PORTFOLIO
JAN KOZÁK Květen 2018
CURRICULUM VITAE
Bc. Jan Kozák
ADRESA
Sosnová 6, 637 00 Brno-Jundrov, Česká republika
DATUM NAROZENÍ
9.7.1992
TEL.
+420 605 085 429
janxkozak@gmail.com
JAZYKY Angličtina
B1
Němčina
základní znalosti
VZDĚLÁNÍ 2004 - 2012
Gymnázium Brno - Řečkovice
2012 - 2018
Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně
Červenec 2013
Workshop Kuklík
Září 2014
Workshop Myslík
Duben 2015
Fragmenty brněnské moderny, Workshop se studenty z TU Wien
Červenec 2016
Porto Academy, Studio Adalberto Dias
PROGRAMY ArchiCAD, AutoCAD, Sketchup, Rhinoceros, V-ray, Photoshop, InDesign, MS Office PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI 2013
PROJECT Building
2013
PamArch
2016 - 2018
Pelčák a partner architekti
PUBLIKACE Ernst Wiesner - 10 domů, Obecní Dům Brno
OBSAH ŠKOLNÍ PRÁCE SVITAVSKÉ NÁBŘEŽÍ
7
Urbanistická studie rozvoje města Brna Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. diplomová práce
POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO
27
Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. zimní semestr 2016/2017 ateliér
REFUGEE SHELTER
33
Adalberto Dias, Mariana Barreira červenec 2016 Porto Academy Summer School
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA
39
prof. Ing. arch. Petr Pelčák letní semestr 2015/2016 bakalářská práce
TOWNHOUSE PELLICOVA
49
prof. Ing. arch. Petr Pelčák zimní semestr 2015/2016 ateliér
SOUTĚŽE SITE DWELLING spolupráce s Lindou Bouškovou únor 2017 ArkxSite competition
NOVÝ MĚSTSKÝ ÚŘAD A ÚPRAVA OKOLÍ VE MĚSTĚ LÁZNĚ BĚLOHRAD tým: Linda Boušková, Filip Musálek a Ing. arch. Robert Ševčík, Jan Kozák prosinec 2017 soutěž ČKA
HLAVNÍ NÁMĚSTÍ V KRNOVĚ tým: Linda Boušková, Filip Musálek a Ing. arch. Vítězslav Nový, Jan Kozák březen 2018 soutěž ČKA
SVITAVSKÉ NÁBŘEŽÍ Urbanistická studie rozvoje města Brna na východ od centra Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. diplomová práce
Město je kulturní krajinou po celé své ploše. Od přírody se liší tím, že o všem v něm rozhoduje člověk. Určuje, kde vyrostou nové domy, které domy se zbourají, kde budou ulice, silnice, parky, dokonce kudy poteče řeka. Už tisíce let se lidé soustřeďují do měst, protože to přináší výhody. Ve městech se lidé cítili více bezpečně, byli odděleni od divoké přírody. Koncentrují se sem důležité instituce, obchodníci, řemeslníci, zaměstnanci, studenti. Důsledkem koncentrace velkého počtu lidí vznikla dělba práce, díky které můžeme dnes využívat veškeré současné vymoženosti, které ovlivňují náš každodenní život, jako jsou počítače, internet, auta, léky, banky, pojišťovny, ale také zemědělství, které výrazně proměnilo způsob života lidí. Město je nejefektivnější, když je husté, když v něm nejsou prázdná místa. Má přesně určené hranice, ve kterých se snaží s co největší efektivitou umístit vše potřebné. Město si můžeme představit jako soubor uzlů, které jsou všemožně propojeny. Četnost těchto propojení ovlivňuje, jak efektivně funguje. Pro svůj provoz potřebuje kromě komunikací pozemních také ty, které nejsou na první pohled vidět, jako kanalizace, vodovody, elektřinu, internet. Pokud se v perimetru města nachází plocha bez využití, všechno toto úsilí nenachází uplatnění. Podíváme-li se na současné Brno, zjistíme, že prázdných míst, kterých leží ladem, je velmi mnoho. Jedním z takových prázdných míst na hodnotném místě je i svitavské nábřeží v Zábrdovicích. 7
ZÁBRDOVICE Řešené území se nachází na východě města Brna v katastrálním území Zábrdovice a je vymezeno ulicemi Cejl, Jana Svobody, Husovická a nábřežím řeky Svitavy. Přes řeku poskytuje výhled na farní zahradu a kostel Panny Marie Čenstochovské. V minulosti zde vedla železnice, jejíž stopa je v území stále zřetelně vidět. V blízkosti se nachází bývalý areál Zbrojovky, který je jedním z největším brněnských brownfieldů a stále čeká na oživení. Územím vede hlavní dopravní tepna spojující Židenice a Vinohrady se středem města. V současnosti se na místě nachází vybydlené domy, sklady a celkově je území zanedbané. Na opravu čeká most přes Svitavu spokující ulice Cejl a Zábrdovická. V současném územním plánu je v řešené lokalitě navržena smíšená plocha výroby a služeb (IPP 1,5), plochy rekreační a ostatní zeleně v místě bývalé vlečky a plocha pro likvidaci odpadů. Ve svém návhu preferuji plochy čistého bydlení. Reaguji tak na akutní problém s nedostatkem bytů, se kterým se současná česká města potýkají. V místech s větší hlukovou záteží od rušných komunikací s tramvajovou dopravou je navržena administrativa. K nábřeží a do křižovatky Cejl - Vranovská jsou orientovány
obchodní
partery.
Blízkost
řeky
nabízí
vysokou
pravděpodobnost vytvoření živého a pulzujícího nábřeží s kvalitním veřejným prostorem, který může sloužit i pro budoucí podobu areálu bývalé Zbrojovky.
8
GSPublisherVersion 0.60.100.100
9
URBANISTICKÝ NÁVRH Cílem návrhu je opravit současné místo u řeky Svitavy. V Brně je v současnosti naprosto nevyužitý potenciál obou řek protékajících městem. Zatímco dříve dodávaly vodu do továren, dnes již jenom připomínají dobu, kdy se těžký průmysl odehrával ve městě. Továrny se přesunuly za město a plocha na které stály je neudržovaná, nevyužitá a čeká na svoji příležitost. Takové místa poskytují cenné možnosti, kde vybudovat městské čtvrti, kde se nejenom bydlí, ale také pracuje a tráví volný čas. Jedním z takových míst je řešená lokalita mezi Cejlem, Zábrdovickou a Husovickou ulicí. Území nejvíc těží ze své polohy v blízkoati vůči řece. Dále je v paměti místa zanesena trať vlečky, která tudy dříve po náspu jezdila. Při pohledu na druhý břeh se nabízí pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie a vedle něj na svoji velkou šanci čeká areál bývalé brněnské zbrojovky. Tato atraktivita místa nabízí možnost vzniku živých městských bloků s bohatým veřejným prostorem. Zatímco areál Nové Zbrojovky bude rekonstruován soukromým developerem, na druhém břehu by bylo výhodné, kdyby se do stavby více zapojilo město. To by znamenalo, že by bylo možné klást větší důraz na množství a kvalitu veřejných prostorů, které by v tomto místě mohly vzniknout. Veřejné prostory a jejich hierarchizace jsou hlavním motivem návrhu. Městská struktura je doplněna klasickou blokovou výstavbou, která navazuje na stávající uliční síť. Nábřežní prostor má své epicentrum v místě propojení města a Židenic novým nebo rekonstruovaným mostem. Na druhé straně končí pěším propojením lávkou do areálu budoucí Nové Zbrojovky. Součástí prostoru jsou pobytové schody, které umožňují kontakt s vodou a také pomyslnou tribunu s výhledem na kostel a farní zahradu. Linie železničního náspu je naznačena restauračním pavilonem a doplňuje stávající uliční strukturu zeleného pásu. Ve styku ulic Husovické a Jana Svobody se potom bloková zástavba rozvolňuje do tří solitérů, které umožňují lepší využití atypické
situace
pro
bydlení
a
které
mezi
sebou
vytváří
charakteristický prostor s živým parterem. Jednotlivé bloky mají společnou podnož, ve které jsou umístěny komerční prostory na nábřeží nebo byty ve zvýšeném přízemí ve vedlejších ulicích. Parkování je řešeno pod vnitroblokem a doplněno podélným parkováním v ulicích.
10
GSPublisherVersion 0.60.100.100
11
KONCEPT
Stávající ulice Nové ulice Náměstí Esplanáda Nábřeží Zahrada Zelený pás
12
Návrh doplňuje stávající blokovou strukturu města a utváří v území místa s různými charaktery. Zelený pás vinoucí se ve stopě železniční tratě tvoří paměť místa. Ve stycích ulicic jsou umístěna různě velká náměstí, která jsou na nábřeží propojena esplanádou. Přístup k řece je řešen pobytovým schodištěm, z něhož je výhled na protější farní zahradu.
FUNKCE
Bydlení Administrativa Restaurace
Blízkost nábřeží nabízí výjiměčnou lokalitu pro bydlení. Hlavním motivem jsou tedy obytné bloky doplněné v blízkosti rušných křižovatek administrativními budovami. K nábřeží je orientovám obchodní parter doplněný restauračním pavilonm.
Ulice
AXONOMETRIE
1:500
13
DOPRAVA
Hlavní ulice Vedlejší ulice Pěší propojení Cyklostezka Parkování Obytná zóna
TRIE
14
Řešené území je dopravně napojeno na současnou síť ulicí, tak aby ji co nejméně zatěžovalo. Nábřeží je řešeno v režimu obytné ulice. Garážové stání jsou doplněny podélným stáním v ulicích. Podél řeky vede současná cyklistická stezka.
VEGETACE
Solitérní strom Stromořadí Zelená linie železničního náspu Farní zahrada
Řešeným územím se vine linie stromořadí, která kopíruje stopu bývalé železnice. V uzlech je změna akcentována solitérními stromy. Ulice jsou doplněny stromy mezi podílným stáním. Nábřeží tvoří amfiteátr, ze kterého je výhled na protější kostel s farní zahradou.
Vnitroblok
AXONOMETRIE
1:500
15
16
GSPublisherVersion 0.60.100.100
1.NP a 2.NP 1:400
PŮDORYS 17
17
18
GSPublisherVersion 0.60.100.100
3.NP a 4.NP 1:400
PŮDORYS 18
19
20
GSPublisherVersion 0.60.100.100
G
F
E
D
A
B
C
5.NP a schéma BD 1:400
PŮDORYS 19
21
22
23
24
25
POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. zimní semestr 2016/2017 ateliér
WerkBundStadt Berlin: Skica urbanistického konceptu, 2015
Řešené území je vytyčeno ulicemi Cejl, Vlhká, tělesem železniční trati a areálem tepláren. V současné době je zanedbané a slouží převážně pro dočasné skladování. Cílem bylo navrhnout zde současnou městskou zástavbu, která bude spojovat atraktivitu městských veřejných prostorů s komfortem bydlení v klasické blokové zástavbě. Návrh pracuje s jasným a srozumitelným rozdělením veřejných a neveřejných prostorů. Veřejné prostory poskytují plnohodnotný pocit života ve městě, byť současném. Neveřejné prosotry nabízí komfort a klid v uzavřených zahradách, ke kterým má přístup omezený počet lidí. Urbanistické zalomení hlavních směrů v území je vyřešeno v prvním bloku ve směru od centra města, dále se směr zástavby řídí nejdůležitější stavbou, která je v návrhu ponechána (vysoká administrační budova). Prostor je členěn do jasných a charakteristických urbanistických prvků, jako jsou náměstí, třída, obchodí ulice, ulice, ulička, zahrada. Cílem bylo vytvoření příjemných míst s charakterem (zákoutí se stromem, průhled do zahrady, roh s kašnou). Tyto místa jsou vizuálně propojena průhledy, díky kterým člověk dostáva představu o hierarchizaci a uspořádání prostoru. 27
28
bourané budovy
dopravní řešení
funkční schéma 29
30
31
REFUGEE SHELTER Adalberto Dias, Mariana Barreira Porto Academy Summer School Porto, 2016
Marco Zanuso: Case di vacanze, Arzachena, 1962
Even refugees, who are going through difficult situation, can live in a decent conditions. Idea of the design is to make houses as small and effective as possible, but still offering pleasent places, where people feel at home. Main space, where inhabitants spend the most of time, is located in the centre of house. Double-height volume is surrounded by supporting rooms with standart-height ceiling such as bedrooms, bathroom, storeroom. House is separated from the street with veranda, which adds outdoor living space. It also functions as a lee protecting from wheater when residents are entering the house. Prefabrication, construction in modules, association in grid (1 x 1,5 m) is used in order to make houses accesible and portable. Units are placed tightly to each other to save energy, material for walls and tubes for canalization or rain water.
33
34
35
36
37
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA Objekt metropolitního významu na ulici Benešova v Brně prof. Ing. arch. Petr Pelčák bakalářská práce
Hans Poelzig: Banka, Drážďany, 1918-1921
Řešené území se nachází na brněnské okružní třídě v místě, kde dříve bylo městské opevnění. Tato skutečnost ovlivnila i dnešní podobu dané lokality. Parcela se nachází mezi ulicemi Koliště a Benešova, které v současnosti definuje velký výškový zlom, ten tvoří nepřirozenou bariéru. Situaci dále komplikuje fakt, že se nacházíme v bodě ohybu okružní třídy. S ním se návrh vypořádává tak, že budovu nového magistrátu, Paláce Morava a současného magistrátu sdružuje k sobě tak, že tvoří jeden celek, v jehož jádru se mění směr okružní třídy. Nemění se však pouze směr, ale celé její uspořádání. Od Moravské náměstí po Malinovského náměstí ring tvoří tři osy. Avšak půdorysné řešení Paláce Morava dvě z nich slučuje, směřem k nádraží pokračují pouze dvě, jedna středem Koliště, druhá Benešovou. Tuto situaci návrh reflektuje a nadále ji umocňuje. Výrazným prvkem v návrhu je propojení Koliště s Benešovou po schodišti ústícím do kolándy magistrátu. 39
40
Současný magistrát, Palác Morava a budova nového magistrátu tvoří špalíček domů na okružní třídě. Východiskem složité urbanistické situace je semknutí těchto tří budov co nejvíce k sobě a jejich orientace od společného středu do parku.
Palác Morava svojí hmotou mění situaci v ohbí okružní třídy. Ze tří os se ve zlomu stávají dvě. Navrhovaná budova v tom pokračuje a vymezuje prostor pro tyto dvě osy. Věž je umístěna v místě, kde se mění jak směr ringu, tak i jeho uspořádání. Zároveň se nachází v místě, ze kterého je vidět z nejvíce pohledových směrů.
Hlavní vstupy jsou orientovány od společného středu. Před novým magistrátem vytvářím přeprostor vymezený kolonádou, hranou koliště, městskou třídou a parkem.
Kolonáda naznačuje hlavní vstup do magistrátu. Tento vjem je ještě znásoben polohou věže, která je vidět hned po vstupu do hlavního přirozeně osvětleného atria. Parter je dvoupatrový, odraží tak vnitřní uspořádání domu, kdy se přepážková hala nachází na dvou podlažích.
41
42
43
1.PP
1:1000
1.NP
1:1000
3.NP
1:1000
7.NP
1:1000
44
2.NP
1:1000
8.NP
1:400
12.NP
1:400
45
46
47
TOWNHOUSE PELLICOVA Pellicova 5c, Brno prof. Ing. arch. Petr Pelčák zimní semestr 2015/2016
Václav Dvořák, Jaroslav Brázda: Nájemní domy, 1935-1936
Malý býtový dům se nachází na ulici Pellicova, jedné z nejhezčích ulic v Brně. Ulice je pojmenována po Silvio Pellicovi, italském básníkovi, filozofovi a revolucionáři, který byl vězněn na hradě Špilberk v 20. letech 19. století. Téměř celá ulice byla postavena během krátké doby v 30. letech 20. století, což je zlatá éra brněnské architektury. Domy postavené ve funkcionalistickém stylu jsou oblíbené dodnes a jejich principy stále ovlivňují dnešní architekturu. Návrh přijímá tvarosloví ulice a snaží se do ní zapadnout, jako by tu stál vždy. V domě se nachází dva lofty a dva standartní byty mezi nimi. Každý byt nabízí nádherný výhled na jih Brna. 49
50
5.NP
1:200
4.NP
1:200
3.NP
1:200
2.NP
1:200
1.NP
1:200
1.PP
1:200
2.PP
1:200
51
52
53
54
55
56
57
DĚKUJI
JAN KOZÁK Květen 2018