KAPLE
KAVÁRNA
DĹM PRO SENIORY
KOLONÁDA
VODNÍ PRVEK
OBñANSKÁ VYBAVENOST
“Zahrádkářské kolonie ve velkoměstské zástavbě v současnosti představují velice zajímavý fenomén. Na jedné straně jsou považovány za jakýsi relikt minulosti, který brání dalšímu rozvoji a modernizaci města. Na straně druhé naopak bývají považovány za pozitivní trend. Podle některých sociologů přinášejí i řadu ekologických aspektů. Zahradničení snižuje ekologickou stopu tím, že zásobuje nejbližší okolí pěstitelů ovocem a zeleninou. Nepodporuje dálkovou dopravu a industrializaci zemědělství a zelinářství. Ti, kdo se věnují zahrádkám netráví čas nakupováním v nákupních centrech. Každodenní čas trávený kontaktem s rostlinami a zemí formuje jejich bližší vztah k přírodě.“ Prof. RNDr. Hana Librová, CSc - bioložka a environmentalistka
PROČ ZAHRÁDKÁŘSKÉ KOLONIE ?
Pocházím z malé vesnice. Vyrůstal jsem v rodinném domě se zahradou, v blízkosti prarodičů, kteří se starali o hospodářství. Zde jsem prožíval dětství a vytvářel si vztah ke krajině a přírodě. Nyní pobývám šestým rokem v Brně a snažím se porozumět životu ve městě. Často se u mě objeví pocit touhy po klidu, úniku z městské šedi a rušnosti. Zahrádkářské kolonie v tomto prostoru mě fascinují. Nedobytné, zarostlé území sršící svobodou - jiný svět. Závidím této hrstce šťastlivců. Jak je to ale s monofunkční plochou zahrádek v širších souvislostech?
zahrádkářská kolonie, zahrádková osada, zahrádková kolonie je pozemek tvořený množstvím parcel určených k soukromé zahrádkářské a zahradnické činnosti. Často bývá osada provozována spolkem, který jednotlivé parcely pronajímá svým členům. Vlastnictví pozemku může být individuální, spolkové, obecní i státní. V České republice tradičně množství zahrádkářských osad provozují základní organizace Českého zahrádkářského svazu, v mnohajiných zemích existují obdobné organizace, 15 národních sdružení zastřešuje Evropská unie zahrádkářů. Ministerstvo financí ČR považuje v právním řádu za osadu jednu nebo několik menších a stavebně nesrostlých lokalit současně zastavěného území obce mimo jeho hlavní sídelní část. Rozsah, charakter zástavby a skutečný účel užití staveb lokality není podle stavebního zákona určen výhradně nebo převážně objektům pro individuální rekreaci, tj. rekreačním či zahrádkářským chatám. Za rekreační nebo zahrádkářskou osadu se podle téhož zobecnění považují lokality současně zastavěného území obce, které byly k takovému konkrétnímu účelu užití určeny podle stavebního zákona vydaným územním rozhodnutím nebo stavebním povolením.
zahrádka Pozemek v zahrádkové osadě určený k zahrádkářské činnosti do 400 m2, který smí být zastaven chatou o výměře do 18 m2 a skleníkem.
Vznik zahrádkářských osad je vázán na 19. st. a rozvíjející se novou strukturu osídlení. Navazuje na období, kdy města byla obehnána hradbami a tvořila protipól okolní zemědělské krajině a divoké přírodě, jejíž součástí byly obávané temné hvozdy plné nebezpečných individuí, tak často zmiňovaných ve středověké i pozdější literatuře - „Necivilizovaná“ příroda plná šelem, nástrah a nebezpečí proto dlouho není vyhledávaným útočištěm ani považována za krásnou. (Stibral) V 19. století nastává zlom kvůli bourání městských hradeb a rozpínání se měst do okolní krajiny. Město se zahryzává do přírody, ale zároveň se toto okolí stává součástí městského prostoru (Hledíková). Hranice ,město versus příroda se tak stírá a přírodní plochy se v rámci měst začínají využívat nejrůznějším způsobem. V 19. století se udává ještě další radikální změna: průmyslová revoluce láká do měst obrovské množství doposud ryze venkovského obyvatelstva. Vznikají velmi chudé dělnické kolonie , ve kterých se na malém prostoru tísní mnoho osob, které si zvykají na jiný způsob i rytmus života, tak odlišný od toho venkovského. Někteří osvícení majitelé továren ponechávají nevyužívané pozemky svým zaměstnancům, kteří na nich pěstují alespoň část plodin, které vysazovali na svých venkovských polích.
1866 Pohled z věže kostela sv. Jakuba na Červený kostel a jeho okolí. Ze snímku je nádherně vidět, kde tehdy končilo Brno.
Reliéfní mapa města z roku 1837, dva roky před příjezdem prvního vlaku do Brna.
Anglie V roce 1819 vznikl zákon, na jehož základě byly chudým ve městech přidělovány menší parcely pro založení zahrad, kde se pěstovaly především brambory a zelenina k obživě. K dalšímu rozvoji zahrádek došlo na základě inspirace z knihy Ebenezera Howarda Zahradní města zítřka (Gartenstadte von Morgen). Howardovi šlo především o kvalitní životní prostředí. Hledal způsob, jak vylákat obyvatelé z „nezdravého města“ do „zdravé krajiny“. Pro nový typ osídlení vymyslel pojem „Town-Country“ (město-venkov). Jeho myšlenek bylo využito v praxi při plánování Welwyn Garden City, ležící asi 40 kilometrů od Londýna. Hnutí za rozvoj zahradních měst se postupem času šířila z Anglie na sever Evropy a dále. V Praze vznikla například čtvrť, která se jmenuje Zahradní Město, Spořilov, Krč nebo Ořechovka. V roce 1900 byla v Anglii ustavena Společnost pro stavbu měst, která během dvou let získala třicet kilometrů od Londýna šest milionů metrů čtverečních půdy, na kterých započala s výstavbou sídlišť se zahrádkami.
osvětově-modernistický proud německý (Schreberovy zahrádky) Tzv. „zahrady chudých“ se brzo rozšířily i do Německa. Město Kiel v roce 1820 rozdělilo malé parcely mezi jednatřicet dělnických rodin a rodin nádeníků, které žily v hmotné nouzi. V prvních dvou letech nájemníci neplatili nic, od třetího roku to byly tři marky za jednu parcelu na rok. První zahrádky byly skromné, chyběla jim květinová výzdoba, zájem o zahrádkaření však každým rokem stoupal. V roce 1912 bylo v Německu evidováno již 10 090 zahrádek. Velkou zásluhu na rozšiřování zahrádek měl ortoped z Lipska Daniel Gottlieb Moritz Schreber (1801-1861). Při své práci zjistil, že většina dětí z měst má špatně vyvinutou kostru, proto doporučoval pohyb na čerstvém vzduchu a práci na zahradě. Jeho myšlenky rozvinul jeho zeť, pedagog Ernst Innocenz Hauschild. V roce 1864 založil v Lipsku spolek, jehož úkolem bylo budování hřišť pro děti. Tento spolek dostal jméno podle D. G. M. Schrebera – Schreberverein. V okolí vybudovaných dětských hřišť bylo založeno na 1800 zahradních dílů, kde děti měly pěstovat květiny, zeleninu. Z počátku o práci na zahradě nejevily zájem, ale za pomoci rodičů se do zahrádkářské činnosti vžily. V dalších letech dochází k masovému rozvoji Schrebrových spolků. Vznikaly zahrádkové osady s integrovanými dětskými hřišti, kterým se říkalo Schrebergarten. Postupem času docházelo k vybudování malých dřevěných domků, jako ochrana před nepřízní počasí. Vznikl tak prostor, kde mohla celá rodina trávit volný čas. V roce 1901 byl v Berlíně založen svaz, jež nesl jméno Bund samtlicher Pflanzervereine Berlins und Umgebung. Roku 1902 svaz sdružoval již 10 kolonií s 900 členy. Ve stejném roce se uskutečnila také první zahrádkářská výstava, která byla veřejností i tiskem přijata velice pochvalně. Před začátkem první světové války začali v Německu působit tzv. Besídkoví kolonisté (Lauben Kolonisten), kteří vznikli v Göttingenu v roce 1911. O čtyři roky později se sdružovali již ve 159 spolcích a měli okolo 13 000 členů. Jednotnou organizaci však vytvořili až roku 1919, známou pod názvem Říšský svaz zahrádkářských organizací v Německu.
křesťansko-osvícenský proud francouzský V roce 1837 začala francouzská katolická charita Conférences de Saint Vincent de Paul, která mimochodem existuje dodnes, rozdávat zahrádky chudině a podporovat ji tak v hmotné nouzi. V té době také vzniká první zahrádkárský svaz, Ligue de coin de terre et de foyer.
ČESKÁ REPUBLIKA První zahrádkářské kolonie na našem území vznikly v Praze. Již v devadesátých letech 19. století zapůjčil továrník Ringhofer půdu dělníkům, kteří si na ní obdělávali zahrádky. Zřejmě první kolonie tzv. Schreberových zahrádek v Rakousku-Uhersku byla založena v Brně v Černých Polích kolem roku 1908. Pozemek se nacházel na místě původního hřbitova. Mezi majitele patřili především brněnští Němci, kteří zde obývali sedmnáct zahradních domků. Postupně se zakládaly další dělnické zahrádky na obecní půdě, které byly sociálně slabým rodinám pronajímány bezplatně. Až do první světové války se osady rozvíjí nekontrolovaně. Zajímavé jsou statistické údaje ministerstva zásobování z roku 1920, které uvádějí počty nově založených zahrádkových osad. Před rokem 1914 bylo na našem území založeno 29 osad, v letech 1915-1918 jejich počet stoupl na 75 a roku 1920 vzniklo dalších 17 osad. Tato čísla nám jasně ukazují význam zahrádek v době první světové války, kdy zahrádkové osady plnily funkci sociálně záchranné sítě pro chudší rodiny. Jejich posláním bylo především přilepšit rodině prostřednictvím výpěstku ovoce a zeleniny nebo přispět do rodinného rozpočtu prodejem plodů. Rekreační hledisko zde chybělo. V poválečném období vystoupilo do popředí sociální hledisko. Původně venkovské obyvatelstvo navazuje nové vztahy v dosud neznámém městském prostředí. Přínosem kolonií byla také možnost návratu člověka k půdě, proto jsou výstižná slova Vladimíra Czumala, historika umění: „Zahrádky nám nějakým zvláštním způsobem umožňují žít ve městě, ač jsme těmi venkovany. My si potřebujeme všechny výhody, které ve městě konzumujeme, nějakým způsobem kompenzovat. Potřebujeme nějakou náhražku. Potřebujeme být nějakým způsobem spojeni se svým venkovanstvím.“ V následujících letech se funkce zahrádkářských kolonií proměnily na sociálně-politické. V. Czumala o této době hovoří následovně: „U nás se vlastně fenomén zahrádkaření rozšířil opravdu až za socialismu, kdy získal atraktivitu ještě další kompenzační mechanismus. První rovina kompenzace je to, jak přežít ve městě. Vlastně přežít to, že jsme zbavení kořenů, že jsme zbavení sepětí s půdou, ale socialismus přinesl ještě jeden nový rozměr. Bydlení ve městě nepřináší příliš smysluplnou práci, a ty zahrádky poskytly řadě lidí práci smysluplnou, jednak rozměr určitého vlastnění, kompenzaci toho, že všechno patřilo všem. A najednou člověk měl kus hlíny, i přesto, že zpravidla nebyla jeho. No a potom smysluplnou náplň času, kterého bylo relativně hodně.“ Největší rozvoj základních organizací nastal v 70. letech 20. století, kdy vedení Českého zahrádkářského svazu využilo vládní usnesení z roku 1975, které dalo za úkol obcím a městům, včlenit do územních plánů plochy pro zahrádkářské kolonie. Bylo využito možností Akce Z a výsledkem bylo množství rychle vybudovaných základních organizací. Rozvoj Českého zahrádkářského svazu souvisí také s vydáním zákona č. 75/1976, o ochraně zemědělského půdního fondu, jehož uzákoněním bylo umožněno převádět do dočasného nebo trvalého užívání Českého zahrádkářského svazu pozemky, které byly nevhodné pro zemědělskou velkovýrobu. Jednalo se o 9 771 ha pozemků nevelké bonity. Výstavba zahrádkářských kolonií byla všestranně podporovaná, a to především z důvodů, které shrnuje Stanislav Peleška slovy: „...pracující nalézají v zahrádkových koloniích účelný a levný druh rekreace, spojený s kolektivní výchovou lidí a využitím jejich různých schopností, spojený s upevňováním rodinného života a rozšiřováním bytové kultury a v neposlední řadě se zvýšeným zásobováním ovocem a zeleninou a dalšími produkty zahrady.“ Zajímavé je také hodnocení Jaromíra Šikuly: „Osady jsou vzorem společenského života v socialistické společnosti. Vzájemným poznáváním členů a celých rodin vzniká dokonalá souhra, přecházející v přátelství vysoce kolektivní a rozbíjející nezdravý individualismus.“
VÝZNAM PRO ČLOVĚKA ?
kdo je uživatel zahrádkářské kolonie? (studie pro Brno - Ekologický institut VERONICA)
LIDÉ NAD 50 LET Zahrádkaření v Brně je nyní převážně aktivita starších lidí. Průměrný věk osob, kteří se o zahrádku starají a věnují jí nejvíce času, je vyšší než 50 let. Zahrádka jim vyplňuje velkou část volného času: převážná většina z nich na ní bývá alespoň jednou týdně–nejčastěji však denně či téměř denně. Zahrádkaření se chtějí věnovat i nadále (66%) a pokud s tím chtějí přestat, pak většinou kvůli úbytku fyzických sil či zhoršování zdravotního stavu. Jen desetina těch, kteří mají zahrádku v Brně, jsou členy svazu zahrádkářů. Nejvíce respondentů má zahrádku v Kníničkách (10%) Žabovřeskách (9%) či Líšni (9%). Následují Komín, Brno –Střed a Brno –Sever. Brňané v naprosté většině případů o zahrádkaření na pozemku v zahrádkářské kolonii zájem nemají (85%). Pokud zájem mají, pak by takový pozemek nejraději koupili do osobního vlastnictví (70%), méně často by jej chtěli získat do pronájmu.
RODIČE S MALÝMI DĚTMI Největší zájem o pronájem zahrádky mají mladé rodiny. Ty ale chtějí zahrádku převážně pro rekreaci, na odpočinek, vyřádění s dětmi.
člověk, půda a krajina
Vývoj Uvědomění pravěkého člověka, že plody k obživě může pěstovat u svého obydlí - první zahrady - počátek kulturních dějin. Po zpřístupnění krajiny nastává přetváření krajiny pro svou potěchu, často bez respektu na duši místa, pro vyjádření bohatství a moci. Vždy ale ve skrytu člověk hledá rajskou krajinu, ráj, prapůvodní štěstí. Zdůraznění genia-loci místa se objevuje v tvůrčích principech parků. Zahrnuje v sobě zahrady a ty jsou součástí krajiny. Krajinářská kompozice v podobě dvou typů krajinářských děl: Pravidelné (formální) sestavené z pravidelně členěných obrazců, organizovaných podle hlavních skladebních os, odvozené od základní kvadratury rajské zahrady Eden. Nepravidelné (krajinářské) s velmi variabilním plánem, se skrytými jinotaji, vzbuzujícími emoce. Tváří se přirozeně, i když je účastník jimi záměrně veden.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 19.st - migrace obyvatelstva z vesnice do průmyslových center - odtržení člověka od půdy a následná kompenzace v podobě zahrádkářských osad vzniklých na zbytkových plochách rozpínajících se měst do krajiny. Separace obydlí a zahrady monofunkčními plochami.
SE
PA R
AC
E
DOPAD PRO MĚSTO ?
MĚSTO A JEHO FUNGOVÁNÍ SEN RODINNÉHO DOMU Vlastní rodinný dům je v dnešní době považován za nejdokonalejší způsob bydlení. Životní cíl a sen, pro který jsou lidé ochotni přinášet velké oběti. PROBLÉM MĚST Dnešní problém měst je s vylidňováním center a zaplavováním okrajů měst velmi řídkou zástavbou, která se nekompromisně rozlévá do okolní krajiny a je monofunkční, tedy závislá na veškerých službách.
NEFUNKČNÍ MĚSTO Důvod rozpínání měst do krajiny je spojen s obdobím, kdy města začala zaznamenávat enormní přírustky obyvatel. Jedná se o éru průmyslové revoluce. Vzniklé továrny zhoršovaly životní podmínky obyvatel. Z tohoto negativního stavu pramenily snahy o zajištění čerstvého vzduchu, slunce a zeleně. Hustota městského osídlení se snižovala a město se členilo na monofunkční rozsáhlé plochy. V tomto období vznikají zahrádkářské kolonie.
100 ob./ha
15 minut
Brno
ZAHRÁDKÁŘSKÉ KOLONIE V BLÍZKOSTI BRNĚNSKÉHO CENTRA A - Kraví hora ZK na Kraví hoīe se rozprostírá na 13,86 hektarech. Podle KN pīevládá zahrada, pīevažující tīída ochrany ZPF je II. Témüī 98 % plochy patīí müstu. Nevyskytuje se tu zvláštü chránüné území, ani VKP, ÚSES ano. Také toto území není souòástí pīírodní hodnoty müsta. Pozemky navazují na rĺzné funkòní plochy, jako je bydlení, školství, rekreace, sport òi zeleĞ. Studie také tuto kolonii považuje za prostupnou. Kraví hora je cenüna pīedevším kvĺli svým panoramatickým výhledĺm ze SZ a J òásti na Špilberk, Masarykovu òtvrIJ a jižní òást müsta smürem na jižní Moravu.
B - Žlutý kopec Areál Žlutého kopce vznikl na pĺvodních zemüdülských pozemcích a rozprostírá se na 15,49 hektarech, témüī 50 % plochy patīí müstu. Tato ZK není souòástí pīírodní hodnoty müsta. V blízkosti se vyskytují obytné plochy, klášter, pivovar, garáže i zeleĞ. Plochy se nevyznaòují speciálními výhledy, pouze z horní òásti je výhled na centrum müsta a jeho dominanty a smürem na jih od müsta. Areál je vybaven vodovodem a je dostupný MHD i autem, zahrádkáīi parkují na pīístupových cestách. Co se týòe územní bariéry, lokalita se nachází v zástavbü?? Existují zde nevyužívané plochy. Podle analýzy se zde nevyskytuje zneòištüné ovzduší, hluk vzniká z dopravy do výše 55-60 dB.
C - ñervený kopec Lokalita zvaná ñervený kopec vznikla na bývalé tüžební ploše a zemüdülských pozemcích a (215, k. ú. Štýīice, Mñ Brno-stīed) zabírá 17,41 hektarĺ. Podle hrady, dále pak sady, pīevažující tīídou ochrany ZPP je II. Müsto vlastní 81,7 % plochy. Nevyskytují se tu žádná ochranná a bezpeònostní pásma, pouze ochranné pásmo lesa. Areál také není souòástí pī. Hodnoty müsta. V blízkosti se nachází objekty k bydlení. Místo je dostupné MHD a püšinou, parkování tu není umožnüno. Lokalita se vyznaòuje pīedevším výborným výhledem na kotliny a prolomy Svratecké nivy a òást müsta. V sousedství se navíc nachází svébytná òtvrIJ Kamenná kolonie. Hluk zpĺsobuje pīedevším hluková kulisa müsta a doprava, a to do výše 50-55 dB, ovzduší zneòištüné není.
A B C
1,8
KRAVÍ HORA
km CENTRUM
1,6 km ŽLUTÝ KOPEC
7 , 2
m k
zahrádkářská kolonie
?
ŽLUTÝ KOPEC
park Lužánky
park Kraví hora sportovní areál Kraví hora Hrad Špilberk Zelný trh hlavní vlakové nádraží
Petrov
15 min. 25 min.
BRNO OBČANSKÁ VYBAVENOST
BRNO OBČANSKÁ VYBAVENOST
BRNO OBČANSKÁ VYBAVENOST
BRNO VÝROBA
BRNO BYDLENÍ
BRNO SPORT A REKREACE
BRNO SILNIČNÍ DOPRAVA
BRNO HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
MĚSTEM NA KOLE Existuje tisíc dobrých důvodů proč chtít být městem otevřeným cyklodopravě. Ty nejdůležitější z nich jsou však tyto: Cyklodoprava je zdraví prospěšná a udržitelná forma dopravy, která pomůže vyřešit problém města plného dopravních kongescí. Zdraví Město chce být bezpečné, přívětivé a zdravé. Kromě jiného zde musí být spousta příležitostí jak se pohybovat ve veřejném prostoru, procvičit se a zapojit se do sportu či jakéhokoliv pohybu. Toto se dá udělat různými formami, ta nejjednodušší a nejlevnější je učinit město příjemným, bezpečným a rychle průjezdným pro kolo. Při volbě mezi autem a kolem by kolo mělo být rychlejší, pohodlnější svobodnější. Jakkoliv není jízda na kole bez rizika, lidé kteří jej používají cítí, že výhody zdravějšího a delšího života daleko převažují. Kvalita ovzduší Doprava je stále významnějším zdrojem znečištění vzduchu, emisí CO2 , hluku. Zpevněné povrchy způsobují lokální záplavy, přehřívání měst atd. Jakkoliv se budou města snažit o omezení negativních vlivů dopravy na klima ve městech, řešení se neobejde bez cyklodopravy. Kvalita městského prostředí Počet aut parkujících (či lépe stojících) a pohybujících na ulicích města se neustále zvětšuje. Doprava je umrtvena, průchodnost města umenšena. Podporou a propagací cyklodopravy lze do značené míry přesvědčit obyvatele o výhodách nepoužívání auta k dennímu dojíždění. Cyklodoprava ponechá více místa pro život obyvatel města. Možnosti cyklistické dopravy v Brně Možnosti cyklistické a pěší dopravy spočívají v realizaci krátkých cest. Víc jak 70% obyvatel města Brna ( cca 270 tis.) potřebuje k dosažení největšího cíle cest (centrální část města) méně než 7 km. U většiny těchto cest je možné plnohodnotně nahradit automobil pěší chůzí nebo jízdou na kole. U vzdálenějších cílů cest je nejvhodnějšÍ alternativou automobilu veřejná doprava. I tady však zůstává poměrně široký prostor pro využití kola.Vytvoření podmínek pro bezpečný a atraktivní pohyb po městě je nezbytnou podmínkou. Ve srovnání s automobilovou, ale i hromadnou dopravou se jedná o méně ekonomicky náročný proces. VÝSTUPY ZE ZPRACOVANÉHO “GENERELU CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA” Magistrát města Brna - Odbor dopravy - Ing. Vladimír Bielko
BRNO STÁVAJÍCÍ PODMÍNKY PRO CYKLISTICKOU DOPRAVU
BRNO PLÁN ROZVOJE SÍTĚ CYKLOTRAS
VÝZNAMNÉ LOKALITY V OKOLÍ ZAHRÁDKÁŘSKÉ KOLONIE NA ŽLUTÉM KOPCI
25 min min. min 15 min. hrad Špilberk
CENTRUM
Onkologický ústav
Univerzita
Pivovar
Klášter Petrov
Mendlovo náměstí (v hantecu Mendlák) je historické náměstí v brněnské čtvrti Staré Brno. Na náměstí se nachází Starobrněnský klášter a Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, v jeho blízkosti pak pivovar Starobrno. Náměstí je pojmenováno podle zakladatele genetiky, mnicha a opata zdejšího kláštera Gregora Mendela, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je jedna z nejvýznamnějších gotických památek Brna. Zdejší přilehlý klášter založila roku 1323 “královna vdova” Eliška Rejčka, která zde byla po své smrti roku 1335 pochována pod oltářem sv. Kříže. Od doby založení zde sídlily cisterciačky, než sem roku 1782 přišli na základě tzv. Josefínských reforem císaře Josefa II. augustiniáni. Samotná bazilika byla v 18. století mírně barokizována a v současné době se nachází na Mendlově náměstí ve Starém Brně. Roku 1987 byl chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor. Pivovar Starobrno Pivovar Starobrno je brněnský pivovar, jenž je součástí nizozemské pivovarské společnosti Heineken. Výstav Starobrna (společně se znojemskou filiálkou Hostan) je 914 000 hl ročně. Právo vařit pivo udělil Brnu Král Václav I. roku 1243. Pivovar při klášteru cisterciaček na Starém Brně existuje od roku 1325. V průběhu staletí měnil majitele. Název “Starobrněnský pivovar” se používá od druhé poloviny 19. století. Koncem 80. let 20. století byla postavena stáčírna láhví a nové provozy ve svahu „Žlutého kopce“ nad pivovarem. Masarykův onkologický ústav MOÚ se od svého založení v roce 1935 zabývá léčbou zhoubných nádorových onemocnění. Je jediným zdravotnickým zařízením svého druhu v České republice, kde je na jednom místě v plném rozsahu zastoupena diagnostika, léčba, věda, výzkum i pre- a postgraduální výuka. Masarykova čtvrť Dnešní rezidenční a vilová čtvrť vznikala na svazích Žlutého kopce, na úpatí Kraví hory a na stráních nad sousedními Pisárkami postupně od konce 19. století. Do té doby se zde rozkládaly pouze pastviny, drobná zemědělská políčka, vinice a mezi nimi stálo několik vojenských strážnic a pracháren. Díky kvalitním hlínám v místním podloží zde bylo v průběhu 18. a 19. století zřízeno také několik cihelen, které zásobovaly stavebním materiálem dynamicky se rozvíjející průmyslové město. Koncem 19. století však došlo k zásadní proměně této lokality. Původně holé kopce byly díky činnosti Zalesňovacího a okrašlovacího spolku osázeny stromy, vojenské i průmyslové objekty se postupně bouraly a úbočí Žlutého kopce se začalo přetvářet v tzv. zahradní město. Brněnské výstaviště Brněnské výstaviště je nejvýznamnější český výstavní areál, rozkládající se zhruba 2 km zjz. od centra Brna na levém břehu řeky Svratky v městské části Brno-střed, v katastrálním území Pisárky. Areál patří společnosti Veletrhy Brno, která zde celoročně provozuje veletrhy, výstavy, přehlídky, koncerty a různé další akce.
KLÁŠTER
PIVOVAR
MENDLOVO NÁMĚSTÍ
VÝSTAVIŠTĚ
ONKOLOGICKÝ ÚSTAV
MASARYKOVA ČTVRŤ
VÝVOJ ÚZEMÍ - HISTORICKÉ MAPY
VRSTEVNICE - RELIÉF
ŽLUTÝ KOPEC HRAD ŠPILBERK
PETROV
ČERVENÝ KOPEC
20%
80 m
NEPROSTUPNOST ÚZEMÍ
Bezďácká kolonie nad Mendlákem ( zdroj: www.prigl.cz)
Až napadne a znovu roztaje sníh, dost možná tady místo rozvalin zahrádkářských chatek najdete jenom bagry. Ještě tuhle zimu ale zapomenutej kout v pupku Brna poslouží místním bezďákům k přežití. O tom, že třídní mír není utopie, svědčí žoviální přístup zahrádkářů ze spořádané sousední oblasti. „Rozkradení a ničení“ pozemků pod něma je rajcuje stejně málo jako nebezpečí, že na nich bude za pár let stát další bytovo-kancelářskej komplex. „Tak co s tím, náš majetek to není, že jo.“ Tenhle užitečnej stav mysli bude nejspíš způsobenej výparama z pivovaru, kterej stojí co by kamenem dohodil od království záhrádkářů i bezďáků. Vyšlapáváme si valem odpadků a dochází nám urbanistickej záměr: odradit všechny kolemjdoucí, kteří by tady chtěli prozkoumávat estetiku lumpenproletariátu. Snaha místních schovat se před zbytkem světa prakticky v centru města je až dojemná. Mladej borec nám za startku nesouvisle sdělil svůj příběh ve dvou větách: Prigl: Jak dlouho tady jste? Mladík: My tady budem ještě dlouho. A až vás policajti vyženou? My jsme přišli včera. Vedle hoří oheň založenej kusama plastů, který náš respondent nejspíš našel při vyklízení svýho budoucího domku. Snaha kultivace je tady často patrná. Původní kreace amatérských zahradních architektů tady splývají s kolážema toho, co spotřební společnost shledala zbytečným. A nejen kultivace prostředí – celou cestu nás doprovází chuchvalce vousů/vlasů a starý žiletky, až dojdeme k chatce s holičským umyvadlem. Odtam na nás výhrůžně zařve chlap s čerstvou pleškou a všechno je jasný. Pakujem se odsud.
Architektonicko – urbanistická veřejná soutěž projekt : 1997 autor : J. Dřevikovský, M. Jandová, B. Jenčková, M. Veselá 1.místo ve veřejné soutěži, návrh regulačního plánu
? NÍZKÁ HUSTOTA OSÍDLENÍ DALŠÍ LUXUSNÍ VILOVÁ ČTVRŤ PARK - VÝHLEDY - UKONČUJÍCÍ PRVKY OSY
VODÍTKA a INSPIRACE
ATELIER 5 - HALEN (CH) ZAHRADY - SOUŠÁST OBYDLÍ
TERASY-BABYLON
ATELIER 5 - HALEN (CH)
atelier 5 - Halen (CH)
VÝRAZNÁ PODOBA PARCELACE
OZELENĚNÝ JIŽNÍ SVAH
PODLAŽNOST A ZASTAVĚNÁ PLOCHA
KONCEPT urbanistického řešení Cílem bylo vytvořit území, čtvrť nabízející veškeré výhody života ve městě v docházkové vzdálenosti požadovaných služeb. To podmiňuje především hustota osídlení. Ta je potřeba v této městské poloze zvýšit. U obydlí jsem kladl důraz na prostory nabízející jeho obyvatelům oázu klidu a relaxaci duše. Velký počet lidí na omezeném prostoru má totiž vliv na psychickou rovnováhu jedinců. Lidé žijící ve městě jsou vystavováni vyššímu počtu stresových situací, vyšší míře kriminality a horšímu životnímu prostředí. To má za následek vylidňování centra města a požírání příměstské krajiny. Návrhem se snažím přesunout těžiště zpět do centra města a přivést k životu upadající neprostupnou městskou čtvrť. Kvalita městského života závisí také na aktivním užívání veřejných prostranství. V návrhu pracuji s městotvornými prvky. Vytvářím náměstí, ulice a díky topografii pracuji i s prvkem nábřeží, kde hladinu tvoří samotné město. Jednotlivé prvky spojuje osa z jedné strany ukončená kaplí na Vaňkově náměstí a z druhé strany záliv s kašnou. Trojici uzavírá kavárna přístupná parkem a kolonádou s výhledy na Brno a jeho dominanty.
MAXIMÁLNÍ VYUŽITÍ SLUNEČNÍ ENERGIE Vnitřek sluneční pasti je tou nejúrodnější částí, kde vznikne příhodné mikroklima pro pěstování. Uprostřed bude nejvíce slunce celý den, u krajů bude v určitých částech dne polostín od stromů a keřů, jak slunce poputuje od východu k západu.
první skicování
prostor mezi budovami
ce
pa
la rce
výšková modelace budov
e
c ela
rc
pa
nerušené výhledy
NOVÁ OBSLUŽNÁ KOMUNIKACE
NOVÁ CYKLOTRASA
STÁVAJÍCÍ CYKLOTRASA
PĚŠÍ PROVOZ
püší cesty kopírující terén a parcelaci cestiòky propojující celé území
o
h Tvrdé
VaĞkovo
námüstí
Lipová
KAPLIñKA
KAVÁRNA
DĹM PRO SENIORY KOLONÁDA
VODNÍ PRVEK
OBñANSKÁ VYBAVENOST
Hlink
y
Hlinky
ĪEZ
SITUACE
0
10m
25m
50m
100m
KOLONÁDA
KAVÁRNA
PETROV KATEDRÁLA
HRAD ŠPILBERK
VÝHLED NA BRNO A JEHO DOMINANTY
KAPLE. SKÁLA. KLIDNÝ STRÁŽCE V TĚŽKÉ CHVÍLI Na Žlutém kopci se nachází významný krajinný prvek - skalka Helgoland - ten se snažím zachovat a podpořit /dopnit. Kaple se rovněž stává dominantou náměstíčka a ukončujícím prvkem osy.
VODNÍ PRVEK. ZÁLIV. Jedná se o pomyslný záliv doplňující vyhlídku. Ta je komponována jako nábřeží, kde vodní hladinu tvoří město.
CYK KOMLOSTEZ UNIK KA ACE
CES TA P R
O Pû
K CY OM KL UN OS IK TE AC ZK E A
VÝTAH
HLA VN
Í VS TUP
ŠÍ
MĚSTO - MĚSTEM 860 m²
4650 m² 42 bytů
48 stání 365 m²
1130 m²
115 obyvatel na 1 ha
KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ NAVRHOVANÝCH OBJEKTŮ Pevná struktura domů je tvořena ocelovou montovanou kostrou. Konstrukčně, typologicky, technologicky definovaná síť, která se dále může rozvíjet svojí náplní. V projektu jsem vymezil prostor, do kterého vstupuje jeho uživatel. Otevřená architektura - svoboda. Ocelové lehčené I nosníky s kruhovými otvory umožňují vedení instalací v podhledu. Pod zahrádkami a terasami jsou použity stropní plnostěnné I nosníky, tím klesá tloušťka nosné konstrukce a vzniká více prostoru pro zeminu. Nosná konstrukce bytového domu je tvořena ocelovým rámovým skeletem. Nosné sloupy (I profil 240) jsou po osových vzdálenostech 6,6metrů. Sloupy jsou neseny kruhovými železobetonovými piloty. Do pilotů jsou kotveny pomocí předem zabetonovaných šroubů s hákem. Průvlaky a stropnice jsou řešeny jako plnostěnné (I profil 200) a lehčené s kruhovými otvory (I profil 300). Stropní železobetonová deska s trapézovým plechem je s nosnou konstrukcí spražena pomocí trnů. Prostorovou tuhost zajištuje betonové jádro s železobetonovým dvouramenným schodištěm a evakuačním výtahem.
ocelový I nosník
IPE 200
IPE 300 ocelový sloup I profil
HEA 240
KONSTRUKČNÍ SCHEMA
DETAIL
KLH panel tl. 150mm Tepelná minerální izolace tl. 200mm drenáž
Proč se zelená střecha vyplatí Prodloužení životnosti hydroizolace Zelená střecha jednak zabraňuje působení nebezpečného UV záření na hydroizolaci, ale také brání akumulaci velkého množství tepla ve střešní konstrukci. Tím výrazně prodlužuje její životnost. Vegetační souvrství zelené střechy poskytuje hydroizolaci ochranu před mechanickým poškozením vlivem člověka, větru nebo krupobití.
Tepelná stálost v domě Zelená střecha působí jako aktivní tepelná izolace domu, která akumuluje, zpracovává a uvolňuje tepelnou energii podle své aktuální potřeby. V praxi to znamená, že rostliny udržují ve vegetačním souvrství přibližně vyrovnané podmínky. Střecha je zpravidla nejexponovanější částí domu co do slunečního záření. Zelená střecha může účinně regulovat extrémní teplotní výkyvy v průběhu roku, a tím v domě udržet stálý tepelný komfort. Díky této vlastnosti je zelená střecha často využívaným prvkem u tzv. pasivních domů. V kancelářských budovách lze díky zeleným střechám snížit nároky na klimatizaci (až o 75%*).
Zadržení srážkové vody Při deštivém období dochází zvláště v hustě zastavěných částech měst k přetížení kanalizační sítě v důsledku enormního množství srážkové vody, která jí má odtéci. Může proto docházet k lokálnímu selhávání kanalizačního systému. Zelená střecha díky své retenční schopnosti dokáže pojmout velké množství srážkové vody a vydávat ji do kanalizační sítě postupně. Část vody se také přirozeně odpaří zpět do atmosféry, čímž zelená střecha napomáhá udržet přirozený koloběh vody tam, kde byl lidskou činností narušen.
Zahrada jako součást domu Rostoucí ceny pozemků tlačí na snižování rozlohy zahrady na úkor zastavěné plochy. Zahrada se však snadno může stát součástí domu ať už v podobě terasy, přístupné střechy nebo přechodu zahrady ve střechu. Zelená střecha může při dodržení konstrukčních požadavků sloužit jako plnohodnotná střešní zahrada. Výjimkou není ani pěstování kořenové zeleniny, založení parku nebo vodní plochy, pokud to nosnost střechy umožní. zdroj: http://www.greenville.cz/
Srovnání odtoku dešťové vody z klasické a zelené střechy při výšce substrátu 15 cm. Data pochází z Kanady. (naturalpatriot.org)
Na střeše lze vytvořit prakticky jakýkoli typ zahrady (homeondesign.com)
(10 bytů)
01 m
BYTOVÝ DŮM -
5m
10m
ŘEZ
01 m
VÝCHODNÍ
5m
10m
POHLED
MODEL 120 * 90 cm / 1:1000