Novinky z Evropy

Předseda strany Národní koalice Petteri Orpo, která se nově stala nejsilnější stranou ve Finsku | Foto: Reuters

Energetika v. ochrana přírody Členské země (Rada EU) schválily normu, která i po roce 2035 umožní prodej spalovacích motorů na syntetická paliva –uměle vytvořená ne rafinací ropy, ale chemickou reakcí. Ty mají výrazně čistší emise a vynutí si pouze částečnou úpravu klasických spalovacích motorů. Jde o součást balíčku návrhů k výraznému omezení emisí skleníkových plynů.

Česko se rozhodlo pro obří půjčku od Evropské komise na transformaci energetiky související zejména se závislostí na ruských fosilních palivech. Půjde o 2,9 až 11 mld. € (69 až 265 mld. Kč).

Ukrajina v. Rusko Válka trvá přes 14 měsíců.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Viní je z únosů ukrajinských dětí. Putin by mohl být zadržen a poslán do Haagu v případě, že navštíví jakoukoli ze 123 členských zemí ICC; k nim kromě Ruska ale nepatří např. Čína nebo USA. ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Putin je teprve třetím úřadujícím prezidentem, na kterého ICC vydal zatykač. Pravděpodobnost procesu je ale malá: ICC neprojednává případy v nepřítomnosti a Rusko k řízení své občany, zejména pak vůdce země, nevydává. Ruské úřady naopak zahájily trestní stíhání soudců ICC, kteří tento zatykač vydali.

Rusko dalo Maďarsko přes jeho částečně proruskou politiku na seznam nepřátelských zemí, protože Maďarsko hlasovalo pro protiruské sankce. Na tomto seznamu je 48 zemí: státy G7, státy EU, Ukrajina, Černá Hora, Švýcarsko, Albánie, Andorra, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, San Marino, Severní Makedonie, Mikronésie, Nový Zéland, Singapur či Tchaj-wan. „Zakládacími členy“ seznamu byly USA a Česko po ruském teroristickém útoku ve Vrběticích.

Putin oznámil záměr rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně.

Další ruská mobilizace na jaře zahrne 147 000 Rusů ve věku od 18 do 27 let, a to podle dekretu, který podepsal Putin. V r. 2022 na jaře šlo o 134 500 lidí, na podzim 120 000.

17 zemí EU včetně Česka se shodlo na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřelecké munice. Unie má uvolnit 2 mld. € na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů.

9 pravomocných rozsudků zatím vynesly české soudy za schvalování ruské agrese na Ukrajině. Většinou vynesly peněžité tresty. Policie zahájila dalších 58 trestních stíhání kvůli těmto trestným činům.

Pokračuje dohoda umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Evropská komise chystá další podporu pro zemědělce EU, kteří si stěžují na údajné zhoršení odbytu kvůli nasycení trhu levnou ukrajinskou pšenicí.

Ukrajina zařadila na seznam mezinárodních sponzorů války skupinu Raiffeisenbank. Ta po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu pokračovala v podnikání v Rusku a loni odvedla 559 mil. € (asi 13,2 mld. Kč), téměř pětkrát více než v r. 2021, což se rovná ceně 95 ruských střel s plochou dráhou letu Kalibr, které Rusko odpaluje na ukrajinská města. Raiffeisenbank oficiálně uznává separatistické republiky na okupovaném východě Ukrajiny přes své ruské zastoupe- ní a poskytuje zvýhodněné půjčky ruským okupantům.

Ukrajinské ministerstvo kultury neprodloužilo nájemní smlouvu Ukrajinské pravoslavné církvi Moskevského patriarchátu na Kyjevo-pečerskou lávru, jeskynní klášterní komplex z 11. stolegí v centru Kyjeva, a to kvůli kolaboraci části jejích duchovních s Kremlem. Cca 1000 obyvatel kláštera mělo opustit objekt. Lávru dostala do nájmu Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu.

Finsko

Vítězem parlamentních voleb se stala pravicová Národní koalice (Kokoomus), získala 48 z 200 křesel. Druhá nacionalistická Strana Finů bude mít 46 křesel. Sociální demokracie dosavadní finské premiérky (Sanna Marinová) skončila až třetí se ziskem 43 křesel. Vládu patrně vytvoří první dvě strany spolu s krajní pravicí.

Turecko schválilo rozšíření NATO o Finsko, jež se tak stane 31. členem této obranné aliance. Finsko původně chtělo vstoupit spolu se Švédskem, to ale zatím nepřekonalo odpor Turecka a Maďarska.

Bulharsko

Parlamentní volby – páté za poslední dva roky – těsně vyhrála středopravicová strana GERB expremiéra Borisova s 26,5 % hlasů, zatímco prozápadní reformistický blok vedený stranou Pokračujeme ve změně (PP) získal jen 24,6 %. Proruská strana nacionalistů Obroda, která je proti vstupu Bulharska do eurozóny, se umístila na třetím místě s 14,1 %. Dlouhotrvající politická patová situace, způsobená především osobní nevraživostí mezi lídry dvou hlavních bloků, již přinutila zemi odložit cílové datum přijetí eura a dosud nebyl schválen státní rozpočet na rok 2023. Těsný výsledek voleb by mohl vést k dalším volbám ještě letos.

Společná obranná politika Evropský obranný fond (nástroj Evropské komise) investuje 1,2 mld. € do posílení schopností a inovací členských zemí EU v oblasti obrany.

Užitečné odkazy aktuálních informací z EU euroskop.cz euractiv.cz narodnikonvent.eu, politico.eu. www.europarl.europa.eu/legislative-train www.votewatch.eu