MĚSTSKÉ MUZEUM KRNOV
Krnovsko je z archeologického hlediska velmi zajímavou oblastí. Nejstarší osídlení území je doloženo již ze starší doby kamenné a existují doklady o existenci následných kultur jak ze samotného území Krnova, tak celého regionu. Archeologické výzkumy známých lokalit (Šelenburk, Cvilín, Úvalno, Brumovice, Třemešná, Heřmanovice atd.) byly prováděny již od 19. století. Bohatý materiál přinesly průzkumy profesionálních i amatérských archeologů v 1. polovině 20. století a lokality vydávají své ukryté poklady dodnes.
Střípky minulosti
v Krnově byl Jan Jiří Krnovský, který stál v čele vojsk slezských stavů, bojujících proti Habsburkům. Za toto protivenství mu bylo krnovské knížectví konfiskováno a roku 1622 císařem přiděleno Karlu z Liechtenštejna. Tento rod zde vládl až do zániku knížectví roku 1849, půdu a majetek držel do roku 1945. Třicetiletá válka a následující období přinesly Krnovu postupné oslabení jeho moci a staletí budovanou prestiž. Nový rozmach města nastává až po druhé polovině 19. století, kdy jej prudký rozvoj především textilní, ale i strojírenské a potravinářské výroby zařadil mezi významná průmyslová střediska. Daleko ve světě proslul závod na uměleckou stavbu varhan. Do dějin města se hluboce zapsala též poslední válka. Poškozena byla téměř polovina budov a následně vysídlena naprostá většina německého obyvatelstva. V roce 1850 se Krnov stal okresním městem, kterým byl až do roku 1960, kdy byl včleněn do okresu Bruntál. Územní reorganizace znamenala pro město ztrátu administrativního významu, zůstalo však nadále nejvýznamnějším průmyslovým a kulturním centrem nově vzniklého samosprávního celku.
Město Krnov
Projekt realizovaný Městským muzeem Krnov za finanční pomoci Moravskoslezského kraje, jehož cílem je představit široké veřejnosti prostřednictvím stálé expozice nálezy z archeologických výzkumů v oblasti Krnovska a ve virtuální i písemné podobě přiblížit bohatou historií města a jeho okolí.
leží při česko – polských hranicích nedaleko soutoku dvou řek Opavy a Opavice na úpatí Nízkého Jeseníku. Železnicí a silnicí je spojen s Olomoucí, Ostravou, Jeseníkem a silničním hraničním přechodem s Polskem. Původní osada, která postupně nabývá městského charakteru, vznikla na křižovatce dávných obchodních cest někdy na přelomu 11. a 12. století.. V darovací listině krále Václava I. z roku 1240 se poprvé objevuje název Kyrnow, avšak listina o povýšení Krnova na město se nedochovala. Lze předpokládat, že městská privilegia získal již před rokem 1269 od Přemysla Otakara II. a tato jsou mu roku 1279 znovu potvrzena královnou Kunhutou. V roce 1377 se Krnovsko stává samostatným knížectvím a tím i významným územním celkem na rozhraní Moravy a Slezska. Získává zemské právo krnovské, které se řídilo právem moravským, vlastní zemské desky a ostatní zemské úřady a instituce. Úředním jazykem je čeština. Počátkem 16. století usedají krátce na krnovský knížecí stolec Šelenberkové z Kosti, ale již roku 1523 zakupuje panství Jiří Hohenzollern z Ansbachu. S novými majiteli jsou na Krnovsku zaváděny také nové pořádky. Jako cizinci snaží se zrušit moravské zemské právo a nahradit je německým, nastolit novu víru, odstranit češtinu jako úřední jazyk. Posledním Hohenzollernem
V důsledku velkého požáru, který Krnov 1. dubna 1779 téměř zničil, nemůže se řadit mezi města, oplývající množstvím památek. K nejvýznamnějším patří kostel sv. Martina ze 13. století, po požáru upravený v barokním stylu a původně gotický kostel Milosrdné Panny Marie s klášterem minoritů, přestavěný v roce 1722. Mimořádně významnou gotickou stavbou z druhé poloviny 13. století je kostel sv. Ducha s přilehlým špitálem, dnes využívaný jako koncertní síň. Zajímavé jsou i další stavby - v jádru renesanční zámek, měšťanské domy, neorenesanční radnice, židovská synagoga či poutní chrám Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně. Pozornost si zaslouží rovněž zříceniny hradu Šelenburku, vypínající se na cvilínském kopci ve výši 423 m nad mořem.
Hrad Cvilín
Víte, že …
První písemná zmínka o hradu Cvilíně pochází z roku 1253, z doby panování Přemysla Otakara II. Byl vybudován na místě obývaném již v pravěku a pod jeho základy byly nalezeny nejen zbytky prehistorického hradiště lidu popelnicových polí, ale i původního dřevěného hradu. Dřevěnou stavbu postupně nahradil hrad kamenný, patrně zničený roku 1241 nájezdem Mongolů. Odborníci se domnívají, že větší a pevnější gotický hrad vznikl kolem roku 1250 jako sídlo Mikuláše I. Opavského, nemanželského syna Přemysla Otakara II., který odsud vykonával svá zeměpanská práva. V patnáctém století byl při válečném tažení Matyáše Korvína poprvé vážně poškozen. Šelenberkové, kteří převzali na Krnovsku vládu po Přemyslovcích, jej opravili a po nich také dostal svůj název. V době tureckého ohrožení nechal hrad roku 1529 obnovit a dostavět markrabě Jiří Hohenzollern, ale své sídlo již přenesl do krnovského zámku. Kamenný strážce nad městem postupně chátral a dílo zkázy dokončila císařská a zřejmě i švédská vojska v době třicetileté války. V 30. letech 19. století bylo mnoho kamenů z hradu použito při stavbě silnice Opava – Krnov – Nysa a železniční tratě z Krnova do Opavy. Do dnešních dnů se zachovala pouze část obvodového zdiva, mohutné věže a zbytky hradního paláce. Patrné jsou i zbytky sklepů, příkopů a valů, stejně jako hradní studna, ve skutečnosti cisterna o současné hloubce asi 4 m. Jako jedna z oblíbených turistických zajímavostí města je zřícenina hojně navštěvována milovníky památek, ale bohužel i vandaly, a proto se čas od času objevují také snahy na její záchranu a rekonstrukci.
…množství archeologických nálezů ze Cvilína vedlo k domněnce, že se obyvatelé tamního sídliště na sklonku mladší doby kamenné specializovali na výrobu pazourkových nástrojů?… …v roce 1817 bylo na svahu nad Červeným Dvorem objeveno rozsáhlé pohřebiště lidu popelnicových polí? Tehdy bylo zničeno množství hrobů s tisíci nádobami … …na vrcholu Cvilína u silnice je zachován malý zbytek prehistorického valu, vybudovaného lidem popelnicových polí? Hradba o délce 2,5 km uzavírala prostor přes 20 ha. Val ještě dnes obsahuje zlomky keramiky, kostí, nástrojů, přeslenů a mazanice ze stěn dřevěných chat…
…okolo roku 1440 přestal být hrad Cvilín součástí Opavska a byl připojen ke krnovskému knížectví? Stal se sídlem knížete a místem stavovských sněmů… …ve středověku byly pravděpodobně na hradě raženy mince? Tuto domněnku podporují nálezy tavících kelímků a brakteátů ve sklepních místnostech… …studna na hradě je hluboká 18 m a byla vyhloubena až na skálu? Jde však spíše o cisternu, neboť do ní nevyvěrá žádný pramen… …kámen na stavbu Cvilína byl získáván v tufitovém lomu u Rázové?… …podle starých pověstí vedlo z hradu Cvilína několik podzemních chodeb? Jedna měla směřovat přes Krnov až do Slezských Rudoltic, další údajně vedla do Holasovic a pokračovala dále do Hradce nad Moravicí. Tajná chodba prý spojovala Cvilín také s hradem Vartnov a neprokázáno je i spojení s krnovským zámkem …
…hradiště lidu popelnicových polí na zadním cvilínském kopci zaniklo požárem? Při archeologickém výzkumu tam byly odkryty zbytky celých zničených domů i s inventářem… …hrad Cvilín, postavený v 1. polovině 13. století na místě dřívějšího dřevěného hradiště slovanského kmene Holasiců, má zhruba čtvercový půdorys a budovy se nacházely při obvodu? Hradby byly většinou zdvojeny a celému komplexu dominovala mohutná kulatá věž – síla její zdi dosahuje 5,25 m. Součástí hradu byl uměle vybudovaný příkop a val…
Podoba hradu v 15. století - rekonstrukce
…hrad Cvilín byl ve 13. století jedním z článků zemské obrany? Měl zachytit případný útok ze severní roviny a chránit tak obchodní cesty procházející Krnovskem… …na jihovýchodní straně objektu stál padací most bráněný dvěma věžemi…. … poslední úpravy sídla byly provedeny počátkem 17. století a poté zde bydlel panský myslivec? Definitivně byl hrad opuštěn v polovině 17. století…. Podoba hradu ve 13. století - rekonstrukce
…v březnu 1283 se na hradě konal sněm Opavska?…
Vydalo: MIKS - Městské muzeum Krnov, květen 2006