Flying Mag zima 2023

Official Magazine of Brno Airport | Winter 2023

TRAVEL

FACE2FACE

INSPIRATION

oficiální magazín Letiště Brno Zima 2023

Martina Viktorie Kopecká:

Foto: Lukáš Bíba

„Cesta letadlem je pro mě, jako když mi Pán Bůh dá dovolenou a ještě si mě pozve do nebe.“

Martina Viktorie Kopecká: “For me, flying by plane is like God gave me

a vacation and invited me to heaven at the same time.”

LEISURE AIRPORT

www.flying-mag.eu

Hyundai TUCSON. Již od 579 990 Kč.

Zvýhodnění až

165 000 Kč

Novinka

Povinné ručení na 1 rok zdarma

Hyundai TUCSON je nejprodávanějším kompaktním SUV v Evropě za rok 2022 a zároveň nejprodávanějším rodinným SUV v Česku*. Postaráme se, aby se TUCSON z Nošovic stal i vaším nejoblíbenějším vozem. Má k tomu ostatně skvělé předpoklady – je prostorný, komfortní, bezpečný a dostupný s pohonem ve variantě benzín, diesel, hybrid a plug-in hybrid. Ve vybraných verzích je nyní k dispozici skladem bez čekání a získáte ho ještě výhodněji než dříve, a to díky dodatečnému bonusu až 25 000 Kč na vybrané vozy a novému benefitu.

S Hyundai pojištěním nyní získáte první rok povinného ručení zdarma, ať si vůz koupíte za hotové, nebo na úvěr Hyundai Finance**.

Auto Pokorný Brno - Řečkovice | Modřice www.hyundaivbrne.cz

* Dle údajů JATO Dynamics a Svazu dovozců automobilů. * * Nabídka platí do 31. 12. 2023.

TUCSON – kombinovaná spotřeba 1,5–7,8 l/100 km, emise CO2 34,9–178 g/km (údaje dle WLTP).

Celkové zvýhodnění 165 000 Kč platí pro TUCSON ve výbavě Freedom s motorem 1,6 T-GDI, automatickou převodovkou DCT a pohonem 4×4 zahrnuje prémii 130 000 Kč, 15 000 Kč v rámci zvýhodnění 50 % na vestavěnou navigaci, sadu zimních pneumatik zdarma a povinné ručení na rok zdarma v hodnotě 20 000 Kč.

EDITORIAL OBSAH/CONTENTS Milí čtenáři,

TRAVEL PHUKET – Exotická perla Thaiska PHUKET – The Exotic Pearl of Thailand

8

Marsá Alam – Přímořská brána do země bohů Marsá Alam – The Seaside Gateway to the Land of the Gods 22 Cestujeme za uměním Travelling for Art

87

FACE2FACE Martina Viktorie Kopecká – „Cesta letadlem je pro mě, jako když mi Pán Bůh dá dovolenou a ještě si mě pozve do nebe.“ Martina Viktorie Kopecká – “For me, flying by plane is like God gave me a vacation and invited me to heaven at the same time.” 13 Eva Yildizová – Co platí ve vztazích mezi dvěma lidmi, to platí taky mezi etniky a komunitami Eva Yildizová – What applies to relationships between two people, also applies between ethnicities and communities 28 Lukáš Hejlík: Gastroturismus – cestování za chutí a zážitky Lukáš Hejlík: Gastronomy Tourism – Travelling for Taste and Experience 50 Lidé Brna Brno People 66 Leon Korošec – Je to všechno o lidech a dobré energii Leon Korošec – It is all about people and good energy 95

LEISURE Hotel Noem Arch

38

Brněnská poválečná architektura s originálním architektonickým průvodcem Brno Post-war Architecture with a Unique Architectural Guide 40 Nejvýznamnější festivaly v Brně The Most Important Festivals in Brno 54

Přejeme tedy zážitky z cest, které vás v zimních měsících zahřejí u srdce!

Vaše FM redakční posádka Dear readers, Outside our windows winter reigns, but we hope you will warm up by the company of someone or something pleasant. Our Flying Mag can be such a companion. Through its pages you can get to places you have not yet managed to go on your own. You will find the topic of travel on many of its pages. Perhaps, head for Phuket in Thailand or Marsa Alam in Egypt. If you do not dare to venture that far, stay close to the ground with us. Then maybe visit the UNESCO architectural monument Zelená hora in Žďár nad Sázavou or KOVOZOO in Staré Město near Uherské Hradiště. Take a walk round the treasures of post-war Brno architecture or discover all the delights of gastronomy tourism with Lukáš Hejlík. In this issue we also have in store for you a signpost to the most important festivals in Brno, or recommendations on where to travel for art within the Czech Republic and round Europe in the near future. But what would all trips be without interesting people?

Hussite parish priest Martina Viktorie Kopecká and intendant of the Goose on a String Theatre Eva Yildizová can keep you company. You can also meet director of the Serial Killer festival Kamila Zlatušková, founder of the Authors' Reading Month literary festival Petr Minařík, artistic director of the Ballet NdB Mario Radačovský or the B-Side Band bandleader Josef Buchta.

We wish you a great travel experience, which will warm your heart during the winter months!

Your FM editorial crew

INSPIRATION Zelená Hora

78

KOVOZOO Staré Město

82

Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě Jan Amos Comenius Museum in Uherský Brod 84

AIRPORT

za okny zavládla zima, ale doufáme, že vás zahřejí chvíle ve společnosti někoho či něčeho příjemného. Takovým společníkem může být i náš Flying Mag. Prostřednictvím jeho stránek se totiž můžete dostat i tam, kde jste se ještě nestihli vydat sami. Téma cestování v něm totiž najdete na mnoha stránkách. Zaleťte si třeba na thajský Phuket nebo do egyptského Marsá Alam. Pokud si netroufáte do takových dálek, zůstaňte klidně s námi při zemi.

Navštivte třeba architektonickou památku UNESCO Zelenou horu na Žďársku nebo KOVOZOO ve Starém městě na Uherskohradišťsku.

Podnikněte procházku po skvostech poválečné brněnské architektury nebo s námi objevte všechny příjemnosti gastroturizmu s Lukášem Hejlíkem. V tomto čísle máme pro vás také rozcestník nejdůležitějších brněnských festivalů, nebo doporučení, kam se vydat za uměním v nejbližším období po celé ČR. Ale jaké by to byly cesty bez zajímavých lidí? Společnost vám tedy mohou dělat husitská farářka Martina Viktorie Kopecká i intendantka Divadla Husa na provázku Eva Yildizová. Poznejte také ředitelku festivalu Serial Killer Kamilu Zlatuškovou, zakladatele Měsíce autorského čtení Petra Minaříka, uměleckého šéfa Baletu NdB Mária Rdačovského nebo bandleadera B-Side Bandu Josefa Buchtu.

Mapa letiště Brno / Map of Brno airport 4

Vydavatel: INA SPORT spol. s r.o. – divize INA MEDIA, Dusíkova 3, 638 00 Brno, IČ: 60740175. Šéfredaktor: Diana Tuyet-Lan Nguyen, info@flying-mag.eu.

Redakce: David Holík, Jiří Mikel, Petr Ševčík. Jazyková korektura: Julie Holíková, Eva Trnková, Diana Tuyet-Lan Nguyen. Překlady do anglického jazyka: Eva Trnková, není-li uvedeno jinak. Obchodní oddělení: obchod@flying-mag.eu.

Koncept magazínu, grafická úprava a kompletní realizace: Contimex spol. s r.o., Vážného 15, 621 00 Brno, info@contimex.cz. Tisk: Tiskárna A.M.G., s.r.o., Mírová 2, 679 04 Adamov,info@tiskarna-amg.cz, Reg. MK ČR E 21271. Vychází 2× ročně. Místo vydávání: Brno. Adresa pro zasílání korespondence: INA SPORT spol. s r.o., Dusíkova 3, 638 00, Brno. © Kopírování, opětovné publikování nebo šíření jakékoli části magazínu se povoluje výhradně se souhlasem vydavatele. Vydavatelství nezodpovídá za obsah jednotlivých inzerátů. Vydavatel neručí za změny v letovém řádu, které byly uskutečněné po uzávěrce a po vydání magazínu. Za spolupráci děkujeme Centrále cestovního ruchu – Jižní Morava. Vychází zdarma.

... 3

AIRPORT

Bonusovka

Akční nabídka na všechny modely Suzuki

Právě teď bonusy v hodnotě až 270 000 Kč Vyberte si ze široké modelové řady vůz Suzuki a využijte podzimní bonus v hodnotě až 270 000 Kč. Mimo pověstnou japonskou spolehlivost vozů Suzuki dostanete také pětiletou* záruku, vyspělé bezpečnostní asistenty a úsporné motory pro vaše pohodové a bezpečné cestování.

www.suzuki.cz

facebook.com/suzukimotorczech

Instagram.com/suzuki_czech

Emise CO 2 v g/km (WLTP), kombinovaná spotřeba v l/100km – Suzuki Vitara 1.4: 119–121 g/km, 5,3 l/100km.

Suzuki S-Cross 1.4: 120–126 g/km, 5,3–5,6 l/100km. Suzuki Swift 1.2: 106–107 g/km, 4,7–4,8 l/100km. Suzuki Ignis 1.2: 110-112 g/km, 4,9–5,0 l/100 km. Suzuki Across 2.5: 22 g/km, 1,0 l/100 km. Suzuki Swace 1.8: 102–104 g/km, 4,5–4,6 l/100km. Fotogra e jsou pouze ilustrativní. Nabídka platí do vyprodání zásob. * Pět let garance se skládá z tovární záruky (3 roky / 100 000 km) a následně ze smluvní záruky Suzuki Premium (2 roky / 150 000 km), která je poskytována podle záručních podmínek společnosti Real Garant Versicherung AG.

CARTec motor, s. r. o.

Mariánské nám. 5, 617 00 BRNO, tel.:+420 602 156 070, prodej@cartec.cz Otevírací doba: 8.00 - 17.30, www.cartec.cz

AUTORIZOVANÝ PRODEJ A SERVIS VOZŮ SUZUKI V BRNĚ – KOMÁROVĚ

Nyní sleva na skladová vozidla. Aktuální nabídku modelů najdete na www.cartec.cz.

PŘÍMÉ SPOJENÍ BRNO - THAJSKO VELKÉ LETADLO, VELKÉ ZÁŽITKY

Exkluzivně u Čedoku

Vybírejte z široké nabídky hotelů i termínů. www.cedok.cz | tel: 296 184 910

THE EXOTIC PEARL OF THAILAND

PHUKET

EXOTICKÁ PERLA THAJSKA NEJVĚTŠÍ THAJSKÝ OSTROV SE NACHÁZÍ V ANDAMANSKÉM MOŘI JIŽNĚ OD PEVNINSKÉ ČÁSTI THAJSKA. OSTROV MÁ HORNATÝ CHARAKTER.

THE LARGEST THAI ISLAND IS LOCATED IN THE ANDAMAN SEA SOUTH OF THE MAINLAND THAILAND. THE ISLAND HAS A MOUNTAINOUS CHARACTER.

Jižní část tvoří stejnojmenné hory. Nejvyšším místem ostrova je Mai Thao Sip Song (Dvanáct rákosů) s 529 m n. m. Lesy, plantáže kaučukovníku a palem pokrývají větší polovinu povrchu ostrova. Na západním pobřeží se nachází několik písčitých pláží, na východě jsou pláže často bahnité. Nedaleko nejjižnějšího cípu ostrova se nalézá Laem Promthep (Brahmův mys), oblíbené místo pro pozorování západu slunce.

The southern part is formed by mountains of the same name.

The highest point of the island is Mai Thao Sip Song (Twelve Reeds) 529 m above sea level.

There are several sandy beaches on the west coast, while the beaches in the east are often muddy. Not far from the southernmost tip of the island lies Laem Promthep (Cape Brahma), a popular spot for sunset viewing.

Desítka pláží Jednou z nejoblíbenějších turistických destinací na Phuketu je pláž Patong. Tato rozsáhlá a snadno přístupná pláž, jejíž 8 ...

Dozens of beaches One of the most popular tourist destinations in Phuket is Patong Beach. This extensive and easily accessible beach, whose name can be translated as “Forest Full of Banana Leaves”, is located in

TRAVEL jméno lze přeložit jako „Les plný banánových listů“, se nachází v centrální části západního pobřeží.

Díky intenzivnímu růstu v posledních letech se dnes právě zde nachází většina levných obchodů a center nočního života. Jižně od pláže Patong leží další turisticky navštěvované pláže: Karon, Kata, Kata Noi a dále přes jižní cíp ostrova Nai Harn a Rawai. Na sever od Patong se nacházejí pláže Kamala, Surin a Bang Tao. Všechny uvedené pláže jsou ve srovnání s Patong slaběji rozvinuté, proto je vyhledávají spíše rodiny a turisté, kteří dávají přednost klidnějšímu, méně zalidněnému prostředí.

V okolí Phuketu se nachází řada menších ostrovů. Na jihovýchodě, vzdálený jen krátkou jízdou lodí, leží ostrov Bon, který je vhodný pro šnorchlování, na jihu je několik korálových ostrovů. Similanské ostrovy leží severozápadně a ostrovy Phi Phi se nachází směrem na jihovýchod. Všechny zmíněné ostrovy jsou vhodným místem pro potápění.

Let na ostrov Letiště je umístěno na jednom z nejpozoruhodnějších míst v Thajsku, a to hned za pláží Mai Khao Beach. Během hlavní sezóny a s větrem přicházejícím z východu přistávají letadla ze 46 leteckých společností a létají do 37 destinací nad Andamanským mořem.

Předtím, než přistanou, letí jen pár metrů nad pláží. Při vzlétnutí je letová dráha vede přes krásnou zátoku Phang Nga Bay, a poskytuje tak jedinečný výhled na vápencové útesy a smaragdové ostrůvky.

Počasí Phuket má tropické monzunové podnebí. Celý rok je teplo, ale nejtepleji je od dubna do května a od září do října. Období od září do října je také nejdeštivější, a to

the central part of the west coast.

Thanks to the intense development in recent years, this is now where most of the cheap shops and nightlife centres are located. To the south of Patong Beach lie other touristy beaches: Karon, Kata, Kata Noi and further across the southern tip of the island Nai Harn and Rawai. To the north of Patong are Kamala, Surin and Bang Tao beaches. All of these beaches are less developed compared to Patong, so they are more sought after by families and tourists who prefer a quieter, less crowded environment.

There are a number of smaller islands around Phuket. To the southeast, just a short boat ride away, lies Bon Island, which is suitable for snorkelling, while to the south there are several coral islands. The Similan Islands lie to the northwest and the Phi Phi Islands are located towards the southeast.

All of the above-mentioned islands are suitable for diving.

Flight to the island The airport is located in one of the most spectacular places in Thailand, just behind Mai Khao Beach. In high season and with winds coming from the east, planes of 46 airlines land and take off to 37 destinations over the Andaman Sea. They fly just a few metres above the beach before landing.

During take-off, the flight path takes them over the beautiful Phang Nga Bay, providing a unique view of the limestone cliffs and emerald islets.

Weather Phuket has a tropical monsoon climate. It is warm all year round, but the hottest months are from April to May and September to October.

The period from September to October is also the wettest, due to the southwest monsoon rains. Although ... 9

kvůli jihozápadním monzunovým dešťům. Přestože tajfuny a tropické bouře občas zasáhnou Hong Kong a Filipíny, tak nikdy Phuket. I přes to, že silné deště v září a říjnu mohou věci trošku narušit, tak se stává jen zřídka, aby silné deště trvaly několik dní po sobě. Nejlepší čas k dovolené na ostrově je právě během chladného monzunového období od prosince do března, kdy není tak vlhko a chladný vánek pobyt jen zpříjemní. I když počasí je v poslední době jako téměř všude – nepředvídatelné.

typhoons and tropical storms occasionally hit Hong Kong and the Philippines, they never hit Phuket.

Despite the fact that heavy rains in September and October can disrupt things a bit, it is rare for heavy rains to last for several days in a row. The best time for holiday on the island is during the cool monsoon season from December to March, when it is not as humid and the cool breeze will only make the stay more enjoyable. Although the weather has lately been, like almost everywhere, unpredictable.

Doprava na ostrově

Getting round the island

Cestování po ostrově je snadné.

Většina plážových letovisek je malých, takže je snadno projdete. Hotely jsou postaveny z velké míry blízko pláží, restaurací a obchodních domů. Pokud se Vám nechce chodit, nebo Váš hotel není na jedné z hlavních pláží, pak hotel může zajistit taxi nebo

Travelling round the island is easy. Most of the beach resorts are small, so you can easily walk through them, and most hotels are built close to the beach, restaurants and department stores.

If you do not feel like walking, or your hotel is not at one of the main beaches, the hotel

10 ...

Zdroj: www.thajskoonline.cz, foto: shutterstock.com

TRAVEL tuk-tuk (motorizovanou tříkolku).

Pokud chcete poznávat ostrov samostatně, tak existuje několik míst, kde si můžete pronajmout auto nebo jet autobusem. Existují dva typy autobusů, a to modrý otevřený autobus Songtaew, který jezdí mezi městem Phuket Town a hlavními letovisky, nebo klimatizovaný mikrobus, ale ten jezdí jen v okolí města Phuket Town.

can arrange a taxi or a tuk-tuk (motorised tricycle). If you want to explore the island on your own, there are several places where you can rent a car or take a bus. There are two types of buses, that is the blue open-top Songtaew bus which runs between Phuket Town and the main resorts or the air-conditioned minibus which only runs in the surroundings of Phuket Town.

Noční život na plážích

Nightlife on the beaches

Pro mnohé jde slunce, pláž a večírky ruku v ruce. Reputace ostrova jako ráje večírků je zasloužená. Go-go kluby, travesti kabarety, bary, diskotéky, živé kapely a mezinárodní DJové jsou ti, kdo proslavili ostrov po celém světě.

For many, sun, beach and partying go hand in hand. The island’s reputation as a party paradise is well deserved. Go-go clubs, travestie cabarets, bars, discos, live bands and international DJs are what have made the island famous around the world.

Nejbouřlivější noční život pulzuje na pláži Patong. Je těžké odolat pokušení projít se po bulváru Soi Bangla s jeho magnetickou přitažlivostí. Tam se nachází srdce barové scény, kde o pozornost soutěží dívky, neónová světla a ohlušující hudba. Na malém prostoru plném akce, známém pod proslulým jménem „Bangla“, se tísní více než sto barů.

The most boisterous nightlife pulses on Patong beach. It is hard to resist the temptation to stroll down Soi Bangla Boulevard with its magnetic appeal. There lies the heart of the bar scene, where girls, neon lights and deafening music compete for attention. More than a hundred bars crowd the small, action-packed space notorious as “Bangla”.

Základem zábavy v Patongu je pivní bar, tedy jeden z nesčetných malých podniků namačkaných jeden vedle druhého v barových uličkách. Všechny zaměstnávají spoustu krásných hostesek, jejichž úkolem je různými prostředky přilákat zákazníky. Nejčastější taktikou je prostě stát přede dveřmi a každého, kdo jde kolem, oslovovat mantrou „Hello, welcome“. Jakmile se ocitnete uvnitř, obklopí vás tyto dívky a zahrnou pozorností. Pivní bary jsou v Patongu všudypřítomné, stačí se ponořit do jedné z mnoha postranních uliček. K těm lepším patří The Point, Sharky Bar a Black Cat.

The mainstay of Patong’s entertainment is a beer bar, one of countless small businesses crammed side by side in the bar alleys. All bars employ an abundance of beautiful hostesses whose job is to attract customers by various means. The most common tactic is to simply stand at the door and address everyone walking past with the mantra “Hello, welcome”. Once inside, these girls surround you and shower you with attention. Beer bars are ubiquitous in Patong, just submerge into one of the many side streets. Some of the better ones include The Point, Sharky Bar and Black Cat. ... 11

LÉTO 2024 NA VÁS ČEKÁ!

ODLETY Z BRNA

Vybírejte z nabídky zájezdů, termínů i destinací za first minute ceny. www.cedok.cz | tel: 296 184 910

FACE2FACE

MARTINA VIKTORIE

KOPECKÁ

CESTA LETADLEM JE PRO MĚ, JAKO KDYŽ MI PÁN BŮH DÁ DOVOLENOU A JEŠTĚ SI MĚ POZVE DO NEBE FOR ME, FLYING BY PLANE IS LIKE GOD GAVE ME A VACATION AND INVITED ME TO HEAVEN AT THE SAME TIME ... 13

KDYŽ JSEM POTKALA MARTINU VIKTORII KOPECKOU (NAR. 1986) POPRVÉ, BYLO TO, JAKO KDYŽ POZNÁTE NEUVĚŘITELNOU JEMNOST A SÍLU ZÁROVEŇ. V MLÁDÍ SE SNAD CHTĚLA STÁT OPERNÍ PĚVKYNÍ NEBO SVÁŘEČKOU. ŽIVOT JI ALE ZAVANUL JINAM A TO DO NADNÁRODNÍ KORPORACE. TATO PRÁCE JI ALE NAŠTĚSTÍ PŘESTALA BRZY NAPLŇOVAT. PŘIHLÁSILA SE TEDY KE STUDIU NA HUSITSKÉ TEOLOGICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY, VYSTUDOVALA TAKÉ PSYCHOLOGII A SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKU. NYNÍ PŮSOBÍ JAKO FARÁŘKA CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ V KOSTELE SVATÉHO MIKULÁŠE NA STAROMĚSTSKÉM NÁMĚSTÍ V PRAZE A VE STRAŠNICÍCH. PŮSOBÍ V MEZINÁRODNÍM EKUMENICKÉM HNUTÍ.

WHEN I FIRST MET MARTINA VIKTORIE KOPECKÁ (BORN 1986), IT WAS LIKE ENCOUNTERING INCREDIBLE GENTLENESS AND STRENGTH CONCURRENTLY. IN HER YOUTH, PERHAPS SHE WANTED TO BECOME AN OPERA SINGER OR A WELDER. BUT LIFE TOOK HER ELSEWHERE, TO A MULTINATIONAL CORPORATION. FORTUNATELY, THAT JOB SOON CEASED TO FULFIL HER. SO, SHE APPLIED TO THE HUSSITE THEOLOGICAL FACULTY OF CHARLES UNIVERSITY, AND SHE ALSO STUDIED PSYCHOLOGY AND SPECIAL EDUCATION. NOW SHE SERVES AS A PARISH PRIEST OF THE CZECHOSLOVAK HUSSITE CHURCH IN ST NICHOLAS CHURCH IN THE OLD TOWN SQUARE IN PRAGUE AND IN STRAŠNICE. SHE IS ACTIVE IN THE INTERNATIONAL ECUMENICAL MOVEMENT. Od roku 2020 je také prezidentkou festivalu Meeting Brno. Moderovala pořad České televize Uchem jehly nebo se účastnila taneční soutěže StarDance. V září 2023 vydala knihu Zpověď farářky, ve které mimo jiné uvedla, že žije s partnerkou, aby poskytla svou osobní upřímností podporu těm, kteří prožívají podobné životní dilema a coming out může být pro ně rovněž nelehkým rozhodnutím. Rozvířilo to mnoho stojatých vod a veřejných diskuzí. Za podstatnější však považuji, jakým člověkem Martina pořád zůstává, i nepřehlédnutelný fakt, že nadále svou službou a bytostí dělá svět lepším místem.

Protože tento rozhovor je pro magazín určený cestujícím z brněnského letiště, chtěla bych se Vás zeptat na fenomén cestování, ale z pohledu žití. K čemu byste připodobnila svou dosavadní životní cestu? Je to spíše cesta do neznáma nebo má konkrétní destinaci? Cesta exotická nebo spíše naopak do konzervativních míst?

Spíše hory, moře nebo města? Spíše pěšky nebo dopravním prostředkem?

Když jsem byla malá, snila jsem o tom, že budu mořeplavec. Ale časem jsem zjistila, že moje domácká povaha se s tímto povoláním neslučuje.

14 ...

Since 2020 she has also been the president of the Meeting Brno festival. She has hosted the Czech Television show Uchem jehly (Through the Eye of a Needle) or participated in the dance competition StarDance. In September 2023, she published the book Confessions of a Parish Priest, in which she stated, among other things, that she lives with a female partner to provide support through her personal honesty to those who are experiencing a similar life dilemma and coming out can also be a difficult decision for them. This has stirred up a lot of backwaters and public debate. However, what I consider more significant is the kind of person Martina remains to be and the unmissable fact that she continues to make the world a better place through her service and being.

Since this interview is intended for the magazine for passengers at Brno Airport, I would like to ask you about the phenomenon of travelling, but from life perspective. What would you compare your life journey to? Is it more of a journey into the unknown or does it have a specific destination? Is it an exotic journey or rather the opposite one to traditional places? Rather the mountains, the sea or the cities? Rather on foot or by some means of transport?

FACE2FACE Touha poznávat dosud nepoznané, posouvat své hranice, ale i vracet se s radostí zpátky domů mě nikdy neopustila. Moje působení ve Světové radě církví mi přineslo víc cestování, než jsem si uměla představit. Ale žádné líbivé destinace, jak by se mohlo zdát. Navštívila jsem několikrát demilitarizovanou zónu mezi Koreami, Čínu, Arménii, kolébku křesťanství, uprchlické tábory v Jordánsku, chudinskou část Káhiry, dětský domov v Kolumbii.

Místa, kudy kráčela historie, po níž zůstaly rány.

Uvědomila jsem si, v jakém blahobytu žiju, ale také jak krásné jsou všechny ty země, které jsem měla možnost poznat jinak než turistka ve slaměném klobouku. Můj život je tedy jedna velká cesta, mnoho výletů mě zavedlo tam, odkud jsem si přála se co nejdřív vrátit, ale snad se zkušenostmi, které změnily moje životní tempo, soustředění na průběh cesty, nikoliv na její samotný cíl.

A co bude, až zjistíte, že jste cíle dosáhla, že jste tzv. došla?

Zatím se víc soustředím na to, abych uměla číst v mapách, našla správný směr. Někdy tu svou „navigaci“ neposlouchám, vládne rozum. A podle toho

When I was a kid, I dreamt of becoming a sailor. But over time, I found out that my homely nature was not compatible with that profession. The desire to explore the unknown, to push my boundaries, but also to return home with joy has never left me. My involvement with the World Council of Churches has brought me more travel than I could ever have imagined. But no glamorous destinations, as one might think. Several times I have visited the demilitarized zone between the Koreas, China, Armenia, the cradle of Christianity, refugee camps in Jordan, the slums of Cairo, an orphanage in Colombia.

Places that history walked through, where the wounds it incurred remain. It made me realise the affluence I live in, but also how beautiful all these countries are which I have had the opportunity to experience in a way different from a tourist in a straw hat. So, my life has become one big journey, many trips have taken me to places I wished to return from as soon as possible, but hopefully with experiences that have changed the pace of my life, focus on the progress of the journey, and not on the destination itself.

And what happens when you find out that you have reached your destination, that you have got there, so to say?

For now, I’m more focused on being able to read maps, to find the right direction. Sometimes I don’t listen to my “navigation”, reason rules. And that’s what it comes down to. But fortunately, the power of the inner voice doesn’t have such easily depleted resources, the imaginary battery has a much longer life than I would have expected.

And so sometimes I humbly step back, returning to where I didn’t want to be, but it simply makes sense at the given moment. Some things in life I learn to understand on the run, others I only understand the moment I start to dawdle and wander. Every movement has meaning. Forward, on the spot and backward. I’m a little afraid of what the finish line will be. I’m afraid of the question “is that really it?”.

Your life is intrinsically linked to religion, not only by the profession you practice. Is being a parish priest actually a profession, can it be considered just an occupation? And when you compare it to your previous profession, how different is it?

Have you had to change significantly as well?

Ministry is not quite a job where you get an assigned position and a computer with a password that needs to be changed every month. It’s a sevenday-a-week vocation, and usually the pastor is ... 15

to taky tak dopadá. Ale naštěstí síla vnitřního hlasu nemá tak snadno vyčerpatelné zdroje, pomyslná baterie má mnohem větší životnost, než bych čekala. A tak někdy pokorně couvám, vracím se tam, kde se mi nechtělo být, ale prostě to v danou chvílí dává smysl. Některé věci se v životě učím chápat v běhu, jiným porozumím až teprve ve chvíli, kdy se začnu loudat a toulat. Každý pohyb má smysl.

Dopředu, na místě i zpět. Trochu se bojím toho, co bude v cíli. Mám obavu z otázky „a to už je vážně všechno?“.

Váš život je neodmyslitelně spjat s náboženstvím nejen tím, jakou profesi vykonáváte. Je vlastně farářka profese, dá se to brát jen jako zaměstnání? A když to porovnáte se svou předchozí profesí, jak moc je to jiné? Musela jste se změnit výrazně i Vy? Duchovní služba není úplně docela zaměstnáním, kdy dostanete přidělené místo a počítač s heslem, co se musí každý měsíc měnit. Je to povolání na sedm dní v týdnu a obvykle se tak nějak očekává, že farář bude k dispozici doslova nonstop. Myslím, že služba mě ovlivnila, proměnila. V tom nejlepším slova smyslu – naučila mě pokoře, neposuzování, trpělivosti a taky hledání cest tam, kde bych dřív volila zcela jiné nediplomatické způsoby. Ale možná, že mi občas bere o fous síly víc, než je zdravé. Zjistila jsem, že dlouhodobě balancuju na hranici vyčerpání. A unavený farář nemůže odvádět nejlepší práci. Jsme lidé, potřebujeme regenerovat, odpočívat, snad i lelkovat, abychom měli pořád chuť znova a znova přicházet do služby, která je ohodnocena hlavně dobrým pocitem a vědomím smysluplnosti, protože na zbohatnutí to úplně není. To, co dělám teď, se zásadně liší od mého předchozího zaměstnání, ale naučila jsem se v něm velmi důležité věci, které dneska využívám. Třeba když si potřebuju vytvořit databázi členů obce nebo vytisknout štítky na obálky. Maličkosti, které mi zjednodušují život.

Může být vůbec církev pro dnešní svět něčím atraktivní?

Dneska možná víc než kdy dřív. Žijeme ne v úplně jednoduché době. Máme sice mnoho možností na výběr, ale z toho může pramenit určitá naše rozhodovací paralýza. Nevíme kudy a nevíme proč.

Já osobně nacházím v církvi bezpečný přístav, útočiště, duchovní domov, kde jsem přijímána taková, jaká jsem, nepotřebuju s nikým a ničím soupeřit, jsem součástí sítě, která není digitální, ale zcela skutečná, záchranná. Církev může být 16 ...

sort of expected to be available literally around the clock. I think the ministry has impacted me, transformed me. In the best sense of the word – it has taught me humility, non-judgment, patience, and also to find ways where I would have chosen completely different non-diplomatic ways before. But maybe sometimes it takes a little bit more strength than is healthy. I find out I have been teetering on the edge of exhaustion for a long time. And a tired pastor can’t do the best job. We’re human, we need to regenerate, rest, perhaps even dawdle, to make us want to come back again and again to ministry which is mostly rewarded by good feeling and sense of meaningfulness, because it’s not exactly something to make a fortune on. What I do now is fundamentally different from my previous job, but I learnt very important things in that job that I can make use of today. Like when I need to create a database of community members or print labels for envelopes. Little things that make my life easier.

Can the church be attractive to the world today in any way?

Today perhaps more than ever. We are not living in easy times. We may have a lot of possibilities to

FACE2FACE choose from, but this may be the source of some kind of decision paralysis. “We don’t know which way and we don’t know why”. Personally, I find in the Church a safe haven, a refuge, a spiritual home where I am accepted as I am, I don’t need to compete with anyone or anything, I am part of a network which is not digital but very real, a safety net. The Church can be for many a place where the essential things of the inner life happen. And this is not just a theory. Such stories take place in my proximity, and for me myself it is a source of inspiration.

Why did you decide to open up your life of the parish priest to the world and those around you? First, perhaps with a blog, then perhaps by participating in the TV competition StarDance?

The usual notion is that clergy should not make themselves visible; rather they should sit quietly and humbly in a corner and take care of their “sheep”.

pro mnohé místem, kde se odehrají zásadní věci vnitřního života. A to není jen teorie. Takové příběhy se odehrávají v mé blízkosti a pro mě samotnou je to zdroj inspirace.

Proč jste se rozhodla svůj život farářky tak otevřít světu a okolí? Nejdříve třeba blogem, pak třeba i účastí v televizní soutěži StarDance? Taková častěji zažitá představa je, že duchovní by se neměli zviditelňovat, měli by spíše sedět tiše a pokorně v koutě a starat se o své „ovečky“.

Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlela. Naopak mám pocit, že místo, kde je mě potřeba, není jen uvnitř kostela a kaple a mnohem spíše za zdmi těchto staveb. Ať už vyjedu někam za snoubenci na svatbu anebo tančím třeba zrovna ve StarDance, nepřestávám být duchovní ve službě. Naopak, tyto cesty mimo církevní prostředí mi dávají poznat realitu dnešního světa, můžu mluvit s lidmi o jejich myšlenkách a názorech, které se týkají duchovního života, církve. To jsou podstatné poznatky, pomáhají mi pochopit smysl služby v tomto světě, v naší zemi a společnosti, která je považována za poměrně hodně ateistickou.

Nedávno jste vydala i knihu Zpověď farářky, máte z ní radost? Je psaní něco, co Vám vlastně pomáhá k sebeuvědomění?

I have never thought of it that way. On the contrary, I feel that the place where I am needed is not just inside the church and chapel but much more so outside the walls of these buildings. Whether I’m driving out to a wedding somewhere or dancing at the StarDance, for example, I never stop being a minister in ministry. On the contrary, these trips outside the church environment give me a glimpse of the reality of today’s world, and I can talk to people about their thoughts and opinions regarding the spiritual life, the church. These are essential insights; they help me understand the meaning of ministry in this world, in our country and in our society, which is considered to be quite atheistic.

You have recently published a book Confessions of a Parish Priest, are you happy about it? Is writing something that actually helps you to become more self-aware?

What has prevailed after completing the book has been an overwhelming relief. The moment the book got among readers; there was a certain nervousness about what reactions would come. The media almost exclusively gave visibility to my coming out, yet it is in about two paragraphs in the whole book.

I am not confessing about my personal life, but about the many times I had not spoken the truth before, wearing a series of masks that I had used as a protective shield. I hadn’t valued my health and unnecessarily risked exhaustion going into a chronic phase where it would be impossible to return to ministry. What remains, apart from selfawareness, is the joy of truth and love. ... 17

Tím, co po napsání knihy převládlo, byla ohromná úleva. Ve chvíli, kdy se kniha ocitla mezi čtenáři, přišla na řadu určitá nervozita, jaké reakce přijdou.

Média zviditelnila téměř výhradně můj coming out, přitom ten je v knize asi ve dvou odstavcích. Nezpovídám se ze svého osobního života, ale z toho, že jsem mnohokrát dřív nemluvila pravdu, nosila jsem řadu masek, které jsem používala jako ochranný štít. Nevážila jsem si svého zdraví a zbytečně riskovala, že vyčerpání přejde do chronické fáze, kdy nebude možné se ke službě vrátit. Tím, co zůstává, je kromě sebeuvědomění radost z pravdy a lásky.

Kde máte tu hranici, kam až může člověk do sebe nechat nahlédnout i úplně neznámé lidi a jak si ji hlídáte? Jistě to může člověku přinášet osvobození nebo sílu, ale nemáte někdy pocit větší zranitelnosti, když jste tolik k okolí upřímná a ryzí? Jak pestré jsou vlastně reakce okolí? A co děláte s těmi negativními?

Zjistila jsem, že ohromným zdrojem energie je můj strach. Úzkost, která pramenila z představ, že budu sdílet svou vztahovou orientaci. Pokud něco takového prožívám já, pravděpodobně nebudu sama, kdo to cítí. Nejde o to, že chci poutat pozornost, ale chci sdílet, co všechno toto vycházení s pravdou na světlo stojí. Přála bych si vytvářet v církvi prostor pro dialog pro přijetí každého, kdo přijde, bez posuzování, bez kategorizace. Nemám ráda nálepky ani škatulky, nejsou funkční, odebírají člověku lidskost.

A reakce na knihu? U lidí, kteří ji opravdu četli, jsou ve velké většině moc krásné, povzbuzující v tom, že kniha splnila svůj účel, nestala se přehlídkou mého života, ale pomohla čtenářům nacházet jejich odpovědi na otázky. Ti, kteří četli jen bulvár, píší někdy docela drsné zprávy, většinou anonymně. Obvykle mě překvapí, jakou míru nenávisti jsou lidé schopni vložit do psaní člověku, kterého pravděpodobně nikdy neviděli a nikdy s ním nemluvili.

Jak kloubíte fakt, že jste atraktivní a pohlednou ženou, která ženskost nechává naopak vyniknout – mám na mysli, že se ráda hezky oblékáte nebo nalíčíte – s tou skutečností, že je to na pozici duchovní spíše výjimkou?

Být farářkou neznamená rezignovat na své ženství.

Ale zároveň ctím fakt, že do služby se nechodí šokovat nebo přitahovat pozornost. V tomto je úlevné vzít si na sebe talár. Během služby mě nenapadne myslet na vzhled, svůj ani všech okolo, moje soustředění je v něčem zcela jiném. Vlastně mě docela překvapuje, že tuto otázku dostávám tak často.

18 ...

Where do you draw the line where you can let people, even complete strangers, in and how do you guard it? Certainly, it can bring a person liberation or strength, but don’t you sometimes feel more vulnerable when you are so honest and pure with those around you? How varied are the reactions of those around you, actually? And what do you do with the negative ones?

I’ve found out that my fear is a huge source of energy. Anxiety that stemmed from the thought of sharing my relationship orientation. If I’m experiencing something like this, I’m probably not the only one who feels like that. It’s not that I want to attract attention, it’s that I want to share what all this truth coming to light is worth. I wish to create a space for dialogue in the church to accept everyone who comes, without judgment, without categorization.

I don’t like labels or pigeonholes, they are not functional, they take away a person’s humanity.

And the reaction to the book? From the people who have actually read it, they are overwhelmingly very beautiful, encouraging in that the book has fulfilled

FACE2FACE

Ve StarDance jste občas musela tančit v dost spoře pojatém a zdobném odění. Sama jste říkala, že to nebyl tzv. Váš šálek kávy. Jak jste se s tím vyrovnávala a co Vám pomohlo?

Ve StarDance člověk tančí doslova zašitý do kostýmu. Ano, může to vypadat, že se šetří na látce, ale opak je pravdou. Kostým musí být zejména funkční, tohle vědomí mi zcela pomohlo se s tím vypořádat.

V běžném životě bych si nic takového na sebe nevzala. Ale může být smutnou zkratkou myslet si, že svět tance nezná žádné duchovní hodnoty. Naopak.

Tanec přináší duchovní prožitek, člověka přibližuje Bohu a dává nám vědomí, že tělo je chrámem, ve kterém přebývá Duch. Koneckonců, ve Starém Zákoně tančí král David, aby potěšil Hospodinovo srdce.

Jste prezidentkou festivalu Meeting Brno, takže ačkoliv žijete v Praze, se Vaše cesta s touto moravskou metropolí hodně protkala. Jak Brno vnímáte? Když ho porovnáte s Prahou, jak moc jsou si ta města podobná a v čem naopak jiná?

Do Brna jezdím jako do lázní. Život v moravské metropoli sice tepe, ale o trochu pomaleji než v Praze.

Na první dobrou bych řekla, že oceňuji zejména kavárenské zázemí a dobré moravské víno. Ale pravdou je, že jsem si v Brně oblíbila několik kostelů, kam pokaždé jdu, s modlitbou anebo na mši.

its purpose, it hasn’t become a showcase of my life, but has helped readers find their answers to questions. Those who have only read the tabloids sometimes write quite harsh comments, mostly anonymously. I’m usually surprised at the level of hate people are able to put into writing to a person they’ve probably never seen or spoken to.

How do you reconcile the fact that you are an attractive and good-looking woman who even lets her femininity stand out – I mean, you like dressing nicely or wearing make-up – with the fact that this is rather an exception in clergy?

Being a priest does not mean resigning your femininity. But at the same time, I honour the fact that you don’t go into ministry to shock or attract attention. In this, it’s a relief to put on a robe. During the service I don’t think about appearance, mine or everyone else’s, my focus is on something else entirely. I’m actually quite surprised that I get this question so often.

In StarDance, you sometimes had to dance in rather skimpy and ornate outfits. You said yourself it wasn’t your cup of tea. How did you deal with that and what helped you?

In StarDance, you literally dance stitched up in a costume. Yes, it may look like you’re skimping on fabric, but the opposite is true. A costume has ... 19

V Praze se v kostelích cvaká fotoaparáty, v Brně to na těchto duchovních místech zní zcela jinak.

Díkybohu za Brno.

Kdybyste si mohla snít a úplně bez omezení vybrat, kde byste chtěla žít a proč?

Kdyby šlo na chvilku zastavit čas, chtěla bych jet na rok do Provence a tam napsat knihu. Vlastně se tahle myšlenka nezdá tak nereálná. Dokončuji doktorské studium, takže dost často „ležím v knihách“, a v hlavě mám myšlenku, nebo spíš celou oblast a sérii otázek a domněnek, kterým bych se chtěla věnovat, prozkoumat je a těšit se z odpovědí. Baví mě objevovat nové země, obvykle tam přicházejí nápady.

Zmínila jste vyčerpání. Jak vlastně odpočíváte?

Má vůbec farářka volno a čas na relaxování?

Odpočívám méně, než bych si přála. Většinou mi nejvíc pomůže, když přestanu „pracovat hlavou“ a můžu chvilku používat ruce. Ráda vařím, rýpu se v hlíně a sázím kytky, a taky čas od času svařím metodou MIG/MAG pár nerezových trubek, nebo tzv. jeklů a je mi dobře.

Chystáte se v blízké době na nějakou cestu a bude to letadlem? Nebo raději volíte jiný způsob?

Ještě nikdy jsem nebyla v zimě někde, kde je veliké teplo. To je můj sen, odjet na chvíli z mrazů za sluncem, za průsvitnou vodou moře. Létám ráda, fotím mraky a čtu si o zemi, kam se chystám. Taky vím,

20 ...

to be functional first and foremost, and knowing that has totally helped me cope. I wouldn’t wear anything like this in my normal life. But it can be a sad shortcut to think that the dance world knows no spiritual values. On the contrary. Dance brings a spiritual experience, brings one closer to God and makes us aware that the body is a temple in which the Spirit dwells. After all, in the Old Testament, King David dances to gladden the Lord’s heart.

You are the president of the Meeting Brno festival, so even though you live in Prague, your journey has intertwined a lot with the Moravian metropolis. How do you find Brno? When you compare it with Prague, how similar and how different are the cities?

I go to Brno like to a spa. Life in the Moravian metropolis does vibrate, but a little slower than in Prague. On the first take, I would say that I appreciate especially the café facilities and good Moravian wine. But the truth is that I have grown to love several churches in Brno, where I always go to pray or attend mass. In Prague, the cameras click in the churches, in Brno it sounds completely different in these spiritual places. Thank God for Brno.

If you could dream and choose without any restrictions, where would you like to live and why?

If I could stop time for a moment, I would like to go to Provence for a year and write a book there. Actu-

FACE2FACE ally, that idea doesn’t seem so unrealistic.

I’m finishing my PhD, so I’m pretty much “lying in books”, and I have a thought in my head, or rather a whole area and series of questions and assumptions which I’d like to address, probe and delight in the answers to. I enjoy exploring new countries, that’s usually where the ideas start coming.

You mentioned exhaustion. How do you actually rest? Does a pastor even have time off to relax?

I rest less than I’d like to. It usually helps me most when I stop “working with my head” and can use my hands for a while. I like cooking, digging in soil, and planting flowers, and I also MIG/MAG weld a few stainless-steel pipes or metal profiles from time to time, and it feels good.

Text: Diana Tuyet-Lan Nguyen, foto: Lukáš Bíba, Tino Kratochvíl, Klára Galle, Jakub Šnajdr, Nikol Wetterová, Petra Rydvalová

Are you going on a trip anytime soon and is it going to be by plane? Or do you prefer another way?

I’ve never been somewhere very warm in winter.

That’s my dream, to leave the freeze behind for a while and exchange it for the sun, the clear sea water. I like flying, taking photos of clouds and reading about the country I’m heading to.

I also know it’s not very eco-friendly, so I make up for it by walking and using trains and public transport. že to není kdovíjak ekologické, tak to pak doháním pěší chůzí a používáním vlaků a MHD.

So, you are not afraid of flying? What do you do to make the flight more enjoyable?

Takže se létání nebojíte? Čím si let zpříjemňujete?

I enjoy flying, but I can’t fall asleep on the plane.

I like sitting at the window and looking out. My phone doesn’t ring, I don’t get emails. For me, it is like God gave me a vacation and invited me symbolically to heaven at the same time.

Létání mě baví, ale v letadle neusnu. Nejraději sedím u okénka a koukám ven. Nezvoní mi telefon, nechodí mi maily. Pro mě je to, jako když mi Pán Bůh dá dovolenou a ještě si mě pozve symbolicky do nebe.

Jaký je Váš recept na štěstí. Nepochybně v tom hraje roli víra, ale je ještě něco, co Vám osobně pomáhá najít vnitřní pocit štěstí?

Univerzální recept na štěstí bohužel nebo možná spíš bohudík neznám. Každý den našeho života je vzácný, Boží blízkost paradoxně vnímám zejména ve chvílích, kdy mi není dobře. Krize mi víru neberou. Ale štěstí nacházím v tom, že se stávám víc a víc sama sebou, bez ambic být někým, kým prostě nejsem, ale pořád s touhou se něco nového učit, dozvídat a rozšiřovat si obzory. Štěstí je cesta, pohyb, víření, linka tepu našeho srdce. Dolů a nahoru a zase znova.

What is your recipe for happiness. Undoubtedly, faith plays a role in this, but is there anything else that helps you personally find an inner sense of happiness?

I don’t have a universal recipe for happiness, unfortunately, or perhaps fortunately. Every day of our life is precious, and paradoxically I feel God’s closeness especially in moments when I am not well.

Crises do not take my faith from me. But I do find happiness in becoming more and more myself, without ambitions to be someone I am simply not, but always with the desire to learn, to find out and to expand my horizons. Happiness is a journey, a motion, a whirling, a line of our heartbeat. Down and up and over again. ... 21

THE SEASIDE GATEWAY TO THE LAND OF THE GODS

MARSÁ ALAM PŘÍMOŘSKÁ BRÁNA DO ZEMĚ BOHŮ NÁZEV V PŘEKLADU ZNAMENÁ „HORSKÝ PŘÍSTAV“. TOTO MĚSTO V JIHOVÝCHODNÍM EGYPTĚ LEŽÍ NA POBŘEŽÍ RUDÉHO MOŘE. DŘÍVE MALÁ RYBÁŘSKÁ VESNIČKA JE DNES JEDNOU Z NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍCH TURISTICKÝCH DESTINACÍ V CELÉ ZEMI. ZA SVŮJ ROZKVĚT VDĚČÍ MEZINÁRODNÍMU LETIŠTI, KTERÉ ZDE BYLO OTEVŘENO. SKÝTÁ NEJEN PLÁŽE, ALE TAKÉ JE TOTO MÍSTO POVAŽOVÁNO ZA RÁJ POTÁPĚČŮ.

Přístav se nachází 250 km jižně od Hurghady v blízkosti Obratníku Raka, v místě, kde se Arabská poušť setkává s Rudým mořem. Moře je v těchto lokalitách bohaté na podmořský život.

Při pobřeží i na otevřeném moři zde naleznete velké množství korálových útesů, které do města lákají mnoho turistů a potápěčů.

Silné povětrnostní podmínky 22 ...

THE NAME TRANSLATED MEANS “MOUNTAIN HARBOUR.” THIS TOWN IN SOUTHEASTERN EGYPT LIES ON THE COAST OF THE RED SEA. FORMERLY A SMALL FISHING VILLAGE, IT IS NOW ONE OF THE MOST VISITED TOURIST DESTINATIONS IN THE ENTIRE COUNTRY. IT OWES ITS PROSPERITY TO THE INTERNATIONAL AIRPORT WHICH HAS OPENED HERE. NOT ONLY DOES IT OFFER BEACHES, BUT IT IS ALSO CONSIDERED A DIVER’S PARADISE. The port is located 250 km south of Hurghada in proximity of the Tropic of Cancer, where the Arabian Desert meets the Red Sea. The sea is rich in marine life in these locations. Inshore and offshore, you can find a large number of coral reefs attracting many tourists and divers to the town. The strong wind conditions

TRAVEL

jsou ideální pro milovníky windsurfingu.

are ideal for windsurfing enthusiasts.

V Marsá Alam žije přibližně 10 000 obyvatel. Většina z nich jsou rybáři či chovatelé ovcí, velbloudů a koz. Nachází se zde také několik dolů na mramor a žulu. Těžba nerostných surovin se v tomto kraji provádí již po několik tisíciletí. V dobách faraonů i později za nadvlády Římanů byla tato oblast známá pro svoje velká naleziště zlata, smaragdů a polodrahokamů. Rovněž se zde těžilo olovo a měď.

Marsa Alam has a population of approximately 10,000 inhabitants.

Most of them are fishermen or sheep, camel and goat farmers.

There are also several marble and granite mines. Minerals have been mined in this region for several millennia. In the time of the pharaohs and later under Roman rule, the area was renowned for its large deposits of gold, emeralds and semi-precious stones. Lead and copper were also mined here.

Klidnější letovisko

A quieter resort

Oproti Hurghadě má Marsá Alam jednu zásadní výhodu, místo se začalo turisticky rozmáhat až v roce 2003. Díky tomu je zajištěna vysoká kvalita a modernost naprosté většiny hotelů. Moře, tahák Marsá Alam, je naprosto čisté a jeho podmořský život je dokonale zachovalý. Kdo dokáže

Compared to Hurghada, Marsa Alam has one major advantage, the place started to grow in tourism only in 2003. This has ensured the high quality and modernity of the vast majority of hotels. The sea, the draw of Marsa Alam, is perfectly clean and its marine life is perfectly preserved. Those who can spare ... 23

oželet chybějící supermarkety, obchoďáky a diskotéky, přijde si na své. K nákupům či zábavě návštěvníkům musí stačit hotel nebo blízký malý přístav Port Ghalib plný obchůdků se suvenýry a restaurací.

the lack of supermarkets, malls and discos will find it to their liking. For shopping or entertainment, visitors have to be content with their hotel or the nearby small town of Port Ghalib, full of souvenir shops and restaurants.

Ráj potápění

Diving paradise

Podmořský svět vrchovatě nahrazuje atrakce na souši. Své největší poklady totiž tato oblast skrývá pod hladinou Rudého moře. Ukrývá se zde nádherný svět plný pestrobarevných ryb, korálů, želv, delfínů, žraloků, dugongů a dalších živočichů, kteří dokáží překvapit svou velikostí a vzezřením. U korálových útesů Abu Dabbab, vzdálených 30 km od přístavu Port Ghalib, lze pozorovat vzácné karety obrovské, velké želvy a dugongy indické.

Těm se lidově říká mořské krávy, měří dva až tři metry a váží přibližně dvě stě kilogramů.

Vzbuzují proto značný respekt, přestože se jedná o tvora plachého a neškodného. Jejich nejoblíbenější potravou jsou kořínky chaluh a mořské trávy.

The underwater world is a great substitute for the attractions on land. The region’s greatest treasures lie beneath the surface of the Red Sea. It hides a wonderful world full of colourful fish, corals, turtles, dolphins, sharks, dugongs and other animals surprising in size and appearance.

At the Abu Dabbab coral reefs, 30 km from Port Ghalib, you can watch the rare green sea turtle, large turtles, and Indian dugongs. These are popularly known as sea cows, measuring two to three metres in length and weighing around 200 kilograms.

They command a great deal of respect, even though they are shy and harmless creatures.

Their favourite food is seaweed roots and seagrass. You can also

24 ...

TRAVEL observe large numbers of sharks and dolphins.

Po souši

By land

Kdo si na vodu moc nepotrpí, může se vydat na safari do národních parků Wadi El Gemal a Gebel Elba, které jsou i domovem velkého množství zvířat a ptactva. Lze tam najít pravou poušť, tajemné egyptské památky, chrám Sethiho I. v Khanaisu i oblasti starodávné těžby vzácných materiálů, např. zelených smaragdů královny Kleopatry.

If you are not too keen on the water, you can go on a safari to Wadi El Gemal and Gebel Elba National Parks, which are also home to a large number of animals and birds. You can find a true desert, mysterious Egyptian monuments, the temple of Seti I in Kanais and areas of ancient mining of precious materials such as Queen Cleopatra’s green emeralds.

Marsá Alam je také výborným výchozím bodem pro návštěvu Horního Egypta – místa bohů, nádherného okolí řeky Nil a úžasných kulturních památek, mezi něž se řadí chrámy v Karnaku a Luxoru, Memnonovy kolosy či Údolí králů. Jedná se o největší světové muzeum pod širým nebem.

Marsa Alam also makes an excellent base for visiting Upper Egypt – the place of the gods, the beautiful surroundings of the Nile River and the amazing cultural sights including the temples of Karnak and Luxor, the Colossi of Memnon and the Valley of the Kings. It is the world’s largest open-air museum.

Zdroj: wikipedie, www.cestujlevne.com, foto: shutterstock.com

Zhlédnout zde můžete také velké množství žraloků a delfínů.

... 25

INVESTUJTE S FONDEM ACCOLADE DO EVROPSKÝCH PRŮMYSLOVÝCH NEMOVITOSTÍ Moderní průmyslové budovy zažívají oprávněný boom. Jedná se o podniky v oblasti průmyslové logistiky, internetové obchody nebo výzkumná a testovací centra.

DOSAŽENÍ DALŠÍHO MILNÍKU

ZODPOVĚDNÁ BUDOUCNOST

Přestože dění v Evropě ovlivňuje válka, hospodářská a energetická krize, podařilo se fondu Accolade překonat milník 1,7 milionu m2 prémiových průmyslových prostor a dosáhnout hodnoty portfolia 1,6 miliardy eur.

Všechny budovy splňují nejpřísnější kritéria moderní výstavby a přístupu k životnímu prostředí, což potvrzuje jejich certifikace podle nejpřísnějších ekologických norem.

Díky jasně nastavené strategii ESG má dnes společnost jedno z nejekologičtějších portfolií průmyslových hal v celé Evropě, které jsou připraveny na budoucnost.

Disclaimer: Společnost Accolade Investment Company Limited (C 94600) je držitelem oprávnění uděleného Maltským úřadem pro dohled nad finančními službami („MFSA“, Malta Financial Services Authority) k poskytování investičních služeb, podléhá regulaci ze strany této komise a je kvalifikována jako „Správce Alternativních Investičních Fondů“ v souladu se směrnicí 2011/61/EU („Správce“). Správce působí jako Správce Alternativních Investičních Fondů (AIFM) ve vztahu ke společnostem a Accolade Fund SICAV plc. (SV 322) („Fond“) a Accolade Industrial Fund („Dílčí Fond“), kterým také udělila licenci komise MFSA. Před zakoupením podílů v Dílčím Fondu by si měli potenciální investoři přečíst a pochopit podmínky uvedené v základních informacích o nabídce akcií (Offering Memorandum) a v příloze s doplňujícími informacemi o nabídce akcií (Offering Supplement), včetně rizikových faktorů. Splnění

HODNOTA PORTFOLIA

>1,67 mld. EUR ZHODNOCENÍ

CZK 1,96 %

CZK 13,00 %

VÝVOJ CENY AKCIÍ ZA POSLEDNÍ ROK 3. 10. 2022 – 30. 9. 2023

PRŮMĚRNÝ ROČNÍ VÝNOS AKCIÍ 1. 10. 2014 – 30. 9. 2023

ROZLOHA PARKŮ

1 782 955 m² INVESTORŮ

3 300+

NOVÉ LOKALITY A NÁJEMCI SVĚTOVÝCH ZNAČEK

NÁJEMNÉ V CELÉ EVROPĚ ROSTE

Fond vlastní více než 30 průmyslových parků na Slovensku, v České republice, Polsku, Německu, Španělsku a Nizozemí.

Portfolio fondu je navíc dobře segmentově diverzifikováno s globálními nájemci, jako jsou Amazon, Tchibo a KION, DHL, Raben, InPost a další.

Růst nájemného v Evropě mezi 30 až 70 % v kombinaci s trvale velmi nízkou mírou neobsazenosti ve výši 3 % potvrzují perspektivní trajektorii výnosů fondu.

www.accolade.eu

investičních cílů Dílčího Fondu nelze zaručit a investiční výsledky se mohou v průběhu času podstatně lišit. Neposkytujeme vám a nebudeme vám poskytovat daňové, právní a/nebo investiční poradenství a doporučujeme, abyste před investováním využili služeb vlastního nezávislého poradce poskytnutých na míru vašim individuálním okolnostem. Potenciální investoři by měli vzít na vědomí, že hodnota investic může klesat i stoupat a že předchozí výsledky nepředstavují ukazatel budoucích výsledků. Investoři by měli vzít na vědomí, že investováním do Fondu riskují úplnou nebo částečnou ztrátu investovaného kapitálu. Toto je marketingový materiál. Před tím, než učiníte investiční rozhodnutí, projděte si pečlivě informační dokumenty AIF a dokument KID.

WHAT APPLIES TO RELATIONSHIPS BETWEEN TWO PEOPLE, ALSO APPLIES BETWEEN ETHNICITIES AND COMMUNITIES

EVA

YILDIZOVÁ

CO PLATÍ VE VZTAZÍCH MEZI DVĚMA LIDMI, TO PLATÍ TAKY MEZI ETNIKY A KOMUNITAMI

28 ...

FACE2FACE JSOU LIDÉ, KTEŘÍ JSOU NEPŘEHLÉDNUTELNÍ. NE PROTO, ŽE BY BYLI TAK VÝSTŘEDNÍ, ALE TÍM, CO ZE SEBE VYZAŘUJÍ A CO PRO SVÉ OKOLÍ DĚLAJÍ.

EVA YILDIZOVÁ JE JEDNOU Z NICH. V SOUČASNÉ DOBĚ PŮSOBÍ JAKO INTENDANTKA BRNĚNSKÉHO DIVADLA HUSA NA PROVÁZKU A ZÁROVEŇ JAKO ŘEDITELKA CENTRA ŽIDOVSKÉ KULTURY ŠTETL. VYSTUDOVALA PRÁVO, POSLÉZE NĚKOLIK LET PRACOVALA V DIPLOMACII JAKO KONZULKA V TURECKU. TAM SE SEZNÁMILA SE SVÝM BUDOUCÍM MANŽELEM. ONA ŽIDOVKA, ON MUSLIM. SPOLU VYCHOVÁVAJÍ DVĚ DCERY. KDYŽ BYCH TENTO ROZHOVOR MĚLA SHRNOUT – JE ŠTĚSTÍ, ŽE BRNO NĚKOHO JAKO EVU MÁ. OSTATNĚ, POSUĎTE SAMI.

Foto: David Konečný

THERE ARE PEOPLE WHO ARE UNMISSABLE. NOT BECAUSE THEY ARE SO ECCENTRIC, BUT BECAUSE OF WHAT THEY RADIATE AND WHAT THEY DO FOR THOSE AROUND THEM. EVA YILDIZOVÁ IS ONE OF THEM. SHE CURRENTLY SERVES AS THE INTENDANT OF THE GOOSE ON A STRING THEATRE IN BRNO AND THE DIRECTOR OF ŠTETL, THE CENTRE FOR JEWISH CULTURE. SHE STUDIED LAW, THEN WORKED FOR SEVERAL YEARS IN DIPLOMACY AS A CONSUL IN TURKEY. THERE SHE MET HER FUTURE HUSBAND. SHE IS JEWISH, HE IS MUSLIM. TOGETHER THEY ARE RAISING TWO DAUGHTERS. IF I WERE TO SUM UP THIS INTERVIEW – BRNO IS LUCKY TO HAVE SOMEONE LIKE EVA. AFTER ALL, JUDGE FOR YOURSELF. Máte životní motto, které Váš provází? Pozměnilo se během Vašeho života?

Do you have a motto guiding your life? Has it changed in the course of your life?

Když jsem pracovala na konzulátě v Istanbulu a byla velice mladá, tak jsem pod tlakem různých žádostí o víza nebo složitých situací musela dělat často závažná rozhodnutí. Tak jsem si říkala, že je přitom velmi důležité, abych se každé ráno mohla na sebe podívat do zrcadla a bylo mi dobře. Toto motto mě provází celý život. Vždycky se snažím o to, abych si byla schopna své rozhodnutí ustát a komukoliv vysvětlit, proč jsem se v tom daném okamžiku takhle rozhodla.

When I was working at the consulate in Istanbul and was very young, I often had to make momentous decisions under pressure of various visa applications or complicated situations. So, I thought it was at the same time very important that I could look myself in the mirror every morning and feel good. This motto has been with me all my life.

I always try to make sure that I am able to stand by my decision and explain to anyone why I made that decision at that particular moment.

S ohledem na své dosavadní profese, je Vám bližší svět práva a diplomacie nebo svět kultury, umění a divadla? Je něco, co ve Vás dovoluje tyto dva světy spojit?

With regard to your current professions, are you closer to the world of law and diplomacy or the world of culture, art and theatre? Is there something in you that allows you to combine these two worlds?

Myslím si, že ze vzdělání na právnické fakultě čerpám doteď. Neustále píši pro divadlo nějaké smlouvy, jak licenční, autorské, o spolupráci, dělám personalistiku, takže znalost práva je pro mě denním chlebem. Důležitý aspekt, který jsem se naučila v diplomacii, je určitý způsob vystupování, trpělivosti, a také bych řekla způsob komunikace, který taky pořád uplatňuji. Na druhou stranu umění je mi blízké tím, že kultura je oblastí, kde člověk

I think I am still drawing from my education at the faculty of law. I’m constantly drafting some agreements for the theatre, whether licensing, copyright or collaboration ones, I do human resources, so knowing the law is my daily bread. An important aspect that I learned in diplomacy is a certain way of conduct, patience, and I would say a way of communicating, which I also apply all the time. On ... 29

může věci komunikovat a sdělovat způsobem, který je přístupnější široké veřejnosti. Lidé, kteří se kolem umění pohybují, mají často podobný pohled na svět a mají v sobě potřebu určité estetiky. Jednoduše řečeno umění lidi propojuje.

U kultury zůstanu, ale v jiném kontextu. Co pro Vás znamená pojem „multikulturní“? Vnímáte ho veskrze pozitivně? Čím musí podle Vás disponovat člověk ale i celá společnost, aby mohli navazovat harmonické multikulturní vztahy?

Sama žijete v nábožensky i kulturně smíšeném manželství.

Multikulturní svět je v současné době velmi používaný pojem. Prolínání kultur je nyní snazší díky cestování a je velmi jednoduché usadit se na jiném konci planety. A díky globalizaci se to děje čím dál častěji.

Myslím si ale, že v mládí je člověk otevřenější a tolerantnější k propojování věcí a kultur. Později, jak člověk stárne, se vrací víc k té své kultuře, ve které vyrostl, ke svým kořenům. Takže se domnívám, že to jde ve vlnách. Což má za následek, že větší komunita v jiném společenském prostředí se následně uzavře, utvoří takovou svou jakoby…

Bublinu?

Ano, neprodyšnou bublinu. Z toho plyne, jak moc důležité je, aby v multikulturní společnosti byla otevřenost. V okamžiku, kdy se nějaká menšina neprodyšně uzavře, tak na sebe začnou kultury narážet, přestanou se tolerovat. Takže je nesmírně důležité, aby se cizí kultury neustále doplňovaly, inspirovaly, propojovaly, byly otevřené a tolerantní. To považuji 30 ...

the other hand, art is close to me because culture is an area where one can communicate and convey things in a way which is more accessible to the general public. People who are involved in art often have similar worldviews and have a need for a certain aesthetic. Simply put, art connects people.

I’ll stay with culture, but in a different context.

What does the term “multicultural” mean to you? Do you perceive it in a thoroughly positive way? What do you think a person and the whole society must have in order to establish harmonious multicultural relations? You yourself live in a religiously and culturally mixed marriage.

Multiculturalism is a very popular concept these days. Cultural blending is now easier due to travel and it is very easy to settle in another part of the planet. And thanks to globalization, this is happening more and more often. But I think that when you’re young, you’re more open and tolerant to interconnecting things and cultures. Later, as you get older, you go back more to the culture you grew up in, to your roots. So, I think it comes in waves.

Which results in a situation when a larger community in a different social environment with time closes in and forms a sort of its own...

Bubble?

Yes, an airtight bubble. This shows how important it is to be open in a multicultural society. The moment a minority closes itself off tight, cultures start clashing, they stop tolerating each other. So, it is extremely important that foreign cultures con-

FACE2FACE za základ – toleranci, respekt a brát si z toho druhého to dobré. Myslím si však, že my lidé to v sobě úplně nemáme zakořeněno, takže se necháme snadno strhnout. Jak se dá více lidí z jedné kultury dohromady, začnou komunikovat jen témata, která jsou jim vlastní, utvrzují se ve stejném vidění světa.

Potom na sebe etnika narážejí a vznikají problémy a neporozumění. Proto vytvořit fungující multikulturní společnost je velice složité.

Jak si sama otevřenost pěstujete nebo jak si sebereflexi udržujete? Jakými mechanismy vůbec může celá společnost tohle v sobě kultivovat?

Myslím si, že záleží taky na určité historické tradici.

Moje starší dcera studuje nyní v Brémách a tato hanzovní města, kde v minulosti díky obchodu vždy žilo mnoho cizinců, jsou tolerantnější. Myslím si, že opravdu určité zvyklosti a pohledy na svět se dědí z generace na generaci. Po napadení Izraele se otevřela velká vlna antisemitismu po celém světě a já jsem si uvědomila, byť po 2. světové válce se neustále komunikuje holocaust, aby se zabránilo opakování této hrůzostrašné historie, přesto je antisemitismus v lidech hluboko zakořeněný. Někde zkrátka to semínko v lidech tkví. Je to třeba pouhá jedna věta, která zaznívá v rodinách nebo nějaký pohled, který se předává dál. A stejně podobně je v židovském etniku zakořeněn strach a trauma. Toto vnímám ve všech židovských komunitách. A byť se mladá generace snaží to změnit, je pro mnoho lidí složité vykročit jinou cestou. Bohužel v kontextu současného dění se židovské komunity opět více uzavřou a strach se prohloubí.

A jak to mám já sama? Snažím se o toleranci celoživotně díky soužití s mým manželem. Je zapotřebí nejenom tolerance, ale i respekt k tomu druhému, a přitom si udržet svoji kulturu a vlastní identitu, což je někdy složité vše vzájemně propojovat a předat dětem z toho to pozitivní. V této souvislosti je zapotřebí si vzájemné hranice znovu a znovu

stantly complement each other, inspire each other, interconnect each other, be open and tolerant.

That’s what I consider to be essential – tolerance, respect and taking the good from each other. But I think that we humans don’t have that completely ingrained in us, so we get easily swept away. As more people from the same culture get together, they start communicating only those topics which are their own, they cement the same world view.

Then the ethnicities clash and problems and misunderstandings arise. That is why it is very difficult to create a functioning multicultural society.

How do you cultivate openness in yourself or how do you maintain self-reflection? By what mechanisms can the entire society cultivate this in itself?

I think it also depends on a certain historical tradition. My older daughter is now studying in Bremen, and these Hanseatic cities, where a lot of foreigners have always lived in the past because of trade, are more tolerant. I really believe that certain customs and world views are passed down from generation to generation. After Israel was attacked, there has been a great wave of antisemitism around the world, and I realized that even though after World War II the Holocaust has constantly been communicated to prevent repetition of that terrifying history, still antisemitism is deeply rooted in people.

Somewhere, that seed is simply planted in people.

It may just be one sentence sounded in families, or a perspective which has been passed on. And in the same way, fear and trauma are rooted in the Jewish ethnicity. I can see this in all Jewish communities. And even though the younger generation is trying to change this, it is difficult for many people to take a different path. Unfortunately, in the context of current events, Jewish communities are going to close off once again and fear is going to deepen.

And how is it with me? I’ve been practicing tolerance all my life through living with my husband.

It takes not only tolerance, but also respect for one another, while keeping your culture and your own identity; it is sometimes difficult to conjoin everything together and pass on the positive to your children. In this context, it is crucial to name and set the mutual boundaries again and again, not to cross them deliberately, not to invade each other’s space so that the other does not feel uncomfortable. And what applies to relationships between two people, also applies to those between ethnicities and communities, nations and states.

The only way through is constant open communication. ... 31

So how do you experience the current situation regarding the conflict in the Gaza Strip? It must be very painful. Your husband being a Muslim, you a Jew.

pojmenovávat a nastavovat, úmyslně je nepřekračovat, nenabourávat prostor toho druhého, aby se necítil nekomfortně. A to, co platí ve vztazích mezi dvěma lidmi, to platí taky ve vztazích mezi etniky a komunitami, národy a státy. Jedinou cestou je neustálá otevřená komunikace.

Jak tedy prožíváte současnou situaci týkající se konfliktu v pásmu Gazy? Musí to být asi velmi bolestivé. Váš manžel jako muslim, Vy jste židovka.

Když konflikt vypukl, tak to bylo dost složité, protože můj manžel hodně sleduje turecké zpravodajství a informace měl v těch prvních dnech podané přes turecká média. Naše pohledy se hodně rozcházely, a když jsme o tom komunikovali, tvořilo to napětí i u nás v rodině. Ale postupně si uvědomil, jak bytostně se mě to dotýká, a také že tam mám rodinu, kterou on zná, viděl, jak reagují na Facebooku, jak je ten národ extrémně tou situací zraněn. Rozhodl se tedy v současné době veškeré mediální informace přestat sledovat a začal číst jenom knížky.

Protože v současné chvíli s tím nikdo z nás nemůže nic udělat. Pro mě je to velice frustrující, mám tam plno kamarádů a rodinných přátel, co mají děti, které jsou na vojně, jsou vystaveni nebezpečí. Člověk tam není, nemůže nijak pomoci a z té dálky to sledovat je hrozně složité. To množství informací, co dostáváme každý den ze sítě a z internetu, nejsme schopni vůbec zpracovávat. A do toho ještě ta vlna antisemitismu po světě, tak to je ještě 32 ...

When the conflict broke out, it was quite difficult because my husband follows a lot of Turkish news, and in those early days he got his information through the Turkish media. Our views were very different, and when we communicated about it, it created tension even in our family. But gradually he realised how deeply it affected me, and also that I had relatives there whom he knows, he saw how they reacted on Facebook, how extremely hurt the nation is by the situation. So, he decided to stop watching all media information for the time being and just started reading books. Because there’s nothing any of us can do about it at the moment.

It’s very frustrating for me, I have a lot of friends and family friends who have children in the military, they are exposed to danger. You’re not there, you can’t do anything to help, and it’s terribly difficult to watch from a distance. The amount of information we get every day from the networks and the internet, we are not able to process at all. Add to that the wave of antisemitism around the world, and it becomes even more frustrating. I understand that for an awful lot of people the situation there is not clear, and people really have sympathy for every life that is lost, which is a very complex question for me too. But I do think that we have to differentiate between a terrorist organisation and civilian population, and unfortunately Hamas itself has a big, really big part to play in what is happening to the population in Palestine at the moment. And that has to be voiced on and on again. And also, that if the world leaves all the solutions on the shoulders of Israel, I think that this small state is not capable of resolving this complicated situation on its own.

I’ll stay with the family. You have two very talented daughters – Esther and Melika. I know you can’t speak for them, but do you feel that they see the opportunity to grow up in a multicultural family as an advantage or sometimes a cross?

I think they feel it’s an advantage. They try to take the positive from both cultures. But also to keep perspective, so they try to educate themselves in both Islam and Judaism. My older daughter is now studying religious studies and political science in Bremen, and in the long term she wants to concentrate on the Middle East. So, I guess that’s where it has all led her.

FACE2FACE více frustrující. Chápu, že pro hrozně moc lidí je tamější situace nepřehledná a lidé opravdu soucítí s každým zmařeným životem, což je pro mě taky velice složitá otázka. Ale pořád si myslím, že musíme oddělovat teroristickou organizaci a civilní obyvatelstvo a na tom, co se děje v současné chvíli obyvatelům v Palestině, má velký, ale opravdu velký podíl bohužel samotný Hamás. A to se musí stále vyslovovat. A také, že svět, pokud nechává veškeré řešení na bedrech Izraele, tak myslím si, že tento malý stát není schopen tuto komplikovanou situaci sám vyřešit.

Zůstanu u rodiny. Máte dvě velmi nadané dcery – Ester a Meliku. Vím, že nemůžete mluvit za ně, ale máte pocit, že vnímají možnost vyrůstat ve smíšené rodině jako přednost nebo občas jako kříž?

Já si myslím, že to cítí jako výhodu. Snaží se z obou kultur vzít si to pozitivní. Ale také udržet si nadhled, takže se snaží vzdělávat jak v islámu, tak v judaismu. Moje starší dcera nyní v Brémách studuje religionistiku a politologii a z dlouhodobého hlediska se chce věnovat Blízkému Východu. Takže asi ji to všechno zavedlo právě sem.

Už jste zmínila i svého muže Murata. Čím jste ho přesvědčila, aby opustil svou zemi, následoval Vás a ne naopak, tedy abyste jako žena následovala svého muže a zůstala žít v Turecku?

Seznámili jsme se v Turecku při mojí diplomatické misi v Istanbulu na generálním konzulátě.

Zvažovali jsme, kde zůstaneme. Ale v Turecku v té době, v roce 2000 až 2001, byla ekonomická krize a on zrovna taky uvažoval o změně zaměstnání. Shodou okolností mu přišla nabídka na zástupce jedné sítě textilních obchodů v Česku a rozhodl se ji přijmout. Na druhou stranu by bylo uplatnění pro mě v Turecku s mým vzděláním komplikovanější.

Nedávno byla v Divadle Husa na provázku uvedena hra „Pozdravuju a líbám vás všecki“, která vypráví příběh Kurda, který se přižení do typické moravské rodiny na vesnici. Nakolik situace v této hře jsou třeba podobné tomu, co jste si odžili, když jste své rodině a okolí řekla, že si chcete vzít za muže Turka?

You’ve already mentioned your husband Murat.

What did you do to convince him to leave his country and follow you and not the other way around, i.e. that you as a woman would follow your husband and stay in Turkey?

We met in Turkey during my diplomatic mission at the Consulate General in Istanbul. We were considering where to stay. But there was an economic crisis in Turkey at that time, between 2000 and 2001, and he was also thinking about changing jobs. Coincidentally, he was offered a job as a representative of a chain of textile shops in the Czech Republic and decided to take it up. On the other hand, it would have been more difficult for me to find a job in Turkey with my education.

Recently, the Goose on a String Theatre staged the play “Greetings and kisses to all of you”, which tells the story of a Kurd who marries into a typical Moravian family in the country. How similar are the situations in this play to what you were going through when you told your family and those close to you that you were going to marry a Turk?

What we hear the parents say in the play, those fears of two different cultures living together, that was definitely also expressed by my parents. But it is only now, 20 years later, that I understand them more that it is not easy to overcome cultural differences and preserve our traditions. There always has to be a great deal of tolerance and respect for two people to connect their paths by some strings. It’s a much more complicated and bigger task than marrying a person from the same background. I have to say that I often wonder how arranged marriages work. That’s the other extreme, where couples are chosen and introduced by a matchmaker and it’s done very thoughtfully so that they come from the same background, both financial and cultural, so that they have similar environment they grew up in. These couples come to appreciate that after living together for some

To, co ve hře zaznívá ze strany rodičů, ty obavy ze společného soužití dvou rozdílných kultur, tak to ze strany mých rodičů určitě zaznívalo také. Až nyní, po 20 letech, je ale více chápu, že není jednoduché překonávat kulturní rozdíly a zachovávat svoje tradice. Vždy musí existovat opravdu veliká ... 33

tolerance a respekt, aby dva lidé svoje vzájemné cesty nějakými nitkami propojili. Je to mnohem složitější a větší práce, než když si člověk vezme člověka ze stejného prostředí. Musím říct, že často přemýšlím nad tím, jak fungují dohodnuté sňatky.

To je zase druhý extrém, kdy páry vybírá a představí dohazovačka a děje se to velice promyšleně, aby pocházeli ze stejného prostředí, jak finančního tak kulturního, aby měli podobné zázemí, v kterém vyrostli. Tyto páry to po delší době soužití ocení a mají to díky tomu jednodušší. U nás je to mnohem větší práce najít to společné, ale myslím, že se nám to docela daří.

Kdybyste měla doporučit jedno přestavení z „Provázku“ v poslední době, které by to bylo?

Ráda bych pozvala na naši novou premiéru „Nevyletět z Brna, je ze mě zkyslá srna“. Inscenace Kamily Polívkové rozehrává texty brněnské rodačky, spisovatelky Dory Kaprálové, která žije od roku 2008 v Berlíně a s radostí se pohybuje zejména mezi městy začínajícími na B. Vzniká tak scénická úvaha nad možností návratu do rodného města, ale také nad nutností ho alespoň dočasně opustit.

Protože blízkost a vzdálenost je v současném světě relativní.

Kromě toho, že jste intendantkou divadla, jste i spoluzakladatelkou centra židovské kultury, který s Židovskou obcí Brno pořádá mezinárodní festival židovské kultury ŠTETL FEST. Sama jste si návrat k židovským kořenům prožila, nebyla jste v něm vychována aktivně od dětství. Není tento festival tedy jedním z projevů sebeuvědomění, jak svoje osobní „židovství praktikovat“ nebo jak mu vdechovat život?

Tato práce je pro mě cesta k nacházení kořenů a identity a jsem moc ráda, že tímto způsobem mohu přispět nejenom ke vzdělávání široké veřejnosti ale také rozvoji brněnské židovské komunity.

Myslím si, že ŠTETL FEST funguje velice dobře na obě dvě strany a přispívá k toleranci a rozvoji multikulturní společnosti, která je následně snad lépe schopna přijmout i jiné směry, jiné pohledy, jiná náboženství.

V Brně žije mnoho lidi s židovskými kořeny, od kterých se díky holokaustu ale i komunismu vzdálili a svoji identitu si nepřipouštějí. ŠTETL FEST jim dává možnost se s židovskou kulturou seznámit ve veřejném prostoru. Program situujeme do židovských vil, spolupracujeme s brněnskou filharmonií, s Divadlem Husa na provázku; otvíráme lidem synagogu, hřbitov a také putujeme po různých místech, 34 ...

time and they have it easier. For us, it’s a lot more work to find that common ground, but I think we have been coping.

If you were to recommend one recent production from “the String”, which one would it be?

I would like to invite you to our new premiere “If I didn’t fly out of Brno, I’d become a sour doe”.

Kamila Polívková’s production plays out the texts of Brno-born writer Dora Kaprálová, who has lived in Berlin since 2008 and particularly enjoys moving among cities starting with B. The result is a scenic reflection on the possibility of returning to the hometown, but also on the necessity to leave it, at least temporarily. Because proximity and distance are relative in the contemporary world.

In addition to being the theatre’s intendant, you are also the co-founder of the Centre for Jewish Culture, which, together with the Brno Jewish Community, organises the international festival of Jewish culture ŠTETL FEST. You yourself have experienced a return to your Jewish roots; you were not brought up in it actively in your childhood. Isn’t this festival, then, a manifestation of self-awareness, of the way how to “practice” your personal “Jewishness” or how to breathe life into it?

This work is a way for me to find my roots and identity and I am very happy that in this way I can contribute not only to the education of the general public but also to the development of the Brno Jewish community. I think that ŠTETL FEST works very well on both sides and contributes to tolerance and development of a multicultural society, which will then hopefully be better able to accept other ways, other views, other religions.

In Brno there are a lot of people with Jewish roots, which they have removed themselves from due to Holocaust and communism and who do not admit their identity. ŠTETL FEST gives them the opportunity to get acquainted with Jewish culture in a public space. We situate the programme in Jewish villas, we cooperate with the Filharmonie Brno, with the Goose on a String Theatre; we open the synagogue and the cemetery to the people, and we also travel to various places connected with Jewish history whose links have almost been forgotten.

What can visitors look forward to in the next edition, which will take place again at the turn of August and September 2024?

FACE2FACE

která byla s židovskou historií spjata, a už se na to skoro zapomnělo.

Na co se budou moci návštěvníci těšit v dalším ročníku, který se uskuteční opět na přelomu srpna a září 2024?

Téma je aktuální, přestože jsme ho vymýšleli ve velkém předstihu. Budeme zpracovávat téma „Židovské trauma v umění od Kafky k Barbie“. Pokusíme se pojmenovat židovské trauma, jeho přenos na další generace a také potřebu transformovat jej do uměleckého vyjádření. Překonání traumatu je často spojeno i se ztrátou nebo hledáním identity.

Představíme dílo i životní příběhy významných i méně známých umělců, jako jsou například Franz Kafka, Hugo a Pavel Haasovi, Ernst Wiesner, Helga Weissová Hošková, dirigent Alexander Liebreich, fotograf Jindřich Štreit a další. Jedním z důležitých počinů příštího ročníku festivalu by mělo být vydání publikace „Brněnští židovští umělci a intelektuálové meziválečného období“ historika Michala Konečného a připomenutí osobnosti architekta Ernsta Wiesnera, kterému bude ve vile Stiassni odhalena busta.

Zdánlivým kontrastem k židovským umělcům spojeným s Brnem bude odhalení světa panenky Barbie. V rámci festivalu připomeneme příběh tvůrkyně Barbie a zakladatelky společnosti Mattel

The topic is very timely, although we thought it up well in advance. We will elaborate the topic “Jewish Trauma in Art from Kafka to Barbie”. We will attempt to name the Jewish trauma, its transmission to the next generations and the need to transform it into artistic expression. The overcoming of trauma is often connected with loss or search for identity.

We will present the work and life stories of significant and lesser-known artists such as Franz Kafka, Hugo and Pavel Haas, Ernst Wiesner, Helga Weissová Hošková, conductor Alexander Liebreich, photographer Jindřich Štreit and others. An important achievement of next year’s festival should be the publication of the book “Brno Jewish Artists and Intellectuals of the Interwar Period” by historian Michal Konečný and the commemoration of the personality of architect Ernst Wiesner by unveiling his bust in Villa Stiassni. In apparent contrast to the Jewish artists associated with Brno, the world of the Barbie doll will be revealed. The festival will recall the story of Barbie’s creator and Mattel founder Ruth Handler, who came from a Polish-Jewish family, and the story of the doll that could become everything Jews wanted to be after World War II. We will reflect on what society expects of us and what parameters it sets for the acceptance of the individual. ... 35

Ruth Handler pocházející z polsko-židovské rodiny, i příběh panenky, která se mohla stát vším, čím Židé po druhé světové válce chtěli být. Zamyslíme se nad tím, co od nás společnost očekává a jaké parametry pro přijetí jedince nastavuje.

Působíte, že máte Brno ráda, je to tak? Čím přesně je Vám toto místo domovem? Myslíte, že zde zůstanete napořád, nebo je možné, že Vás vítr zavane někam jinam?

Já jsem v Brně vyrostla, díky tomu zde mám rodinu i hodně přátel. Absolvovala jsem tady základní, střední i vysokou školu, veškeré vzdělávání a vychovala zde dvě děti. Díky tomu, že pracuji v kulturní oblasti a předtím v advokacii, znám vlastně půlku Brna, a to je příjemné. Brno je komunitní město.

Mám na Brně ráda, že je tady plno příjemných zákoutí, kde si člověk může sednout s přáteli a popovídat. Je tady plno zeleně, krásný prostor nejenom na procházky, ale také je tady mnoho festivalů a kulturního vyžití. Opravdu je to velmi příjemné město pro život, takže určitě tady chci zůstat.

Jak často navštěvujete vlast svého manžela a jak často jste třeba navštívili Izrael? Jaký je rozdíl v pocitu přijetí v obou zemích pro Vás osobně?

Do Turecka jezdíme častěji, protože tam žijí manželovi rodiče a bratři, naše děti tam jezdí každoročně a já tak jednou za dva roky. Istanbul mně přirostl k srdci, protože jsem tam pracovala a mám tam plno přátel. Turci jsou velice vřelí lidé a přijímají vás otevřeně, člověk se tam cítí dobře. Já osobně jezdím do Turecka za přáteli a za rodinou, ale nenacházím zde nějaký další duchovní rozměr.

Naproti tomu Izrael je pro mě místem, které propojuje lidi se stejným osudem. Musím říct, že když jsem byla poprvé v Tel Avivu, tak jsem měla pocit, 36 ...

You seem to be fond of Brno, is that so? What exactly makes this place home for you? Do you think you’ll stay here for good, or is it possible that some wind will take you elsewhere?

I grew up in Brno, so I have family and a lot of friends here. Here I attended elementary school, secondary school and university, all my education, and have raised two children. Because I work in the cultural field and previously in advocacy, I know half of Brno, and that feels nice. Brno is a community city. What I like about Brno is that there are lots of nice nooks where you can sit down with friends and talk. It’s full of greenery, a beautiful place not only for walks, but there are also a lot of festivals and cultural events. It really is a very pleasant city to live in, so I definitely want to stay.

How often do you visit your husband’s homeland and how often have you visited Israel, for example? What is the difference in the feeling of acceptance in both countries for you personally?

We go to Turkey more often because my husband’s parents and brothers live there, our children go there every year and I go there about once every two years. Istanbul has grown close to my heart because I used to work there and I have a lot of friends there. Turkish people are very warm and accept you openly, you feel comfortable there.

I personally go to Turkey to visit friends and family, but I don’t find any other spiritual dimension.

In contrast, Israel for me is a place connecting people with the same destiny. I have to say that the first time I had been to Tel Aviv, I felt like I was meeting a lot of my grandmothers in the street. Because as women of Jewish descent get older, they often look quite similar. And when you start talking to

FACE2FACE že na ulici potkávám plno mých babiček. Jak totiž ženy židovského původu zestárnou, tak vypadají dost často podobně. A když se tam dáte s někým do řeči, tak si sdělujete stejné příběhy, které tu rodinu postihly, takže najednou tam cítíte propojení a sounáležitost, což je i dnes opět velmi aktuální.

Bohužel se svět změnil a historie se opět opakuje.

Najednou se vraždy a teror stávají znovu součástí našich životů. V Izraeli, na Ukrajině a i v mnoha dalších zemích. Nenávist a bolest se stává součástí života mnoha lidí a to mě zneklidňuje.

Text: Diana Tuyet-Lan Nguyen, foto: David Konečný, Jakub Šnajdr, Ivo Dvořák

Přesto na závěr přejdu k něčemu veselejšímu a prozradím, že rádi jako rodina cestujete a každý rok se o prázdninách snažíte vycestovat i do velmi vzdálených krajů na celý měsíc. Díky tomu vznikl blog „Expedice Yildiz“. Která země Vás nejvíce doposud oslovila a kam se chystáte v nejbližší době?

someone there, you tell the same stories that have affected your families, so suddenly there’s a sense of connection and belonging, which is very relevant again these days. Unfortunately, the world has changed and history is repeating itself again. Suddenly murder and terror are part of our lives again.

In Israel, in Ukraine and in many other countries.

Hatred and pain are becoming part of many people’s lives and this disturbs me.

Nevertheless, I will end up with something more cheerful and reveal that you like travelling as a family and every year during holidays you try to travel to even very distant places for a whole month. That’s why the blog “Expedition Yildiz” has been created. Which country has appealed to you the most so far and where are you going next?

Ano, takto jezdíme již osm let a poprvé jsme podnikli cestu do Makedonie, Albánie, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny. Jeli jsme tam v době, kdy tam zavraždili dva Čechy. Všichni se o nás báli a tak jsme slíbili, že budeme každý den psát a dávat o sobě vědět a díky tomu vznikl náš blog. Ze začátku jsme tam dávali jenom pár fotek a napsali, že žijeme. Postupem let, se z toho vyvinulo psaní o tom, co jsme zažili a s čím se potýkáme. Přerostlo to skoro v takovou terapii na cestách, kdy jsme spolu intenzivně trávili až čtyři týdny. Cestovat jsme začali, abychom intenzivně společně prožili ucelený čas. Na dlouhých cestách si začnete i víc povídat, začnete se navzájem víc vnímat, musíte překonat složité situace i vzájemná naštvání, protože nemáte kam utéct. Postupem času jsme začali cestovat i dál. Byli jsme v Indonésii, Thajsku, Indii a naposledy v Peru, Bolívii a Chile. Je to vždy hrozně náročné, protože většinou vše plánuji já. Trvá mi asi půl roku, než tu cestu vymyslím, naplánuji a ostatní se vezou. A dost často po cestě kritizují, co nevyšlo.

Ale nakonec nás to vždy všechny velmi stmelí a vyříkáme si všechno, co jsme si nestihli vyříkat za celý rok. Protože se střídáme v psaní, každý den píše jeden z nás, holky se díky tomu naučily i slohově vyjadřovat.

Yes, we’ve been doing this for eight years now, and our first trip was to Macedonia, Albania, Montenegro, Bosnia and Herzegovina. We were travelling there at the time when two Czechs were murdered there. Everybody was worried about us, so we promised to write every day and keep in touch, and that’s how our blog came about. At the beginning we just posted a few photos and said we were alive.

Over the years, it has evolved into writing what we have been through and what we are dealing with. It has almost grown into a kind of travel therapy when we spend up to four weeks intensely together. We started travelling to spend intensive coherent time together. On long trips, you also start talking more, you start perceiving each other more, you have to overcome difficult situations and mutual tensions because you have nowhere to run away to. Gradually, we started travelling further afield. We’ve been to Indonesia, Thailand, India and most recently Peru, Bolivia and Chile. It’s always terribly challenging because it’s usually me who plans everything.

It takes me about six months to think up the trip, plan it, and the others just take a ride. And quite often they criticize on the way what hasn’t worked out. But in the end, it always brings us all very close together and we sort out everything we haven’t managed to sort out all year. Since we take turns writing, one of us writes every day, the girls have learned to express themselves in style.

Každá cesta měla něco do sebe. Mě osobně obohatily ty daleké cesty, ale určitě neumím vypíchnout jednu nejlepší. No a co plánujeme dál? Teď bych řekla, že pod tlakem všech událostí, nic úplně neplánujeme. Děti se nám trošku rozjely do zahraničí, takže možná spíše nějakou odpočinkovější dovolenou, kdy pojedeme třeba k moři.

Each trip had something to it. Personally, I was enriched by the long-distance trips, but I certainly can’t single out the best one. And what are we planning next? Now, I would say that under the pressure of all the occurrences, we are not planning anything at all. Our kids have gone abroad a bit, so maybe a more relaxing holiday to the seaside. ... 37

NOEM ARCH O HOTELU

Design Hotel Noem Arch v Brně symbolizuje loď zakotvenou v přístavu, kde se můžete ubytovat ve 20 stylových kajutách.

Vyzkoušejte kajuty posádkové, důstojnické, či rovnou exkluzivní kapitánskou kajutu, která nabízí luxusní ubytování ve velkém stylu. V našich kajutách vám leží celý svět u nohou. Mazlíčci vítáni!

ABOUT HOTEL Design Hotel Noem Arch in Brno reflects an anchored ship in a dock, where you can accommodate in 20 stylish cabins such as crew,officer or captain cabin.

Pets are welcome!

38 ...

LEISURE

O RESTAURACI Restaurace Noem Arch v Brně nabízí menu moderní světové kuchyně. Veškerá jídla připravujeme vždy z kvalitních surovin s důrazem na čerstvost, sezónnost a regionální dostupnost.

Vedle à la carte připravujeme i obědové menu. V letních měsících připravujeme na zahrádce speciality z venkovního grilu.

ABOUT RESTAURANT Noem Arch Restaurant in Brno offers modern mediterranean cuisine. Our kitchen uses high quality local ingredients. We prepare à la carte menu as well as daily business menu. We use our summer patio for BBQ specialities.

KONFERENCE Součástí Design Hotelu Noem Arch v Brně jsou konferenční prostory. Nabízíme Vám atraktivní, moderní a osobité pojetí interiéru, který poskytuje kompletní víceúčelové vybavení s vestavěnou AV technikou. Na veškeré akce jsme schopni zajistit dekorace a doprovodný program podle vašich představ. Jako doplněk k Vašim akcím možnost pronájmu air hockey, stolního fotbálku, šipek atd. Všechny prostory jsou klimatizovány.

www.noemarch.cz

CONFERENCES As part of the Design Hotel Noem Arch we offer unique conference rooms which include a multifunctional equipment with built-in audio visual. We can also supply all decorations, offer technical equipment and programme to make your event special.

Kontakty / Contact: Restaurant & Design Hotel Noem Arch | Cimburkova 9 | 612 00 Brno - Královo Pole | Mob.: +420 608 888 316 Tel.: +420 541 216 160 | sales@noemarch.cz | www.noemarch.cz

... 39

BRNĚNSKÁ POVÁLEČNÁ ARCHITEKTURA Bílý dům

S ORIGINÁLNÍM ARCHITEKTONICKÝM PRŮVODCEM BRNĚNSKÝ ARCHITEKTONICKÝ MANUÁL, ZKRÁCENĚ BAM, JE JEDINEČNÝ PROJEKT, KTERÝ POSTUPNĚ OD ROKU 2008 MAPUJE NEJCENNĚJŠÍ ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA. VE FORMĚ KNIŽNÍCH PRŮVODCŮ A VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ INTERNETOVÉ DATABÁZE JE ZPRACOVÁNO VÍCE NEŽ 400 OBJEKTŮ Z OBDOBÍ 1918–1945, TJ. NEJSLAVNĚJŠÍ ETAPY BRNĚNSKÉ ARCHITEKTONICKÉ HISTORIE, A DALŠÍCH ZHRUBA 220 OBJEKTŮ Z 2. POLOVINY 20. STOLETÍ.

Jednotlivá hesla zahrnují stručnou historii těchto staveb, okolnosti jejich vzniku, životní osudy majitelů i architektů a jsou doplněny údaji o přesné adrese, GPS souřadnicích, MHD zastávkách v blízkosti, případně o jejich památkové ochraně a zpřístupnění veřejnosti. Součástí databáze je bohatá fotografická a plánová dokumentace a interaktivní mapa Brna. K získání informací slouží značení na chodníku přímo před objekty (ve formátu BAM. BRNO.CZ ●A123, kde A označuje období a číslice samotný objekt), díky kterému lze jednoduše, pomocí chytrého telefonu, vyhledat konkrétní stavbu a přečíst nebo poslechnout si její příběh přímo na ulicí. Pro objevování města lze využít některou z navržených architektonických stezek, případně si sestavit vlastní vycházkovou trasu.

40 ...

The individual entries include a brief history of these buildings, the circumstances of their creation, the life stories of their owners and architects, and are supplemented with data on their exact address, GPS coordinates, public transport stops in the vicinity, or about their historical protection status and public accessibility. The database includes extensive photographic documentation, construction designs as well as an interactive map of Brno. To obtain information, there are markings on the pavement directly in front of the buildings (in the format BAM.BRNO.CZ ●A123, where A indicates the period and the digits the object), allowing smartphone users to find a specific building easily and read or listen to its story directly in the street. To explore the city, you can use one of the proposed architectural trails, or create your own walking route.

TRAVEL LEISURE

BRNO POST-WAR ARCHITECTURE WITH A UNIQUE ARCHITECTURAL GUIDE

THE BRNO ARCHITECTURE MANUAL, ABBREVIATED AS BAM, IS A UNIQUE PROJECT THAT HAS BEEN SYSTEMATICALLY MAPPING THE MOST VALUABLE ARCHITECTURAL SIGHTS IN BRNO SINCE 2008. IN THE FORM OF GUIDE BOOKS AND A FREELY ACCESSIBLE INTERNET DATABASE, IT COVERS MORE THAN 400 OBJECTS FROM THE PERIOD 1918–1945, I.E. THE MOST FAMOUS PHASE OF BRNO’S ARCHITECTURAL HISTORY, AND ANOTHER 220 OBJECTS FROM THE SECOND HALF OF THE 20TH CENTURY. V minulém vydání jsme se seznámili se zajímavými příklady staveb z meziválečného období, v dnešním díle potěšíme zejména fanoušky architektury vzniklé po 2. světové válce. Vydáme se na procházku po brněnské okružní třídě, realizované v 2. polovině 19. století po vzoru vídeňské Ringstrasse, kde i po válce vznikla řada reprezentativních staveb. Tyto stavby si s sebou mnohdy nesou nálepku komunistické minulosti a jejich hodnota je veřejností nepochopena, nebo dokonce odmítána, přesto se jedná o příklady, které snesou srovnání s mezinárodní architektonickou scénou. Jejich uměleckou hodnotu navíc často dotváří množství uměleckých děl, které byly realizovány na základě tzv. čtyřprocentního zákona, jenž ukládal věnovat část rozpočtu jakéhokoliv veřejného stavebního díla na uměleckou výzdobu.

In the last issue we got acquainted with interesting examples of buildings from the interwar period, in today’s sequel we will especially delight fans of architecture created after World War II. We are going to take a walk along Brno ring road, built in the second half of the 19th century on the model of Vienna Ringstrasse, where a number of representative buildings emerged even after the war. These buildings often carry a stigma of the communist past and their value is misunderstood or even rejected by the public, yet they are examples that bear comparison with the international architectural scene. Moreover, their artistic value is often enhanced by a number of artworks implemented under the so-called four percent law, which required a portion of the budget of any public work be devoted to artistic decoration.

Janáčkovo divadlo

Janáček Theatre

Dnešní podobě budovy brněnské opery a baletu předcházelo přes půlstoletí hledání její formy a umístění; původně měla vzniknout na dnešním Žerotínově náměstí (viz Bílý dům). První ideová soutěž byla vypsána již v roce 1910, vítězný návrh v historizujícím duchu však vzbudil vlnu nevole. Novou soutěž v roce 1913 pak řada architektů ignorovala a záměr zhatila první světová válka. Z další soutěže v roce 1936 vítěz nevzešel, přestože se jí účastnila řada významných architektů… mimo jiné Bohuslav Fuchs, který vyhodnotil, že zvolená parcela není pro stavbu divadla urbanisticky vhodná, nebo Jan Víšek, jenž skončil na třetím místě. Zúčastnil se však i následující soutěže, po které mu byl projekt zadán, realizaci tentokrát znemožnil konec druhé světové války. Rozhodující tak byla soutěž v roce 1956, v níž zvítězil klasicizující návrh Jana Víška, Viléma Zavřela a Libuše Žáčkové-Pokorové.

The present-day form of the Brno opera and ballet building was preceded by more than half a century of searching for its design and location; originally it was to be built in today’s Žerotínovo náměstí (see “The White House”). The first public competition was announced as early as 1910, but the winning design in a historicist spirit provoked a wave of resentment.

A new competition in 1913 was ignored by many architects and the plan was ruined by World War I. The following competition in 1936 did not produce a winner, although a number of prominent architects took part... including Bohuslav Fuchs, who concluded that the chosen site was not suitable for a theatre from an urban planning perspective, or Jan Víšek, who came third. However, he also participated in the subsequent competition, after which he was awarded the project, but this time the end of World War II prevented its implementation. The decisive ... 41

Janáčkovo divadlo

K výsledné podobě, která kombinuje poměrně konzervativní monumentalismus s prvky nového směru architektury navazujícího na úspěch Československého pavilonu na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu, významnou měrou přispěli také Otakar Oplatek, Boleslav Písařík a Ivan Ruller. Ten měl na starosti interiéry společenské části divadla, které jsou dnes považovány za nejhodnotnější.

Výstavba nového divadla při ulici Roosveltově byla zahájena v lednu 1960. Budovu tvoří železobetonový skelet zastřešený ocelovým krovem, monumentální ráz budovy s kamenným obkladem odlehčují hliníkové rámy oken. Hlavní průčelí orientované do rozlehlé piazzety zdobí balkony s parapety z tepaného měděného plechu od Evy Kmentové a Olbrama Zoubka. Interiér doplňují další výtvarná díla – Zoubkova kamenná moravská orlice, gobelín s motivem lišky Bystroušky od Aloise Fišárka, busta Leoše Janáčka od Miloše Axmanna, keramický reliéf od Idy a Vladislava Vaculkových nebo skleněné podesty schodišť od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Součástí stavby jsou také výtvarná díla ve veřejném prostoru v okolí divadla – sousoší Aloise a Viléma Mrštíkových od Vincence Makovského nebo bronzový pomník Leoše Janáčka od Stanislava Hanzla.

Právě operou světově uznávaného skladatele Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky byl 2. října 1965 provoz divadla zahájen. Divadlo s amfiteatrálním hledištěm, restaurací, kavárnou a divadelním 42 ...

competition was held in 1956, which was won by the classicizing design of Jan Víšek, Vilém Zavřel and Libuše Žáčková-Pokorová. The resulting design, which combines relatively conservative monumentalism with elements of a new architectural movement following the success of the Czechoslovak Pavilion at the Expo 58 Brussels World Fair, was significantly contributed to by Otakar Oplatek, Boleslav Písařík and Ivan Ruller. The latter was in charge of the interiors of the theatre social areas, which are considered the most valuable today.

Construction of the new theatre along Roosevelt Street began in January 1960. The building consists of a reinforced concrete skeleton frame covered by a steel truss, the monumental character of the building with stone cladding is lightened by aluminium window frames. The front facade facing the large piazzetta is decorated with balconies with parapets of wrought copper sheet by Eva Kmentová and Olbram Zoubek. The interior is complemented by other works of art – Zoubek’s stone Moravian eagle, a tapestry with a motif of The Cunning Little Vixen by Alois Fišárek, a bust of Leoš Janáček by Miloš Axmann, a ceramic relief by Ida Vaculková and Vladislav Vaculka and glass staircase landings

by Stanislav Libenský and Jaroslava Brychtová.

The construction also encompassed artworks in the public space surrounding the theatre – a sculpture of Alois and Vilém Mrštík by Vincenc Makovský or a bronze memorial to Leoš Janáček by Stanislav Hanzl.

LEISURE klubem má kapacitu téměř 1 400 diváků. Hlavní otáčivé jeviště o průměru 18 metrů je oddělitelné od dvou bočních a jednoho zadního jeviště, s celkovou plochou 1 500 m². Pohyblivé orchestřiště, zkušebny s jevištěm a nahrávacím studiem slouží 90 hudebníkům a 30 sboristům.

V průběhu posledního zhruba desetiletí probíhala postupně rekonstrukce celé budovy. Byla provedena rekonstrukce hlediště, byl revitalizován prostor před divadlem, pod nímž byly vybudovány podzemní garáže, původní piazzetta byla nově vydlážděna a obohacena o vodní trysky a světelnou fontánu. Poslední etapa realizovaná v letech 2017–2019 zahrnovala rekonstrukci veškerých technologií a instalací, obnovu zchátralých interiérů v duchu původní stavby, jakož i celkovou modernizaci zázemí pro diváky i zaměstnance.

Hotel International Na opačné straně brněnského Ringu navštívíme čtyřhvězdičkový hotel International, který byl realizován v letech 1958–1962 v reakci na potřebu nových ubytovacích kapacit v souvislosti s rozmachem veletržních aktivit v 50. letech. Autory původního záměru z roku 1957 byli architekti Vilém Kuba, Jaroslav Ledvina a Vítězslav Unzeitig, po politických prověrkách roku 1958 se projektu ujali Miloslav Kramoliš, Arnošt Krejza, Zdeňka Kopecká, Miroslav Brabec a Zbyšek Kašpar.

Hotel International

Hotel je situován na exponovaném místě mezi dvěma významnými neorenesančními památkami – Pražákovým palácem a Uměleckoprůmyslovým

It was with the opera The Cunning Little Vixen by the world-renowned composer Leoš Janáček that the theatre opened on 2 October 1965. The theatre with an amphitheatre auditorium, restaurant, café and theatre club has a capacity of almost 1,400 spectators. The main revolving stage with a diameter of 18 metres is separable from two side stages and one rear stage, with a total area of 1,500 m². The moving orchestra pit, rehearsal rooms with stage and recording studio serve 90 musicians and 30 choristers.

Over the last decade or so, the entire building has been gradually renovated. The auditorium has been renovated, the area in front of the theatre has been revitalized, underground garages have been built underneath, the original piazzetta has been repaved and enriched with water jets and a light fountain. The last stage, carried out in 2017–2019, included the reconstruction of all technologies and installations, the restoration of the dilapidated interiors in the spirit of the original building, as well as the overall modernization of the facilities for the audience and staff.

Hotel International On the opposite side of the Brno ring road, we are going to visit the four-star Hotel International, which was built in 1958–1962 in response to the need for new accommodation in connection with the boom in trade fair activities in the 1950s. The authors of the original plan from 1957 were architects Vilém Kuba, Jaroslav Ledvina and Vítězslav Unzeitig, however, after political vetting in 1958 the project was taken over by Miloslav Kramoliš, Arnošt Krejza, Zdeňka Kopecká, Miroslav Brabec and Zbyšek Kašpar.

muzeem. Aby vynikly dominanty obou paláců, je horizontálně pojatá hmota hotelu odsazena od ulice Husovy a volná plocha slouží jako parkoviště.

Jedenáctipodlažní železobetonový skelet je založen na masivní železobetonové desce. Hlavní vstup, zdůrazněný markýzou spočívající na pilířích ve tvaru písmene V, ústí do 3. nadzemního podlaží, kde se nachází recepční hala, bar, společenský sál, salonky a několik Hotel International VIP pokojů včetně vládního apartmá. Nad nimi navazuje sedm podlaží hotelových pokojů, přičemž jednotlivé buňky, vyplněné deskami z barevného skla v lehkém hliníkovém rámu, jsou v přísném rastru fasády jasně čitelné. Recepční hala je propojena chodbou a schodištěm do nižších podlaží s druhým vstupem do objektu z ulice Veselé. V této spodní části, jež tvoří samostatné křídlo, se nachází noční bar a restaurace s letní terasou a ještě níže provozní prostory, vjezd pro zásobování a podzemní garáže.

Souběžně se stavbou hotelu byla realizována umělecká díla navržená významnými umělci a umělkyněmi, kteří byli vybráni v soutěži v roce 1960. Mnozí z nich se přímo podíleli na přípravě Expo 58 v Bruselu. Při realizaci děl se uplatnily dobové materiály a techniky jako keramický obklad, mozaika, sgrafito, sklo, různé druhy kamene, kov či umělé hmoty. Vstupní hale dominuje dekorativní mříž Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové s motivem pověsti o brněnském drakovi a kolu.

V prostorách restaurace je umístěna skleněná dekorativní stěna Miloslava Klingera s typicky bruselskými figurami vodního ptactva. Naproti společenskému sálu se nachází rozměrný reliéf Kuropění od Bohdana Laciny a Miloše Axmana z tepaného plechu s bronzovou patinou.

44 ...

The hotel is situated on an exposed location between two important NeoRenaissance monuments – Pražák Palace and the Museum of Applied Arts.

In order to highlight the dominant features of both palaces, the horizontally conceived mass of the hotel is set further back from Husova Street and the open area serves as a car park. The elevenstorey reinforced concrete skeleton is based on a massive reinforced concrete slab. The main entrance, accentuated by a canopy supported

by V-shaped pillars, opens onto the 3rd floor, where there is a reception hall, a bar, a social hall, lounges and several VIP rooms including a government suite. Seven floors of hotel rooms follow above, with the individual cells, filled with coloured panes of glass in a lightweight aluminium frame, clearly legible in the strict grid of the facade. The reception hall is connected by a corridor and staircase to the lower floors with a second entrance to the building from Veselá Street. In this lower part, which forms a separate wing, there is a night bar and restaurant with a summer terrace, and even lower down the service areas, the entrance for deliveries and the underground garage.

Alongside the construction of the hotel, artworks designed by distinguished artists, who were selected in a competition in 1960, were implemented.

Many of them were directly contributed to the preparations of the Expo 58 Brussels World Fair. Period materials and techniques such as ceramic tiles, mosaics, sgraffito, glass, various types of stone, metal and plastic were used to create these works of art. The entrance hall is dominated by a decorative lattice by Stanislav Libenský and Jaroslava Brychtová with the motif of the legends of the Brno dragon and the wheel. In the restaurant there is a decorative glass wall by Miloslav Klinger with typical “Brussels-style” waterfowl figures. Opposite the

LEISURE Součástí výtvarné koncepce jsou také díla umístěná v exteriéru. Dominantou venkovního schodiště propojujícího ulice Husovu a Veselou je figurální kompozice Pohostinství od Sylvy Lacinové. Na severní fasádě je osazen rozměrný reliéf Slunce (Život a mír) od Sylvy Lacinové a Jana Rajlicha st., v typicky bruselském stylu.

Unikátní stavba hotelu se se svým architektonickým a výtvarným řešením řadí k nejvýznamnějším brněnským stavbám 20. století. V roce 2013 však současný majitel dosáhl kontroverzního zrušení památkové ochrany, a přestože byla některá umělecká díla odstraněna, představují interiéry hotelu jeden z mála takřka intaktně dochovaných příkladů gesamtkunstwerku bruselského stylu.

Hotel Continental

Hotel Continental Z Ringstrasse si na chvilku odskočíme na ulici Kounicovu č. 6, kde v minulosti stával rodný dům významného brněnského rodáka, architekta Adolfa Loose, a kamenická dílna jeho otce. Osobnost Adolfa Loose dnes připomíná mramorová pamětní deska s iniciálami AL instalovaná při vstupu do hotelu Continental, který zde byl postaven v letech 1961–1964 podle projektu architektů Zdeňka Řihá-

social hall there is a large-scale relief Daybreak by Bohdan Lacina and Miloš Axman made of wrought iron with bronze patina.

Artworks for the exterior were also an integral part of the artistic concept. The dominant feature of the outdoor staircase connecting Husova and Veselá Streets is the figurative composition Hospitality

by Sylva Lacinová. On the northern facade there is a large-scale relief of the Sun (Life and Peace)

by Sylva Lacinová and Jan Rajlich Sr., in a typical “Brussels style”.

The unique hotel building is one of the most important Brno buildings of the 20th century in terms of its architectural and artistic design. In 2013, however, the current owner controversially managed to obtain an annulment of its protected monument status.

Although some of the artworks have been removed, the hotel interiors represent one of the few almost intact surviving examples of the “Brussels-style” gesamtkunstwerk.

Hotel Continental

Hotel Continental

We are going to veer off the ring road to Kounicova Street No. 6, where the family home of the prominent Brno native, architect Adolf Loos, and his father’s stonemason workshop used to stand.

Today, his personality is commemorated by a marble memorial plaque with the initials AL, installed at the entrance to the Hotel Continental, which was built here in 1961–1964 according to a design by ... 45

ka, Aloise Semely a Vladimíra Kovaříka. Původně se mělo jednat o turistickou ubytovnu pro návštěvníky veletrhů, ale v průběhu navrhování se z něj stal luxusní hotel. Nevelká parcela a požadavky na ubytovací kapacitu daly vzniknout výškové stavbě na půdoryse písmene Y, který byl v té době hojně uplatňován.

architects Zdeněk Řihák, Alois Semela and Vladimír Kovařík. It was originally intended to be a tourist hotel for trade fairs visitors, but during the construction process it became a luxury hotel. The small plot of land and the requirements for accommodation capacity gave birth to a high-rise building on a Y-shaped plan, widely used at the time.

V přízemí a prvním patře se nacházejí společenské prostory, které propojuje dvoupatrový vestibul, jemuž dominuje zavěšené schodiště tvořené spirálovým nosníkem a atypický strop složený z trojúhelníkových segmentů z bílého profilovaného plechu se zabudovanými svítidly stejného tvaru. Motiv trojúhelníku se ostatně opakuje v celém objektu, mimo jiné na lomenicové střeše přístavby restaurace. Interiér vestibulu je výpravně pojednán za použití přírodních materiálů – benátské dlažby, lomového kamene, mramoru, transparentního i barevného skla a hruškového dřeva – v intencích bruselského stylu. Na výtvarném řešení hotelu se opět podíleli významní doboví umělci a umělkyně – Olbram Zoubek, Eva Kmentová, Čestmír Kafka, Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Zdena Preclíková-Fibichová a Otakar Sivera.

On the ground floor and the first floor there are social areas connected by a two-storey entrance hall dominated by a suspended staircase on a spiral beam and an atypical ceiling composed of triangular segments of white profiled sheet metal with built-in lighting fixtures of the same shape. The triangle motif is repeated throughout the building, including on the folded plate roof of the extension for the restaurant.

The interior of the entrance hall is spectacularly rendered in natural materials – Venetian tiles, quarried stone, marble, transparent and coloured glass and pear wood – in “Brussels style”. Outstanding artists of the time – Olbram Zoubek, Eva Kmentová, Čestmír Kafka, Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Zdena Preclíková-Fibichová and Otakar Sivera – contributed to the design of the hotel.

Nad společenskou částí se do výšky 51 metrů tyčí patnáct podlaží hotelových pokojů. Trojramenný půdorys umožnil na jeden vertikální uzel navázat krátké chodby a oboustranně orientované pokoje, které jsou tak všechny osluněny. Konstrukce výškové hmoty je provedena z litého betonu kombinovaného s prefabrikovanými fasádními prvky.

Původní návrh dokonce počítal s vybudováním přistávací plochy pro vrtulníky v nejvyšším patře. Ta sice realizována nebyla, stavba přesto významným způsobem zasahuje do panoramatu města.

Hotel byl v roce 2009 prohlášen národní kulturní památkou. V roce 2018 byla dokončena poslední etapa rekonstrukce a na rozdíl od mnoha dalších (nejen brněnských) staveb zůstala řada cenných detailů v interiéru i exteriéru zachována. Hotel Continental dodnes představuje jeden z nejreprezentativnějších příkladů architektury v České republice propojující prvky internacionálního stylu se stylem bruselským.

Bílý dům Na severozápadním okraji městského okruhu na Žerotínově náměstí, v místě prozatímního českého divadla, byla v letech 1974–1976 podle projektu architektů Miroslava Spurného a Františka Jakubce postavena osmipodlažní stavba, která sloužila 46 ...

Fifteen floors of hotel rooms rise 51 metres above the social areas. The three-branched floor plan allowed short corridors with double-sided rooms to be linked to a single vertical node, thus securing daylight for all the rooms. The structure of the high-rise block consists of cast concrete combined with prefabricated facade elements. The original design even envisaged the construction of a helipad on the top floor. Even though this was not implemented, the building nevertheless has a significant impact on the city skyline.

The hotel was declared a national cultural monument in 2009. In 2018, the last phase of reconstruction was completed and unlike many other (not only Brno) buildings, many valuable details in the interior and exterior were preserved. The Hotel Continental remains one of the most impressive examples of architecture in the Czech Republic, combining elements of the International Style with “the Brussels Style”.

“The White House” On the north-western edge of the ring road in Žerotínovo Square, on the site of the temporary Czech Theatre, an eight-storey building was built in 1974–1976 according to a design by architects Miroslav Spurný and František Jakubec, which served as an administrative building of the Municipal Committee of the Communist Party in Brno, today

LEISURE

Bílý dům

jako hlavní sídlo a kancelářské zázemí městského výboru KSČ, dnes často označovaná jako Bílý dům. Pro své společensko-politické pozadí čelí negativnímu hodnocení veřejnosti, přesto se jedná o mimořádně kvalitní příklad architektury 70. let, jež navíc tvůrčím způsobem reagovala na aktuální zahraniční dění, zejména poválečné práce Le Corbusiera a Oscara Niemeyera.

Bílý dům je koncipován jako monumentální blok se střešní terasou a samonosnou prosklenou fasádou z hnědě probarveného skla, zrcadlícího okolní prostředí. Přízemí a první patro jsou oproti horním podlažím mírně zasunuty a rytmizovány pomocí pilířů, hlavní vstup do budovy je akcentován ocelovou markýzou sloužící jako zastřešení schodiště a zároveň jako balkon pro následující podlaží. Elementární tvar hlavní kancelářské části je doplněn až sochařsky pojatou formou konferenčního sálu a předsunutými tubusy schodišť. Parter je lemován parkovou zelení, volné prostranství před vstupem je osazeno plastikou Mima od Jiřího Marka z roku 1986, připomínající divadelní minulost místa, jež nahradila původní sochu Klementa Gottwalda.

Pro stavbu byla použita celá řada velmi kvalitních materiálů – převýšená vstupní hala i velká část chodeb byly obkládány mahagonovým dřevem,

mostly referred to as “The White House”. Due to its socio-political background, it faces a negative public evaluation, yet it is an exceptionally high-quality example of 1970s architecture, which, moreover, creatively responded to foreign architectural trends of the time, particularly the post-war works of Le Corbusier and Oscar Niemeyer.

“The White House” is conceived as a monumental block with a roof terrace and a suspended glazed facade of brown-hued glass, mirroring the surroundings. The ground and first floors are slightly set back and accentuated by pillars compared to the upper floors, the main entrance is highlighted by a steel awning serving as a staircase roof and simultaneously as a balcony for the upper floor. The elementary form of the main administrative area is complemented by the conference room, almost sculpturally conceived, and the projecting staircase tubes. The ground floor is lined by parkland greenery, the open space in front of the entrance is fitted with a sculpture Mime by Jiří Marek from 1986, a reminder of the theatrical past of the place, which replaced the original statue of Klement Gottwald.

A range of high-quality materials were used for the construction – the elevated entrance hall and many of the corridors were lined with mahogany wood, large expanses of the exterior facade are covered ... 47

Prior

plné partie venkovní fasády pokrývají drobné keramické kachlíky, vnitřní prostory schodišť vyplňují strukturované modré kachle a subtilní skleněná zábradlí. Tyto detaily jsou dodnes dochovány v poměrně původním stavu.

with fine light ceramic tiles, the interior staircases are decorated with textured blue tiles and subtle glass balustrades. These details are still preserved in a relatively original state.

Po převratu v roce 1989 získala administrativní budova novou funkci; část slouží jako dětská poliklinika, v porevolučních letech zde bylo sídlo vyšší odborné zdravotnické školy, později tu byla zřízena soukromá základní škola a v přízemí kavárna. Sál Břetislava Bakaly s kapacitou bezmála 300 osob svého času sloužil jako zázemí pro kulturní události, aktuálně je přestavován pro potřeby Divadla Bolky Polívky, přestože pro provoz divadla neposkytuje dostatečné zázemí. Bílý dům je sice stále ve vlastnictví města, není však památkově chráněn, město si neuvědomuje jeho nespornou uměleckou hodnotu, a tak je jeho budoucnost dále nejistá.

After the revolution in 1989, the administrative building acquired a new function; part of it serves as a children’s clinic, in the post-revolutionary years it used to be the seat of a college of higher medical education, later a private primary school was established here and a café on the ground floor.

The Břetislav Bakala Hall with a capacity of nearly 300 people was once used as a venue for cultural events; it is currently being rebuilt for the needs of the Bolek Polívka Theatre, although it does not provide sufficient facilities for theatre operation. “The White House” is still owned by the city, however, it does not have a protected monument status, the city does not recognise its undeniable artistic value, and its future is uncertain.

OD Prior (dnešní Tesco)

Prior Department Store (present-day Tesco)

Naši procházku ukončíme na jižním okraji historického jádra města, v blízkosti hlavního vlakového nádraží, kde byl v letech 1980–1984 postaven Obchodní dům Prior, dnes Tesco. Jedná se o pouhý fragment širšího urbanistického záměru, který počítal s přesunem nádraží a rozšířením městského centra směrem na jih. Tuto myšlenku, jež se poprvé objevila již ve 20. letech 20. století, rozvíjeli v 60. letech architekti Ivan Ruller a Zdeněk Řihák,

We are going to complete our walk on the southern edge of the historic centre of the city, near the main train station, where the Prior Department Store, now Tesco, was built in 1980–1984. It is just a fragment of a wider urban plan that envisaged relocation of the train station and extension of the city centre southwards. This idea, which first appeared in the 1920s, was elaborated in the 1960s by the architects Ivan Ruller and Zdeněk Řihák, but with the arrival of

48 ...

Text: Zuzana Sankotová Morávková, foto: BAM – Brněnský architektonický manuál, Michaela Dvořáková

LEISURE s příchodem okupačních vojsk v srpnu 1968 však byly plány odsunuty stranou a z celkového záměru se realizoval – v podstatně skromnější formě – pouze zmíněný obchodní dům podle projektu architektů Zdeňka Řiháka a Zdeňka Sklepka.

the occupying forces in August 1968 the plans were shelved and only the aforementioned department store designed by the architects Zdeněk Řihák and Zdeněk Sklepek was implemented – in a much more modest form.

Monumentální železobetonová stavba je tvořena třemi podlažími na obdélníkovém půdoryse; přízemí dosud slouží jako supermarket potravin s odděleným zásobováním přes dvůr, druhé nadzemní podlaží bylo zpřístupněno také rozlehlou terasou, která ústila u eskalátorů do železničního podchodu, v třetím nadzemním podlaží se původně nacházela i restaurace pro veřejnost a závodní jídelna. Nad hlavní hmotou je umístěn třípodlažní kvádr kanceláří, šaten a učňovských dílen tvořený betonovými buňkami ve tvaru širokého, v rozích zkoseného písmene U. Plastická struktura horních podlaží představuje dominantní motiv stavby, motiv písmene U se opakuje také na copilitových oknech prosvětlujících prodejní prostor. Hmota fasády je dále členěna dvěma typy keramického obkladu, zábradlí teras jsou doplněna dekorativními betonovými dílci od sochaře Miloslava Buřívala. Po stranách a v čele budovy se přimykají hmoty schodišť s vertikálními pásy oken, nahrubo omítnuté betonem v duchu brutalismu.

The monumental reinforced concrete building consists of three floors on a rectangular ground plan; the ground floor still serves as a food supermarket with a separate delivery from the yard, the second floor was also accessible via a spacious terrace leading to the escalators connecting it with the railway underpass, the third floor originally housed a restaurant for the public and a canteen. Above the main mass there is a three-storey block of offices, changing rooms and apprentices’ workshops, made up of concrete cells in the shape of a wide U, chamfered at the corners. The sculptural texture of the upper floors is the dominant motif of the building, and the U motif is also repeated on the copilit glass blocks illuminating the sales area.

The mass of the facade is further separated by two types of ceramic cladding, the balustrades of the terraces are clad by decorative concrete pieces by sculptor Miloslav Buříval. The masses of staircases with vertical strips of windows, roughly plastered with concrete in the spirit of Brutalism, adhere to the sides and to the front of the building.

V době svého vzniku představoval OD Prior nejmodernější obchodní centrum na Moravě a jedno z největších v Československu. Na celkové prodejní ploše zhruba 15 000 m2, s možností variabilního uspořádání, nabízel maximální počet druhů zboží, architektonicky progresivní přístup byl navíc podpořen možností nákupu s přímou automobilovou zajížďkou a striktním oddělením veřejného a interního provozu.

V 90. letech objekt zakoupila britská obchodní síť Tesco a jeho současná podoba je výsledkem přestavby kombinující ideje architekta Jana Melichara a přepracovaného návrhu Zdeňka Řiháka a Zdeňka Sklepka. V roce 2005 pak byla terasa ve 2. NP spojena lávkou se sousedním obchodním centrem Galerie Vaňkovka. V posledních letech obchodní dům přestává vyhovovat současným potřebám a trendům v nakupování a chátrá. I přes jeho nesporné architektonické kvality plánuje stávající vlastník, developerská společnost Crestyl, jeho demolici; místo něj vznikne komplex šesti budov s kancelářemi, obchody a byty. Z Brna tak zmizí jeden z posledních zástupců architektonického stylu brutalismus a nahradí jej podstatně méně hodnotná konzumní architektura.

At the time of its establishment, Prior Department Store was the most modern shopping centre in Moravia and one of the largest in Czechoslovakia.

On a total retail area of about 15,000 m2, with the possibility of a variable layout, it offered the widest range of goods, the architecturally progressive approach was enhanced by the possibility of shopping with direct car access and strict separation of public and internal traffic.

In the 1990s, the building was purchased by the British supermarket chain Tesco and its current appearance stems from a reconstruction combining the ideas of architect Jan Melichar and a revised design by Zdeněk Řihák and Zdeněk Sklepek. In 2005, the terrace on the 2nd floor was connected by a footbridge to the neighbouring shopping mall Galerie Vaňkovka. In recent years, the department store has ceased to meet current needs and trends in shopping and is deteriorating. Despite its undeniable architectural qualities, the current owner, the developer Crestyl, plans to demolish it and replace it with a complex of six buildings with offices, shops and apartments. Thus, one of the last representatives of the Brutalist architectural style will disappear from Brno and will be replaced by much less valuable consumer architecture. ... 49

GASTROTURISMUS GASTRONOMY TOURISM

CESTOVÁNÍ ZA CHUTÍ A ZÁŽITKY TRAVELLING FOR TASTE AND EXPERIENCE CESTOVÁNÍ A GASTRONOMIE JSOU ZDÁNLIVĚ ODDĚLENÉ SFÉRY, KTERÉ SE STÁLE VÍCE SPOJUJÍ V JEDINEČNÉM FENOMÉNU NAZÝVANÉM GASTROTURISMUS. TEN NENÍ JEN O EXOTICKÝCH DESTINACÍCH VE VZDÁLENÝCH ZEMÍCH, JAK BY SE MOHLO ZDÁT. ODKRÝVÁ, KOLIK LAHODNÝCH PŘÍBĚHŮ A KULINÁŘSKÝCH SKVOSTŮ LZE NAJÍT V BLÍZKOSTI VAŠEHO DOMOVA. TRAVEL AND GASTRONOMY ARE SEEMINGLY SEPARATE SPHERES THAT HAVE INCREASINGLY BEEN MERGING INTO A UNIQUE PHENOMENON CALLED GASTRONOMY TOURISM. IT IS NOT JUST ABOUT EXOTIC DESTINATIONS IN DISTANT LANDS, AS IT MIGHT SEEM. IT UNVEILS HOW MANY DELICIOUS STORIES AND CULINARY GEMS CAN BE FOUND CLOSE TO HOME. Gastroturismus není žádnou novinkou, o tomto pojmu se mluví již několik let a patří mezi nejrychleji rostoucí odvětví turismu. Je to projev zájmu lidí o kulturní a kulinářské zážitky, které jdou nad rámec běžného cestování. Popularitu ukazují i vzniklé asociace, jako je například World Food Travel Association, která propojuje milovníky dobrého jídla a cestování z celého světa.

Gastronomy tourism is not a new concept; it has been around for several years and is one of the fastest growing sectors of tourism. It is a manifestation of people’s interest in cultural and culinary experiences that go beyond ordinary travel. The popularity is reflected by the founded associations, such as the World Food Travel Association connecting food and travel lovers from all over the world.

Ať už vyrazíte za vyhlášenou restaurací či zmrzlinárnou do jiné země, nebo se vydáte jen do

Whether you head to a renowned restaurant or ice cream parlour in another country or just to a neigh-

50 ...

FACE2FACE sousedního města na gastrofestival, stáváte se gastroturistou. Neomezujte svou představu o této podobě cestování jen na návštěvy drahých restaurací. Stačí mít chuť objevovat zajímavé koncepty, jedinečné kavárny, food trucky nebo se ponořit do světa zážitkové gastronomie.

bouring town for a food festival, you become a gastronomy tourist. Do not limit your image of this form of travel to expensive restaurant outings. You just need the appetite to discover interesting concepts, unique cafés, food trucks or immerse yourself in the world of experiential gastronomy.

Pokud se rozhodnete vyrazit za jedinečným gastro zážitkem, chce to trochu plánování a inspirace.

Lidé proto hledají doporučení a často tak narazí na různé food blogy a influencery. Jedním z takových je i Lukáš Hejlík, který doporučování povýšil na další level se svým projektem Gastromapa.

V aplikaci a na webu Gastromapy lidé najdou jeho tipy na zajímavé podniky, včetně vlastní zkušenosti z daných míst a fotek.

If you decide to set off for a unique gastronomy experience, it takes a bit of planning and inspiration. That is why people look for recommendations and often come across various food blogs and influencers. One of these is Lukáš Hejlík, who has taken recommendation to the next level with his Gastromap project. In the app and on the Gastromaps website, people can find his tips on interesting establishments, including his own experience of the places and photos.

Lukáš Hejlík Lukáš Hejlík (nar. 27. ledna 1980) je český herec a autor projektu scénického čtení Listování, se kterým jezdí po celé republice. Ke svému působení přidal jako správný foodie (nadšenec do jídla a gastronomie) projekt Gastromapa Lukáše Hejlíka a oblíbený podcast Velká Žranice, se kterým slaví úspěchy. Kromě toho vydal i tři knihy shrnující nejzajímavější tipy na podniky a výlety po republice. Jednou z nich je Brno 100. V té, jak už název napovídá, dal Lukáš dohromady 100 podniků v moravské metropoli, které zkrátka stojí za návštěvu.

Rozhodl jste se napsat 100 tipů přímo z Brna v knize Brno 100. Ale pamatujete si na první podnik, který vás v Brně oslovil?

Ouu, tak to je hodně těžké. Protože jsem do něj musel chodit mnohem dříve, než jsem začal něco jako Gastromapu dělat. Ale kdybych měl vybrat teď, byl by to určitě Būcheck, Eggo Food Truck, Manya, nebo Monogram… Kdybych zapátral do mnohem dávnější doby, vytáhl bych Bar, který neexistuje.

Protože mám pocit, že ten stál na začátku gastro revoluce v Brně. A to je něco více než deset let zpět. Bylo to wau a spustilo to lavinu inspirace pro mnohé další. Ale jinak bych pozdravil a zmínil legendy jako je Bistro Franz, tehdejší Pavillon, Castellana Trattoria, Borgo Agnese. V takové té kavárenské scéně pak Industra Coffee, která mohla za hodně změn atd.

Zmínil jste gastro revoluci v Brně. Za posledních deset let vzniklo v Brně nespočet zajímavých a úspěšných konceptů. Má se to pořád kam posouvat?

You decided to put together 100 tips exclusively from Brno in the book Brno 100. But do you remember the first establishment that had caught your attention in Brno?

Oh, that’s very difficult. Because I must have been going out to it long before I started making something like the Gastromap. But if I had to choose now, it would definitely be Būcheck, Eggo Food Truck, Manya, or Monogram... If I were to go back much further, I would pull out “The bar that Lukáš Hejlík Lukáš Hejlík (born 27 January 1980) is a Czech actor and author of the stage reading project Listování (Flipping Through), which he tours around the country. As a true foodie (food and gastronomy enthusiast), he has added the Lukáš Hejlík Gastromap project and the popular podcast Velká Žranice (The Big Feast) which has become a success. In addition, he has published three books summarizing the most interesting tips for establishments and trips around the country. One of them is Brno 100. In it, as the title suggests, Lukáš has put together 100 establishments in the Moravian capital which are simply worth a visit. doesn’t exist”. Because I have a feeling it stood at the beginning of the gastronomy revolution in Brno.

And that’s a little over a decade ago. It was wow, and it started an avalanche of inspiration for many others. But otherwise, I would like to salute and mention legends like Bistro Franz, the former Pavillon, Castellana Trattoria, Borgo Agnese. And then in the café scene, Industra Coffee, which triggered a lot of changes, etc. ... 51

You have mentioned the gastronomy revolution in Brno. Over the last ten years, countless interesting and successful concepts have been created in Brno. Is there still room to move forward?

Strangely enough, there was still a lot of turbulence during the time of COVID, when establishments kept opening up. But I don’t think there have been many grand openings since the publication of Brno 100. At least the way I see it. I think people are more cautious, and logically it’s more likely that successful businesses will open their second branches. Which is good, because it thickens the network.

What is missing in Brno gastronomy scene?

What would draw more gastronomy tourism?

Kupodivu ještě velká turbulence nastala v době covidu, kdy se pořád dál otevíralo. Ale myslím si, že se od vydání knihy Brno 100 moc velkých otevíraček neuskutečnilo. Aspoň jak to vnímám já.

Podle mě jsou lidé opatrnější a logicky přijde spíše to, že úspěšné podniky budou otevírat své druhé pobočky. Což je dobře, protože se zhušťuje síť.

Co v Brně na gastro scéně chybí? Co by lákalo více na gastroturismus?

Nejsem si úplně jistý. Gastroturismus je teď jedna z nejsilnějších karet a bylo by super, kdyby se to povedlo přetavit i v zahraniční zájem. Aby do Brna jezdili i zahraniční turisté, tak jak jezdí do Berlína, Budapešti a Londýna.

A bez nadsázky bych klidně řekl, že se za trendy dá jezdit i do Brna. Pro spoustu foodies z celého světa to může být okouzlující. Právě protože to je malé město, vše je na dlani a centrum se dá projít pěšky.

Platí pravidlo pěti minut. Za pět minut jsi všude. To by bylo skvělé. Mohli by tomu pomoct například zahraniční influenceři, třeba nová mladá generace přes TikTok. S projektem Listování hodně cestujete. Je složité najít nějaké nové neotřelé podniky do Gastromapy?

Absolutně ne. Právě naopak. Mám tipy na místa od sledujících, co si zapisuju do Google map. Je to nekonečné a utopistické, protože teď jich tam mám asi tři tisíce. Je to opravdu velká databáze, ze které vycházím na svých cestách. Takže naopak. Stále více a více nestíhám. Ale to znamená, že se česká gastro scéna neustále zvětšuje a to mě velice těší.

Pamatuji si, že jste dříve moderoval i různé regionální gastro festivaly. Máte na to pořád energii a čas?

52 ...

I am not quite sure. Gastronomy tourism is one of the most powerful cards right now and it would be great if this could be translated into foreign interest.

So that foreign tourists would come to Brno, like they do to Berlin, Budapest and London.

And without exaggeration I would say that it is possible to go to Brno for trends. For a lot of foodies from all over the world it can be enchanting. Just because it’s a small city, everything is in the palm of your hand and the centre can be looked around on foot. The five-minute rule applies. You can get everywhere in five minutes. That would be great.

Foreign influencers could help, like the new young generation through TikTok. You travel a lot with Listování (Flipping Through) project. Is it difficult to find some new and innovative establishments for the Gastromap?

Absolutely not. On the contrary. I get tips on places from followers that I put down on Google maps.

It’s endless and utopian, because I have about three thousand places on there now. It’s really a big database that I draw from on my travels. So, it’s the other way around. I lag behind more and more. But it means that the Czech gastronomy scene is getting bigger and bigger, and I’m very happy about that.

I remember that you used to host various regional gastronomy festivals. Do you still have the energy and time for that?

FACE2FACE

Jsem s divadlem poměrně dost vytížený a tyto menší akce se většinou dějí o víkendech, které se snažím trávit s rodinou. V některých pokračuji z tradice, jiné musím odmítat. Ačkoliv mají velký přínos pro regiony a táhnou hodně návštěvníků, já už na nich neobjevím tolik novinek jako dříve. Takže jsou pro mě i méně zajímavé.

I’m quite busy with the theatre and these minor events usually take place at weekends, which I try to spend with my family. Some I get on with out of tradition, others I have to turn down. Although they are of great benefit to the regions and draw a lot of visitors, I don’t discover as many new things in them as I used to. So, they are also less appealing to me.

Mimo divadla a Gastromapy jste natáčel i různé pořady. Plánujete pokračování některého z nich?

Apart from the theatre and Gastromap, you have also shot various shows. Are you planning a sequel to any of them?

Autor: Markéta Červinková, foto: Adriana Fialová

Zcela upřímně se schylovalo k druhé sérii Spolu a Hladoví, ale došlo k restrukturalizaci v HBO. Zatrhli kompletně vlastní tvorbu. Koneckonců Spolu a Hladoví jsou teď k vidění na platformě SkyShowtime.

Pak jsem dělal Kudy, foodie? na Stream televizi. Na tento pořad jsem měl zadání od Czech Tourism.

Měl jsem vytvořit pořad, který by motivoval lidi cestovat po Česku do regionálních měst, kam by se jen tak nevydali. V tom bych pokračoval moc rád, protože mě to bavilo.

Kromě toho teď uvažuju o tom, že bych natáčel pořad pro vlastní sociální sítě. Jmenovalo by se to Příběhy z gastra a financoval bych to napřímo se svými partnery, se kterými mám mnohdy až tříletou spolupráci. Tím vším se teď zabývám. A do toho vyrábím podcast Velká Žranice, který má skvělá čísla a ohlasy.

Quite honestly, there was going to be a second series of Together and Hungry, but there was a restructuring at HBO. They scrapped their own production completely. After all, Together and Hungry is now on the SkyShowtime platform.

Then I did Which Way, Foodie? on Stream TV. I was commissioned by Czech Tourism to create a show which would motivate people to travel around the Czech Republic to regional towns they would otherwise not go to. I would love to continue doing that because I enjoyed it.

In addition, I’m now thinking about making a show for my own social networks. It would be called Tales from the Gastro and I would fund it directly with my partners, with whom I have often worked for up to three years. This is what I’m dealing with right now. And I’m producing a podcast Velká Žranice (The Big Feast), which is getting great numbers and feedback. ... 53

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ

FESTIVALY V BRNĚ

THE MOST IMPORTANT FESTIVALS IN BRNO

HUDBA

MUSIC

JazzFestBrno

JazzFestBrno

Mezinárodní jazzový festival vznikl v roce 2002. Od té doby se vypracoval na pozici nejvýznamnější jazzové přehlídky v České republice, kterou každoročně navštěvuje přes 10 000 diváků. Festival mapuje současný stav jazzového žánru a představuje nejen jeho hlavní proud, ale i moderní trendy.

Jeho pestrý a pečlivě vybíraný program se vedle dominujícího jazzu pohybuje na průsečíku žánrů a nabízí celou řadu stylů od avantgardy po alt pop.

International Jazz Festival was established in 2002.

Since then, it has grown to be the most significant jazz showcase in the Czech Republic, attended by over 10,000 spectators every year. The festival charts the current status of the jazz genre and presents not only its mainstream, but also modern trends. Its diverse and carefully curated programme spans across genres alongside mainstream jazz, offering a range of styles from avant-garde to alt pop.

The festival’s artistic and programme director is Vilém Spilka, and the executive director is Vlastimil Trllo of the Vilém Spilka Quartet.

The 2024 edition will offer concerts almost every month at the Sono Centre, Besední dům, Janáček Theatre, the Goose on a String Theatre and Cabaret Dés Péchés. Among the musical guests you will hear, for example, American duo Bill Laurance & Michael League, South African pianist and composer Nduduzo Makhathini, Japanese trumpeter Takuya

54 ...

LEISURE Uměleckým ředitelem a dramaturgem festivalu je Vilém Spilka, výkonný ředitelem Vlastimil Trllo z Vilém Spilka Quartet.

Kuroda, New York saxophonist of Dominican descent Lakecia Benjamin or trumpeter Chris Botti, known for his association with Sting.

Ročník 2024 nabídne koncerty téměř každý měsíc v Sono centru, Besedním domě, Janáčkově divadle, v Divadle Husa na provázku nebo Cabaret Des Péchés. Mezi hudebními hosty si tak budete moct poslechnout například americké duo Bill Laurance & Michael League, jihoafrického klavíristu a skladatele Nduduzo Makhathini, japonského trumpetista Takuya Kuroda, newyorskou saxofonistku s dominikánským původem Lakecii Benjamin nebo trumpetistu Chrise Bottiho známého díky spojení se Stingem.

www.jazzfestbrno.cz

www.jazzfestbrno.cz

Groove Brno

Groove Brno Groove Brno annually introduces the international and Czech top funk, soul and jazz musicians to music fans. Since 2007, almost twenty Grammy Award winners and countless nominees for this prestigious award have visited the concert series taking place typically in the autumn. Concert events held at the Sono Centrum or Metro Music Bar have brought thousands of music fans from all over the country, as well as international fans, to the second largest city.

The director of the festival and its founder is Josef Buchta, who is also the bandleader of one of the most prominent musical ensembles on the Czech scene, the B-side Band. A performance which stands out is that of Los Angeles singer, songwriter and Grammy Award winner Judith Hill, who played together with the local B-Side Band during the 2023 edition. They shared the stage with guitar wizard Cory Wong. www.groovebrno.cz

Groove Brno každoročně představuje hudebním fanouškům funkové, soulové a jazzové světové i české špičky. Od roku 2007 navštívilo zpravidla na podzim se konající koncertní sérii téměř dvacet držitelů ceny Grammy a nespočet nominantů na toto prestižní ocenění. Koncertní akce pořádané v sálech Sono Centrum či Metro Music Bar přivedly do druhého největšího města tisíce hudebních fanoušků z různých koutů státu včetně fanoušků zahraničních. Ředitelem festivalu a jeho zakladatelem je Josef Buchta, který působí rovněž jako bandleader jednoho z nejvýraznějších hudebních těles na české scéně – B-side Band. Za pozornost v rámci ročníku 2023 stálo vystoupení losangeleské zpěvačky, skladatelky a držitelky ceny Grammy Judith Hill, která zahrála právě společně s domácím B-Side Bandem. Na jednom pódiu se vystřídali s kytarovým mágem Cory Wongem. www.groovebrno.cz

Janáček Brno Patří k nejvýznamnějším akcím na evropské kulturní mapě, která pečuje o umělecký odkaz a uceleně

Janáček Brno

It is one of the most important events on the European cultural map, which nurtures the artistic legacy and comprehensively presents the work of one of the greatest Czech composers, Leoš Janáček. The position of the Janáček Brno Festival is ... 55

prezentuje dílo jednoho z největších českých skladatelů, Leoše Janáčka.

V ČR je pozice festivalu Janáček Brno ojedinělá, jako jediný uvádí kompletní operní produkce v podání zahraničních i českých souborů. S velkým úspěchem se koná od roku 2008. Uměleckou radu festivalu tvoří zejména zástupci Národního divadla Brno a Nadace L. Janáčka.

9. ročník festivalu se uskuteční ve dnech 1.–24. listopadu 2024. Jeho motto „Bez hranic!“ je inspirováno právě Janáčkovou pátou operou Výlety páně Broučkovy. Stejným mottem by se dala popsat i tvorba režiséra Roberta Carsena, tvůrce ceněného pro jeho dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost. Pro brněnský soubor vytvořil v roce 2020 inscenaci Osud a nyní se vrací na jeviště Janáčkova divadla, aby právě jeho zpracování opery Výlety páně Broučkovy slavnostně festival zahájilo.

Antonín Dvořák patřil k mentorům a přátelům Leoše Janáčka, jeho hudba i rady měly na mladšího skladatele velký vliv. Dvořákova Rusalka vznikala v době, kdy Janáček pracoval na své první verzi Její pastorkyně. Festival tak nabídne jedinečnou možnost slyšet a vidět tyto dvě opery vedle sebe.

Festival si připomene také brněnského rodáka Pavla Haase. V Mahenově divadle měla v roce 1938 světovou premiéru jeho jediná opera Šarlatán a tam se také po téměř devadesáti letech vrátí. www.janacek-brno.cz

Mezinárodní hudební festival Špilberk

Jde o tradiční hudební open-air festival pořádaný Filharmonií Brno, který každoročně přináší obyvatelům a návštěvníkům Brna nezapomenutelné hu56 ...

unique in the Czech Republic, as it is the only one to present complete opera productions performed by both foreign and Czech ensembles. It has been held with great success since 2008. The artistic board of the festival consists mainly of representatives of the National Theatre Brno and the L. Janáček Foundation.

The 9th edition of the festival will take place from 1 to 24 November 2024. Its motto “No limits!...” is inspired by Janáček’s fifth opera, The Excursions of Mr. Brouček. The same motto could be used to describe the work of director Robert Carsen, creator of productions appreciated for their dramatic grasp, poetics, humour and artistic sophistication. In 2020, he created a production of Destiny for the Brno ensemble, and now he returns to the stage of the Janáček Theatre to open the festival with his new production of The Excursions of Mr. Brouček.

Antonín Dvořák was one of Leoš Janáček’s mentors and friends, and his music and advice had a great influence on the younger composer.

Dvořák’s Rusalka was written while Janáček was working on his first version of Her Stepdaughter.

The festival will thus offer a unique opportunity to hear and see these two operas side by side. The festival will also commemorate Brno born Pavel Haas. His only opera, The Charlatan, had its world premiere at the Mahen Theatre in 1938 and will return there after almost ninety years. www.janacek-brno.cz

International Music Festival Špilberk This is a traditional open-air music festival organised by the Filharmonie Brno, which annually brings unforgettable musical evenings in the large castle courtyard of Špilberk to the residents and visitors of Brno. In addition to large symphonic works, it also offers connections with other genres under the summer sky, and thus tries to make classical music accessible to those who might not otherwise be able to access it. It takes place in the summer months. The Filharmonie Brno has been organising it for twentyfour years. Traditionally, it offers the opportunity to hear a large symphony orchestra in the city in the summer, and in the open air, too. At the same time, it also traditionally chooses so-called light genres that belong to summer and enable it to attract those who otherwise do not go to classical music. www.filharmonie-brno.cz/festival-spilberk

LEISURE dební večery na velkém hradním nádvoří Špilberku.

Kromě velkých symfonických děl nabízí pod letním nebem i spojení s jinými žánry, a snaží se tak klasickou hudbu zpřístupnit i těm, kteří by se k ní jinak možná nedostali. Koná se v letních měsících. Filharmonie Brno ho uskutečňuje již čtyřiadvacátým rokem. Tradičně nabízí možnost slyšet v létě ve městě velký symfonický orchestr, navíc pod širým nebem.

A stejně tak tradičně volí takzvaně odlehčené žánry, které k létu patří a díky kterým může přilákat i ty, kteří jinak na klasickou hudbu nechodí. www.filharmonie-brno.cz/festival-spilberk

Maraton hudby Brno

Brno Music Marathon A four-day international multi-genre music festival located in the urban space and architecture of Brno historic centre usually takes place in early August. The festival aims to offer visitors a variety of genres that creates space for new discoveries and experimentation. Its unique dramaturgy is created by a team of experts who, within their genre specialisation, invite top musicians to the festival, both established artists and lesser-known talents from Brno, the whole country and abroad.

The festival also includes buskers’ performances, the so-called Streetless Busking in design rooms by artist Kateřina Šedá located in the streets.

The audience can thus experience the concerts from, for example, the bathroom, bedroom, children’s room and living room. Brno is a member of the UNESCO Creative Cities Network. Brno Music Marathon is the most important event within the membership; it supports not only music but also other creative fields such as visual arts, dance, gastronomy and others.

The founder of the festival is David Dittrich, who is also the director of Concentus Moravia – an international classical music festival of 13 cities.

Čtyřdenní mezinárodní multižánrový hudební festival umístěný do veřejného prostoru a architektury historického centra města Brna se obvykle koná počátkem srpna. Cílem festivalu je návštěvníkům nabídnout žánrovou pestrost, která vytváří prostor k objevování a experimentování. Jeho unikátní dramaturgie je vytvářena týmem odborníků, kteří v rámci své žánrové specializace zvou na festival špičkové hudebníky, a to jak etablované umělce, tak méně známé talenty z Brna, tuzemska i zahraničí.

Součástí festivalu jsou rovněž vystoupení buskerů, tzv. Bezuliční busking v designových pokojích od výtvarnice Kateřiny Šedé umístěných v ulicích města. Diváci tak mohou zažít koncerty například z koupelny, ložnice, dětského pokoje i obýváku.

Brno je členem sítě kreativních měst UNESCO. Právě festival Maraton hudby Brno je nejzásadnější akcí v rámci členství; podporuje totiž nejen hudbu, ale i další kreativní oblasti jako je například výtvarné umění, tanec, gastronomie a další.

Zakladatelem festivalu je David Dittrich, který rovněž ředitelem Concentus Moravie – mezinárodní hudebního festivalu klasické hudby 13 měst.

The 8th edition of the Brno Music Marathon was successfully held this year. Its next edition will take place on 8–11 August 2024. www.maratonhudby.cz

Pop Messe Pop Messe programme primarily targets young, multi-genre music that goes beyond the generally accepted notion of pop. The third edition in 2023 of the progressive festival of popular music and technologies, which for the South Moravian metropolis, a rapidly developing technological centre with high artistic potential, aims to be a unique cultural platform building on the fusion of music with visual art and urbex. The main mission of Pop Messe is to bring people together in a unique destination in the central Europe, to provide them with a unique cultural experience and to stimulate international tourism in the South Moravian region and Brno. ... 57

8. ročník Maratonu hudby Brno úspěšně proběhl letos. Jeho další ročník je naplánován na 8.–11. srpna 2024.

The next edition of Pop Messe will take place on 25–27 July 2024 in Brno at a new venue – the Velodrome.

www.maratonhudby.cz

www.popmesse.cz

Pop Messe

DANCE Dance Brno

Program Pop Messe cílí primárně na mladou multižánrovou hudbu přesahující obecně vžitý pojem pop. Třetí ročník 2023 progresivního festivalu populární hudby a technologií, jehož ambicí je být pro jihomoravskou metropoli, rychle se rozvíjející technologické centrum s vysokým uměleckým potenciálem, unikátní kulturní platformou, jež staví na spojení hudby s vizuálním uměním a urbexem.

Hlavním cílem Pop Messe je spojovat lidi v unikátní destinaci uprostřed Evropy, zprostředkovat jim jedinečný kulturní zážitek a stimulovat mezinárodní cestovní ruch směřující do jihomoravského regionu a Brna.

Další ročník festivalu Pop Messe proběhne od 25. do 27. července 2024 v Brně na novém místě – Velodromu. www.popmesse.cz

TANEC Dance Brno Dance Brno je taneční festival zaměřený na prezentaci a tvorbu profesionálních baletních souborů českých a slovenských divadelních domů. Jedinečný projekt, který se koná jednou za dva roky, představuje formou přehlídky na jednom místě během jednoho týdne uměleckou a interpretační úroveň české profesionální baletní scény. Festival Dance Brno 2023 nabídl 7 představení v budovách Národního divadla Brno – Mahenově a Janáčkově divadle.

To znamená přehlídku téměř celé české a slovenské profesionální baletní scény. Dramaturgie festivalu se zaměřuje především na původní tvorbu, repertoárové progresivní tituly a choreografie významných evropských a světových choreografů s mimořádnou úrovní sólové či ansámblové interpretace.

58 ...

It is a dance festival focused on the presentation and production of professional ballet companies of Czech and Slovak theatres. This unique project, which takes place once every two years, showcases the artistic and interpretive level of the Czech professional ballet scene in one place over one week. The Dance Brno 2023 Festival brought 7 performances in the buildings of the National Theatre Brno – Mahen and Janáček Theatres.

This means introducing almost the entire Czech and Slovak professional ballet scene. The festival’s dramaturgy focuses mainly on original works, progressive repertoire titles and choreographies by distinguished European and international choreographers with an extraordinary level of solo or ensemble interpretation.

The initiator of the festival is the artistic director Mário Radačovský and the main organiser is the National Theatre Ballet Brno. The last edition offered ballets performed by the Prague National Theatre, Slovak National Theatre in Bratislava and Košice, J. K. Tyl Theatre in Pilsen and Moravian Theatre in Olomouc. www.ndbrno.cz/balet/ dance-brno-2023

LEISURE Iniciátorem festivalu je umělecký šéf Mário Radačovský a hlavním pořadatelem Balet Národního divadla Brno. Poslední ročník tak nabídl balety v interpretaci souborů pražského Národního divadla, Slovenského národního divadla v Bratislavě a Košicích, Divadla J. K. Tyla v Plzni i Moravského divadla Olomouc. www.ndbrno.cz/balet/dance-brno-2023

DIVADLO

THEATRE

Divadelní svět Brno

Theatre World Brno In 2015, the National Theatre Brno, on behalf of the Statutory City of Brno, was appointed as the main organiser of the festival, and with this step the festival dramaturgy has crucially and continually aimed at creating a representative showcase of progressive theatre pieces with an international reach.

V roce 2015 bylo Národní divadlo Brno, z pověření statutárního města Brna, jmenováno hlavním organizátorem festivalu a tímto krokem festivalová dramaturgie zásadně a dlouhodobě směřuje k vytváření reprezentativní přehlídky progresivních divadelních kusů s mezinárodním přesahem.

Představuje tak divadelní přehlídku, která svým rozsahem patří mezi tři největší divadelní festivaly v České republice. Vytrvalou snahou o dosažení evropských kvalitativních standardů sehrává festival zásadní roli při kultivaci publika a přispívá ke zvyšování jeho nároků na domácí uměleckou scénu.

Ve své dramaturgii nabízí divákům představení, za nimiž by museli cestovat často i za hranice republiky. V posledních ročnících bylo prezentováno na festivalu vždy více než 50 inscenací.

Přehlídka se odehrává na prknech téměř všech důležitých scén brněnských divadel – NdB, Městské divadlo Brno, Divadlo Radost, Husa na provázku, Divadlo Polárka a Divadelní fakulta JAMU. Nadcházející ročník se odehraje 17.–28. května 2024. www.divadelnisvet.cz

Thus, it represents a theatrical showcase which in its scope is among the three largest theatre festivals in the Czech Republic. By persistently striving to achieve European quality standards, the festival has played a fundamental role in cultivating the audience and contributed to raising its expectations of the domestic art scene. In its dramaturgy, it offers the audience performances for which they would often have to travel beyond the borders of the country. In recent years, more than 50 productions have always been presented at the festival.

It takes place on the boards of almost all important theatres in Brno – the National Theatre Brno, Municipal Theatre Brno, Radost Theatre, Goose on a String Theatre, Polárka Theatre and JAMU Theatre Faculty.

The upcoming edition will take place on 17–28 May 2024. www.divadelnisvet.cz

COMMUNITY AND CULTURE ŠTETL FEST It is an international multi-genre festival of Jewish culture interconnecting Brno institutions and com... 59

KOMUNITA & KULTURA ŠTETL FEST

memorating historic sites and personalities associated with Brno Jewish life drastically interrupted

by World War II. The 1st edition took place in 2022, offered 48 events, and was attended by a total of 6,000 spectators over three days. The festival has repeatedly received great audience response, not only from Jewish communities, but especially from the general public across the country.

The topic of the festival’s 3rd edition, which will take place 29 August – 1 September 2024, will be “Jewish Trauma in Art from Kafka to Barbie”. The title covers a large field of important challenges, especially the attempt to name Jewish trauma, its transmission to the next generations, and the need to transform it into artistic expression. The overcoming of trauma is also often connected with loss or search for identity.

Jedná se o mezinárodní multižánrový festival židovské kultury, který propojuje brněnské instituce a připomíná historická místa a osobnosti spojené s brněnským židovským životem drasticky přerušeným druhou světovou válkou. 1. ročník proběhl v roce 2022, nabídnul 48 programových položek, a během tří dnů jej navštívilo celkem 6 000 diváků.

2. ročník se výrazně rozrostl – během čtyř festivalových dní proběhlo přes 80 akcí, které navštívilo 9 500 diváků. Festival se opakovaně setkal s velkou diváckou odezvou nejen ze strany židovských komunit, ale především u široké veřejnosti z celé republiky.

Tématem 3. ročníku festivalu, který se odehraje 29. 8.–1. 9. 2024, bude „Židovské trauma v umění od Kafky k Barbie.“ Název skrývá velké pole důležitých výzev, především pak pokus pojmenovat židovské trauma, jeho přenos na další generace a také potřebu transformovat jej do uměleckého vyjádření. Překonání traumatu je často spojeno i se ztrátou nebo hledáním identity.

Nový ročník festivalu představí dílo i životní příběhy významných i méně známých umělců, jako jsou například Franz Kafka, Hugo a Pavel Haasovi, Ernst Wiesner, Helga Weissová Hošková, dirigent Alexander Liebreich, fotograf Jind60 ...

It will present the work and life stories of significant and lesser-known artists such as Franz Kafka, Hugo and Pavel Haas, Ernst Wiesner, Helga Weissová Hošková, conductor Alexander Liebreich, photographer Jindřich Štreit and others. In apparent contrast to the Jewish artists associated with Brno, the world of the Barbie doll will be revealed.

The festival will recall the story of Ruth Handler, the creator of Barbie and founder of Mattel, who came from a Polish-Jewish family, and the story of the doll that could become everything Jews wanted to be after World War II. The festival is organized by Eva Yildizová, cofounder of ŠTETL, the Centre for Jewish Culture, together with the Brno Jewish Community. www.stetl.cz/cs/stetl-fest

Meeting Brno The first edition of the festival took place in 2016 with the motto “Lost / Found Homes” and deepened the topic of German and Jewish minorities living in Brno before the war. The motto of the 2017 edition was “Unity in Diversity” culminating in the invitation of 120 members of the prominent Brno Tugendhat, Löw-Beer and Stiassni families. In 2018, under the motto “Time to Re/Visit”, the festival focused on reviewing the centenary history of the modern Czecho/Slovakia. In 2019, the festival reflected on the anniversary of the Velvet Revolution under the motto “Now that we have what we wanted”. The 2020 edition had the motto “Stand out” and in 2021 we had the opportunity to reflect on the question “Truth prevails?” The

LEISURE řich Štreit a další. Zdánlivým kontrastem k židovským umělcům spojeným s Brnem bude odhalení světa panenky Barbie. V rámci festivalu totiž bude připomenut příběh tvůrkyně Barbie a zakladatelky společnosti Mattel Ruth Handler pocházející z polsko-židovské rodiny, i příběh panenky, která se mohla stát vším, čím Židé po druhé světové válce chtěli být.

Festival pořádá spoluzakladatelka Spolku ŠTETL – centra židovské kultury Eva Yildizová společně s Židovskou obcí Brno. www.stetl.cz/cs/stetl-fest

Meeting Brno

year 2022 was full of big anniversaries. Its mission was to look for the crossroads of people, events and places which are non-exclusively connected to Brno.

In 2023, it focused on the relationship between Czechs and Slovaks after 30 years since the division of Czechoslovakia. This year’s edition with the motto “Do we belong together?” opened with a discussion of the same name between the President of the Czech Republic Petr Pavel and the President of the Slovak Republic Zuzana Čaputová in the garden of Villa Tugendhat and Löw-Beer. It also presented further Czech-Slovak programme, the traditional Reconciliation March, an educational line or the topic of women in Church.

“From Trauma to Hope” is the motto of the next edition, which will take place on 21–30 June 2024.

The president of the festival is the Hussite parish priest Martina Viktorie Kopecká.

První ročník festivalu se konal v roce 2016 s podtitulem „Ztracené/nalezené domovy“ a prohloubil téma německé a židovské minority žijící před válkou v Brně. Mottem ročníku 2017 byla „Jednota v rozmanitosti“ a jeho vyvrcholením pozvání 120 členů významných brněnských rodin Tugendhat, Löw-Beer a Stiassni. V roce 2018 se festival pod mottem „Čas re/vize“ zaměřil na bilanci stoleté historie novodobého česko/slovenského státu. V roce 2019 se festival zamýšlel nad výročím sametové revoluce pod heslem „Teď když máme, co jsme chtěli“. Ročník 2020 měl motto „Vystup z řady“ a v roce 2021 jste se spolu s ním měli možnost zamyslet nad otázkou „Pravda vítězí?“ Rok 2022 byl plný velkých výročí. Jeho misí bylo hledat místa křížení osob, událostí i míst, které jsou nevýlučně spojeny s městem Brno.

V roce 2023 se věnoval především vztahu Čechů a Slováků po 30 letech od rozdělení Československa. Letošní ročník s mottem „Patříme k sobě?” zahájila stejnojmenná diskuze prezidenta České republiky Petra Pavla s prezidentkou Slovenské republiky Zuzanou Čaputovou v zahradě vily Tugendhat a Löw-Beer.

Uvedl i další česko – slovenský program, tradiční Pouť smíření, vzdělávací linku nebo téma „ženy v církvi“.

www.meetingbrno.cz

Ghettofest

Ghettofest is a street festival that takes place in the first half of June in the so-called Bronx area of Brno. This year’s already 12th edition took place in 2023. In the course of its existence, it has become a significant cultural event in an otherwise rather neglected part of the city in terms of organized culture in public space.

From the beginning, the organisers, partly formed from local residents, saw the wider potential in this event rather than a mere one-day sequence of cultural events. The festival has made an effort to attract locals as well as dozens of artists, politicians, and those interested in what is happening in this ... 61

„Od traumat k naději“ zní slogan budoucího ročníku, který se uskuteční 21.–30. června 2024.

Prezidentkou festivalu je husitská farářka Martina Viktorie Kopecká. www.meetingbrno.cz

Ghettofest Je pouliční festival, který se v první půli června odehrává v lokalitě tzv. brněnského Bronxu. Letošní, Již 12. ročník proběhl v r. 2023. Za dobu své existence se stal výraznou kulturní položkou v jinak spíše zanedbávané části města, co se týče organizované kultury ve veřejném prostoru.

Už od počátku organizátoři, kteří se z části formují z místních obyvatel a rezidentů, vnímali širší potenciál této akce, než je prostý jednodenní sled kulturních akcí. Festival projevil snahu přilákat jak místní, tak i desítky umělců, politiků, zájemců o dění v této části města a byl často platformou přinášející nové příležitosti a dlouhodobější projekty. Festival v minulosti inicioval např. projekt Brnox výtvarnice Kateřiny Šedé, stál na počátku využití Káznice, která je nyní rozvíjejícím se kulturně komunitním centrem, reflektoval širší souvislosti spojené s lokalitou, např. sledoval její historii, výtvarná díla ve veřejném prostoru, politické a urbanistické vize, soužití v etnicky i sociálně výrazně diferencovaném městském prostoru. Každoročně nabízí bohatý zejména hudební a výtvarný program, který je romské menšině velmi blízký. www.ghettofest.cz

Brno – město uprostřed Evropy/ Ignis Brunensis

city quarter, and has often been a platform bringing about new opportunities and longer-term projects.

In the past, the festival initiated, for instance, the project Brnox by artist Kateřina Šedá, it stood at the beginning of the use of Káznice (Old City Prison), which has become a developing cultural community centre, it reflected the wider context associated with the area, for example, reviewed its history, artworks in public space, political and urban visions, coexistence in an ethnically and socially differentiated urban space. Every year, it offers a rich programme of music and art, which is very close to the Roma minority. www.ghettofest.cz

Brno – a city in the centre of Europe/Ignis Brunensis The traditional international competition of artistic fireworks took place in 2023 for the twenty-sixth time. The long-awaited attractive Winner of Winners competition of fireworks companies from Sweden, Norway, France and the Czech Republic at the Brno Reservoir was complemented by unique drone light shows.

Although the showcase has aroused contradictory attitudes of Brno residents, it has great supporters and opponents, the attendance of this summer festival has been enormous.

The international competition of artistic fireworks lit up Brno from 27 May to 21 June 2023. The fireworks opening took place in the centre of Brno in the sky above Špilberk Castle and was dedicated to the 95th anniversary of the Brno Exhibition Centre. The main part of IGNIS BRUNENSIS is the annual competition of the world’s top fireworks on the surface of the Brno Reservoir in the form of spectacular artistic pyromusicals synchronized with music. The next edition is also expected in May and June. www.ignisbrunensis.cz

LITERATURE Authors’ Reading Month The Central European literary festival was first held in 2000 in Brno and has spread to other cities over 62 ...

LEISURE Již tradiční světová soutěž uměleckých ohňostrojů se odehrála v roce 2023 už po šestadvacáté. Dlouho očekávané atraktivní klání Winner of Winners ohňostrůjců ze Švédska, Norska, Francie a Česka doplnila na Brněnské přehradě také unikátní dronové světelné show.

Ačkoliv přehlídka budí rozporuplné postoje Brňanů, má velké zastánce i odpůrce, návštěvnost tohoto letního festivalu je enormní.

Mezinárodní soutěž uměleckých ohňostrojů rozzářila Brno od 27. května do 21. června 2023.

Ohňostrojné zahájení se odehrálo v centru Brna na obloze nad hradem Špilberk a bylo věnováno 95. výročí brněnského výstaviště. Hlavní částí IGNIS BRUNENSIS je každoročně soutěž světové ohňostrojné špičky na hladině Brněnské přehrady v podobě velkolepých uměleckých pyromuzikálů synchronizovaných s hudbou. Další ročník se očekává rovněž v měsících květen a červen. www.ignisbrunensis.cz

LITERATURA Měsíc autorského čtení Středoevropský literární festival vznikl v roce 2000 v Brně a v průběhu času se rozšířil i do dalších měst. V roce 2023 probíhal v Brně, Ostravě, Bratislavě a Prešově. MAČ zahrnuje dvě hlavní programové linie: jedna z nich, domácí, reprezentuje literatury pořadatelských zemí, druhá písemnictví země, která je v daném roce čestným hostem. MAČ každoročně zahajuje 1. července v Brně a pak se po jedenatřicet dní nepřetržitě stěhuje z jednoho pořadatelského města do druhého. Hlavní program denně nabízí dvě autorská čtení: čestného hosta a zástupce domácí linie.

Během dosavadních ročníků tak hostovali v Brně v Divadle Husa na provázku literáti například z Ukrajiny, Rumunska, Maďarska, Polska, Slovenska, Rakouska, Islandu, Turecka, Skotska a naposledy z Norska.

Nositelem zakládající myšlenky festivalu je nakladatelství Větrné mlýny. www.autorskecteni.cz

time. In 2023 it took place in Brno, Ostrava, Bratislava and Prešov. Authors’ Reading Month includes two main programme lines: one of them, domestic, represents the literatures of the hosting countries, while the other presents the literature of a country which becomes the guest of honour in a given year. Authors’ Reading Month opens each year on 1 July in Brno and then moves continuously from one host city to another for 31 days. The main programme offers two readings per day: a guest of honour and a representative of the domestic line.

In the course of the years, the Goose on a String Theatre in Brno has hosted writers from Ukraine, Romania, Hungary, Poland, Slovakia, Austria, Iceland, Turkey, Scotland and most recently Norway.

The publishing house Větrné mlýny (Wind Mills) is the founder of the festival. www.autorskecteni.cz

FILM Serial Killer It presents and connects audiovisual creators from all over Europe. It aspires to become an annual international meeting point for professionals, academics and viewers who define and motivate series production. It invites the elite of television production to Brno for discussions, lectures, networking and screenings. It wants to show that series can effectively reflect modern trends, the development ... 63

FILM Serial Killer

in society and our lives. Above all, it wants to bring quality content to the people. Through not only the viewers, but also the expert jury and the competition, it motivates creators to produce more and more, and shows them that new stories and procedures will be properly appreciated.

The first edition took place in 2018. The founder and director of the festival is screenwriter, director and producer Kamila Zlatušková. Next year’s international festival of series will take place on 24–29 September 2024. www.serialkiller.tv

Představuje a propojuje audiovizuální tvůrce z celé Evropy. Má ambice stát se každoročně mezinárodním místem setkání profesionálů, akademiků a diváků, kteří definují a motivují seriálovou tvorbu.

Do Brna zve na diskuze, přednášky, networking a projekce špičky televizní tvorby. Chce ukázat, že seriály mohou efektivně reflektovat moderní trendy, vývoj ve společnosti a naše životy. A především chce přinášet lidem kvalitní obsah. Prostřednictvím nejen diváků, ale i odborné poroty a soutěže motivuje tvůrce k další a další tvorbě, a dává jim najevo, že nové příběhy a postupy budou patřičně doceněny.

První ročník se uskutečnil v roce 2018. Zakladatelkou a ředitelkou festivalu je scénáristka, režisérka a producentka Kamila Zlatušková. Mezinárodní festival seriálů se v příštím roce bude konat 24.–29. září 2024. www.serialkiller.tv

ARCHITEKTURA Open House Brno Již šestým rokem festival v Brně otevírá ty nejzajímavější architektonické budovy, do kterých by se mnohdy běžný návštěvník nedostal. Podařilo se mu aktivně tak otevřít více než 200 míst a zaznamenal 28 tisíc návštěv. Některé prohlídky jsou s průvodcem, jiné volně. Nechyběly například Arnoldova vila, areál bývalé Mosilany nebo bývalých jatek na Masné ul., AZ Tower či věž G na brněnském výstavišti. V příštím roce se Open House Brno uskuteční 18.–19. května 2024. www.openhousebrno.cz 64 ...

ARCHITECTURE Open House Brno

For the sixth year in a row, the festival in Brno has opened the most interesting architectural buildings that the average visitor would not be able to enter. It has managed to actively open more than 200 sites and recorded 28,000 visits. Some tours are guided, others free. The sites have included, for example, Arnold’s Villa, the former Mosilana site, the former slaughterhouse on Masná Street, the AZ Tower or Tower G at the Brno Exhibition Centre. Next year, it will take place on 18–19 May 2024. www.openhousebrno.cz

LEISURE

KK Brno podporují:

Brno Žebětín

Brno Bystrc

Brno Žabovřesky

Brno Komín

... 65

LIDÉ BRNA

BRNO PEOPLE

KAMILA ZLATUŠKOVÁ ŘEDITELKA FESTIVALU SERIAL KILLER, ZAKLADATELKA TELEVIZNÍHO INSTITUTU A PEDAGOŽKA NA FAMU 66 ...

DIRECTOR OF THE SERIAL KILLER FESTIVAL, FOUNDER OF THE TELEVISION INSTITUTE AND LECTURER AT FAMU

FACE2FACE Brno je fenomén. V dobrém a občas i ve zlém, ale domnívám se, že k růstu je dobré přiznat si svoje slabé stránky a chyby a pokud možno na nich zkusit pracovat. Nezaseknout se a neudělat z nich nezdolatelnou překážku.

Brno is a phenomenon. For better and sometimes for worse, but I believe that in order to grow it is good to admit your weaknesses and mistakes and try to work on them if possible. Not to get stuck and not to make them an insurmountable obstacle.

V Brně žiju celý svůj život a považuju se za lokální patriotku. Nebylo tomu ale tak vždy. Pamatuju si dobu před 20 lety, kdy celé centrum bylo večer mrtvou zónou a já potkala v samém srdci města na náměstí Svobody pár postarších turistů z USA, kteří se tvářili zmateně: „Promiňte, mohli bychom se zeptat, kde tady najdeme centrum?“

I have lived in Brno all my life and I consider myself a local patriot. But it was not always so. I remember a time 20 years ago when the whole city centre was a dead zone in the evening, and in the very heart of the city in Freedom Square I met a couple of elderly tourists from the USA looking puzzled: “Excuse me, could we ask where we can find the centre here?”

Foto: Jiří Salik Sláma

Na Brno a jeho úžasný rozvoj v posledních letech jsem začala být před pár lety hodně pyšná, o to víc, že k němu můžeme přispět seriálovým festivalem, který si oblíbily významné televizní osobnosti u nás i ve světě, nebo novou televizní školou, kde spolupracujeme s největšími tuzemskými vysílateli nebo Netflixem.

I have become very proud of Brno and its amazing development in the last few years, even more so because we can make our contribution with a series festival, which has been popular with renowned TV figures in our country and around the world, or a new TV school, where we collaborate with the biggest domestic broadcasters or Netflix.

Pořád se najdou lidé, kteří se s údivem ptají, proč proboha chci zůstávat a tvořit projekty v Brně. Brno miluju já i moje rodina. A myslím si, že decentralizace je v tak velké zemi, jako je Česká republika, velice důležitá. A ne, nejsme malou zemí. To o sobě mohou říkat třeba Norové či Estonci. Brno má všechny výhody a svobodu tzv. second city, tedy druhého města bez povinností, které musí řešit město hlavní. A jen tiše doufám, že Brno nezničí političtí hochštapleři, kterým je logicky blíž vlastní peněženka a stavění pomníků, než veřejný zájem.

There are still people who ask in amazement why on earth I want to stay and create projects in Brno. I love Brno and so does my family. And I think decentralization is very important in a country as big as the Czech Republic. And no, we are not a small country. That is what Norwegians or Estonians can call themselves.

Brno has all the advantages and freedom of a so-called “second city”, that is the second largest city without the obligations which the capital has to deal with. And I just quietly hope that Brno will not be destroyed by political hucksters who are logically closer to their own wallets and erecting monuments than to the public interest.

A cestování? Samotný přesun z místa A do místa B, je pro mě vždycky trochu stres. Cestuju hodně pracovně i s rodinou. Infarktovým situacím už umím předcházet, ale člověk se stále učí. Jedním z unikátních zážitků pro mě byla před pár lety cesta okolo Jamajky a Kuby na malé plachetnici s mým starším synem s 6 dalšími pasažéry. Legendární už je v naší rodině historka, kdy jsme na jedné ze zastávek telefonovali zhruba po týdnu cesty domů a můj syn na tatínkovu otázku „Jak se máš?“ odpovídá: „Já se mám dobře, blinkal jsem jen jednou, ale maminka, ta blinká pořád.“

And travel? Just getting from A to B is always a bit of stress for me. I travel a lot for work and with my family.

I have learned to avoid heart attacks, but one is still learning. A unique experience for me a few years ago was sailing around Jamaica and Cuba on a small sailboat with my older son and 6 other passengers.

An anecdote that has become legendary in our family is when we were calling home at one of our stops about a week into our trip and my son responded to his dad’s question “How are you?” with the words: “I’m fine, I’ve only thrown up once, but Mommy, she is throwing up all the time.”

Nádherné pro mě byly dvě letní měsíční cesty s vlakovou jízdenkou InterRail s oběma mými syny v uplynulých dvou letech po celé západní Evropě.

O těchto veselých příbězích teď dokončuju knížku.

A celý tento text teď píši z letiště v NY, protože jsem tento podzim získala unikátní pracovní americké stipendium, kam jsem mohla vzít i svoji rodinu. Čili bych to asi celé zakončila větou: „Nejdůležitější není cíl ani samotná cesta, ale to, s kým na té cestě jste!“

Wonderful for me have been two summer monthlong trips on Interrail Pass with both of my sons all over Western Europe in the past two years. I am now completing a book about these amusing travel stories.

And I am writing all of this text from the airport in NY because I was awarded a unique American work scholarship this autumn allowing me to bring over my family. So, I guess I will end it all with the sentence: “The most important thing is neither the destination nor the journey itself, but who you are with on the journey!” ... 67

LIDÉ BRNA

BRNO PEOPLE

ŘEDITEL FESTIVALU GROOVE BRNO, BANDLEADER B-SIDE BAND

JOSEF BUCHTA GOOVE BRNO FESTIVAL DIRECTOR, B-SIDE BAND BANDLEADER 68 ...

FACE2FACE

Foto: soukromý archiv

MILUJI BRNO A NIKDY BYCH NEMĚNIL. JE TU VŠE BLÍZKO, A TAK NĚJAK VŠE DRŽÍ HEZKY U SEBE. SKÝTÁ FANTASTICKÉ GASTRO A KULTURNÍ NABÍDKU SVĚTOVÉ ÚROVNĚ. JE OBKLOPENO LESY A KRÁSNOU PŘÍRODOU.

I LOVE BRNO AND WOULD NEVER CHANGE. IT IS CLOSE TO EVERYTHING, AND SOMEHOW HOLDS TOGETHER IN A NICE WAY. IT OFFERS FANTASTIC GASTRONOMY AND WORLDCLASS CULTURAL DIVERSITY. IT IS SURROUNDED BY FORESTS AND BEAUTIFUL COUNTRYSIDE.

Pokud zde žijete a vydáte se někam večer posedět, vždy potkáte někoho známého. Jeho poloha je ideální, protože je uprostřed, tedy obklopeno Prahou, Vídní, Bratislavou či Ostravou. Brno není jen město, ale životní styl, který prostě baví.

If you live here and go out in the evening, you will always run into someone you know. Its location is perfect as it lies in the middle, that is to say surrounded

by Prague, Vienna, Bratislava or Ostrava. Brno is not just a city; it is a lifestyle you can enjoy.

Přesto, že mám Brno tolik rád, cestuji velmi rád a často. Rádi s rodinou poznáváme. Bylo by skvělé, kdyby se povedlo přímo z Brna dostat do více destinací, ale také z jiných destinací do Brna.

Už 16 let pořádáme mezinárodní funk&soul festival GROOVE BRNO a přivážíme do Brna ročně stovky špičkových umělců z celého světa.

Bylo by fantastické, kdybychom pro ně nemuseli jezdit do Prahy nebo Vídně. Bylo by úžasné, kdybychom mohli více vyrážet na daleké cesty z Brna. Držím v tomto našemu Brnu palce a přeji nám všem, aby se to povedlo. Velmi se na to těším.

Despite the fact that I like Brno so much, I travel with zest and frequently. My family like exploring. It would be great to be able to reach more destinations directly from Brno, as well as get to Brno from other destinations. We have been organizing the international funk&soul festival GROOVE BRNO for 16 years bringing hundreds of top artists from all over the world to Brno every year. It would be fantastic if we did not have to go to Prague or Vienna to pick them up. It would be great if we could set off on long-distance trips from Brno more often. I keep my fingers crossed for our Brno in this respect and wish us all this would come true. I am looking forward to it very much.

Aktualizované zpravodajství ze světa sportovního byznysu.

... 69

LIDÉ BRNA

BRNO PEOPLE

ŠÉFREDAKTOR NAKLADATELSTVÍ VĚTRNÉ MLÝNY A SPOLUZAKLADATEL FESTIVALU MĚSÍC AUTORSKÉHO ČTENÍ

PETR MINAŘÍK EDITOR-IN-CHIEF OF THE PUBLISHING HOUSE VĚTRNÉ MLÝNY (WIND MILLS) AND CO-FOUNDER OF THE AUTHORS‘ READING MONTH LITERARY FESTIVAL

70 ...

FACE2FACE Brno nemám rád, já ho miluju. Nemusel jsem si k němu komplikovaně hledat vztah, protože město si našlo mě, když jsem se tu narodil.

Brnu odpustím všechno, protože taková už jsou pravidla bezpodmínečné lásky. S lehkostí pomíjím fakta, například, že nové nádraží se buduje sto let, takže bude-li někdy, pak to bude nádraží staré. Polknul jsem, že jsme prošustrovali krásný sportovní areál za Lužánkami a zrušili Velkou cenu silničních motocyklů. Nemyslím si, že Brno je město kaváren a hospůdek, spíš se mi zdá, že tu není kam pořádně jít, číšníci jsou neochotní a taxikáři leniví, ale to je dobře, aspoň člověk tráví víc času doma s rodinou. Jsem rád, že jsem si nemusel k Brnu hledat cestu, tak jako někdo, kdo se sem přistěhoval, přiženil a podobně. Brno miluju odjakživa a jeho chování na tom nemůže nic změnit. Jen mu to neříkejte, ať se docela nespustí.

And as we have known since antient times: separation intensifies desire. I like leaving Brno so that I can return all the more spectacularly. I set off on long-distance journeys by plane from Vienna. I regret that Brno public transport does not go there, because Brno is a suburb of Vienna and all suburbs should be served by public transport. When I have the opportunity, I like flying from Brno. Whether from Zadar, Burgas, Eidhoven or Milan, it is always great when the journey from the airport does not take longer than the flight itself. It is obvious that I am a patriot, so you will not be surprised by the funny story at the end. I was waiting in the central hall of the Tunisian airport for a connecting flight to Brno. Destinations like New York, Rome, Budapest, were successively displayed on the departure board and then the magical “Turany” flashed and sounded quite proud in that North African early morning.

Foto: David Konečný, shutterstock.com

A jak se ví odpradávna: odloučení umocňuje touhu. Rád Brno opouštím, abych se velkolepěji směl vracet. Do dálek vyrážím letadlem z Vídně. Mrzí mě, že tam nejezdí brněnská MHD, protože Brno je přece předměstím Vídně a na všechny periferie by měla jezdit veřejná doprava. Když ta příležitost je, letím rád z a do Brna.

Ať už ze Zadaru, Burgasu, Eidhovenu nebo Milána, je vždy skvělé, když cesta z letiště netrvá déle, než samotný let. Je zřejmé, že jsem patriot, tak vás ani nepřekvapí veselá historka na závěr. V centrální hale tuniského letiště jsem čekal na spoj do Brna. Na tabuli se postupně vyjevovaly destinace New York, Řím, Budapešť, a pak bliklo kouzelné „Turany“ a znělo to v tom severoafrickém brzkém ránu docela hrdě.

I do not like Brno, I love it. I did not have to strive and find a relationship with it because the city found me when I was born here. I forgive Brno everything, because those are the rules of unconditional love. I overlook facts with ease, for instance that the new railway station is going to take a hundred years to build, so if it ever comes to be, it is going to be an old railway station.

I have swallowed that we have squandered the beautiful sports grounds behind Lužánky park and cancelled the Czech Republic Motorcycle Grand Prix. I do not think Brno is a city of cafés and pubs, rather it seems to me that there is nowhere proper to go, the waiters are unhelpful and the taxi drivers lazy, but that is for the best, at least one gets to spend more time at home with the family. I am glad I did not have to search for my way to Brno like someone who moved in here, married into it, and so forth. I have always loved Brno and there is no-thing its behaviour can change about that. Just do not tell, so that it does not get debauched completely.

... 71

LIDÉ BRNA

BRNO PEOPLE

MÁRIO

UMĚLECKÝ ŠÉF BALETU NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO

RADAČOVSKÝ ARTISTIC DIRECTOR OF THE BALLET NDB (NATIONAL THEATRE BRNO)

72 ...

Foto: Marek Olbrzymek

FACE2FACE ČO PRE MŇA BRNO ZNAMENÁ?

VŠETKO! HLAVNE BRNO PRE NÁS ZNAMENÁ, ŽE SME SA TU S KLAUDIOU STALI RODINOU A TO BUDE VŽDY NAJKRAJŠIA VEC V NAŠOM ŽIVOTE, KTORÁ ZOSTANE BRNOM A KTORÚ NÁM ANI BRNU NIKTO NEZOBERIE.

WHAT DOES BRNO MEAN TO ME? EVERYTHING! MAINLY BRNO MEANS TO US THAT KLAUDIA AND I HAVE BECOME A FAMILY HERE AND THAT WILL ALWAYS BE THE MOST BEAUTIFUL THING IN OUR LIVES, WHICH WILL REMAIN BRNO AND WHICH NOBODY WILL TAKE AWAY FROM US OR BRNO.

Takže Brno bude vždy veľmi výnimočným mestom.

Narodila sa nám tu Vivi, máme tu skvelú robotu. Žijeme tu obidvaja už 10 rokov. Je to aj trochu zvláštne, lebo Klaudia sa narodila v Prahe, ja na Slovensku a malá v Brne, takže sme taká československá rodina. Brno preto bude vždy pre nás ľudsky veľmi dôležitým, dokonca aj po našom bytí, keď tu už raz my nebudeme.

So Brno will always stay a very special city. Vivi was born here and we have great jobs here. We have both lived here for 10 years. It is also a bit strange because Klaudia was born in Prague, I was born in Slovakia and the little one in Brno, so we are such a Czechoslovak family. Brno will always be very important to us humanly, even after we have ceased to exist, when we are gone.

Okrem toho mám možnosť a som šťastný, že vediem druhý baletný súbor v republike už 10 rokov, takže Brno je výnimočné aj v tomto ohľade. Balet NDB má obrovskú tradíciu, budúci rok bude sláviť 105. výročie. Je to naozaj mesto, kde sa dobre žije, nie je tak preplnené ako veľké európske metropoly, pretože má regionálnejší charakter. Myslím si, že pre život je Brno veľmi dobré. Koľkokrát počujem, keď si robia také tie vtipy na Brno. Aj som sa už dvakrát prichytil, že ma to vlastne irituje, prečo tomu Brnu majú toľko toho za zlé. Ale podľa mňa je to len frustrácia z toho, že Brno začína byť v mnohých ohľadoch lepšie ako Praha.

Apart from that, I have had the opportunity and I have been happy to lead the second ballet company in the country for 10 years, so Brno is exceptional in this respect as well. The Ballet NdB (National Theatre Brno) has a great tradition, next year it celebrates its 105th anniversary. It really is a good city to live in; it is not as crowded as the big European cities, because it has a more regional character. I do think Brno is very good for life. How many times have I heard those jokes people make about Brno.

I have caught myself twice already that it actually irritates me why they hold so much against Brno.

But I think it is just frustration that Brno is becoming better than Prague in many respects.

A či rád cestujem? Ja som chcel byť pôvodne letcom, takže ja milujem lietanie. Kdekoľvek sa dá letieť, rád si zaletím aj na dlhé trasy. Cestovanie je úžasné, lebo človek vie objaviť toľko krásnych iných končín na tomto svete. Ale hlavne si vie potom uvedomiť si, že akokoľvek sa niekedy hneváme a frfleme, lebo to je taká tá prirodzená nátura nás ľudí, ako sa tu máme vlastne dobre. My si to sami od seba neuvedomujeme, ale keď vycestujeme, môžeme si skonfrontovať, ako si tu vlastne žijeme.

Takže cestovanie doporučujem každému. Hlavne najväčším frflošom, aby videli, že v Čechách a na Slovensku sa žije krásne, že máme nádherné krajiny, nádherné mestá, ľudí a všetko s tým spojené.

A naozaj je nám tu veľmi dobre a to dokonca aj v porovnaní s krajinami, ktoré v rámci ekonomických ukazovateľov sú diametrálne bohatšie, ale určite tam nemusí byť život tak dobrý, ako u nás.

Vždy budem cestovať kamkoľvek veľmi rád, ale hlavne tam, kde sú dobrí ľudia.

And do I like travelling? I originally wanted to be a pilot, so I love flying. Wherever I can fly, I like to fly, even long distances. Travelling is amazing because you can discover so many different beautiful parts of the world. But most importantly, one can then realize that no matter how much we sometimes get angry and grumble, because that is just the nature of us humans, how good we actually have it here.

We do not realize that by ourselves, but when we travel, we can confront the way we actually live here.

So I recommend traveling to everyone. Especially to the biggest grumblers, to see how beautiful it is to live in Czechia and Slovakia, that we have wonderful landscapes, wonderful cities, people and everything that goes with it. And we really do lead a very good life here, even compared to countries that are diametrically wealthier in terms of economic indicators, but certainly living there may not be as good as it is here. I will always love travelling anywhere, but especially where there are good people. ... 73

VOLBA ŠAMPIONŮ

ELITE 3.0 VELMI LEHKÁ KARBONOVÁ KONSTRUKCE, VELMI VYSOKÝ VÝKON

FACE2FACE

G-GRIP – GRIP & GLIDE testování

Revoluce u klasických lyží!

Nová skluznice Grip & Glide ukázala v testech své silné stránky na všech typech sněhu a při všech teplotách – nejlepší stoupací i skluzové vlastnos�! Lyže výrazně překonává všechny dosavadní nevoskovací lyže na klasiku!

Moje testy v mokrém sněhu, v ledových stopách, při padajícím novém sněhu, padajícím vlhkém sněhu, při -2 °C, ale i na 30 cm prachového sněhu při -6 °C dopadly skvěle a odpovídají výsledkům testování z Finska, kde byly lyže velmi úspěšně testovány až při -16 °C!

Testy na novém sněhu jsem prováděl v neupravené stopě, ale lyže vykazovaly i bez pevné stopy ty nejlepší stoupací i skluzové vlastnos�, což výsledky testů ještě více zlepšuje!

Skluznice lyží nevyžaduje žádné vosky, pouze v rozmezí +2 °C až -3 °C se napreparuje An�-Ice přípravkem, jedná se o absolutně nevoskovací lyži!

G-Grip je vhodný pro KAŽDÉHO lyžaře! Od začátečníka až po sportovního lyžaře!

Pro závodníky existuje ještě navíc závodní model!

Testoval Klaus Weiss, Německo

Autos, spol. s r.o. Kunštát

OTEVÍRÁ NOVOU PROVOZOVNU Škoda Plus

OPENS A NEW Škoda Plus ESTABLISHMENT

Autos Kunštát v červnu 2023 oznámil otevření nové provozovny Škoda Plus v Kunštátě. Tato událost představuje důležitý milník pro společnost Autos a poskytne zákazníkům v okolí vynikající služby s možností nákupu a údržbou ojetých vozů Škoda.

In June 2023 Autos Kunštát announced the opening of a new Škoda Plus establishment in Kunštát. This marks an important milestone for Autos company and will provide customers in the area with an excellent service and opportunity to purchase and maintain used Škoda cars.

Provozovna Škoda Plus se nachází v moderním a příjemném prostředí v areálu firmy. V provozovně je k dispozici prodejní showroom, kde si zájemci mohou prohlédnout nabídku ověřených ojetých vozů.

The Škoda Plus establishment is located in a modern and pleasant environment on the company’s premises. The establishment features a sales showroom where potential customers can inspect a range of verified used cars.

Kromě prodeje nových a ojetých vozů poskytuje provozovna také širokou škálu služeb pro zákazníky. Patří sem například financování vozidel, pojištění, servisní a údržbové práce, opravy karoserií a další. Zákazníci se mohou spolehnout na kvalifikovaný personál, který je připraven jim poskytnout odborné poradenství a pomoc při výběru nejvhodnějšího řešení.

In addition to selling new and used cars, the establishment also provides a wide range of customer services. These include vehicle financing, insurance, service and maintenance work, car body repairs and more. Customers can rely on qualified staff that are ready to provide them with expert advice and assistance in finding the most suitable solution.

Vedení firmy je nadšené z otevření provozovny Škoda Plus.

Spolupráce s renomovanou značkou jako je Škoda posílí pověst firmy Autos Kunštát jako spolehlivého a kvalitního poskytovatele automobilových služeb v regionu.

The company’s management is excited about the opening of the Škoda Plus establishment. Cooperation with a renowned brand like Škoda will enhance the reputation of Autos Kunštát as a reliable and quality automotive service provider in the region.

AUTOS, spol. s r.o. | Palackého 154 | 679 72 Kunštát na Moravě | tel.: +420 516 462 180 | www.autos-kunstat.cz

Tři servisní prohlídky a přezutí pneumatik zdarma

Při financování se Škoda Financial Services nyní získáte ke standardním benefitům i tři servisní prohlídky a přezutí zimních nebo letních pneumatik zcela zdarma.

Nabídka se vztahuje na vozy Škoda do pěti let stáří od první registrace a platí pouze po dobu financování vozu. Čerpání poukazu je možné ve všech autorizovaných servisech Škoda v ČR. Poukaz se vztahuje na akci Škoda Plus Chytře (3 servisní prohlídky zdarma).

Váš autorizovaný partner programu Škoda Plus:

ZELENÁ HORA POUTNÍ KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE VE MĚSTĚ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU PATŘÍ MEZI NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STAVBY BAROKNÍ GOTIKY ARCHITEKTA JANA BLAŽEJE SANTINIHO-AICHELA. TENTO VRCHOLNÝ SANTINIHO VÝTVOR BYL ROKU 1994 ZAŘAZEN NA SEZNAM SVĚTOVÝCH KULTURNÍCH A PŘÍRODNÍCH PAMÁTEK UNESCO.

THE PILGRIMAGE CHURCH OF ST JOHN OF NEPOMUK ON ZELENÁ HORA IN ŽĎÁR NAD SÁZAVOU IS ONE OF THE MOST IMPORTANT BUILDINGS OF THE BAROQUE GOTHIC STYLE BY THE ARCHITECT JAN BLAŽEJ SANTINIAICHEL. IN 1994, THIS SANTINI’S PINNACLE OF CREATION GOT INCLUDED IN THE UNESCO WORLD HERITAGE LIST.

Stavba poutního kostela se realizovala díky letité spolupráci dvou výjimečných lidí. Podnět vyšel od opata žďárského kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy. Příprava projektu je datována do roku 1719.

Projektem stavby byl pověřen slavný architekt Jan Blažej Santini – Aichel, kterému měl opat Vejmluva prezentovat své představy o podobě nového svatostánku a použitých symbolech, což bylo plně v souladu s požadavkem církve: „Zadání patří otcům, provedení umělci“. Santini ale pojal projekt

The construction of the pilgrimage church was carried out thanks to the years-long cooperation of two exceptional people. The initiative came from the abbot of the Cistercian monastery in Žďár, Václav Vejmluva. The famous architect Jan Blažej Santini – Aichel was entrusted with the project, to whom Abbot Vejmluva was to present his ideas about the form of the new sanctuary and the symbols used, which was fully in line with the Church’s requirement: “The commission belongs to the fathers, the

78 ...

INSPIRATION zcela individuálně, bez ohledu na dobové zvyklosti v oblasti tvarů církevních staveb, akceptoval pouze soudobé hledisko na skladbu poutního areálu.

Představu stavebníka o chrámu, kde měl mít hlavní úlohu obrazec hvězdy, přetavil architekt do mimořádně působivé podoby, kterou dokázala ocenit až moderní doba.

Vzhledem k významu, který byl kostelu přikládán a provozu, který zde byl předpokládán, bylo nutné zvolit s patřičným rozmyslem i místo, kde bude celý areál postaven. Původně bylo návrší ležící východně od kláštera, kde měl poutní kostel stát, porostlé hustým lesem. Tomu odpovídal i název „Černý les“.

Porost byl v souvislosti se stavbou vykácen a pahorek pojmenován „Zelená hora“, což byl vlastně odkaz na mateřský klášter žďárského řeholního domu a zároveň místo, kde se Jan Nepomucký narodil. Díky vymýcení lesa se zde postavený objekt okamžitě stal dominantou celého okolí. Poměrná exponovanost polohy je však dodnes důvodem rychlého stárnutí a opotřebení použitých materiálů, což zapříčiňuje, že památka vyžaduje mnohem častější údržbu.

Kostel na Zelené hoře se stal jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst a jeho areál místem pro uskutečnění mnohých velkolepých barokních slavností. V roce 1953 se vlastníkem poutního areálu stal stát a současně převzal i povinnost zajistit jeho údržbu. Od 28. srpna 2014 je památkový areál

execution to the artist”. Santini, however, conceived the project in a completely individual way, with no consideration to contemporary conventions of church building shapes, accepting only the contemporary view of the composition of a pilgrimage site. The architect transformed the builder’s idea of the church, where the star shape was to play the main role, into an extremely impressive form, which has only been fully appreciated in modern times.

Considering the importance attached to the church and the traffic that was expected there, it was necessary to select with due consideration the site where the whole complex would be built. Originally, the hill to the east of the monastery, where the pilgrimage church was to stand, was covered with dense forest. The name “Black Forest” resonates that. Due to the construction, the forest was cleared and the hill was renamed “Green Hill”, which was actually a reference to the mother monastery of the Žďár monastic house and the place where Jan Nepomucký was born. Thanks to the forest clearing, the building immediately became a dominant feature of the whole surroundings. However, the relatively exposed location has been the reason for the rapid ageing and wear of the materials used, which causes the monument to require much more frequent maintenance.

The church on Zelená hora has become one of the most visited pilgrimage sites and its grounds have been the venue for many spectacular Baroque festivals. In 1953, the state became the owner of the pilgrimage site and at the same time assumed the obligation to ensure its maintenance. Since 28 August 2014, the monumental area of the pilgrimage church of St John of Nepomuk on Zelená hora has been under the administration of the church – the Roman Catholic parish of Žďár nad Sázavou – II. The church is built on a plan in the shape of a five-pointed star. This fact is based on a legend claiming that a crown of five stars appeared in the ... 79

Kostel je vystavěný na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy.

Tato skutečnost má vycházet z legendy, ve které se praví, že se v místě, kde Jan Nepomucký utonul, objevila koruna z pěti hvězd. Tento symbol se pak objevuje opakovaně i v dalších prvcích stavby. Areál je přístupný pěti vchody, v chrámu se nachází pět kaplí s pěti oltáři. Pět písmen má i latinské slovo TACUI – mlčel jsem. To je vyjádřením legendy, podle které světec zaplatil svým životem za to, že neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie. Tímto výčtem skutečností charakterizovaných číslem pět však seznam nekončí.

Ambit okolo chrámu má půdorys deseticípé hvězdy a je prolomen pěti branami. V ambitu se nachází pět kaplí, z nichž jedna je vyzdobena freskami. Této kapli se říkalo kaple německá, protože v ní bývaly slouženy mše v němčině. Ambit byl navržen architektem současně s chrámem, k jeho dokončení však došlo až po roce 1735. To znamená, že se architekt definitivního dokončení tohoto svého díla nedožil, protože Santini zemřel už v roce 1723. Ambit, který je častou součástí poutních míst, měl také praktický účel. Sloužil poutníkům, kteří přicházeli na Zelenou horu, ti se mohli v ambitu skrýt před deštěm, dokonce v něm i odpočívali a nocovali.

Mezi lety 2016–22 proběhla v poutním kostele na Zelené hoře série oprav, které poměrně zásadně změnily jeho interiér i exteriér a přiblížily jej v mnoha aspektech původnímu stavu tak, jak jej zamýšlel a realizoval J. B. Santini.

place where Jan Nepomucký had drowned.

This symbol appears repeatedly in other elements of the building.

The site is accessible through five entrances, and the temple contains five chapels with five altars. The Latin word TACUI – I was silent – has five letters, too. This is an expression of the legend according to which the saint paid with his life for not revealing the confessional secret of Queen Sophie. However, the list of facts characterized by the number five is not exhausted by these.

The ambit around the temple has the plan of a ten-pointed star and is pierced by five gates.

There are five chapels in the ambit, one of which is decorated with frescoes. This chapel used to be called the German chapel because its masses were celebrated in German. The ambit was designed by the architect at the same time as the church, but it was not completed until after 1735. This means that the architect did not live to see the final completion of his work, as Santini died in 1723. The ambit, which is a common part of pilgrimage sites, also had a practical purpose. It served the pilgrims who came to Zelená Hora, who could hide from the rain in the ambit and even rest and overnight in it.

Between 2016–22, a series of repairs were carried out in the pilgrimage church on Zelená Hora, which changed its interior and exterior quite substantially and brought it closer to its original state in many aspects, as it was intended and implemented by J. B. Santini.

Návštěva této památky je možná i během zimních měsíců, nabídka komentovaných prohlídek se může lišit, je tedy dobré sledovat sekci Aktuálně na webu www.zelena-hora.cz.

The monument is open also during the winter months, but the offer of guided tours may vary, so it is advisable to check the news section of the website https://www.zelena-hora.cz/cz.

80 ...

Zdroj: www.mjakub.cz, foto: www.mjakub.cz, www.shutterstock.com

poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve správě církve – Římskokatolické farnosti Žďár nad Sázavou – II.

WWW.BARRINGTON.CZ * WWW.BARRINGTON.CZ * WWW.BARRINGTON.CZ * WWW.BARRINGTON.CZ * W

BARRINGTON FURNITURE

stylový nábytek a sedací soupravy

www.BARRINGTON.cz

Prokopovo nám. 8, Praha 3, Tel.: 222 780 222

WWW.BARRINGTON.CZ * WWW.BARRINGTON.CZ * WWW.BARRINGTON.CZ * WWW.BARRINGTON.CZ * W

WWW.BARRINGTON.CZ * WWW.BARRINGTON.CZ * WWW.BARRINGTO

WWW.BARRINGTON.CZ * WWW.BARRINGTON.CZ * WWW.BARRINGTO

KOVO

ZOO STARÉ MĚSTO

KOVOZOO STARÉ MĚSTO JE JEDINEČNÁ KOVOVÁ ZOO, KTERÁ SE NACHÁZÍ V ZAJÍMAVÉM A NETRADIČNÍM PROSTŘEDÍ ZREKONSTRUOVANÉHO AREÁLU BÝVALÉHO CUKROVARU VE STARÉM MĚSTĚ U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ.

Jejím cílem je ukázat malým i velkým návštěvníkům, že i ze zdánlivě nepotřebného odpadu mohou vznikat věci, které jsou nejen krásné a zajímavé, ale i nadále užitečné.

Its mission is to show small and big visitors that even seemingly useless waste can be turned into things that are not only beautiful and interesting, but also useful.

Kromě kovových zvířat můžete v KOVOZOO obdivovat také nepřeberné množství exponátů průmyslové a hasičské techniky, secí a žací stroje, mlátičky obilí, fukary a jiné zemědělské stroje z dob našich prarodičů. Zkrátka věci, které z našeho života již vymizely, ale jejich příběh pokračuje místo na skládce – v KOVOZOO.

In addition to metal animals, you can also admire a plethora of exhibits of industrial and firefighting equipment, sowing and reaping machines, grain threshers, blowers and other agricultural machinery from the times of our grandparents. In short, things that have disappeared from our lives, but their story goes on in KOVOZOO, instead of ending up at the dump.

Areál, ve kterém se KOVOZOO nachází, sloužil 130 let jako cukrovar založený v roce 1867. V roce 1998 zde vznikl první provoz společnosti KOVOSTEEL Recycling, s.r.o. která se tehdy zabývala sběrem, výkupem a zpracováním železného šrotu. Areál se dočkal obnovy a zcela jiného účelu využití.

Vzniklo Recyklační Ekologické Centrum (odtud REC 82 ...

The area where KOVOZOO is located served for 130 years as a sugar factory founded in 1867. In 1998, the first operation of KOVOSTEEL Recycling, s.r.o. was established here, which was then engaged in the collection, purchase and processing of scrap iron. The premises have been renovated

INSPIRATION KOVOZOO STARÉ MĚSTO IS A UNIQUE METAL ZOO LOCATED IN AN INTERESTING AND UNUSUAL ENVIRONMENT OF A RECONSTRUCTED FORMER SUGAR FACTORY IN STARÉ MĚSTO NEAR UHERSKÉ HRADIŠTĚ.

Group) – místo, kam můžou lidé odevzdat veškerý nepotřebný odpad. REC Group je holding tvořený společnostmi, které se zabývají zpracováním různých druhů odpadů a současně také netradiční místo nabízející zábavu, inspiraci a vzdělávání – KOVOZOO. Zvířecí exponáty vytváří domácí kutilové, umělečtí kováři nebo zaměstnanci jednotlivých firem holdingu. Speciální místo, kde dochází k „rození“, léčení a regeneraci kovových zvířat, je porodnice KOVOZOO. Zde se setkávají tvůrci kovových zvířat (porodní asistenti) a společně se oddávají kreativnímu tvoření. KOVOZOO obývají zvířata v životní velikosti vyrobená z kovového šrotu. Můžete pohlédnout do očí 2tunovému nosorožci Norbertovi, vzhlédnout k 5metrové žirafě Safiře a jejímu mláděti Melmenovi, nechybí ani lví výběh či stádo slonů, krokodýli, mrož, plejtvák obrovský, velbloudi, opice, želvy, zvířata ze selského dvorku a spousta dalších. Celkem je jich již více než 400. Cílem je dosáhnout počtu 456 kusů, což je počet živých zvířat v nejmenší ZOO v České republice.

The animal exhibits are created by home handymen, artistic blacksmiths or employees of individual holding companies. A special place where metal animals are “born”, healed and regenerated is the KOVOZOO maternity hospital. This is where the creators of the metal animals (midwives) meet and indulge in collective creative work. KOVOZOO is inhabited by life-size animals made from scrap metal. You can gaze into the eyes of the 2-ton rhino Norbert, look up to the 5-meter giraffe Saphira and her cub Melmen, there is also a lion enclosure or a herd of elephants, crocodiles, a walrus, a blue whale, camels, monkeys, turtles, animals from the farmyard and many more. In total, they have exceeded 400. The goal is to reach 456 animals, which is the number of live animals in the smallest zoo in the Czech Republic.

KOVOZOO is open all year round, also between Christmas and New Year. Dogs are allowed on leashes.

Foto a zdroj: www.kovozoo.cz

Vstup do KOVOZOO je po celý rok, otevřeno je také mezi vánočními svátky.

Vstup je povolen i s pejsky na vodítku.

and put to a completely different use. The Recycling Ecological Centre (hence REC Group) was established – a place where people can dispose of all their useless trash. REC Group is a holding consisting of companies that deal with the processing of various wastes and at the same time an unconventional place offering entertainment, inspiration and education – KOVOZOO.

... 83

JAN AMOS COMENIUS MUSEUM IN UHERSKÝ BROD

MUZEUM JANA AMOSE

KOMENSKÉHO V UHERSKÉM BRODĚ

MUZEUM, KTERÉ SÍDLÍ V HISTORICKÝCH BUDOVÁCH OPEVNĚNÍ MĚSTA UHERSKÝ BROD, ZVANÝCH ZÁMEK, BYLO ZALOŽENO V ROCE 1898 JAKO JUBILEJNÍ KRAJINSKÉ MUZEUM ZAMĚŘENÉ NA REGIONÁLNÍ HISTORII. THE MUSEUM, WHICH IS HOUSED IN THE HISTORIC BUILDINGS OF THE FORTIFICATIONS OF UHERSKÝ BROD TOWN, REFERRED TO AS THE CHATEAU, WAS FOUNDED IN 1898 AS THE JUBILEE REGIONAL MUSEUM FOCUSING ON REGIONAL HISTORY. The museum currently serves as a specialist historical and Comeniological institute with a worldwide reach. In addition to this activity, it is still involved in the history of the region and also plays the role of a regional cultural centre. Apart from the Comenius exhibition, the museum also houses a historical and ethnographic exhibiti-

Muzeum v současnosti plní úlohu odborného historicko-komeniologického ústavu s dosahem po celém světě. Vedle této činnosti se stále zabývá historií regionu a rovněž plní úlohu kulturního střediska na Uherskobrodsku. Kromě expozice Komenského 84 ...

INSPIRATION je v areálu muzea historicko-etnografická expozice Starožitnosti Uherskobrodska a expozice Uherský Brod v proměnách času. V obci Vlčnov má muzeum od roku 1986 expozici Rolnický dům a hospodářství čp. 57. Součástí muzea je rovněž obsáhlá knihovna s významnou regionální a komeniologickou literaturou.

Foto a zdroj: www.mjakub.cz

V muzeu se kromě knihovny nachází také archiv, fotografický archiv a archiv audiovizuálních záznamů.

Muzeum vydává mezinárodní odborný časopis Studia Comeniana et historica, pořádá mezinárodní komeniologická kolokvia a od roku 1998 také Musaionfilm – každoroční přehlídku videotvorby muzeí České republiky. Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě úzce spolupracuje s Comenius museum v Naardenu v Nizozemsku, kde je Komenský pohřben. Vytvořilo pro něj dvě stálé expozice Vivat Comenius a Mundus Comenii.

The museum also organises short-term exhibitions and cultural events. From 1 December 2023 to 11 February 2024, there is an exhibition of nativity scenes, a retro Christmas, and a mobile Lego nativity scene. The museum is open daily all year round, except Mondays, also between Christmas and New Year.

on Antiquities in Uherský Brod Region and an exhibition Uherský Brod in the Changes of Time.

In the village of Vlčnov, the museum has had an exposition of the Peasant House and Farm No. 57 since 1986. The museum also includes a large library with important regional and Comeniological literature.

In addition to the library, the museum also houses an archive, a photographic archive and an archive of audio-visual records. The Museum publishes the international professional journal Studia Comeniana et historica, organises international colloquia on Comeniology and, since 1998, Musaionfilm – an annual festival of video works by museums in the Czech Republic. The J. A. Comenius Museum in Uherský Brod cooperates closely with the Comenius Museum in Naarden, the Netherlands, where Comenius was buried. It has created two permanent exhibitions for them, Vivat Comenius and Mundus Comenii.

Muzeum připravuje také krátkodobé výstavy a kulturní akce. Od 1. prosince 2023 do 11. února 2024 zde probíhá výstava betlémů, retro Vánoce a k vidění bude i pohyblivý Lego betlém. Vstup do muzea během roku je denně mimo pondělky, otevřeno je i mezi vánočními svátky.

... 85

ROXA R/FIT 120

LYŽUJTE LÉPE A POHODLNĚ

DESIGN NOVÉ GENERACE Lehké, málo objemné, ale přesto silné PŘIZPŮSOBIVÁ MANŽETA Snadné přizpůsobení na všechny tvary lýtek Lyžáky R/Fit 120 jsou určeny těm nejlepším lyžařům, kteří hledají preciznost v obuvi, která pojme širší nohu než jiné lyžáky ve své kategorii. S flexí 120 a kopytem 102-104 mm BioFit - velcí, silní a agresivní lyžaři by měli zpozornět.

WWW.ROXA.COM

TRAVEL

CESTUJEME

ZA UMĚNÍM

TRAVELLING FOR ART KUTNÁ HORA GASK: Stanislav Podhrázský a přátelé, 22. 10. 2023–4. 2. 2024 V roce 2020 uběhlo 100 let od narození jednoho z nejosobitějších českých umělců generace nastupující po druhé světové válce – Stanislava Podhrázského (1920–1999). Dosud se kladl důraz na potřebné představení a zhodnocení autorovy umělecké tvorby v její komplexnosti, tentokrát je cílem výstavy poukázat zejména na prostředí, umělecké a osobní vazby. Výstava představí průřez autorovým dílem v souvislostech prostředí a umělecké tvorby jeho nejbližších přátel, kterými byli Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Zbyněk Sekal a Mikuláš Medek. Díla na výstavu jsou zapůjčena z veřejných a soukromých sbírek. Podhrázský patřil k umělcům, kteří tvořili v ústraní a pohybovali se nejraději jen v blízkém okruhu svých přátel. Neměl potřebu své dílo vystavovat, a po okupaci v roce 1968 dokonce ani léta vystavovat nesměl. Jeho dílo je zastoupeno v řadě státních i soukromých sbírek, včetně Národní galerie v Praze a Centre George Pompidou v Paříži.

The year 2020 marked the 100th anniversary of the birth of Stanislav Podhrázský (1920–1999), one of the most distinctive Czech artists of the post World War II generation. Until now, the emphasis lay on the necessary presentation and appreciation of his artistic creation in its complexity; this time, the exhibition mainly aims at highlighting his environment, artistic and personal connections. The exhibition will present a cross-section of the artist’s work in the context of the environment and artistic creation of his closest friends, Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Zbyněk Sekal and Mikuláš Medek. The works for the exhibition are on loan from public and private collections. Podhrázský was one of the artists who worked in seclusion and preferred being in a close circle of friends. He had no urge to exhibit his work, and after the occupation in 1968 he was not even allowed to exhibit for years.

His work is represented in many public and private collections, including the National Gallery in Prague and the Centre George Pompidou in Paris. ... 87

PRAHA/PRAGUE Valdštejnská jízdárna: Petr Brandl – Příběh bohéma, 20. 10. 2023–11. 2. 2024

Výstava ve Valdštejnské jízdárně po více než padesáti letech přiblíží dílo nejvýznamnějšího umělce barokního umění v Čechách – Petra Brandla (1668–1735).

Představí jeho monumentální oltářní plátna, která jsou pro účel této výstavy restaurována, dále portrétní tvorbu a námětově velice zajímavé žánrové malby.

Diváci také prvně zhlédnou Brandlova nově objevená díla. Výstava je koncipována jako vyprávění dvou paralelních příběhů: děl malíře a jeho života. Právě umělcův život je i pro dnešního diváka pozoruhodný nejen bohémským a revoltujícím způsobem, ale lze v něm najít zajímavé kontexty s problémy dnešní doby – Brandl byl celoživotním dlužníkem, neboť se zhlédl v životním stylu šlechty a luxusu, který si chtěl také dopřát. Brandl měl velice osobitý a originální styl a malířský rukopis, u něhož můžeme vypozorovat jisté paralely s Rembrandtovou malbou.

PRAHA/PRAGUE

After over fifty years, the exhibition at the Waldstein Riding School will present the work of the most important Baroque artist in Bohemia – Petr Brandl (1668–1735). It will present his monumental altarpieces, which have been restored for the occasion, as well as his portraits and very interesting genre paintings. Visitors will also see Brandl’s newly discovered works for the first time. The exhibition is organized around two parallel narratives: the painter’s works and his life. It is the artist’s life in particular which is remarkable even for present-day viewer, not only because of his bohemian and revolting ways, but also because it provides interesting contexts for the issues of our time – Brandl was a lifelong debtor due to his penchant for the aristocratic lifestyle and the luxury he also wanted to indulge in. Brandl had a very distinctive and original style and brushwork, which has some parallels with Rembrandt’s painting.

Schwarzenberský palác: Karel Škréta. Tvorba pro grafiku, 7. 11. 2023–4. 2. 2024

88 ...

TRAVEL Karel Škréta (1610–1674) je uznáván jako zakladatel české barokní malby a umělec evropského významu. Méně je již známo, že jako autor kresebných předloh pro rytiny sehrál zásadní roli při formování barokní grafiky v českých zemích.

Základní umělecké školení získal Škréta v Praze, přes deset let pobýval ve Švýcarsku, Německu, a především v Itálii. Navrhoval grafické listy, které vynikají výtvarnými kvalitami, promyšlenou koncepcí a ikonografickým bohatstvím. Díla zvolená pro tuto komorní výstavu prezentují téměř všechny oblasti grafiky, do kterých zasáhl – knižní ilustrace, univerzitní teze, devocionální rytiny i podobizny. Škrétovy předlohy realizovali většinou renomovaní augsburští grafici, méně často pak pražští rytci. Vystaveny jsou rovněž některé jeho kresby, které souvisely s grafickými listy. Připomenuta je v oblasti grafiky také tvorba Karla Škréty ml.

Karel Škréta (1610–1674) is recognised as the founder of Czech Baroque painting and an artist of European importance. It is less well known that he played a crucial role in shaping Baroque printmaking in the Czech lands as a draughtsman and print designer. Škréta received his basic artistic training in Prague, and spent over ten years in Switzerland, Germany, and especially Italy. He designed graphic sheets that stand out for their artistic qualities, sophisticated conception and iconographic richness. The works chosen for this intimate exhibition present almost all the areas of printmaking which he worked in – book illustrations, thesis prints, devotional prints and portraits. Škréta’s designs were mostly executed by renowned Augsburg printmakers, less often by Prague engravers. Also on display are some of his drawings related to the prints. The work of Karel Škréta the Younger in the area of printmaking is also presented.

BRNO

oči a co vnímá náš mozek. Jeho experimentální díla umožňovala jak samotnému autorovi, tak dalším pozorovatelům plněji si uvědomovat vlastní vizuální zkušenost. Výstava, která vznikla ve spolupráci s ARCHIVE & ESTATE Alfons Schilling ve Vídni, se soustředí především na Schillingovo dílo od konce šedesátých let do počátku osmdesátých let. V tomto období Schilling zkoumal různé způsoby 3D zobrazení jako holografie, stereo-fotografie či 3D virtuální prostory. Díla z ARCHIVE & ESTATE Alfons Schilling budou doplněna filmy a fotografiemi z archivu Vašulka Kitchen Brno.

Dům pánů z Kunštátu: Alfons Schilling. Brainscape, 13. 12. 2023–4. 2. 2024

Alfons Schilling (1934–2013), umělec švýcarského původu, žil a tvořil převážně ve Spojených státech a ve Vídni. Jeho zájmem bylo vytváření iluze hloubky v obraze. Zabýval se zpochybňováním běžného vnímání, vztahem mezi tím, co vidí naše

Alfons Schilling (1934–2013), an artist of Swiss origin, lived and worked mainly in the United States and Vienna. His interest was in creating the illusion of depth in an image. He was concerned with questioning conventional perception, the relationship between what our eyes see and what our brain perceives. His experimental works allowed both the artist and other observers to become more fully aware of their own visual experience.

The exhibition, which was created in collaboration with ARCHIVE & ESTATE Alfons Schilling in Vienna, focuses primarily on Schilling’s work from the late 1960s to the early 1980s. During this period, Schilling explored various forms of 3D representation such as holography, stereo photography and virtual 3D spaces. Works from ARCHIVE & ESTATE Alfons Schilling will be accompanied by films and photographs from the archive of Vašulka Kitchen Brno. ... 89

BERLÍN/BERLIN Neue Nationalgalerie: Gerhard Richter. 100 Werke für Berlin, 1. 4. 2023–2026

Gerhard Richter je jedním z nejdůležitějších německých umělců dvacátého století, který se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let proslavil obrazy malovanými podle fotografií. Výběr děl, která poskytla galerii Nadace Gerharda Richtera formou dlouhodobé zápůjčky, sahá od rozměrných pláten a skleněných tabulí až po drobné práce na papíře. Ústředním dílem výstavy je cyklus „Birkenau“ (2014), sestávající ze čtyř velkoformáto-

vých abstraktních obrazů. Základem děl jsou čtyři fotografie z koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, které umělec pomocí uhlí a olejových barev přenesl na čtyři plátna a postupně přemaloval abstraktními barvami. Kromě cyklu Birkenau bude vystaveno téměř 90 dalších umělcových děl z několika tvůrčích etap od 80. let 20. století, většinu z výběru tvoří novější práce.

Gerhard Richter is one of the most important German artists of the 20th century, who became famous in the late 1960s and early 1970s for his paintings based on photographs. The selection of works lent to the gallery by the Gerhard Richter Art Foundation on long-term loan ranges from large-format canvases and glass panels to small works on paper. The central work in the exhibition is the series “Birkenau” (2014), consisting of four large-format abstract paintings.

The works are based on four photographs from the Auschwitz-Birkenau concentration camp, which the artist transposed with charcoal and oil paint to four canvases before gradually painting over them with abstract colours. Alongside the Birkenau series, nearly 90 other works by the artist from various creative phases since the 1980s will be exhibited, the selection mainly consists of more recent works.

PAŘÍŽ/PARIS Fondation Louis Vuitton: Mark Rothko, 18. 10. 2023–2. 4. 2024 Američan lotyšského původu Mark Rothko je jedním z největších malířů 20. století a jeho výstava ve Fondation Louis Vuitton představuje 115 děl pocházejících z významných státních i soukromých sbírek, ale také z fondu umělcovy rodiny.

Jedná se o první tak velkou výstavu a zajímavý je již samotný výstavní prostor nadace, který navrhl Frank Gehry. Výstava provede Rothkovým životním osudem i jeho tvůrčí cestou. Tvorba je vystavena chronologicky od jeho prvních figurativních obrazů až po abstraktní výtvory, kterými se proslavil, a sleduje tak celou jeho inspirativní kariéru.

American of Latvian descent Mark Rothko is one of the greatest painters of the 20th century, and his exhibition at the Fondation Louis Vuitton brings together 115 works from the largest institutional and private collections, as well as from the artist’s family.

It is the first exhibition of this size and the Founda90 ...

tion’s exhibition space, designed by Frank Gehry, is in itself of interest. The exhibition will take visitors through Rothko’s life and creative journey. His work is displayed chronologically from his earliest figurative paintings to the abstract works which he became famous for, tracing his entire inspiring career.

TRAVEL

PAŘÍŽ/PARIS

Musée d’Orsay: Van Gogh à Auvers-sur-Oise. Les derniers mois, 3. 10. 2023–4. 2. 2024

Museum d’Orsay v Paříži nyní představuje výjimečnou výstavu věnovanou dílům, která Vincent van Gogh vytvořil během posledních 70 dnů svého života v Auvers-sur-Oise. Jedná se o vůbec první výstavu věnovanou tomuto zásadnímu období dramatické umělcovy existence – přehlídka je výsledkem mnohaletého výzkumu a umožní veřejnosti objevit díla tohoto tvůrce z nového úhlu pohledu a lépe ocenit malířovu uměleckou velikost. Přestože malíř strávil v Auvers jen něco málo přes dva měsíce, jednalo se o období umělecké obnovy s vlastním stylem a vývojem, poznamenané psychickým napětím. Během pouhých dvou měsíců vytvořil umělec 74 obrazů a 33 kreseb, včetně několika ikonických děl. Výstava zahrnuje přibližně čtyřicet obrazů a dvacet kreseb, pořádá ji Veřejné zařízení muzeí Orsay a Orangerie v Paříži a Van Goghovo muzeum v Amsterdamu.

The Musée d’Orsay in Paris now presents an exceptional exhibition devoted to the works produced

by Vincent van Gogh during the last 70 days of his life in Auvers-sur-Oise. The first ever exhibition devoted to this crucial phase in the artist’s dramatic life, is the result of years of research and will enable the public to discover the artist’s works from a new perspective and better appreciate the painter’s artistic greatness. Although the painter only spent a little over two months in Auvers, it was a period of artistic renewal with its own style and development, marked by psychic tension. In just two months, the artist produced 74 paintings and 33 drawings, including several iconic works. The exhibition comprises approximately forty paintings and twenty drawings and is organized by the Public Establishment of the Orsay and Orangerie Museums in Paris and the Van Gogh Museum in Amsterdam.

MNICHOV/MUNICH Haus der Kunst: Meredith Monk. Calling, 10.11. 2023–3.3. 2024 Výstava je dosud nejobsáhlejší prezentací této vlivné americké umělkyně, která zahrnuje díla za šest desetiletí. Monk, která se volně pohybuje mezi různými uměleckými disciplínami, svou tvorbou neustále rozšiřuje hranice hudby, divadla, tance, videa a instalace. Je považována za průkopnici site-specific performance a její interdisciplinární přístup výrazně ovlivnil následující generace. Zatímco Monk je ve světě hudby a divadla široce známá, výstava v Haus der Kunst bude první výstavou ... 91

v Evropě věnovanou umělčině imerzivní tvorbě.

Přehlídka je výsledkem spolupráce mezi Haus der Kunst Mnichov a Oude Kerk v Amsterdamu společně s Hartwig Art Foundation. Výstava vznikla v úzké spolupráci s Meredith Monk a The House Foundation for the Arts.

The exhibition is the most comprehensive presentation of this influential American artist to date, encompassing works from across the last six decades. Seamlessly moving across disciplines, Monk’s work continually pushes the boundaries of music, theatre, dance, video and installation. She is

considered a ground-breaking figure in site-specific performance and her interdisciplinary approach has had a significant influence on subsequent generations. While Monk is widely recognised in the world of music and theatre, the exhibition at Haus der Kunst will be the first exhibition in Europe dedicated to the artist’s immersive work. The show is a collaboration between Haus der Kunst Munich and the Oude Kerk, Amsterdam, together with the Hartwig Art Foundation. The exhibition was developed in close collaboration with Meredith Monk and The House Foundation for the Arts.

VÍDEŇ/VIENNA

Albertina: Roy Lichtenstein. A Centennial Exhibition, 8. 3.–14. 7.2024 Marking the 100th anniversary of the birth of Roy Lichtenstein (1923–1997) Albertina presents a comprehensive exhibition of works from around the world in honour of the master of Pop Art. The exhibition will feature major works from European and American museums as well as international private collections, representing the most important phases of his wide-ranging oeuvre from the early 1960s to his late work. The focus of the exhibition will be on his cartoon-like aesthetic and imitation of industrial printing techniques, as well as his lesser-known sculptural work, an art which Lichtenstein claimed to have nothing to do with. This exhibition is being implemented with the support from and collaboration with the Roy Lichtenstein Foundation and the Roy Lichtenstein Estate.

Foto: www.shutterstock.com

U příležitosti 100. výročí narození Roye Lichtensteina (1923–1997) představuje Albertina rozsáhlou výstavu děl z celého světa na počest mistra pop-artu. Výstava nabídne zásadní díla z evropských a amerických muzeí i z mezinárodních soukromých sbírek, která představují nejdůležitější etapy jeho rozmanité tvorby od počátku 60. let až po pozdní tvorbu. V centru pozornosti výstavy bude jeho karikaturní estetika a napodobování průmyslových tiskařských technik, stejně jako jeho méně známá sochařská tvorba, umění, o němž Lichtenstein tvrdil, že s ním nemá nic společného. Tato výstava je realizována s podporou a ve spolupráci s Nadací Roye Lichtensteina a Roy Lichtenstein Estate.

92 ...

Unique experiences in the most beautiful parts of Slovenia Discover the most beautiful parts of Slovenia during your holiday with Sava Hotels & Resorts - the largest Slovenian tourism group. Visit our diverse accommodation facilities on the shore of Lake Bled, by the thermal springs of three different thermal resorts on the plains of the former Pannonian Sea, and in three resorts on the Slovenian coast.

Beneficial waters, unforgettable views and services that carefully incorporate local traditions are the foundations of our diligently crafted well-being offer that enables endless possibilities for creating unforgettable memories and stories!

+386 2 512 22 00 | info.shr@sava.si | www.sava-hotels-resorts.com

Terme 3000 – Moravske Toplice · Terme Ptuj · Health resort Zdravilišče Radenci · Sava Hotels Bled St. Bernardin resort Portorož · San Simon resort Izola · Salinera resort Strunjan

brnoopengame

www.opengame.cz

www.Vas.opengame.cz

TERMÍNY pro opengame 2024

KIDS ADULTS

20. 6.–23. 6. 2024 27. 6.–30. 6. 2024

#DontBeClosed #MujOpenGame

FACE2FACE

JE TO VŠECHNO O LIDECH A DOBRÉ ENERGII

IT IS ALL ABOUT PEOPLE AND GOOD ENERGY

LEON KOROŠEC ... 95

ROZHOVOR S LEONEM KOROŠECEM, ŘEDITELEM DIVIZE ZIMNÍCH SPORTŮ A VICEPREZIDENTEM ELAN GROUP.

AN INTERVIEW WITH LEON KOROŠEC, DIRECTOR OF THE WINTER SPORTS DIVISION AND VICE PRESIDENT OF THE ELAN GROUP.

Z Leona Korošece vyzařuje mládí, svěžest a dynamika. Zároveň ve svém věku pouhých 48 let už má více než 20 let zkušeností v lyžařském průmyslu. Je těžké si představit vhodnější profil lídra divize zimních sportů. Leon Korošec disponuje jedinečnou kombinací vlastností, které mu umožňují úspěšně pokračovat a vést lyžařský příběh společnosti Elan již mnoho let.

Je rodák z Gorenjska ve Slovinsku, ale zároveň člověk ze světa. Je přírodovědcem i sociologem.

Je byznysmenem s velkým množstvím empatie a citlivosti vůči zaměstnancům, životnímu prostředí a společnosti. Je intelektuál a sportovec, který ví, jak si vážit momentů v přírodě, kde nabírá energii pro své četné profesionální výzvy.

ILeon Korošec’s physical appearance radiates youth, freshness, and dynamism. At the age of just 48, he already has had more than 20 years of experience in the ski industry. It is hard to imagine a more suitable profile for the leader of the winter sports division.

Leon Korošec possesses a unique combination of qualities that have enabled him to successfully carry on and lead Elan’s skiing story for many years. He is a native of Gorenjska In Slovinia, but at the same time a man of the world. He is a natural scientist as well as a sociologist. He is a businessman with a generous amount of empathy and sensitivity to employees, the environment and society. He is an intellectual and a sportsman who knows how to appreciate moments in nature, where he gains energy for his many professional challenges.

Jak důležité je, že jako člověk v čele společnosti Elan jste osobně také lyžařským nadšencem?

Myslím, že je důležité pro lidi, kteří pracují pro značku vyrábějící sportovní zboží, aby měli osobní vztah ke sportu. Samozřejmě to platí i pro mě. Nemusíte být bývalý závodník, ale nějakým způsobem být zapojený do sportu je dobré. V Elanu máme několik zajímavých příkladů, kdy jsou někteří z našich zaměstnanců spojeni se sportem na velmi vysoké úrovni, ať je to závodně, nebo jako experti či ve vzdělávacím sektoru.

Vyrůstal jste v době, kdy značka Elan měla pro Slovince silný symbolický význam. Jak jste vnímal značku Elan jako dítě a teenager?

Mám velmi živé vzpomínky na chvíle, kdy jsme šli s rodiči do obchodu Elan v Begunje koupit lyže.

V polovině 80. let jsem byl samozřejmě fascinován úspěchy Bojana Križaje, Mateje Sveta a Ingemara Stenmarka. Jako rodáka z Tržiče mě zaujal zejména Bojan, který byl v té době superhvězdou. Živě si také vzpomínám na první monoblokové lyže MBX od firmy Elan. Tehdy jsem dostával stipendium pro nadané děti a lyže stály šest měsíčních příspěvků. To mě ale nemohlo odradit od jejich koupě. Se spolužákem Jurem jsme si je šli koupit do obchodu v Begunje. Moje byly dlouhé 203 centimetrů a jeho 207 centimetrů. Měl bych se podívat do archivu vývojového oddělení, jestli jsem ty délky trefil správně:-).

96 ...

How important is it that as the man at the top of Elan, you are also a ski enthusiast?

I think it’s important for people who work for a brand that produces sporting goods to have affinity with sports. Of course, that holds true for me, too. You don’t have to be an ex-racer, but it’s good to be involved in sport in some way. At Elan, we have some interesting examples where some of our employees are involved in sport at a very high level, either competitively, or as experts, or educators.

You grew up at a time when the Elan brand had a strong symbolic meaning for Slovenians.

How did you see the Elan brand as a child and teenager?

I have very vivid memories of the moments when my parents and I went to the Elan store in Begunje to buy skis. In the mid-1980s I was of course fascinated by the successes of Bojan Križaj, Mateja Svet and Ingemar Stenmark. Being from Tržič, I was particularly impressed by Bojan who was a superstar at the time.

I also vividly remember Elan’s first MBX monoblock skis. Back then I received a scholarship for gifted kids and the skis cost six monthly payments. But this could never deter me from buying them. My classmate and I went to the shop in Begunje to buy them. Mine were 203 centimeters long and his were 207. I should check the development archive to see if I got the lengths right!

FACE2FACE

Jaké to bylo setkat se jako zaměstnanec společnosti Elan s legendárními lyžaři, jako jsou Bojan Križaj a Ingemar Stenmark, které jste jako dítě a teenager sledoval v televizi?

How did it feel to meet legendary skiers like Bojan Križaj and Ingemar Stenmark as an Elan employee after having watched them on TV as a child and teenager?

Lhal bych, kdybych řekl, že jsem nebyl poctěn.

Zpočátku jsem byl z těchto setkání dost nervózní.

Ale oba na mě zapůsobili ještě víc, když jsem je mohl poznat trochu víc. Navzdory všem svým fantastickým úspěchům vždy zůstávali nohama pevně na zemi. Na oslavu 70. výročí založení společnosti Elan jsme se vydali za Ingemarem do Švédska.

Přijel pro nás na letiště, odvezl nás do svého domu a přivítal nás s největší pohostinností a laskavostí.

Je to v podstatě prostý a opravdový člověk a skutečný příklad toho, jak navzdory slávě zůstat oběma nohama pevně na zemi. Klobouk dolů.

I would be lying if I said I wasn’t honored. Initially I was quite nervous about these encounters. But both of them impressed me even more when I got to know them a little better. Despite all their fantastic achievements, they always kept their feet firmly on the ground. At Elan’s 70th anniversary, we went to visit Ingemar in Sweden. He picked us up at the airport, drove us to his home and welcomed us with the greatest hospitality and kindness. He is fundamentally a simple and sincere man and a true example of how to keep both feet firmly on the ground in spite of fame. Hats off.

Napadlo vás někdy dříve, že byste chtěl jednou pracovat pro Elan?

Did you ever think in the past that you would like to work for Elan one day?

Ne, nikdy jsem o tom nepřemýšlel, ani jsem o tom nesnil. Do společnosti Elan jsem nastoupil v roce 2001 poté, co jsem v novinách Delo uviděl inzerát na pozici obchodního manažera. Musel jsem si o pár dní zkrátit dovolenou, abych mohl jít na pohovor, a nakonec jsem tu práci dostal. To nebyl zrovna velkolepý začátek, že?

No, I had never thought or even dreamt about it back then. I joined Elan in 2001 after seeing an employment ad in the Delo newspaper for a commercial manager. I had to cut my holiday short by a few days to go in for an interview, and I ended up getting the job. Not the most spectacular start, right? ... 97

Již osm desetiletí si Elan drží pověst inovátora, který mění lyžování. Proč si myslíte, že je duch inovací v malém městečku, jako je Begunje na Gorenjsku, tak silný?

For eight decades Elan has held the reputation of a ski innovator that changes skiing. Why do you think the spirit of innovation is so strong in a small town like Begunje na Gorenjskem?

Jednou jsem slyšel moudrou věc, která hovoří o důležitosti prvního kroku při zakládání podniku. Právě ten dává tu základní vizi a směr, který slouží jako vodítko do budoucna. Je to semínko, které zůstane v jádru podniku padesát nebo sto let. Přesně to se stalo v případě společnosti Elan.

Rudi Finžgar měl velmi jasnou vizi, a proto uspěl navzdory velmi nepříznivé době bezprostředně po druhé světové válce. Celý národ myslel pouze na obnovu zničené země a výroba lyží se zdála být tou nejméně podstatnou věcí na světě. Ale vize, nápad a vášeň byly nezastavitelné. A tak v září 1945 přišel velký den. Tehdy pronesl svou legendární větu: „Kdo může myslet na spánek, na peníze? Svět na mě čeká. A na Elan.“ A tak se zrodilo družstvo na výrobu sportovního vybavení s názvem Elan.

I once heard a piece of wisdom that speaks of the importance of the initial step when starting a business. It is what gives that basic vision and direction that serves as a guide for the future. It is the seed that stays at the core of a business for fifty or a hundred years. This is exactly what happened in the case of Elan. Rudi Finžgar had a very clear vision and that is why he succeeded despite the very disadvantageous time immediately after the Second World War. The entire nation was thinking only about rebuilding a destroyed country and making skis seemed to be just about the least significant thing in the world. But the vision, the idea and the passion were unstoppable.

And so, in September 1945, the big day arrived. That is when he uttered his legendary: “Who can think of sleep, of money? The world is waiting for me. And for Elan.” And so, the sports equipment manufacturing cooperative called Elan was born.

Rudi Finžgar byl člověk, který se nikdy nezastavil, stále hledal a podporoval nové nápady. Říká se, že se jednou procházel po polích obklopujících skromné dílny společnosti Elan a řekl zemědělcům: „V roce 2000 tady bude stát velká továrna Elan, uvidíte.“ V roce 2000 se Elan stal jedním z nejvýznamnějších evropských výrobců.

Ve skutečnosti továrna otevřela své brány již v roce 1970.

98 ...

Rudi Finžgar was a man who never stopped, always looking for and encouraging new ideas. Rumour has it that he once strolled through the fields surrounding Elan’s modest workshops and told the farmers, “In the year 2000, a mighty Elan factory will stand here, you’ll see.” In fact, the factory opened its doors as early as 1970.

FACE2FACE Klíčový je aspekt inovací, který se podařilo udržet i tváří v tvář mnoha krizím. Inovace nikdy nebyly pouhým nástrojem managementu, vždy tvořily jádro společnosti.

The innovation aspect is key, and it has been maintained even in the face of many crises. Innovation has never been a mere management tool; it has always comprised the core of the company.

Kromě Elánu je Begunje také domovem dalšího světového fenoménu – legendární kapely Avsenik.

Oba subjekty a jejich mimořádné úspěchy jsou důkazem výjimečnosti tohoto malého městečka, které má jen něco málo přes tisíc obyvatel.

Beside Elan, Begunje is also home to another global phenomenon – the legendary Avsenik band. Both of them and their extraordinary success stories are proof of the exceptional character of this small town of just over a thousand inhabitants.

Na kapelu, respektive na rodinu Avseniků v Begunje, jsme velmi hrdí. Zajímavé je, že oba příběhy se vyznačují mimořádným nadšením a vytrvalostí.

Možná se v tom odráží pověstná zarputilost obyvatel Gorenjska. My jsme se s ní v Elanu určitě setkali.

Nejnovějším důkazem jsou zcela jistě skládací lyže Voyager, jejichž vývoj trval sedm let. Neúspěšných pokusů bylo víc než dost, ale nikdy jsme se nevzdali a nakonec se nám podařilo přivést k životu jednu z velkých tužeb lyžařského průmyslu.

Jak již bylo zmíněno, společnost Elan obohatila lyžařský svět o řadu významných inovací. Co považujete za nejdůležitější invenci společnosti?

Musí to být carvingové lyže SCX z poloviny 90. let.

Je to vynález, který všechno změnil. Od té doby už není lyžování jako dříve. Díky této inovaci můžeme s plnou jistotou říci, že každá dnes vyráběná lyže má v sobě kousek DNA společnosti Elan.

Seznam inovací je velmi dlouhý. V poslední době však největší pozornost přitahovaly skládací lyže Voyager, kterými Elan naplňuje dávnou ambici mnoha výrobců lyží. Jak skládací lyže Voyager mění lyžování?

U lyží Voyager je třeba zdůraznit dva aspekty. V první řadě je to zážitek z lyžování, který je stejný jako u neskládacích lyží. Za druhé se jedná o fascinující technickou a technologickou inovaci, která si i přes narušení celistvosti lyže speciální středovou částí a skluznicí zachovává všechny potřebné vlastnosti a výkon. To je vlastnost, která zapůsobila i na ty nejnáročnější a technicky zdatné profesionály a uživatele. Z čistě fyzikálního hlediska se jedná téměř o zázrak.

Co dělá z Elanu tak jedinečnou značku?

Ve společnosti Elan jsme vždy velmi dobře spojovali technologickou vyspělost s lidským přístupem.

Jsme hi-tech, ale nejsme přehnaně uhlazení. Máme silné globální zastoupení, ale zároveň vnímáme různé místní hodnoty. Snažíme se porozumět různým potřebám a stejně tak se snažíme porozumět našim uživatelům. Především se neřídíme čistě ekonomic-

We are very proud of the band, or rather the Avsenik family, in Begunje. What is interesting is that both stories are characterized by extraordinary enthusiasm and perseverance. Perhaps they reflect the legendary obstinacy of the people of Gorenjska.

We have certainly seen our share of it at Elan. The latest proof must be the Voyager folding ski that took seven years to develop. There were more than a few failed attempts, but we never gave up and, in the end, we succeeded in realizing one of the great ambitions of the ski industry.

As mentioned, Elan has delighted the skiing world with a number of important innovations.

What do you consider to be the company’s most important invention?

It has to be the SCX carving skis from the mid1990s. It’s the invention that changed everything.

Skiing has never been the same since. Because of that invention, we can say with full confidence that every ski produced today has a little bit of Elan’s DNA in it.

The list of innovations is very long. Lately, however, the Voyager folding skis have attracted the most attention, with Elan fulfilling an age-old ambition of many ski manufacturers. How are Voyager folding skis changing skiing?

There are two aspects of the Voyager skis that need to be emphasized. First and foremost, the skiing experience is on par with non-folding skis. Secondly, it is a fascinating technical and technological innovation that, despite breaking the integrity of the ski with a special intermediate section and base plate, retains all the necessary features and performance.

This is a feature that has impressed even the most demanding and technically savvy professionals and users. From a purely physical standpoint, it is almost a miracle.

What makes the Elan brand so unique?

At Elan, we have always been very good at combining technological sophistication with a human touch. We are high-tech, but we are not overly polished. We have a strong global presence, but at ... 99

kými zásadami. Skutečně věříme, že každý dobrý lyžař si na horách užívá výjimečné zážitky. To uplatňujeme v praxi na všech trzích, kde jsme přítomni.

Jak moc se lyžařský průmysl změnil v posledních třiceti letech?

Trh dosáhl zralosti, což znamená, že nemáme tak explozivní růst, jaký vidíme v technologických odvětvích. V lyžařském průmyslu také došlo k tzv. mikrosegmentaci, což dává smysl. Uživatelé si to také uvědomili a chápou, že hory nabízejí různé typy lyžařských zážitků, které zase vyžadují jiné nebo specifické vybavení. Všimli jsme si, že mnoho našich uživatelů má dva nebo tři různé páry lyží, které používají na upravené sjezdovky, na touring, na freeride atd.

V posledních třech desetiletích se také zásadně změnil přístup k půjčování vybavení, k čemuž alespoň částečně přispěla digitalizace. Proto jsme i tomuto segmentu věnovali velkou pozornost.

Když už mluvíme o mikrosegmentaci, nemůžeme opomenout segment dámských lyží, ve kterém Elan před dvaceti lety prorazil s řadou W Studio nejen v lyžařském průmyslu, ale ve sportovním průmyslu jako celku.

Je fakt, že lyžování je poměrně rovnoměrně rozděleno mezi muže a ženy. Proto nám dávalo smysl věnovat ženám speciální řadu lyží, která zohledňuje potřeby, touhy a samozřejmě také anatomická specifika něžného pohlaví. Začali jsme tedy navrhovat dámské lyže a další výrobky, ale považovali jsme za velmi důležité zapojit ženy do celého procesu tvorby těchto výrobků, od fáze návrhu a vývoje až po realizaci a výrobu. Nikdy jsme nezvolili přístup, že bychom stávající výrobky pouze obarvili do ženských barev. Dobře si vzpomínám na legendární knihu „Nemyslete růžově“ o výrobcích, které jsou skutečně a hluboce určeny ženám. Vždy jsme vycházeli z uživatelských zkušeností a prokazatelných faktů. Proto jsou tyto výrobky tak úspěšné.

Na důležitosti získává také udržitelný aspekt lyžování. Jak přistupujete k udržitelnosti v Elanu jako firma, která vyrábí více lyží než jakýkoli jiný výrobce lyží na jednom jediném místě?

Udržitelnost je v naší činnosti doslova zakořeněna od samého počátku, tedy již téměř osmdesát let. Zjistili jsme, že existuje řada věcí, které jsme ve společnosti Elan vždy dělali a které si nyní zaslouží přívlastek „udržitelné“. Dělali jsme věci tímto způsobem dávno předtím, než se toto téma stalo důležitým. Ale i přesto jsme před několika lety vyjeli do přírody vzdálené jediný kilometr od naší továrny a řekli si: „Tohle musí 100 ...

the same time we also have an ear for different local values. We try to understand different needs and we try to understand our users in the same way. Above all, our guiding principle is not purely economic. We truly believe that every good skier has exceptional experiences in the mountains. We put this into practice in all the markets where we have a presence.

How much has the ski industry changed in the last three decades?

The market has reached maturity, which means that we don’t have the kind of explosive growth that we see in the tech industries. There has also been a so-called micro-segmentation in the ski industry, which does make sense. The users have also recognised this, and they understand that the mountains offer different types of skiing experiences, which in turn require different or specific equipment.

We notice that a lot of our users have two or three different pairs of skis that they use to ski groomed slopes, go touring, go freeriding, etc.

The last three decades have also seen a profound change in attitudes towards rental equipment, which has, at least in part, been facilitated by digitalization. That is why we have been paying a lot of attention to this segment as well.

Speaking of micro-segmentation, we cannot overlook the women’s ski segment in which Elan broke new ground with the W Studio series twenty years ago, not only in the ski industry but in the sports industry as a whole.

It’s a fact that skiing is pretty evenly split between men and women. It therefore made sense to us to dedicate a special series of skis to women, taking into account the needs, desires and of course also the anatomical specificities of the fairer sex. So, we started designing women’s skis and other products, but we felt it was very important to involve women in the entire process of creating these products, from the design and development phase all the way through to the implementation and production phase. We never took the approach of just painting existing products in women’s colours. I remember well the legendary book “Don’t Think Pink” about products that are truly and profoundly intended for women. We always took the user experience and demonstrable facts as our starting point. That is why these products have been so successful.

The sustainability aspect of skiing has also been gaining importance. How do you approach sustainability at Elan as the company that produces more skis than any other ski manufacturer in a single location?

FACE2FACE zůstat přesně tak, jak to je nyní!“. Toto vědomí je nedílnou součástí našeho myšlení.

V pozadí je však důsledně systematický přístup, který zahrnuje vývoj produktů, výrobu, lidské zdroje, postupy řízení atd. Každá z těchto oblastí musí přispívat k udržitelnosti, snižování dopadů na životní prostředí a dosažení uhlíkové neutrality v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu.

Elan už dávno není jen chloubou Slovinska, ale globální značkou, která má zastoupení ve všech koutech světa. Jaké trhy jsou pro vás nejdůležitější?

Lyžování má nejdelší tradici ve střední Evropě včetně Rakouska, Itálie, Švýcarska, Francie, Německa a Slovinska, takže to je náš nejdůležitější trh. Silné zastoupení máme také na severoamerickém trhu reprezentující USA a Kanadu, ale zde existují značné rozdíly mezi Východem a Západem. V posledních letech silně roste také asijský trh.

V průběhu let byla společnost Elan spojena s mnoha lyžařskými legendami. Ingemar Stenmark, nejlepší lyžař všech dob, v minulosti vyhrával na lyžích Elan a v nedávné době ho vystřídaly hvězdy ski crossu Filip Flisar, Kelsey Serwa, Brady Leman a Ryan Regez a samozřejmě charismatický Glen Plake. Co tato velká jména znamenají pro zviditelnění značky a jak zapadají do filozofie Always Good Times?

Sustainability has literally been ingrained in our operations since the very beginning, for almost eighty years. We found that there are a number of things that we have always done at Elan that now deserve the adjective “sustainable”. We had done things this way long before the subject ever became relevant.

But even so, a few years ago, we drove out into the countryside a single kilometre away from our factory and set ourselves a goal: „This must stay exactly as it is now!“ This awareness is an integral part of how we think.

But in the background there is a thoroughly systematic approach that involves product development, production, human resources, management practices, etc. Each of these areas must contribute to sustainability, reducing environmental impacts and achieving carbon neutrality in the short, medium, and long term.

For quite a while now, Elan has no longer been just the pride of Slovenia, but a global brand with a presence in every corner of the world. What are the most important markets for you?

Skiing has the longest tradition in central Europe, including Austria, Italy, Switzerland, France, Germany, and Slovenia, so this is our most important market. We also have a strong presence in the North American market, combining the USA and Canada and there are significant differences between the East and the West there. In recent years, the Asian market has been growing strongly as well.

... 101

Over the years Elan has been associated with many skiing legends. Ingemar Stenmark, the best skier of all times, won on Elan skis in the past and in recent times he has been succeeded by ski cross stars Filip Flisar, Kelsey Serwa, Brady Leman and Ryan Regez, and of course the charismatic Glen Plake. What do these big names mean for the brand’s visibility and how do they fit into the Always Good Times philosophy?

V tomto ohledu musí být velmi důležité i mezilidské vztahy ve firmě, což se jistě odráží i na výsledných produktech?

Značka může zářit navenek, pokud energie vychází zevnitř. Jinými slovy to znamená, že všichni naši zaměstnanci a kolegové spoluvytvářejí vztahy a zvláštní energii, která nakonec vyústí ve skvělé výrobky. Vnitřní energie mezi zaměstnanci je klíčem ke všemu.

Jak vy osobně vidíte budoucnost lyžování?

Lyžování má samozřemě své vlastní jedinečné vlastnosti. Klimatická instabilita se stala součástí života, o kterou bychom si měli dělat starosti. Zároveň si uvědomujeme, že lyžování je jednou z mála zimních outdoorových aktivit, která přináší skvělou směsici radosti, uspokojení, relaxace a úžasných momentů. A my chceme, aby tyto pocity mohlo zažít co nejvíce lidí. Je pro nás důležité, aby se tato vášeň předávala dalším generacím. Pevně věříme tomu, co děláme, a zůstáváme stejně odhodlaní jako dřív.

Proto věříme, že budoucnost lyžování je zářná.

102 ...

A brand is essentially an intangible collection of different associations that live in the minds of its users. But at the same time, it’s very important. These associations can be built not only through products but also through stories and personalities. Even though most of our users ski only recreationally, we believe that our presence in the various forms of professional skiing is very important for building our brand. We are proud that Ingemar Stenmark, the best male skier of all times, skied on our skis, as did all the legendary Slovenian ski aces. We are proud of the success of ski cross racers who have won on our skis. We get a lot of attention through the uniquely recognizable Glen Plake who is extremely popular, especially in the USA. But above all, all these top skiers share the same values. We know that people are more impressed by interesting personalities and outstanding individuals who push boundaries than they are by products, so authentic personalities are key to the development of any brand.

In this respect, the interpersonal relationships within the company must also be very important, and surely this is reflected in the final products.

A brand can shine outwards if the energy comes from within. In other words, this means that all our employees and colleagues co-create the relationships and the special energy that ultimately results in great products. The inner energy among employees is the key to everything.

How do you personally see the future of skiing?

Skiing has its own unique characteristics, of course.

Climatic instability has become a fact of life that all of us must worry about. At the same time, we are aware that skiing is one of the few winter outdoor activities that brings a great deal of joy, satisfaction, relaxation, and wonderful moments. And we want as many people as possible to experience these feelings for themselves. It is important to us that all this passion is passed on to future generations.

We firmly believe in what we do, and we remain as committed as ever. That is why I believe that the future of skiing is bright.

Text: Gregor Šket, foto: Jernej Leskovar, Toni Konrad

Značka je v podstatě jen nehmotný soubor různých asociací, které žijí v myslích jejích uživatelů. Zároveň je ale velmi důležitá. Tyto asociace lze budovat nejen prostřednictvím výrobků, ale také příběhů a osobností. I když většina našich uživatelů lyžuje pouze rekreačně, věříme, že naše přítomnost v různých formách profesionálního lyžování je pro budování naší značky velmi důležitá. Jsme hrdí na to, že Ingemar Stenmark, nejlepší mužský lyžař všech dob, lyžoval na našich lyžích, stejně jako všechna legendární slovinská lyžařská esa. Jsme hrdí na úspěchy závodníků ve skikrosu, kteří vyhrávají na našich lyžích. Velkou pozornost na sebe strháváme prostřednictvím jedinečně rozpoznatelného Glena Plakeho, který je mimořádně populární zejména v USA. Především však všichni tito špičkoví lyžaři sdílejí stejné hodnoty. Víme, že na lidi více než produkty působí zajímavé osobnosti a výjimeční jedinci, kteří posouvají hranice, takže autentické osobnosti jsou klíčem k rozvoji každé značky.

NOVÝ

RENAULT AUSTRAL

výkupní bonus 30 000 Kč nabídka platí od 18. 9. do 31. 10. 2023. nový Renault Austral: spotřeba 4,6–6,5 l / 100 km, emise co2 104–147 g/km. uvedené spotřeby paliva a emise co2 jsou změřeny metodikou stanovenou dle platných právních předpisů vyžadovaných pro homologaci vozidla. vyobrazení vozu je pouze ilustrativní. výkupní bonus platí při výkupu vašeho vozidla a je možný pouze pro fyzické osoby, není kumulovatelný s velkoodběratelskými podmínkami. výkupní bonus platí do 31. 10. 2023.

Renault doporučuje

Brno - Lesná | Modřice | Velké Meziříčí www.renaultbrno.cz

Ren a b ult čekez ání

NOVÉ

ŘADA LYŽÍ ELAN PRIMETIME

Vyjezdi si skvělé chvíle s PRIMETIME! Nová, revoluční technologie pro lidi, kteří chtějí lyžovat lépe. Méně námahy, více carvingu.

ELANSKIS.COM/PRIMETIME