Marc ter Horst: Palmy na severním pólu. Velký příběh o klimatických změnách

Tato kniha vznikla za laskavé podpory Nizozemského literárního fondu This publisher gratefully acknowledges the support of the Dutch Fundation for Literature

Text © Marc ter Horst, 2018 Illustrations © Wendy Panders, 2018 Originally published under the title Palmen op de Noordpool by Uitgeverij J. H. Haarlem, The Netherlands; a division of Gottmer Uitgeversgroep BV Translation © Jana van Luxemburg, 2020 Czech edition © Host — vydavatelství, s. r. o., 2020 Jazyková redaktorka Pavlína Prokůpková Odpovědná redaktorka Eva Sedláčková Technický redaktor Petr M. Dorazil Grafická úprava Zuzana Doňková Sazba písmem Orgon Slab Pavla Hernandezová Tisk a knihařské zpracování Finidr, Český Těšín Vydalo nakladatelství Host Radlas 5, 602 00 Brno roku 2020 jako svou 1742. publikaci První vydání. Počet stran 184 www.hostbrno.cz

ISBN 978-80-275-0260-8

GR ÓN SK O

N KA

U SA

MEXIKO

HAVAJ KO

AR ST

BRA

ZÍL

B O LÍ V I E

CHILE

NO Š V RS K ÉD O SK O

ISLAND

•

ĚL

ČÍNA

ŠP AN

TURECKO JAPONSKO

SÚ

KUVAJT

KÁ DS S AÚ B I E Á AR

INDIE

ETIOPIE

IN DO NÉ SI E MALEDIVY

TANZANIE MOSAMBIK

KIRIBATI

Nejdříve si přečti toto 9

Sněhové koule a sopky LO ST I O K LI M AT U V DÁV N É M I N U

Stará dobrá Země 12 První dvě miliardy let 14 Efekt sněhové koule 16 Ať žije uhlík 18 Co zabilo dinosaury 20 Prdící moře 22

Ledové jazyky a mamuti

O D O B Ě LE D OV É A TA K

Vítej v době ledové 26 Na dně Beringova moře 28 Na dně Korálového moře 30 Na dně Severního moře 32

Zima v létě 34 Vyrob si svou vlastní dobu ledovou

Sopečný prach a skvrny na Slun

ci 38

Bubliny a letokruhy O Z K O U M Á N Í K LI M AT U

Bádání začíná 42 Bludné balvany 44 46 Objevitelé skleníkového efektu Jak Země dýchá 48 Rostoucí hokejka 50 Uvězněné v ledu 52 Na stopě CO2 54

Tající led a vlny veder

H ZMĚN O D Ů S LE D C Í C H K LI M AT I C KÝC

Podnebí není počasí 76 O celý jeden stupeň tepleji 78 Tající póly 80 Ta voda je fakt divná 82 Řeky v moři 84 Kyselé oceány 86 Zuřivé počasí 88 A tak dále 90 Ještě krok a… 92

Komíny a prdící krávy

O PŘÍ Č I N Á C H K LI M AT I C KÝC H ZMĚN

Dřevo 58 Parní stroj 61 Slisované bahenní rostliny 62 Slisovaná mořská havěť 65

Lidé a zase lidé 66 Komín 68 Výfuk 70 Kráva 72

Katastrofy a bída

K LI M AT I C KÝC H Z M Ě N O D Ů S LE D C Í C H D Ů S LE D KŮ

Dobrá zpráva 96 Mizející ostrovy 98 Ohrožená města 100 Chceme vodu 102 Vítr, který přináší déšť 104 Klíšťata, komáři a pyl 106 Horko k zalknutí 108 Jídlo pro každého 110 Boj o vodu 112

Pišťucha a sépie O D Ů S LE D C Í C H PRO PŘÍ RO DU

Kde piští pišťuchy 116 Na skok u vlhy 118 Nejen lední medvěd 120 Ani juka to nemá lehké 122

Poslední zlatá ropucha 124 Subtropický mravenec a spol. 126 Bezbarvý korál 128

Vodík a hmyzí burgery

N Á M K LI M AT U O O PAT ŘE N Í C H PRO T I Z M Ě

Tak to bychom věděli 132 Budoucnost může přijít 134 Jdi příkladem 136 Prozkoumej, co jíš 138 Letadla na fritovací olej 140 Auta na elektřinu 142

„Ale ano“ a „ale ne“

Větrné mlýny a vodní pohon

O E N E RG I I B U D O U C N O ST I

Milá ropo, uhlí a zemní plyne

146 Kandidát 1: Slunce 148 Kandidát 2: vítr 150 Kandidát 3: voda 152 Kandidát 4: biomasa 154 Kandidát 5: zemské teplo 157 Kandidát 6: jaderná energie 158 A vítězem se stává… 160

I C KÝC H D E BAT Á C H O N E K O N E Č N ÝC H K LI M AT

Medvídek Bogus 164 Není to tak hrozné 166 To je jejich vina 168 To už tady několikrát bylo 170 Všechno dobře dopadne 172 Letadlo stejně poletí 174 Vždyť to nemá smysl 176

Klimatické bingo 178 Poděkování 180 Rejstřík 181

Nejdříve si přečti toto Kdysi rostly na severním pólu palmy. Dovedeš si to představit? Tropické stromy na místě, kde je dnes jen led a sníh. Za nějakou dobu tam třeba budou růst znovu. Klima se totiž neustále mění. Během doby ledové bylo na Zemi mnohem chladněji než teď. V období dinosaurů naopak výrazně tepleji. Poslední roky se však klima mění dost rychle. Proto každý mluví o klimatických změnách. Celý příběh je ale mnohem složitější a obsahuje od každého něco — kousek přírodních věd, chemie, geologie, biologie, meteorologie… Jak ho tedy mohou chápat laici jako ty a já? A my samozřejmě chceme vědět, jak je to s ledními medvědy, hurikány a všemi těmi potopami. Několik let jsem proto shromažďoval nejrůznější informace. Z internetu, novin, televize, knih a od lidí, kteří o tomto problému

hodně vědí. Všechno jsem pak pro tebe i pro sebe utřídil způsobem,

•

který oba většinou chápeme (a někdy také ne). Ale jestli něčemu

z toho zrovna teď moc nerozumíš, nic se neděje. Když budeš číst dál, uvidíš, že nakonec všechno pochopíš. Tento příběh o klimatických změnách sahá mnohem dál než jen k ledním medvědům a výfukovým plynům. Proto chvíli potrvá, než ho celý přečteš. Nejdříve ti povím něco o sopkách, mamutech a vědcích třesoucích se zimou. Pak přijdou na řadu současné změny klimatu. Co se vlastně mění? Pro koho, kde, proč, kdy, jak, opravdu? A můžeš si ještě každý den dát teplou sprchu?

1 • Sněhové koule a sopky V této kapitole se dozvíš… že Země v minulosti zažívala lepší i horší období • odkud se vzal první déšť • jak se Země mohla od hlavy až k patě proměnit ve sněhovou kouli • jaké příšerky se schovávaly mezi prvními rostlinami • proč vymřeli dinosauři • jak po něko lika pořádných mořských „prdech“ nastalo na Zemi pěkné vedro. Zkrátka a dobře: o klimatu v dávné minulosti.

Stará dobrá Země Možná si myslíš, že tvoji rodiče jsou staří. A že py-

Je ti tedy jasné, že Země už také není, co bývala.

ramidy jsou staré. Nebo dinosauři, které můžeš

Během mnoha milionů let se neustále měnila.

vidět v muzeu. Ve srovnání s naší planetou je to

Před sty miliony let byla Evropa spojená s Ameri-

však úplné nic. Země je stará přes 4,5 miliardy

kou. Austrálie tehdy ještě nebyla ostrovem, Indie

let. To znamená 10krát starší než první trilobiti,

naopak byla. Vznikala a zanikala pohoří. Kdysi

kteří plavali v oceánech; 100krát starší než pohoří

byla celá Země jednou pokrytá lávou, pak zase

Himálaj; 1 000krát starší než Lucy, jedna z prvních

sněhem a ledem. Hladina oceánů byla někdy

prapředchůdkyň člověka; 10 000krát starší než

vyšší než dnes, jindy nižší.

• o klimatu v dávné minulosti •

tygr šavlozubý; 100 000krát starší než první jeskynní malby pravěkých lidí; 1 000 000krát starší

Ani zemská atmosféra nebyla pořád stejná.

než egyptské pyramidy; 10 000 000krát starší než

Jeden čas obsahovala více kyslíku, ale byly doby,

Mona Lisa; zhruba 100 000 000krát starší než tvoji

kdy kyslík ve vzduchu úplně chyběl. Je třeba si

rodiče. Tomu tedy říkám stáří.

uvědomit, že naše Země se neustále proměňuje. Pevnina, oceány, vzduch. Mění se tedy i klima.

Vsadím se, že tvoji rodiče se během uplynulých let dost změnili. Určitě vypadají úplně jinak než na fotografiích z dětství. Na pyramidách se také pěkně podepsal zub času. Z některých už téměř nic nezbylo. Trilobiti dokonce dávno vymřeli, šavlozubý tygr jakbysmet.

První dvě miliardy let Krátce po vzniku planety Země tu bylo příšerné horko. Tehdy ještě neexistovaly teploměry ani

dusík

meteorologové, kteří by teplotu změřili, ale určitě se pohybovala kolem 2 000 °C. Byl to takový žár, že se vnější vrstva Země úplně roztavila. Celá planeta vypadala jako velká lávová koule. Kolem Země vznikla tenká vzduchová vrstva,

CO₂

metan

• o klimatu v dávné minulosti •

atmosféra. Ve vzduchu ještě nebyl kyslík, ten bezva plyn, který každou hodinu asi tisíckrát vdechneš. Vzduch tehdy obsahoval dusík, metan

V prvních letech existence naší planety tu bylo

a oxid uhličitý. Poslední jmenovaný má moc

hotové peklo: teplota několik tisíc stupňů, všude

dlouhý název, a protože se s ním setkáváme velmi

vybuchující sopky, moře páchnoucí lávy a jedo-

často, říkáme mu krátce CO2. Jako chemici. Vy

vatý vzduch. A mělo být ještě hůř. Zemi doslova

slovuje se to cé-ó-dva.

bombardovaly meteority. Několik set milionů let dopadaly z vesmíru na naši planetu obrovské

Metan a CO2 jsou přeborníci v zadržování tepla.

kusy kamene a ledu. Led tál a vypařoval se.

Proto bylo na Zemi dříve tak horko. Atmosféra

Do vzduchu se tak dostávalo stále více páry, tedy

fungovala jako skleník: sklem proniká sluneční

vody v plynném skupenství. I teď je všude kolem

záření a uvnitř se dlouho drží teplo. Díky skle-

nás, jenom není vidět.

níkovému efektu se tedy naše planeta příjemně zahřívá. Nesmí se to však přehnat. voda

kyslík

Díky vodě se povrch Země výrazně ochladil, až na zhruba 200 °C. Láva na mnoha místech tuhla. A tvrdá láva není nic jiného než kámen. Tak vznikla zemská kůra, po které chodíme. Led z meteoritů pořád tál, ale už se všechen nevypařoval. Vznikaly oceány. A z páry se vytvořil první déšť.

metan, vznikne CO2. Jako skleníkový plyn je sice protivný, ale ne tak hrozný jako samotný metan. To na Zemi nebyl žádný kyslík? Byl, ale zavřený

Takže si to shrneme: Kyslík vytvářel s metanem

ve vodě a kameni. Kyslík je totiž pěkný dotěra.

CO2 a bakterie přeměňovaly CO2 na kyslík. Atmo-

Zkouší se s každým sloučit. Spolu s vodíkem tvoří

sféra pomalu přestávala být tak skleníková.

vodu. Se železem a vodou vytváří rez. S metanem pak vodu a CO2.

Naštěstí vznikly v pravou chvíli také bakterie,

•

které přeměňují CO2 na kyslík. Říká se tomu fotosyntéza. Spolu se slunečním zářením a vodou začaly tyto bakterie CO2 rozkládat na uhlík (C) a kyslík (O2). Z uhlíku si budovaly svoje malinkaté tělíčko. A kyslík se samozřejmě hned vydal slučovat se železem a jinými kovy. Za nějaký čas už toho kovy měly dost a kyslík

CO₂

přestaly přijímat. Jediné místo, kam kyslík ještě mohl, byl vzduch. Vysoko ve vzduchu vytvořil kyslík důležitý ochranný obal proti UV záření: ozonovou vrstvu.

kyslík

Ale to by nebyl kyslík, kdyby se přestal navážet do jiných prvků. Tentokrát to zkusil s metanem. Toho bylo v atmosféře plno. Když kyslík potká uhlík

Efekt sněhové koule Před asi 700 miliony let vznikla největší

na zmrzlé planetě není žádná hračka. To aby

sněhová koule na světě. Byla velká jako celý

nedělaly nic jiného, než se pospolu třásly zimou

svět, ta koule totiž byla svět. Průměrná teplota

u podmořských sopek a čekaly, až led

na Zemi klesla na −45 °C. Miliony let pokrý-

začne tát.

vala zemský povrch nejméně kilometr silná vrstva ledu. Člověk nemusel mít strach, že by

Jak však mohl takový efekt sněhové

se propadl. I když tenkrát ještě nikdo

koule vůbec vzniknout? Všechno

nebruslil.

samozřejmě začalo obrovským

• o klimatu v dávné minulosti •

ochlazením. Možná to způsoJedinou formu života

bily bakterie, ale podle vědců

představovali naši minia-

mohlo být těch příčin více. Slunce mělo třeba

turní prapředkové: bakterie, které vyráběly

slabou chvilku. V dráze Země mohla být nějaká

z CO2 kyslík. Tímto způsobem vytvářely takový

nerovnost. Nebo nějaký supervulkán vyvrhl

obrácený skleníkový efekt. Do vzduchu se

tuny prachu a ten zakryl nebe. Každopádně se

dostávalo stále více kyslíku a stále méně CO2. Bylo tak pořád chladněji. To si ale milé bakterie pěkně naběhly. Přežít

na Zemi citelně ochladilo. Led se z pólů šířil do všech koutů planety.

Led je bílý a odráží sluneční záření mnohem lépe než půda nebo voda. Hodně tepla tak mizelo zpět ve vesmíru a na Zemi bylo stále chladněji. Led prorůstal dál a odrážel ještě více slunečních paprsků. Bílý led fungoval jako zesilovač klimatických změn: chladno způsobovalo, že bylo ještě chladněji. Veškerá moře zamrzla. Silná vrstva sněhu a ledu ležela dokonce i okolo rovníku. Někteří vědci si však myslí, že to byla nanejvýš trocha mokrého sněhu, který pravidelně odtával. Miliony let se Země ve vesmíru vznášela jako bílá ledová koule. Většina druhů bakterií vymřela. Jen

v okolí sopek se některým druhům dařilo přežívat.

•

Sopky také způsobily, že led opět roztál. Vnitřek Země zůstával bublající masou horké horniny. Pod ledem to syčelo a praskalo. Žhavá láva si nacházela stále více škvír, kudy uniknout na povrch. Tání ledu však nezpůsobilo ani tak horko z proudící lávy. Sopky totiž vyfukovaly do vzduchu skleníkové plyny CO2 a metan. Plyny, které teplo opět zadržovaly. Sluneční záření odrážející se od ledu už nemizelo zpět ve vesmíru. Led roztával na stále více místech naší planety. Bílá ustoupila tmavším barvám, které teplo zadržovaly lépe. Země se oteplovala. Netrvalo dlouho a sněhová koule úplně roztála.

Ať žije uhlík Vrátíme se v čase o 500 milionů let zpět. Země

a jiné příšery. Představ si metrové pavouky,

slaví své čtyřmiliardté narozeniny a na oslavu

vážky s půlmetrovými křídly nebo stonožky

jsou pozváni i trilobiti. Od té doby, co naše pla-

delší než člověk…

• o klimatu v dávné minulosti •

neta vypadala jako sněhová koule, se pořádně prohřála. V mořích vznikají nové formy života:

Zvířata potřebují sacharidy k růstu a jako záso-

podivná stvoření s očima na stopkách, legrační

bárnu energie. Živí se rostlinami, aby z nich sacha-

tykadla, bláznivé choboty, ošklivé trny a shluky

ridy získala. Dýchají kyslík, aby mohla spalovat

chapadel. Ale nad vodou je mrtvo. Jenom skály

tuky z potravy. Ne u táboráku, ale ve svém těle,

a láva. Široko daleko není vidět žádný živý tvor,

jako ty. Při spalování se uvolňuje CO2 , který zvířata

dokonce ani mech tu neroste.

vydechují a rostliny ho zase spotřebují.

Za nějakou dobu začínají na souš opatrně proni-

Uhlík tak neustále mění místo pobytu. Je ve vzdu-

kat první rostliny. Vzduch je stále prosycený CO2 ,

chu, v rostlinách, v půdě, ve zvířatech. Slučuje se

ale to vůbec nevadí; rostliny ho přece potřebují

s jinými prvky. S kyslíkem vytváří CO2 , s vodíkem

k růstu. Dělají to stejně jako bakterie: pomocí

metan. S kyslíkem a vodíkem zároveň vytváří

slunečního záření a vody přeměňují CO2 na sa-

sacharidy. Bez nich nemůže existovat žádný živý

charidy. Z nich pak vytvářejí listy, větve a plody.

tvor. Zkus vydělit svou hmotnost pěti a dozvíš se,

Kyslík, který jim přebývá, mizí zpět v atmosféře.

kolik kilogramů uhlíku v tobě je.

Rostliny si postupně podmaňují celý svět. Všude

Když lidé, zvířata nebo rostliny zemřou, dostává se

na Zemi rostou jako zběsilé. Do vzduchu se

uhlík zpět do vzduchu. Mrtvý organismus se totiž

proto dostává stále méně CO2 a přibývá kyslíku.

působením bakterií a plísní začne rozkládat. Polož

Nad vodou už mohou přežívat i zvířata. Ještě to

na talířek jablko nebo chleba s máslem a nech ho

nejsou dinosauři ani savci, ale obrovský hmyz

několik týdnů na místě. Uvidíš a ucítíš tu změnu.