijíždí na český trh z mexického Cuautitlánu, výroba se rozbíhá také v čínském Chongqingu (Changan Ford)

Robert Biscaretti di

ve Fiatu 8 hp, se kterým

se zúčastnili prvního

Felice Nazza

6 Hyundai Nexo s vodíkovými články, jehož výroba v Ulsanu už překročila dvacet tisíc kusů 7 Hyundai Ioniq 5, první elektromobil na nové globální platformě E-GMP

Ruffia a Felice Nazzaro

Giro d’Italia v roce

1901

Felice Nazzaro v roce

1905

První velká pořadí se před superstar Nazzara dostal motoristické tileté závod Bugatti, který ho ní kariéry jel 220 km dlouhý Ettore vyhrál všechn sportu. Během téměř té doby včetně quadricyklu závod na Prinetti dvace‑ y velké autom Targa Florio, o několik měsíců ‑Stucchi. Vítězem byl Byl továrn obilové Kaiserpreis ím jezdcem starší Vincenz a Velké ceny závody který dosáhl o Lancia, Fiatu, Panhard, Itala s Fiatem 6 hp Francie. losti či automobilů ale startoval také za průměrné rych‑ 47,27 km/h. postavou mnoha volantem vlastní Závod ukázal vozů jezdecký styl italských závod značky Nazzaro. rozdílný patřil také obou mladých Byl populá ů a mezi jeho Enzo Ferrar se mužů, kteří rní měli stát nejlepším i. velké obdivo elice Nazzaro vatele Lancia byl náladový i závodníky té doby:

se 4. prosince 1881 narodil v Turíně středěný a rozvážný a zbrklý, Nazzaro sou‑ Vůz měl takový v rodině obchodn . Přes svoje se dřevem a úspěch, že Nazzaro vždy mládí byl íka schopni uhlím. bezchybně oblečený plnit objednáv Ceiranovi nebyli man, vat jako mechani V patnácti začal praco‑ schopný jezdec gentle‑ ky a o necelý později v k u bratří Ceiranov i mechanik, rok společní kde opravova příjemný ých, získané červenci 1899 firmu a l různé všechny usnadnilk a tak trochu i diploma patenty prodali převážně značky motocykly a voituretty Inovativním t, což mu o pohyb v italské nově založené a v té době jinde nevídaným společnosti De Dion‑Bouton Bollée. V říjnu vyššívybavené p vedené panem společnoosilovačem V dubnu 1901 počinem Lancie Astura sti. 1898 začali Giovann nebo Agnellim, která Giovannim jel a centrální systém sta a Matteo vůz začala vyrábět Roberta Biscarett Nazzaro jako mechanik i Batti‑ 4 hp. mazání. Viotti oblékl Torpedo GS (1934) byly brzdy Ceiranov jako Fiat Giro i di Ruffia s Do nově vzniklé jenom šest šasi karoserií Welleyes 1) navržený i vyrábět automobil Fiatem di Italia. Závod firmy F.I.A.T. této specifikace pili také dva mladí Aristidem Facciolim se jel od 27. dubna8 hp šikovní mechani nastou‑ 11. května a trasa . a Nazzaro. do vedla z Turína ci Lancia Ještě jim nebylo 1) Giovanni Battista do přes Říma Livorno a potom přes ani dvacet, když s továrním Fiatem Ceirano do té doby Rimini, Boloňu kola pojmenovaná stavěl jízdní scii do Milána začali závodit. a Bre‑ Welleyes, protože V červenci – „anglická“ značka se lépe prodávala. 1900 Nazzaro ním cílem bylo celkem 1642 km. Hlav‑ v závodě Vicenza propagovat automob startoval Realita posled dopravní prostřed ‑Padova a s červeným il jako ního roku tem 6 hp dojel ek, ale hned a někdy Fia‑ jich spousta na čtvrtém místě. na startu nesmyslných a půl byla plná zákaz vzdala, protože rušily, V celkovém ů, šílenýc a často protich panovaly překlá špatné povětrno daly a přelož ůdných opatře h omezení stní podmínk 2021 velmi y. Silné se ené znovu ní. Akce se deště uskutečnila překlá

Navzdory

okolnostem

Concorso d’Ele

ganza Villa

u automobilu Welleyes

MJ_2021_12

.indd 26

23.11.2021

0:05

umístěné sedadlo PhaenomeV zádi n 4 RL/K z rokutřetí „pro tchyni“. Alfa paralelu, 1927 existuje v jediném Romeo kusu. Proto jej některé 6C 1750 GTC nemá u Zagata jako „třísedadlový historické dokument spider“ y popisují 52

k odhalení páté generace Sportage, která kromě Plug-In Hybridu existuje ve verzích se spalovacími motory. Známé automobily vystavovaly značky Ford a Mitsubishi, nedlouho po e-Salonu jsme vyzkoušeli Ford Mustang Mach-E AWD a Mitsubishi Eclipse Cross PHEV, k nimž se brzy vrá tíme samostatnými články. Tímto výčtem končí seznam oficiálně zastoupených značek. Škoda, že ty další, které se přece houfně zasazují o elektromobilitu, výstavu ignorovaly. Mezi drobnými vystavovateli ovšem bylo také leccos zajímavého, od kuriozit až po užitečné projekty. ■

72. ročník závodu Centimiglia del Lario v několika okruzích burácel po jezeru Como

a Villa Sucorta s tématem „Fuori Turbo“ oslavujíc Concorzo í začátek milénia. turbovozy od 70. let po Během pátečníh o galavečeru koncept BMW debutoval i Vision, v až ve daly. extrémně složitých podmítřetím termínu, v omeze Například villa bilka zhmotnila představ němž automo‑ y o luxusní městské pořadatele, ném mobilitě roku 2040. Vozítko BMW Classic nek, které kladly nesmír formátu a za musí dlné, kompakt dostali, byla Group. Rados né nároky ní, plně elektrick být poho‑ o to větší a na recyklova é a z plně opravdovějš t šťastných, kteří se telných materiál na akci „jak í. ů. Vše še se letos odehrálo pod z mála udělat více“. Veřejnou heslem jenom v kamenno zdí obehnan zde měl také u (včetně zástupce opačnéh premiéru účastníků, d’Este. Odpadla ém areálu Hotelu Villa Rolls‑Royce postavil o spektra. techniků torů, médií na individuální tace pro veřejnos tradiční nedělní prezen‑ a hostů), mezi , organizá‑ návku jediný objed‑ nimi nářů v sobotu kabriolet „Boat t ve Villa Erba ství i klání Tail“ s dřevem v soused‑ a 120 v neděli. 40 novi‑ obloženou zádí motocyk se tato čísla ve tvaru člunu Jakkoli dovaným program se odehráva lů. Nedělní zkrácený zdají velká, s vtipně zabu‑ i vysouvat oproti kohor‑ tám minulýc l znovu ve Omezení se kovými propriet elnými sedátky a pikni‑ zdaleka netýkala Villa d’Este. o velmi slabý h „normálních“ ročníků ami pro dva. šlo časnosti kých automob jen historic‑ odvar. Z Česka Giovanni Agnelli a Jde o v sou‑ nejdražš ilů. dvěma nebo se cti dostalo Felice Nazzaro ve chyběla i velká Kromě platícího publika třem Dvacet milionů í nový automobil. Cena? Fiatu cestu Turín–Neapol většina vipů, alespoň dostali novinářům. „Běžní lidé“ liber, a zpět. Oněch 2141 km12 hp, se kterým uskutečnili to je asi 608 milionů bez nichž se 24. 5.pořádná náplast v podobě českých korun. 1902 světová představovalo 57 hodin žádná ročníku druhého akce neobejde nepřetržité datelé pečlivě Pokud jde o . Pořa‑ soutěž), podniku Fuori Concorz jízdy vybrali umělecký segment o (mimo pouhých 1200 přehlídky sportovn rozhodlo jmen vozů Motor Journal 12/2021 rozšířit své legendár , BMW se ích a závodníc v dechberoucích ní portfolio Villa del Grumell h art cars. Američan Jeff Koons navázal o uměleck na své é BMW M3 GT2, které startoval o

Giovanni Battista 26

Dvojice užitkových

kilometrů podle akumulátoru 40/60 kWh. Dacia Spring s celkovými rozměry jen 3734 x 1770 x 1516 mm bude patřit k levnějším elektromobilům (od 454 900 Kč), na českém trhu se představila těsně před e-Salonem 2021 a přineseme o ní samostatný článek. Na stánku Hyundai jsme si prohlédli nejnovější Ioniq 5, ale také vo díkové Nexo, elektrickou Konu a plug-in hybridní verze Santa Fe a Tucson. Sesterská Kia znovu vystavila elektromobil EV6, poněkud sportovněji laděnou variantu Ioniqu 5 na platformě E-GMP (rozvor 2900 milimetrů), ale také využila příležitosti

d’Este 2021

BMW i4, první čistě elektrické Gran Coupé až 590 km před budovou s dojezdem a organizátorů BMW s kancelářemi jury Classic Group

vozů Robur LO 2500

při předvádění v Praze

Robur – pra

Ostrouhala mohutná britské karosárny Hispano Suiza H6 B Dual Cowl (1926), Bligh Brothers. Jezdili Open Tourer od hrabě Zborowski s ním majitelé karosárny a závodník,

MJ_2021_12

v roce 1962

.indd 52

Motor Journal 12/2021

cant z NDR

Od počátk u šedesátých let až do konce každodenním u nákladní automobrázku silničního provozlet osmdesátých patřily ke u v Českos demokratické obily a malé autobu sy Robur vyrábělovensku lehké republice, kilometrů od našich hranicpřesněji v saské Žitavě né v Německé (Zittau), jen . Phänomen, pár

Veteránsalon

Ambulance Phaenome n Granit

23.11.2021

Motor Journa

lu 12/2021

0:07

25H

Granit, Garan

Žitavská továrna t Od roku 1949 hou a pestrou se mohla pochlubit dlou‑ vyráběla užitkové historií. V roce Phänomen Granit, vozy IFA bila první motocyk 1903 vyro‑ 1956 v důsledku jejichž značka byla v létě ly značky Phänom od roku 1907 soudních sporů en, šími majiteli pak jejím hlavním s někdej‑ byly tříkolky změněna na výrobkem Phänomobil Garant. A aby věc byla ještě s motorem nad předním poháněn o něco komplik národní podnik ovanější, byl ým kolem. O tři roky od 1. července později následov nován na VEB 1957 přejme‑ osobní automob Robur aly ily a v roce 1927 první Až do jara 1961 ‑Werke Zittau. vozy Phänom skříňové poněkud pokračoval en pro Říšskou ve výrobě Poválečný obstarožně poštu. Od roku 1931 v Žitavě vyhlížejících IFA Phänomen Granit vyráběli lehké Garant 30 K vozů nákladní vozy Phänomen Granit a Garant 32 se 27 vzduchem chla‑ zenými čtyřválco se vzduchem motorem. Po Hojně se k skončení druhé chlazeným padě benzinov vými motory, v prvním nám dovážely pří‑ cem byla továrna světové války ým , takže kon‑ roku 1966 vyvlastněna a vým 3,2 l. Existova3,0 l a ve druhém nafto‑ v roce 1949 něna do východo v provozu více bylo v Československu ly jako valník německého sdružení včle‑ 2,0 t, skříňové než 10 300 vozidel s nosností mobilového a víceúčelo Garant, z nichž auto‑ 1,6 t, značky průmyslu IFA. jedna polovina sanitní automob vé vozy s nosností nový měla benzi‑ a druhá naftový ily a také jako autobus Garant motor. V téže malý figuruje 30 K pro 15 statistice i 142 patnácti až 18 osob. místných autobusů Garant 30 K.

Škoda Rapid 1500

z roku 1940 během

1000 mil českoslove

nských 2021 (foto

Škoda Rapid

vůz pro čes

Inzeráty na užitkové 42

MJ_2021_12

.indd 42

vozy Phänomen z

konce třicátých let

(1935, 1938 a dva

z roku 1939)

Marián Bazala)

1500

kou dálnici

V roce 1939 uvedla autom ních vozů, obilka Škoda která byla na trh novou výsledkem první místo řadu osob‑ několikaleté mezi snahy objevily kvalitn československými automobilka firmy zaujmout mi. Na trhu i cenově dostup í automobily, které byly díky né. modernizaci se tak výroby

ejmenším vozem nové řady Popular zvaný Motor Journal „Liduška“, méně byl tichým chodem ciálně 12/2021 a pružností. „Knedlík“, ofi‑ se dodával Standardně který byl s levostranným zací starších moderni‑ typů řízením, ale přání bylo možné na ného již od roku tohoto modelu vyrábě‑ namontovat stranné. 1934. Vůz Škoda řízení pravo‑ 995 poháněl 23.11.2021 Popular navazova Na nejmenší vozy konstruk litrový0:06 čtyřválec s rozvodem ly vozy Rapid čně SV a chladiče 1500 OHV m rem o objemu val se dobrými za motorem. Vyznačo 1558 cm³, Favorit s moto‑ ‑ motorem jízdními vlastnost s OHV o objemu vysunutí motoru mi díky 2091 cm³ a konečně 1802 cm³, později dou byla i nízká trochu dopředu a výho‑ Superb 3000 s spotřeba motorem OHV Reklama . Prodával se o objemu 3140 17 300 Kč. Silnější za z roku 1937 cm³. První automob špičkovým vozem Popular 1100 OHV byl s aerodynamickouil Škoda Rapid 1500 OHV své třídy a dem poválečn stal se zákla‑ pravděpodobně dvoudveřovou ých vozů Škoda. nou karoseri pouze čtyřmíst‑ zející měl novou í byl dokonče V roce 1939 provedení modelučtyři vozy. Předchá‑ masku n v říjnu 1938. V prosinci byl Rapid mělo motor zlepšených tvarů. chladiče a karoseri vůz představ o objemu 1360 í ale výroba en novinářů Cena se dle m, ními ventily cm³ s rozvodem s postran‑ se rozeběhla pohybovala provedení až v květnu od 26 do 30 Dodával se s a ten se svými 1939. paramet tisíc měl třikrát motorem o objemu výkonovými ry příliš nelišil uložený klikový Kč. Motor (vrtání 72 1558 cm³ mm), nebo na od litrového olejový filtr, hřídel, nový laru. Zvýšení přání jen 1470 Popu‑ nový (vrtání 70 mm), objemu motoru cm³ souviset a mokré vložky rozvodový mechanismus což bylo i s daňovými úlevami, však mohlo provede válců. Vyznačo export a sportovc ní pro října val se velmi e závodící ve protože od 1937 do konce 58 1,5 1. V tomto třídě do roku 1939 si provedení ale nového automo majitel byly postaven bilu s objemem y nad 1,5 motoru litru mohl odečíst z daní 2000 až MJ_2021_12 .indd 58 Motor Journal 12/2021

23.11.2021

0:07

www.MotorJournal.cz

► INEOS GRENADIER 2B TOUR 2021

Foto Tom Hyan

Automobily

HURÁ DO TERÉNU! Konečně něco nového! Když skončil Defender, rozhodl se Sir Jim Ratcliffe vytvořit náhradu, a tak vznikl Grenadier...

současné době se 130 prototypů zcela no vého britského terénního vozu Grenadier testuje na celém světě (v patnácti zemích); v plánu je celkem 1,1 milionu zkušebních mil, tedy zhruba 1,8 milionu kilometrů. Výsledkem bude od příštího roku první série INEOS Grenadier v provedení užitkového vozu se dvěma nebo třemi se dadly, ale také osobní verze s pěti individuálními sedadly Recaro. První kontakt s vozem nám umožnila plzeňská společnost Dajbych, s.r.o., která je specialistou na te rénní vozy 4x4, a proto se stala rovněž partnerem britské firmy INEOS Automotive, Ltd., součásti petrochemic kého koncernu INEOS Group, která vstupuje do světa automobilů 4x4. V rámci mezinárodní Grenadier 2B Prototype Tour probíhají na budoucích trzích předváděcí jízdy s továrními řidiči a první představení vozu, v České republice se tato prezentace odehrála v autosalonu Dajbych, s.r.o., v Plzni a na nedaleké zkušební trati. Označení 2B znamená, že jde o pokročilé plně funkční prototypy ve druhé fázi vývoje, ale ještě několik stupňů od finální produkční verze, která zamíří k prvním zákaz níkům v červenci 2022. Oficiální cena vozu ještě nebyla určena, ve Velké Británii se hovoří o základu kolem 48 000 liber za dvoumístnou užitkovou verzi.

auto 2021/12

TOM HYAN, Plzeň-Slovany (CZ) Grenadier vykazuje velmi dobré jízdní vlastnosti v terénu s pečlivě odladěným odpružením a upravenou kalibrací poháněcího ústrojí od BMW Group

První dojmy? Úžasně odladěné odpružení, přestože jde o mechanický systém s vinutými pružinami a odděle nými kapalinovými tlumiči, výjimečná průchodnost teré nem, prostorný interiér, silný motor (v testovaném voze byl zážehový šestiválec) a jemně řadící osmistupňová samočinná převodovka s dvoustupňovou rozdělovací převodovkou (redukce 1:2,5). Tvary vozu samozřejmě připomínají původní Land Rover Defender nebo Merce des-Benz G-Klasse, neboť jsou do terénu nejúčelnější, zároveň nabízejí optimální využití velkého vnitřního prostoru s asymetricky dělenými zadními křídlovými dveřmi. Nechybí žádný z prvků charakterizujících sku tečný offroad; zadní nárazník je ocelový, přední plas tový z důvodu ochrany chodců, pětidveřová karoserie ocelová s hliníkovými panely dveří, nad nimiž jsou inte grální střešní tyče a lišty, dovolující poutat náklad i bez nosiče (střešní nosič lze ovšem velmi snadno namon tovat). Vzadu je klasicky uloženo náhradní kolo na dve řích, aby nezmenšovalo vnitřní prostor, do vozu se bez problémů vejde europaleta. Boční stupátka a žebřík na zádi budou na přání klienta, standardně vnější kabe láž s výstupními body v přední i zadní části střechy pro napájení přídavných světlometů, majáků a jiného pří slušenství. Na přídi jsou dva hlavní a dva pomocné

3 světlomety (ve středové masce), všechny kruhového tvaru, takže spolu se zadními navozují dojem síly pevné trubky, procházející vozem zepředu dozadu; jde o zajímavý designový prvek. Základem vozu je klasický žebřinový rám ze dvou podélníků a většího množství příček, tuhé nápravy vedené robustními podélnými rameny (vždy nahoře menší a dole větší na každé straně), vpředu za ná pravou s panhardskou tyčí před ní a vzadu zrcadlově obráceno (příčné ustavení panhardskou tyčí za ná pravou, ramena před ní), přičemž odpružení nevy užívá elektronické regulace pro jednoduchost a spolehlivost. Odpružení je širokými vinutými pruži nami a oddělenými kapalinovými tlumiči, vývoj pod vozku probíhá pod taktovkou rakouské společnost Magna Steyr v Grazu (šéfkonstruktérem je Andreas Albrecht), která stála u zrodu legendy Mercedes -Benz/Puch G-Klasse, ale i s dalšími firmami (údajně jich je šedesát). Pro urychlení vývoje a hlavně homo logace se využívá spoluprace s renomovanými part nery, takže panely karoserie jsou od rakouské firmy VoestAlpine, rám od španělské Gestamp, nápravy od italské Carraro (dodává mj. pro Iveco a John Deere), motory od BMW Group, převodovky od ZF,

zcela nová rozdělovací převodovka s redukcí od specialisty Tremec, výfukový systém od Eber spächeru, díly interiéru od IAC atd. Vzhledem k tomu, že ještě probíhá vývoj, nejsou definitivní technické údaje. Třílitrové šestiválce od BMW budou ve vznětové i zážehové verzi, zatím jsou uvedeny výkony 183/210 kW (249/285 k) a nej větší točivé momenty 550/450 N.m, a to už od velmi nízkých otáček cca 1500 – 1700 min‑1. Samozřejmě jsou naladěny odlišně od sedanů BMW, budou ve verzi EU6d pro náš kontinent, ale také v jednodušší EU4 pro jiné trhy. S žádnou hybridní verzí se ne počítá, ale ve spolupráci s rakouským specialistou AVL List vznikl první Grenadier FCEV s vodíkovými palivovými články, což dává smysl vzhledem k tomu, že INEOS Group je největším evropským výrobcem vodíku (300 tisíc tun ročně coby vedlejší produkt vlastní chemické výroby) a podílí se na evropském projektu distribuce Clean-Hydrogen Network. Dceřiná společnost INOVYN je provozo vatelem elektrolytické výroby vodíku z obnovitelné energie, a to pro průmyslové i dopravní využití. Po dle dohody s Hyundai Motor Company z listopadu 2020 použijí vodíkovou poháněcí soustavu ►►►

Foto Tom Hyan

5 1 Tovární řidič vývojového partnera Magna Steyr nám v Plzni předvedl chování vozu i ve velmi obtížném terénu včetně brodů 2 Přístrojová deska prototypu, ale už s klasickými spínači; před volantem jsou jen výstražné kontrolky 3, 4 Pohodlná a odolná sedadla dodává Recaro, celý interiér je snadno umyvatelný 5 Volicí páka samočinné převodovky od BMW ostře kontrastuje se společnou pákou redukce a závěru mezinápravového diferenciálu

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► INEOS GRENADIER 2B TOUR 2021

2 1 Grenadier jsme s továrními řidiči při evropském turné okusili na terénní trati poblíž autosalonu Dajbych v Plzni 2 Druhý Grenadier jsme si důkladně prohlédli v plzeňském showroomu u Dajbycha 3 Velký zavazadlový prostor je přístupný asymetricky dělenými křídlovými dveřmi 4 U Dajbycha v Plzni jsme okusili svezení se stejným Grenadierem, jaký testoval také finský závodník Valtteri Bottas

► PŘEDBĚŽNÉ TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový šestiválec BMW, přeplňovaný turbodmychadlem a uložený podélně vpředu; DOHC 4V, u zážehového Double-VANOS/Valvetronic; elektronické přímé vstřikování paliva, EU6d; a) Diesel: typ B57, vznětový, turbo VGT; 2993 cm3 (ø 84 x 90 mm); 183 kW (249 k) a 550 N.m; b) Petrol: typ B58, zážehový, turbo Twin-Scroll; 2998 cm3 (ø 82 x 94,6 mm); 210 kW (285 k) a 450 N.m (cca od 1500 min‑1), vývoj není dokončen. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – kapalinový měnič momentu a samočinná osmistupňová převodovka ZF s možností přímého manuálního řazení, dvoustupňová rozdělovací a redukční převodovka (Low cca 1:2,5); pohon všech kol, mechanické závěry tří diferenciálů, nápravové aktivovány elektricky a mezinápravový společnou pákou na středové konzole i pro volbu převodů High/Low; trvalý pohon všech kol. PODVOZEK – ocelový žebřinový rám ze dvou podélníků a většího množství příček; tuhé nápravy vedené podélnými rameny a příčně ustavené panhardskou tyčí; vpředu i vzadu vinuté pružiny a nesoustředné kapalinové tlumiče Heavy Duty; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením; alternativně ocelová kola nebo z lehké slitiny; pneumatiky BF Goodrich All-Terrain T/A, 265/70 R 17 nebo 255/70 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2922 mm; délka 4927 mm (včetně náhradního kola), šířka 1930 mm (bez zrcátek) a výška 2033 mm; světlá výška 258 mm; nájezdové úhly P/Z 35,9/36,1°, přechodový úhel 27,8°; pohotovostní/celková hmotnost zatím neuvedeny; přívěs do hmotnosti 3500 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – hloubka brodu do 800 mm; další údaje budou po konečné homologaci.

auto 2021/12

FCEV (z typu Nexo a dalších) pro budoucí Grena dier FCEV, jenž by se měl objevit na trhu v roce 2030. Hyundai chce do roku 2030 vyrábět 700 tisíc poháněcích ústrojí FCEV ročně. INEOS Grenadier prokázal, že i společnost, která nemá zkušenosti s výrobou automobilů, může posta vit špičkové vozidlo, pokud má jasný záměr a využije spolupráce se zkušenými partnery. Když v roce 2016 nenávratně skončila produkce legendárního Land Roveru Defender, který už nemohl plnit nové homologační požadavky, rozhodl se automobilový nadšenec Sir Jim Ratcliffe, že vytvoří nový Gre nadier pro speciální účely jízdy v terénu, avšak s využitím všech moderních poznatků, byť s omeze nými elektronickými funkcemi pro větší odolnost a spolehlivost (v konstrukci je polovina čipů proti dnešnímu standardu). Pohled na přístrojovou desku to potvrzuje, klasická tlačítka na široké střední části palubní desky a stropním panelu doplňuje pouze dotykový displej 12,3“ nahoře uprostřed (všechny funkce aktivuje také ovladač ve stylu iDrive) a pro pojení Apple CarPlay/Android Auto. K názvu inspirovala restaurace The Grenadier v londýnské čtvrti Belgravia, kde Sir Jim Ratcliffe (zakladatel INEOS Group) rozvinul původní myš lenku se svými přáteli. Patří k nim průmyslový designer a námořní architekt Toby Ecuyer, který přes dvacet let navrhoval luxusní jachty, ale Grena dier se stal jeho prvním automobilem, o němž říká: „Chtěli jsme navrhnout moderní, funkční a vysoce schopný vůz 4x4, zaměřený na užitnou hodnotu, je hož design jasně definuje poslání automobilu.“ Není bez zajímavosti, že Grenadier s registrační rakous kou značkou G 406 VI při evropském turné kromě nás vyzkoušel také Valtteri Bottas, protože INEOS je třetinovým vlastníkem týmu Mercedes-AMG Petro nas formule 1. Pro výrobu vozu koupil INEOS Group bývalou továrnu Daimleru v Hambachu, kde dobíhá produkce malých Smartů ForTwo. ■

Foto INEOS Group

První INEOS GRENADIER FCEV s vodíkovými palivovými články

Foto Daimler

Koncem roku 2020 se INEOS Group stal třetinovým vlastníkem týmu MERCEDES-AMG PETRONAS F1 (zleva Toto Wolff, Sir Jim Ratcliffe a Ola Källenius)

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► MERCEDES-BENZ E 400 d ALL-TERRAIN

Mercedes-Benz E 400 d All-Terrain, kombi v offroadovém stylu po modernizaci v polovině výrobního cyklu třídy E

STYL OFFROADU Mercedes-Benz E-Klasse se vyrábí jako sedan a kombi, nedávno však přibyla třetí varianta All-Terrain, tedy kombi v offroadovém stylu...

ondial de l’Automobile 2016, předposlední autosalon v Paříži, byl místem světové premiéry prvního typu kombi s označením All-Terrain, které přišlo coby varianta E-Klasse. Na IAA Mobility 2021 v Mnichově je následoval další model, tentokrát odvozený z kombi nové C-Klasse. Zřejmě je to úspěšná móda, i klasické kombi je většinou lepší než SUV, pokud jde o využití vnitřního prostoru, ale boj o klienty přináší nekompromisní All-Terrain, kdy má kombi zvýšenou světlou výšku o 35 mm a drsnější vzhled offroadu, nemluvě o standardní výbavě pohonem všech kol 4Matic. V takovém případě to už stojí za zvážení, podle našich zkušeností má jasnou přednost All-Terrain před SUV nejen pro jízdní vlastnosti a lepší využití obestavěného prostoru, ale také pro elegantnější vzhled... První All-Terrain s offroadovými prvky a zvýšenou TOM HYAN W124, uvedené na trh 8. prosince 1984 a přejmeno světlou výškou byl uveden v modelu E 220 d 4Matic se vané na E-Klasse při modernizaci 1993). standardním výkonem 143 kW (194 k) a převodovkou Na první pohled vůz odlišují Zajímavé je, že Mercedes-Benz se dlouho bránil sériové 9G-Tronic; během let následovaly další možnosti, výrobě verzí kombi, které považoval za nedůstojný užitjiné nárazníky, nové alternativy pohonných jednotek, ale také všechkový doplněk obyčejných sedanů, ale nikoli luxusních zvýrazněné lemy blatníků vyšší třídy, jež byly vždy páteří jeho nabídky. Jenže na zlepšení po modernizaci E-Klasse v polovině a boční lišty výrobního cyklu (2020), podobně jako u klasického i větší světlá výška časy se mění, už v šedesátých letech začaly přestavby sedanu a kombi E-Klasse (W/S 213). Mersedanů Mercedes-Benz na kombi, ale od nezávislých karosářů (např. Binz, Miesen cedes-Benz třídy E je stálicí nabídky s tří► MOTORY E-KLASSE ALL-TERRAIN cípou hvězdou; pokud vezmeme do úvahy a IMA), z nichž některé se objevily i v ofi typ motor převodovka výkon spotřeba WLTP i předchůdce od prvního pontonového ciálním programu značky s doplňkovým (turbo) [kW/k] [l/100 km] sedanu z roku 1953 (W120/121), tak jde označením Universal (1965 – 1967). Teprve E 200 2.0 I4 9A 145/197 8,4 – 8,9 už o desátou generaci E-Klasse (W213), E 450 3.0 R6 v roce 1977 se Mercedes-Benz odhodlal 9A 270/367 8,7 – 9,2 uvedenou na jaře 2016, ovšem až pátou E 220 d 2.0 I4 k uvedení vlastního kombi, na Frankfurt9A 143/194 6,2 – 6,7 ském autosalonu IAA 1977 zářil první tzv. s označením E-Klasse (od legendární E 400 d 3.0 R6 9A 243/330 7,2 – 7,7

auto 2021/12

Foto Tom Hyan

2 T-Modell (S123), tedy kombi odvozené od předchůdce W123. Započteme-li tento typ, pak je nej novější kombi E-Klasse (S213) už šestou generací (v kódovém značení patří W sedanu, S kombi, C kupé a A kabrioletu). Kombi v novém pojetí se však změnily na vozy neobyčejně elegantního de signu, jenž nezřídka předčí i výchozí sedan, ale nabízejí podstatně větší zavazadlový prostor. Dalším rozšířením variability pak je All-Terrain. Mercedes-Benz představil E-Klasse All-Terrain coby automobil vhodný na nezpevněné cesty, překoná vání horských svahů a zasněžených cest k lyžařským chatám, kde běžná osobní kombi často zůstávají dole pod svahem, neboť jim chybí větší světlá výška s velkými koly a pohon všech kol 4Matic jako standardní výbava. „Žádná jiná třída E nebyla tak univerzální jako All-Terrain. Nový vůz kombinuje působivý vzhled ve stylu SUV s inteligentním konceptem vnitřního prostoru kombi, a to s využitím všech inovací a bezpečnostních prvků nejnovější E-Klasse. S pohonem všech kol 4Matic v sériové výbavě a zvýšenou světlou výškou vzhledem k vícekomorovému pneumatickému odpružení Air Body Control je All-Terrain ideálním automobilem pro nezpevněné cesty, rodinné výlety a využití volného času,“ uvedl při premiéře Ola Källenius, tehdy člen představenstva Daimler AG, zodpovědný za prodej a marketing osobních vozů Mercedes-Benz. Na první pohled All-Terrain odlišuje jiná sportovní maska s dvojicemi příčných lišt ve stylu SUV s tří cípou hvězdou uprostřed, lišty jsou ve stříbrné barvě.

3 Jiné třídílné nárazníky vpředu i vzadu tmavým plastovým lemováním ve spodní části navazují na zvýrazněné plastové lemy blatníků a mohutné prahové lišty, rovněž v tmavé barvě, jež pomáhají chránit karoserii při drsnějším provozu. Exkluzivní je rovněž design litých kol, podle verze devatenácti- či dvacetipalcových. Objem zavazadlového prostoru splní všechny běžné i vyšší nároky, stejně jako u standardního kombi jej lze zvětšit ze základního objemu 640 litrů (VDA) až na 1820 litrů po sklopení opěradel zadních sedadel Easy-Pack, dělených v poměru 40:20:40 %. Sklopení je možné elektricky, po stisku tlačítka na boční stěně, při opěradlech ve vzpřímené poloze lze volit strmější úhel o 10°, což dává kolem třiceti litrů navíc. Zadní výklopná stěna se ►►►

4 1 Kombi poskytuje velkorysý objem interiéru a velký zavazadlový prostor, který vyhoví i větším nárokům 2 All-Terrain je třetí karosářskou variantou E-Klasse a vůbec prvním modelem s tímto označením 3 Dva spojené velkoplošné displeje přístrojové desky s úhlopříčkou po 12,3 palce patří k tomu nejlepšímu, co se dnes nabízí 4 Zadní sedadla mají polohovatelná opěradla, po jejich sklopení se objem zavazadlového prostoru zvětší bezmála trojnásobně

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► MERCEDES-BENZ E 400 d ALL-TERRAIN

1 Na testovaném voze byla větší dvacetipalcová kola (povšimněte si příčně odvrtávaných brzdových kotoučů s vnitřním chlazením) 2, 3 Silnou stránkou vozu je vznětový řadový šestiválec nové generace, označený jako typ OM656

také ovládá elektricky. Výbava a většina systémů po modernizaci odpovídá sedanu, který byl uveden coby nejpokrokovější automobil své třídy, vybavený všemi dostupnými asistenčními a komunikačními prvky, jež jsou dnes pro osobní vozy k dispozici. Kombi All-Terrain sdílí shodný rozvor náprav 2939 milimetrů s oběma sourozenci sedan/kombi, stan-

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (E 400 d 4Matic) – kapalinou chlazený řadový vznětový šestiválec Mercedes-Benz OM656, přeplňovaný turbodmychadlem s chladičem vzduchu, uložený podélně vpředu; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování common rail, EGR, DPF, EU6d; hliníkový blok a hlava válců, rozteč válců 90 mm, ocelové písty a válce s činnou plochou Nanoslide; objem 2925 cm3 (ø 82,0 x 92,3 mm); kompresní poměr 15,5:1; největší výkon 243 kW (330 k)/3600 – 4000 min‑1 a točivý moment 700 N.m/1200 – 3200 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – samočinná devítistupňová převodovka Mercedes-Benz 9G-Tronic s možností přímého manuálního řazení páčkami pod volantem Direct Select; trvalý pohon všech kol 4Matic. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, víceprvkové závěsy s příčnými a podélnými rameny (čtyřprvkové vpředu, pětiprvkové vzadu); vzduchové odpružení Air Body Control; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESP/ASR; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem; standardní pneumatiky 235/55 R 19, na přání 245/40 R 20. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2939 mm, rozchod kol 1607/1610 mm; d/š/v 4947/1861/1497 mm; přední převis 855 mm; světlá výška 136 mm; objem zavazadlového prostoru 640/1820 l; nájezdové úhly P/Z 17,3°/16,9°, přechodový úhel 13,5°; objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1985 kg, celková povolená hmotnost 2685 kg; hmotnost brzděného/nebrzděného přívěsu 2100/750 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,4 s; spotřeba paliva WLTP 7,2 – 7,7 l/100 km; emise CO2 190 – 201 g/km.

auto 2021/12

dardně však využívá pohon všech kol 4Matic a vzduchové odpružení Air Body Control. Nabídka motorů byla zúžena na dvojici zážehových a dvojici vznětových, vždy po jednom čtyřválci a jednom šestiváleci (viz tabulka), převodovka je standardně samočinná devítistupňová 9G-Tronic s možností manuálního řazení páčkami pod volantem. Modernizace od roku 2020 přinesla především vyspělejší asistenční systémy a posílený multimediální systém MBUX, šestiválcové motory jsou nyní výhradně v řadovém uspořádání válců. Vyzkoušeli jsme vznětový šestiválec o výkonu 243 kW (330 k) a vrcholu točivého momentu 700 N.m, kterému nelze nic vytknout, šest válců v řadě znamená vyvážený a tichý chod. Vysoký výkon i točivý moment jsou zárukou rychlých reakcí, ostatně vůz zrychluje na sto za 5,4 sekundy a dosahuje rychlosti 250 km/h. Spotřebu lze udržet kolem osmi litrů nafty na stovku kilometrů při plynulé jízdě. Ceny E-Klasse All-Terrain začínají od 1 597 200 Kč včetně DPH za model E 200, testovaný E 400 d je od 2 008 600 Kč. Menší a levnější alternativou je nejnovější kombi C-Klasse All-Terrain (S206), která přichází na trh ve verzích s odlišně naladěnými čtyřválci jako C 200 a C 220 d, vesměs vybavenými soustavou 48 V Mild-Hybrid. Ceny začínají od 1 329 790 korun českých (více a podrobněji na www.mercedes-benz.cz). ■

inz_A4_297x210.indd 1

Ve spolupráci In collaboration with

Partner NTM Partner of the NTM

Hlavní mediální partner Main media partner

Mediální partner Media partner

31.08.2021 16:47

Výstava Vavříny s vůní benzínu – Automobilový sport jako zrcadlo hospodářského a společenského vývoje meziválečného Československa vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci projektu NAKI II České století motorismu (DG18P02OVV051), který v letech 2018–2022 realizují Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, Národní technické muzeum a Technické muzeum v Brně. Exhibition ‘Laurels That Smell of Gasoline – Czechoslovak motorsport as a reflection of economic and social development of interwar Czechoslovakia’ was created with the financial support of the Ministry of Culture of the Czech Republic as part of project NAKI II České století motorismu [Czech century of motorsport] (DG18P02OVV051), which is in 2018–2022 implemented by the Faculty of Humanities of the Charles University, National Technical Museum, and the Technical Museum in Brno.

Národní technické muzeum/National Technical Museum, Kostelní 42, Praha/Prague 7

Laurels That Smell of Gasoline - Czechoslovak Motorsport Between the Two World Wars Exhibition takes place on 13/10/2021 2021 – 1/5/202

Výstava se koná od 13/10/2021 do 1/5/2022 / www.ntm.cz

Meziválečný československý automobilový sport

Výstava Národního technického muzea

► Automobily ► MERCEDES-AMG SL 55/63 4MATIC

Foto Mercedes-Benz

Mercedes-Benz třídy SL skončil se šestou generací (R231), jeho nástupce sedmé generace (R232) od října 2021 změnil označení na Mercedes-AMG SL a míří tedy do vyšších sfér, o čemž svědčí také výroba motorů systémem One Man, One Engine, jaký jsme dosud znali jen z modelů AMG. Je to vcelku logické, vždyť jen na českém trhu je v nabídce třicet základních modelů Mercedes-Benz, mnohdy velice podobných (pro porovnání, v roce 1963 měl Mercedes-Benz jen tři řady osobních vozů). Nový SL tedy nahrazuje jak předchůdce, tak roadster GT (R190), odvozený z kupé GT (C190). Samozřejmě, všechny tyto vozy pohání různě naladěný motor, ale na stejném základu 4.0 V8 bi-turbo.Také design nové SL se přiblížil řadě GT, navazuje na tradice, započaté v roce 1952 typem 300 SL (W194).

Mercedes-AMG SL v sedmé generaci vymazal příjmení Carla Benze ze svého názvu (ostatně Daimler-Benz tak učinil už dávno po spojení s Chryslerem a po rozpojení zůstal jen Daimlerem). Nový SL přináší podstatné změny, je postaven na nové platformě AMG, dostal uspořádání sedadel 2+2, vrací se k plátěné stahovací střeše a vůbec poprvé uvádí u tohoto roadsteru pohon všech kol 4Matic. Nový základ tvoří vícemateriálová platforma AMG s prostorovým hliníkovým rámem, která v konstrukci spojuje výhody hliníkových, hořčíkových, ocelových a kompozitových dílů. Výsledkem je snížená hmotnost při zvýšené tuhosti i ve srovnání s typem AMG GT Roadster! Aktivní aerodynamika vozu vykazuje minimální součintel odporu vzduchu cx = 0,31, což je u roadsteru vynikající hodnota. Pohotovostní hmotnost je od 1875 kg podle DIN (bez nesmyslného započtení řidiče 68 kg a zavazadel 7 kg podle direktivy EU).

► TECHNICKÉ ÚDAJE Model SL 55 4Matic+ SL 63 4Matic+ Motor 3982 cm3 V8 AMG bi-turbo Výkon [kW/k] 350/476 430/585 při otáčkách [min-1] 5500 – 6500 5500 – 6500 Točivý moment [N.m] 700 800 při otáčkách [min-1] 2250 – 4500 2500 – 5000 Převodovka; pohon AMG Speedshift MCT 9G; 4Matic+ Kola a pneumatiky ZR 19 (255/45, 285/40) ZR 20 (265/40, 295/35) Rozvor, rozchod kol [mm] 2700; 1665/1629 2700; 1660/1625 Délka/šířka/výška [mm] 4705/1915/1359 4705/1915/1353 Pohotovostní hmotnost [kg] 1875 1895 Zrychlení 0 – 100 km/h [s] 3,9 3,6 Největší rychlost [km/h] 295 315 Spotřeba paliva [l/100 km] 11,8 – 12,7 11,8 – 12,7 Emise CO2 [g/km] 268 – 288 268 – 288

auto 2021/12

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní vůz DATSUN 280-Z od Nissan Motor Company, Ltd. (1978)

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► RENAULT TALISMAN GRANDTOUR 2021

POUZE KOMBI

Renault se rozhodl po faceliftu nabízet Talisman na českém trhu jen ve verzi kombi...

2 TOM HYAN

1 Renault Talisman prošel loni poslední modernizací s mírným faceliftem, na český trh se už dováží pouze kombi Grandtour 2, 3 Nová přístrojová deska včetně dotykového displeje (Multi-Sense) 4 Nejdražší provedení Initiale Paris pohání čtyřválec 2.0 Blue dCi 200 (na snímku bez ochranného krytu)

auto 2021/12

elkých automobilů segmentu D ubývá, proto že zákazníci většinou obrátili svou pozornost ke crossoverům SUV. Mnozí ovšem nevědí, že velká kombi mají nejen většinou lépe vy řešený interiér, ale především lepší jízdní vlastnosti s nižším těžištěm a menší spotřebu s nižším aero dynamickým odporem. Co nenaložíte do bachratého SUV, zpravidla velké kombi bez problémů odveze... Renault má bohatou tradici ve výrobě vozů kombi (Break), laťku vysoko nasadily od padesátých let Dauphinoise (Break Juvaquatre) a Frégate (Domaine/ Manoir), než je vystřídaly hatchbacky, tehdy jakési crossovery mezi sedany a kombi, zejména revoluční Renault 16. Kombi se vrátilo přesně před padesáti lety typem R12 Break, následovaly R18 Break a R21

4 Nevada, než znovu vyhrály hatchbacky. Nakonec se Renault ke kombi vrátil až v roce 1995 s Lagunou Break, která je ve třech generacích vlastně přímým předchůdcem Talismanu Grandtour. Nové velké kom bi vychází ze sedanu Talisman, s nímž sdílí shodnou alianční platformu Renault/Nissan CMF-C/D, nabídku motorů i výbavy, včetně dotykového displeje s mož ností volby jízdních režimů Multi-Sense, (Sport/ Comfort/Eco). Tento systém ovlivňuje deset para metrů, pět jízdních a pět komfortních, k prvním patří odezva motoru, řazení EDC, posilovače řízení, aktiv ních tlumičů a řízení všech kol 4Control. V roce 2015 uvedený velký vůz se dočkal restylingu (zvaném tradičně Phase 2) a modernizace, které byly připraveny pro premiéru na zrušeném Ženevském

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený řadový vznětový čtyřválec 2.0 Blue dCi DPF (typ M9R), přeplňovaný turbodmy‑ chadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování common rail, EU6d; 1997 cm3 (ø 85 x 88 mm); a) Blue dCi 160: 118 kW (160 k)/3750 min‑1 a 360 N.m/1500 – 2750 min‑1; b) Blue dCi 200: 147 kW (200 k)/3500 min‑1 a 400 N.m/1750 – 3000 min‑1; litinový blok válců, ocelové písty; SCR/AdBlue; šestistupňová dvouspojková automatizovaná převodovka 6EDC DW6 (Getrag 6DCT450) se spojkami v olejové lázni. Pohon předních kol.

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání adaptivními s řízením zadních kol 4Control; příčný zkrutný stabilizátor vpředu; kotoučové brzdy P/Z ø 320 x 28 mm/ø 290 x 11 mm, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESC/ASR; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 225/55 R 17, 245/45 R 18 nebo 245/40 R 19 (Initiale Paris). ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2809 mm, základní rozchod kol 1614/1609 mm; d/š/v 4870/1869/1466 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 572/1681 l; objem palivové nádrže 50 l (4Control: 45 l); pohotovostní hmotnost (DIN) od 1583 kg, celková povolená 2263 kg; brzděný přívěs do 1800 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 209/230 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,1/8,8 s; spotřeba paliva od 5,2/5,6 l/100 km; emise CO2 od 133/146 g/km.

autosalonu 2020. Na českém trhu se modernizované vozy objevily v říjnu 2020, na první pohled je odlišují výraznější design přídě s novou mřížkou chladiče a výhradně světlomety LED, podobné změny jsou i na zádi. Přibyly také nové barvy včetně šedé Bal tique, červené Millésime a šedé Highland. V interiéru zaujme nový přístrojový štít před řidičem 10,2“ a stře dový dotykový displej 9,3“ multimediálního systému EasyLink, kde však můžete volit i jízdní režimy, či tře ba druh ambientního osvětlení interiéru. Talisman Grandtour je také jediným vozem svého segmentu, vybaveným systémem řízení všech kol 4Control, vždy spolupracujícím s aktivními tlumiči. Modernizace při nesla větší paletu bezpečnostních asistentů řidiče ADAS až do druhé úrovně autonomního řízení. Sys tém Easy Pilot, asistent pro jízdu na dálnici a v kolo ně, spojuje inteligentní tempomat s adaptivní funkcí a udržování vozidla ve středu jízdního pruhu, a to i v zatáčkách. Reguluje rychlost v rozsahu 0 až 160 km/h a zároveň udržuje bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, v koloně v případě po třeby samočinně zastaví a znovu se rozjíždí do tří sekund bez zásahu řidiče. Jsou to zajímavé inovace, ale předpokladem správné funkce jsou standardní podmínky na silnici, nikoli nesmyslně rozmlácená Česká republika, kde neustále přejíždíte čáry doprav ního značení, ať podélně či příčně při objíždění záta rasů, což systému nevyhovuje. Potřebuje normální značení a nikoli schválnosti českých cestářů, propíra jících peníze a prodlužujících opravy ad absurdum.

Dobrou zprávou je, že končí downsizing, Talisman Grandtour je na českém trhu k mání pouze s dvou litrovými motory, turbodiesely M9R ve dvou výko nových stupních, a to Blue dCi 160 a Blue dCi 190 (pro 2021 coby dCi 200), vždy s dvouspojkovou šestistupňovou samočinnou převodovkou EDC a pohonem předních kol. Proti verzím dCi 1,5 a 1,6 litru (motory K9K a R9M) především narostl vrchol točivého momentu pro příjemnou jízdu s dostateč nou rezervou pro bezpečné předjíždění. Komfort jízdy je u francouzských vozů samozřejmostí. Pro úplnost dodejme, že na jiných trzích jsou v nabídce ještě turbodiesely typu R9N Blue dCi 1,7 litru (88/110 kW, tedy 120/150 k, vždy se šestistupňo vou manuální převodovkou), ale i dvojice zážeho vých čtyřválců 1.3 TCe/118 kW (160 k) a 1.8 TCe/165 kW (225 k), v tomto případě s dvouspojko vou převodovkou EDC, ale sedmistupňovou. Nové turbodiesely dostaly soustavu SCR/AdBlue, záže hové filtr pevných částic FAP (GPF). Ceny vybra ných verzí Grandtour na českém trhu začínají od 955 000 Kč, luxusní provedení Initiale Paris je u nás výhradně s nejsilnějším turbodieselem Blue dCi 190/200 (podrobněji na www.renault.cz). Vozy se vyrábějí v Douai (Hauts-de-France) a produkce bude pokračovat nejméně do jara 2022, kdy chce Renault ukončit rovněž Espace a Scénic, neboť se v Douai soustředí na elektromobily (Mégane E-Tech Electric). Takže poslední šance ke koupi solidního francouzského kombi! ■

Foto Tom Hyan

7 5 Prostorný a variabilní interiér kombi vyhovuje všem obvyklým nárokům 6 Renault Talisman Grandtour je posledním velkým kombi obvyklé koncepce, příští rok je nahradí elektromobily (přestavba závodu v Douai) 7 Paprsky litých kol pro Initiale Paris inspirovala Eiffelova věž

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► TOYOTA CAMRY 2021 (XV71)

NÁVRAT LEGENDY Na evropském trhu se nový sedan Camry prodává výhradně v hybridním provedení... TOM HYAN

1 Toyota Camry se vrací na český trh v osmé generaci (naposledy se u nás oficiálně prodávala třetí generace v devadesátých letech) 2, 3, 4 Přístrojová deska s centrálním dotykovým displejem 9“, kontrolními přístroji TFT 7“ před řidičem (vlevo Charge/Eco/Power) a barevný Head-Up Display 10,6“

auto 2021/12

amry nyní přichází do Evropy v osmé generaci; už se tu sice dříve prodávala (do 2004 v páté generaci), ale nejnovější globální provedení (řada XV70) je nejvyspělejším typem s modulární architekturou TNGA-K, kterou dostaly rovněž nové RAV4, Highlander, Avalon a Lexus ES. Pro Evropu je určena jen v hybridní verzi s velkým čtyřválcem Dynamic Force 2,5 litru, jenž využívá Atkinsonova pracovního cyklu s termodynamickou účinností 41 %, a pohání přední kola společně s elektromotorem, propojeným prostřednictvím planetové převodovky e-CVT. Na americkém trhu je ovšem nadále k dispozici vylepšený šestiválec 3,5 l (typ 2GR-FKS), neboť Camry tam dlouhá léta patří k nejprodávanějším sedanům. Premiéra nejnovější Camry se odehrála na auto salonu NAIAS 2017 v Detroitu, prodej začal v červenci 2017 jak v Japonsku (výroba v Aichi), tak v USA

(výroba v Kentucky). Nyní je Camry globální model, který pro některé trhy využívá zážehové čtyřválce 2,0 nebo 2,5 litru bez hybridní soustavy, a na evropském trhu nahrazuje Avensis z britské produkce (konec výroby v Burnastonu v létě 2018). Je to klasický sedan, pro Evropu poprvé předvedený na posledním autosalonu 2018 v Paříži. Český dovozce Toyota Central Europe – Czech s.r.o. uvedl novinku 23. listopadu 2018 na tiskové konferenci ve svém pražském sídle a zdůraznil, že jde o návrat legendy od posledního prodeje třetí generace (1993). Zatímco dříve byly sedany Camry stylisticky poněkud nevýrazné, nyní nová Camry nabízí dynamický vzhled ve stylu menších sourozenců Corolla a C-HR. Také šéfkonstruktér Masato Katsumata se inspiroval nejvýkonnějším sedanem Celica Camry 2000 GT z počátku osmdesátých let, z něhož vzešla první samostatná generace Camry (od 1982).

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec Toyota A25A-FXS s Atkinsonovým cyklem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V, VVT-iE (sání)/VVT-i (výfuk); elektronické přímé a nepřímé vstřikování paliva D4-S; EU6d; 2487 cm3 (ø 87,5 x 103,48 mm); 14,0:1; 130 kW (177 k)/5700 min‑1 a 221 N.m/ 3600 – 5200 min‑1; synchronní elektromotory s permanentními magnety MG1 typu 5NM (trakce/regenerační generátor), 88 kW a 202 N.m, a MG2 (generátor/spouštěč); akumulátory Ni-MH Hyper-Prime, 1,60 kWh (6,5 A.h), nominální/systémové napětí 244,8/650 V; kombinovaný výkon soustavy 160 kW (218 k). Plynulý planetový převod e-CVT (rozsah převodů neuveden); stálý převod 3,389. Pohon předních kol. PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson; vzadu víceprvkové závěsy s dvojitými příčnými rameny; pérování vinutými pružinami a kapalinovými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu ø 328 x 28 mm s vnitřním chlazením, vzadu ø 281 x 12 mm; ABS/EBD/BA, VSC/ TRC; hřebenové řízení 13,7(13,8):1 s elektrickým posilovačem, 2,7 (2,6) otáčky na plný rejd; kola z lehké slitiny, pneumatiky 215/55 R 17 (235/45 R 18).

5 6

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2825 mm, rozchod kol 1590/1615 (1580/1605) mm; d/š/v 4885/1840/1445 mm; přední převis 975 mm; světlá výška 145 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 524 l; objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 1595 kg, celková 2100 kg.

7 Prodeje všech Camry překonaly dvacet milionů, nový vůz je sedanem segmentu D, namířeným proti konkurenci Ford Mondeo, Opel Insignia, Mazda 6, Volkswagen Passat, Škoda Superb a podobným vozům. Vyniká bohatou výbavou ve třech stupních Comfort, Prestige a Executive, kterou lze v prvním případě vylepšit paketem Business, zahrnujícím vyhřívaná přední sedadla s elektrickým ovládáním v osmi směrech a kožené čalounění. Podobně lze upravit Executive paketem VIP (vůz na snímcích), jenž zahrnuje kvalitní audiosoustavu JBL s devíti reproduktory, třízónovou klimatizaci, dobře čitelný Head-Up Display, elektricky ovládanou roletu zadního okna (manuálně na zadních bočních oknech), elektricky polohovatelná zadní sedadla a loketní opěrku vzadu s ovládáním audiosoustavy, sklápění zadních sedadel, regulace teploty a zadní rolety. Interiér je velmi pohodlný (vzadu délka prostoru pro

8 cestující 980 mm proti 897 mm u Passatu) a jízda příjemná s dobře odladěným odpružením. Toyota Camry je samonabíjecí hybrid (HEV, nikoli PHEV), jehož systém pohonu předních kol se skládá z dvojice elektromotorů MG1 (trakce/regenerace) a MG2 (generátor/spouštěč) u zážehového motoru a z planetové převodovky. Akumulátory Ni-MH jsou uloženy pod zadními sedadly, takže nezmenšují zavazadlový prostor (objem 524 litrů); nyní mají 180 článků (dříve 168) a napětí 244,8 V (dříve 201 V). Samozřejmostí jsou známé bezpečnostní asistenty Toyota Safety Sense, vylepšený hybridní systém čtvrté generace, sedm airbagů, středový dotykový displej až 9 palců a mnoho dalšího. Ceny Camry v modelovém roce 2021 začínají od 960 000 Kč, testovaný Executive stojí v základu 1,115 milionu Kč, ale za paket VIP se připlácí 145 000 korun českých (více na www.toyota.cz). ■

Foto Tom Hyan

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 180 (EV 125) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,3 s; spotřeba paliva 4,2 (4,3) l/100 km; emise CO2 98 (101) g/km.

9 5 Nová Camry je globální sedan, který se vyrábí v Japonsku (i pro Evropu), USA (Kentucky), Číně (GAC Toyota), Thajsku (TMT Chachoengsao Gateway Plant) a Rusku (TMMR Petrohrad) 6 Zážehový čtyřválec 2,5 litru po sejmutí ochranného krytu 7, 8, 9 Interiér je velmi prostorný s koženým čalouněním sedadel (Camry Executive)

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► HYUNDAI BAYON (BC3)

PRO EVROPANY... Malé vozy ještě existují, Hyundai uvedl crossover SUV na základě třetí generace i20...

o ukončení výroby malého MPV Hyundai ix20 TOM HYAN nečekali klienti značky na náhradu příliš dlou Hyundai Bayon ho, nový crossover jménem Bayon je nejmen jsme vyzkoušeli v provedení ším SUV značky (segment B), určeným pro 1.0 T-GDI/74 kW Evropu. Technicky vychází z nedávno uvedené třetí bez systému generace i20 (sdílejí codename BC3), má však mírně Mild-Hybrid 48 V vyšší stavbu a zcela odlišný design. Vzhledem k opě (na český trh se dodává tovnému zrušení autosalonu v Ženevě se Bayon před jen s vyšším výkonem 88 kW) stavil 2. března 2021 mimo veřejnou show. S kom paktním exteriérem nabízí relativně prostorný interiér a jeho jméno vychází z názvu města Bayonne, popu lární turistické destinace v baskické ► HYUNDAI BAYON části Francie. Spolu se současným i20, představeným jen o rok dříve, se vy typ převodovka výkon rábí v turecké továrně HAOS (Hyun [kW/k/min-1] dai Assan Otomotiv Sanayi) v Izmitu, 1.2 MPi 5M 62/84/6000 nejstarším závodě Hyundai Motor 1.0 T-GDI 100 6M/DCT7 74/100/4500 – 6000 Company mimo Jižní Koreu. 1.0 T-GDI 120 mHEV 6iM/DCT7 88/120/6000

auto 2021/12

Stejně jako pro i20 se dodávají výhradně zážehové motory, a to tříválce Kappa II v novém provedení Smart stream G o objemu 998 cm3 a výkonu 74 nebo 88 kW (100 a 120 k), zatímco základní pohonnou jednotkou je čtyřválec 1.2 MPi/62 kW (84 k), rovněž vycházející z kon strukce původně značené Kappa II. Slabší tříválec je na přání se soustavou 48 V Mild-Hybrid (u nás se nenabízí), silnější ji má standardně. Převodovky jsou alternativně pětistupňové (pro 1.2 MPi), šestistupňové včetně verze iMT pro hybridy a také dvouspojková sedmistupňová DCT (mimo 1.2 MPi). Vyzkoušeli jsme provedení 1.0 T‑GDI o výkonu 74 kW (100 k) s manu ální převodovkou, tentokrát ve verzi spotřeba WLTP bez hybridního systému, což sice zna mená o 0,2 litru větší spotřebu na [l/100 km] stovku kilometrů, ale také o čtyřicet tisíc 5,5 – 5,7 5,4 – 5,7/5,4 – 5,6 korun nižší pořizovací cenu vozu. 5,2 – 5,5/5,2 – 5,5 Originální, avšak i elegantní design

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový tříválec 1.0 T-GDI (Smartstream G; Kappa II), přeplňovaný výfukovým turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; 998 cm3 (ø 71 x 84 mm); 10,5:1; Dual-CVVT a DOHC 4V (řetěz); přímé vstřikování paliva, EU6; pro b) Mild-Hybrid Belt-ISG 48 V; a) 1.0 T-GDI 100: 74 kW (100 k)/4500 – 6000 min‑1 a 172 N.m/1500 – 4000 min‑1; b) 1.0 T-GDI 120 mHEV: 88 kW (120 k)/ 6000 min‑1 a 172 N.m/1500 – 4000 min‑1, pro DCT7 200 N.m/2000 – 3500 min‑1. Akumulátor 12 V, pro b) také Li-Ion 48 V. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – přímo řazená šestistupňová převodovka, pro a/b) 6MT/6iMT (3,615 – 1,955 – 1,286 – 0,971 – 0,794 – 0,667 – Z 3,700); stálý převod a/b) 4,059/4,267; alternativně automatizovaná dvouspojková sedmistupňová DCT7 (3,813 – 2,261 – 1,913 – 1,023 – 0,791 – 0,837 – 0,690 – Z 5,101); stálý převod 4,867 + 3,650. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; vinuté pružiny a teleskopické tlumiče; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy ø 280/262 mm, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení 13,0:1 s elektrickým posilovačem, 2,4 otáčky volantu na plný rejd; pneumatiky 185/65 R 15, 195/55 R 16 nebo 205/55 R 17.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2580 mm; rozchod kol 1551/1545/1546 mm vpředu a 1557/1551/1552 mm vzadu (podle pneu); d/š/v 4180/1775/1490 – 1500 mm; přední převis 820 mm; světlá výška 165 mm; objem zavazadlového prostoru 411/1205 l; objem palivové nádrže 40 l; pohotovostní hmotnost od 1020 kg, DCT od 1045 kg, celková 1630 – 1660 kg, DCT 1660 – 1680 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 183/185 km/h, DCT 180/185 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,7/10,4 s, DCT za 11,7/10,4 s; spotřeba paliva WLTP od 5,4/5,2 l/100 km (obě převodovky); emise CO2 od 122/118 g/km.

2 3

Foto Tom Hyan

podle nové filozofie Sensuous Sportiness, opět vytvo řený pod vedením Thomase Bürkleho v centru Hyundai Design Europe v Rüsselsheimu, dává vozu sportovní náboj s širokou maskou přídě, vzhůru vzad stoupající linií boků, až sedmnáctipalcovými koly, úzkými světlo mety Bi-LED (mimo základní výbavu Comfort) a dalšími zajímavými detaily (koncové svítilny). Ve srovnání s hatchbackem i20 má Bayon shodný rozvor 2580 mm, mírně rozšířený rozchod, prodlouženou délku o 140 na 4180 milimetrů, stejnou šířku 1775 mm a větší výšku o 40 až 50 mm podle zvolených pneumatik (tedy 1490 – 1500 mm). Podvozek vychází z platformy K2, jež se vyznačuje zvýšeným podílem vysokopevnostních ocelí (Bayon získal čtyřhvězdičkové ocenění Euro NCAP), vpředu jsou vzpěry McPherson a vzadu v této třídě obvyklá torzní příčka. Vše, co bylo řečeno o i20, platí i pro Bayon, změnily se jen proporce. Zajímavostí podle výbavy je nový digitální cockpit Super

1 Hyundai Bayon spolu s i20 patří k několika málo novým vozům segmentu B, tedy přijatelných kompaktních rozměrů i příznivé ceny 2, 3 Přístrojová deska s novým digitálním štítem před řidičem 4 Tříválec 1.0 T-GDI/74 kW (100 k) po sejmutí ochranného krytu 5 Základní objem zavazadlového prostoru je 411 litrů

vision 10,25“ (známý z i20 a nové Kony) i dotykový cen trální displej 8“ nebo 10,25“; v nabídce podle výbavy (Comfort, Smart a Style) nechybí telematický systém Bluelink (vzdálená správa vozu), bezdrátové dobíjení chytrých telefonů, zadní parkovací kamera a další. Standardní výbavou je řada bezpečnostních asistentů, k nimž patří autonomní nouzové brzdění, hlídání jízdy v pruhu či bdělosti řidiče, asistent pro rozjezd do svahu, multikolizní brzda, upozornění na rozjezd vozidla vpředu, šest airbagů atd. Jízdní vlastnosti jsou velmi dobré s tužší, byť komfortní charakteristikou odpružení, i str mějším řízením (2,4 otáčky na plný rejd). Nový Hyundai Bayon se dodává ve výbavách Comfort (mimo hybridů), Smart a Style v cenovém rozpětí od 349 990 do 539 990 Kč, přičemž je uplatněna čtyřicetitisícová akční sleva (více na www.hyundai.cz). Za převodovku DCT se připlácí 40 000 Kč. Znovu je samozřejmostí pětiletá záruka bez omezení počtu ujetých kilometrů. ■

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► KIA e-NIRO (DE)

DO TŘETICE...

Kia Niro stejně jako první Ioniq nabízí tři druhy alternativních pohonů, a to hybridní, hybridní Plug-In a čistě elektrický...

TOM HYAN

Elektrická Kia e-Niro měla evropskou premiéru na Pařížském autosalonu 2018 (tedy posledním) jako třetí varianta projektu DE

udoucnost se třemi způsoby alternativních povýkonem soustavy 105 kW (143 k) a elektricky ujede jen honů představuje u značky Kia právě crossover dva kilometry; další Plug-In Hybrid se stejným zážehoNiro (codename DE), který nebyl nikdy koncipovým motorem a převodovkou, ovšem se silnějším elekván jako vůz pouze se spalovacím motorem, tromotorem 44,5 kW a větším akumulátorem 8,9 kWh, Zásuvky dobíjení ale vždy ve více či méně elektrifikované verzi. Stejně nabízí celkový výkon 104 kW (141 k); ve městě ujede akumulátoru jsou pod jako u sesterského Hyundai Ioniq (AE), jenž však konkrytkou na přídi elektricky až 65 km. Do třetice se představil čistý elektromobil e-Niro (mimo Evropu zvaný Niro cepcí a tvary míří do jiného segmentu než crossover C-SUV od Kia Motors, EV) ve dvou variantách s kapacitou ► KIA NIRO – TŘI ALTERNATIVY se postupně představily verze Niro akumulátoru 39,2 nebo 64 kWh, kdy už Hybrid Electric Plug-In Hybrid (2016), Plug-In Hybrid (2017) bylo ve světě prodáno 200 tisíc prvních 77 kW, 1.6 GDI nemá 77 kW, 1.6 GDI dvou verzí (z toho 65 tisíc v Evropě). a e-Niro (electric; 2018). Nejprve vyjel Zážehový motor Elektromotor 35 kW 100/150 kW 44,5 kW hybrid s motorem 1.6 GDI, elektro Vozy se vyrábějí v závodě Hwaseong Převodovka DCT6 1° stálý převod DCT6 motorem 35 kW, automatizovanou pře- Akumulátor Li-Ion-Pol v korejské provincii Gyeonggi. Automo1,56 kWh 39,2/64 kWh 8,9 kWh vodovkou DCT6 a akumulátorem Dojezd EV bily Niro prošly faceliftem v roce 2019, cca 2 km 289/455 km 49 – 65 km 1,56 kWh, který disponuje celkovým Spotřeba paliva na 100 km 4,4 l 15,9/15,3 kWh 1,4 l e-Niro zhruba o rok později.

auto 2021/12

► TECHNICKÉ ÚDAJE

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – trakční střídavý synchronní elektromotor s permanentními magnety, uložený vpředu napříč; a) Long-Range: 150 kW (204 k)/ 3800 – 8000 min‑1 a 395 N.m/0 – 3600 min‑1; 356 V; b) Standard: 100 kW (136 k)/ 2600 – 8000 min‑1 a 395 N.m/0 – 2400 min‑1; 327 V. Redukční jednostupňový převod 7,981; pohon předních kol. Trakční akumulátory Li-Ion-Polymer; a) 98 článků a 5 modulů; 64 kWh, 180 A.h a 356 V; b) 90 článků a 3 moduly; 39,2 kWh, 120 A.h a 327 V; palubní nabíječka AC 11 kW (a/b) za 7:00/4:30 h na 100 %, dobíjení z běžné sítě 230 V, 10 A, na 100 % kapacity za a/b) 29/18 h; resp. rychlonabíječkou DC 50 (100) kW na 80 % za 75/57 minut (100 kW za 54/54 minut). PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson; vzadu víceprvkové závěsy Multi-Link; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 305 x 25/ø 300 x 10 mm, vpředu s vnitřním chlazením, elektrická parkovací brzda, systém rekuperace brzdné energie, ABS/EBD/BA, ESC; hřebenové řízení 13,3:1 s elektrickým posilovačem, 2,57 otáčky na plný rejd; pneumatiky 215/55 R 17. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2700 mm, rozchod kol 1576/1585 mm; d/š/v 4375/1805/1560 mm; přední převis 885 mm; světlá výška 155 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 451/1405 l; pohotovostní hmotnost a/b) DIN od 1737/1592 kg, celková 2230/2080 kg; bez možnosti vlečení přívěsu. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 167/157 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,8/9,8 s; spotřeba elektrické energie (kombinace WLTP) 15,9/15,3 kWh/100 km; dojezd (kombinace WLTP) 455/289 km.

Samozřejmě, i v případě skupiny Hyundai Motor Group (zahrnuje Kia Corporation) jde o sdílení shodných poháněcích soustav, a tak se Plug-In Hybrid z Nira využívá rovněž ve vozech Ceed SW a XCeed, stejně jako elektrická soustava s akumulátory 39,2/64 kWh je jak pro e-Niro, tak pro e-Soul. Vyzkoušeli jsme několikrát elektrický Soul v různých fázích vývoje, a tak nás nepřekvapil relativně vysoký dojezd e-Nira, protože z mainstreamových značek v tomto ohledu patří Kia a Hyundai k nejlepším. S jihokorejskými vozy jsem nezažil situaci, že by dojezd na ukazateli začal náhle prudce klesat, indikace vždy s malou tolerancí odpovídala skutečně ujeté vzdálenosti. Vyzkoušeli jsme výkonnější provedení e-Niro s motorem 150 kW (204 k) a akumulátorem

64 kWh, po ujetí 200 km ve smíšeném provozu ve městě a mimo ně (bez dálnic) klesl údaj dojezdu na displeji o 209 km (ze 440 na 231 km, kapacita akumulátoru ze 100 na 54 %). Jízda je příjemná a svižná, akumulátory jsou dole v podlaze mezi nápravami a výrobce uvádí zrychlení na sto za 7,8 sekundy, ale i pružné 30 – 70 km/h za 2,8 sekundy, 60 – 100 km/h za 3,8 sekundy a konečně 80 – 120 km/h za 5,0 sekundy. Největší rychlost je omezena na 167 km/h a dosáhli jsme spotřeby 14,5 kWh/100 km (tedy méně než uváděných 15,9 kWh/100 km podle WLTP). Také v elektrické verzi je vzadu víceprvková ná prava, ale všechny vozy Niro mají pohon předních kol (na rozdíl od většiny elektrické konkurence). V modelovém roce 2021 se e-Niro prodává ve vyšší výbavě Executive od 1 099 980 Kč v provedení Standard (motor 100 kW, akumulátor 39,2 kWh), za výkonnější Long-Range se připlácí sto tisíc navíc; testovaný měl Leather Paket (kožené čalou nění) za dalších čtyřicet tisíc korun českých. Pro srovnání – verze PHEV se prodává od 959 980 Kč, verze HEV od 679 980 Kč (více a podrobněji na www.kia.com). Vzhledem k uvedení prvního Nira v roce 2016 se blíží modelová obměna, druhá generace se představí v polovině příštího roku, a to opět postupně se třemi alternativními pohonnými soustavami. Na všechny vozy Kia včetně elektrických je tradičně sedmiletá záruka. ■

Foto Tom Hyan

6 1 Řada Niro vyniká možností výběru tří poháněcích soustav (hybridní, hybridní s vnějším dobíjením a plně elektrické) 2, 3, 4 Na přístrojové desce lze sledovat zbývající dojezd jak před řidičem, tak na středovém displeji infotainmentu 5 Pohled pod kapotu, na rozdíl od mnohých konkurentů má e-Niro pohon předních kol 6 Zavazadlový prostor má základní objem 451 litrů

12/2021 THauto

Range Rover při premiéře na Los Angeles Auto Show Dílny divize Bentley Mulliner v Crewe v srpnu dokončily první klientské vozy Bacalar (exkluzivní barchetta GT) a Blower (přesná replika typu 4½ Litre Supercharged 1929, s nímž závodil Sir Henry Birkin). Po Car Ones následuje stavba dalších dvou trojic až do završení limitovaných sérií po dvanácti kusech. Výrobě předcházela stavba prototypů, známých coby Car Zeroes, jež absolvovaly obvyklé testy spolehlivosti, výkonu a odolnosti vůči extrémním klimatickým podmínkám. Podle Paula Williamse, ředitele Bentley Mulliner a Bentley Motorsport, je o vozy exkluzivních sérií Mulliner Coachbuilt a Mulliner Classic velký zájem, a tak budou následovat další typy. Superbohatí klienti ovšem zůstávají v anonymitě.

První sériové Bentley Bacalar a Blower Car One Nová Dacia Spring, elektrická verze čínsko-indického Renaultu Kwid (K-Ze), se představila českým novinářům 5. listopadu v Horních Jirčanech u Prahy. Krátká testovací jízda neumožnila vyzkoušet dojezd 230 kilometrů (WLTP), ale malý vůz (jen 3734 x 1770 x 1516 mm) s elektromotorem 33 kW/125 N.m vpředu a akumulátorem 27,4 kWh pod zadními sedadly patří k nejlevnějším EV na českém trhu s cenou od 454 900 Kč. K vozu se vrátíme redakčním testem.

Kia EV6 Electric

Foto Tom Hyan

Dacia Spring Electric

Nová Kia EV6 se představila na Národní tiskové konferenci 2. listopadu v pražském centru DOX, kde byly vystaveny tři vozy. Jde o první elektro mobil Kia na platformě E-GMP, na níž jede také Hyundai Ioniq 5, který právě vyhrál GCOTY 2022 (German Car of the Year). V nabídce jsou verze s pohonem zadních kol (Aku 58 kWh/EM 125 kW, resp. 77,4 kWh/168 kW s dojezdem až 515 km), ale také provedení GT s pohonem všech kol (77,4 kWh/239 kW). Ceny ovšem začínají od 1 180 980 Kč.

auto 2021/12

Nový Range Rover páté generace se živě představil na autosalonu v Los Angeles (virtuální premiéra 26. října). K novinkám patří systém Integrated Chassis Control s platformou MLA-Flex (Modular Longitudinal Architecture), standardní řízení všech kol AWS, elektronické vzduchové odpružení EAS, kola až 23“ a brzdy Brake-by-Wire. Podle rozvoru 2997 nebo 3197 mm jsou celkové rozměry 5052/5252 x 2209 x 1870 mm. Světlá výška činí 294 mm, hmotnost přívěsu 3,5 tuny. Nabídku motoru tvoří vznětové šestiválce 3.0 mHEV (D250, D300 a D350), zážehové šestiválec 3.0 mHEV (P400) a osmiválec 4.4 V8 (P530) i dvě verze PHEV se zážehovým šestiválcem 3.0 (P440e, P510e) a akumulátorem 38,2 kWh (EV 80 – 100 km), přičemž typové označení odpovídá výkonu (k). Převodovka je samočinná ZF8 s terénní redukcí.

Foto Bentley

Foto Newspress

► Automobily ► NOVINKY ZE SVĚTA

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní vůz FORD ESCORT ZX2 (1997)

12/2021 THauto

► Automobily ► FERRARI DAYTONA SP3

Foto Ferrari

OSLAVA...

Ferrari uvedl třetí model řady Icona; po SP1/SP2 Monza vyjíždí dvanáctiválcová Daytona SP3...

ředstavila se 20. listopadu 2021 na tradičních Ferrari Finali Mondiali v Mugellu, je oslavou sportovních prototypů, které vládly mistrovství světa značek především v šedesátých letech, ale i jejich nástupců s motory V12 uprostřed před zadní nápravou. Na rozdíl od LaFerrari, dvanáctiválce 6,3 litru (F140 FE) se systémem KERS, osmiválců SF90 Stra dale a Spider i šestiválce 296 GTB to není žádný hybrid, ale čistokrevný dvanáctiválec 6,5 litru s atmo sférickým plněním, když do kompozitového trupu ve stylu LaFerrari byl před zadní nápravu zabudován upravený motor F140 HC, odvozený z F140 HB, který je naopak uložen vpředu pod kapotou vozů 812 Com petizione (stejně jako u SP1 a SP2). Vznikne limitovaná série 599 vozů v otevřeném provedení s nasazovacími panely střechy (targa). Všechny vozy už jsou zamlu veny, či prodány po dvou milionech eur. Celokompozitová konstrukce vychází ze zkušeností ze stavby monopostů formule 1, první silniční kompozitový Ferrari, jakož i první Ferrari s motorem V12 uprostřed, se objevuje poprvé od uvedení LaFerrari, kterých v le tech 2013 – 2018 vzniklo 500 coby kupé a 210 jako

auto 2021/12

TOM HYAN 1 Ferrari Daytona SP3 je prvním vozem s motorem uprostřed v řadě Icona, kterou zahájily na podzim 2018 typy SP1 a SP2 Monza 2 Ferrari Daytona SP3 je prvním celokompozitovým vozem Ferrari a prvním s dvanáctiválcem uprostřed od uvedení La Ferrari v roce 2013

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový dvanáctiválec Ferrari F140 HC s válci do V/65°, uložený podélně vzadu před nápravou; DOHC 4V Dual-VVT; 6496 cm3 (ø 94 x 78 mm); 13,6:1; 618 kW (840 k)/9250 min‑1 a 697 N.m/7250 min‑1, max. 9500 min‑1; elektronické přímé vstřikování paliva (35 MPa); mazání se suchou klikovou skříní; sedmistupňová dvouspojková převodovka DCT F1 v bloku s elektronickým diferenciálem e-Diff 3.0, pohon zadních kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce z uhlíkových kompozitů; všechna kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech vpředu a pětiprvkových závěsech vzadu; pérování vinutými pružinami s aktivními tlumiči SCM-Frs, systém stability ESC a trakce F1-Trac; SSC (Side Slip Control) 6.1/FDE (Ferrari Dynamic Enhancer); kotoučové keramicko-kompozitové brzdy CCM ø 398 x 36/ ø 380 x 34 mm s vnitřním chlazením, Hi-Performance ABS-e/EBD; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem EPS; pneumatiky Pirelli P Zero Corsa, vpředu 265/30 ZR 20, vzadu 345/30 ZR 21. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2651 mm, rozchod kol 1692/1631 mm; d/š/v 4686/2050/1142 mm; suchá hmotnost 1485 kg; rozložení hmotnosti na nápravy P/Z 44/56 %; objem palivové nádrže 86 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost přes 340 km/h; zrychlení 0 – 100/200 km/h za 2,85/7,4 s; spotřeba paliva bude uvedena po konečné homologaci.

► KRÁTCE

3 Minimalistický přístrojový panel dvoumístného vozu s ovladačem Manettino na volantu 4 Obě sedačky se čtyřbodovými pásy jsou pevně zabudované do kompozitové konstrukce, nastavují se pedály a volant

Foto Ferrari

spider Aperta. Klasický design Daytony SP3, odrá žející prvky předchůdců od vítězného 330 P3/4 ze 24 h Daytony 1967 až po sérii 312P, 512/S, 512/M a 712 CanAm; sází na pasivní aerodynamiku bez pohyblivých prvků, jak bylo dříve zvykem, o to větší úsilí věnovali konstruktéři a Ferrari Centro Stile (šéf designer Flavio Manzoni) finálnímu řešení. Novinka nemá paralelu v žádném z předcházejících vozů Ferrari, je to zcela nová konstrukce, byť s využitím osvědčených řešení (zavěšení kol). Jako u závod ních vozů jsou obě anatomické sedačky pevné, na stavují se volant a pedály. Výrobce uvádí, že interiér byl inspirován typy 330 P3/4, 312P a 350 CanAm, byť novinkou jsou prvky Human-Machine Interface (HMI) jako u SF90 Stradale a Spider, Roma a 296 GTB; ovladač Manettino pro změnu jízdního režimu zahr nuje polohy Race a CT-Off. Motor řady F140 byl upraven pro odlišnou zástavbu, zvýšený výkon na 618 kW (840 k) jej pasoval na nejsilnější pohonnou jednotku Ferrari všech dob (s výjimkou přeplňova ných šestiválců F1, např. typů F1-86 a F1-87). Také převodovka DCT7 F1 v Daytoně řadí ještě rychleji!

Samozřejmě, Ferrari Daytona SP3 poskytne vyvo leným neobyčejné jízdní zážitky, které lze nejlépe vychutnat na závodním okruhu, i když jde o auto mobil homologovaný pro silniční provoz. Dostupné údaje přinášíme v obvyklé tabulce, jméno Daytona je oslavou triumfu trojice vozů Ferrari ve vytrvalost ním závodě 24 h Daytony 1967 na Floridě, kde pro jely společně cílem stejně jako o půl roku dříve je jich největší soupeř Ford GT ve 24 h Le Mans 1966. Byla to obrovská bitva, kterou na americké půdě vyhrály Ferrari. První projel cílem tovární Ferrari 330 P3/4 Spider (Chris Amon/Lorenzo Bandini), druhý tovární Ferrari 330 P4 Coupé (Ludovico Scarfiotti/Mike Parkes) a třetí vylepšený 330 P4 coby 412P týmu NART (Pedro Rodriguez/Jean Guichet); následovaly tovární Porsche 910 (Hans Herrmann/Jo Siffert) a soukromé Porsche 906 od Squadra Tartaruga (Dieter Spoerry/Rico Steine mann, jinak vítězové 6 h Brno 1967) a teprve coby šestý první Ford, ale GT40 soukromého týmu (Dick Thompson/Jacky Ickx). V lednu 2022 od této udá losti uplyne přesně pětapadesát let. ■

► Ještě je šance! Bývalý Chrysler Group/FCA NA (nyní Stellantis North America) oznámil, že výroba silných osmiválců Dodge Charger (sedan) a Challenger (kupé) bude pokračovat v modelových letech 2022 a 2023, než definitivně skončí. V nabídce jsou také modely Hellcat 6.2 V8 Supercharged s výkony 535 a 595 kW (727 a 808 k), tedy poslední americké muscle cars. Tim Kuniskis (CEO Dodge) oznámil elektrického nástupce e-muscle od 2024, zcela nový Plug-In Hybrid 2022 a třetí zatím tajný model Dodge. Motor 6166 cm3 (ø 103,9 x 90,9 mm), naladěný na výkon 522 kW (710 k), pohání zatím také Jeep Grand Cherokee Trackhawk. ► V roce 2019 v Ženevě představená Bugatti La Voiture Noire na upravené platformě Chironu byla letos v létě dokon čena. Jediný kus inspirovaný černým vozem typu 57 SC Atlantic, který navrhnul a vlastnil Jean Bugatti, přičemž vůz za války záhadně zmizel, má s motorem 8.0 W16/1103 kW (1500 k) normovanou spotřebu WLTP 22,3 l/100 km a emise CO2 506 g/km. Do 1. prosince byl vystaven ve skleněném boxu na Leincester Square v Londýně, kde byla uvedena rovněž patnáctilitrová lahev Champagne Carbon/Bugatti La Bouteille Noire v jediném exempláři. Vůz převzal utajený vlastník (cena 11 milionů eur). ► Spolupráce Ford na výrobě elektromobilů s Rivianem byla zrušena. Není ani divu, Rivian údajně zahájí dodávky až v roce 2022 a Ford umí elektromobily sám. Jim Hackett (bývalý CEO Ford) v dubnu 2019 oznámil investici 500 milionů USD do Rivianu (společné SUV, pak Lincoln EV na platformě Rivian), v říjnu 2020 přidal Jim Farley (nový CEO Ford) dalších 415 milionů do Rivianu, ale v listopadu 2021 konečně nesmyslnou kooperaci zrušil. Ford si ponechá 12% podíl na Rivianu; jeho pobočka Troy Design & Manufacturing bude dodávat díly pro Rivian R1T Pick-Up. ► Společnost Rivian zatím výrobu R1T (Pick-Up), R1S (SUV) ani rozvážkových vozů Amazon Prime EV Vans nerozběhla, ale Ford zaznamenal úspěchy s Mustangem Mach-E; jeho elektrický F-150 Lightning má 160 tisíc rezervací a E-Transit čtyřiadvacet tisíc. Divize Ford Performance připravila elektromotor Eluminator 207 kW (281 k) pro přestavby (na SEMA 2020 uveden dvoumotorový pick-up 1978 F-100 Eluminator). Ford založil centra EV v Tennessee a Kentucky, v USA staví tři další továrny na akumulátory, vyvíjí software a pro 2024 zvýšil plán na 600 tisíc EV ročně.

12/2021 THauto

► Krátce ► ŠKODA MOTORSPORT (1901 – 2021)

Foto Tom Hyan

Start Škoda Sport ve 24 h Le Mans 1950 je poslední účastí českého vozu s českou posádkou v legendárním vytrvalostním závodě. Dochovaný automobil z roku 1949 se startovním číslem 44 má bohatou sportovní historii, vznikl na základě sériového typu 1101 Tudor a Václav Bobek vyhrál hned při premiéře třídu do 1100 cm3 na Ceně města Brna, která v září 1949 předcházela jediné Velké ceně Česko slovenska pro poválečné vozy Grand Prix F1 (zvítězil Peter Whitehead na Ferrari 125). V červnu 1950 se dvojice Václav Bobek st./ Jaroslav Netušil zúčastnila poprvé a naposledy 24 h Le Mans, bojovala o prvenství ve třídě proti vozu Simca, ale ve třinácté hodině odpadla pro technickou závadu (praskl kroužek pojistky pístního čepu). Jejich Škoda Sport (čtyřválec 1089 cm3 o výkonu 44 kW/60 k) pak sloužila továrnímu týmu na domácích závodech, jehož členy byli také Miroslav Fousek (na 24 h Le Mans 1950 coby mechanik), Josef Černohorský, Viktor Krupička, Jiří Pohl a Antonín Komár. Následovaly starty se soukromými jezdci.

4 V pondělí 8. listopadu 2021 proběhlo slavnostní vyhlášení už sedmnáctého ročníku ankety Dědeček automobil, a to ve Valdštejnském paláci Senátu parlamentu České republiky. Vyhlašovatelem ankety je Mobile muzeum ČR z Liberce ve spolupráci se Svazem dovozců automobilů, Syndikátem novinářů ČR a dalšími partnery. Vítězem se stal čtyřválec Laurin & Klement typu G z roku 1908 ze sbírky Dr. Ing. Ladislava Samohýla ze Zlína, oblíbený automobil jeho otce, který s ním po renovaci absolvoval vzpomínkovou jízdu k 60. výročí Targa Florio a do Monte Carla 1966 s paní Eliškou Junkovou.

auto 2021/12

Foto z archivu Škoda Auto

Foto Tom Hyan

1 Dochovaný vůz na výstavě ve Škoda Auto Muzeu (2021) 2 Václav Bobek na okruhu v Le Mans krátce před odstoupením ze závodu 3 Škoda Sport číslo 44 (Bobek/Netušil) před startem 24 h Le Mans 1950 4 Ze slavnostního vyhlášení: zleva Jan Horník, Martin Kot, Adam Černý, Josef Pokorný a Svatopluk Holata 5 Eliška Junková opět za volantem na Targa Florio 1966 (spolujezdcem je majitel vozu Alois Samohýl)

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní vůz CATERHAM SEVEN (1998)

12/2021 THauto

Foto Spice Engineering

Foto Tom Hyan

► GORDON SPICE + SPICE ENGINEERING

Foto Tom Hyan

Motorsport

Čtvrtinu startovního pole na jediném závodě mistrovství světa sportovních prototypů u nás tvořily britské vozy Spice...

rněnská součást World Sports Prototype Championship (WSPC) 1988 byla prvním a jediným závodem mistrovství světa sportovních prototypů na našem území. Pozornost diváků se soustředila především na souboj Jaguar/Sauber-Mercedes ve vyšší třídě C1, ale v juniorské C2 neměly britské automobily Spice rovnocennou konkurenci a obsadily první čtyři místa C2, když vyhráli zakladatelé značky Gordon Spice a Ray Bellm. Úspěšný závodník Gordon Spice měl pestrý život, po návratu ze zkušené ve světě se definitivně před šedesáti lety usadil v rodné Velké Británii. Jeho bratr Derek závodil na malém Austinu A40, Gordy si vůz vyzkoušel a bylo rozhodnuto... Úspěšná společnost Spice Engineering, Ltd., vyráběla sportovní prototypy sice krátce, ale mnoho z nich se dochovalo a jezdí dodnes. Gordon Spice opustil tento svět po těžké nemoci 10. září 2021, přežila ho druhá

auto 2021/12

TOM HYAN 1 Posádka Thorkild Thyrring/ Almo Coppelli (Spice SE88C/ NME Ford DFL 3.3 V8) obsadila druhé místo ve třídě C2 v Brně 1988 2 Britská posádka Nick Adams/Paul Stott (Chamberlain Engineering/ Spice SE87C Hart 418T) dojela čtvrtá ve třídě C2 v Brně 1988 3 Gordon Spice (1940 – 2021), zakladatel Spice Engineering

choť Mandy a jejich syn Patrick, od roku 1970 byl členem The British Racing Drivers’ Club (BRDC) až do své smrti. Když skončil se závody v roce 1989 (poslední start ve 24 h Le Mans), vrátil se k původnímu podnikání v akciové společnosti Spice, Plc. (vznikla z Gordon Spice, Ltd.), která byla obchodem cash & carry s motoristickým příslušenstvím, ale také mateřskou firmou pro Gordon Spice Racing a nástupce Spice Engineering. Dnes osmdesátiletý Hugh Cham berlain, jeden z prvních klientů, prohlásil o vozech Spice, že jde o nejlepší sportovní náčiní pro soukromé týmy v závodech sportovních prototypů. Gordon Spice se dostal ke sportovním prototypům náhodou. Jako úspěšný jezdec s cestovními vozy Ford Capri se nechal slyšet, že by projekt sportovního prototypu Ford C100 vyřešil lépe, což sice zaujalo Karla Ludvigsena, viceprezidenta Ford of Europe, ale dříve než se domluvená spolupráce rozběhla, Ford projekt

Foto Tom Hyan

4 skupiny C zrušil. Spiceho však tato kate gorie zaujala natolik, že když Australan Neil Crang (1949 – 2020) převzal projekt Tiga GC83 pro C1, tak se k němu připojil. Čtrnácté místo dvojice Crang/Spice při debutu v 1000 km Brands Hatch 1983 nebylo vůbec povzbudivé (vyhráli John Fitzpatrick/Derek Warwick na Porsche 956), a proto raději přešli do skupiny C2. Zřejmě by Spice zůstal jen závodníkem, kdyby bohatý Ray Bellm neoslovil svého souseda Martina Spiceho s přáním, že se chce seznámit s jeho bratrem Gordym. Bellm byl úspěšným závodníkem s historickými vozy, ale toužil po 24 h Le Mans, dohodl se s Gordym o testu a pak na společných závodech. S vozem Tiga GC84 v úpravě Gordon Spice Racing jela posádka Crang/Spice/Bellm ve

24 h Le Mans 1984, ale nedokončila, jen Bellm prokázal, že je stejně dobrý s histo rickými i novými sportovními vozy. Zůstal v týmu a začal vítězit. Dalším vývojem byl mezityp GC85, Crang pak odstoupil a Spice s Bellmem se dohodli na Spice Engineering s podíly 50:50 %, ale zvolili jméno Spice pro jeho dobrý zvuk v závodnických kruzích. Začala nejúspěšnější kapitola. První titul mistra světa C2 dobyli Spice/Bellm v sezoně 1985, další 1986 už na vlastní konstrukci. Do jejich firmy vstoupili Jeff Hazell od Williamsu a Graham Humphrys od Theodore, Hazell slyšel o zájmu General Motors propagovat Pontiac Fiero v amerických závodech IMSA Camel Lights, a tak první konstrukce nesla v Evropě jméno Spice SE86 (hlavně motory Ford DFV/DFL z formule 1) a Spice ►►►

Foto Spice Engineering

Posádka Gordon Spice/Ray Bellm (Spice SE88C/NME Ford DFL 3.3 V8) vyhrála nejen v Brně, ale i v celém šampionátu C2 (1988)

6 4 Francouzská posádka Jean-Louis Ricci/ Claude Ballot-Léna (Spice SE88C/Ford DFL 3.3 V8) dojela v Brně třetí v C2 pro Chamberlainův tým (1988) 5 Spice Pontiac Firebird pro americké závody IMSA GTP (1988) 6 Spice Pontiac Firebird pro americké závody IMSA Camel Lights (1988)

12/2021 THauto

Foto Spice Engineering

► GORDON SPICE + SPICE ENGINEERING

Foto Tom Hyan

Japonská Fedco patřila ke klientům Spice, její jezdci Nagasaka/Yokoshima/Misaki (SE90C Ford DFZ 3.5 V8) dojeli dvanáctí ve 24 h Le Mans 1991

Foto Spice Engineering

1 Ray Bellm, úspěšný podnikatel a dvojnásobný mistr světa C2 2 Fermin Velez (1959 – 2003) z Barcelony byl také mistrem světa na Spice C2 3 Thorkild Thyrring (nar. 24. října 1946 v Kodani) jel devětkrát 24 h Le Mans 4 Almo Coppelli (nar. 22. května 1956 v Miláně) jel jedenáctkrát 24 h Le Mans

auto 2021/12

Pontiac Fiero za mořem (čtyřválce Pontiac). Výroba se rozběhla u okruhu Silverstone, konstruktéři navrhli vůz pro alternativní montáž patnácti motorů (od čtyřválců Hart po dvanáctiválec Lamborghini), firma zásobovala mnoho klientů, probíhal další vývoj (SE87C, SE88C, Pontiac Firebird GTP V8, Spice-Chevrolet V8 a další). Vítězství byla nespočetná, titul mistra světa C2 dobyli Spice/Bellm v letech 1985, 1986 a 1988; Gordon Spice přidal čtvrtý 1987 s Ferminem Velezem, klienti Nick Adams/Fermin Velez triumfovali v sezoně 1989 (pro Chamberlaina) a ještě 1992 vyhrál Ferdinand De Lesseps (nyní šlo o FIA Cup na SE89C); titul německého mistra C2 dobyl Ray Bellm v roce 1987. Prvním americkým titulem bylo vítězství v hodnocení značek pro Pontiac Spice v IMSA Camel Lights 1987. Vozy vítězily ve své třídě také ve 24 h Le Mans a 24 h Daytony. Do závodu Grand Prix ČSSR 1988 v Brně nastoupilo pět posádek, v C2 zvítězili Gordon Spice/Ray Bellm před týmovými kolegy Thorkild Thyrring/Almo Coppelli (oba Spice Engineering SE88C Ford V8), další místa patřila dvojicím Jean-Louis Ricci/Claude Ballot-Léna (SE88C připravený Chamberlainem) a Nick Adams/Paul Stott (SE87C Hart 418T od Chamberlaina); odpadla jen posádka Costas Los/ Evan Clements (GP Motorsport SE87C Ford V8). Konkurenční vozy Tiga různých typů a ALD neuspěly. Spice opět ovládly šampionát dominantním způsobem. Zasáhla však změna předpisů, třiapůllitrová skupina C byla nevyužitou šancí, firma Spice Engineering ještě postavila nové SE89C s odladěnými

motory Ford-Cosworth DFR, ale přestěhovala se ze Silverstone do Brackley, než koncem roku 1990 vyhlásila bankrot (vyrobila celkem padesát vozů C2/C1). Gordy přestal závodit a vrátil se k podnikání, už neměl čas, Ray Bellm a Jeff Hazel se navzájem obvinili z neúspěchu a přestali spolu mluvit. Japonská realitní společnost Fedco, jeden z klientů, koupila Spice Engineering, zachovala sídlo v Brack ley, po odchodu zakladatelů si nechala Hazella a Humphryse, restrukturalizovala na Spice Prototype Automobiles, ale nakonec po vlastních finančních problémech také skončila. Novým majitelem se stalo konsorcium, v němž byli mj. závodníci Ricci a Los, ale také designer Chris Humberstone, jenž zároveň obnovil značku Allard. Kolik se vyrobilo vozů Spice od roku 1991 není jasné, poslední majitel Jon Dellor pracoval na projektu SE97D, ale do Le Mans 1997 nenastoupil. Úspěchy pokračovaly v USA, letos šedesátiletý Parker Johnstone má na svém kontě tři z pěti titulů IMSA Camel Lights 1989 – 1993, když tým Comptech Racing přešel na šestiválce Acura (Honda) NSX V6. Gordon Spice se narodil 18. dubna 1940 v Londýně, jeho otec vydělal na obchodu s kakaem, byli dobře zabezpečeni, ale Gordy chtěl na zkušenou do světa. Odjel do Austrálie, kde pracoval v bance a po večerech dělal barmana, 1959 se vrátil do Anglie (otec byl nemocný), pak odjel do USA, znovu se vrátil 1961 a oženil s Valerií. V roce 1962 na MG TF ani jeden závod nedokončil, teprve na Morganu Plus 4 v úpravě Lawrencetune začal vítězit a seznámení

Foto Tom Hyan

► KRÁTCE

5 5 Z pěti vozů Spice v brněnském závodě WSPC 1988 nedojel pouze jediný (SE87C/NME Ford DFL 3.3 V8 posádky Costas Los/Evan Clements) 6 Druhý vůz Spice SE90C Ford DFZ 3.5 V8 (Euro Racing) ve 24 h Le Mans 1991 nedokončil závod (Cor Euser/Charles Zwolsman/Tim Harvey)

7 Parker Johnstone (nar. 27. března 1961 ve Ft. Benningu, GA), kterého triumfy v IMSA Camel Lights dovedly až do Indy Cars 8 Spice SE91P Acura V6, s níž vítězil Parker Johnstone (mistr IMSA Camel Lights 1993)

6 7

9 Šestiválec Acura (Honda) NSX V6 pro vůz Parkera Johnstona

s Chrisem Lawrencem vedlo k prvnímu startu ve 24 h Le Mans 1964 (odpadli na Deep Sandersonu). Pak se soustředil na cestovní vozy, v britském mistrovství šestkrát vyhrál svou třídu (1968 Mini Cooper S 970, 1976 – 1980 Ford Capri) a dobyl 28 vítězství. K největším patří 24 h Spa-Francorchamps 1978, ještě na staré dlouhé trati, kde se střídal za volantem Fordu Capri s domácím Teddy Pilettem. Pak měl Spice vyšší cíle, pro José Juncadellu (strýc Daniela) jel Forda GT40 v závodech sportovních prototypů, start na jeho Ferrari 512/S ve 24 h Le Mans

1970 se mu nevyplnil, ale již dříve vstoupil do for mule 5000 na voze Kitchiner K3A Chevy V8 (1969). Zúčastnil se čtyř závodů 1971 společně s formulí 1, ve VC Argentiny byl osmý a v Brands Hatch F1 Victory Race třináctý (McLaren M10B Chevy). Když vůz rozbil ve Snettertonu, Tony Kitchiner z něho udělal Kitchmac F5000 a Gordy dojel čtvrtý v Mallory Parku 1972, než opět havaroval ve Snettertonu, tentokrát pro prasklý závěs kola. Zanechal formulí, ale 1975 se vrátil, aby přežil svou největší havárii v Mallory Parku 1975, a to krátce po posledním vítězství F5000 v Oulton Parku (Lola T332 Chevy). Soustředil se znovu na cestovní a sportovní vozy, když zjistil, že jezdcem formule 1 už nebude. Ještě před starty pro svůj tým byl dvakrát třetí ve 24 h Le Mans pro Rondeau-Ford 1981 (na typu M379) a 1982 (M382). V letech 1984 – 1989 tam na Spice třikrát vyhrál skupinu C2 (1985, 1987 a 1988). Po odchodu ze závodních tratí se věnoval mnoha obchodním zájmům, trávil čas i ve své oblíbené Rho desii (Zimbabwe) a podnikal v realitách v Berkshire. V novém tisíciletí se objevoval na závodech historických vozů (Silverstone Classic), ale svůj boj s rakovinou prohrál letos na podzim v jedenaosmdesáti letech. O deset let mladší Ray Bellm (narozen 20. května 1950 v New Maldenu) pokračoval ve 24 h Le Mans až do roku 1997 na McLarenu F1 GTR (1995 celkově čtvrtý) a před deseti lety založil 106 Drivers Club pro majitele třísedadlových vozů McLaren F1 (vzniklo jich 106). Kromě toho se zúčastňuje historických rallye (Safari, London – Sydney). ■

► Závod Ooredoo Qatar Grand Prix 2021 na okruhu Losail u Dohy se stal novou Velkou cenou F1 díky koronavirové krizi, a to podobně jako loni GP Toskánska v Mugellu, GP Portugalska v Portimau, GP Emilia Romagna v Imole a GP Sakhiru (druhá varianta okruhu v Bahrainu). Imola a Portimao se letos zopakovaly, vrátila se GP Monaka, znovu se jela GP Štýrska (druhý závod na Red Bull Ringu 2020 i 2021) a GP Turecka (v obou letech); debutovala nová GP Nizozemska na upraveném Zandvoortu a po GP Kataru se čeká na první GP Saúdské Arábie. Sponzor Ooredoo QSC je katarská telekomunikační společnost. ► Brit Lewis Hamilton (Mercedes-AMG) vyhrál stylem start-cíl první Velkou cenu Kataru na okruhu Losail International Circuit (5380 m), když dosáhl průměrné rychlosti 217,812 km/h. Druhý Max Verstappen (Red Bull) vede mistrovství světa o osm bodů pouhé dva závody před koncem šampio nátu v arabských zemích, které se pojedou na zcela novém okruhu Jeddah Corniche Circuit (6174 m) a už tradičně od roku 2009 na Yas Marina Circuit (5281 m) v Abu Dhabi. Třetí z Kataru, Fernando Alonso (Alpine), vystoupil na pódium poprvé po sedmi letech od Hungaroringu 2014. ► Ital Valentino Rossi oznámil konec kariéry v motocyklových Grand Prix! Je devítinásobným mistrem světa, první tituly dobyl na Aprilii RS125 (1997) a RS250 (1999), sedm jich získal v nejvyšší třídě 500 cm3 (2001 Honda NSR500) a nástupnické MotoGP (2002 – 2003 Honda RC211V; 2004 – 2005 a 2008 – 2009 Yamaha YZR-M1). Startoval ve 372 závodech Grand Prix, vyhrál jich 89, na pódium vystoupil sto devěta devadesátkrát a zajel 55 pole position a 76 nejrychlejších kol. Syn motocyklového závodníka Graziana Rossiho se narodil 16. února 1979 v Urbinu, chce pokračovat s vlastním týmem VR46 v motocyk lovém mistrovství světa, ale sám by rád dobyl vavříny také s automobily (touží po 24 h Le Mans). ► Manažer Hugh Chamberlain, bývalý britský policista, přišel do styku se závody v říjnu 1948, kdy ho otec vzal na GP Británie do Silver stone (bylo mu sedm). Letos oslavil šedesát let od debutu na závodní dráze, kdy jel v Brands Hatch na Jaguaru XK120 (člen Metropolitan Police Motor Club). Založil Chamberlain Engineering v roce 1972, byl úspěšný ve WSPC (Adams/Velez mistři světa C2 1989 na SE89C Cosworth; Ferdinand De Lesseps mistr FIA Cup 1992 na SE89C). Do roku 2008 vedl týmy GT a LMP, nyní je nezávislý konzultant (mj. pro Radical Cars a European Le Mans Series).

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► RALLYE PRAHA REVIVAL 2021

A PŘECE SE JELO! Desátý ročník soutěžáckého Revivalu se konal v odloženém termínu, ale navzdory restrikcím přece jen konal! TOM HYAN 1 Johnny Haughland, tentokrát s novým spolujezdcem Richardem Pashleyem (Škoda 130 LR) 2 Francouz Jean-Louis Clarr (Opel Kadett GT/E) startoval na Revivalu poprvé 3 Dakarská dvojice Jiří Moskal/Pavel Záleský se sešla ve voze BMW 318 iS

auto 2021/12

brovské díky za to patří týmu Eduarda Patery, neúnavnému organizátoru mo toristických podniků, které jsou nejen sportovní, ale také společenskou událostí. Byl to původně jen takový nápad, proč si to zase nerozdat sportovně na trati a pak si společně sednout a zavzpomínat. Z ná padu u sklenky se stala velká akce. Nebylo to jednoduché, mnozí někdejší mistři horkého volantu už žili v ústraní; takže zjistit, sehnat, oslovit. Dílo se podařilo, letos se jel už desátý ročník Rallye Praha Revival, lidé se hlásí sami, na startu bylo 150 posá dek nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Eda Patera, promotér automobilových závodů do vrchu

EDDA Cup, může být opravdu spokojen, podařilo se mu připravit nejen vynikající podívanou s náde chem nostalgie, ale i výtečnou zábavu pro ty, kteří by jinak seděli doma... Eda Patera vymyslel soutěž, kde nejde o život, ale přece se soutěží. Jezdci se předvádějí ve Show Section, které projíždějí podobně jako na ostrých rallye, ale nejde jen o časy, musí se dodržovat pravidla stejně jako při přejezdech, zkrátka jako do opravdy. A že to je doopravdy, svědčí i sem tam nějaká nepříjemnost, náš kolega fotograf Jiří Marší ček si Rallye Praha Revival jednou zajel s renovo vaným Fordem Capri, ale pak musel zase udělat generálku podvozku. Tak je někdy jízda náročná.

4 5 7

► X. RALLYE PRAHA REVIVAL 2021 Johnny Haugland (Škoda 130 LR) a Jean-Louis Clarr (Opel Kadett GT/E) vyjíždějí V posledních letech se objevily další problémy, o nichž se dříve nikomu nezdálo, koronavirové restrikce si vybraly svou daň, ale také nesmyslné rozkopání obrovského množství silnic a ulic včetně objízdných tras zamotalo pořadatelům hlavu. Osvědčený formát zůstal beze změn, měnila se místa startu i shromáždění vozů, nevyzpytatelné stavební práce na poslední chvíli ovlivnily celou trasu. Jezdci a spolujezdci se shromáždili netradičně v areálu firmy Brudra v Radotíně s organizačním zázemím v tamějším Kart centru, odkud se v pátek vyjíždělo na hippodrom v Chuchli k oblíbenému prologu, pak jezdci pokračovali na náměstí Jana Palacha v Praze pro slavnostní start před Rudolfinem, ale podmín kou bylo, že do sedmé večerní už tam nikdo nesmí být a vše musí být sklizeno vzhledem ke koncertní sezoně. Střediskem soutěže bylo Babylon Hotel Centrum v Liberci, kde posádky strávily dvě noci včetně společenského sobotního večera, přičemž tam i zpět se jelo po známých tratích RZ Rallye Škoda/Bohemia a rovněž někdejšího závodu do vrchu Záskalí u Liberce. V sobotu se jely Show Section třikrát ve Vesci, dvakrát posádky zajely do Adventure Landu v Bělé pod Bezdězem, nechyběla plochá dráha v Liberci, projíždělo se bývalým vojen

1. Ladislav Hubálek/Ondřej Hašek 2. Filip Silovský/Jan Řezníček 3. Vladimír Fišera/Petr Jirout 4. Pavel Kestler/Vlasta Kestlerová 5. Jan Voříšek/Lukáš Zmeškal 6. Tomáš Vavřinec/Jakub Venclík

ským prostorem Milovice a cíl byl na stejném místě v Radotíně. Kdo vyhrál podle počtu bodů není zase tak důležité, ale klobouk dolů před výkony posádek na předních místech celkové klasifikace (viz tabulka). Nejnižší startovní čísla patřila jako obvykle legen dám motoristického sportu. Posádka Jozefa Dodo Studeniče se hned zkraje dozvěděla od Edy, že nemá nárok na ocenění nejlepšího zahraničního účastníka, protože Slováci prostě žádní cizinci nejsou, máme k nim nejblíže a Dodo jel s Milanem Zapadlem, soutěžáckou legendou továrního týmu Škoda. Dvojice Jiří Moskal/Pavel Záleský tentokrát nebyla v kabině dakarského speciálu LIAZ, ale vyra zila na trať soutěže s pěkně renovovaným vozem BMW 318 iS. Mezi zahraničními účastníky vynikali samozřejmě Johnny Haugland, pětasedmdesátiletá norská legenda Škoda Motorsport, neméně slavný polský rallyman Andrzej Jaroszewicz (také ročník 1946) a poprvé startující sedmasedmdesátiletý Francouz Jean-Louis Clarr, trojnásobný vítěz Rallye Monte Carlo 1979 až 1981 ve třídě neupravených produkčních vozů na Opelu (také u nás jel na Kadettu GT/E). Francouzsky hovořících závodníků dorazilo ještě více, a to i z Belgie. Bruno Sacré se po třiceti letech vrátil za volant Toyoty a zavzpomínal ►►►

BMW 323 1901,8 bodu Triumph TR7 1988,8 bodu VW Golf II 2001,6 bodu Mitsubishi Starion 2007,1 bodu Peugeot 309 2013,4 bodu BMW 325 2042,8 bodu

4 Eda Patera, organizátor Rallye Praha Revivalu, při předstartovní rozpravě s jezdci 5 Jean-Louis Clarr je trojnásobným vítězem Rallye Monte Carlo ve třídě produkčních vozů 6 „Dohromady je nám stopadesát,“ prohlásil Milan Zapadlo při setkání s Andrzejem Jaroszewiczem 7, 8 Dodo Studenič a Milan Zapadlo před startem s historickým embéčkem (Škoda 1000 MB) 9 Andrzej Jaroszewicz (BMW 323) opět přijel; možná nevíte, že kromě soutěžního Stratosu HF okusil také Wolf WR1 formule 1 na okruhu v Poznani 10 Spektakulární průjezdy Matěje Šrajera za volantem dakarského speciálu ARO 4x4 s americkým osmiválcem z Chargeru 11 Druhé místo pro Triumph TR7 posádky Filip Silovský/Jan Řezníček

12/2021 THauto

► RALLYE PRAHA REVIVAL 2021

Jeden z polských jezdců Jacek Ratyński s Mazdou RX-7 (dvourotorový motor Wankel)

3 1 Triumph Dolomite Sprint není častným zjevem v českých zemích... 2 Litevská posádka Egidius Paulauskas/Almantas Jacevičius s klasickou Ladou 1600 3 Německá jezdkyně Monika Petzold s vozem Lada Samara před startem narychlo sehnala švýcarskou spolujezdkyni Nicole Djavanbakht 4 Vladimír Skřička z Kroměříže tentokrát nechal Alfu Romeo GTV V6 doma a vyrazil na trať za volantem osmiválce Rover Vitesse 5 K nejstarším strojům patřil Wartburg 312, ale posádka Jiří Mikulka/Dany Mikulka vůz rozhodně nešetřila

auto 2021/12

na svoje první starty se Škodou 120 v belgických soutěžích 1982 – 1985 (tam debutoval jako osm náctiletý). Robert Tavet z Francie přivezl Fiat Uno Turbo, belgická dvojice Jean-François Devillers/Eric Chapa (Porsche 911) patří k významným organizá torům historických rallye a Francouz Michel Grimal dier tentokrát vyměnil svůj Triumph 2000 Mk.II za vypůjčený Opel Kadett GSi. Startovní pole bylo početné a pestré, kromě záplavy různých vozů Škoda, BMW a Trabant jsme si pro hlédli i méně rozšířené Datsun 240 Z, Lancia Beta MC a Fulvia HF, Fiat 124 Abarth, Rover 3500 Vite sse, Mazda RX-7, Nissan Skyline, Triumph TR7 a Dolomite Sprint, Honda CRX i další; kuriozitou se stal dakarský speciál ARO 4x4 z roku 1983 (ex-Gé rard Sarrazin a Jean-Louis Schlesser), poháněný motorem na základě bloku Chrysler 440 CID (7,2 litru) s třístupňovou samočinnou převodovkou Mopar, který připravil Jan Šrajer. Vedle litevských jezdců Egidiuse Paulauskase a Adomase Petrovase s kla sickými vozy Lada 1600 nastoupila rovněž Monika

Petzold z Berlína s vozem Lada Samara, která za časů NDR od roku 1983 jezdila rallye s Trabanty a Žiguli (Lada VAZ 21011), aby později okusila také Rallye Monte Carlo a další velké soutěže (mj. na Opel Kadett GSi, Lancia Delta HF 4WD, Renault Clio Williams, či Seat Ibiza Cupra). Nor Svein Lund (Datsun 240 Z) je bývalým vítězem Rallye Monte Carlo Historique 2009. Velmi početná byla rovněž výprava polských jezdců. Další ročník Rallye Praha Revival 2022 je napláno ván na tradiční jarní termín, a to o víkendu 22. až 24. dubna, tedy týden po Velikonocích. Tentokrát se pojede už potřetí směrem na Teplice, kde mají orga nizátoři zázemí v hotelu Panorama, jezdce čekají silnice po Krušných horách, vedoucí po stopách Rallye Teplice a slavnostní dojezd bude na náměstí v Teplicích se vzpomínkou na předsedu Senátu PČR a primátora Teplic Jaroslava Kuberu, který akci velmi fandil a pravidelně účastníky vítal osobně. O start v soutěži je ohromný zájem, pořadatel už má naplněné startovní pole. ■

► Motorsport ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA 1 Hans Herrmann (vlevo) a Jaroslav Juhan (vpravo, oba Porsche 550 Spyder), třetí a čtvrtý v absolutní klasifikaci Carrera Panamericana 1954 2 Jaroslav Juhan (ve voze) a Huschke von Hanstein, bývalý závodník a manažer týmu Porsche (1954)

Foto Porsche

3 Jurij Těreněckij (Moskvič G5) na okruhu Bikernieki, mistr ruské formule 1 (1972)

V letošním roce uplynulo 100 let od narození závodníka, o němž se u nás nesmělo dříve mluvit, protože emigroval! Jaroslav Juhan se narodil 13. října 1921 v Praze jako syn velkoobchodníka s uhlím a mladší bratr Františka (1914 – 1992), slavného motocyklového závodníka. Mladší Juhan začínal s hokejem, hrál za LTC Praha až do roku 1943, než ho Němci zavřeli. Po válce začal závodit na BMW 328 a podnikat, ale změna společenských poměrů přinesla Frantovu emigraci do Kanady. V roce 1951 se vydal do světa také Jaroslav a skončil v Guatemale. Stal se tam prodejcem Porsche a jezdil závody (1952 – 1958), jel Carrera Panamericana 1953 jako soukromník (na 550 Coupé odpadli s Antonio Asturiasem), o rok později byly tovární 550 Spyder třetí (Herrmann) a čtvrtý (Juhan), když dojelo 85 vozů a mnoho jich odpadlo. K jeho největším úspěchům patří šesté místo ve 24 h Le Mans 1955 (tovární 550 RS Spyder s Helmutem Glöcklerem), kam se vrátil na Ferrari 250 TR, ale spolujezdec François Picard havaroval (1958). V automobilové branži zůstal až do své smrti 28. září 2011 v Ženevě. V Brně zorganizoval závod historických vozů formule 1.

4 Jurij Těreněckij, mistr SSSR Gr.2 1976, vede v Rize před Vladimirem Zarubinem z Ufy (oba Moskvič 412)

Posádka Enge/Vojtěch se dvěma vozy Škoda 130 RS obsadila v Brně první a třetí místo v divizi do 1300 cm3 (1981)

Oslavy 120 let Škoda Motorsport poněkud opomíjejí jeden z největších úspěchů na závodních okruzích, kdy Škoda 130 RS dobyla titul mistra Evropy 1981 v hodnocení značek, když posbírala v divizi I více bodů než silnější vozy v jiných divizích. Československý tým, vedený Václavem Bervidem, se podílel na triumfu dominantní měrou; jeho závodníci Zdeněk Vojtěch, Břetislav Enge a Jan Šenkýř se často střídali na dvou vozech, aby si dobré výsledky pojistili. Restrikce minulého režimu způsobily, že např. na Salzburgring nemohli tovární jezdci odcestovat, a tak tam body získala trojice Martinovský/Michl/Vaníček vítězstvím v divizi do 1300 cm3, která pak byla třetí v Zolderu, kde Bervidovy vozy odpadly (porucha spojky a propálený píst). Slavná okruhová sága Škoda 130 RS začala už v sezoně 1975, tehdy byli ještě nasazeni staří tovární jezdci z Mladé Boleslavi (Milan Žid s Oldřichem Horsákem vyhráli GP Brno 1975 do 1300 cm3 a v absolutní klasifikaci obsadili čtvrté místo). 5 Zdeněk Vojtěch v roce 1984 (už jezdil na BMW) 6 Škoda 130 RS vyhrála v Brně svou divizi poprvé v roce 1975 (Žid/Horsák)

Foto AZLK

Foto Tom Hyan

Ruský závodník Jurij Těreněckij se dožil osmdesáti let. Narodil se 22. listopadu 1941 v Moskvě, vystudoval Moskevský letecký institut v oboru leteckých motorů a pracoval v laboratoři pro výzkum bezpečnosti kosmických lodí. Začínal v motokrosu a na ploché dráze (1969 mistr SSSR), po přechodu za volant kromě první sezony na Estonii 15M formule 4 (350 cm3) vždy sbíral vavříny jako tovární jezdec AZLK (Moskvič). Podílel se na úspěšném voze Moskvič G5 ruské formule 1, s nímž se v roce 1972 stal mistrem SSSR, když vyhrál Minsk a okruh Bikernieki (Riga). V ruské F1 byl také sedmý (1971), třetí (1973 a 1976) a druhý (1974). Moskvič G5 začal s motorem Moskvič 412 OHC o objemu 1478 cm3 (od 1968), pak dostal rozvod DOHC a od roku 1972 zvětšený objem na 1840 cm3 a výkon 92 kW (124 k)/6000 min‑1. Kromě toho Jurij Vsevolodovič Těreněckij dobyl tři tituly mistra SSSR s cestov ními vozy Moskvič 412 skupiny 4 (1973) a 2 (1975 a 1976). Po sezoně 1976 byl trenérem, dva dochované G5 (od 1974 modernizované na G5M) jsou v muzejních sbírkách.

12/2021 THauto

Foto Ferrari

► Motorsport ► DEREK BELL

OSMDESÁTINY D

Málokdo si pamatuje, že Derek Bell debutoval ve formuli 1 na Ferrari...

erek Bell koncem října oslavil osm desátiny. Proslul jako pětinásobný vítěz 24 h Le Mans, ale vyhrál i mnoho dalších závodů sportov ních vozů, třeba třikrát 24 h Daytony a dva krát titul mistra světa WEC. Derek Reginald Bell se narodil 31. října 1941 v Pinneru (Mid dlesex), ale mládí prožil na jihoanglické farmě nedaleko Bognor Regis, kde měli také kemping a hospodu. Poprvé řídil dědův traktor ve dvanácti („Jelo to stěží dvacítkou,“ vzpomíná), ale s nevlastním otcem Bernar dem Henderem vyrazili jeho Jaguarem XK 150 na Velkou cenu Itálie 1959, a to roz hodlo. Tehdy netušil, že na Monze o devět let později prožije svůj debut ve formuli 1 na Ferrari! „Lidé říkají, že jsem měl štěstí,“ uva žuje Derek, „jenže z těch pětatřiceti závod ních sezon bylo špičkových pouze deset...“ Začínal jako traťový komisař na okruhu v nedalekém Goodwoodu. Otčím Bernard mu koupil Ford Anglia, ale řekl mu, chceš-li

auto 2021/12

TOM HYAN 1 Derek Bell při testu Ferrari 312 formule 1 na starém okruhu v Modeně (1968) 2 Derek Bell při setkání s vítězným Porsche 962C ze 24 h Le Mans 1987 na Festivalu v Goodwoodu 2000

závodit, musíš mít Lotus Seven! Derek na radu dal a v prvním závodě v březnu 1964 v Goodwoodu vyhrál. Kostky byly vrženy, ve F3 musel mít také Lotus, nejprve typ 31 a pro 1967 úspěšný Lotus 41, s nímž vyhrál sedm závodů (první opět v Good woodu). S Bernardem založili Church Farm Racing, koupili Brabham BT23C a vstoupili do F2. V dubnu 1968 na Hockenheimu byl Derek na večeři s Jimem Clarkem a Graha mem Hillem, hvězdami Lotusu, ale Jimmy se druhý den zabil. Závody byly kruté, jenže na Hockenheimu pozval Dereka k testu sa motný Enzo Ferrari! Odjel do Maranella, prohlédl si továrnu a setkal se s Ferrarim. První závod jako tovární jezdec jel na Fer rari Dino F2 na Monze, zajel pole position a vyhrál druhý závod. To rozhodlo, Ferrari ho přihlásil na Gold Cup do Oulton Parku a na Velké ceny Itálie a USA, Bell bohužel při premiéře F1 vždy odpadl. Blýskl se v Tasmánské sérii 1969 (čtvrtý na Ferrari

3 Derek Bell s vozem Jaguar XJ12C na Velké ceně Brna (ME 1977 cestovních vozů) 4 Jediný start na McLarenu M9A, formuli 1 s pohonem všech kol (Silverstone 1969) Foto Tom Hyan

5 Na Ferrari 512/S při vytrvalostním závodě 1000 km Spa-Francorchamps (1970) 6 Derek Bell, člen nejrychlejší posádky z kvalifikace na Velkou cenu Brna 1977

7 Za volantem Kremer-Porsche K8 Spyder ve 24 h Le Mans 1994

5 Dino 246), na Ferrari 312 F1 jel naposledy BRDC International Trophy 1969 (devátý). Pak na Ferrari 512/S debutoval ve 24 h Le Mans 1970 s Ronnie Petersonem, ale od padli. Ve formuli 1 vsadil Ferrari na nováčky Claye Regazzoniho a Ignazia Giuntiho... Derek znovu bojoval o místo na slunci. Velkým soupeřem se stal Clay Regazzoni nejen v boji o Ferrariho přízeň, ale také v ME F2. Pro Toma Wheatcrofta vyhrál Derek na Brabhamu BT30 v Barceloně, pilně sbíral body, ale na Regazzoniho s to várním Tecnem to nestačilo. Mezi elitou vybojoval druhé místo, za ním skončili Fitti paldi, Peterson, Quester, Cevert a další. Na Velkou cenu USA 1970 ho pozval John Surtees, Derek vyjel bod za šesté místo, zůstal však jeho jediným. Ještě párkrát hostoval u Surteese, sezonu 1972 jel na italském dvanáctiválci Tecno, ale vůz byl zoufale pomalý, formuli 1 pak okusil už jen v britském mistrovství (1976 – 1977 Penske PC3). Před nabídkou Ferrari měl šanci u Lotusu, Colin Chapman ho pozval na test turbíny Lotus 56, ale Derek se ne svezl, když Graham Hill na Nürburgringu zničil převodovku. Za šest týdnů se ve voze zabil Mike Spence. Návrat na vrchol prožil Bell se sportovními prototypy. Podílel na vývoji Gulf Mirage -Ford, ve 24 h Le Mans dojel 1974 čtvrtý a 1975 poprvé vyhrál s Jacky Ickxem! Další triumfy přidal na Porsche v letech 1981,

1982, 1986 a 1987. Vedle vítězství si nej více cení třetího místa v ročníku 1995 na McLarenu F1 GTR, protože se tak stalo na Den otců a on jel se svým nejstarším synem Justinem (třetím jezdcem byl Andy Wallace). Čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans absolvoval šestadvacetkrát, v roce 1994 naposledy na Porsche (Kremer K8), kdy dojel šestý, a v letech 1995 – 1996 na McLarenu F1 GTR (třetí a šestý). Za svoje zásluhy byl odměněn titulem MBE (Mem ber of British Empire). Na otázku, jaký automobil považuje za nejlepší, odpovídá jednoznačně: „Přece Porsche 962!“ Není ovšem divu, s tímto vozem vyhrál sedmatřicet závodů na okru zích celého světa. Velmi si cení také Brab hamu BT30, který mu v roce 1970 poskytl Tom Wheatcroft, sportovního prototypu Ferrari 333 SP a také Lotusu 72, s nímž se Jochen Rindt a Emerson Fittipaldi stali mistry světa F1. V době, kdy byl vůz nový, s ním nikdy nejel. Okusil Lotus 72 až před deseti lety na Top Gear Festivalu 2011 v jihoafrickém Kyalami. Na Dereka Bella máme i vzpomínku z Brna. V roce 1977 se tam objevil v týmu Jaguar při ME cestov ních vozů, s Andy Rousem jeli z pole posi tion, Bell vedl od startu, ale ani jeden ze dvou Jaguarů XJ12C závod pro technickou závadu nedokončil. Derek Bell skončil se závodní kariérou v roce 1999, pak se dal do služeb Bentley

Foto Tom Hyan

7 jako testovací jezdec a tvář značky. To už měl za sebou asistenci prvorozenému sy novi Justinovi (nar. 23. února 1968 v Rus tingstonu), kterému pomohl do formulí Ford a Vauxhall Lotus, z nichž se Justin vy pracoval až na továrního jezdce Corvette Racing. Justin také nejprve sklízel bram bory na farmě, ale začal závodit v mladším věku než otec, nejprve zkusil motokros a sjezdové lyžování. Přestože nedosáhl úspěchů otce, nasbíral mnoho pěkných výsledků, několikrát jel 24 h Le Mans (dva krát s otcem), byl mistrem FIA GT2 1997 a dokonce se pokusil o 500 mil Indiana polis 1996, kde se však se starou Lolou z roku 1992 nekvalifikoval. Derek tam byl s ním, pak přiznal, že se mu ulevilo, když se Justin do superrychlého závodu nedo stal. Dnes je Justin jedním z nejlepších amerických komentátorů motorsportu (žije na Floridě) a jeho syn Oliver (ročník 2004) úspěšným hercem, jenž začínal v osmi letech a stal se dětskou hvězdou. Derek Bell nyní také žije na Floridě, je znovu ženatý a s chotí Misti mají malého syna Sebastiana. Pracuje nejen coby globální ambasador Bentley, ale je i obchodním partnerem dealera Bentley of Naples na Floridě. Kromě toho působí jako komentá tor motorsportu, zúčastňuje se vybraných besed (tzv. after dinner speaker) a je po rotcem na Salon Privé, britské přehlídce historických a exkluzivních vozů. ■

12/2021 THauto

Foto Roman Klemm

► Motorsport ► DTM 2021 V NOVÉM FORMÁTU

DRAMA NA KONEC G

Nové DTM pod taktovkou Gerharda Bergera přineslo nečekané rozuzlení...

erhard Berger se počátkem 2021 pustil do praktické části svého projektu záchrany DTM, a tak sledoval několik cílů. Dva hlavní byly rozšíření počtu značek s dostupnějšími vozy GT3 a snížení vlivu automobilek na průběh mist rovství. Od premiéry v Monze se tato předsevzetí po dařilo realizovat, drahé siluety třídy 1, jež automobilky nasazovaly jen v DTM, putovaly do muzea, ale do Ber gerova nového DTM se přihlásily dvě desítky účast níků s vozy GT3 pěti značek. Týmy se odpoutaly od výrobců a jelo se! Alespoň počátkem sezony tomu tak bylo, jen že se mistrem DTM 2021 po vcelku nená padné sezoně stane zkušený Maxi Götz, s tím asi ne počítal ani on sám. Sezona byla ve znamení duelu mladíků Liama Lawsona a Kelvina van der Lindeho až do dramatického finále na Norisringu. Velkým přínosem pro DTM byla účast Ferrari, Gerhard Berger využil nejen výborných vztahů k Maranellu (býval jezdcem Ferrari F1), ale i s Helmutem Markem, sportovním ředitelem Red Bull Racing. Vyjely dva Fer rari 488 GT3 (3.9 V8 turbo) od AF Corse pod hlavičkou Red Bullu a AlphaTauri. Objevily se také Lamborghini

auto 2021/12

ROMAN KLEMM 1 Liam Lawson (Ferrari 488 GT3 Evo), nešťastný favorit DTM 2021, v čele skupiny vozů na Norisringu 2, 3 Mistrovský titul získal překvapivě Maximilian Götz (Mercedes-AMG GT3 Evo) 4 Gerhard Berger, nový organizátor DTM

Huracán GT3 Evo (5.2 V10), připravené drážďanským týmem T3 Motorsport. S poněkud obrovitě působícím, ale osvědčeným M6 GT3 (4.4 V8 turbo) zůstal DTM věrný BMW prostřednictvím týmů Walkenhorst Motor sport a Rowe Racing. Většinu startovního pole tvořily vozy Mercedes-AMG GT3 Evo (6.2 V8) a Audi R8 LMS Evo (5.2 V10). Během roku se ve vybraných závodech objevily i vozy McLaren 720S GT3 (4.0 V8 turbo), který řídil Christian Klien (někdejší rakouský jezdec F1) za JP Motorsport, a Porsche 911 GT3 R (4.0 B6) závodníka Michaela Ammermüllera (za SSR Performance startující bývalá naděje Red Bullu pro F1), oba stejně jako Mirko Bortolotti (Lamborghini) v rolích hostů (Guest Drivers). Na nové automobily GT3 přešli účastníci loňského DTM jako např. jiho afričtí bratři Kelvin a Sheldon van der Linde, Švýcar Nico Müller, Bergerův synovec Lucas Auer a další. Nastoupili zkušení jezdci GT3 (Götz) i nováčci včetně závodníků Ferrari (Albon, Lawson) a dvou žen ve star tovním poli (Sophia Flörsch a Esmee Hawkey). Vítězství devatenáctiletého nováčka Liama Lawsona v prvním závodě v Monze pro Ferrari bylo skvělou rekla

► DTM 2021 – CELKOVÉ VÝSLEDKY jezdec tým počet bodů 1. Maximilian Götz (D)................ Mercedes-AMG Team HRT......................230 2. Liam Lawson (NZ)................... Red Bull AF Corse/Ferrari........................227 3. Kelvin van der Linde (ZA)........ Abt Sportsline/Audi R8 LMS...................208 4. Marco Wittmann (D)............... Walkenhorst Motorsport/BMW M6 GT3..171 5. Lucas Auer (A)........................ Mercedes-AMG Team Winward...............152 6. Alexander Albon (THA)........... AlphaTauri AF Corse/Ferrari....................130 7. Philip Ellis (GB)...................... Mercedes-AMG Team Winward...............129 8. Mike Rockenfeller (D)............. Abt Sportsline/Audi R8 LMS.....................89 9. Daniel Juncadella (E).............. Mercedes-AMG GruppeM Racing..............77 10. Nico Müller (CH).................... Team Rosberg/Audi R8 LMS.....................56 11. Sheldon van der Linde (ZA).... Rowe Racing/BMW M6 GT3......................55 12. Arjun Maini (IND)................... Mercedes-AMG Team GetSpeed................48 13. Esteban Muth (B).................... T3 Motorsport/Lamborghini Huracán........41 14. Vincent Abril (F)...................... Mercedes-AMG Team HRT........................34 15. Maxi Buhk (D)......................... Mercedes-AMG Mücke Motorsport...........28 16. Nick Cassidy (NZ)................... AlphaTauri AF Corse/Ferrari......................11 17. Timo Glock (D)....................... Rowe Racing/BMW M6 GT3........................9 18. Sophia Flörsch (D).................. Abt Sportsline/Audi R8 LMS.......................8 19. Marvin Dienst (D)................... Mercedes-AMG Mücke Motorsport.............6 20. Esmee Hawkey (GB)................ T3 Motorsport/Lamborghini Huracán..........2 21. Christopher Haase (D)............ Team Rosberg/Audi R8 LMS.......................1 Pozn. Dalších devět jezdců nebodovalo (z toho sedm Guest Drivers)

mou DTM 2021, druhý závod vyhrál Kelvin van der Linde (Audi) a zahájili tak průběžný boj o titul. Na Lausitzringu jezdci DTM využili části oválu, vyhrál nováček Philip Ellis a zkušený Maxi Götz (oba Mercedes-AMG); Zolder patřil opět Kelvinovi vdL a druhý závod dobyl ex-mistr Marco Wittmann (BMW); Kelvin triumf zopakoval v sobotu na Nürburgringu, v neděli vyhrál jedinkrát za sezonu Alex Albon (Ferrari), propuštěný z formule 1. Na Red Bull Ringu mohl prvně na tribuny omezený počet diváků, oba závody ovládl Liam Lawson. V nizozemském Assenu znovu vyhrál Wittmann (před hostujícím Bortolottim), druhý závod patřil Lucasu Auerovi (Mercedes-AMG) před Lawsonem. Hockenheim vyhráli nejprve Kelvin (před Albonem), pak triumfoval Lucas Auer. Velké finále hned příští víkend na Norisringu bylo jasné, vedl Lawson před Kelvinem vdL, třetí byl nenápadný Götz. Čtvrtý Wittmann už měl jen matematickou šanci a sám se vyřadil nepovedenou kvalifikací. Svoje šance obhájil vítězstvím Maxi Götz; Ind Arjun Maini (Merce des-AMG) se blýsl druhým místem před Lawsonem a Kelvinem vdL. Pětadvacetiletý Jihoafričan vsadil vše na agresivní start, ale v první vlásence vrazil bezohled ně do obou rychlejších vozů Ferrari a z předních pozic vyřadil jak Lawsona, tak Nicka Cassidyho (ten jel místo Albona, jehož povolali k Williamsu F1). Do vedení šel Lucas Auer před značkovými kolegy Ellisem a Götzem, Kelvin vdL si dál brutálně prorážel cestu a Cassidy se

Foto Roman Klemm

10 5 Sheldon van der Linde (BMW M6 GT3) nedosáhl bratrových výsledků 6 Marco Wittmann (BMW M6 GT3) opět letos vítězil 7 Kelvin van der Linde (Audi) jako vítěz na Hockenheimringu 8 Liam Lawson a Nick Cassidy, jezdci AF Corse na Norisringu 9 Sophia Flörsch (Audi R8 LMS Evo) přešla do DTM a ELMS z formule 3 10 Druhou ženou na startu byla Esmee Hawkey (Lamborghini Huracán GT3 Evo)

snažil pomoci Lawsonovi. Těsně před koncem roz hodla týmová režie, Thomas Jäger ve službách Mer cedes-AMG přece jen porušil gentleman agreement o nevměšování výrobců a doporučil týmu Winward, aby své dva vozy ve prospěch jezdce týmu Huberta Haupta přibrzdil. Vize titulu pro jezdce Mercedes-AMG byla silnější, Maxi Götz mohl být mistrem pouze coby vítěz závodu. A právě to se stalo, vyhrál Götz před Auerem a Buhkem (všichni Mercedes-AMG), Cassidy byl třináctý, Kelvin vdL sedmnáctý (za bratrem Sheldo nem) a Lawson osmnáctý. Soupeři zuřili, mnozí diváci zuřili, Gerhard Berger zuřil. Tohle přece nikdo nechtěl, DTM opět propadlo nešva rům minulých let, bylo to navíc v okamžiku posledním, rohodujícím, nejlépe viditelném a dobře zapamatova telném. Ferrari a Red Bull se pochopitelně zlobí (na vzdory titulu pro AF Corse v týmech) a ani jiní nemají z nepovedeného finále radost. Hrozí, že tato situace bude mít vliv na přihlášky i vstup nových v příští sezoně. A není se co divit, takže bude DTM zase jen pro Audi, BMW a Mercedes-AMG? Doufejme, že Norisring ne rozbil tolik dobré práce Gerharda Bergera, neboť DTM 2021 byl jinak dobrým šampionátem, jenž přinesl hodně zábavy a hodnotného sportu. Gerhard Berger právě uzavřel nové smlouvy s televizí a sponzory. Přejme mu, aby dokázal vyžehlit chyby, jež se letos objevily, a mohl v projektu pokračovat! ■

12/2021 THauto

► JEZDCI FORMULE 1

Foto Roman Klemm a Pirelli

(2019)

AlphaTauri AT02 Honda (Portimao 2001)

YUKI TSUNODA (JPN) position a čtyřikrát na pódiu), když vyhrál cenu Anthoine Hubert

Osmnáctý japonský závodník F1, první od časů Kamui Kobayashiho! Narodil se 11. května 2000 v Kanagawě, v první sezoně 2021 byl nejmladším účastníkem F1. Ve čtyřech letech se rozhodl, že bude závodníkem, když byl s otcem na motokárové dráze Nakai. Táta mu pak dělal mechanika (2009 – 2016). V roce 2016 přešel do F4, 2018 byl japonským mistrem F4, 2019 coby junior Red Bullu skončil devátý ve FIA F3 a 2020 už byl třetí ve FIA F2 (tři vítězství, čtyři pole

Award pro nejlepšího nováčka. Stačilo to na superlicenci, s podporou Red Bull a Honda šel ke Scuderia AlphaTauri 2021 (koncem 2020 prvně testoval AT01). Při debutu v Bahrainu 2021 skončil třináctý v kvalifikaci a hned bodoval devátým místem. Poprvé postoupil do Q3 v Baku (osmý) a bodoval sedmým místem, na Hungaroringu si polepšil šestým. Nevyhnuly se mu však ani havárie a poruchy (v Monze neodstartoval). Pro sezonu 2022 je u AlphaTauri potvrzen.

Foto Tom Hyan

(2018)

Dallara DW12 Honda (Portland Indy Car 2018)

ALEXANDER ROSSI (USA) (2015 druhý pro Racing Engineering), byl testovacím jezdcem

Málokdo si pamatuje, že Rossi byl nejen jezdcem formule 1, ale také českého týmu ISR (Igor Salaquarda Racing) v sezoně 2009 (čtvrtý v International Formula Masters; vítěz v Brně, Spa a Imole) a 2010 (odpadl v Monaku ve FR 3.5). Američan narozený 25. září 1991 v Nevada City v Kalifornii po debutu ve Skip Barber Series 2006 a titulu mistra USA F-BMW 2008 vyrazil do Evropy, aby se stal jezdcem formule 1. Zářil v GP3 Series, WS by Renault a GP2 Series

Caterham F1 (2012 – 2014) a Marussia F1 (2014 – 2016), v sezoně 2015 jel pět Grand Prix F1, ale vůz byl příliš pomalý (Manor-Marussia MR03B Ferrari), a tak dal přednost Indy Cars, kde startuje dodnes vedle závodů sportovních prototypů (Acura ARX05 pro Team Penske, vítěz 24 h Daytony 2021). Pro tým Michaela Andrettiho vyhrál při debutu 500 mil Indianapolis 2016, v mistrovství Indy Cars byl nejlépe druhý (2018) a třetí (2019); v poslední sezoně 2021 skončil desátý.

Haas VF-21 Ferrari (Interlagos 2021)

Foto Team Haas

(2021)

NIKITA MAZEPIN (RUS) BRDC/ME F3, když ho peníze otce Dimitrije (šéf Uralkali) dovedly

Ruský mladík většinou uzavíral startovní pole, ale v týmu Haas se v první sezoně 2021 nedařilo ani Micku Schumacherovi. Formule 1 byla vždy cílem, už v červenci 2017 při testu na Hungaroringu měl pátý čas (Force India). Narodil se 2. března 1999 v Moskvě, debutoval na motokárách, 2014 byl vicemistrem světa za Lando Norrisem, přestoupil do nižších formulí (při debutu 2014/2015 desátý v MRF Challenge F2000), pokračoval ve FR 2.0 NEC/Eurocup,

auto 2021/12

ke smlouvě s Force India (2017). V roce 2018 byl druhý v GP3 Series (čtyři vítězství pro ART GP), 2019 osmnáctý ve FIA F2 (ART GP) a 2020 už pátý (dvě vítězství pro Hitech GP), kromě třetího místa ve F3 Asia 2019/2020 (jedno vítězství pro Hitech GP). V květnu 2019 dostal šanci v Barceloně, kde prokázal nadřazenost vozů Mercedes-AMG, v úterý byl nejrychlejší Bottas a ve středu Mazepin. Při debutu F1 v Bahrainu 2021 havaroval v prvním kole. Pro Haase pojede i v sezoně 2022.

► Motorsport ► NOVINKY ZE SVĚTA

Foto Roman Klemm

Dennis Hauger

► FIA F3 CHAMPIONSHIP 2021

Pětadvacetiletý Alex Albon se vrátí do formule 1! Odložený jezdec už nejel DTM na Norisringu, ale byl povolán na VC Turecka (je náhradníkem Red Bullu), když už neměl šanci na titul DTM 2021. Zajímavější je, že Red Bull Racing ho uvolnil na sezonu 2022, kdy Alex v týmu Williams nahradí George Russella. Jost Capito, šéf Williamsu F1, si cení Albonových zkušeností z Red Bullu, kde se letos Alex podílel na vývoji monopostu pro sezonu 2022. Zatím má 38 startů ve formuli 1 (2019 – 2020 Toro Rosso/Red Bull).

Dennis Hauger Norský jezdec Dennis Hauger je mistrem FIA F3 (vozy Dallara-Mécachrome 3.4 V6 bez přeplňování, 279 kW/380 k/8000 min‑1). Hned po triumfu se norský mladík (nar. 17. března 2003 v Oslu) zúčastnil oficiálních testů pneumatik F3. Vyhrál také italský titul 2019 F4 (12 prvních míst ze 21 závodů), současně byl vicemistrem F4 v Německu, od 2020 jede FIA F3 (Hitech GP, letos Prema Racing) a titul 2021 pečetil druhým místem v prvním závodě v Soči, kde triumfoval Logan Sargeant (Charouz RS). Hauger zvítězil čtyřikrát (stejně jako druhý Jack Doohan), devětkrát byl na pódiu a zajel tři pole position. Sezona 2021 měla dvanáct různých vítězů a 20 závodů na sedmi okruzích. Od 2018 je Red Bull Junior Team Driver, 2008 – 2017 jezdil motokáry a chce být prvním Norem ve formuli 1.

Foto Roman Klemm

jezdec tým počet bodů 1. Dennis Hauger (N)................Prema Racing........... 207 2. Jack Doohan (AUS) ..............Trident ..................... 179 3. Clément Novalak (F) ............Trident...................... 147 4. Frederik Vesti (DK)................ART Grand Prix......... 138 5. Victor Martins (F) .................MP Motorsport ........ 131 6. Alexander Smolyar (RUS).....ART Grand Prix......... 107 7. Logan Sargeant (USA)..........Charouz RS............... 102 16. Roman Staněk (CZ)...............Hitech GP................... 29

Foto Tom Hyan

European Le Mans Series 2021 měla slušné startovní pole, první mezinárodní titul v ní dobyl populární Robert Kubica, kterého ve voze Oreca 07 Gibson (WRT Team) střídali Louis Delétraz a Yifei Ye, a vyhráli čtyři ze šesti závodů i hodnocení týmů. V mistrovství smí startovat vozy kategorie LMP2 (nikoli LMP1 jako ve FIA WEC), doplněné LMP3 a LM GTE. Závodům ELMS vládnou Oreca 07 Gibson (na voze č.34 v Rakousku zaskočil Logan Sargeant, spolu se Salihem Yolucem a Charlie Eastwoodem byl čtvrtý).

Německá závodnice Sophia Flörsch přežila velkou havárii ve formuli 3 v Macau 2018. Neúspěšně se vrátila do dvoulitrové F3 a pak do nové 2020 FIA F3 (ex-GP3 Series), než loni zamířila do European Le Mans Series, kde letos překvapila v Portimau třetím místem (na Oreca 07 Gibson s Ferdinandem Habsburgem a Dickem Bradleyem). Kromě toho vyzkoušela DTM. Narodila se 1. prosince 2000 v Grünwaldu a je odpůrkyní dámské formule W Series, protože se chce poměřovat s nejlepšími bez ohledu na pohlaví. Stejný názor mají i jiné závodnice (např. Pippa Mann).

Foto Roman Klemm

Sophia Flörsch (Audi R8 LMS Evo v DTM)

Foto Roman Klemm

Alex Albon (Ferrari 488 GT3 Evo)

▲ Robert Kubica jako jezdec F1 (BMW Sauber) ◄ Oreca 07 Gibson (United Autosports a Racing Team Turkey)

12/2021 THauto

► JEZDCI FORMULE 1 (1995)

Ferrari 555 (Monte Carlo 1955)

PAUL FRÈRE (B) vyhrál v Jižní Africe mimo MS 1960 (Cooper T45 Climax). Osmkrát

Vynikající motoristický novinář, závodník a inženýr se narodil i zemřel ve Francii (30. 1. 1917 Le Havre – 23. 2. 2008 St. Paul-de-Vence). Byl trojnásobným mistrem Belgie ve veslování, v osmnácti vyhrál první slalom, v roce 1952 debutoval ve Spa (pátý) a mimo MS F1 zvítězil v GP des Frontières (vždy HWM Alta). Jel 11 Grand Prix, po čtyřech na Gordini a HWM, tři v továrním týmu Ferrari (1955 osmý v Monaku s Piero Taruffim a čtvrtý v Belgii; 1956 druhý v Belgii). Druhý závod F1

jel 24 h Le Mans (druhý 1955 a 1959 na Aston Martinu, vítěz 1960 na Ferrari). Po odchodu ze závodů byl novinářem, poradcem automo bilek, testoval (mj. Audi R8 LMP v Le Mans 2003), do 1986 byl prvním prezidentem COTY, první v Japonsku na reportáži o vznikajícím automobilovém průmyslu číslo 1 a až do své smrti na závody jezdil (potkávali jsme se v Le Mans). Je otcem tří dcer. Napsal několik knih včetně My Life Full of Cars a The Porsche 911 Story.

Lancia D50 (Monte Carlo 1955)

LOUIS CHIRON (MC/F) a záhy začal vítězit. Slavné rčení Jede jako Širón vzniklo po jeho třech

Legenda předválečných Grand Prix, po válce jel ještě 15 závodů MS formule 1! V roce 1950 dojel třetí (Maserati 4CLT) a 1955 šestý (Lancia D50) ve Velké ceně Monaka, 1958 se tam nekvalifikoval jako nejstarší jezdec F1 (Maserati 250F); okusil také Talbot a 1953 italský vůz OSCA V12 (desátý na Monze). Narodil se i zemřel v Monte Carlu (3. 8. 1899 – 22. 6. 1979), za první světové války byl řidičem maršálů Pétaina a Focha, v roce 1923 si koupil první Bugatti Ferrari-Lancia D50 (Reims 1956)

triumfech na Masarykově okruhu v Brně (1931 – 1932 Bugatti; 1933 Alfa Romeo); také vyhrál pětkrát GP Francie (naposledy 1949 na Talbotu), třikrát GP Španělska, dále GP Monaka (1931 Bugatti), Německa, Evropy (v Belgii), Maroka a Itálie. K dalším velkým vítězstvím patří Rally Monte Carlo 1954 (Lancia Aurelia GT). Při devíti startech 24 h Le Mans nikdy nedokončil. Do Československa přijel znovu jako komisař FIA na Rally Vltava 1963 a čestný startér VC Brna 1969. (1956)

OLIVIER GENDEBIEN (B) když přesedl za volant, začal vítězit. Postoupil do třídy GT a na sportovní

Do roku 1981, než krajan Jacky Ickx vyhrál 24 h Le Mans popáté, držel primát nejlepšího se čtyřmi triumfy na Ferrari (1958, 1960, 1961 a 1962). Říká se, že ve F1 jel na Ferrari za odměnu, pro Maranello vyhrál i 12 h Sebring 1959 a 1961 a další závody. Narodil se 12. ledna 1924 v Bruselu, po válce pracoval na odlesňování pralesa v Belgickém Kongu (Stanleyville), pak ho majitel kávových plantáží Fraikin pozval v Belgii na rallye coby spolujezdce. To se mu zalíbilo,

auto 2021/12

prototypy (Ferrari, Porsche) a znovu vítězil. Jel 14 Grand Prix MS F1, většinou na Ferrari a Cooperu, s nímž byl šestý v MS 1960 (třetí v Belgii, druhý ve Francii). Na Ferrari byl nejlépe čtvrtý v Belgii 1961, kde startoval z první řady, a ve Francii 1959. Na Lotusu 18/21 týmu UDT-Laystall přežil havárii v tréninku, aby druhý den dojel jedenáctý ve Watkins Glen 1961. Po 1962 otec tří dětí odstoupil a věnoval se rodinným obchodům. Zemřel 2. října 1998 v Les Baux-de-Provence (F).

► JEZDCI FORMULE 1 (1957)

Vanwall (1956 Schell před Mossem)

HARRY SCHELL (USA) Závodit začal v Evropě; v MS F1 debutoval na GP Monaka 1950

První Američan ve formuli 1 absolvoval 55 závodů v letech 1950 – 1960, nejlépe se umístil druhý v Zandvoortu 1958 (BRM P25) a třetí v Pescaře 1957 (Maserati 250F), když pětkrát startoval z první řady. Narodil se 29. června 1921 v Paříži jako syn závodníků Laury Schella a bohaté Lucy O’Reilly. Po smrti otce matka dále vedla závodní tým, za války se vrátili z Paříže do USA, ale Harry se přihlásil nejprve na rusko-finskou frontu a po Pearl Harbouru do U.S. Army!

(havaroval; Cooper-JAP V2) a pokračoval ve formuli 1 až do své smrti 13. května 1960 při tréninku na International Trophy v Silverstone. Vystřídal vozy Talbot, Maserati, Cooper i tovární Ferrari, BRM a Vanwall, a přestože nevyhrál v MS F1 (mimo MS vyjel první vítězství Vanwallu ve Snettertonu), byl velmi oblíbeným a respektovaným závodníkem. Ve 24 h Le Mans dojel nejlépe šestý (1953 Gordini T26S). Jeho matka byla jedinou ženou, vlastnící tým F1 (Ecurie Bleue).

Scarab F1 (Spa-Francorchamps 1960)

CHUCK DAIGH (USA) i monoposty formule 1. V roce 1960 se Daigh na Scarabu z pěti

Narodil se 29. listopadu 1923 v Long Beach, až do svých osmdesáti pokračoval v práci strojního inženýra, která ho přivedla do týmu Scarab. Začínal s hot rods na dnech vyschlých jezer v Kalifornii, za války byl jako parašutista nasazen ve Francii, Británii a Německu, po ní připravoval závodní vozy pro Billa Stroppeho (třikrát jel Carrera Panamericana) a v roce 1958 se stal jezdcem, šéfmechanikem a inženýrem amerického týmu Lance Reventlowa, který připravil kromě sportovních Scarabů

pokusů MS F1 kvalifikoval dvakrát, odpadl v Belgii a dojel desátý v Riverside (tam vyhrál GP USA 1958 sportovních vozů na Scarabu), zaskočil v Silverstone na továrním Cooperu F1, ale nedojel. O rok dříve vyhrál 12 h Sebringu spolu s Gurneyem, Gendebienem a Phil Hillem (Ferrari 250 TR). Ve 24 h Le Mans 1960 odpadl (Maserati T61), dvakrát se nekvalifikoval do Indy 500 (1959, 1962), ale jezdil jen pro zábavu. Zemřel 29. dubna 2008 v Newport Beach (CA).

HWM Alta F2 (IT Silverstone 1952)

LANCE MACKLIN (GB) (Invicta, Bentley), v roce 1950 už střídal HWM F2 a sportovní Aston

Britský jezdec se sportovními vozy jel také třináct závodů MS F1, ale s pomalým vozem HWM Alta F2 nebodoval, vyhrál s ním však International Trophy Race 1952 na Silverstone. V sezoně 1955 se na Maserati 250F od týmu Stirling Moss Ltd. nekvalifikoval v Monaku, ale dojel osmý v britské GP. Narodil se 2. září 1919 v Londýně jako syn Noela Macklina, který stál u zrodu několika automobilových značek (např. Invicta). Po službě v Royal Navy začal po válce závodit

Martin (1950 pátý, 1951 třetí ve 24 h Le Mans). Je smutně proslulý pro účast na tragédii ve 24 h Le Mans 1955, prudce brzdil za Mike Hawthornem (Jaguar), který náhle jel do depa, a do jeho Austin-Healey 100S narazil Pierre Levegh, jehož Mercedes-Benz 300 SLR se vznesl a padl mezi diváky. Po další velké nehodě na Tourist Trophy 1955 se Macklin vzdal závodů. Byl zástupcem Facel Vega v Paříži, podnikal ve Španělsku a 29. srpna 2002 zemřel v Tenterdenu (Kent).

12/2021 THauto

► MTX 2-05 TATRA V8 (1991 – 1993)

Foto Král Design

Historie

SUPERTATRA...

Pokusem o československý supersport byla Supertatra V8 z Metalexu, která vyjela před třiceti lety...

o změně politických poměrů v Českoslo vensku po roce 1989 sice vznikla řada zají mavých projektů, ale jejich realizace ve vět ším měřítku většinou narazila na neřešitelné finanční problémy. Přesto se v devade sátých letech zrodily reprezentační vozy Tatra 613-4 s elektronickým vícebodovým vstřikováním paliva, výkon jejich vzduchem chlazeného osmiválce 3495 cm3 se vyšplhal na 147 kW (200 k)/5750 min‑1 a největší rychlost na 230 km/h s pětistupňovou pře vodovkou, spotřeba paliva naopak klesla na 12,5 l/100 km. Ještě dříve snil designer Václav Král (1936 – 2005) o českosloven ském supersportovním voze ve stylu Ferrari nebo Lamborghini, už v roce 1987 přinesl do Metalexu první návrhy a ještě za minu lého režimu se rozjel vývoj supersportov ního kupé na základě mechanických skupin Tatry 613, který v Metalexu dostal interní označení MTX 2-05, jež následovalo po závodních spiderech MTX 2-01 a 2-03, resp. pro sportovních vozech do terénu

auto 2021/12

TOM HYAN ▲ Václav Král s maketou MTX Tatra V8 při fotografování na Loretánském náměstí v Praze (1990) ▼ Dokončená maketa vozu v garáži v Roztokách (1990)

(buggy) zvaných MTX 2-02 a 2-04. Tím se ovšem dvojková řada Metalexu završila. S Václavem Králem jsem se seznámil v polovině sedm desátých let v redakci časopisu Motoristická součas nost, do počátku devadesátých let jsme byli v poměrně častém kontaktu, Václav mě navštěvoval v Roosevel tově ulici v Praze 6 (měl to na cestě domů do Roztok) a nacházel inspiraci v zahraničních časopisech, jež byly tehdy vzácné, ale já jsem je coby korespondent ital ského Autosprintu dostával. Já jsem zase jezdil do Roztok u Prahy, kde mě Václav Král zasvěcoval do svých projektů a společně jsme posílali články o jeho činnosti do zahra ničí. Pocházel z Ostravy a kopřivnická Tatra byla jeho oblíbenou značkou, ostatně jeho autokrosové speciály Baghira poháněly osmiválce Tatra 603, takže když vymyslel superportovní kupé, tak o jiném motoru než z Tatry 613 neuvažoval, ostatně pracovní název projektu zněl Supertatra! Václav Král vytvořil řadu různých skic, první ze 30. září 1986 představovala kupé ostřej

Foto Tom Hyan

4 ších tvarů a evokovala vzpomínku na Tatru 87 uplatněním podélné stabilizační plochy na zádi (tzv. ploutve); další tak trochu v jednoprostorovém designu čistých linií se už blížila konečnému návrhu. Proti rozvoru sériové limuzíny T 613 samozřejmě došlo ke zkrácení na optimálních 2700 mm ze 2980 mm, roz chod kol zůstal 1520 mm a celkové rozměry silniční verze kupé se zmenšily na 4600 x 1980 x 1170 mm, přičemž se počítalo s dalším snížením vozu po re dukci světlé výšky ze 140 na 100 mm pro okruhové závody. Podvozkové skupiny byly převzaty z Tatry 613 včetně poháněcího soustrojí, byť objem vzdu chem chlazeného osmiválce vzrostl ze 3495 cm3 na 3919 cm3 převrtáním z 85 na 90 mm, ale zdvih 77 mm zůstal zachován. Motor dosahoval v karburátorové verzi většího výkonu 160 kW (217 k)/5400 min‑1 a toči vého momentu 310 N.m/4100 min‑1 ve srovnání se sériovou Tatrou 613, další realizované provedení se

vstřikováním paliva Bosch K-Jetronic nabízelo do konce 225 kW (306 k)/6700 min‑1 a 365 N.m/5200 min‑1 (kompresní poměr vzrostl z 10,2:1 na 10,8:1) a dyna mické parametry se zlepšily (největší rychlost 265 místo 246 km/h, zrychlení 0 – 100 km/h ze 6,2 na 5,6 sekundy, největší otáčky 7000 proti 5800 min‑1). Uvá děná pohotovostní hmotnost byla 1350 kg, z čehož připadalo 44 % na přední a 56 % na zadní nápravu. Obě verze využívaly pětistupňovou převodovku T 613 s řazením pákou na středovém tunelu mezi dvojicí sportovních anatomických sedadel Recaro. Základem vozu se stal nosný rám z ocelových trubek a hliníkových dílů, nápravy s nezávisle zavěšenými koly byly převzaty po úpravách z T 613, tedy McPher son vpředu a lisovaná vlečená ramena se šikmou osou kývání vzadu; odpružení vinutými pružinami a soustřednými kapalinovými tlumiči, kotoučové brzdy měly zprvu vnitřní chlazení jen vpředu, ►►►

1 Průhled vozem na kresbě Václava Krále (1989) 2, 3 Světová premiéra prvního prototypu MTX Tatra V8 na Autosalonu Praha 1991 4 Upravený čtyřlitrový osmiválec Tatra 613 nad zadní nápravou supersportovního kupé 5 Interiér prvního automobilu, vystaveného na Autosalonu Praha 1991

12/2021 THauto

► MTX 2-05 TATRA V8 (1991 – 1993)

Foto Král Design

4 stejně jako nádrž paliva u prototypů dostala jen pade sát litrů objemu; to vše se při plánované stokusové sérii mělo změnit (stejně jako povrchové panely karoserie z laminátu na uhlíkové kompozity). Rám nesl aerody namicky optimalizovanou dvoumístnou karoserii s vzhůru vpřed výklopnými dveřmi, kapota se otevírala vpřed a zadní víko motorového prostoru vzad, po dobně jako u Lamborghini Miura. Spartánský interiér s kruhovými přístroji před řidičem mohl být vylepšen koženým čalouněním, klimatizací či audiosoustavou. Do kabiny se vstupovalo přes široké prahy jako u zá vodních vozů (Ford GT40). Díky podpoře Pirelli a spřá teleného československého emigranta se už na první maketě vozu, která v měřítku 1:1 vznikla v letech 1989 – 1990 nedaleko Prahy (byli jsme se podívat), ob jevila sedmnáctipalcová litá kola O.Z. Racing a nízko profilové pneumatiky Pirelli P Zero (vpředu 245/40 a vzadu 335/35). Na dřevěné maketě budoucího vozu byly vytvořeny formy pro laminátovou karoserii. Stavba prvního červeného vozu začala v plzeňském Metalexu v létě 1990, laminátová karoserie byla dokon

auto 2021/12

1, 2 První Supertatra (chassis 001) při oficiálním fotografování v Mostě 3 První zkušební jízdy na autodromu v Mostě (1991) 4 V tomto provedení interiéru proběhly první zkušební jízdy v Mostě

čena na jaře 1991, v červnu automobil číslo 001 vyjel na zkušební jízdy na mosteckém autodromu (řídil závodník Ing. Petr Bold, ředitel Metalexu) a v říjnu 1991 slavila Supertatra premiéru na prvním mezinárodním autosa lonu, uspořádaném v Praze od roku 1947. „U příležitosti světové výstavní premiéry supersportovního automobilu MTX TATRA V8 na Autosalonu Praha 91 dovolujeme si Vás pozvat k setkání na tiskové konferenci, která se koná dne 18 října 1991 v 15.30 hod (opraveno z 13.30 hod) na našem stánku č.2B.06 v Křižíkově pavilonu 2B. Těšíme se na Vaši návštěvu,“ napsal tehdy Ing. Petr Bold, ředitel MTX, spol. s r.o., se sídlem v Jateční ulici 35 v Praze 7. Tiskové materiály k této významné události vydal jak Metalex (MTX), tak studio Design Král, jež tehdy prezentovalo nejen supersport MTX Tatra V8, ale také MTX Roadster na základě Škody Favorit, kapoto vaný motocykl Jawa Athena 280 (zvětšeno z 250 cm3) a dnes už zapomenutý projekt osobního vozu Laurin & Klement 333 (3 kola, 3 místa, 3 l/100 km). Zájem veřejnosti na straně jedné, závazné objednávky na straně druhé, to jsou dvě rozdílné věci. Každý pro

► MTX 2-05 TATRA V8 (1991) MOTOR – zážehový osmiválec Tatra 613 s válci do V/90°, chlazený vzduchem s jedním ventilátorem, uložený podélně nad zadní nápravou; DOHC 2V (ozubené řemeny); dva dvojité karburátory Jikov 32/34 SEDR; elektronické bezdotykové zapalování Bosch; 3919 cm3 (ø 90 x 77 mm); 10,2:1; 160 kW (217 k)/5400 min‑1 a 310 N.m/4100 min‑1; max. 5800 min‑1; elektrická výzbroj 12 V, akumulátor 12 V/75 A.h, alternátor 14 V/55 A, 770 W; spouštěč 12 V/1,3 kW. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka s talířovou pružinou a kapalinovým ovládáním; pětistupňová plně synchronizovaná manuální převodovka (2,812 – 1,636 – 1,192 – 0,906 – 0,714 – Z 2,562); stálý převod 3,15. Pohon zadní nápravy.

PODVOZEK – prostorový rám svařený z ocelových trubek a nosných hliníkových dílů; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu vzpěry McPherson, vzadu ramena se šikmými osami kývání; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými kapalinovými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; hřebenové řízení MTX; kapalinové dvouokruhové kotoučové brzdy ø 279/268 mm s vnitřním chlazením; kola O.Z. Racing z lehké slitiny, P/Z 9 x 17/13 x 17; pneumatiky Pirelli P Zero, vpředu 245/40 ZR 17 a vzadu 335/35 ZR 17. KAROSERIE – podvozková dvoudveřová, dvoumístné kupé s povrchovými panely ze skelného laminátu a bočními dveřmi výklopnými nahoru vpřed v podélné ose vozu; přední kapota odklopná směrem vpřed, zadní víko motorového prostoru odklopné směrem vzad. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2700 mm, rozchod kol P/Z 1520/1520 mm; d/š/v 4600/1980/1170 mm; světlá výška 140 mm; objem palivové nádrže prototypu 50 l; pohotovostní/celková hmotnost 1350/1560 kg.

Foto Král Design

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 246 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,2 s; spotřeba paliva 12 až 25 l/100 km.

7 jekt potřebuje odpovídající investice a ty nebyly k mání. Místo stokusové série postavili v Plzni do roku 1993 jen tři funkční vozy MTX Tatra V8, čtvrtý byl ve formě stavebnice (bez motoru) vyvezen do USA. Třetí vůz v černé barvě jako jediný dostal motor se vstřikováním benzinu K-Jetronic, za jeho volantem zajel Ing. Petr Bold na letišti v Hradčanech u Mimoně dne 8. května 1997 pět českých rychlostních rekordů, při nichž dosáhl nejlepšího průměru 210,895 km/h. Největší rychlost překročila 260 km/h, ale dráha byla příliš krátká na případné zlepšení. Tento automobil bylo možné do

5 Do vozu se vstupovalo dveřmi výklopnými vzhůru vpřed 6 Ing. Petr Bold při testovací jízdě na mosteckém autodromu 7 Detail zavěšení zadního kola MTX Tatra V8

nedávna spatřit v Muzeu sportovních vozů v Lánech, které však bylo letos po dlouhých letech definitivně zrušeno. V roce 1998 byl čtvrtý vůz pod jménem Des perado F1 pro montáž různých motorů nabízen v USA k prodeji za 250 tisíc dolarů. V České republice byla v roce 1993 cena vozu od společnosti MTX stanovena na 2 740 000 Kč. Podle dostupných pramenů jsou dnes všechny tři vozy MTX Tatra V8 zachovány v České republice. Nikdy toho mnoho nenajezdily, protože jejich jízdní vlastnosti byly problematické, ale staly se zají mavým sběratelským kouskem. ■

12/2021 THauto

Foto Rover Group

► Historie ► MG (MORRIS GARAGES) 1980 – 2000

DRUHÁ FÁZE...

Britská značka MG měla dramatický vývoj, za druhou fázi její existence lze považovat období po rozpadu British Leyland...

ěkdejší MG vznikla ze zkratky Morris Ga rages, jež začaly vyrábět vlastní sportovní úpravy vozů Morris; oficiálně se uvádí vznik MG rokem 1924. Dnes patří MG, odkoupená od Rover Group spolu s továr nou v Longbridge, čínské skupině SAIC Motor, která zprvu obnovila výrobu v britském Longbridge, ale dnes nové typy jen dováží do Velké Británie z čínské výroby. Postupným slučováním britských automobilek vznikly Nuffield Organisation (1938), British Motor Corpora tion (1952), British Motor Holdings (1966), British Ley land (1968), Austin Rover Group/Rover Group (1982/ 1986 – 2000) a MG Rover Group (2000 – 2005). Značka MG byla vždy jejich součástí, byť v posledním období s přerušovanou produkcí.

auto 2021/12

TOM HYAN 1 MGF 1.8i na jedné z prvních oficiálních fotografií, připravených k premiéře nového vozu na Ženevském autosalonu (1995) 2, 3 Setkání závodní verze MGF EX254 Super Sports (1998) s historickým typem MG K.3 Magnette (1933)

Když v roce 1980 skončila výroba typu MGB, stala se MG jen značkovou variantou sportovně laděných verzí Austin/Morris, než v roce 1995 vyjel zcela nový spor tovní roadster MGF s motorem napříč před zadní po háněnou nápravou. K derivátům palety Austin/Rover ovšem patří například malý MG Metro (LC8) s poho nem předních kol, který dostal soutěžní verzi skupiny B, zvanou MG Metro 6R4 (motor 3.0 V6, rally, pohon všech kol), ale její potenciál se nikdy nerozvinul, proto že nebezpečná monstra skupiny B byla po tragických nehodách v roce 1986 zrušena (a vůz se představil teprve v únoru 1984). Na vývoji spolupracoval tým Wil liams F1 (Patrick Head a inženýr John Piper), ale také Cosworth Engineering. Nepřeplňovaný motor 2991 cm3 (ø 92 x 75 mm) o výkonu 301 kW (410 k)/9000 min‑1 byl

8 vlastně pohonnou jednotkou Rover V8, zkrácenou o dva válce; převodovku vyvinula firma Williams Grand Prix Engineering. Sériovým typem byl hatch back MG Maestro (Austin LC10), ale také odvozený sedan MG Montego (LM11). Jejich zásluhou zůstala značka MG v povědomí veřejnosti. Nový MGF se vlastně stal posledním ryzím automo bilem britské značky MG, s níž prožil další změny majitelů. Zrodil se coby Project Phoenix pod taktov kou Rover Group, která se v roce 1988 stala majet kem leteckého konglomerátu British Aerospace, než ji odkoupila BMW Group (1995 – 2000) a pak přenechala v květnu 2000 za symbolickou cenu deseti liber britským investorům ze spolku Phoenix Venture Holdings, kteří ji přejmenovali na MG Rover Group. Roadster MGF ještě rekonstruovali na vylepšený MG TF (od 2002), ale v roce 2005 zkrachovali. V továrně v Longbridge vzniklo celkem 39 249 vozů MGF a MG TF. Patnáctileté čekání na MGF zkrátilo uvedení MG

Foto Rover Group

9 RV8 na základě původního MGB klasické kon cepce. Když se objevila konkurenční Mazda MX-5 (Miata), tak Rover Group podpořil limitovanou sérii osmiválcového roadsteru MG RV8, který vznikl na základech výroby náhradních karoserií MGB u firmy British Motor Heritage (BMH). Roadster MG RV8 po úpravách dostal nový design a osmiválec Rover 3,9 Litre, zrodil se coby Project Adder na oslavu třicátého výročí MGB. Karoserie od BMH putovaly do závodu v Cowley (ex-Morris), kde pro bíhala celková montáž, byl to velmi pěkný auto mobil, ale už poněkud zastaralý, vzadu s tuhou nápravou vedenou listovými pery a kotoučovými brzdami jen na předních kolech. Motor 3946 cm3 dával výkon 140 kW (190 k)/4750 min‑1 a točivý moment 318 N.m/3200 min‑1, což vozu udělovalo zrychlení 0 – 96 km/h za 5,9 sekundy a největší rychlost 217 km/h. V letech 1992 (premiéra na auto salonu v Birminghamu) až 1995 se vyrobilo 1983 vozů, z nichž bylo 1579 vyvezeno pro nad ►►►

4 MGF je prvním sériovým automobilem MG s motorem napříč vzadu před poháněnou nápravou (pokud nepočítáme MG Metro 6R4) 5 Plátěnou stahovací střechu pro MGF 1.8i zkonstruoval Pininfarina 6 Motory pro MGF jsou čtyřválce Rover K Series 7 Dvoumístný kokpit sportovního dvousedadlového vozu MGF 1.8i v prvním verzi 8 Silniční prototyp MG Super Sports Supercharged 200 HP, připravený roku 1999 po výstavním úspěchu závodní verze EX254 ze Ženevy 1998 9 MGF 75th Anniversary Limited Edition, připravená ještě u Rover Group na oslavu jubilea slavné značky (1999)

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► MG (MORRIS GARAGES) 1980 – 2000

1 2

Foto Tom Hyan

1 MG Montego se zrodil jako sportovní verze stejnojmenného sedanu Austin/Rover (1984 – 1995) 2 MG Metro 6R4 v továrním provedení z roku 1995, homologační série 200 vozů byla většinou v provedení Clubman s nižším výkonem 184 kW (250 k) 3 MG Metro (Metro Turbo), značková varianta lidového Austinu, vznikla v letech 1982 – 1990 ve 140 tisících (Metro celkem zaznamenalo dva miliony) 4 MG Metro 6R4 vznikl jako soutěžní automobil skupiny B s třílitrovým šestiválcem uprostřed a pohonem všech kol

auto 2021/12

šence do Japonska. Značka MG se tak připome nula a připravila cestu pro zcela nový MGF. Od osmdesátých let vznikaly různé prototypy spor tovních vozů MG (například krásný MG EX-E), ale realizovaly se pouze dva. Project Phoenix se třemi různými návrhy PR1 až PR3 (Phoenix Revival nebo Phoenix Route?) vykrystalizoval do MGF, prvního zcela nového MG po třiatřiceti letech (od uvedení MGB). Byl využit návrh PR3 (motor uprostřed) z roku 1991 od Steve Harpera z divize Rover Special Projects, ostatní PR1 (přední pohon na platformě Maestro) a PR2 (klasická koncepce s motorem Rover V8) byly zamítnuty. Čtyřválec Rover K Series 1.8i dával z objemu 1796 cm3 výkon 88 kW (120 k)/5500 min‑1 v základní verzi, či 107 kW (145 k)/7000 min‑1 v provedení 1.8i VVC (Variable Valve Control), což vozům s pětistupňovou převo dovkou a pohotovostní hmotností od 1060 kilogra mů dalo zrychlení 0 – 96 km/h za 8,5 (7,0) sekundy

a největší rychlost 193 (209) km/h. Vůz samonosné ocelové konstrukce s plátěnou nebo pevnou na sazovací střechou měl rozvor náprav 2375 mm, rozchod kol 1394 mm a celkové rozměry 3913 x 1628 x 1264 milimetrů. Všechna kola byla zavě šena nezávisle na dvojitých příčných ramenech a odpružena hydropneumatickými jednotkami Hydragas, které však u modernizovaného MG TF nahradily klasické vinuté pružiny. Ve středu 20. srpna 1997 zajel Terry Kilbourne při tradičním Bonneville Speedweeku na upraveném MGF (Project EXF) s motorem K Series 1.4 Turbo o výkonu 245 kW (333 k) největší rychlost 349,797 kilometrů v hodině a navázal tím na slavnou éru rekordních MG, za jejichž volanty zdolávali rekordy major Goldie Gardner, Stirling Moss a Phil Hill. Na autosalonu v Ženevě 1999 jsme si prohlédli dva akční modely MGF, a to výroční 75th Anniversary Limited Edition (2000 vozů 1.8i/1.8i VVC k jubileu

5 V rámci britského koncernu se nikdy nevyráběl MG na základě Mini, vznikl pouze prototyp ADO.34 s karoserií Pininfarina a motorem Mini Cooper S (1964) 6 Klasický kokpit MG RV8 s využitím ořechového dřeva a kůže Connolly

Foto Rover Group

9 značky) a MGF Super Sports, oslavu úspěchů v motoristickém sportu, na jehož vývoji se podílel soutěžní jezdec Tony Pond. Motor K Series 1.8i dostal přeplňování kompresorem a výkon 147 kW (200 k). O rok dříve tam slavil premiéru závodní spider MGF EX254 Super Sports rovněž s motorem K Series 1.8/147 kW (200 k) v úpravě Janspeed s kompresorem. V roce 1998 odstartovaly závody značkového poháru MGF Cup na okruzích, které se ve Velké Británii pořádají dodnes. V prototypu zůstala hybridní verze MG TF 200 HPD (Hybrid Performance Development); čtyřválec 118 kW (160 k) poháněl zadní a elektromotor 29 kW (40 k) přední kola (tajný vývoj s MIRA roku 2003). Nakonec značku MG koupili Číňané za 104 milionů USD prostřednictvím Nanjing Automobile Corpora tion (NAC), která v březnu 2007 zahájila výrobu MG TF doma v Nanjingu za asistence povolaných britských odborníků. V srpnu 2008 začala montáž

MG TF v britském Longbridge u firmy NAC MG UK (později MG Motor UK Ltd.) z čínských dílů, s pře stávkami se vyrobilo pouhých 906 vozů do března 2011 (výroba pak pokračovala sedany MG 6). K no vým MG TF z Longbridge patřily TF LE 500 (Limited Edition), TF 135 (entry-level) a 85th Anniversary Mo del. Plány na výrobu MGF v Ardmore (Oklahoma) se nenaplnily. V dubnu 2008 se NAC a SAIC (Shanghai Automotive Industry Corporation) spojily do SAIC Motor Corporation (SAIC Group), první přinesla vlast nictví MG a druhá Roewe, což není nic jiného než někdejší Rover, jehož jméno však BMW Group vzhledem k oddělenému Land Roveru odmítl čínské straně prodat. Kruh se uzavřel, MG a Roewe (Rover) se tak ocitly znovu pod společným majitelem. Ačkoli společnost SAIC Motor používá dále značku MG pro různé osobní vozy včetně SUV a elektromobilů, jež prodává nadále i ve Velké Británii, staly se MGF a spřízněný MG TF posledními britskými MG. ■

7 MG Midget Turbo, prototyp roadsteru na základě projektu AR6 (nástupce Metra), vznikl v ARG Canley Design Studio v letech 1984 – 1985 (šéfdesigner Roy Axe) 8 MG RV8 z dvoutisícové limitované série s osmiválcem Rover 3,9 litru (1992 – 1995) 9 MG RV8, první roadster MG s osmiválcem, jaký se nikdy nevyráběl v Abingdonu za časů původního MGB

12/2021 THauto

► Historie ► HAYES TRUCKS LTD. (1920 – 1975) Znaky Grizzly Bear zdobí i poslední Hayes HDX pro autovlaky s celkovou hmotností 150 tun, vyrobený v roce 1975 pro těžbu dřeva na ostrově Vancouver

Foto Hayes Trucks

GRIZZLY...

Grizzly Bear, soška medvěda na přídi a jeho silueta ve znaku, představovaly sílu a odolnost kanadského vozu... FRANTIŠEK TVRDÝ 1 Hayes Clipper 200, na zakázku stavěný (custom built) dálniční tahač, pod laminátovou kapotou je standardní šestiválec Cummins NH200 (1969) 2 Soška Grizzly Bear na přídi byla chromovaná, či bronzová; její hmotnost dosahovala 2,5 kg (Hayes HDX model 1975)

auto 2021/12

načka Hayes patřila ke stálicím v segmentu těžkých nákladních vozů, určených především pro svoz dřeva, stavebnictví a jiné náročné účely. Vznikla jako Hayes-Anderson ve Vancouveru (BC) už v roce 1920, kdy Douglas Hayes a jistý W. Anderson založili první firmu Hayes-Anderson Motor Co., Ltd., která se v roce 1928 proměnila na Hayes Manufacturing Co., Ltd., postavila novou továrnu na False Creek Flats ve Vancouveru a zkrátila značku na Hayes. Předválečný výrobní program byl velmi rozmanitý, kromě klasických ná-

kladních vozů vznikaly také přívěsy a autobusy (aerodynamický Teardrop pro Pacific Stage Lines; 1936), ovšem největší proslulosti dosáhly těžké vozy pro svoz vytěženého dřeva z kanadských lesů. V roce 1969 byl Hayes nejstarším a největším kanadským výrobcem těžkých nákladních vozů, i když tři z jeho zaměstnanců po odchodu založili konkurenční Pacific. Ve stejném roce koupila americká Signal Company (majitel Mack Trucks) šedesáti procentní podíl na Hayesu a pod vedením Jacka Curcio (od Mack Trucks) rozšířila výrobu z 50 na 500

3 Hayes Clipper z roku 1962 pro dálniční provoz se vznětovým motorem Cummins o výkonu 279 kW (380 k)

6 vozidel ročně, počet zaměstnanců z 80 na 400 a v roce 1973 vykázala před dvěma lety přejmeno vaná Hayes Trucks, Ltd., slušný obrat dvaceti mi lionů dolarů. Vznikla prodejní místa v západní části USA, na Havaji a na Aljašce; od roku 1971 vyjel nový Clipper 100 COE s trambusovou budkou Mack F-Series. Na přídi nadále zůstala soška Grizzly Bear, logo se siluetou medvěda zdobilo interiér. V roce 1971 také splnili velkou zakázku na 26 stotunových trucks a 50 stotunových přívěsů (pup trailers) pro těžbu dřeva. Doplňková výroba přívěsů běžně zahrnovala verze 20 až 60 tun. Další vývoj už nebyl pro Hayes Trucks příznivý. V roce 1974 Mack (Signal) prodal kanadskou společnost firmě Gearmatic Co., Ltd., která sice byla výrobcem navijáků, ale patřila do skupiny PACCAR,

jež vlastnila konkurenční značky Peterbilt a Ken worth s výrobou také v Kanadě (Canadian Kenworth Co., PACCAR of Canada, Ltd.). Poslední vozy Hayes Clipper COE pak v roce 1975 dostaly budku Peterbilt 352, ale byla recese po ropné krizi, a tak PACCAR společnost Hayes Trucks ke 30. září 1975 zavřel a zrušil. Skončila tak po více než padesáti letech slavná automobilová historie, ale rodina Hayesů dále podniká v těžbě dřeva. Donald, syn Douglase Hayese, založil už v roce 1956 společnost Hayes Forest Services, Ltd., jeho syn Harold nyní vede Hayes Forest Consulting Services, Ltd., ve Vancouveru. K dnešním specialistům na nákladní vozy Hayes a Pacific patří společnost Jenna Industries, Ltd., z Courtenay u Vancouveru, která nabízí opravené a renovované stroje, díly a přívěsy. ■

4 Hayes Clipper COE (Cab-Over-Engine) z roku 1954 se vznětovým šestiválcem Rolls-Royce o výkonu 202 kW (275 k) 5 Tahač těžkých přívěsů Hayes W-HDX 70-170 (6x6), dodaný do Španělska (alternativně motory Detroit Diesel 12V-71 nebo 16V-71) 6 Třínápravový Hayes-Anderson pro Consolidated Truck Lines (1928) 7 Dvounápravový Hayes-Anderson na snímku z roku 1933

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

eXtra

► CABRIO GALLERY DOBŘENICE (2019 – 2021)

PO TŘECH LETECH... Pavel Kalina už třetí rok provozuje Cabrio Gallery, ale rozhodl se pro změnu, nová strategie je zaměřena na vybrané akce... 2 TOM HYAN, Dobřenice (CZ) 1 Pavel Kalina, tvůrce a majitel Cabrio Gallery, za volantem vozu Škoda 130 Spyder by Paul Banham z britské produkce (1991) 2 Firma Paul Banham Conversions, Ltd., z Rochesteru (Kent) vyráběla karoserie ve stylu Porsche 550 pro podvozkové skupiny Škoda 120/130 s motorem vzadu

auto 2021/12

lavnostní otevření Cabrio Gallery v Dob řenicích u Hradce Králové proběhlo 6. dubna 2019, ale expozice nikdy nebyla otevřena průběžně. Zájemci přicházeli o sobotách, i v dalších dnech otevřených dveří, anebo si návštěvu sjednali individuálně. Pro tože otevřít soukromé muzeum v tak velkém rozsahu není běžnou záležitostí, zajeli jsme za Pavlem Kalinou během tří let několikrát, abychom se sezná mili s vývojem a novými přírůstky. Pavel sbírku vy budoval, umístil do rekonstruované budovy staré cihelny v Dobřenicích a otevírá pro radost svoji i dal ších nadšenců. Cabrio Gallery začala jako expozice sportovních vozů a kabrioletů československé vý roby, především značky Škoda, ale i jiných derivátů; kromě toho je souborem největší kolekce mono postů MTX (Metalex). Poslední vývoj znamená roz šíření o jiné automobily renomovaných značek pro radost z jízdy, z nichž mnohé budou v nabídce k za půjčení či zakoupení vážnými zájemci. S tím souvisí změna návštěvního režimu, Cabrio Gallery bude pro širokou veřejnost uzavřena, ale zůstane otevřena pro objednané klienty, předem plánované spole čenské akce a veteránské srazy i soutěže. Protože

informací není nikdy dost, přinášíme ty základní o projektu Cabrio Gallery přímo z rozhovorů, jež jsme s Pavlem Kalinou absolvovali. „Bylo to jednoduché, prostě jsem si v roce 1988 koupil motocykl Jawa 175 Speciál, a to se mi tak zalíbilo, že jsem zatoužil vytvořit ucelenou sbírku motocyklů nejslavnější československé značky,“ vzpomíná Pavel, a hned dodává: „Nakonec jsem měl kompletní kolekci předválečných a poválečných typů až po slavného Péráka. K technice jsem získal vztah, jako vyučený strojvůdce motorových loko motiv jsem o ní také něco věděl. Navíc táta ze mě udělal automechanika, pomáhal jsem mu, a pak už jsem sám svařoval Trabanty. Když jsem zatoužil po silnějších motocyklech, volba padla na britské čtyřtakty, měl jsem BSA i Ariela. Jenže člověk míní, a občas je něco jinak. Když jsem se rozvedl, stroje šly pryč. Stačila mi lokomotiva, jezdil jsem a jezdil. Pak po zranění z juda se mi najednou na jednom typu mašiny začalo dělat špatně, bylo to zřejmě frek vencí odpružení, šel jsem k doktorovi. Důkladné komplexní vyšetření však bylo jen pro vojáky, a proto jsem se dal do armády, nakonec na zahraniční misi jsem si docela vyčistil hlavu!“ ►►►

Foto Tom Hyan

3 Chloubou sbírky je unikátní Modrásek, tedy Škoda 440 s laminátovou karoserií Karosa/Kovona Polytex (1956) 4 Pavel Kalina s Jirkou Pollakem (vlevo) při otevření sbírky dne 6. dubna 2019 v Dobřenicích 5, 6 Škoda 1102 SP, závodní vůz Toma Spouseho na podvozku mladoboleslavského Tudora, dovezený z Kanady (1956) 7 Škoda 1102 Roadster a laminátový prototyp Škoda 440, zvaný Modrásek (1956) 8 Když Cabrio Gallery, tak tedy cabriolety, od Škody 1102 po MTX Roadster

12/2021 THauto

Foto Tom Hyan

► CABRIO GALLERY DOBŘENICE (2019 – 2021)

2 1 Ze sbírky formulí, vpředu MTX 1-01 z týmu Zetor, za ní zajímavá Delta 1 (Albín Patlejch/Libor Kroupa 1977) a další vozy z plzeňského Metalexu 2 MTX 1-06 F-Mondial (chassis 215/87), s níž jezdil Marián Rajnoha a pak Miro Čiliak vládl evropským vrchům v kategorii historických vozidel 3 MTX 1-01 Zetor podle dokumentace MTX postavil Stanislav Polášek ze Zetoru, pak s ní závodil Rostislav Novosad (syn motocyklového závodníka Jana) v letech 1981 – 1990 4 Delfín II od Vladimíra Znojemského, formule 3 (1967) s motorem Škoda 1000 MB, je přírůstkem ze zrušeného muzea v Lánech

auto 2021/12

4 Od motocyklů už bylo k automobilům blízko: „Po návratu jsem si koupil Fiat X1/9, to pěkné dvou místné auto s motorem uprostřed, začal se o spor tovní vozy zajímat, a taky zjistil, že tenhle vůz měl pokračovatele v kupé Lancia Beta Montecarlo. Nic z Lancie v něm nebylo, byl to další projekt Fiat X1/20. Získal jsem i jiné automobily, také unikátní Matry Murena a Bagheera, francouzská kupé se třemi sedadly v řadě, ale i další. Jednou jsem vezl zájemci Škodu Felicia do Kostnice na Bodamském jezeře, kde ji převzal československý emigrant, švýcarský lékař Dr. Jiří Pollak. Skamarádili jsme se, Jirka mě vzal do německého klubu Škoda Deutsch land, slovo dalo slovo a začal jsem budovat sbírku vozů Škoda. Měl jsem štěstí, mnohé jsem získal za zlomek ceny, za niž se prodávají dnes. Jirka Pollak mi hodně pomohl získat různé vozy.“ Pavla Kalinu zajímaly také závody: „Seznámil jsem se s Jiljím Chmelařem, který kdysi u nás jezdil závody na velmi rychlém Mini; prodal mi také Trabanta pro maminku. Zrovna jsem dodělával Betu Montecarlo,

přihlásil se do Sosnové, jenže auto nebylo pořád hotové. Já však chtěl jet! Čtrnáct dní před závodem jsem získal okruhovou Felicii a skutečně ten závod odjel! To už jsem pokukoval po formulích, když závo dy, tak formule jsou přece vrcholem. Vyjednával jsem o koupi různých, už tehdy také se slovenským mis trem Mariánem Rajnohou, ale nakonec jsem z ískal levnější MTX 1-01 formule Škoda od Honzy Osladila. Tak se zrodila druhá část sbírky, formule z Metalexu, už je mám všechny, tedy ty běžné. Po MTX 1-01 při šel legendární Easter MTX 1-03, nová formule Škoda MTX 1-05, klasická 1-01 v barvách týmu Zetor, z Ně mecka jsem dovezl MTX 1-06, s nímž jezdil Jirka Mičánek, a teď už mám i Rajnohovu MTX 1-06. Je to ten vůz, který objel Evropu, když s ním v roce 2018 dobyl Miro Čiliak titul mistra Evropy historických for mulí v závodech do vrchu. Radost mám také z toho, že jsme sehnali Škoda Buggy ze série deseti kusů, vyrobených pro Švédsko na základě tovární doku mentace AZNP Škoda. Naše MTX Buggy je ale repli kou originálu, který navrhoval Václav Král jako jeden

Foto Tom Hyan

5 6

8 z prvních vozů Metalexu. Mám rád originály, ale když mám repliku, tak to samozřejmě přiznám...“ Klasikou sbírky je oblíbený Modrásek, tedy Škoda 440 s laminátovou karoserií Karosa, ale v Cabrio Gallery jsou i další originály: „Kuriozitou je Škoda 130 Spyder by Paul Banham, vlastně taková remi niscence, vypadá jako Porsche 550 slavného Jamese Deana, vše stavěl Paul Banham počátkem deva desátých let v britském Rochesteru na základě čes koslovenských vozů Škoda. Má to třináctistovku za zadní nápravou s dvojitým karburátorem Weber, málokdo takovou škodovku viděl. A pak ještě něco, otevřený hliníkový supersport, který si na podvozku Škody 1102 Tudor postavil Tom Spouse v roce 1956, aby se zúčastňoval okruhových závodů v USA a Kanadě! Tvary karoserie jsou opravdovým překva pením, je to hezké doplnění sbírky. Všechno dělám pro radost. Mám v hale kancelář a koukám na ty krásné vozy. Točím padesát aut pořád dokola, jez díme na srazy, závody i výstavy, mám radost, když vidím zájem. Nejsme ovšem typické muzeum, ne

vybíráme vstupné, a tak budeme dále otevřeni jen pro klienty a opravdové zájemce o automobilovou historii,“ upřesňuje Pavel Kalina. Při poslední návštěvě v říjnu jsme obdivovali roz šířenou sbírku formulí, když Pavel koupil pět mono postů ze zrušeného Muzea sportovních vozů v Lá nech, ale také originální maketu Jawa Junior Sport (pro Charouz RS) v měřítku 1:1 z roku 2004, po slední dílo Václava Krále pro zamýšlený okruhový pohár mladých jezdců, ovšem s produkčním osmi válcem V8 (Václav miloval Chevrolet Small Block). Konečně jsme si prohlédli neobvyklou Škodu 1102 SP jezdce Toma Spouseho z kanadského North Vancouveru, která prochází renovací. Památce zesnulého Georga Jirky Pollaka (22. 7. 1949 až 19. 3. 2021), který s Pavlem Kalinou stál u zrodu Cabrio Gallery, je věnována Studovna Jirky Pollaka s automobilovou literaturou ve stylovém Lobby Clubu, připraveném pro setkávání přátel na vybraných ak cích, pro něž jsou k dispozici rovněž velká zasedací místnost, občerstvení a hostinské pokoje. ■

5 Pohled do haly s vozy Škoda včetně závodního Pick-Upu Free Style, repliky první MTX Buggy a malosériového vozu MTX Roadster na základě Favorita 6 Slavnostní otevření Cabrio Gallery dne 6. dubna 2019 v budově někdejší cihelny v Dobřenicích u Hradce Králové 7 Pohled do kokpitu makety Jawa Junior Sport v měřítku 1:1 a část sbírky formulových závodních vozů 8 Maketa závodního vozu Jawa Junior Sport od Václava Krále, plánovaná pro zástavbu amerického osmiválce

12/2021 THauto

► V roce 1961 byla zahájena éra sportovních prototypů Ferrari s motory vzadu, jejichž oslavou je nová Daytona SP3. Ferrari 246 SP na základě pohonné jednotky V6/65° pro F1/F2 s objemem válců 2417 cm3 (ø 85 x 71 mm) sice ve 24 h Le Mans 1961 odpadl (von Trips/Ginther, došlo palivo na trati), když Wolfgang von Trips při debutu ve 12 h Sebringu 1961 vyjel z dráhy po defektu řízení, ale dvojice von Trips/Gendebien vyhrála Targa Florio 1961, což o rok později Olivier Gendebien zopakoval s Willy Mairessem a Ricardo Rodriguezem, aby přidal ještě vítězství 1000 km Nürburgringu 1962 (Phil Hill). ► V roce 1961 vznikl také Chaparral, závodní automobily Američanů Jima Halla a Jamese (Hap) Sharpa, které proslavily samočinná převodovka, přítlačná křídla ovládaná pedálem (při sešlápnutí nulový přítlak) a zvýšení přítlaku sacím účinkem dvojice ventilátorů (konec éry sportovních prototypů Chaparral 2J v roce 1970). ► Před 60 lety se Ferguson P99 Climax stal prvním vozem formule 1, který vyhrál závod s pohonem všech kol. Stirling Moss zvítězil ve Zlatém poháru v Oulton Parku mimo MS F1 1961. Vždy byl příznivcem technických inovací, a proto rád přijal nabídku startu. Pohonnou jednotkou byly čtyřválce Coventry Climax 1,5 (F1) nebo 2,5 litru (F-Libre a Tasman Series). V MS F1 jela dvojice Moss/Fairman pouze britskou GP 1961, ale neuspěla.

auto 2021/12

VAVŘÍNY S VŮNÍ BENZINU Úžasnou výstavu oslavující meziválečný automobilový sport v Československu můžete zhlédnout až do 1. května 2022 v Národním technickém muzeu v Praze (NTM Praha), kde byla otevřena v říjnu. Kromě dochovaných vozů jsou k vidění plakety a poháry ze závodů i jiná memorabilia, expozice je doplněna působivými velkoplošnými dobovými fotografiemi. Dozvíte se o historii 1000 mil československých, Masarykova okruhu,

závodu do vrchu Zbraslav – Jíloviště, Ecce Homo a dalších, ale i o československé účasti v mezinárodních závodech a soutěžích, kde zářili Eliška Junková, Jiří Kristián Lobkowicz, Zdeněk a Jiří Pohlové, Jaroslav Hausman, Hugo Urban-Emmerich, Jiří Rechziegel, Josef Veřmiřovský, Ota Nimshaus, Karel Vlašín, Stanislav Kafuněk, Rudolf Sochor a další. Jsou vystaveny naše automobily Tatra, Škoda, Praga, Walter, Wikov, Aero, Zetka a Jawa, ale také Bugatti a Imperia.

Petrof BB (1974)

Jawa 350 SST DÍLO JANA TATOUŠKA

Další zajímavá výstava, která probíhá v NTM Praha až do 12. června 2022, je první retrospektivou tvorby akademického architekta Jana Tatouška (6. 2. 1929 – 2. 5. 2001), který měl neobyčejně široký záběr v průmyslovém designu. Dominantou expozice jsou dva motocykly a pianino Petrof v kubistickém stylu,

ale také modely plavidel a ukázky dalších výrobků, na jejichž designu Jan Tatoušek pracoval. Patří k nim gramofony z podniku Tesla Litovel, ale především palubní přístroje, přístrojové desky a volanty pro PAL Kbely, jež tvořily výbavu většiny našich vozidel od osobních vozů Škoda a Tatra až po nákladní LIAZ a Tatra.

DOPORUČENÁ ČETBA: TATRA Při dnešním úpadku vzdělanosti není už mnoho knih, které by systematicky a bez zbytečných chyb dokumentovaly vybraný technický obor. Velká kniha Tatra – odkaz Hanse Ledwinky k nim ovšem patří, autoři Ivan Margolius a John G. Henry se věnují historii nejslavnější československé značky a zejména předválečným aerodynamickým typům osobních vozů Tatra. V knize najdete dobové dokumenty, zajímavé souvislosti i technické údaje vozů Tatra a předchůdců NW (Nesselsdorfer). Kniha z roku 2020 (Argo, Praha) je překladem anglického originálu z roku 2015 (Veloce Publishing, Dorchester). K dostání u všech dobrých knihkupců, ale především online na www.kosmas.cz. Doporučujeme!

Foto Tom Hyan

► Čtyřdobé tříválce nejsou žádnou novinkou! Rolls-Royce představil v prosinci 1904 na Pařížském autosalonu model 15 HP, poháněný kapalinou chlazeným třílitrovým řadovým tříválcem OHV-SV (ø 100 x127 mm) s kuželovou spojkou (kožené obložení), převodovkou 3+Z (přímý převod III) a pohonem zadních kol. První klient J. Hodson z Liverpoolu byl velmi spokojen, jak dokazuje článek v časopise Autocar z 9. září 1905. Rolls-Royce se ovšem zaměřil na šestiválce, a tak vzniklo jen šest tříválců, z nichž se jeden dochoval (Doune Collection ve Skotsku).

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Foto Tom Hyan

► Před 90 lety poprvé absolvoval závodní vůz 500 mil Indy bez zastávky! Umožnila to zástavba hospodárnějšího vznětového motoru Cummins, kterému stačilo 33 galonů (125 litrů) nafty v nádrži! Dave Evans s mechanikem Thane Houserem (Cummins Diesel Special) v ročníku 1931 dojeli třináctí, ale důležitá nebyla rychlost, ale prověření spolehlivosti vznětového motoru. Cummins dodnes patří k nejúspěšnějším výrobcům vznětových motorů pro nákladní vozy a autobusy.

2021 číslo/strana ASPARK Owl (2017 – 2021)...................... 3/24 AUDI e-tron GT quattro............................. 5/10 AUDI Q2 35 TDI quattro 2021................... 3/14 AUDI Q4 e-tron Sportback........................ 9/18 AUDI Q5 40 TDI quattro 2021................... 3/16 BMW M340d Touring (G21)..................... 2/18 BMW M4 Coupé (G82).............................. 11/6 BMW řady 4 Coupé (G22)........................... 1/6 BMW X3 xDrive 30d (G01)...................... 10/18 BMW 530e PHEV (G30)............................ 7/10 BMW 840d Gran Coupé (G16).................. 4/14 CADILLAC CT4/5-V Blackwing 2022......... 3/18 CITROËN C4 (C41).................................... 6/10 CITROËN/PEUGEOT/OPEL EV (e-K0)........ 5/28 CUPRA Formentor VZ................................. 8/6 DACIA Logan III (CMF-B).......................... 9/22 DACIA Sandero III (CMF-B)...................... 1/14 DS3 Crossback E-Tense............................ 4/26 DS9 PureTech/e-Tense (X83).................... 8/32 FERRARI 296 GTB (F171)......................... 7/26 FERRARI Daytona SP3............................ 12/28 FIAT 500 Hybrid (Progetto 312)................ 4/18 FIAT Nuova 500 (Progetto 332)....... 2/26, 3/10 FIAT Tipo Hatchback (Progetto 357)......... 7/18 FORD Explorer PHEV 2021....................... 1/10 FORD Focus ST 2021.............................. 11/10 FORD Mustang Mach 1 (2021)................. 9/14 FORD Puma ST 2021.................................. 6/6 FORD S-Max Hybrid 2021......................... 8/18 HYUNDAI i20 mHEV (BC3)....................... 5/14 HYUNDAI i30 kombi (PDE)....................... 5/18 HYUNDAI Bayon (BC3)........................... 12/22 HYUNDAI Ioniq 5........................... 8/33, 11/18 HYUNDAI Tucson 2021 (NX4E).................. 7/6 INEOS GRENADIER 2B Tour 2021............ 12/8 ISUZU D-MAX 2021.................................. 8/22 JEEP Gladiator (JT)..................................... 4/6 KIA e-Niro (DE)....................................... 12/24 KIA e-Soul (SK3)....................................... 1/26 MAZDA MX-30 Electric (DR)..................... 8/14 McLAREN Artura a GT............................. 11/22 MERCEDES-AMG GLA 35 4Matic (H247).. 2/14 MERCEDES-AMG GLE 53 4Matic+ (C167).. 5/24 MERCEDES-AMG SL 55/63 4Matic......... 12/16 MERCEDES-BENZ E 300de 4Matic (W213).7/14 MERCEDES-BENZ E 400d All-Terrain...... 12/12 MERCEDES-BENZ EQS (2021).................. 8/30 MINI Countryman (F60).............................. 3/6 MINI Countryman SD ALL4 (F60)............... 7/2 OPEL Corsa-e (Electric)............................ 1/18 OPEL Grandland X Plug-In Hybrid............ 4/22

OPEL Insignia GSi 4x4 (2021)................ 10/22 OPEL Mokka 2021 (B)............................... 6/18 PEUGEOT 3008 (2021)............................. 3/20 PEUGEOT 5008 (2021)............................. 3/22 PORSCHE Cayenne (PO536)..................... 7/22 RENAULT Arkana 2021............................. 6/22 RENAULT Mégane/Captur E-Tech (PHEV).. 2/22 RENAULT Talisman Grandtour 2021....... 12/18 RENAULT Véhicules Utilitaires.................. 8/26 SUBARU Levorg 2.0 ES (VM)................... 1/30 SUBARU Outback 2021 (BT)................... 10/10 SUBARU XV e-Boxer (GTE)....................... 3/26 ŠKODA AUTO Strategy 2030..................... 7/28 ŠKODA Enyaq iV 80.................................... 5/6 ŠKODA Fabia 2021...................................... 9/8 TOYOTA Camry 2021 (XV71).................. 12/20 TOYOTA Corolla........................................ 4/10 TOYOTA GR Yaris (GXPA 16L).................. 8/10 TOYOTA Highlander 2021 (XU70)........... 10/14 TOYOTA Mirai II 2021 (JPD20)................... 9/2 TOYOTA Yaris Gen. IV (MXPA 11L)............ 2/6 VOLKSWAGEN Arteon Shooting Brake..... 5/20 VOLKSWAGEN Caddy 2021.................... 10/28 VOLKSWAGEN Golf GTI + R 2021.......... 11/14 VOLKSWAGEN Golf Variant 2021........... 10/26 VOLKSWAGEN ID.3.................................. 2/10 VOLKSWAGEN ID.4.................................. 6/14 VOLKSWAGEN Passat (B8)....................... 1/22 TECHNIKA ALCAR Your Wheel Partner..................... 11/26 Novinky ze světa....................................... 5/32 Novinky ze světa – motory........................ 4/30 Novinky ze světa – vodíkové palivové články....................................... 2/30 The S.U. Carburetter (1911 – 2021)........... 3/34 NADACE ELIŠKY JUNKOVÉ AERO Minor/ JAWA Minor II (1946 – 1951)............... 11/60 LAURIN & KLEMENT (1899 – 1911).......... 9/54 MTX 2-05 Tatra V8 (1991 – 1993)........... 12/48 ROSS – nákladní vozy (1991 – 1998)........ 1/56 ŠKODA 1101 & 1102 (1946 – 1952).......... 3/48 ŠKODA 1200 & 1201 (1952 – 1961).......... 4/52 ŠKODA Superb 3000 OHV (1948)............. 2/50 ŠKODA/VOLKSWAGEN 1991 – 2021......... 7/48 TATRA 80 (1931 – 1935)........................... 5/48 VELOX – Pražská továrna automobilů (1906 – 1909).................... 10/56 WALTER Royal (1931).............................. 6/48

OBSAH 6. ROČNÍKU VYCHÁZÍ OD ROKU 2016 HISTORIE AUSTIN Gipsy (1958 – 1969)..................... 9/50 AUTOBIANCHI (1955 – 1995).................. 10/50 Automobiles M. BERLIET.......................... 3/54 CITROËN – Les Véhicules Utilitaires......... 5/52 COVENTRY CLIMAX Engines (1917 – 1998).......................... 11/54 DODGE Trucks.......................................... 8/54 FERRARI 365 GT, GTC a GTS.................... 6/44 FERRARI 365 GTB/4 + GTS/4 (1968 – 1974)........................... 5/44 FIAT 8V (Tipo 106).................................... 3/44 FORD Trucks (USA 1911 – 1998).............. 4/44 GARDNER – The Great British Diesel...... 10/58 GILBERN Cars (1959 – 1974).................... 4/48 GLAS Automobile (1954 – 1969)............... 1/46 GODDEN Engineering (1978 – 2021)......... 3/52 GRÄF & STIFT Automobile (1896 – 2001)... 2/53 HALLER City............................................. 1/54 HAYES Trucks Ltd. (1920 – 1975)........... 12/56 HENDRICKSON Motor Truck................... 11/52 LAMBORGHINI Countach LP 400............. 9/44 LAMBORGHINI Espada 400 GT............... 10/44 MASERATI Bora (1971 – 1978)................. 8/46 MASERATI Mistral (1963 – 1969).............. 7/44 MG (Morris Garages) 1923 – 1980.......... 11/48 MG (Morris Garages) 1980 – 2000.......... 12/52 MOTO GUZZI (1921 – 2021)...................... 6/52 NSU Motorenwerke AG............................. 2/44 PACIFIC Truck & Trailer............................ 9/60 RENAULT 8 (1962 – 1976)........................ 8/50 VELOSOLEX (1946 – 1988)....................... 5/56 VERBEEK & SCHAKEL Sparta................... 9/58 WESTERN STAR Trucks............................ 7/52 WHITE-FREIGHTLINER Trucks................. 6/54 MUZEA AACA Museum Hershey (Hershey, PA, USA)................................ 5/58 Automuzeum Svět škodovek (Mrač u Poříčí nad Sázavou)......... 1/52, 8/40 Boyertown Museum of Historic Vehicles (Boyertown, PA, USA)............................ 7/58 Cabrio Gallery Dobřenice (2019 – 2021).. 12/58 Deutsches Zweirad- und NSU-Museum (Neckarslum, D)..................................... 3/60 Motorradmuseum Augustusburg (Schloss Augustusburg, D).................... 1/60 Musées du Chateau de Savigny-les-Beaune (F)..................... 4/60 Museum Dingolfing (Dingolfing, D)....................................... 2/60

12/2021 THauto

Podbrdské muzeum (Rožmitál pod Třemšínem)..................... 6/60 Škoda Auto muzeum – 120 let sportu (Mladá Boleslav).................................... 11/2

Tourenwagen Classics 2021..................... 9/40 Unser Bobby (1935 – 2021)....................... 6/39 Vaccarella Nino, Dr. (1933 – 2021).......... 11/40 Zámecký vrch 2021..................................... 8/2

SALONY Auto Shanghai 2021.................................. 6/28 e-Salon Praha 2021.................................. 12/2 Geneva International Motor Show – vzpomínky................................................ 4/2 IAA Mobility München.................... 10/2, 11/24 New York International Auto Show – vzpomínky................................................ 5/2 North American International Auto Show – vzpomínky................................................ 2/2 Salon International de l’Automobile 2021... 1/2 Veteran Mania Praha 2021........................ 8/60

Portéty jezdců: Acheson Kenny....................................... 10/43 Andretti Mario........................................... 4/43 Attwood Richard....................................... 1/45 Bailey Julian.............................................. 7/43 Beretta Olivier........................................... 1/43 Berg Allen................................................. 7/42 Bernoldi Enrique....................................... 3/42 Bleekemolen Michael................................ 1/44 Boutsen Thierry......................................... 7/42 Burti Luciano............................................. 3/38 Castroneves Helio..................................... 7/34 Cogan Kevin.............................................. 4/43 Craft Chris................................................. 5/40 Da Matta Cristiano.................................... 3/42 Daigh Chuck............................................ 12/47 Dalmas Yannick........................................ 6/42 De Ferran Gil............................................. 9/39 De La Rosa Pedro..................................... 9/42 Donohue Mark.......................................... 4/43 Dolhem José........................................... 10/43 Enge Tomáš.............................................. 3/38 Fagioli Luigi............................................... 5/43 Fitch John................................................. 5/43 Fittipaldi da Cruz Pietro............................. 2/38 Foyt A.J. (Anthony-Joseph)...................... 7/34 Franchitti Dario......................................... 9/39 Frère Paul................................................ 12/46 Ganley Howden....................................... 10/42 Gendebien Olivier.................................... 12/46 Gené Marc................................................. 3/38 Giacomelli Bruno....................................... 8/41 Greene Keith............................................. 5/40 Gurney Dan............................................... 4/42 Hayje Johan Gerard (Boy)......................... 1/44 Herrmann Hans......................................... 5/42 Chiron Louis........................................... 12/46 Kanaan Tony............................................. 9/39 Katayama Ukyo......................................... 6/42 Kling Karl.................................................. 5/42 Lamy Pedro............................................... 1/43 Lang Hermann.......................................... 5/42 Larini Nicola.............................................. 1/43 Latifi Nicholas........................................... 2/38 Macklin Lance......................................... 12/47 Markey Wendy.......................................... 5/40 Marsh Tony............................................. 10/43 Mazepin Nikita......................................... 12/44 Mazet François........................................ 10/42 Mazzacane Gaston.................................... 9/43 Mears Rick................................................ 7/34 Mosley Max............................................... 6/34 Oliver Jackie.............................................. 8/41 Palmer Jonathan....................................... 6/43 Papis Max (Massimiliano)......................... 1/42 Pérez-Sala Luis......................................... 6/43 Piper David............................................... 1/45 Pizzonia Antonio....................................... 3/42

SPORT 105. Indianapolis 500 (2021)...................... 6/2 300 zatáček Gustava Havla – IRRC 2021.. 9/30 ADAC GT Masters 2021............................ 8/34 Bell Derek slaví osmdesátiny................... 12/40 British Touring Car Championship 2021... 6/32 Czech Truck Prix 2021............................ 10/38 Dakar 2021............................................. 02/34 Daytona International Speedway................. 3/2 DTM 2021............................................... 12/42 Dumfries Johnny (1958 – 2021)................ 5/41 Ecce Homo MČR 2021.............................. 6/36 Ecce Homo ME 2021................................. 7/38 Endurance FIM WC Brno 2001................ 11/32 Enge Tomáš F1 (2001 – 2021)................. 11/42 European Le Mans Series 2021................ 7/30 EWC FIM Endurance Most 2021............. 11/34 FIA Formula 2 Championship 2021........... 4/38 FIA Formula 3 Championship 2021........... 5/38 FIA World Touring Car Cup 2020.............. 2/41 FIA World Touring Car Cup Most 2021... 11/28 Formule 1 – zhodnocení sezony 2020....... 1/34 Formule 1 v roce 2021.............................. 2/39 Formule 1 před sezonou 2021.................. 4/34 Formule 1 – vozy Velkých cen 2021.......... 7/32 Historic Minardi Day 2021...................... 11/44 IMSA Annual 12 Hours of Sebring 2021... 5/34 IMSA Rolex 24 Daytona 2021................... 3/34 INVELT Rally Pačejov 2021..................... 11/36 Jaussaud Jean-Pierre (1937 – 2021)......... 8/42 Krosnoff Jeff (1964 – 1996)....................... 8/45 Melkus Motorsport................................... 7/40 Müller Herbert (1940 – 1981).................. 11/38 NASCAR Whelen Euro Series 2021......... 10/34 RAF Formule Easter (1975 – 1994)............ 6/40 Rally Monte Carlo 2021............................. 2/40 Rallye Praha Revival 2021....................... 12/36 Reutemann Carlos (1942 – 2021).............. 8/38 Ribeiro André (1966 – 2021)..................... 6/35 Rodriguez Pedro (1940 – 1971)................. 9/36 Siffert Joseph (1936 – 1971)................... 10/40 Spice Engineering (Gordon Spice).......... 12/32 Svět okruhů 2020...................................... 1/38 Svět rallye 2020........................................ 1/40 ŠKODA Motorsport 2021........................ 10/30

Ferrari 308 GT4 Bertone Rainbow (Torino 1976)

auto 2021/12

Posey Sam................................................ 4/42 Rossi Alexander...................................... 12/44 Rothengatter Huub (Hubertus).................. 1/42 Sharp James (Hap)................................... 4/42 Schell Harry............................................ 12/47 Schlesser Jean-Louis................................ 2/42 Schlesser Jo (Joseph).............................. 2/42 Schumacher Mick..................................... 2/38 Schumacher Ralf....................................... 2/42 Stohr Siegfried........................................ 11/47 Stuppacher Otto........................................ 7/42 Sullivan Danny.......................................... 8/41 Surer Marc.............................................. 11/47 Sutil Adrian............................................. 11/47 Suzuki Aguri.............................................. 6/42 Tambay Patrick....................................... 10/42 Tarquini Gabriele....................................... 7/43 Taruffi Piero.............................................. 5/43 Tsunoda Yuki.......................................... 12/44 Tuero Esteban........................................... 9/43 Unser Al Jr................................................ 8/37 Unser Al Sr................................................ 8/37 Unser Bobby............................................. 8/37 Van de Poele Eric...................................... 1/42 Walker Murray.......................................... 6/34 Weidler Volker........................................... 6/43 Wietzes Eppie............................................ 7/43 Wunderink Roelof..................................... 1/44 Wurz Alexander......................................... 9/43 Yoong Alex................................................ 9/42 Zonta Ricardo........................................... 9/42 RŮZNÉ Dědeček Automobil �� 12/30 North American Car of the Year 2021....... 2/64 Motorsvět 2021 – Festival dopravní prevence a motorismu........... 10/16 Slavné motory: ALFA ROMEO 512 (1940 – 1941)................. 11 ALFA ROMEO 2000 (1958).......................... 11 ALFA ROMEO 2600 (1962).......................... 10 ASTON MARTIN 6.0 V12 (1999).................... 4 AUTO UNION typ C (1936)............................. 6 AUTO UNION typ D (1938)............................. 6 BMW M12/13 Formule 1 (1981).................... 4 CISITALIA-PORSCHE 360 (1947).................. 8 COVENTRY CLIMAX FWMW (1965)............ 12 CUMMINS typ NH.......................................... 6 CUMMINS V-903........................................... 8 DETROIT DIESEL Series 60............................ 7 FIAT 500 Nuova........................................... 10 FORD Anglia 105E........................................ 12 FORD Cosworth GAA (1974)........................ 11 FORD Scorpio 24V (1991)............................. 3 GARDNER 6LXB........................................... 10 GLAS 04 (1962 – 1968).................................. 2 GLAS Goggomobil (1955 – 1959)................... 2 GRÄF & STIFT Diesel 4/6 ZT.......................... 2 HART 415T (1981)......................................... 4 HONDA RA 271E (1964)................................ 9 HONDA RA 272E (1965)................................ 9 MAZDA KF 2.0 V6 (1991 – 2003).................... 7 MAZDA KJ-ZEM 2.3 V6 (1993)...................... 9 MERCEDES-BENZ 500 SL (M119)............... 12 MERCEDES-BENZ M163 (1939).................... 5 MERCEDES-BENZ M194 (1952).................... 5 MERCEDES-BENZ M198 (1954).................... 5 NSU 1200 C (1967 – 1973)............................. 3 RENAULT 30 TS (1975)................................. 1 RENAULT Sierra 1100.................................... 8 ŠKODA 1101/1102......................................... 3 ŠKODA-LIAZ M 634 (1969)........................... 7 TATRA 57A (1936)......................................... 1 VOLKSWAGEN 1200 (1954 – 1985)............... 1

Foto a kresba Coventry Climax

(NE)SLAVNÉ MOTORY

COVENTRY CLIMAX FWMW (1965) Neobyčejný kapalinou chlazený plochý šestnáctiválec, na jehož konstrukci pracovali Walter Hassan a Peter Windsor-Smith u firmy Coventry Climax Engines od roku 1963. Vzhledem k tomu, že nadále vítězily průběžně vylepšované osmiválce typu FWMV, tak se vývoj zpozdil (poprvé se Flat 16 rozběhl v prosinci 1964) a nebyl nasazen v závodě, když jedenapůllitrová formule 1 sezonou 1965 končila (od 1966 třílitrová). Společný blok a čtyři hlavy válců, odběr výkonu uprostřed klikového hřídele ozubeným soukolím, stejně jako pohon vačkových hřídelů. Vyroben jeden motor (dochoval se) a díly na další dva. Do Lotusu 39, Brabhamu BT19 a Cooperu T80 nebyly motory FWMW zabudovány (Lotus 39 přestavěn na F-Tasman se čtyřválcem FPF 2495 cm3). Plochý šestnáctiválec, DOHC 2V (ozubené soukolí) 1495 cm3 (ø 54,1 x 40,64 mm) Výkon 162 kW (220 k)/11 500 – 12 000 min‑1 Nepřímé vstřikování Lucas, tranzistorové zapalování Lucas Rozměry motoru 785 x 574 x 568 mm Hmotnost motoru 147 kg

SLAVNÉ MOTORY FORD ANGLIA 105E Ve voze Anglia 105E se objevil výrazně podčtvercový motor (Kent), který je základem Cosworth MAE (Modified Anglia Engine) pro formuli 3. Výkon s dvojitým karburátorem Weber 40 DCOE v roce 1967 vzrostl na 77 kW (105 k)/9000 min‑1 (více než dvojnásobek). Cosworth upravil ø 81 x 48,35 mm při shodném objemu 997 cm3; MAE poháněl úspěšné vozy F3 do roku 1970. Sériových Ford Anglia se vyrobilo 1 083 960 v letech 1959 – 1968 (včetně verze Anglia Super 123E se čtyřválcem 1198 cm3, jenž má větší zdvih 58,17 mm).

Foto Ford

Kresba Ford

Zážehový čtyřválec; 997 cm3 (ø 80,96 x 48,4 mm) Litinový blok a hlava válců; OHV 2V Stupeň komprese 8,9; jeden karburátor Solex 30 PSE/1 Výkon 29 kW (40 k)/5000 min‑1 Točivý moment 74,6 N.m/2700 min‑1

FORD ANGLIA (model 1964)