MĚSTSKÉ INFORMAČNÍ A KULTURNÍ STŘEDISKO
KRNOV
PŘÍR
DNÍ
ATRAKTIVITY
MIKROREGIONU KRNOVSKO
Příroda mikroregion Krnovsko Pro milovníky přírody a vyznavače cykloturistiky a pěší turistiky je mikroregion krnovsko zajímavým místem, které se nachází v Jesenické oblasti.
Jeseníky – dobře vystihují horopisné a přírodní poměry. Jejím jádrem je nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník. Severní podhůří Hrubého Jeseníku má název Zlatohorská vrchovina. Je to území morfologicky nejednotné. Tuto vrchovinu tvoří zaoblené hřbety o průměrné výšce 350 – 400 m, nad níž vyčnívají kupovité vrcholy různých výšek. Má mocný pokryv ledovcových sedimentů a dělí se na čtyři podcelky: Rejvízská hornatina, Hynčická hornatina (je výškově značně členitá a je hustě zalesněna jedlobukovými lesy), Bělská a Jindřichovská pahorkatina. Na východě sousedí s Hrubým Jeseníkem Nízký Jeseník, pro který jsou příznačné široce zaoblené hřbety a plošiny na rozvodích. Skládá se z geomorfologických celků pro nás zajímavá např. Bruntálská a Brantická vrchovina.
Brantická vrchovina, nejsevernější podcelek Nízkého Jeseníku, budována horninami spodního karbonu. V pleistocénu do ní hluboko zasáhl pevninský ledovec. Odvodňována Opavou a Opavicí. Převládající výšková členitost 200 – 300 m odpovídá členité vrchovině. Název podle obce Brantic JZ od Krnova.
Osoblažský výběžek je téměř celý vyplněn Jindřichovskou pahorkatinou, největší výšky dosahuje vrch Kobyla 574 m. Nejsevernější část Osoblažského výběžku zaujímá Osoblažská nížina. Tvoří malé zvlněné území severně od Osoblahy, v němž je nápadné mechovité údolí řeky Osoblahy a Prudniku. Je to rovina s nadmořskou výškou 203 – 263 m. Osoblažský výběžek je vymezen zhruba linií Jindřichov – Město Albrechtice.
Mikroregion je přímo protkán řadou cyklostezek, jako jsou např.: Cyklotrasa: Krnov – Zlaté Hory Krnov - Linhartovy - M. Albrechtice - Holčovice - Heřmanovice – Zlaté Hory Značení: Krnov – Heřmanovice č. 55, Heřmanovice – Zlaté Hory č. 6072 Cyklotrasa: Krnov – Krnov Krnov - Brantice - Zátor - Dubnice - Láryšov - Býkov - Úvalno - Krnov Značení: Krnov - Zátor č. 503, Zátor - Úvalno č. 6165, Úvalno - Krnov č. 55 Cyklotrasa: Krnov – Krnov Krnov - Brantice - Zátor - Čaková - Krasov - Radim - Brantice - Krnov Značení: Krnov - Zátor č. 503, Zátor - Brantice silnice 3. třídy, Brantice - Krnov č. 503 Cyklotrasa: Město Albrechtice – Osoblaha M. Albrechtice - Piskořov - Slezské Rudoltice - Dolní Povelice - Bohušov - Osoblaha Značení: Město Albrechtice - Osoblaha č. 6116 Webové stránky: www.cyklistikakrnov.com
Často protínají tyto cyklostezky i příhraniční část Polské republiky. Tato oblast není atraktivní jen pro cyklisty, řada značených turistických tras přímo vybízí k pěší turistice a k procházkám krásnou přírodou, na kterou zde můžeme být opravdu pyšní. Krnovský rekreační okruh - místní značení Zelená turistická značka: Cvilín – Hlavní náměstí – Krnov, hlavní nádraží – Ježník, sanatorium Modrá turistická značka: Hraniční přechod, Petrovická ulice – Krnov, hlavní nádraží – Bezručův vrch – Ježník, sanatorium Velkým přínosem je vznik Slezské magistrály, která povede z Krnova přes Úvalno, Brumovice, Holasovice do Velkých Hoštic. Trasa (č. 55) v délce 33 km bude kombinací cyklistické stezky (stezka pouze pro cyklisty nebo pro smíšený pohyb chodců a cyklistů) a cyklistické trasy (úseky podél místních komunikací). Nejedná se výstavbu celé trasy, ale pouze o dostavbu chybějících úseků. Slezská magistrála bude koncem roku 2011 sloužit široké veřejnosti.
Naučné stezky Mikroregion Krnovsko má také velké množství naučných stezek, na které Vás teď rádi upozorníme. A co vlastně naučná stezka je? Je to výchovně vzdělávací turistická trasa v terénu vytyčená a vyznačená, s pevnými body (zastávkami), na nichž jsou vysvětleny určité zajímavé přírodní jevy. V bývalé Československé republice byla roku 1965 vyznačena první naučná stezka na Medníku na Sázavě.
Naučná stezka Cvilín - obsahuje 11 zastávek, které jsou zaměřené na lesnictví, přírodu a ekologii. Základní okruh má asi 4 km, pro pěší asi 2 hodiny cesty. Uprostřed okružní trasy je odbočka k dalším 2 zastávkám v délce 2 km. Trasa je dále značena zelenou turistickou značkou a pokračuje do Úvalna přes vrch Strážiště s rozhlednou. Začátek – Penzion pod Šelenburkem.
Naučná stezka Staré hliniště - obsahuje 10 zastavení. Stezka 700m dlouhá s naučnými panely, na kterých jsou na jednotlivých případech vyskytujících se v území vysvětleny ekologické vztahy.
Naučná stezka na Ježníku součástí budování naučné stezky je vyčištění městských pozemků v okolí Bezručova vrchu, jemuž se v Krnově říká Mohyla. Na vzniku naučné stezky, která vzniká v rámci kampaně „Krnov – město stromů“ se podílí státní podnik Lesy ČR, Lesní správa Město Albrechtice. Naučná stezka povede z parkoviště na začátku Ježníku na Bezručův vrch (místní část Kostelce, kde stojí pomník věnovaný Petru Bezručovi). Po trase budou rozmístěny informační t a b u l e a ř a d a o d p o č í va d e l o d jednoduchých laviček až po lesní hřiště. Některé odpočívadla jsou již hotové, jako např. dětské minihřiště pár set metru od Bezručova vrchu, na kraji lesa vedle Mohyly bude postaven altán a na jaře se budou budovat další odpočívadla. Les mezi Bezručovým vrchem a Ježníkem je zařazen do kategorie lesa zvláštního určení, se zvýšenou rekreační schopností. Jedná se o les, ve kterém veřejný zájem na zlepšení a ochranu životního prostředí převažuje nad hospodářským využitím.
Naučné stezky Osoblažsko: Jedná se o integrovaný projekt 5 obcí – Osoblaha, Slezské Pavlovice, Hlinka, Dívčí Hrad a Vysoká. Vybudované označníky navedou návštěvníky do zajímavých míst tohoto regionu. Značeno šipkami a umístěnými tabulemi s popisem místa nebo stavby, doplněno o přehlednou velkoplošnou mapu. Třemešná – Liptaň – Horní Povelice – Slezské Rudoltice – Víno – Pelhřimovy – Kobyla – Liptaň Slezské Rudoltice (vinárna) – Hrozová – Rusín – Matějovice – Ostrá Hora – Fulštejn – Bohušov (rybník) – Dolní Povelice – Slezské Rudoltice (nádraží) Bohušov (OÚ) – Dolní Povelice – Horní Povelice – Dívčí Hrad – Karlov – Bohušov (OÚ) Osoblaha (koupaliště) – Osoblaha židovský hřbitov – Studnice – Slezské Pavlovice – Vrbice (rybník) – Rylovka Bohušov (rybník) – Bohušov (OÚ) – Osoblaha (zadem náměstí) – Rylovka – Hlinka – Dívčí Hrad – Sádek – Dolní Povelice – Bohušov (rybník)
Naučná stezka Svatý Roch (Petrovice) trasa o délce 3,6 km má 7 zastavení, kde se seznámíte s historií oblasti, funkci lesa, způsobem hospodaření v okolních lesích a ekologií. Začátek je mezi Petrovicemi a Zlatými Horami na Petrových boudách, konec v sedle pod Biskupskou kupou, kde se nachází rozhledna. Na stezce se nachází také malé lesní dětské hřiště. Celá stezka prochází příhraniční oblasti s Polskem v revíru Janov.
Poznámka: Určitě stojí za zmínku Naučná stezka Uhlířský vrch u Bruntálu, i když se nenachází v mikroregionu Krnovsko. Její délka je 1 400m a má pět zastávek. Zdolat ji můžete za 1 hodinu a 20 minut. Při toulkách mikroregionem krnovsko můžete narazit na řadu přírodních památek a rezervací, bludné kameny, památné stromy, zámecké parky a mnoho dalších zajímavostí.
Přírodní památka Původně byla tato kategorie zamýšlena pro ochranu menších území, v nichž je účelem ochrany významný přírodní fenomén neživé přírody (např. geologický či hydrologický), nebo významná lokalita ohroženého druhu. V současné době do této kategorie jsou obecně řazena i malá území jiných účelů ochrany (např. taková, která by z hlediska ochranných podmínek spadala spíše pod kategorii přírodní rezervace, neboť v nich jde primárně o ochranu určitého biotopu).
Oblík u Dívčího Hradu Nad západním okrajem obce Dívčí Hrad se zvedá kopec Oblík (324 m.n. m.), vrchol tohoto kopce je chráněn jako přírodní památka. Kopci Oblík dal pojmenování zaoblený tvar, který je dílem dávného ledovce. Zdejší lokalita je významným nalezištěm zkamenělin lilijic, korálů, hlavonožců a ramenonožců, které pocházejí z doby křídového moře. Jako Státní přírodní památka bylo území o rozloze 858 m² vyhlášeno v roce 1966................................. V katastru obce se vyskytují ostrůvky z usazenin křídového moře – pískovce se složkami rohovců a slinné písky. Vývoj krajiny výrazně ovlivnilo dvojí zalednění ve starších čtvrtohorách, kdy bylo celé území pokryto ledovcem. Mocnost ledového krytu se zde odhaduje na 130 – 250 m. Mezi pozůstatky patří nalezené bludné balvany o rozměrech až 150 cm. pěší: Přístup z obce Dívčí Hrad – lesní cesta nad obchodem v obci, lokalita je cca 150 m v poli od kraje lesa kolo: K lokalitě není možný přístup na kole (viz výše) auto: K lokalitě není možný přístup vozem (viz výše), nutno zaparkovat v obci Dívčí Hrad u prodejny potravin vlak: Zast. úzkokolejné trati Dívčí Hrad je vzdál. cca 2,5 km
Přírodní památka Staré hliniště Přírodní památka vyhlášená v roce 1989 jako chráněný přírodní výtvor o rozloze 4,39 ha v nadmořské výšce 332 – 336 m v Krnově na území bývalé cihelny a přilehlého lomu nedaleko silnice vedoucí k hraničnímu přechodu s Polskem. Jedná se o vytěženou, terasovitě uspořádanou jámu po těžbě cihlářských hlín. Dvě třetiny území jsou zarostlé náletovými dřevinami – břízou, olší, topolem a vrbou. Ve východní části je porost lučního charakteru. V severovýchodní části jsou jižně exponované svahy s porosty stepního charakteru. Na ploše vzniklo lidskou činností několik menších ploch.
Vyskytují se tu druhy kriticky ohrožených druhů obojživelníků a to v počtu někdy jen několika kusů. Jedná se například o čolka obecného, horského a velkého, ropuchu zelenou a obecnou, rosničku zelenou či velmi ohroženou kuňku žlutobřichou. Tato oáza je útočištěm řady ptáků, z nichž někteří jsou chráněni zákonem – skřivan lesní, žluva hajní, krahujec obecný, bramborníček hnědý, strakapoud prostřední, jižní a další druhy. Kromě porostu běžných náletových dřevin zde vznikly i louky, na kterých se uchytily vzácné vstavačovité druhy jako vemeník, bradáček či kruštík. Vyskytují se zde také vzácné rostliny, které nejsou původní, ale byly tu přesazeny. Jedná se třeba o orchideje, které přesto zůstávají a kvetou každý rok. V bezprostřední blízkosti vodních ploch roste kosatec žlutý. Povodně v červenci v roce 1997 způsobily podmočení podloží a následná vichřice dokonala dílo zkázy na větší části rezervace. Na odstranění škod se velkou měrou podíleli ochránci přírody z Krnova a okolí.
Starým hliništěm vede naučná stezka o délce 700 m. Tato lokalita je volně přístupná. Exkurzi s odborným výkladem si mohou organizované skupiny objednat na Středisku ekologické výchovy. Lokalita byla (díky výskytu obojživelníků zařazena do systému Natura 2000 jako Evropsky významná lokalita (CZ0813469) Kontakt: zelený telefon: 554 614 277, e-mail: sevkrnov@krnov.cz Středisko ekologické výchovy je také místo, na něž se občané obrací o pomoc při nálezu zraněných živočichů žijících ve volné přírodě. Můžete zde získat i informace o životním prostředí a ochraně přírody.
pěší: Od vlakového nádraží Krnov po modré značce směrem k hraničnímu přechodu 3,5 km kolo: Po silnici I. tř. Krnov – Glubczyce, asi 1,5 km za železničním přejezdem na ulici Petrovická auto: Po silnici I. tř. Krnov – Glubczyce, asi 1,5 km za železničním přejezdem na ulici Petrovická
Bludný balvan (Eratický balvan) je blok horniny, který byl v době ledové přepraven ledovcem na velkou vzdálenost, kde byl po roztátí ledovce usazen v geologicky zcela odlišném prostředí. Tato teorie se objevila až koncem 19. století, do té doby se jejich výskyt vysvětloval potopou světa, vulkanickou činností či „činností“ čertů, kyklopů a dalších bájných tvorů. Označení pochází z latinského „erare“ znamenající bloudit.
Liptaňský bludný balvan V mikroregionu krnovsko se asi 1 km jižním směrem od obce Liptaň nachází přírodní památka Liptaňský bludný balvan, nedaleko úzkorozchodné tratě Osoblaha – Třemešná ve Slezsku. Je složen z růžové drobnozrnné žuly. Jedná se o největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku a vyskytující se ve volné přírodě. Na současné místo byl přemístěn začátkem šedesátých let 20. století a doplněn dvěma menšími balvany. Stáří se odhaduje cca 920 – 1010 milionů let, obvod má 567 cm a hmotnost asi 4,7 t. S největší pravděpodobností pochází z masivů z oblasti Bohuslän v jižním Švédsku. V blízkosti bludného balvanu na Liptaňském potoku je malá vodní nádrž. pěší: Naučná stezka Osoblažsko – cca 2 km od obce Liptaň po modré značce na Město Albrechtice kolo: Odbočka v obci Liptaň ze silnice Třemešná – Dívčí Hrad polní cesta vpravo na začátku obce před budovou statku cca 1 km auto: Na začátku obce Liptaň odstavit vůz vpravo na odbočce (polní cesta – viz kolo) vlak: Zast. úzkokolejné trati Liptaň je vzdál. cca 1,2 km
Také v okolí Osoblahy lze najít četné bludné balvany ze severské žuly. Jeden můžeme zhlédnout přímo v Osoblaze v Parku Osvobození.
Přírodní rezervace Přírodní rezervace by měly být vyhlašovány primárně pro ochranu menších území, v nichž jde o ochranu vzácného a regionálně významného biotopu (např. rašeliniště), případně o ochranu většího počtu vzácných druhů rostlin nebo živočichů. Některá území, která by logicky patřila do této kategorie, byla ovšem vyhlášena jako přírodní památka, proto se rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi často stírají.
Přírodní rezervace – Krasovský kotel V západní části mikroregionu Krnov, zhruba 2,5 km od Krasova na rozloze 11,46 ha se nachází přírodní rezervace Krasovský kotel. Rezervací byl tento přírodní výtvor vyhlášen v roce 1989. Jedná se o druhově bohaté mezofilní a podmáčené louky v nadmořské výšce 660 m. Podmáčené louky jsou lesními porosty odděleny od zemědělsky využívaných pozemků. Ochrana přírody zabezpečuje pravidelnou péči lokality. Louka se musí každoročně kosit po odkvětu chráněných rostlin a redukovat nálet dřevin. V lokalitě se vyskytuje bohatá populace mečíku střechovitého, který patří mezi ohrožené druhy rostlin. Dále se zde vyskytuje psárka luční, metlice trsnatá, třezalka skvrnitá, pcháč potoční, třtina křovištní. V olšině v jihovýchodní části můžeme vidět kýchavici bílou Lobelovou a na východním okraji ve smrčině třtinu chloupkatou...........................
pěší: Lokalita leží na značené žluté trase Brantice – Radim – Staré Purkartice – Karlovice v blízkosti Kozího vrchu (678 m n. m.) kolo: K PR je možno dojet z obce Hošťálkovy po místní komunikaci, dále pouze lesní cestou po žluté značce auto: Z obce Hošťálkovy po místní komunikaci, pouze do vzdálenosti 1 km od PR
Přírodní rezervace – Radim Severozápadním směrem od osady Radim se nachází chráněná oblast o rozloze 19,25 ha, která byla vyhlášená přírodní rezervací v roce 1969. Rezervace Radim zaujímá vrcholovou část a severní svah pahorku Kopřivná a okolí vrchu nazvaného U dubu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 430 – 556 m.n.m. Lokalita uchovává zbytky přirozených květnatých bučin s původním jesenickým modřínem. Některé porosty jsou staré asi 140let. Rostou zde typické druhy, jako je např. svízel vonný, bažantka vytrvalá, kapraď samec, vraní oko čtyřlisté, pšeníčko rozkladité a samorostlík klasnatý. pěší: Lokalita přístupná ze silnice Radim – Krasov lesní cestou (neznačeno) kolo: lokalita není vhodná pro cykloturistiku auto: příjezd možný pouze do blízkosti lokality na kraj obce Krasov (směrem od obce Radim)
Přírodní rezervace – Velký Pavlovický rybník Velký Pavlovický rybník je přírodní rezervace, která se rozkládá v Osoblažském výběžku jižním směrem od obce Slezské Pavlovice. Oblast byla vyhlášená přírodní památkou v roce 1999, rozloha je 30,76 ha a nachází se v nadmořské výšce 216 až 220 metrů. Západní okraj rezervace tvoří hranice s Polskem a severní okraj tok řeky Prudnik. Rezervace je tvořena obtokovým rybníkem, na jehož březích se daří rozsáhlým porostům rákosu. Rybník slouží jako zastávka pro ptáky při jejich jarním a podzimním tahu. V místním rákosovém porostu se uhnízdilo kolem stovky různých druhů ptáků, jako např. bukač malý, čírka modrá, chřástal vodní, rákosník velký. Kromě ptáků si zdejší lokalitu oblíbila řada vodních a mokřadních živočichů. Největší část území rezervace pokrývá porost rákosin a orobince. Na vodní ploše se pak daří lukašníku vodnímu. Kolem rybníku jsou jasany ztepilé, vrby bílé a křehké, olše lepkavé a šedé. Pro zpevnění hráze byly zde vysázeny duby letní. pěší: Naučná stezka Osoblažsko – mezi obcemi Hlinka a Slezské Pavlovice kolo: Silnice Osoblaha – Slezs. Pavlovice vede po kraji PR auto: Silnice Osoblaha – Slezs. Pavlovice vede po kraji PR vlak: Zast. úzkokolejné trati Osoblaha je vzdálená 6,5 km
Přírodní rezervace – Džungle Východním směrem od přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník je oblast přírodní rezervace Džungle. V 70. letech minulého století byla lokalita uchráněna před odvodněním a meliorací. Jedním z hlavních důvodů byla bohatá populace sněženky předjarní. Přírodní porosty rezervace tvoří vrbové olšiny měkkého luhu, cenné jsou zbytky tvrdého luhu se starými duby. Území se nachází mezi dvěma řekami Hraniční potok a Prudnik. Mokřady v rezervaci jsou patrně pozůstatkem rybníka, jehož dno je porostlé ostřicemi, rákosem a náletem olší a vrb. Dají se zde nalézt ještě porosty pralesního charakteru. Největší dub má výšku 28 m a obvod kmene 475 cm. Přírodní rezervací byla vyhlášená v roce 2002 a rozkládá se na 9,95 ha. Rezervace je biotopem řady chráněných a ohrožených druhů obojživelníků a plazů, např. čolka obecného, rosničky zelené, skokana zeleného, ostronosého a krátkonohého, ještěrky obecné, užovky obojkové. Z ornitofauny je v rezervaci prokázáno hnízdění několika chráněných a ohrožených druhů, např. žluvy hajní, strakapouda prostředního, žluny šedé a datla černého. Opakovaně zde byl v době hnízdění pozorován chráněný a u nás velmi vzácný jeřáb popelavý. Oblastí vede středoevropská tahová cesta ptactva.
pěší: PR je v blízkosti naučné stezky Osoblažsko, není ale přímo přístupná kolo: Do lokality není možný vjezd pro cyklisty auto: Nejblíže lze zaparkovat v obci Slezské Pavlovice – 2 km vlak: Zastávka úzkokolejné trati Osoblaha je vzdálená 5,5 km
Památné stromy jsou mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí označené tabulí s malým státním znakem ČR. Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací): stromy mimořádného vzrůstu stromy mimořádného stáří stromy, mající zvláštní habitus (celkový vzhled) stromy, které jsou krajinnými dominantami nebo jinak výrazně přispívají ke krajinnému rázu stromy, upomínající na určitou historickou událost nebo pověst stromy, doprovázející nějakou kulturní památku (kaple, kostel, boží muka, studánku V současnosti je v České republice registrováno téměř 23 000 památných stromů.
Bohušov Dub zimní p. č. 208/1 za železničním přejezdem úzkokolejky Třemešná – Osoblaha vlevo u silnice. (obvod 505 cm, výška stromu 22 m, stáří asi 250 let)
Dolní Povelice Obec Dolní Povelice je místní částí obce Bohušov. Východním směrem od obce roste nad soutokem říčky Lužná s řekou Osoblahou památný strom dub letní.
Čaková Dub letní p. č. 87/1 za posledním domem v obci směrem na Širokou Nivu (obvod 535 cm, výška stromu 20 m, stáří asi 380 let).
Heřmanovice Lípa evropská p. č. 4377/1, vlevo na konci obce směrem na Vrbno pod Pradědem (obvod 370 cm, výška stromu 26 m, stáří asi 300 let) Modřín opadavý – japonský p. č. 724, vpravo od silnice směrem na Holovice u domu č.p.70 (obvod 240 cm, výška stromu 9 m, stáří asi 80 let)
Janov Lípa velkolistá p. č. 295/1, na pravé straně Petrovického potoka, naproti domu č. p. 122 (obvod 890 cm, výška stromu 25 m, stáří asi 500 let)
Jindřichov Lípa velkolistá v Arnultovicích u Jindřichova p. č. 146 u silnice (obvod 663 cm, výška stromu 22 m, stáří asi 270 let)
Linhartovy U vchodu do zámeckého parku roste památný strom dub zimní, jehož stáří je odhadováno na 850 let. Obvod kmene tohoto stromu je 754 cm a výška stromu dosahuje 26 m.
Krnov Na území města Krnov se nachází 6 památných stromů V parku na náměstí Míru p. č. 347: - buk lesní (obvod 400 cm, výška stromu 22 m, stáří asi 190 let) - dub letní (obvod 466 cm, výška stromu 28 m, stáří asi 220 let) Za poutním kostelem Panny Marie Sedmibolestné na vrchu Cvilín p. č. 1841: - lípa malolistá (obvod 410 cm, výška 19 m, stáří asi150 let) Říční okruh p. č. 2815: - dub letní (obvod 400 cm, výška stromu 25 m) Ulice Revoluční u teplárny Dalkia p. č. 2903: - buk lesní převislý červenolistý (obvod 425 cm, výška stromu 17 m) Zahrada MIKS Krnov na ulici Zacpalova p. č. 2907: - javor klen
Parky a zámecké parky Krnov - Chářovský park, kulturní památka Park, který byl založen v roce 1899 na území tehdejší obce Chářová Okrašlovacím spolkem. Později je často řazen k dendrologicky nejvýznamnějším parkům na Bruntálsku. Jak se můžeme dočíst v publikaci z roku 1923, práce vedl předseda spolku, Chářovský řídící učitel J. Konne, nadšený obdivovatel rozmanitostí nejen přírody naší země, ale i cizokrajných rostlin. Podobně jako u jiných parků zakládaných na přelomu století, převládla i v Chářové snaha vybudovat park s použitím zajímavých exotických dřevin. Na dispozičním řešení i realizaci se podílel stavitel F. Wiedra. Od svého vzniku sloužil jako sbírkový objekt, přístupný jen zvaným návštěvám. Parková sbírka po válce bez odborné péče chátrá. Zdravotní stav porostu se zhoršil a zvlášť choulostivé druhy uhynuly. V sedmdesátých letech byl park rozšířen a provedena částečná rekonstrukce. Po předchozích ztrátách patří Chářovský park i dnes k pozoruhodným parkům. ................. Roste zde řada dřevin, zejména jehličnatých. Z nejvýznamnějších je to východoasijský smrk ajanský, balkánský smrk omorik, severoamerické borovice – ohebná a Jeffreyova, jedlovec, jinan dvojlaločnatý. Můžete zde vidět také různé druhy cypříšků a thůjí. Jsou zde také listnaté stromy např. javor dlanitolistý, několik druhů dřevitých hortensií, vzácnější stále zelené druhy - cesmína obecná, tlustolistník klasnatý a bobkovišeň lékařská. Významné místo ve stavbě parkového porostu bylo věnováno použití nejatraktivnějších odrůd pěnišníků (rododendronů) a azalek.......................................................................................................... Chářovský park má dnes rozlohu 2,2 hektaru. Charakter parku i podmínky pro růst dřevin ovlivnil zakladatel vybudováním atraktivních vodních ploch – kaskády jezírek napájených z řeky Opavy mlýnským náhonem. V roce 1996 a 1997 byl park poškozen povodní. V roce 1998 proběhla obnova parku, při které byly odstraněny poškozené a přerostlé stromy a dosazené nové stromy i keře...........................................................................
Také byl vyčištěn a upraven náhon i systém rybníčků. V noci z 18. na 19. ledna 2007, kdy se přes Krnov přehnal orkán Kyrill, byla zeleň Chářovského parku vážně poškozena. Za oběť větrné smršti padlo sedm sbírkových jehličnanů a jedna túje. V roce 2009 uplyne 110 let od jeho založení. Bude doplněn o novou informační tabuli.
V Krnově můžete navštívit i další parky: Městský park Náměstí Míru Smetanovy a Dvořákovy sady
Brantice – zámecký park Park založený pravděpodobně v letech 1890 – 1900 je součástí zámeckého areálu a rozkládá se na ploše cca 2,5 ha. Stávající kompozice je kombinace pravidelného půdorysu a volné výsadby. Hlavní osa kompozice vychází od zámku a dělí zrcadlově park, v jehož středu je menší vodní plocha. Nejstarší stromy v parku tvoří lipové aleje po jeho obvodu.
Dívčí Hrad - zámecký park Přírodní krajinářský park o rozloze cca 3,5 ha, nadmořská výška 300 m. Součástí parku je lesní porost a menší ovocný sad.
Jindřichov – zámecký park Zámek je obklopen parkem o rozloze 4,73 ha, který byl zařazen do druhé kategorie a patří k nejcennějším a nejzachovalejším parkům v okrese Bruntál. Park byl založen Hodici ve slohu francouzském v 1. polovině 17. století. V 1. polovině 19. století byl park upraven do přírodního krajinářského slohu. Současně vynikající uspořádání parku vzniklo po úpravách provedených v roce 1870 zahradníkem Wikolou a v roce 1892 zahradníkem J. Křížkem. K nejvýznamnějším jehličnatým dřevinám parku patří podle dr. Kříže – smrk pichlavý, borovice vejmutovka, tsuga kanadská – dvoukmenný exemplář. K nejvýznamnějším listnáčům v jindřichovském parku patří dřezovec trojhranný, nahokvětec kanadský, liliovník tulipánokvětý, platan javorolistý, platan západní a trnovník akát. Park je ozdoben mnoha sochařskými a kamenickými doplňky, které jsou chráněny, stejně tak i altánek, který zde stojí............................................................
Město Albrechtice – zámecký park U západního okraje Města Albrechtice a na pravém břehu Opavice stojí empírová budova Nového zámku. Zámek je obklopen rozlehlým a botanicky zajímavým parkem. V areálu parku byly postaveny dvě vily a skleník.
Linhartovy – zámecký park Zámecký park byl založen v polovině 17. století ve francouzském stylu. Patří mezi nejstarší parky nejen v kraji, ale v celém Slezsku. Za působení různých šlechtických rodů dochází v parku k různým změnám – byly dosazeny cenné exotické dřeviny, vystavěna zimní zahrada (na dnešním území Polska), poblíž vodních toků postaveny altánky. Po roce 1945 přechází park do majetku státu a začíná chátrat z důvodu nezájmu. Také vichřice, která se přehnala přes náš kraj v roce 1947, značně poškodila tento park. O záchranu a obnovu usiluje od 70. let Herman Menzel z Linhartov. V parku jsou staleté duby letní, jedlovec kanadský, jinam dvoulaločný, cypřišek nutkajský a jiné stromy. Rozloha parku je 6,9 ha.
Slezské Rudoltice – zámecký park V době největšího rozkvětu byl zámek obklopen romanticky upraveným parkem s jezírky, vodopády, drobnými stavbami a sochařskou výzdobou. V zámeckém parku je zbytek habrové aleje. Park je neudržovaný. Obec však získala ze Státního fondu životního prostředí dotaci na revitalizaci zeleně zámeckého parku.
Jeskyně Výchoz krystalických vápenců na svazích Jedlové. V roce 1949 zde byla objevená Heřmanovická jeskyně, dnes s umělým vchodem a drobnou krápníkovou výzdobou o dvou sálech 20m² a 200m², vysoký 23 m. Veřejnosti není přístupná.
Rusín – Matějovická jeskyně V lese táhnoucím se podél Hrozové jihozápadně od obce, na pravém břehu říčky Hrozové, je v křídovém pískovci pseudokrasová Matějovická jeskyně (dříve zvaná Venušina) Chodby o délce 11 a 23 m, šířka a výška okolo 4 m. Stopy lidského života na území obce sahají až do mladší doby kamenné. U této jeskyně byly nalezeny tři odštěpky pazourků. Jeskyně není veřejnosti přístupna, hrozí zával.
Kopce, vrchy Nejvyšším bodem mikroregionu Krnovsko je Medvědí vrch (1216m) v katastru Heřmanovic. O málo nižší je hora Orlík (1204m) v témže katastru. Nejnižším bodem mikroregionu je místo, kde řeka Osoblaha opouští území ČR v nadmořské výšce 203m.
Cvilín dvouvrcholový kopec nad Krnovem. Na malebný Přední kopec (441 m, 2 km JV od centra města) vede 222 kamenných schodů z let 1869 – 1879. V mladší době kamenné na něm stávalo hradisko. Z vrcholu se vám naskytne krásný výhled na město, jeho okolí, masív Hrubého Jeseníku i do Polska. Na Zadním kopci (423 m, 3,5 km od centra města) bylo v době halštatské rozsáhlé opevněné hradisko.
Borovice cvilínská V krnovském regionu roste ekotyp (jedinec dědičně přizpůsoben určitým životním podmínkám) borovice lesní čili sosny, jejíž název se odvozuje od tajemného hradu Cvilín. Jde o původní dřevinu, která zde roste po staletí. Cvilínská borovice je typickou dřevinou pahorkatin, dorůstá až 40 m výšky. Vytváří krásné rovné kmeny s vysoce kvalitním pryskyřičným voňavým dřevem s krásnou texturou, které je lehké, měkké, velmi trvanlivé a všestranně upotřebitelné................................. Koncem 80. let na polesí Cvilín měly podle plánu padnout těžbou holosečí nejstarší porosty borovice cvilínské (heraltická borovice), které tu zbyly ještě po našich předcích. Zásluhou pana Menzela, který vybral čtyři nejstarší zdravé jedince pro uznání Výběrových stromů, byly stromy zachráněny. Každý dostal svou dokumentaci a nikdo už je nemůže skácet. Lesníci jim teď říkají „ Heřmanovy borovice“........... V lomu pod Cvilínem, nad ulicí U Lazebníka, vzniklo nové lesní hřiště pro děti, které bylo otevřeno 19. 5. 2007 u příležitosti turistického pochodu „ Krnovská padesátka”.
Bezručův vrch (Hanselberg) Nachází se severním směrem od městské části Krnova Kostelce v nadmořské výšce 380 m. Je to oblíbené místo místních obyvatel a lidově mu říkají Mohyla, je součástí naučné stezky v přilehlých lesích budované v roce 2009, kdy došlo k úpravě jeho vzhledu. Jednalo se o práce spojené s vyčištěním okolí vrchu od náletových dřevin a keřů z poloviny jižní strany a ze dvou třetin severní strany, k výřezům vrcholové partie kopce, došlo k vyčištění příkopů a byly provedeny i další práce. V okolí Bezručova vrchu se dochovaly pozůstatky hradiště lidí popelnicových polí se zbytky valů. Les mezi Bezručovým vrchem a Ježníkem je zařazen do kategorie lesa se zvláštním určením, se zvýšenou rekreační schopností. Proto se lesníci kromě běžné lesnické činnosti věnují také budování různých rekreačních prvků – odpočívadel, informačních tabulí nebo dětských hřišť.
Ježník (Melzeberg)
Vyhlídka je název 558 metrů vysokého kopce, který se nachází nedaleko rekreační osady Ježník u Krnova. Vzniklo zde lesní odpočívadlo s altánem, totemem, ohništěm, lavičkami a orientačními tabulemi. Proběhla instalace mobiliáře a rozsáhlá rekonstrukce zeleně. Na palouku se objevily nové stromy - modřín, javor, smrk a habr, a také řada solitérních keřů, například lísky, hloh, brslen, ptačí zob, kalina nebo střecha. Skladbu zeleně doplnily stínumilovné trvalky. Název palouku: Ježečkův palouk.
Chomýž bývalý areál vojenského cvičiště se dočká revitalizace. Jedná se o stovky hektarů krajinářsky cenného území s vysokým rekreačním a ekologickým potenciálem. Asi dvacet procent celkové rozlohy zabírá ochranářsky významná lokalita, která by měla být propojena s lokalitami navrhovanými na začlenění do systému Natura 2000. V areálu rostou vzácné druhy ohrožených rostlin, jako např. kosatec sibiřský, blatěnka vodní nebo druh orchideje vstavač mužský.
Toky Mikroregion patří do povodí řeky Odry. Do ní odvádějí vody řeka Opava a Opavice z jižní strany a ze severní části – Osoblaha a Prudnik. Řeka Opava má v Jeseníkách tři zdrojnice, které se spojují ve Vrbně: Bílou, Střední a Černou Opava. Střední a Bílá Opava pramení pod Pradědem, Černá Opava vzniká na svazích Orlíku v nejzápadnější části mikroregionu Krnovsko. Černá Opava je zesílená vodami tří potoků a to: Slučí potok, Sokolí potok a Rudná. Zleva se do Opavy vlévá Jelení potok od stejnojmenné osady Jelení, Krasovka od Krasova a pak Kozí potok. Posledním levým a současně hlavním přítokem Opavy je Opavice. Zprava přijímá Opava jen Hájnický potok, Čižinu a Hořinu. Řeka Opavice pramení na svahu Hornických skal – Příčného vrchu. Zleva přijímá potok Komoru, zprava Kobylí potok, zesílený Kotlem. Řeka Osoblaha vzniká u Pitárného soutokem Petrovického potoka a Mušlovky. Přijímá řeku Prudník, Lužnou, Tróju – Hruzovou s Matějovickým potokem a Pomezní potok. Petrovický potok vzniká mezi Heřmanovicemi a Petrovicemi a v Arnultovicích přijímá Sviní potok. Na území krnovska se nachází minerální prameny, jedná se o postvulkanické kyselky. Nacházejí se v nejjižnější části mikroregionu a to podél řeky Opavy u horního toku Čižiny a v nejvýchodnější části Osoblažského výběžku. Železitá kyselka vyvěrá podél poruchové linie Krnov - Brantice - Zátor - Loučky Lichnov, další prameny jsou ve Slezských Pavlovicích a v Karlově.
Zátorská kyselka Na levém břehu potoku Zátoráček pod svahem ze země vyvěrá pramen červeného zbarvení s intenzivním probubláváním plynu. Koncem 19. století byla nad původním vývěrem zřízena uzavřená dřevěná nadstavba. Dnešní podobu objekt získal v roce 1931. Původní pramen byl o povodních v roce 1996 a 1997 znehodnocen vodou z potoka Zátoráček. V roce 1999 se obnovou tradice Zátorské kyselky aktivně zabývá obecní zastupitelstvo Zátoru ve spolupráci s hydrogeologickou společností v Krnově. Řešením se stalo zachycení kyselky hlubším vrtem.
Slezské Pavlovice Na území obce najdeme dva vývěry železité minerální vody.
Holčovice Na území v místní část Komora se nachází minerální pramen s obsahem síry.
Petrův rybník průtočný rybník o rozloze 37 ha u státní hranice mezi Krnovem a Úvalnem, spojen kanály s řekou Opavou. Největší rybník v jesenické oblasti.
Mořské oko jezírko, které vzniklo částečným zatopením lomu se nachází na úbočí vrcholku Milíč (698 m. n. m.), který se zvedá východním směrem od obce Karlovice. Mořské oko je rozcestí a orientační místo na žluté turistické trase z Karlovic do Starých Purkartic. U rozcestníku je zastřešené odpočinkové místo.
Zajímavosti Holčovice – alpinium Zahrada pana Miloslava Kuzníka s množstvím vysokohorských dřevin a květeny založená v roce 1962, ve které je reprodukován ojedinělý ekotyp jalovce obecného, který je opět vysazován na své původní stanoviště – na vrchol Pradědu. Návštěva zahrady s možností prohlídky alpinia je možná po předchozí telefonické domluvě na tel čísle: 554 644 124 (pouze menší skupinky).
Třemešná – cizokrajné kaktusy V obci Třemešná je možnost shlédnout vzácnou sbírku cizokrajných kaktusů. Odborníkem v této problematice je pan Rudolf Polok, který se zaobírá touto činností už od svého mládí. Pro nadšence je možnost shlédnout tuto sbírku v uvedených časech: Pátek 9:00 – 18:00 hod Sobota 9:00 – 18:00 hod
Lesní hřiště - 19. 5. 2007 bylo slavnostně otevřeno. Nachází se v lomu pod Cvilínem, nad ulicí U Lazebníka
Ježečkův palouk lesní odpočívadlo, které bylo oficiálně otevřeno 17. 5. 2008 u příležitosti Krnovské padesátky.
Krnov – Město stromů 2008/2009 Soutěž Město stromů je společným projektem Nadace Partnerství a Města Strakonice. Poprvé byla tato soutěž vyhlášena v roce 2006 a svým obsahem a posláním navazovala na projekt Rok stromu, realizovaný v letech 2004/2005 ve Strakonicích. Na základě velkého KRNOV MĚSTO STROMŮ úspěchu se Nadace Partnerství rozhodla přenést tuto myšlenku pod názvem Město stromů i do dalších měst. Cílem projektu je zvyšování zájmu občanů o životní prostředí města, ve kterém žijí. Krnov se může pochlubit držením titulu Město stromů v roce 2008/2009. V rámci celoroční kampaně bylo realizováno mnoho aktivit motivujících širokou veřejnost zapojit se aktivně do ochrany přírody, zkvalitňování životního prostředí a veřejného života vůbec. 2008
2009
www.krnovmestostromu.estranky.cz
Entente Florale Europe – Rozkvetlá evropská sídla Soutěž zaměřena především na společný zájem radnice, obyvatel i místních podnikatelů o kvalitu života, k níž zásadní měrou přispívají zakládání a péče o zeleň v sídlech i v okolní krajině, péče o životní prostředí a jeho zlepšování a vytváření podmínek pro turismus. Soutěže se účastní jedenáct evropských zemí, které vyšlou své zástupce – jedno město a jednu vesnici. Město Krnov skvěle reprezentovalo v této soutěži Českou republiku. Slavnostní vyhlášení výsledku proběhlo 25. září 2009 v britském Cardiffu, kde si zástupci Krnova převzali stříbrné pásmo. Samotná účast v soutěži byla pro město Krnov prestižní záležitostí a reprezentace České republiky obrovskou ctí.......................................................................................
Obsah publikace nemusí nezbytně vyjadřovat názory nebo stanoviska Moravskoslezského kraje. Vydáno za finanční podpory Moravskoslezského kraje v rámci dotačního programu na podporu aktivit v oblasti životního prostředí.
Moravskoslezský kraj
vydalo: Městské informační a kulturní středisko Zacpalova 1 794 01 Krnov www.mikskrnov.estranky.cz v roce 2009 text: MIKS Krnov tisk:
NEPROŠLO JAZYKOVOU ÚPRAVOU NEPRODEJNÉ