Česky 1905 fundamento de esperanto l zamenhof v23 8 2014 by Jan Pospíšil Poutník

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

1905

Česky Základ esperanta 16 pprraavviiddlleecchh mmlluuvvnniiccee,, RReessuumméé,, ccvviiččeebbnniiccee,, zzáákkllaaddnníí sslloovvnnííkk,, DDeekkllaarraaccee uussppoořřááddaall 2014 JJaann PPoossppííššiill

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

Předmluva (překlad z roku 1910 při zachování původního pravopisu) Aby jazyk mezinárodní mohl dobře a pravidelně prospívati a aby měl úplnou jistotu, že nikdy se nerozpadne, a že nějaký lehkomyslný krok jeho přátel budoucích nezmaří práci jeho přátel minulých, - jest nejnutnější především jedna podmínka: existence jasně stanoveného, nikdy nedotknutelného a nikdy nezměnitelného ZÁKLADU jazyka. Až jazyk náš bude oficielně přijat vládami nejpřednějších říší a tyto vlády zvláštním zákonem zaručí Esperantu zcela jistý život a užívanost a úplnou zabezpečenost vůči všem choutkám a rozepřím, ten kráte oprávněný výbor, těmito vládami vzájemnou dohodou zvolený, bude směti učiniti v základu jazyka jednou pro vždy všechny požadované změny, ač ukáží-li se takové změny nutnými: ale až do té doby základ Esperanta musí co nejpřísněji zůstati naprosto beze změny, poněvadž přísná nedotknutelnost na šeho základu jest nejhlavnější příčinou našeho dosavadního postupu a nejhlavnější podmínkou pro náš pravidelný a klidný postup budoucí. Žádná osoba a žádná společnost nesmí míti právo libovolně dělati v našem ZÁKLADĚ nějakou byť i nejmenší změnu! Této velmi důležité zásady nechť jsou Espe-rantisté dobře pamětlivi a proti porušení této zásady nechť vždy energicky bojují, poněvadž okamžik, v němž porušili bychom tuto zásadu, byl by počátkem naší smrti. Podle souhlasu mlčky přijatého všemi Esperantisty již od velmi dávné doby tato tři díla jsou považována za ZÁKLAD Esperanta: 1. mluvnice o 16 pravidlech; 2. Universala Vortaro (všeobecný slovník); 3. Ekzercaro (cvičebnice). Tato tři díla považoval autor Esperanta vždy za své zákony a přes četná pokušení a svádění nikdy si nedovolil (alespoň vědomě) ani nejmenšího pr ohřešení proti těmto zákonům; doufá, že pro dobro naší věci také všichni ostatní Esperantisté vždy budou pohlížeti na tato tři díla jako na pouhý zákon a nedotknutelný základ Esperanta. Aby nějaká říše byla silnou a slavnou a mohla zdravě se rozvíjeti, jest třeba, aby každý občan věděl, že nikdy nebude záviseti na rozmarech té neb oné osoby, ale musí poslouchati vždy jen jasných, úplně stanovených základních zákonů své země, které jsou stejně závaznými pro vládnoucí i poddané a v nichž nikdo nemá práva dělati libovolně dle osobního náhledu nějakou změnu nebo doplněk. Stejně, aby naše věc dobře prospívala, jest třeba, aby každý Esperantista měl úplnou jistotu, že zákonodárcem bude mu pro vždy ne nějaká osoba, ale nějaké jasně vymezené dílo.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

Proto, aby učinil konec všem nedorozuměním a hádkám, a aby každý Esperantista věděl úplně jasně, čím má se ve všem říditi, autor Esperanta rozhodl se nyní vydati ve formě jedné knihy tato tři díla, která podle mlčky projeveného souhlasu všech Esperantistů byly obráceny ne k němu, ale k této knize. Až do té doby, dokud pro všechny závazná a nesporná instituce nerozhodne jinak, vše co jest v této knize, musí býti považováno závazným pro všechny; vše, co jest proti této knize, musí býti považováno za špatné, byť i vyšlo z péra sama autora Esperanta. Pouze výše jmenovaná tři díla uveřejněná v knize „Fundamento de Esperanto“ musejí býti považována za oficielní; všechno ostatní, co jsem napsal nebo napíši, radím, opravuji, schvaluji atd., jsou jen díla soukromá, která Esperantisté – uznají-li to za užitečné pro jednotu naší věci – mohou považovati za vzorové, ale ne za závazné. Tato tři díla otištěná v této knize, majíce povahu základu, musejí býti především nedotknutelnými. Proto nechť se čtenáři nediví, že najdou v národním překladu různých slov v této knize (zvláště v anglické části) zcela neopraveny tytéž chyby, jež se nacházely v prvém vydání „Všeobecného Slovníku“. Dovolil jsem si jen opraviti tiskové chyby: ale bylo-li některé slovo chybně nebo nevýstižně přeloženo, nechal jsem ho v této knize zcela beze změny; neboť chtěl-li bych zlepšiti, toto již bylo by změnou, která by mohla způsobiti hádky a která nesmí býti trpěna v díle základním. Základ musí zůstati přísně nedotknutelným i se svými chybami. Chybnost národního překladu toho nebo onoho slova není velikou nehodou, neboť srovnávajíce souběžný překlad v ostatních řečech, najdeme snadno pravý smysl každého slova; ale nepoměrně větší nebezpečí přivodila by změna překladu nějakéh o slova, neboť ztrátou přísné nedotknutelnosti dílo ztratilo by svůj neobyčejně potřebný ráz dogmatické základnosti a žák, nalézaje v jednom vydání jiný překlad než ve druhém, nebyl by jist, zda zítra neudělám nějakou jinou změnu a ztratil by důvěru a oporu. Každému, kdo ukáže mi nějaký nesprávný význam v základní knize, odpovím klidně: ano jest to chyba, ale musí zůstati nedotknutelnou, protože patří k základnímu dokladu, v němž nikdo nemá práva dělati nějaké změny. „Fundamento de Esperanto“ nikterak nesmí býti považováno za nejlepší učebnici a slovník Esperanta. Nikterak! Kdo chce se zdokonaliti v Esperantu, tomu doporučuji různé učebnice a slovníky, mnohem lepší a obšírnější, jež jsou vydány našimi nejkompetentnějšími přáteli pro každý národ zvlášť a z nichž nejdůležitější jsou vydány velmi dobře a pečlivě, za mého osobního dohledu a součinnosti. Ale „Fundamento de Esperanto“ musí býti v rukou každého dobrého Esperantisty jako stálý vůdčí doklad, aby se dobře naučil a častým nahlížením stále si připomínal, co jest v naší řeči oficielním a nedotknutelným, aby mohl vždy dobře odlišiti slova a pravidla oficielní, jež se budou museti nalézati ve všech cvičebnicích Esperanta, od slov a pravidel dopo-

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

ručovaných soukromě, jež snad nejsou všem Esperantistům zná-ma nebo snad ne všemi schvalována. „Fundamento de Esperanto“ musí býti v rukou každého Esperantisty jako stálé vodítko, jež bude ho chrániti před uchylováním od cesty jednotnosti. Řekl jsem, že základ našeho jazyka musí býti naprosto nedotknutelný, i kdyby se nám zdálo, že ten nebo onen bod jest asi chybný. To mohlo by zroditi myšlenku, že náš jazyk zůstane navždy strnulý a nikdy se nerozvine... Nikterak! Přes přísnou nedotknutelnost základu bude míti náš jazyk úplnou možnost nejen stále se obohacovati, al e i stále se zlepšovati a zdokonalovati: nedotknutelnost základu bude nám jen stálou zárukou, že ono zdokonalování nebude se díti libovolnými, a navzájem se potírajícími a bořivými převraty a změnami, ani ničením nebo znehodnocováním naší dosavadní literatury, nýbrž cestou přirozenou, beze zmatků a nebezpečí. Podrobněji promluvím o tom na kongresu v Boulogne sur Mer; nyní řeknu o tom jen několik slov, aby se můj náhled nezdál příliš paradoxním: 1. Obohacovati jazyk novými slovy můžeme již nyní po úradě s těmi osobami, které jsou považovány za největší autority v našem jazyku a pečujíce o to, aby každý užíval tato slova ve stejné formě. Ale tato slova musí býti pouze doporučována, ne vnucována, musí se jich užívati jen v literatuře; ale v korespondenci s osobami neznámými jest dobře vždy užívati jen slov z „Fundamenta“, poněvadž jen o takových slovech můžeme míti jistotu, že náš adresát je určitě najde ve svém slovníku. Teprve někdy později, až největší část nových slov bude již úplně zralá, nějaká autoritativní instituce zavede je do slovníku oficielního, jako „Přídavek k Fundamentu“. 2. Shledá-li nějaká autoritativní ústřední instituce, že to neb ono slovo nebo pravidlo naší řeči jest příliš nevhodné, nebude směti odstraniti nebo změniti dotyčný tvar, ale bude moci navrhnouti tvar nový, který doporučí užívati souběžně s tvarem starým. Časem tvar nový pozne-náhlu vytlačí tvar starý, který stane se archaismem, jak to vidíme v každém přirozeném jazyku. Než, představujíce část Základu, tyto archaismy nikdy nebudou vymýceny, ale vždy se budou tisknouti ve všech učebnicích a slovnících současně s tvary novými, a tak, budeme míti jistotu, že ani při největším zdokonalování jednota Esperanta nikdy nebude rušena a žádné dílo esperantské ani z nejdřívější doby nikdy neztratí své ceny a srozumitelnosti pro příští pokolení. Ukázal jsem v zásadě, jak přísná nedotknutelnost „Fundameta“ bude střežiti vždy jednotu našeho jazyka, nejsouc mu přec na překážku, aby se nejenom obohacoval, nýbrž i stále zdokonaloval. Ale v praxi (z příčin, o kterých

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

jsem se již mnohokráte zmínil) musíme si ovšem velmi obezřele počínati při „zdokonalování“ jazyka: a) musíme to činiti ne lehkomylně, nýbrž v případech skutečné potřeby; b) mohou to činiti (po zralé úvaze) ne jednotlivé osoby, nýbrž pouze nějaká ústřední instituce, která bude požívati nesporné autority u celého světa esperantského. Končím těmito slovy: 1. v zájmu jednotnosti naší věci musí každý dobrý Esperantista především dobře znáti základ našeho jazyka; 2. základ našeho jazyka musí zůstati pro vždy nedotknutelným; 3. až do doby, kdy autoritativní ústřední instituce se rozhodne zvětšiti (nikdy změniti) dosavadní základ oficielním zavedením nových slov nebo pravidel, všechno dobré, co se nenalezá v „Základu Esperanta“, musí býti považováno ne za závazné, nýbrž pouze za doporučované. 4. Názory, které jsem svrchu pronesl o „Základu Esperanta“, jsou prozatím jen mým soukromým míněním. Zákonného schválení se jim dostane jen v tom případě, budou-li přijaty mezinárodním kongresem Esperantistů, jemuž toto dílo i s předmluvou bude předloženo. Komentář: stalo se tak na 1. mezinárodním kongresu Deklarací o esperantismu 7. srpna 1905. Vše bylo přijato tak, jak to Zamenhof navrhl, včetně jeho odstoupení od autorských práv.

Ve Varšavě, v červenci 1905. L. Zamenhof Komentář (Jana Pospíšila): takto jsou označeny (vždy červeně) v daším textu dodatečné poznámky sestavitele tohoto textu „2014 Základ esperanta“.

Resumé:

Text Zamenhofova Fundamenta má více nadčasových rovin. V první řadě jde o „základní zákon“ (podobný ústavě), který byl schválen na 1. Světovém kongresu esperantistů (viz. Deklarace esperantismu na konci této knihy). Dále jde také o ilustraci Zamenhofova stylu (cvičení, paragrafy), který je doporučován, a také jeho náboženských postojů v textech Fundamenta (např. „modlete se ke Svaté Panně“, o příchodu Spasitele, o odpuštění viny člověka, to jsou jasné Biblické akcenty, které by si zasloužily samostatnou studii). Jde také o fixaci dobových reálií (sablujo, azoto apod.). Pro začátečníky by Fundamento mělo být první učebnicí a pro pokročilé trvalým referenčním pramenem. Pro tvůrce slovníků a učebnic je rozsah mluvnických pravidel a slovní zásoby povinným základním pramenným materiálem. Tak Zamenhof (podpořen Deklarací 1. Kongresu) zajistil trvalou neměnnost a srozumitelnost jazyka. Aby se zabránilo škodlivým vlivům jazykových reformátorů (v každé dějinné epoše) a rozkladným sociálním vlivům uvnitř esperantského hnutí (zvláště na vyšších intelektuálních a společenských postech v hnutí, jak pozorujeme i v dnešní době), je potřeba, aby každý stoupenec a uživatel Mezinárodního jazyka esperanto byl do podrobna seznámen s Fundamentem. Základní evropské jazyky, ze kterých Zamenhof čerpal při tvorbě Základů esperanta, jsou francouzština, angličtina, němčina, ruština a polština. A to je nesporně silná výzva pro každého esperantistu, aby se díky propedeutické hodnotě esperanta a 5-jazyčného jazykového materiálu obsaženého ve Fundamentu naučil alespoň jeden základní evropský jazyk, a tak napomohl šíření Mezinárodního jazyka esperanta ve světě, protože ve většině světa se hovoří indo-evropskými jazyky.

Mluvnice

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

Abeceda

Názvy písmen: a, bo, co, ĉo, do, e, fo, go, ĝo, ho, ĥo, i, jo, ĵo, ko, lo, mo, no, o, po, ro, so, ŝo, to, u, ŭo, vo, zo. POZNÁMKA: Tiskárny, které nemají písmena ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ, ŭ, mohou místo nich použít ch, gh, hh, jh, sh, u. Komentář: setkáme se i s náhradou cx, gx, hx, jx, sx, ux, kde na počítači není možné použít diakritiku v kódování Unicode.

Gramatická Pravidla Komentář:

těchto 16 gramatických pravidel umožňuje spontánní slovotvorbu v obecném stylu jazyka

1. Člen neurčitý neexistuje; existuje pouze člen určitý la, stejný pro všechny rody, pády a čísla. POZNÁMKA: Použití členu je stejné, jako v jiných jazycích. Osoby, pro které je používání členu nesnadné, nemusí v počátečním období člen používat. 2. Podstatné jméno (substantivum) končí na –o. Pro vytvoření množného čísla se přidá koncovka –j. pády ekzistují pouze dva: nominativ (1. pád) a akuzativ (4. pád); akuzativ se vytvoří, když k nominativu přidáme koncovku –n. Ostatní pády se vyjadřují pomocí předložek: genitiv (2. pád) pomocí de (od), dativ (3. pád) pomocí al (k), 7. pád pomocí per (pomocí), anebo pomocí jiných předložek podle smyslu.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

3. Jména přídavná (adjektiva) končí na –a. Pády a čísla jsou stejná jako u podstatných jmen. Stupňování se tvoří pomocí slova pli (více) a pomocí plej (nej); při stupňování se používá spojka ol (než). 4. Číslovky základní (které se neskloňují) jsou: unu 1, du 2, tri 3, kvar 4, kvin 5, ses 6, sep 7, ok 8, naŭ 9, dek 10, cent 100, mil 1000. Desítky a stovky jsou tvořeny jednoduchým spojením číslovek. Pro vytvoření číslovek řadových se přidává koncovka –a přídavného jména; pro násobné přípona -obl, pro zlomky -on, pro hromadné -op, pro podílné slovo po. Kromě toho mohou být použity číslovky jako substantiva s koncovkou -o a jako adverbia s koncovkou -e. 5. Zájmena osobní: mi já, vi ty/vy, li on, ŝi ona, ĝi ono/to (obyčejně o předmětu, zvířeti nebo dítěti), si se/si, ni my, vi vy, ili oni, oni ono se (říká); zájmena přivlastňovací (posesiva) se tvoří přidáním adjektivní koncovky -a. Skloňování je stejné jako u substantiv. 6. Sloveso (verbum) se nemění podle osoby ani čísla. Tvary slovesa: Čas přítomný končí na –as; minulý na –is; budoucí na –os; způsob podmiňovací na –us; rozkazovací na -u; neurčitý na -i. Příčestí (participa) s významem adjektivním –a, nebo adverbiálním –e: činné přítomné –ant–; činné minulé –int–; činné budoucí –ont–; trpné přítomné –at–; trpné minulé –it–; trpné budoucí –ot–. Všechny tvary trpné (pasiva) se tvoří pomocí odpovídajícího tvaru slovesa esti býti a pasivního participia potřebného slovesa; předložka u pasiva je de od. 7. Příslovce (adverbia) končí na –e. Stupňování příslovců je stejné jako u adjektiv, pomocí slova pli (více) a pomocí plej (nej). 8. Všechny předložky samy o sobě vyžadují nominativ (1. pád). 9.

Každé slovo se čte, jak je napsáno.

10.

(„piš jak slyš“ – fonetický pravopis)

Přízvuk (akcent) je vždy na předposlední slabice.

11. Slova složená se tvoří jednoduchým spojením slov (hlavní slovo je na konci); na gramatické koncovky se nahlíží jako na samostatná slova. 12.

Jeden zápor ve větě: další záporné slovo ne se vynechává.

13.

K ukázání směru slova přibírají koncovku akuzativu –n.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

14. Každá předložka má určitý a trvalý význam; ale jestliže musíme použít nějakou předložku a přímý význam nám neukazuje, jakou předložku bychom měli použít, tehdy použijeme neurčitou předložku je, která nemá samostatný význam. Namísto neurčité předložky je můžeme také použít akuzativ –n bez předložky. 15. Tak zvaná cizí slova (internacionalismy, mezinárodní slova), to jest taková, která většina jazyků převzala z jednoho zdroje, jsou používána v jazyce esperanto beze změny, dostávajíce pouze pravopis tohoto jazyka; ale u různých slov odvozených z jednoho slovního kmen je dobré používat beze změny pouze slovo základní a ostatní slova tvořit z tohoto slova základního podle pravidel jazyka esperanto. 16. Koncovou hlásku substantiva –o a členu la je možné vynechat a nahradit apostrofem. Komentář: používá se výhradně v uměleckém stylu.

Komentář:

všechna tato výše zmíněná základní gramatická pravidla a následující minimální základní slovní zásoba ve Cvičebnici nám umožňuje spontánní používání Základu esperanta v obecném každodenním stylu (jde o schopnost bezpečné domluvy ve všech obecných situacích); v této fázi jsme na jazykové úrovni předškolního dítěte, a pokud se chceme domluvit o odborných, nebo vědeckých záležitostech, je potřeba použít odborného stylu (to jest studovat např. obor matematiky, dějepisu, fyziky apod., nebo na vyšším stupni školství např. při studiu medicíny seznámit se s odbornou latinskou lékařskou terminologií); proto 100%-ní zvládnutí Fundamenta (to jest obecného stylu) je nesmírně důležité nejen pro bezpečné domluvení se s kterýmkoliv esperantistou kdekoliv ve světě, ale také k dalšímu odbornému studiu ke zvládnutí zvoleného odborného stylu (který zahrnuje širší slovní zásobu)

klikni myší: zpět na Předmluvu, Resumé, pravidla, cvičebnice, slovník, Deklarace

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

Cvičebnice § 1. Abeceda (výslovnost) A, bo, co, ĉo, do, e, fo, go, ĝo, ho, ĥo, [čteme: ...čo...džo, ho, cho] i, jo, ĵo, ko, lo, mo, no, o, po, ro, so, ŝo, to, u, ŭo, vo, zo. [čteme: ...žo...šo, uo... ]

§ 2. Procvičování čtení Al. Bá-lo. Pá-tro. Nú-bo. Cé-lo. Ci-tró-no. Cén-to. Sénto. Scé-no. Scí-o.Có-lo. Kó-lo. O-fi-cí-ro. Fa-cí-la. Lá-ca. Pa-cú-lo. Ĉar. Ĉe-mí-zo. Ĉi-ká-no. Ĉi-é-lo. Ĉu. Fe-lí-ĉa. [čteme: ...čar, čemí zo...] Cí-a. Ĉí-a. Pro-cé-so. Sen-ĉé-sa Ec. Eĉ. Ek. Da. Lú-do. Dén-to. Plén-di. El. En. De. Té-ni. Sen. Vé-ro. Fá-li. Fi-déla. Trá-fi. Gá-lo. Grán-da. Gén-to. Gíp-so. Gús-to. Lé-gi. Pá-go. Pá-ĝo. Ĝis. Ĝús-ta. Ré-ĝi. Ĝar-dé-no. Lón-ga. Régno. [čteme: ...džis, džústa, rédži...] Síg-ni. Gvar-dí-o. Lín-gvo. Ĝu-á-do. Há-ro. Hi-rúndo. Há-ki. Ne-hé-la. Pac-hó-ro.Ses-hó-ra Bat-hú-fo. Hóro. Ĥó-ro. Kó-ro. Ĥo-lé-ro. Ĥe-mí-o. I-mí-ti. Fí-lo. Bír-do. [čteme: ...chóro, kóro, choléro, chemí o...] Tró-vi. Prin-tém-po. Min. Fo-í-ro. Fe-í-no. I-el. I-am. In. Jam. Ju. Jes. Ju-ris-to. Kra-jó-no. Ma-jés-ta. Tuj. Dó-moj. Ru-í-no. Prúj-no. Ba-lá-i. Pá-laj. De-í-no. Véj-no. Pe-ré-i. Mál-plej. Jús-ta. Ĵus. Ĵé-ti. Ĵa-lú-za. Ĵur-nálo. Má-jo. Boná- [čteme: ...žus, žéty, žalúza, žurnálo...] ĵo. Ká-po. Ma-kú-lo. Kés-to. Su-ké-ro. Ak-vo. Ko-kéto. Li-kvó-ro. Pac-ká-po.

§ 3. Procvičování čtení Lá-vi. Le-ví-lo. Pa-ró-li. Mem. Im-plí-ki. Em-ba-rá-so. Nó-mo. In-di-fe-rén-ta. In-ter-na-cí-a. Ol. He-ró-i. Heroí-no. Fój-no. Pí-a. Pál-pi. Ri-pé-ti. Ar-bá-ro. Sá-ma.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

Stá-ri. Si-gé-lo. Sis-té-mo. Pe-sí-lo. Pe-zí-lo. Sén-ti. Sofísmo. Ci-pré-so. Ŝi. Pá-ŝo. Stá-lo. Ŝtá-lo. Vés-to. Véŝ-to. [čteme: ...ši, pášo, štálo...] Dis-ŝí-ri. Ŝan-cé-li. Ta-pí-ŝo Te-o-rí-o. Pa-tén-to. U-tí-la. Un-go. Plú-mo. Tu-múl-to. Plu. Lú-i. Kí-u. Ba-lá-u. Traúlo. Pe-ré-u. Ne-ú-lo. Fráŭ-lo. Paŭ-lí-no. Láŭ-di. Eŭ-rópo. [čteme: ...fráulo, paulí no, láudy...] Tro-ú-zi. Ho-dí-aŭ. Vá-na. Vér-so. Sól-vi. Zór-gi. Zeníto. Zo-o-lo-gí-o. A-zé-no. Me-zú-ro. Ná-zo. Tre-zó-ro. Mez-nók-to. Zú-mo. Sú-mo. Zó-no. Só-no. Pé-zo. Pé-co. Pé-so. Ne-ní-o. A-dí-aŭ. Fi-zí-ko. Ge-o-gra-fí-o. Spi-rí-to. Lip-há-ro. In-díg-ni. Ne-ní-el. Spe-gú-lo. Ŝpí-no. Né-i. Ré-e. He-ró-o. Kon-scí-i. Tra-e-té-ra. He-ro-é-to. Lú-e. Mó-le. Pá-le. Tra-í-re. Pa-sí-e. Me-tí-o. In-ĝe-ni-é-ro. Insék- [čteme: ...indženyéro...] to. Re-sér-vi. Re-zér-vi.

§ 4. Procvičování čtení Citrono. Cento. Sceno. Scio. Balau. Ŝanceli. Neniel. Embaraso. Zoologio. Reservi. Traire. Hodiaŭ. Disŝiri. [čteme: ...dysší ry... ] Neulo. Majesta. Packapo. Heroino. Pezo. Internacia. Seshora. Cipreso. Stalo. Feino. Plu. Sukero. Gento. Indigni. Sigelo. Krajono. Ruino. Pesilo. Lipharo. Metio. Ĝardeno. Sono. Laŭdi. Pale. Facila. Insekto. Kiu. Zorgi. Cikano. Traetera. Sofismo. Domoj. Spino. Majo. Signi. Ec. Bonaĵo. Legi. Iel. Juristo. Ĉielo. Ĥemio. [čteme: ...čiélo, chemí o...]

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

§5 Otec a bratr Patro kaj frato. — Leono estas besto. — Rozo estas floro kaj kolombo estas birdo. — La rozo apartenas al Teodoro. — La suno brilas. — La patro estas sana. — La patro estas tajloro. cs otec

en father ending of podstatné marque le nouns jméno o substantif (substantive) a kaj et and bratr frato frère brother lev leono lion lion být esti être be marque le ending of the přítomný présent present tense čas as d’un verbe in verbs zvíře besto animal beast růže rozo rose rose květ floro fleur flower holub kolombo pigeon dove pták birdo oiseau bird určitý člen patřit

eo patro

article défini (le, la la, les) the aparteni appartenir belong

k, ke, ku al slunce suno zářit brili zdráv

fr père

sana

přídavné jméno a krejčí tajloro

à soleil briller sain, en santé marque l’adjectif tailleur

to sun shine

de Vater bezeichnet das Adjektiv und Bruder Löwe sein

ru отецъ

означаетъ существительное и братъ левъ быть означаетъ bezeichnet настоящее время das Präsens глагола Thier животное Rose роза Blume цвѣтъ, цвѣтокъ Taube голубь Vogel nтица членъ bestimmter опредѣленный (по Artikel (der, русски не die, das) переводится) gehören принадлежатъ къ zu (ersetzt (замѣняетътакже zugleich дательный den Dativ) падежъ) Sonne солнце Glänzen блистать

well, healthy Gesund bezeichnet termination das of adjectives Adjektiv tailor Schneider

pl ojciec oznacza rzeczownik i brat lew być oznacza czas teraźniejszy zwierzę roźa kwiat gołąb’ ptak przedimek określny (nie tłómaczy się) należeć. do (zastępuje też przypadek trzeci) słońce błyszczeć

здоровый

zdrowy

означаетъ прилагательное nортной

oznacza przymiotnik krawiec

Otec a bratr. — Lev je zv íře. — Rů že je květina a holub je zvíře. — Ta rů že patří Teodorovi. — Slunce září. — Otec je zdráv. — Ten otec je krejčí.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

§6 Dítě není dospělý člověk Infano ne estas matura homo. — La infano jam ne ploras. — La ĉielo estas blua. — Kie estas la libro kaj la krajono? — La libro estas sur la tablo, kaj la krajono kuŝas sur la fenestro. — Sur la fenestro kuŝas krajono kaj plumo. — Jen estas pomo. — Jen estas la pomo, kiun mi trovis. — Sur la tero kuŝas ŝtono. cs dítě ne dospělý, zralý člověk už, již

eo infano ne

plakat nebe modrý kde

fr en enfant child non, ne, ne... pas no, not mature, matura mûr ripe homo homme man jam déjà already mourn, plori pleurer weep ĉielo ciel heaven blua bleu blue kie où where

kniha tužka na stůl ležet okno pero hle zde jablko

libro krajono sur tablo kuŝi fenestro plumo jen pomo

kdo

kiu

book pencil upon, on table lie (down) window pen behold, lo apple

n mi

livre crayon sur table être couché fenêtre plume voici, voilà pomme qui lequel, laquelle marque l’accusatif ou complement direct je, moi

já nalézt, najít

trovi

minulý čas země, půda kámen

ru дитя не, нѣтъ

pl dziecię nie

reif Mensch schon

зрѣлый человѣкъ уже

dojrzały człowiek juź

weinen Himmel blau wo

nлакать небо синій гдѣ

płakać niebo niebieski gdzie księga, książka ołówek na stół leżeć okno pióro otóż jabłko

Buch Bleistift auf Tisch liegen Fenster Feder da, siehe Apfel wer, who, which welcher

книга карандашъ на столъ лежать окно nеро вотъ яблоко

ending of the objective I

bezeichnet den Accusativ Ich

означаетъ винительный падежъ я

oznacza przypadek czwarty ja

trouver

find

находить

znajdować

marque le passé

ending of past tense in verbs

finden bezeichnet die vergangene Zeit

означаетъ прошедшее время

oznaczca czas przeszły

tero ŝtono

terre pierre

earth stone

Erde Stein

земля камень

ziemia kamień

4. pád (koho, co?)

de Kind nicht, nein

кто, который kto, który

Dítě není dospělý člověk. — To d ítě už nepláče. — Nebe je modré . — Kde je ta kniha a ta tu žka? — Ta kn iha je na stole, a ta tužka leží na okně. — Na to m okně leží tužka a pero. — Hle zde je jab lko. — Hle zde je to jab lko, které jsem našel. — Na zemi leží kámen.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

§7 Lev je silný Leono estas forta. — La dentoj de leono estas akraj. — Al leono ne donu la manon. — Mi vidas leonon. — Resti kun leono estas danĝere. — Kiu kuraĝas rajdi sur leono? — Mi parolas pri leono. cs

silný zub

forta dento

fort dent

strong tooth

marque le sign of the pluriel plural

množné číslo

od ostrý dát, dávat

de akra

de aigu

doni

donner

rozkazovací způsob

marque příslovce e l’adverbe courageu odvážný kuraĝa x jet na aller à koni rajdi cheval neurčitý způsob slovesa mluvit, hovořit

pri

paroli

marque l’infinitif parler sur, touchant, de

сильный зубъ означаетъ bezeichne множественное t die число родительный Mehrzahl падежъ von; ersetzt auch den отъ; замѣняетъ Genitiv также scharf острый

silny, mocny ząb

geben

давать

dawać

bezeichne t den Imperativ Hand sehen bleiben mit

означаетъ повелительное наклоненіе рука видѣть остваваться съ

Gefahr endung des Adverbs kühn, dreist

онасность

oznacza tryb rozkazujący ręka widzieć pozostawać z niebezpieczeństw o

окончаніе нарѣчія

zakończenie przysłówka

смѣлый

smialy

ride termination of the infinitive in verbs

reiten

ѣздить верхомъ

jeździć konno

bezeichne означаетъ t den неопредѣленное Intinitiv наклоненіе

oznacza tryb bezokoliczny słowa

speak

sprechen

mówić

concerning, about

von, über о, объ

of, from sharp

give ending of marque the l’impérati imperative f in verbs main hand voir see rester remain avec with

u mano vidi resti kun danĝer danger nebezpečí o ruka vidět zůstat s, se

de stark, kräftig Zahn

danger ending of adverbs courageous, daring

говорить

oznacza liczbę mnogą od; zastępuje też przypadek drugi ostry

Lev je silný. — Zuby lva jsou ostré. — Ke lvovi nedávej ru ku. — Vidím lva. — Zůstat se lvem je nebezpečné. — Kdo se odvažuje jezdit na lvovi? — Hovořím o lvovi.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

§8 Otec je dobrý La patro estas bona. — Jen kuŝas la ĉapelo de la patro. — Diru al la patro, ke mi estas diligenta. — Mi amas la patron. — Venu kune kun la patro. — La filo staras apud la patro. — La mano de Johano estas pura. — Mi konas Johanon. — Ludoviko, donu al mi panon. — Mi manĝas per la buŝo kaj flaras per la nazo. — Antaŭ la domo staras arbo. — La patro estas en la ĉambro. cs dobrý klobouk říci, říkat že

fr bon chapeau dire que diligent, diligenta assidu

en good hat say that (conj.)

de gut Hut sagen dass

ru добрый шляпа сказать что

pl dobry kapelusz powiadać że

diligent

fleissig

nрилежный

milovat přijít, přicházet společně syn

ami

aimer

love

lieben

любить

pilny lubić, kochać

veni kune filo

come together son

kommen zusammen Sohn

nриходить вмѣстѣ сынъ

przychodzić razem, wraz syn

stát vedle

stari apud

stand near by

stehen neben, an

стоять nри, возлѣ

stać przy, obok

čistý

pura

venir ensemble fils être debout auprès de pur, propre

rein

koni pano manĝi

connaître pain manger

чистый знать (быть знакомымъ) xлѣбъ ѣсть

czysty

znát chléb jíst

clean, pure know, recognise bread eat

pilný

eo bona ĉapelo diri ke

skrze ústa

per buŝo

čichat nos před dům strom pokoj

flari nazo antaŭ domo arbo ĉambro

par, au moyen de bouche flairer, sentir nez devant maison arbre chambre

through, by means of mouth smell nose before house tree room

kennen Brot essen mittelst, vermittelst, durch Mund riechen, schnupfen Nase or Haus Baum Zimmer

znać chleb jeść

przez, za nосредствомъ pomocą ротъ usta нюхать, обонять wąchać носъ nos nредъ przed домъ dom дерево drzewo комната pokój

Otec je dobrý. — Hle tu leží ten klobouk otce. — Řekni otci, že jsem pilný. — M iluji otce. — Přijď společně s otcem. — Syn stojí u otce. — Ruka Jana je čistá. — Znám Jana. — Ludvíku, dej mi chléb. — Jím ústy a čichám nosem. — Před do mem stojí strom. — Otec je v poko ji.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

§9 CVIČENÍ, Ptáci létají La birdoj flugas. — La kanto de la birdoj estas agrabla. — Donu al la birdoj akvon, ĉar ili volas trinki. — La knabo forpelis la birdojn. — Ni vidas per la okuloj kaj aŭdas per la oreloj. — Bonaj infanoj lernas diligente. — Aleksandro ne volas lerni, kaj tial mi batas Aleksandron. — De la patro mi ricevis libron, kaj de la frato mi ricevis plumon. — Mi venas de la avo, kaj mi iras nun al la onklo. — Mi legas libron. — La patro ne legas libron, sed li skribas leteron. cs

fly (vb.) sing agreeable water

protože

fr voler (avec flugi des ailes) kanti chanter agrabla agréable akvo eau car, parce ĉar que

летать nѣть nріятный вода ибо, такъ какъ

latać śpiewać przyjemny woda albowiem, ponieważ

oni chtít pít chlapec pro

ili voli trinki knabo for

oni, one chcieć pić chłopiec precz

peli ni okulo aŭdi orelo lerni

they wish, will drink boy forth, out pursue, chase out we eye hear ear learn

они, онѣ xотѣть nить мальчикъ nрочь

hnát my oko slyšet ucho učit se

гнать мы глазъ слышать ухо учиться

gonić my oko słyszeć ucho uczyć się

proto bít, tlouci někoho

tial

ils, elles vouloir boire garçon loin, hors chasser, renvoyer nous oeil entendre oreille apprendre c’est pourquoi

therefore

fliegen singen angenehm Wasser weil, da, denn sie (Mehrzahl) wollen trinken Knabe fort jagen, treiben wir Auge hören Ohr lernen darum, deshalb

nотому

dla tego

schlagen bekommen, erhalten

bić

ricevi

beat obtain, get, receive

бить

dostat

battre recevoir, obtenir

děd jít nyní strýc číst ale on psát dopis

avo iri nun onklo legi sed li skribi letero

grand-père aller maintenant oncle lire mais il, lui écrire lettre, épître

letět, létat zpívat příjemný voda

bati

for

олучать дѣдъ, grandfather Grossvater дѣдушка go gehen идти now jetzt теперь uncle Onkel дядя read lesen читать but aber, sondern но, а he er онъ write schreiben nисать letter Brief nисьмо

otrzymywać dziad, dziadek iść teraz wuj, stryj czytać lecz on pisać list

Ptáci létají. — Ta p íseň ptáků je příjemná . — Dej těm ptáků m vodu, protože chtějí pít. — Ten chlapec odehnal ty ptáky. — Vid íme očima a slyšíme ušima. — Dobré děti se učí pilně. — Alexandr se nechce učit, a proto biju A lexandra. — Od otce jsem dostal knihu, a od bratra jsem dostal pero. — Přicházím od dědy, a jdu nyní ke strýci. — Čtu knihu. — Otec nečte knihu, ale píše dopis.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

§10 CVIČENÍ, Papír je bílý Papero estas blanka. — Blanka papero kuŝas sur la tablo. — La blanka papero jam ne kuŝas sur la tablo. — Jen estas la kajero de la juna fraŭlino. — La patro donis al mi dolĉan pomon. — Rakontu al mia juna amiko belan historion. — Mi ne amas obstinajn homojn. — Mi deziras al vi bonan tagon, sinjoro! — Bonan matenon! — Ĝojan feston! (mi deziras al vi). — Kia ĝoja festo! (estas hodiaŭ). — Sur la ĉielo staras la bela suno. — En la tago ni vidas la helan sunon, kaj en la nokto ni vidas la palan lunon kaj la belajn stelojn. — La papero estas tre blanka, sed la neĝo estas pli blanka. — Lakto estas pli nutra, ol vino. — Mi havas pli freŝan panon, ol vi. — Ne, vi eraras, sinjoro: via pano estas malpli freŝa, ol mia. — El ĉiuj miaj infanoj Ernesto estas la plej juna. — Mi estas tiel forta, kiel vi. — El ĉiuj siaj fratoj Antono estas la malplej saĝa. cs papír bílý sešit mladý svobodn ý mu ž

fr papero papier blanka blanc kajero cahier juna jeune homme non fraŭlo marié

en paper white copy book young bachelor

ending of feminine words; e.g. marque le patro féminin; ex.: father— patro père — patrino žena in patrino mère mother demoiselle, mademoisell slečna fraŭlino e miss sladký dolĉa doux sweet tell, relate vyprávět rakonti raconter můj mia mon my přítel amiko ami friend krásný bela dějiny tvrdohlavý

přát si vy/ty den pán ráno

histoire entêté, obstina obstiné deziri désirer vi vous, toi, tu tago jour sinjoro monsieur mateno matin historio

radovat se ĝoji

slavit jaký

beau

festi kia

se réjouir fêter quel

de Papier weiss Heft jung unverheirathete r Herr bezeichnet das weibliche Geschlecht; z.B. patro Vater— patrino Mutter; fianĉo Bräutigam— fianĉino Braut

ru бумага бѣлый тетрадь молодой xолостой господинъ

Fräulein süss erzählen mein freund

panna słodki opowiadać mój przyjaciel

означаетъ женскійполъ; напр. patro отецъ — patrino мать; fianĉo женихъ — fianĉino невѣста

pl papier biały kajet młody kawaler

oznacza płeć żeńską; np. patro ojciec — patrino matka; koko kogut — kokino kura

beautiful history, story

schön, hübsch

барышня сладкій разсказывать мой другъ красивый, прекрасный

Geschichte

исторія

historja

obstinate desire you day sir, Mr. morning

eigensinnig wünschen Ihr, du, Sie Tag Herr Morgen

упрямый желать вы, ты день господинъ утро

uparty życzyć wy, ty dzień pan poranek

rejoice feast of what

sich freuen feiern was für ein,

радоваться nраздновать какой

cieszyć się świętować jaki

piękny, ładny

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

dnes v, ve

hodiaŭ

světlý noc bledý měsíc hvězda sníh více mléko

hela nokto pala luno stelo neĝo pli lakto

živit

nutri

než víno mít

ol vino havi čerstvý freŝa mýlit se erari

opak

mal

z, ze

každý

ĉiu všichni ĉiuj nejvíce plej tak jak se svůj

tiel kiel si sia

moudrý saĝa

aujourd’hui en, dans clair (qui n’est pas obscur) nuit pâle lune étoile neige plus lait

kind, what a welcher to-day Heute in in, ein-

севодня въ

dziś w

clear, glaring night pale moon star snow more milk

hell, grell Nacht bleich, blass Mond Stern Schnee mehr Milch

яркій ночь блѣдный луна звѣзда снѣгъ болѣе, больше молоко

nähren

nитать

jasny, jaskrawy noc blady księźyć gwiazda śnieg więcej mleko karmić, pożywiać

als Wein haben frisch

чѣмъ вино имѣть свѣжій ошибаться, блуждать

niź wino mieć świeźy błądzić, mylić się

прямо противоположн о; напр. bona хорошій — malbona дурной; estimi уважать — malestimi презирать

oznacza preciwieństwo;n p. bona dobry — malbona zły; estimi poważać — malestimi gardzić

изъ

всякій, каждый всѣ наиболѣе

wszystek, każdy wszyscy najwięcej

такъ какъ себя свой

tak jak siebie swój

умный

mądry

nourrir nourish que (dans une comparaison) than vin vine avoir have frais, récent fresh errer

err, mistake

irren geraden Gegensatz; marque les z.B. bona gut contraires; denotes — malbona ex. bona bon opposites;e. schlecht; — malbona g. bona good estimi — mauvais; — malbona schätzen — estimi evil; estimi malestimi estimer — esteem — verachten malestimi malestimi bezeichnet mépriser despise einen de, d’entre, from, out é-, exfrom aus each, every chacun one jedermann tous all alle le plus most am meisten ainsi, de cette manière thus, so so comment how, as wie soi, se one’s self sich son, sa one’s sein klug, sage, sensé wise vernünftig

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta Papír je b ílý. — Bílý papír leží na to m stole. — Ten bílý papír už neleží na tom stole. — Hle tu je ten sešit té mladé slečny. — Otec mi dal sladké jablko. — Vyprávěj mi mladý příteli hezký příběh. — Nemiluji tvrdošíjné lid i. — Přeji vám dobrý den, pane! — Dobré ráno! — Radostnou oslavu! (já přeji vám). — Jaká radostná oslava! (je dnes). — Na nebi stojí krásné slunce. — Ve d ne vidíme světlé slunce, a v noci v idíme bledý měsíc a krásné hvězdy. — Ten papír je velmi bílý, ale ten sníh je bělejší. — M léko je výživnější, než v íno. — Mám čerstvější chleba, než vy. — Ne, mý líte se, pane: váš chléb je méně čerstvý, než mů j. — Ze všech mých dětí Ernest je nejmladší. — Jsem tak silný, jako ty. — Ze všech svých bratrů Anton je nejmoudřejší.

§11 CVIČENÍ, Víla Unu vidvino havis du filinojn. — La pli maljuna estis tiel simila al la patrino per sia karaktero kaj vizaĝo, ke ĉiu, kiu ŝin vidis, povis pensi, ke li vidas la patrinon; ili ambaŭ estis tiel malagrablaj kaj tiel fieraj, ke oni ne povis vivi kun ili. — La pli juna filino, kiu estis la plena portreto de sia patro laŭ sia boneco kaj honesteco, estis krom tio unu el la plej belaj knabinoj, kiujn oni povis trovi . cs víla jeden, jedna vdovec dva, dvě

eo feino

fr fée

en fairy

de Fee

ru фея

pl wieszczka

unu vidvo

un veuf

one widower

ein, eins Wittwer

одинъ вдовецъ

jeden wdowiec

deux semblable

two like, similar

zwei ähnlich

два похожій

dwa podobny

caractère visage pouvoir penser

character face be able, can think

Charakter Gesicht können denken

характеръ лицо мочь думать

charakter twarz módz myśleć

l’un et l’autre fier, orgueilleux

both

beide

оба

obaj

proud

stolz

on vivre plein

one, people, they live full, complete

man leben voll

гордый езличное мѣстоименіе множественнаг о числа жить полный

dumny zaimek nieosobisty liczby mnogiej żyć pełny

podoba, portrét portreto

portrait

портретъ

portret

podle

selon, d’après

по, согласно

według przymiot; np. bona dobry — boneco dobroć; infano dziecię — infaneco

du podobný simila charakte karakter r o obličej vizaĝo moci povi myslet pensi oba, obě ambaŭ hrdý, pyšný fiera

oni (neurčité)

žít plný

oni vivi plena

laŭ

vlastnost ec

according to denotes qualities; e.g. marque la — good — qualité (abstraitement); boneco ex. bona bon — goodness; viro man — vireco boneco bonté; viro homme — manliness; vireco virilité virino woman

Portrait nach, gemäss Eigenschaft; z.B. bona gut — boneco Güte; virino Weib — virineco Weiblichkei

качество или состояніе; напр. Bona добрый — boneco доброта; virino женщина — virineco женственность

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

čestný

honesta

kromě to

krom tio

honnête hors, hormis, excepté cela

— virineco womanliness honest besides, without, except that, that one

t ehrlich

честный

dzieciństw o uczciwy

ausser jenes, das

кромѣ то, это

oprócz to, tamto

Jedna vdova měla dvě dcery. — Ta starší byla tolik podobná matce svým charakterem a obličejem, že každý, kdo ji viděl, mohl si myslet, že v idí její mat ku; ony obě byly tolik nepříjemné a tolik pyšné, že se nemohlo žít s nimy. — Mladší dcera, která byla úplná podoba svého otce podle své dobroty a čestnosti, byla kro mě toho jedno z nejkrásnějších děvčat, které lidé mohli objevit.

§12 CVIČENÍ, Dva lidé mohou více udělat než jeden. Du homoj povas pli multe fari ol unu. — Mi havas nur unu buŝon, sed mi havas du orelojn. — Li promenas kun tri hundoj. — Li faris ĉion per la dek fingroj de siaj manoj. — El ŝiaj multaj infanoj unuj estas bonaj kaj aliaj estas malbonaj. — Kvin kaj sep faras dek du. — Dek kaj dek faras dudek. — Kvar kaj dek ok faras dudek du. — Tridek kaj kvardek kvin faras sepdek kvin. — Mil okcent naŭdek tri. — Li havas dek unu infanojn. — Sesdek minutoj faras unu horon, kaj unu minuto konsistas el sesdek sekundoj. — Januaro estas la unua monato de la jaro, Aprilo estas la kvara, Novembro estas la dek-unua, Decembro estas la dek-dua. — La dudeka (tago) de Februaro estas la kvindek-unua tago de la jaro. — La sepan tagon de la semajno Dio elektis, ke ĝi estu pli sankta, ol la ses unuaj tagoj. — Kion Dio kreis en la sesa tago? — Kiun daton ni havas hodiaŭ? — Hodiaŭ estas la dudek sepa (tago) de Marto. — Georgo Vaŝington estis naskita la dudek duan de Februaro de la jaro mil sepcent tridek dua. cs

mnoho dělat, činit pouze, jenom procházet se tři pes všechno deset prst jiný pět sedm čtyři osm

multe

tisíc sto

mil cent

fari nur promeni tri hundo ĉio dek fingro alia kvin sep kvar ok

fr en beaucoup, much, nombreux many

viel

много

wiele

faire seulement, ne... que se promener trois chien tout dix doigt autre cinq sept quatre huit mille (nombre) cent

thun, machen дѣлать

robić

only (adv.) walk, promenade three dog evervthing ten finger other five seven four eight

nur

только

tylko

spazieren drei Hund alles zehn Finger ander fünf sieben vier acht

прогуливаться три песъ, собака все десять палецъ иной пять семь четыре восемь

spacerować trzy pies wszystko dziesięć palec inny pięć siedm cztery ośm

thousand hundred

tausend hundert

тысяча сто

tysiąc sto

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

devět šest minuta

hodina (jednotka času)

naŭ ses minuto

neuf (9) six minute

nine six minute

neun sechs Minute

девять шесть минута

dziewięć sześć minuta

heure consister seconde Janvier mois année Avril Novembre Décembre Février semaine Dieu hoisir cela, il, elle saint

hour consist second January month year April November December February week God choose

Stunde bestehen Sekunde Januar Monat Jahr April November December Februar Woche Gott wählen

часъ состоять секунда Январь мѣсяцъ годъ Апрѣль Ноябрь Декабрь Февраль недѣля Богъ выбирать

godzina składać się sekunda Styczeń miesiąc rok Kwiecień Listopad Grudzień Luty tydzień Bóg wybierać

it holy

оно, это ono, to святой, священный święty

create date March

создавать число (мѣсяца) Мартъ

stwarzać data Marzec

naski

créer date Mars enfanter, faire naître

es, dieses heilig schaffen, erschaffen Datum März

ending of past part. pass. in verbs

рождать означаетъ причастіе прошедшаго времени страдат. залога

rodzić

marque le participe passé passif

gebären bezeichnet das Participium perfecti passivi

horo sestávat z konsisti vteřina sekundo leden Januaro měsíc monato rok jaro duben Aprilo listopad Novembro prosinec Decembro únor Februaro týden semajno Bůh Dio volit elekti to, ono svatý

ĝi sankta

(s)tvořit datum březen

krei dato Marto

porodit příčestí minulé trpné

bear, produce

oznacza imiesłów bierny czasu przeszłego

Dva lidé mohou více udělat než jeden. — Mám jen jedna ústa, ale mám dvě uši. — Prochází se se třemi psy. — Udělal všechno svými deseti prsty svých rukou. — Z jejích mnohých dětí jedny jsou hodné a jiné jsou zlobivé. — Pět a sedm činí dvanáct. — Deset a deset činí dvacet. — Čtyři a osmnáct činí dvacet dva. — Třicet a čtyřicet pět činí sedmdesát pět. — Tisíc os mset devadesát tři. — Má jedenáct dětí. — Šedesát minut činí jednu hodinu, a jedna minuta sestává z šedesáti sekund. — Leden je první měsíc ro ku, duben je čtvrtý, listopad je jedenáctý, prosinec je dvanáctý. — Dvacátý (den) únor je padesátý prvý den roku. — Sedmý den týdne Bůh zvolil, aby byl svatější, než šest prvních dnů. — Co Bůh stvořil v šestém dnu? — Které datu m máme dnes? — Dnes je dvacátý sedmý (den) březen. — George Washington se narodil dvacátého druhého února roku tisíc sedmset třicet dv a.

§13 CVIČENÍ, Víla (1. pokračování). Ĉar ĉiu amas ordinare personon, kiu estas simila al li, tial tiu ĉi patrino varmege amis sian pli maljunan filinon, kaj en tiu sama tempo ŝi havis teruran malamon kontraŭ la pli juna. — Ŝi devigis ŝin manĝi en la kuirejo kaj laboradi senĉese. — Inter aliaj aferoj tiu ĉi malfeliĉa infano devis du fojojn en ĉiu tago iri ĉerpi akvon en tre malproksima loko kaj alporti domen plenan grandan kruĉon.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

trvat

daŭri

durer

faire...; ex. pura pur, propre — purigi nettoyer; učiniti morti mourir něco — mortigi nějakým tuer (faire (tranzitivní ig mourir) sloveso) obyčejný ordinara ordinaire osoba persono personne ten tiu celui-là

-to teplý

ĉi varma

zvětšení významu eg

ce qui est le plus près; ex. tiu celui-là — tiu ĉi celui-ci chaud marque augmentation , plus haut degré; ex. pordo porte — pordego grande porte; peti prier — petegi supplier

stejný čas hrůza proti

même (qui n’est pas sama autre) tempo temps (durée) teruro terreur, effroi kontraŭ contre

muset běžet místo

devi kuiri ej

devoir faire cuire marque le

en endure, last

dauern reinigen; bruli brennen (selbst) — bruligi cause to brennen be; e.g. (etwas) zu pura pure etwas — purigi machen, purify; lassen; z.B. sidi sit — pura rein — sidigi seat purigi ordinary gewöhnlich person Person that jener denotes proximity nächste ; e. g. tiu Hinweisung; that — z. B. tiu jener tiu ĉi this; — tiu ĉi tie there dieser; tie — tie ĉi dort — tie ĉi here hier warm varm bezeichnet eine Vergösserung oder denotes Steigerung; increase z.B. pordo of degree; Thür — e.g. pordego varma Thor; varma warm — warm — varmega varmega hot heiss selb, selbst (z. B. derselbe, same daselbst) time Zeit terror Schrecken against gegen ought, must müssen cook kochen place of Ort für...; z.B.

продолжаться

trwać

дѣлать чѣмъ нибудь, заставить дѣлать; напр. pura чистый — purigi чистить; bruli горѣть — bruligi жеть обыкновенный особа, лицо тотъ

robić czemś; np. pura czysty — purigi czyścić; bruli palić się — bruligi palić zwyczajny osoba tamten

ближайшее указаніе; напр. tiu тотъ — tiu ĉi этотъ; tie тамъ — tie ĉi здѣсь теплый

wskazanie najbliższe; np. tiu tamten — tiu ĉi ten; tie tam — tie ĉi tu ciepły

oznacza zwiększenie означаетъ lub увеличеніе или wzmocnienie усиленіе степени; stopnia; np. напр. mano рука mano ręka — — manego manego łapa; ручище; varma varma ciepły теплый — varmega — varmega горячій gorący же, самый (напр. тамъ же, тотъ самый) время ужасъ противъ

źe, sam (np. tam że, ten sam) czas przerażenie przeciw

долженствовать musieć варить gotować мѣсто для...; напр. miejsce dla...;

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

činnosti

pracovat

lieu spécialement affecté à... ex. preĝi prier — preĝejo église; kuiri faire cuire — kuirejo cuisine labori

opakování děje ad

bez

sen

přestat

ĉesi

mezi

inter

labor, work denotes duration marque durée of action; dans l’action; e.g. ex. pafo coup danco de fusil — dance — pafado dancado fusillade dancing sans without cease, cesser desist between, entre, parmi among travailler

záležitost afero šťatný feliĉa

affaire heureux

-krát

fois

fojo

čerpat velmi

ĉerpi tre proksim přibližný a místo loko

puiser très proche, près de place, lieu

nést

porter

porti

akuzativní koncovka n

džbán

kruĉo

an action; e.g. Kuiri cook — kuirejo kitchen

marque l’accusatif et le lieu ou où l’on va cruche

affair happy time (e. g. three times etc.) draw very near place pack, carry ending of the objective, also marks direction towards pitcher

kuiri kochen — kuirejo Küche; beten — preĝejo Kirche

kuiri варить — kuirejo кухня; preĝi молиться — preĝejo церковь

np. kuiri gotować — kuirejo kuchnia; preĝi modlić się — preĝejo kościół

arbeiten

работать

pracować

bezeichnet die Dauer der Thätigkeit; z.B. danco der Tanz — dancado das Tanzen ohne

означаетъ продолжительност ь дѣйствія: напр. iri идти — iradi ходить, хаживать безъ

oznacza trwanie czynności; np. iri iść — iradi chodzić bez

aufhören

переставать

przestawać

zwischen между Sache, Angelegenhei t дѣло glücklich счастливый

między

mal schöpfen (z. B. Wasser) sehr

разъ

raz

черпать очень

czerpać bardzo

nahe Ort

близкій мѣсто

blizki miejsce

tragen

носить

nosić

означаетъ винит. падежъ, а также направленіе кувшинъ

oznacza przypadek czwarty, również kierunek dzban

bezeichnet den Accusativ, auch die Richtung Krug

sprawa szczęśliwy

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta Protože každý miluje obyčejně osobu, která je podobná jemu, proto tato mat ka vřele milovala svou starší dceru, a v tom samém čase měla strašlivou nenávist proti té mladší. — Nutila ji jíst v kuchyni a pracovat bez ustání. — Mezi jiný mi záležitostmi toto nešťastné dítě muselo dvakrát každý den jít čerpat vodu na velmi vzdáleném místě a přinést do domu plný velký d žbán.

§14 Mám sto jablek. Mi havas cent pomojn. — Mi havas centon — pomoj. — Tiu ĉi urbo havas milionon da loĝantoj. — Mi ĉetis dekduon (aŭ dek-duon) da kuleroj kaj du dekduojn da forkoj. — Mil jaroj (aŭ milo da jaroj) faras miljaron. — Unue mi redonas al vi la monon, kiun vi pruntis al mi; due mi dankas vin por la prunto; trie mi petas vin ankaŭ poste prunti al mi, kiam mi bezonos monon. — Por ĉiu tago mi ricevas kvin frankojn, sed por la hodiaŭa tago mi ricevis duoblan pagon, t. e. (= tio estas) dek frankojn. — Kvinoble sep estas tridek kvin. — Tri estas duono de ses. — Ok estas kvar kvinonoj de dek. — Kvar metroj da tiu ĉi ŝtofo kostas naŭ frankojn; tial du metroj kostas kvar kaj duonon frankojn (aŭ da frankoj). — Unu tago estas tricent-sesdek-kvinono aŭ tricent-sesdek-sesono de jaro. — Tiuj ĉi du amikoj promenas ĉiam duope. — Kvinope ili sin ĵetis sur min, sed mi venkis ĉiujn kvin atakantojn. — Por miaj kvar infanoj mi aĉetis dek du pomojn, kaj al ĉiu el la infanoj mi donis po tri pomoj. — Tiu ĉi libro havas sesdek paĝojn; tial, se mi legos en ĉiu tago po dek kvin paĝoj, mi finos la tutan libron en kvar tagoj. cs

město

da urbo

en marks fractions; e.g. kvar four — kvarono a fourth, quarter is used instead of de (après les de after mots words marquant expressin mesure, g weight poids, or nombre) measure ville town

bydlet

loĝi

habiter, loger lodge

wohnen

podílná přípona

od (množství)

příčestí přítomné činné ant

fr marque les nombres fractionnaire s; ex. kvar quatre — kvarono le quart

marque le participe actif acheter ou

kupovat aĉeti nebo aŭ kuler lžíce o cuillère

Bruchzahlwort; z.B. kvar vier — kvarono Viertel

ru означаетъ числительное дробное; напр. kvar четыре — kvarono четверть

zastępuje przypadek drugi po słowach oznaczającyc h miarę, wagę i. t. p. miasto

łyżka

ending of pres. part. act. in verbs buy or

bezeichnet das Participium praes. act kaufen oder

замѣняетъ родительный падежъ послѣ словъ, означающихъ мѣру, вѣсъ и т. д городъ жить, квартировать означаетъ причасіе насто-ящаго времени дѣйств. залога покупать или

spoon

Löffel

ложка

ersetzt den Genitiv nach Mass, Gewicht u. drgl bezeichnenden Wörtern Stadt

liczebnik ułamkowy; np. kvar cztery — kvarono ćwierć

mieszkać oznacza imieslów czynny czasu teraźniejsz kupować albo, lub

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

vidlička forko fourchette de nouveau, opaková ní děje re de retour argent peníze mono (monnaie) půjčit děkovat pro

prunti prêter

danki remercier por pour

prosit peti prier také, též ankaŭ aussi po, potom post après quand, když kiam lorsque potřebovat

bezoni avoir

násobná přípona obl platit pagi látka stát

ceně)

vždy

ŝtofo

étoffe

kosti ĉiam

coûter toujours

kolektivní přípona op

hodit, vrhnout zvítězit útočit strana (knihy) jestliže

besoin de marque l’adjectif numéral multiplicatif; ex. du deux — duobla double payer

fork again, back

Gabel

money

Geld

pieniądze

leihen, borgen danken für

деньги взаймы давать или брать благодарить для, за

bitten auch

просить также

prosić także

nach, hinter

послѣ, за

po, za, potem

when need, want

wann

когда

kiedy

brauchen

нуждаться

potrzebować

...fold; e.g. du two — duobla twofold, duplex pay stuff, matter, goods

означаетъ числительное bezeichnet das множительно Vervielfachungszahlwo е; напр. du rt; z.B. du zwei — два — duobla duobla zweifach двойной zahlen платить

lend, borrow thank for request, beg also after, behind

pożyczać dziękować dla, za

oznacza liczebnik wieloraki; np. du dwa — duobla podwójny płacić

Stoff

вещество, матерія

materja, materjał

kosten immer

стоить всегда

kosztować zawsze

Sammelzahlwort; z.B. du zwei — duope selbander, zwei zusammen

означаетъ числительное собирательно е; напр. du два — duope вдвоемъ

oznacza liczebnik zbiorowy; np. du dwa — duope we dwoje

throw conquer attack

werfen siegen angreifen

бросать побѣждать нападать

rzucać zwyciężać atakować

page if

Seite (Buch-) wenn

страниц если

stronica jeźeli

cost always marks collective marque numerals; l’adjectif e.g. tri numéral three — collectif; ex. triope du deux — three duope à deux together

ĵeti jeter venki vaincre ataki attaquer page (d’un paĝo livre) se si

wieder, zurück

widły, вилы, вилка widelec znowu, снова, назадъ napowrót

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

končit celý

fini tuta

finir entier, total

end, finish whole

enden, beendigen ganz

кончать цѣлый, весь

kończyć cały

Mám sto jablek. — Mám stovku — jablka. — Toto město má milion obyvatel. — Koupil jsem tucet (nebo dvanáct) lžic a dva tucty vidliček. — Tisíc roků (nebo tisícovka let) činí tisícilet í. — Za p rvé vracím vám peníze, které jste mi půjčil; za druhé děkuji vám za pů jčku; za třetí prosím vás také později pů jčit mi, když budu potřebovat peníze. — Za každý den dostávám pět franků, ale za dnešní den jsem dostal dvojitou platbu, t.j. (= to jest) deset franků. — Pětkrát sedm je třicet pět. — Tři je polovina šesti. — Osm jsou čtyři pětiny deseti. — Čtyri metry této lát ky stojí devět franků; proto dva met ry stojí čtyři a polovinu franku (nebo franků). — Jeden den je třista-šedesát-pětina nebo třista-šedesát-šestina roku. — Tito dva přátelé se procházejí vždy ve dvojici. — V pětici se na mne vrhli, ale já jsem přemohl všech pět útočníků. — Pro mé čtyři děti jsem koupil dvanáct jablek, a každému z dětí jsem dal po třech jablcích. — Tato kn iha má šedesát stránek; proto, jestliže budu číst každý den po patnácti stranách, skončím celou kn ihu ve čtyřech dnech.

§15 CVIČENÍ, Víla (2. pokračování). En unu tago, kiam ŝi estis apud tiu fonto, venis al ŝi malriĉa virino, kiu petis ŝin, ke ŝi donu al ŝi trinki. — "Tre volonte, mia bona, "; diris la bela knabino. — Kaj ŝi tuj lavis sian kruĉon kaj ĉerpis akvon en la plej pura loko de la fo nto kaj alportis al la virino, ĉiam subtenante la kruĉon, por ke la virino povu trinki pli oportune. — Kiam la bona virino trankviligis sian soifon, ŝi diris al la knabino: "Vi estas tiel bela, tiel bona kaj tiel honesta, ke mi devas fari al vi donacon" (ĉ ar tio ĉi estis feino, kiu prenis sur sin la formon de malriĉa vilaĝa virino, por vidi, kiel granda estos la ĝentileco de tiu ĉi juna knabino). — "Mi faras al vi donacon," daŭrigis la feino, "ke ĉe ĉiu vorto, kiun vi diros, el via buŝo eliros aŭ floro aŭ multekosta ŝtono." cs pramen bohatý

eo fonto riĉa

muž viro ochotně, rád volonte hned (u)mýt

tuj lavi

pod držet

sub teni

fr source riche

en fountain rich

de Quelle reich

homme (sexe)

man

Mann

volontiers tout de suite, aussitôt laver

willingly

gern охотно bald, sogleich сейчасъ waschen мыть

chętnie

unter halten

подъ держать

pod trzymać

bequem ruhig dursten schenken nehmen

удобный спокойный жаждать дарить брать

sous tenir commode, qui est pohodlný oportuna à propos klidný trankvila tranquille žíznit soifi avoir soif darovat donaci faire cadeau vzít preni prendre

immediate wash under, beneath, below hold, grasp opportune, suitable quiet thirst make a present take

tvar vesnice zdvořilý u, při

form village polite, gentle at

formo vilaĝo ĝentila ĉe

forme village gentil, poli chez

Form Dorf höflich bei

ru источникъ богатый мужчина, мужъ

pl żródło bogaty mężczyzna, mąż

natychmiast myć

wygodny spokojny pragnąć darować brać forma, форма kształt деревня wieś вѣжливый grzeczny у, при u, przy

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta V jeden den, kdy byla u toho pramene, p řišla k n í chudá žena, která ji prosila, aby jí dala napít. — " Velice ráda, má drahá,"; řekla ta krásná dívka. — A hned umy la svůj džbán a nabrala vodu v nejčistším místě pramene a přinesla jej té ženě, stále podpírajíce džbán, aby se žena mohla napít pohodlněji. — Když ta dobrá žena utišila svou žízeň, řekla té d ívce: "Ty jsi tak krásná, tak dobrá tak počestná, že t i musím učinit i dárek" (protože to byla v íla , která vzala na sebe podobu chudé vesnické ženy, aby viděla, jak velká bude zdvořilost této mladé dívky). — "Způsobím t i dar," pokračovala ta víla, "že při každém slově, které řekneš, z tvých úst vyjde buď květina nebo drahokam."

§16 Čtu. Mi legas. — Ci skribas (anstataŭ "ci" oni uzas ordinare "vi"). — Li estas knabo, kaj ŝi estas knabino. — La tranĉilo tranĉas bone, ĉar ĝi estas akra. — Ni estas homoj. — Vi estas infanoj. — Ili estas rusoj. — Kie estas la knaboj? — Ili estas en la ĝardeno. — Kie estas la knabinoj? — Ili ankaŭ estas en la ĝardeno. — Kie estas la tranĉiloj? — Ili kuŝas sur la tablo. — Mi vokas la knabon, kaj li venas. — Mi vokas la knabinon, kaj ŝi venas. — La infano ploras, ĉar ĝi volas manĝi. — La infanoj ploras, ĉar ili volas manĝi. — Knabo, vi estas neĝentila. — Sinjoro, vi estas neĝentila. — Sinjoroj, vi estas neĝentilaj. — Mia hundo, vi estas tre fidela. — Oni diras, ke la vero ĉiam venkas. — En la vintro oni hejtas la fornojn. — Kiam oni estas riĉa (aŭ riĉaj), oni havas multajn amikojn. cs ty

eo ci

anstata namísto ŭ

fr tu, toi,

au lieu de employer používat uzi krájet tranĉi trancher, couper instrument; ex. tondi tondre — tondilo ciseaux; pafi tirer (coup de feu) — pafilo nástroj il fusil Rus ruso russe zahrada ĝardeno jardin volat voki appeler chtít voli vouloir věrný fidela fidèle pravd a vero vérité zima hiver (období) vintro topit chauffer, faire du (v hejti feu kamnech) fourneau, poële, kamna forno four

en thou

de du

ru ты

pl ty

anstatt, statt gebrauchen schneiden Werkzeug; z.B. instrument tondi scheeren ; e.g. tondi — tondilo shear — Scheere; pafi tondilo schieesen — scissors pafilo Flinte Russion Russe garden Garten call rufen wish, will wollen faithful treu

вмѣсто употреблять рѣзать орудіе; напр. tondi стричь — tondilo ножницы; pafi стрѣлять — pafilo ружье русскій садъ звать хотѣть вѣрный

zamiast używać rżnąć narzędzie; np. tondi strzydz — tondilo nożyce; pafi strzelać — pafilo fuzya rossjanin ogród wołać chcieć wierny

true

Wahrheit

истина

prawda

winter

Winter

зима

zima

heat (vb.)

heizen

топить (печку) palić (w piecu)

stove

Ofen

печь, печка

instead use cut

piec

(já)Čtu. — (ty)Píšeš (místo "ty" se užívá obyčejně "vy"). — On je chlapec, a ona je děvče. — Ten nůž řeže dobře, protože je ostrý. — My jsme lidé. — Vy jste děti. — On i jsou Rusové. — Kde jsou chlapci? — Jsou v zahradě. — Kde jsou děvčata? — Jsou také v zahradě. — Kde jsou nože? — Leží na stole. — Vo lám na chlapce, a on přichází. — Volám na děvče, a ona přichází. — Dítě pláče, protože chce jíst. — Dět i pláčí, p rotože chtějí jíst. — Ch lapče, ty jsi nezdvořilý. — Pane, vy jste nezdvořilý. — Pánové, vy jste nezdvořilí. — Můj pse, ty jsi velmi věrný. — Říká se, že p ravda vždy zv ítězí. — V zimě se topí v kamnech. — Když jsou oni bohatí, tak mají mnohé přátele.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

§17 CVIČENÍ, Víla (3. pokračování). Kiam tiu ĉi bela knabino venis domen, ŝia patrino insultis ŝin, kial ŝi revenis tiel malfrue de la fonto. — "Pardonu al mi, patrino," diris la malfeliĉa knabino, "ke mi restis tiel longe". — Kaj kiam ŝi parolis tiujn ĉi vortojn, elsaltis el ŝia buŝo tri rozoj, tri perloj kaj tri grandaj diamantoj. — "Kion mi vidas!" diris ŝia patrino kun grandega miro. — "Ŝajnas al mi, ke el ŝia buŝo elsaltas perloj kaj diamantoj! De kio tio ĉi venas, mia filino?" (Tio ĉi estis la unua fojo, ke ŝi nomis ŝin sia filino). — La malfeliĉa infano rakontis al ŝi naive ĉion, kio okazis al ŝi, kaj, dum ŝi parolis, elfalis el ŝia buŝo multego da diamantoj. — "Se estas tiel," diris la patrino, "mi devas tien sendi mian filinon. Marinjo, rigardu, kio eliras el la buŝo de via fratino, kiam ŝi parolas; ĉu ne estus al vi agrable havi tian saman kapablon? Vi devas nur iri al la fonto ĉerpi akvon; kaj kiam malriĉa virino petos de vi trinki, vi donos ĝin al ŝi ĝentile." cs

nadávat

insulti

injurier

proč

kial

pourquoi de bonne heure pardonner

insult because, wherefore

brzy frue odpouštět pardoni

long sauter, bondir perle

de schelten, schimpfen

warum

почему

early forgive

früh verzeihen

long

lang

рано прощать долгій, длинный

leap, jump pearl

springen Perle gross Diamant sich wundern

dlohý

longa

skákat perla

salti perlo

velký diamant

great, tall diamond

divit se

granda grand diamanto diamant s’étonner, miri admirer

zdát se

ŝajni nomi naiva

seem name, nominate naïve

scheinen

nazvat naivní stát se

okazi

během

dum

sembler nommer, appeler naïf avoir lieu, arriver pendant, tandis que

poslat

sendi

schopný

kapabla

envoyer capable, apte

ругать

pl besztać, łajać dlaczego rano, wcześnie przebaczać długi

прыгать жемчугъ большой, великій алмазъ

skakać perła wielki, duźy djament

удивляться казаться

dziwić się wydawać się

nennen naiv

называть наивный

naźywać naiwny

happen

vorfallen

zdarzać się

while end

während senden, schicken

случаться пока, между тѣмъ какъ посылать

posyłać

capable

fähig

способный

zdolny

wonder

póki

Když tato krásná dívka vešla do domu, její matka jí nadávala, proč se vrátila tak pozdě od pramene. — "Odpusť mi, mat ko," řekla ta něšťastná dívka, "že jsem zůstala tolik dlouho". — A kdy ž říkala tato slova, vyskočily z jejích úst tři růže, tři perly a tři velké diamanty. — "Co to vid ím!" řekla její matka s obrovským údivem. — "Zdá se mi, že z tvých úst vyskakují perly a d iamanty! Od čeho toto pochází, má dcero?" (Toto bylo poprvé, že ji oslovila jako svou dceru). — Nešťastné dítě jí naivně vyprávělo vše, co se

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta jí přihodilo, a, zatímco hovořila, vypadlo z jejích úst obrovské množství diamantů. — "Jestliže je to tak," řekla matka , " musím t am poslat svou dceru. Mařenko, pohleď, co vychází z úst tvé sestry, když hovoří; zdalipak by nebylo ti příjemné mít tu samou schopnost? Musíš jen jít k prameni nabrat vodu; a když chudá žena bude prosit od tebe napití, dáš jí to se zdvořilostí."

§18 On miluje mne, ale já ho nemiluji . Li amas min, sed mi lin ne amas. — Mi volis lin bati, sed li forkuris de mi. — Diru al mi vian nomon. — Ne skribu al mi tiajn longajn leterojn. — Venu al mi hodiaŭ vespere. — Mi rakontos al vi historion. — Ĉu vi diros al mi la veron? — La domo apartenas al li. — Li estas mia onklo, ĉar mia patro estas lia frato. — Sinjoro Petro kaj lia edzino tre amas miajn infanojn; mi ankaŭ tre amas iliajn (infanojn). — Montru al ili vian novan veston. — Mi amas min mem, vi amas vin mem, li amas sin mem, kaj ĉiu homo amas sin mem. — Mia frato diris al Stefano, ke li amas lin pli, ol sin mem. — Mi zorgas pri ŝi tiel, kiel mi zorgas pri mi mem; sed ŝi mem tute ne zorgas pri si kaj tute sin ne gardas. — Miaj fratoj havis hodiaŭ gastojn; post la vespermanĝo niaj fratoj eliris kun la gastoj el sia domo kaj akompanis ilin ĝis ilia domo. — Mi jam havas mian ĉapelon; nun serĉu vi vian. — Mi lavis min en mia ĉambro, kaj ŝi lavis sin en sia ĉambro. — La infano serĉis sian pupon; mi montris al la infano, kie kuŝas ĝia pupo. — Oni ne forgesas facile sian unuan amon. cs

běžet večer zda

kuri vespero ĉu

courir soir est-ce que

laufen Abend ob

бѣгать вечеръ ли, развѣ

manžel ukázat nový

edzo montri nova

mari, époux montrer nouveau

run evening whether married person, husband show new

Gemahl zeigen neu

супругъ показывать новый

obléci

vesti

vêtir, habiller même (moi-, toi-, etc.)

clothe

ankleiden одѣвать

self

selbst

avoir soin

care, be anxious

sorgen

garder hôte accompagner jusqu’à chercher poupée oublier facile

guard guest accompany up to, until search doll forget easy

sám (sebe) mem dbát, mít starost zorgi hlídat host doprovázet až do hledat panenka

gardi gasto akompani ĝis serĉi pupo zapomenout forgesi snadný facila

самъ

заботиться стеречь, hüten беречь Gast гость begleiten сопровождать bis до suchen искать Puppe кукла vergessen забывать leicht легкій

pl biegać, lecieć wieczór czy małżonek pokazywać nowy odziewać, ubierać sam troszczyć się strzedz gość towarzyszyć do, aż szukać lalka zapominać łatwy, lekki

On mne miluje, ale já ho nemiluji. — Chtěl jsem ho zb ít, ale on utekl ode mne. — Řekni mi své jméno. — Nepiš mi takové dlouhé dopisy. — Přijď ke mě dnes večer. — Budu ti vyprávět příhodu. — Zdalipak mi řekneš pravdu? — Ten dům mu patří. — Je mý m strýcem, protože mů j otec je jeho bratr. — Pan Petr a jeho manželka velmi milují mé děti; já také velmi miluji jejich (děti). — Ukaž jim svůj nový oblek. — M iluji sám sebe, ty miluješ sám sebe, on milu je sám sebe, a každý člověk milu je sám sebe. — Můj brat řekl Štefanovi, že ho milu je více, než sebe samého — Starám se o ni tolik, nakolik se strarám sám o sebe; ale

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta ona sama vůbec se nestará o sebe a zcela na sebe nehledí. — Mí bratři měli dnes hosty; po večeři naši bratři vyšli s těmi hosty ze svého domu a doprovodili je do jejich domu. — Mám už svůj klobouk; nyní hledej ty ten svůj. — Umyl jsem se ve svém poko ji, a ona se umyla ve svém poko ji. — Dítě hledalo svou panenku; ukázal jsem dítěti, kde leží jeho panenka. — Nezapomíná se snadno na svou první lásku.

§19 CVIČENÍ, Víla (4. pokračování). "Estus tre bele," respondis la filino malĝentile, "ke mi iru al la fonto!" — "Mi volas ke vi tien iru," diris la patrino, "kaj iru tuj!" — La filino iris, sed ĉiam murmurante. — Ŝi prenis la plej belan arĝentan vazon, kiu estis en la loĝejo. — Apenaŭ ŝi venis al la fonto, ŝi vidis unu sinjorinon, tre riĉe vestitan, kiu eliris el la arbaro kaj petis de ŝi trinki (tio ĉi estis tiu s ama feino, kiu prenis sur sin la formon kaj la vestojn de princino, por vidi, kiel granda estos la malboneco de tiu ĉi knabino). — "Ĉu mi venis tien ĉi," diris al ŝi la malĝentila kaj fiera knabino, "por doni al vi trinki? Certe, mi alportis arĝentan vazon speciale por tio, por doni trinki al tiu ĉi sinjorino! Mia opinio estas: prenu mem akvon, se vi volas trinki." — "Vi tute ne estas ĝentila," diris la feino sen kolero. — "Bone, ĉar vi estas tiel servema, mi faras al vi donacon, ke ĉe ĉiu vorto, kiun vi parolos, eliros el via buŝo aŭ serpento aŭ rano." cs

ru pl означаетъ условное koncovka marque le bezeichnet den наклоненіе způsobu conditionn ending of Konditionalis (или podmiňovací el (ou le conditional (oder сослагательно oznacza tryb ho us subjonctif) in verbs Konjunktiv) е) warunkowy bručet, murmu murmurer, murren, mručet ri grommeler murmur brummen ворчать mruczеć nádoba vazo vase vase Gefäss сосудъ naczynie argent stříbro arĝento (métal) silver Silber серебро srebro sotva apenaŭ à peine scarcely kaum едва ledwie собраніе a collection Sammlung данныхъ of objects; gewisser zbiór danych une e.g. arbo Gegenstände; предметовъ; przedmiotów; réunion de tree — z.B. arbo напр. arbo np. Arbo certains arbaro Baum — дерево — drzewo — objets; ex. forest; arbaro Wald; arbaro лѣсъ; arbaro las; arbo arbre ŝtupo step ŝtupo Stufe — ŝtupo ступень ŝtupo szczebel přípona — arbaro — ŝtuparo ŝtuparo — ŝtuparo — ŝtuparo skupinová ar forêt stairs Treppe, Leiter лѣстинца drabina princ princo prince prince Fürst, Prinz принцъ, князь książe certain, вѣрный, jistý certa certain sure sicher, gewiss извѣстный pewny speciální, zvláštní speciala spécial special speciell спеціальный specjalny názor opinio opinion opinion Meinung мнѣніе opinja zlobit se koleri se fâcher be angry zürnen сердиться gniewać się sloužit servi servir serve dienen служить słuźyć

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

přípona náchylnosti had žába

qui a le penchant, l’habitude; ex. babili babiller — babilema em babillard serpento serpent rano grenouille

inclined to; e.g. babili chatter — babilema talkative serpent frog

geneigt, gewohnt; z.B. babili plaudern — babilema geschwätzig Schlange Frosch

склонный, имѣющій змѣя лягушка

skłonny, przyzwyczajon y; np. babili paplać — babilema wąź żaba

"Bylo by velmi krásné," odpověděla dcera nezdvořile , "abych šla k to mu prameni!" — " Chci, abys tam šla," řekla matka, "a jd i hned!" — Dcera šla, ale stále bru mlajíce . — Vzala nejkrásnější stříbrnou nádobu, která byla v bytě. — Sotva přišla k prameni, uviděla jednu paní, velice bohatě oblečenou, která vyšla z lesa a prosila jí o napit í (toto byla ta samá v íla, která v zala na sebe podobu a oblečení princezny, aby viděla, jak velká bude špatnost této dívky). — "Co žpak jsem přišla sem," řekla jí ta nezdvořilá a pyšná dívka, "abych ti dávala napít? Jistě, přinesla jsem stříbrnou nádobu zvláště proto, abych dala napít této paní! Můj názor je : vezmi si sama vodu, jestliže chceš pít." — "Ty vůbec nejsi zdvořilá ," řekla v íla bez zloby. — " Dobře, protože jsi tolik úslužná, učiním t i dar, že při každém slově, které vyslovíš, vyjde z tvých úst buď had nebo žába."

§20 Nyní čtu, čteš a čte; všichni čteme. Nun mi legas, vi legas kaj li legas; ni ĉiuj legas. — Vi skribas, kaj la infanoj skribas; ili ĉiuj sidas silente kaj skribas. — Hieraŭ mi renkontis vian filon, kaj li ĝentile salutis min. — Hodiaŭ estas sabato, kaj morgaŭ estos dimanĉo. — Hieraŭ estis vendredo, kaj postmorgaŭ estos lundo. — Antaŭ tri tagoj mi vizitis vian kuzon kaj mia vizito faris al li plezuron. — Ĉu vi jam trovis vian horloĝon? — Mi ĝin ankoraŭ ne serĉis; kiam mi finos mian laboron, mi serĉos mian horloĝon, sed mi timas, ke mi ĝin jam ne trovos. — Kiam mi venis al li, li dormis; sed mi lin vekis. — Se mi estus sana, mi estus feliĉa. — Se li scius, ke mi estas tie ĉi, li tuj venus al mi. — Se la lernanto scius bone sian lecionon, la instruanto lin ne punus. — Kial vi ne respondas al mi? — Ĉu vi estas surda aŭ muta? — Iru for! — Infano, ne tuŝu la spegulon! — Karaj infanoj, estu ĉiam honestaj! — Li venu, kaj mi pardonos al li. Ordonu al li, ke li ne babilu. — Petu ŝin, ke ŝi sendu al mi kandelon. — Ni estu gajaj, ni uzu bone la vivon, ĉar la vivo ne estas longa. — Ŝi volas danci. — Morti pro la patrujo estas agrable. — La infano ne ĉesas petoli. cs sedět být zticha včera setkat se

eo sidi

fr être assis

silenti se taire hieraŭ hier

en sit

de sitzen

ru сидѣть

pl siedzieć

be silent yesterday

schweigen gestern

молчать вчера

milczeć wczoraj

begegnen

встрѣчать

spotykać

grüssen Sonnabend morgen Sonntag Freitag Montag

кланяться суббота завтра воскресенье патница понедѣльникъ

kłaniać się sobota jutro niedziela piątek poniedziałek

renkon rencontrer meet ti

zdravit, pozdrav saluti it

saluer sobota sabato samedi zítra morgaŭ demain neděle dimanĉo dimanche pátek vendredo vendredi pondělí lundo lundi

salute, greet Saturday tomorrow Sunday Friday Monday

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta navštívit viziti

visiter

visit

besuchen

odwiedzać

Vetter, Cousin Vergnügen

посѣщать двоюродный брать удовольствіе

bratranec kuzo

cousin pleasure

puni surda muta

cousin plaisir horloge, montre craindre dormir réveiller, éveiller savoir leçon instruire, enseigner punir sourd muet

clock fear sleep wake, arouse know lesson instruct, teach punish deaf dumb

Uhr fürchten schlafen

часы бояться спать

zegar obawiać się spać

wecken wissen Lektion

будить знать урокъ

budzić wiedzieć lekcya

lehren strafen taub stumm

учить наказывать глухой нѣмой

uczyć karać głuchy niemy

tuŝi

toucher

touch lookingglass

rühren

трогать

ruszać, dotykać

Spiegel

зеркало

zwierciadło

dear order, command

theuer

дорогой

drogi

befehlen

приказывать

rozkazywać

chatter

schwatzen, plaudern

болтать

paplać

kandel o chandelle gaja gai

candle gay, glad

Licht, Kerze lustig

свѣча веселый

świeca wesoły

danci morti

dance die

tanzen sterben

танцовать умирать

tańczyć umierać

be mischievo us containing, filled with; e. g. cigaro cigar — cigarujo cigar-case; pomo apple — pomujo apple-tree;

mutthwillig sein Behälter, Träger (d. h. Gegenstand worin... Aufbewahrt wird,... Früchte tragende Pflanze, von... bevölkertes Land); z. B.

шалить вмѣститель, носитель (т. е. вещь, въ которой храниться...; растеніе несущее... или страна, заселенная...); напр. cigáro

swawolić zawierający, noszący (t. j. przedmiot, w którym się coś przechowuje, roślina, która wydaje owoc, lub kraj, względem zaludniających go mieszkańców; np.

potěšení ple zuro hodiny (přístroj) horloĝo

bát se spát

timi dormi

vzbudit veki vědět scii lekce leciono vyučova instrui t

trestat hluchý němý dotýkat se

zrcadlo spegulo miroir drahý (o osobě) kara cher přikázat, rozkázat ordoni ordonner povídat si, besedova t babili

svíčka veselý tancova t zemřít

dovádět petoli

přípona schránky, nádoby

babiller

danser mourir faire le polisson, faire des bêtises qui porte, qui contient, qui est peuplé de; ex. pomo pomme — pomujo pommier; cigaro

kuzyn przyjemność

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

cigare — cigarujo portecigares; Turko Turc — Turkujo Turquie

Turko Turk — Turkujo Turkey

cigaro Cigarre — cigarujo Cigarrenbüchse; pomo Apfel — pomujo Apfelbaum; Turko Türke — Turkujo Türkei

сигара — cigarujo портъсигаръ; pomo яблоко — pomujo яблоня; Turko Турокъ — Turkujo Турція

cigaro cygaro — cigarujo cygarnica; pomo jabłko — pomujo jabłoń; Turko Turcya. turek — Turkujo

Nyní čtu, ty čteš a on čte; my všichni čteme . — Vy p íšete, a ty děti píší; ony všechny sedí tiš a píší. — Včera jsem potkal tvého syna, a on mne zdvořile po zdravil. — Dnes je sobota, a zítra bude neděle. — Včera byl pátek, a po zít ří bude pondělí. — Před třemi dny jsem navštívil bratrance a má návštěva mu způsobila potěšení. — Už jsi našel své hodinky? — Ještě jsem je nehledal; až skončím svou práci, budu hledat své hodinky, ale obávám se, že u ž je nanaleznu. — Kdy ž jsem k němu p řišel, spal; ale nevzbudil jsem ho. — Kdybych byl zdráv, byl bych šťastný. — Kdyby věděl, že jsem tady, hned by přišel ke mě. — Kdyby žák ovládal dobře svou lekci, vyučující by ho netrestal. — Proč mi neodpovídáš? — Cožpak jsi hluchý nebo němý? — Jdi pryč! — Dítě, nedotýkej se zrcad la! — Drahé děti, buďte vždy počestné! — Ať přijde, a já mu odpustím. Přikaž mu, aby netlachal. — Popros ji, aby mi poslala svíčku. — Buďme veselí, u žijme si dobře života, protože život není dlouhý. — Ona chce tančit. — Zemřít za vlast je příjemné. — To d ítě neustává dovádět.

§21 CVIČENÍ, Víla (5. pokračování). Apenaŭ ŝia patrino ŝin rimarkis, ŝi kriis al ŝi: "Nu, mia filino?" — "Jes, patrino", respondis al ŝi la malĝentilulino, elĵetante unu serpenton kaj unu ranon. — "Ho, ĉielo!" ekkriis la patrino, "kion mi vidas? Ŝia fratino en ĉio estas kulpa; mi pagos al ŝi por tio ĉi!" Kaj ŝi tuj kuris bati ŝin. La malfeliĉa infano forkuris kaj kaŝis sin en la plej proksima arbaro. La filo de la reĝo, kiu revenis de ĉaso, ŝin renkontis; kaj, vidante, ke ŝi estas tiel bela, li demandis ŝin, kion ŝi faras tie ĉi tute sola kaj pro kio ŝi ploras. — "Ho ve, sinjoro, mia patrino forpelis min el la domo". cs

rimark i krii nu jes

předpona začátku ek

postrzegać, remarquer remark merken, bemerken замѣчать zauwaźać crier cry schreien кричать krzyczeć. eh bien! well! nu!, nun ну! no!. oui yes ja да tak. bezeichnet eine oznacza начало или początek lub indique une anfangende oder мгновенност chwilowość; action qui denotes momentane ь; напр. kanti np. kanti commence ou qui sudden or Handlung; z. B. est momentanée; momentar kanti singen — пѣть — śpiewać — ekkanti ex. kanti chanter y action; ekkanti einen ekkanti — ekkanti e. g. krii Gesang запѣть; krii zaśpiewać; commencer à cry — anstimmen; krii кричать — krii krzyczeć chanter; krii crier ekkrii cry schreien — ekkrii ekkrii — ekkrii — ekkrii s’écrier out aufschreien вскрикнуть krzyknąć.

vinný skrýt,

coupable cacher

zpozorovat , všimnout si, poznamena t

křičet nu ano

kulpa kaŝi

blameable hide (vb.)

schuldig verbergen

виноватый прятать

winny. chować.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

ukrýt král reĝo lovit, chytat ĉasi ptát se, klást otázky demandi

roi

king

король, царь

król.

hunt

König jagen, Jagd machen

chasser (vénerie)

охотиться

polować.

demander, questionner

demand, ask

fragen

спрашивать

pytać.

einzig, allein

единственны й

jedyny.

wegen o! och!

ради о! охъ!

wehe!

увы!

samotný sola

seul

pro, z příčiny pro ó ho

à cause de, pour oh!

only, alone for the sake of oh!

běda

malheur!

woe!

dla. o! och!. biada! nestety!.

Sotva jí její mat ka spatřila, vykřikla na n í: "Nu, má dcero?" — "Ano, mat ko", odpověděla jí ta nezdvořačka , vyvrhujíce jednoho hada a jednu žábu. — "Ó, nebe!" vykřikla matka, "co to vidím? Její sestra je tím vším vinna; a já jí za to zap latím!" A hned běžela aby jí nabila. Nešťastné dítě uteklo a skry lo se v blízkém lese. Syn krále, který se vrátil z lovu, ji potkal; a, v idíce, že je tak krásná, zeptal se jí, co ona dělá tady zcela sama a proč pláče. — "Ó běda, pane, má mat ka mne vyhnala z do mu".

§22 CVIČENÍ, Tekoucí voda je čistější, než voda stojící nehybně. Fluanta akvo estas pli pura, ol akvo staranta senmove. — Promenante sur la strato, mi falis. — Kiam Nikodemo batas Jozefon, tiam Nikodemo estas la batanto kaj Jozefo estas la batato. — Al homo, pekinta senintence, Dio facile pardonas. — Trovinte pomon, mi ĝin manĝis. — La falinta homo ne povis sin levi. Ne riproĉu vian amikon, ĉar vi mem plimulte meritas riproĉon; li estas nur unufoja mensoginto dum vi estas ankoraŭ nun ĉiam mensoganto. — La tempo pasinta jam neniam re venos; la tempon venontan neniu ankoraŭ konas. — Venu, ni atendas vin, Savonto de la mondo. — En la lingvo "Esperanto" ni vidas la estontan lingvon de la tuta mondo. — Aŭgusto estas mia plej amata filo. — Mono havata estas pli grava ol havita. — Pasero kaptita estas pli bona, ol aglo kaptota. — La soldatoj kondukis la arestitojn tra la stratoj. — Li venis al mi tute ne atendite. — Homo, kiun oni devas juĝi, estas juĝoto. cs téci, proudit, plynout pohybovat ulice padat, upadnout příčestí přítomné trpné hřešit,

flui movi strato

couler mouvoir rue

flow move street

fliessen bewegen Strasse

fali

tomber

fall

fallen

at peki

marque le participe présent passif pécher

течь двигать улица

płynąć, cieknąć ruszać ulica

падать означаеть ending of bezeichnet причастіе pres. part. das настоящаго pass. in Participium времени страд. verbs praes. passivi залога sin sündigen грѣшить

padać oznacza imiesłów bierny czasu teraźniejszego grzeszyć

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

proviňovat se

příčestí minulé činné zamýšlet, mít v úmyslu

int

означаетъ причастіе прошедшаго времени дѣйствит. залога

oznacza imiesłów czynny czasu przeszłego

intend lift, raise reproach

beabsichtigen намѣреваться aufheben поднимать vorwerfen упрекать

zamierzać podnosić zarzucać

merit tell a lie pass never ending of fut. part. act. in verbs nobody wait, expect save world

verdienen lügen vergehen niemals bezeichnet das Participium fut. act Niemand warten, erwarten retten Welt

заслыживать лгать проходить никогда означаетъ причастіе будущаго времени дѣйствит. залога никто

zasługiwać kłamać przechodzić nigdy oznacza imiesłów czynny czasu przyszłego nikt

ждать, ожидать спасать міръ

czekać ratować świat

language

Sprache

языкъ, рѣчь

język, mowa

important sparrow catch eagle ending of fut. part. pass. in verbs soldier

wichtig Sperling fangen Adler bezeichnet das Participium fut. pass Soldat

важный воробей ловить орелъ означаетъ причастіе будущ. времени страд. залога солдатъ

ważny wróbel chwytać orzeł oznacza imiesłów bierny czasu przyszłego żolnierz

konduki conduire aresti arrêter

conduct arrest

führen verhaften

вести арестовать

skrze

tra

à travers

through

черезъ, сквозь

soudit

juĝi

juger

judge

durch richten, urtheilen

prowadzić aresztować przez (wskroś)

судить

sądzić

zdvihat vyčítat zasloužit si lhát míjet nikdy

intenci levi riproĉi

marque le participe passé du verbe actif se proposer de lever reprocher

bezeichnet ending of das past part. Participium act. in perfecti verbs activi

meriti mensogi pasi neniam

příčestí budoucí činné nikdo

ont neniu

čekat zachránit svět

atendi savi mondo

jazyk

lingvo

důležitý vrabec chytat orel

grava pasero kapti aglo

příčestí budoucí trpné voják vést, provádět uvěznit

ot soldato

mériter mentir passer ne... jamais marque le participe futur d’un verbe actif personne attendre sauver monde langue, langage grave, important passereau attraper aigle marque le participe futur d’un verbe passif soldat

Tekoucí voda je čistější, než voda stojící nehybně. — Procházejíce se na ulici, upadl jsem. — Když Nikodém bije Josefa, tak Nikodém je ten bijící a Josef je ten bitý. — Člověku, hřešivšího bez ú myslu, Bůh snadno odpouští. — Objevíce jablko, snědl jsem jej. — Upadnuvší člověk se nemohl zvednout. Nevyčítejte svému příteli, protože vy sám si zasloužíte v íce výčitkek; on je jen jednou zalhavší zatímco vy jste stále ještě lhající. — Čas minuvší už nikdy se nevrátí; čas který přijde ještě nikdo nezná. — Přijď, očekáváme tě, ty který Spasíš svět. — V jazyce "Esperanto" vidíme budoucí jazyk celého světa. — August je mů j nejmilejší syn. — Peníze vlastněné teď jsou důležitější než peníze, které jsme měli. — Vrabec (už) chycený je lepší, než orel kterého (v budouc-

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta nu) chytíme. — Vojáci vedli uvězněné ulicí. — Přišel ke mě zcela neočekávaně. — Člověk, kterého mají soudit, je souzenec (člověk souzený).

§23 CVIČENÍ, Víla (6. pokračování). La reĝido, kiu vidis, ke el ŝia buŝo eliris kelke da perloj kaj kelke da diamantoj, petis ŝin, ke ŝi diru al li, de kie tio ĉi venas. — Ŝi rakontis al li sian tutan aventuron. — La reĝido konsideris, ke tia kapablo havas pli grandan indon, ol ĉio, kion oni povus doni dote al alia fraŭlino, forkondukis ŝin al la palaco de sia patro, la reĝo, kie li edziĝis je ŝi. — Sed pri ŝia fratino ni povas diri, ke ŝi fariĝis tiel malaminda, ke ŝia propra patrino ŝin forpelis de si; kaj la malfeliĉa knabino, multe kurinte kaj trovinte neniun, kiu volus ŝin akcepti, baldaŭ mortis en angulo de arbaro. cs

několik

kelke

quelque

some adventure

aventur dobrodružství o aventure

brát v úvahu, uvažovat hoden (něčeho) výbava, věno palác

inda

considérer consider mérite, qui mérite, est worthy, digne valuable

doto

dot

konsideri

palais se faire, devenir...; ex. pala pâle — paliĝi pâlir; státi se sidi être nějakým assis — (netranzitiv sidiĝi ní sloveso) iĝ s’asseoir se traduit par différentes předložka préposition neurčitá je s propre (à vlastní propra soi) přijmout akcepti accepter brzy baldaŭ bientôt roh, kout

palaco

dowry

palace to become; e. g. pala pale — paliĝi turn pale; sidi sit — sidiĝi become seated can be rendered by various preposition s own (one’s own) accept soon corner, angulo coin, angle angle

mancher, einige

ru нѣкоторый, нѣсколько

pl niektóry, kilka

Abenteuer

приключеніе

przygoda

betrachten, erwägen

соображать

zastanawiać się

würdig, werth

достойный

godny, wart

Mitgift Schloss (Gebäude) zu etwas werden, sich zu etwas veranlassen; z. B. pala blass — paliĝi erblassen; sidi sitzen — sidiĝi sich setzen kann durch verschiedene Präpositionen übersetzt werden

приданое

posag

дворецъ дѣлаться чѣмъ нибудь, заставить себя; напр. pala блѣдный — paliĝi блѣднѣть; sidi сидѣть — sidiĝi сѣсть

pałac

можетъ быть переведено различным предлогами

stawać się czemś; np. pala blady — paliĝi blednąć; sidi siedzieć — sidiĝi usiąść może być przetłomaczo ne za pomocą różnych przyimków

eigen annehmen bald

собственный принимать сейчасъ, скоро

własny przyjmować zaraz

Winkel

уголъ

kąt

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta Kralevic, který v iděl, že z jejích úst vyšlo několik perel a několik d iamantů, prosil ji, aby mu řekla, od čeho toto pochází. — On a mu vyprávěla své celé dobrodružství. — Princ zvažoval, že taková schopnost má větší úctyhodnost, než všechno, co by mohli d át věnem jiné slečně (svobodné dívce), odvedl ji do paláce svého otce, krále, kde se za n í ožen il. — Ale o její sestře můžeme říci, že se stala tak odporná, že její vlastní matka ji od sebe odehnala; a ta nešťastná dívka, mnoho utíkajíce a nenaleznuvše nikoho, kdo by ji chtěl přijmout, brzy zemřela v (odleh lém) koutku lesa.

§24 Teď mi říká pravdu. Nun li diras al mi la veron. — Hieraŭ li diris al mi la veron. — Li ĉiam diradis al mi la veron. — Kiam vi vidis nin en la salono, li jam antaŭe diris al mi la veron (aŭ li estis dirinta al mi la veron). — Li diros al mi la veron. — Kiam vi venos al mi, li jam antaŭe diros al mi la veron (aŭ li estos dirinta al mi la veron; aŭ antaŭ ol vi venos al mi, li diros al mi la veron). — Se mi petus lin, li dirus al mi la veron. — Mi ne farus la eraron, se li antaŭe dirus al mi la veron (aŭ se li estus dirinta al mi la veron). — Kiam mi venos, diru al mi la veron. — Kiam mia patro venos, diru al mi antaŭe la veron (aŭ estu dirinta al mi la veron). — Mi volas diri al vi la veron. — Mi volas, ke tio, kion mi diris, estu vera (aŭ mi volas esti dirinta la veron). cs salon koncovka času budoucího

eo fr salono salоn os

en saloon ending of marque future tense in le futur verbs

de Salon

ru залъ означаетъ bezeichnet будущее das Futur время

pl salon oznacza czas przyszły

Nyní mi říká pravdu. — Včera mi řekl pravdu. — On vždy říkává mi pravdu. — Když jste nás viděli v salonu, on mi už předem řekl pravdu (nebo on byl řkoucí mi pravdu). — On mi řekne pravdu. — A ž přijdete ke mě, on už předtím řekne mi pravdu (nebo on bude řkoucí mi pravdu; nebo předtím než ke mě přijdeě, on mi řekne pravdu). — Kdybych ho poprosil, on by mi řekl pravdu. — Neučinil bych tu chybu, kdyby on předem řekl mi tu pravdu (nebo jestliže by byl řkoucí mi tu pravdu). — Až přijdu, řekn i mi tu pravdu. — Až mů j otec přijde, řekn i mi předtím p ravdu (nebo buď řkocí mi tu pravdu). — Chci ti říci pravdu. — Chci, aby to, co jsem řekl, bylo pravdivé (nebo chci býti vyřknuvší pravdu).

§25 Jsem milován. Byl jsem milován. Budu milován. Mi estas amata. Mi estis amata. Mi estos amata. Mi estus amata. Estu amata. Esti amata. — Vi estas lavita. Vi estis lavita. Vi estos lavita. Vi estus lavita. Estu lavita. Esti lavita. — Li estas invitota. Li estis invitota. Li estos invitota. Li estus invitota. Estu invitota. Esti invitota. — Tiu ĉi komercaĵo estas ĉiam volonte aĉetata de mi. — La surtuto estas aĉetita de mi, sekve ĝi apartenas al mi. — Kiam via domo estis konstruata, mia domo estis jam longe konstruita. — Mi sciigas, ke de nun la ŝuldoj de mia filo ne estos pagataj de mi. — Estu trankvila, mia tuta ŝuldo estos pagita al vi baldaŭ. — Mia ora ringo ne estus nun tiel longe serĉata, se ĝi ne estus tiel lerte kaŝita de vi. — Laŭ la projekto de la inĝenieroj tiu ĉi fervojo estas konstruota en la daŭro de du jaroj; sed mi pensas, ke ĝi estos konstruata pli ol tri jarojn. — Honesta homo agas honeste. — La pastro, kiu mortis antaŭ nelonge (aŭ antaŭ nelonga tempo), loĝis longe en nia urbo. — Ĉu hodiaŭ estas varme aŭ malvarme? — Sur la kameno inter du potoj staras fera kaldrono; el la kaldrono, en kiu sin trovas bolanta akvo, eliras vaporo; tra la fenestro, kiu sin trovas apud la pordo, la vaporo iras sur la korton. cs pozvat

eo inviti

fr inviter

en invite

de einladen

ru приглашать

pl zapraszać

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

obchodovat

komerc i commercer trade

přípona věci aĵ následov at sekvi konstr stavět ui dlužit zlato prsten, kruh zručný, schopný projekt inženýr železo cesta činit, dělat kněz, farář, pastor kamna, pec hrnec kotel vřít, vařit se

pára dveře dvůr

ŝuldi oro ringo

quelque chose possédant une certaine qualité ou fait d’une certaine matière: ex. molа mou — molaĵo partie molle d’une chose suivre construire devoir (dette) or (métal)

handeln, Handel treiben

торговать нѣчто съ даннымъ качествомъ etwas von einer или изъ даннаго gewissen Eigenschaft, матеріала; oder aus einem напр. molа gewissen мягкій — Stoffe; z. B. molaĵо malnova alt — мякишъ; malnovaĵo altes fruktо плодъ Zeug; frukto — fruktaĵо Frucht — нѣчто fruktaĵo etwas приготовленн aus Früchten ое изъ bereitetes плодовъ

handlować

follow construct, build

folgen

слѣдовать

nastąpić

bauen

budować

owe gold

schulden Gold

строить быть должнымъ золото

made from or possessing the quality of; e. g. malnova old — malnovaĵo old thing frukto fruit — fruktaĵo something made from fruit

oznacza przedmiot posiadający pewną własność albo zrobiony z pewnego materjału; np. malnova stary — malnovaĵo starzyzna; frukto owoc — fruktaĵo coś zrobineego z owoców

być dłużnym złoto

ring (subst.) Ring geschickt, skilful gewandt

кольце

pierścień

lerta

anneau adroit, habile

ловкій

zręczny

projekt o

projet

project

Entwurf

проектъ

projekt

инженеръ желѣзо дорога

inżynier żelazo droga

поступать

postępować

inĝenier ingénieur o

fero vojo

fer route, voie

engineer iron way, road

agi

agir

act

Ingenieur Eisen Weg handeln, verfahren

pastro

prêtre, pasteur

priest, pastor

Priester

жрецъ, священникъ

kapłan

fire-place pot kettle boil steam door yard, court

Kamin Topf Kessel sieden Dampf Thür Hof

каминъ горшокъ котелъ кипѣть паръ дверь дворъ

kominek garnek kocioł kipieć, wrzeć para drzwi podwórze

kameno cheminée

poto

pot kaldrono chaudron boli bouillir vaporo vapeur pordo porte korto cour

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta Jsem milován. By l jsem milován. Budu milován. By l bych milován. Buď milován. Býti milován. — Jsi u mytý. By l jsi u mytý. Budeš umytý. By l bys umytý. Buď u mytý. Býti u mytý. — Je ten kdo bude pozván. Byl pozván. Bude pozván. Byl by ten kdo bude pozván. Nechť je ten kdo bude pozván. Býti ten kdo bude pozván. — Tento obchodní artikl ode mne lidé vždy ochotně nakupují. — Ten svrchník je zakoupen mnou, tedy patří mě. — Když váš dům byl stavěn, mů j dů m byl už dlouho postaven. — Oznamuji, že od teď dluhy mého syna nebudou placeny mnou. — Buďte v klidu, mů j celý dluh bude vám splacen brzy. — Můj zlatý prsten by nebyl tak dlouho hledán, kdyby nebyl tak šikovně mnou ukryt. — Podle pro jektu inženýrů tato železnice je plánována ke stavbě v trvání dvou let; ale myslím, že bude stavěna více než tři roky. — Čestný člověk jedná čestně. — Pastor farář, který zemřel před nedávnem (nebo před nedlouhým časem), bydlel dlouho v našem městě. — Je dneska teplo nebo chladno? — Na plotně mezi dvěma h rnci stojí železný kotel; z kotle, ve kterém se nalézá vroucí voda, vychází pára; skrze o kno, které se nalézá u dveří, pára jde na dvůr.

§26 Kde jsi? Kie vi estas? — Mi estas en la ĝardeno. — Kien vi iras? — Mi iras en la ĝardenon. — La birdo flugas en la ĉambro (= ĝi estas en la ĉambro kaj flugas en ĝi). — La birdo flugas en la ĉambron (= ĝi estas ekster la ĉambro kaj flugas nun en ĝin). — Mi vojaĝas en Hispanujo. — Mi vojaĝas en Hispanujon. — Mi sidas sur seĝo kaj tenas la piedojn sur benketo. — Mi metis la manon sur la tablon. — El sub la kanapo la muso kuris sub la liton, kaj nun ĝi kuras sub la lito. — Super la tero sin trovas aero. — Anstataŭ kafo li donis al mi teon kun sukero, sed sen kremo. — Mi staras ekster la domo, kaj li estas interne. — En la salono estis neniu krom li kaj lia fianĉino. — La hirundo flugis trans la riveron, ĉar trans la rivero sin trovis aliaj hirundoj. — Mi restas tie ĉi laŭ la ordono de mia estro. — Kiam li estis ĉe mi, li staris tutan horon apud la fenestro. — Li diras, ke mi estas atenta. — Li petas, ke mi estu atenta. — Kvankam vi estas riĉa, mi dubas, ĉu vi estas feliĉa. — Se vi scius, kiu li estas, vi lin pli estimus. — Se li jam venis, petu lin al mi. — Ho, Dio! kion vi faras! — Ha, kiel bele! — For de tie ĉi! — Fi, kiel abomene! — Nu, iru pli rapide! cs

fr hors, en dehors de voyager pied banc marque diminution, décroissance ; ex. muro mur — mureto petit mur; ridi rire — rideti sourire mettre

en outside, besides voyage foot bench

de ausser, mimo ekster ausserhalb cestovat vojaĝi reisen noha piedo Fuss, Bein lavice benko Bank bezeichnet eine Verkleinerung oder denotes Schwächung; z. diminution B. muro Wand of degree; — mureto e. g. ridi Wändchen; ridi přípona laugh — lachen — rideti zdrobnění et rideti smile lächeln významu položit meti put, place hinthun sofa, kanape kanapo canapé lounge Kanapee myš muso souris mouse Maus postel lito lit bed Bett over, nad super au dessus de above über, oberhalb vzduch aero air air Luft káva kafo café coffee Kaffee

zewnątrz podróżować noga ławka oznacza означаетъ zmniejszenie уменьшеніе или lub osłabienie ослабленіе stopnia; np. степени; напр. muro ściana — muro стѣна — mureto ścianka; mureto стѣнка; ridi śmiać się — ridi смѣяться — rideti uśmiechać rideti улыбаться się podziać дѣть; класть внѣ путешествовать нога скамья

диванъ мышь кровать

kanapa mysź łóżko

надъ воздухъ кофе

nad powietrze kawa

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

čaj teo thé cukr sukero sucre smetana kremo crème à l’intérieur, uvnitř interne dedans ženich, snoubene fianĉo c

fiancé

vlaštovk hirund a o hirondelle přes trans au delà rivière, řeka rivero fleuve vedoucí estro chef pozorný atenta attentif ačkoliv pochybovat

vážit si fuj hnus, odpor rychlý

kvanka m

Thee чай Zucker сахаръ Schmant, Sahne сливки

herbata cukier śmietana

within

innerhalb

внутри

wewnątrz

betrothed person

Bräutigam

женихъ

narzeczony

swallow across

Schwalbe jenseit

ласточка черезъ, надъ

jaskółka przez

river chief attentive

Fluss Vorsteher aufmerksam

рѣка начальникъ внимательный

rzeka zwierzchnik uważny

obgleich zweifeln schätzen, achten pfui!

хотя сомнѣваться уважать фи, тьфу

chociaź wątpić szanować fe!

Abscheu

отвращеніе

odraza

schnell

быстрый

prędki

although doubt esteem fie! abominatio abomeno abomination n quick, rapida rapide, vite rapid dubi estimi fi

quoique douter estimer fi donc!

tea sugar cream

Kde jd i? — Jsem na zahradě. — Kam jdeš? — Jdu na zahradu. — Pták létá v místnosti (= je v pokoji a létá v něm). — Pták let í do pokoje (= je nyní mimo místnost a letí do ní). — Cestuji po Španělsku. — Cestuji do Španělska. — Sedím na židli držím nohy na lavičce. — Položil jsem ru ku na stůl. — Z pod kanape myš běžela pod postel, a nyní běhá pod postelí. — Nad zemí se nalézá vzduch. — Místo kávy mi dal čaj s cukrem, ale bez s metany. — Stojím mimo dům, a on je uvnitř. — V salonu nebyl nikdo kro mě něj a jeho snoubenky. — Vlaštovka letěla přes řeku, protože za řekou se nalézaly jiné vlaštovky. — Zůstávám tady podle rozkazu mého vedoucího. — Když byl u mě, stál celou hodinu u okna. — Říká, že jsem pozorný. — Prosí, abych byl pozorný. — Ačkoli jste bohatý, pochybuji, zda jste šťastný. — Kdybyste věděl, kdo on je, tak byste si ho více vážil. — Když u ž přišel, tak ho poproste (aby přišel) ke mě. — Ó Bo že! co činíš! — Ha, jak pěkné! — Pryč odtud! — Fu j, jak hnusné! — Nu, jdi rychle!

§27 Člen „la“ je používán tehdy, kdy hovoříme o... La artikolo „la“ estas uzata tiam, kiam ni parolas pri personoj aŭ objektoj konataj. Ĝia uzado estas tia sama kiel en la aliaj lingvoj. La personoj, kiuj ne komprenas la uzadon de la artikolo (ekzemple rusoj aŭ poloj, kiuj ne scias alian lingvon krom sia propra), povas en la unua tempo tute ne uzi la artikolon, ĉar ĝi estas oportuna sed ne necesa. Anstataŭ „la“ oni povas ankaŭ diri „l’“ (sed nur post prepozicio, kiu finiĝas per vokalo). — Vortoj kunmetitaj estas kreataj per simpla kunligado de vortoj; oni prenas ordinare la purajn radikojn, sed, se la bonsoneco aŭ la klareco postulas, oni povas ankaŭ preni la tutan vorton, t. e. la radikon kune kun ĝia gramatika finiĝo. Ekzemploj: skribtablo aŭ skribotablo (= tablo, sur kiu oni skribas); internacia (= kiu estas inter diversaj nacioj); tutmonda (=de la tuta mondo); unutaga (=kiu daŭras unu tagon); unuataga (= kiu estas en la unua tago); vaporŝipo (=ŝipo, kiu sin movas per vaporo); matenmanĝi, tagmanĝi, vespermanĝi; abonpago (=pago por la abono).

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

cs člen (mluvnický) tehdy předmět takový

artikolo tiam objekto tia

article alors objet tel

Artikel dann Gegenstand solcher

rozumět příklad Polák

kompreni ekzemplo polo

comprendre exemple Polonais

article then object such understan d example Pole

nezbytný

necesa

nécessaire

nothwendig

předložka samohláska

prepozicio préposition vokalo voyelle

složit

kunmeti

composer

necessary prepositio n vowel compoun d

snadný vázat kmen

simpla ligi radiko

simple bind, tie root

einfach binden Wurzel

простой связывать корень

znít jasný

soni klara

звучать ясный

brzmieć jasny

postuli

sound clear require, claim

tönen, lauten klar

požadovat mluvnice, gramatika národ, lid (např. v USA)

simple lier racine sonner, rendre des sons clair exiger, requérir

składać prosty, zwyczajny wiązać korzeń

fordern

требовать

żądać

grammar

Grammatik

грамматика

gramatyka

Nation

нація, народъ

naród, nacja

různý loď

verschieden Schiff

различный корабль

różny okręt

snídaně

diversa divers ŝipo navire matenman ĝi déjeuner

objednat

aboni

gramatiko grammaire nacio

nation

abonner

nation various, diverse ship

verstehen Beispiel Pole

pl artykuł, членъ, статья przedimek тогда wtedy предметъ przedmiot такой taki понимать примѣръ Полякъ необходимы й

Vorwort предлогъ Vokal гласная zusammensetz en слагать

breakfast frühstücken subscribe abonniren

rozumieć przykład Polak niezbędny przyimek samogłoska

завтракать śniadać подписывать prenumerow ся ać

Člen (určitý) „la“ se používá tehdy, když hovoříme o osobách nebo předmětech známých. Jeho používání je to samé jako v jiný ch jazycích. Lidé/osoby, kteří nerozu mí používání členu (například Rusové anebo Poláci, kteří neovládají jiný jazy k kro mě svého vlastního), mohou v počátečním období zcela nepoužívat člen, protože to je pohodlné ale ne nezbytné. Namísto „la“ se může také říci „l’“ (ale jen po předlo žce, která končí na samohlásku). — Slova složená jsou tvořena jednoduchým spojováním slov; obyčejně se berou čisté kmeny, ale, jestliže libozvučnost anebo jasnost (vyjádření) to vyžaduje, mů že se také vzít celé slovo, tj. kmen společně s jeho gramat ický m zakončením. Příklady: skribtablo nebo skribotablo (= stůl, na kterém se píše); internacia (= který je mezi různý mi národy); tutmonda (=z celého světa); unutaga (=který trvá jeden den); unuataga (= který je prvého dne); vaporŝipo (=loď, která se pohybuje pomocí páry ); maten manĝi snídat, tagmanĝi obědvat, vespermanĝi večeřet; abonpago (=platba za objednávku).

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

§28 Všechny předložky samy o sobě vyžadují 1. pád... Ĉiuj prepozicioj per si mem postulas ĉiam nur la nominativon. Se ni iam post prepozicio uzas la akuzativon, la akuzativo tie dependas ne de la prepozicio, sed de aliaj kaŭzoj. Ekzemple: por esprimi direkton, ni aldonas al la vorto la finon "n"; sekve: tie (=en tiu loko), tien (=al tiu loko); tiel same ni ankaŭ diras: "la birdo flugis en la ĝardenon, sur la tablon", kaj la vortoj "ĝardenon", "tablon" staras tie ĉi en akuzativo ne ĉar la prepozicioj "en" kaj "sur" tion ĉi postulas, sed nur ĉar ni volis esprimi direkton, t. e. montri, ke la birdo sin ne trovis antaŭe en la ĝardeno aŭ sur la tablo kaj tie flugis, sed ke ĝi de alia loko flugis al la ĝardeno, al la tablo (ni volas montri, ke la ĝardeno kaj tablo ne estis la loko de la flugado, sed nur la celo de la flugado); en tiaj okazoj ni uzus la finiĝon "n" tute egale ĉu ia prepozicio starus aŭ ne. — Morgaŭ mi veturos Parizon (aŭ en Parizon). — Mi restos hodiaŭ dome. — Jam estas tempo iri domen. — Ni disiĝis kaj iris en diversajn flankojn: mi iris dekstren, kaj li iris maldekstren. — Flanken, sinjoro! — Mi konas neniun en tiu ĉi urbo. — Mi neniel povas kompreni, kion vi parolas. — Mi renkontis nek lin, nek lian fraton (aŭ mi ne renkontis lin, nek lian fraton). cs

nominativ, 1. pád nominati skloňování vo

nominatif

nominative

někdy

jamais, un jour

at any time, ever

iam

Nominati v irgend wann

именительн ый падежъ когданибудь

направлять цѣлиться

pl pierwszy przypade k

vyjádřit esprimi exprimer směřova t direkti diriger cílit celi viser

express

kiedyś czwarty винительны przypade Accusativ й падежъ k dort тамъ tam abhängen зависѣть zależeć przyczyn Ursache причина a ausdrücke n выражать wyrażać

direct aim

richten zielen

stejný

equal

gleich irgend welcher fahren

kierować celować jednako одинаковый wy какойнибудь jakiś jechać ѣхать

zer-; z. B. ŝiri reissen — disŝiri zerreissen

раз-; напр. ŝiri рвать — disŝiri разрывать

akuzat iv, 4. pád skloňování akuzativo

tam záviset příčina, kauza

accusatif tie là-bas, là, y dependi dépendre

accusative there depend

kaŭzo

cause

egala

cause

égal

nějaký ia quelconque cestovat veturi aller, partir marque division, roz-, dissémination; předložk ex. iri aller — a disiri se séparer, rozptýle aller chacun de ní dis son côté strana, bok flanko côté pravý dekstra droit, droite nijak, nullement, en žádným neniel aucune façon způsobem

of any kind journey, travel has the same force as the English prefix dis; e. g. semi sow — dissemi disseminate; ŝiri tear — disŝiri tear to pieces side right-hand nohow

Seite сторона recht правый keinesweg s, auf икакъ

roz-; np ŝiri rwać — disŝiri rozrywać strona prawy w żaden sposób

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

ani — an i

nek— nek

ni — ni

keine Weise weder — noch

neither — nor

ни — ни

ani — ani

Všechny předložky sebou samý mi požadují v ždy pouze nominativ. Jestliže někdy po předložce použijeme aku zativ, tak ten akuzat iv tam závisí ne na před ložce, ale na jiných příčinách. Například : pro vyjádření směru přidáváme ke slovu zakončení "n"; následně: tie (=v to m místě), t ien (=k to mu místu); tak stejně také říkáme : "pták vletěl do zahrady, na stůl", a slova "ĝardenon", "tablon" stojí tady v akuzat ivu (4. pádu) ne protože před ložky "en" a "sur" toto požadují, ale pouze protože js me chtěli vyjádřit směr, tj. ukázat, že pták se nenalézal předtím v zahradě, anebo na stole a tam létal, ale že z jiného místa letěl do zahrady a na stůl (chceme ukázat, že ta zahrada a stůl nebylo místo létání, ale pouze cíl létání); v takových případech bychom použili zakočení " n" zcela jedno zda nějaká předlo žka by tam stála nebo ne. — Zít ra bych jel do Paříže Parizon. — Zůstanu dnes v domě. — Už je čas jít do do mu. — Rozešli jsme se a šli na různé strany: já šel doprava, a on šel doleva. — Na stranu, pane! — Nikoho neznám v tomto městě. — Nijak nemohu pochopit, co říkáte. — Nepotkal jsem ani jeho, an i jeho bratra.

§29 Jestliže potřebujeme použít předložku, a smysl neukazuje nám... Se ni bezonas uzi prepozicion kaj la senco ne montras al ni, kian prepozicion uzi, tiam ni povas uzi la komunan prepozicion „je“. Sed estas bone uzadi la vorton „je“ kiel eble pli malofte. Anstataŭ la vorto „je“ ni povas ankaŭ uzi akuzativon sen prepozicio. — Mi ridas je lia naiveco (aŭ mi ridas pro lia naiveco, aŭ: mi ridas lian naivecon). — Je la lasta fojo mi vidas lin ĉe vi (aŭ: la lastan fojon). — Mi veturis du tagojn kaj unu nokton. — Mi sopiras je mia perdita feliĉo (aŭ: mian perditan feliĉon). — El la dirita regulo sekvas, ke se ni pri ia verbo ne scias, ĉu ĝi postulas post si la akuzativon (t. e. ĉu ĝi estas aktiva) aŭ ne, ni povas ĉiam uzi la akuzativon. Ekzemple, ni povas diri „obei al la patro“ kaj „obei la patron“ (anstataŭ „obei je la patro“). Sed ni ne uzas la akuzativon tiam, kiam la klareco de la senco tion ĉi malpermesas; ekzemple: ni povas diri „pardoni al la malamiko “ kaj „pardoni la malamikon“ , sed ni devas diri ĉiam „pardoni al la malamiko lian kulpon“ . cs

fr sens, acception

smysl

senco

společný

komuna commun

možný často smát se

ebla ofte ridi

possible souvent rire

poslední

lasta

dernier

toužit, tesknit pravidlo sloveso poslouchat, být poslušný

sopiri regulo verbo

soupirer règle verbe

obei

obéir

dovolit, připustit

permesi permettre

sense

Sinn

смыслъ

common able, possible often laugh last, latest sigh, long for rule verb

gemeinsam общій

pl sens, znaczenie ogólny, wspólny

möglich oft lachen

возможный часто смѣяться

możliwy często śmiać się

letzt sich sehnen Regel Zeitwort

послѣдній

ostatni

erlauben

позволять

obey permit, allow

тосковать правило глаголъ

tęsknić prawidło czasownik być gehorchen повиноваться posłusznym pozwalać

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta Jestliže potřebuje použít předlo žku a smysl nám neukazu je, jakou předložku použít, tehdy mů žeme použít společnou (neurčitou) předložku „je“. Ale je dobré používat slovo „je“ jak mo žno co nejméně. Namísto slova „je“ mů žeme také použít akuzat iv bez předložky. — Směju se na (je) jeho naivitu (nebo směju se pro jeho naivitu, nebo: směju se „lian naivecon“ = koho co: jeho naivitu). — Na posledy ho vidím u tebe (nebo: „la lastan fojon“ = koho co: poslední krát). — Cestoval jsem dva dny a jednu noc. — Teskním po mém ztraceném štěstí (nebo koho co: mé ztracené štěstí). — Z řečeného pravidla následuje, že jesliže o nějakém slovese nevíme, zda po žaduje za sebou akuzativ (t j. zda je aktivní) anebo ne, mů žeme v ždy použít akuzat iv. Například, mů žeme říci „obei al la patro“ a „obei la patron“= uposlechnout otci (3. pád) anebo uposlechnout otce (4. pád) (místo „obei je la patro“). Ale nepoužíváme akuzat iv tehdy, kdy jasnost smyslu toto zakazu je; například : mů žeme říci (ve 3. pádu) „odpustit nepříteli“ a (ve 4. pádu) „odpustit nepřítele“, ale musíme v ždy říci „pardoni al la malamiko lian kulpon“ = odpustit nepříteli jeho vinu.

§30 Nějaký, z nějakého důvodu, někdy, někde, nějak, něčí, něco, trochu, někdo. Ia, ial, iam, ie, iel, ies, io, iom, iu. — La montritajn naŭ vortojn ni konsilas bone ellerni, ĉar el ili ĉiu povas jam fari al si grandan serion da aliaj pronomoj kaj adverboj. Se ni aldonas al ili la literon „k “, ni ricevas vortojn demandajn aŭ rilatajn: kia, kial, kiam, kie, kiel, kies, kio, kiom, kiu. Se ni aldonas la literon „t“, ni ricevas vortojn montrajn: tia, tial, tiam, tie, tiel, ties, tio, tiom, tiu. Aldonante la literon „ĉ“, ni ricevas vortojn komunajn: ĉia, ĉial, ĉiam, ĉie, ĉiel, ĉies, ĉio, ĉiom, ĉiu. Aldonante la prefikson „nen“, ni ricevas vortojn neajn: nenia, nenial, neniam, nenie, neniel, nenies, nenio, neniom, neniu. Aldonante al la vortoj montraj la vorton „ĉi “, ni ricevas montron pli proksiman; ekzemple: tiu (pli malproksima), tiu ĉi (aŭ ĉi tiu) (pli proksima); tie (malproksime), tie ĉi aŭ ĉi tie (proksime). Aldonante al la vortoj demandaj la vorton „ajn“, ni ricevas vortojn sendiferencajn: kia ajn, kial ajn, kiam ajn, kie ajn, kiel ajn, kies ajn, kio ajn, kiom ajn, kiu ajn. Ekster tio el la diritaj vortoj ni povas ankoraŭ fari aliajn vortojn, per helpo de gramatikaj finiĝoj kaj aliaj vortoj (sufiksoj); ekzemple: tiama, ĉiama, kioma, tiea, ĉi-tiea, tieulo, tiamulo k. t. p. (= kaj tiel plu). cs nějaký z nějakého důvodu někdy někde nějak něčí něco trochu, nějaké množství někdo radit série, řada zájmeno příslovce písmeno

fr quelconque, quelque pour une raison quelconque

de irgend welcher

ru какойia of any kind нибудь for any очемыial cause irgend warum нибудь at any time, irgend wann, когдаiam jamais, un jour ever einst нибудь ie quelque part any where irgend wo гдѣ-нибудь d’une manière iel quelconque anyhow irgend wie какъ-нибудь irgend ies de quelqu’un anyone’s jemandes чей-нибудь io quelque chose anything etwas что-нибудъ ein wenig, irgend wie сколькоiom quelque peu any quantity viel нибудь iu quelqu’un any one jemand кто-нибудь advise, konsili conseiller counsel rathen совѣтовать serio série series Reihe рядъ, серія pronomo pronom pronoun Fürwort мѣстоименіе adverbo adverbe adverb Nebenwort нарѣчіе lettre (de letter (of the litero l’alphabet) alphabet) Buchstabe буква

pl jakiś dla jakiejś przyczyny kiedyś gdzieś jakoś czyjś coś ilekolwiek ktoś radzić serya zaimek przysłówek litera

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

mít vztah předložka

concerner; rilati avoir rapport à be related to sich beziehen тноситься prefikso préfixe prefix Präfix приставка

-koli

ajn

lišit se pomáhat, pomoci přípona

diferenci différer (v. n.)

differ

auch nur бы-ни sich unterscheiden различаться

helpi sufikso

help suffix

helfen Suffix

que ce soit

aider suffixe

ever

помогать цуффиксъ

odnosić się przybranka kolwiek, bądź różnic się pomagać przyrostek

Nějaký, z nějakého důvodu, někdy, někde, nějaký m způsobem, něčí, něco, trochu (nějaké mno žství), někdo. — Těch devět ukázaných slov radíme dobře se naučiti, p rotože z nich každý může už tvořiti sobě velkou řadu jiných zájmen a příslovců. Jestliže přidáme k nim p ísmeno „k“, dostáváme slova tázací nebo vztažná: jaký, proč, kdy, kde, jak, čí, co, kolik, kdo. Jestliže přidáme písmeno „t“, dostaneme slova ukazující: takový, proto, tehdy, tam, tak, toho, to, tolik, ten. Přidajíce pís meno „ĉ“, dostáváme slova společná: každý, každým způsobem, vždy, všude, všelijak, každého, všechno, všechno, každý. Přidávajíc předlo žku „nen“, dostáváme slova popírající: žádný, z žádného důvodu, nikdy, nikde, žádným způsobem, ničí, nic, ani trochu, nikdo. Přidávajíce ke slovům ukazujícím slovo „ĉi“, dostáváme ukázání bližší; například: t iu ten (vzdálenější), tiu ĉi (nebo ĉi tiu) tento (bližší); tie tam (vzdálené), tie ĉi nebo ĉi tie tady (b lízké). Přidávajíce ke slovům tázacím slovo „ajn“ -ko li, dostávame slova indiferentní: kia ajn jaký koli, kial ajn z jakéhokoli důvodu, kiam ajn kdyko li, kie ajn kdeko li, kiel ajn jakkoli, kies ajn číko li, kio ajn coko li, kio m ajn jakékoli mno žství, kiu ajn kdokoli. M imo to z řečených slov můžeme ještě učiniti jiná slova, po mocí gramatických koncovek a jiných slov (sufixů přípon); například : t iama tehdejší, ĉiama nav ždy jsoucí, kio ma ko likerý, tiea tamější, ĉi-t iea zdejší, tieu lo tamn í člověk, t iamulo tehdejší člověk ktp. atd. (= kaj tiel plu = a tak dále ).

§31 Jeho zloba dlouho trvala. Lia kolero longe daŭris. — Li estas hodiaŭ en kolera humoro. — Li koleras kaj insultas. — Li fermis kolere la pordon. — Lia filo mortis kaj estas nun malviva. — La korpo estas morta, la animo estas senmorta. — Li estas morte malsana, li ne vivos pli, ol unu tagon. — Li parolas, kaj lia parolo fluas dolĉe kaj agrable. — Ni faris la kontrakton ne skribe, sed parole. — Li estas bona parolanto. — Starante ekstere, li povis vidi nur la eksteran flankon de nia domo. — Li loĝas ekster la urbo. — La ekstero de tiu ĉi homo estas pli bona, ol lia interno. — Li tuj faris, kion mi volis, kaj mi dankis lin por la tuja plenumo de mia deziro. — Kia granda brulo! kio brulas? — Ligno estas bona brula materialo. — La fera bastono, kiu kuŝis en la forno, estas nun brule varmega. — Ĉu li donis al vi jesan respondon aŭ nean? Li eliris el la dormoĉambro kaj eniris en la manĝoĉambron. — La birdo ne forflugis: ĝi nur deflugis de la arbo, alflugis al la domo kaj surflugis sur la tegmenton. — Por ĉiu aĉetita funto da teo tiu ĉi komercisto aldonas senpage funton da sukero. — Lernolibron oni devas ne tralegi, sed tralerni. — Li portas rozokoloran superveston kaj teleroforman ĉapelon. — En mia skribotablo sin trovas kvar tirkestoj. — Liaj lipharoj estas pli grizaj, ol liaj vangharoj. cs nálada, duševní rozpolože ní

humor o humeur

humor

zavřít tělo duše

fermi korpo animo

shut body soul

fermer corps âme

Laune schliessen, zumachen Körper Seele

расположеніе духа humor запирать тѣло душа

zamykać ciało dusza

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

smlouvat, uzavřít smlouvu

přípona neurčitá

kontrakt contracter i

suffixe peu employé, et qui reçoit différents sens aisément suggérés par le contexte et la signification de la racine à laquelle il est joint

przyrostek nie mający stlałego znaczenia

material matière o

material

Stoff

матеріялъ

materjał

baston o bâton tegmento toit

stick roof

Stock Dach

палка крыша

kij, laska dach

Pfund sich mit etwas beschäftigend ; z. B. boto Stiefel — botisto Schuster; maro Meer — maristo Seeman

фунтъ

Farbe

краска, цвѣтъ kolor вверху тарелка земля

splnit hořet

bruli

brûler (être en feu)

dřevo

ligno

bois

libra (hmotnosti)

přípona profese barva (odstín)

zawierać umowę

суффиксъ this syllable Suffix von безъ has no fixed verschiedener постояннаго meaning Bedeutung значенія fulfil, accomplish erfüllen исполнять brennen (v. burn (v. n.) n.) горѣть wood (the substance) Holz дерево, дрова

um plenum i accomplir

materiál hůl, prut, líska střecha

contract

einen Vertrag заключать abschliessen договоръ

funto

ist

livre

pound person occupied with; e. g. boto boot marque la — botisto profession; ex. boto bootmaker; botte — botisto maro sea — bottier; maro mer maristo — maristo marin sailor

koloro couleur

nahoře talíř zem, půda krabice, skříňka ret vlas

supre telero tero

en haut assiette terre

color above, upper plate earth

kesto lipo haro

caisse, coffre lèvre cheveu

chest, box lip hair

oben Teller Erde Kiste, Kasten, Lade Lippe Haar

šedý tvář

griza vango

gris joue

grey check

grau Wange

spełniać palić się drzewo, drwa

funt zajmujący занимающійс się; np. я; напр. boto boto but сапогъ — — botisto botisto szewc; сапожникъ; maro maro море — morze — maristo maristo морякъ marynarz

na górze talerz ziemia

ящикъ губа волосъ

skrzynia warga włos szary, сѣрый, сѣдой siwy щека policzek

Jeho zloba dlouho trvala. — Je dnes ve zlobné náladě (= je naštvaný). — Zlobí se a nadává. — Zavřel zlostně dveře. — Jeho syn zemřel a je nyní mrtev. — Tělo je mrtvé, duše je nesmrtelná. — Je s mrtelně nemocen, nebude už žít v íce, než jeden den. —

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta Hovoří, a jeho řeč plyne sladce a příjemně. — Učinili js me kontrakt ne písemně, ale ústně. — Je dobrý řečník. — Sto jíce venku , mohl vidět pouze venkovní stranu domu. — Byd lí mimo město. — Vnější strana tohoto člověka je lepší, než jeho vnitřní stránka. — Hned učin il, co jsem chtěla, a děkoval jsem mu za jeho okamžité splnění mého přání. — Jaký velký oheň! co hoří? — Dřevo je dobrý topný materiál. — Železná tyč, která ležela v peci, je nyní ohnivě horoucí. — Zdalipak ti dal souhlasnou odpověď nebo zápornou? Vyšel z lo žnice a vešel do jídelny. — Pták neodletěl: jen odletěl od stromu, přiletěl k do mu a sletěl na střechu. — Za každou zakoupenou libru čaje tento obchodník přidává bezp latně libru cukru. — Učebnice se musí ne přečíst, ale pročíst (doslova: proučit, prokousat se). — Nosí rů žové svrchní oblečení a talířovitý klobouk. — V mém psacím stole se nalézají čtyři zásuvky. — Jeho kníry jsou šedivější, než jeho vousy na tváři.

§32 Milovník divadla často navštěvuje divadlo... Teatramanto ofte vizitas la teatron kaj ricevas baldaŭ teatrajn manierojn. — Kiu okupas sin je meĥaniko, estas meĥanikisto, kaj kiu okupas sin je ĥemio, estas ĥemiisto. — Diplomatiiston oni povas ankaŭ nomi diplomato, sed fizikiston oni ne povas nomi fiziko, ĉar fiziko estas la nomo de la scienco mem. — La fotografisto fotografis min, kaj mi sendis mian fotografaĵon al mia patro. — Glaso de vino estas glaso, en kiu antaŭe sin trovis vino, aŭ kiun oni uzas por vino; glaso da vino estas glaso plena je vino. — Alportu al mi metron da nigra drapo (Metro de drapo signifus metron, kiu kuŝis sur drapo, aŭ kiu estas uzata por drapo). — Mi aĉetis dekon da ovoj. — Tiu ĉi rivero havas ducent kilometrojn da longo. — Sur la bordo de la maro staris amaso da homoj. — Multaj birdoj flugas en la aŭtuno en pli varmajn landojn. — Sur la arbo sin trovis multe (aŭ multo) da birdoj. — Kelkaj homoj sentas sin la plej feliĉaj, kiam ili vidas la suferojn de siaj najbaroj. — En la ĉambro sidis nur kelke da homoj. — „Da“ post ia vorto montras, ke tiu ĉi vorto havas signifon de mezuro. cs divadlo

eo teatro

fr theâtre manière, façon

en theatre

de Theater Manier, Weise, způsob, manýra maniero manner Art zaujmout, einnehmen, obsadit, okupovat okupi occuper occupy beschäftigen mechanika meĥaniko mécanique mechanics Mechanik chemie ĥemio chimie chemistry Chemie diplomacie diplomatio diplomatie diplomacy Diplomatie fyzika fiziko physique physics Physik věda scienco science science Wissenschaft verre (à sklo glaso boire) glass Glas (Gefäss) černý/-á nigra noir black schwarz woollen Tuch (wollenes sukno, látka drapo drap goods Gewebe) signify, bezeichnen, znamenat signifi signifier mean bedeuten vejce ovo oeuf egg Ei břeh, nábřeží, bord, pobřeží bordo rivage shore Ufer moře maro mer sea Meer amas, crowd, hromada, kupa amaso foule mass Haufen, Menge podzim aŭtuno automne autumn Haufen, Menge země, krajina, lando pays land, Land

ru театръ способъ, манера

pl teatr sposób, manjera

занимать механика химія дипломатія физика наука

zajmować mechanika chemia dyplomacja fizyka nauka

стаканъ черный

szklanka czarny

сукно

sukno

означать яйцо

oznaczać jajko

берегъ море куча, толпа осень страна

brzeg morze kupa, tłum jesień kraj

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

území

country

trpět, strádat soused měřit

suferi najbaro mezuri

souffrir, endurer voisin mesurer

suffer leiden neighbour Nachbar measure messen

страдать сосѣдъ мѣрить

cierpieć sąsiad mierzyć

Milovník divadla často navštěvuje divadlo a získává brzy divadelní manýry. — Kdo se zabývá mechanikou, je mechanik, a kdo se zabývá chemií, je chemik. — Pracovníka dip lo macie oni mohou také nazývat diplo matem, ale fy zika oni ne mohou nazývat fyzikou, p rotože fy zika je název samotné vědy. — Fotograf vyfotografoval mne, a já jsem poslal svou fotku svému otci. — Sklenice od vína je sklenice, ve které se předtím nalézalo víno, nebo kterou oni používají na víno; sklen ice vína je sklenice plná vína. — Přines mi metr černého sukna (metr od sukna by znamenal metr, který ležel na sukně, nebo který je používán pro sukno). — Koupil jsem desítku vajec. — Tato řeka má dvacet kilo metrů délky. — Na břehu moře stálo množství lidí. — Mnozí ptáci letí na podzim do teplejších krajin. — Na stromu se nacházelo mnoho ptáků. — Někteří lidé se cít í nejšťastnější, když v idí utrpení svých sousedů. — V pokoji sedělo jen něko lik lidí. — „Da“ po nějakém slově ukazu je, že toto slovo má vý znam míry.

§33 Můj bratr není velký... Mia frato ne estas granda, sed li ne estas ankaŭ malgranda: li estas de meza kresko. — Li estas tiel dika, ke li ne povas trairi tra nia mallarĝa pordo. — Haro estas tre maldika. — La nokto estis tiel malluma, ke ni nenion povis vidi eĉ antaŭ nia nazo. — Tiu ĉi malfreŝa pano estas malmola, kiel ŝtono. — Malbonaj infanoj amas turmenti bestojn. — Li sentis sin tiel malfeliĉa, ke li malbenis la tagon, en kiu li estis naskita. — Ni forte malestimas tiun ĉi malnoblan homon. — La fenestro longe estis nefermita; mi ĝin fermis, sed mia frato tuj ĝin denove malfermis. — Rekta vojo estas pli mallonga, ol kurba. — La tablo staras malrekte kaj kredeble baldaŭ renversiĝos. — Li staras supre sur la monto kaj rigardas malsupren sur la kampon. — Malamiko venis en nian landon. — Oni tiel malhelpis al mi, ke mi malbonigis mian tutan laboron. — La edzino de mia patro estas mia patrino kaj la avino de miaj infanoj. — Sur la korto staras koko kun tri kokinoj. — Mia fratino estas tre bela knabino. — Mia onklino estas bona virino. — Mi vidis vian avinon kun ŝiaj kvar nepinoj kaj kun mia nevino. — Lia duonpatrino estas mia bofratino. — Mi havas bovon kaj bovinon. — La juna vidvino fariĝis denove fianĉino. cs eo střed, prostřede k mezo

milieu

Mitte

средина

środek

růst tlustý široký svítit měkký

croître gros large luire mou

middle grow, increase thick, fat broad light soft

wachsen dick breit leuchten weich

рости толстый широкій свѣтить мягкій

rosnąć. gruby szeroki świecić miękki

tourmenter ressentir, éprouver bénir noble droit, direct

torment feel, perceive bless noble straight

quälen, martern мучить

męczyć

fühlen segnen edel gerade

czuć błogosławić szlachetny prosty

trápit

kreski dika larĝa lumi mola turment i

cítit žehnat vznešený přímý

senti beni nobla rekta

чувствовать благословлять благородный прямой

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

courbe, tortueux croire

křivý věřit

kurba kredi

zvrátit hora

renversi renverser monto montagne champ, kampo campagne koko coq nepo petit-fils

pole kohout vnuk

bratranec nevo

neveu marque la parenté résultant du mariage; ex. patro père — bopatro beau-père

předpona spříznění sňatkem bo otčím, nevlastní tec duonpatro beau-père býk, tur bovo boeuf

curved believe

кривой вѣрить

krzywy wierzyć

upset mountain

krumm glauben umwerfen, umstürzen Berg

опрокидывать гора

przewracać góra

field cock grandson

Feld Hahn Enkel

поле пѣтухъ внукъ

nephew relation by marriage; e. g. patrino mother — bopatrino mother-inlaw

Neffe durch Heirath erworben; z. B. patro Vater — bopatro Schwiegervater; frato Bruder — bofrato Schwager

племянникъ пріобрѣтенный бракомъ; напр. patro отецъ — bopatro тесть, сверкорь; frato братъ — bofrato шуринъ, зять, деверь

pole kogut wnuk siostrzeniec, bratanek nabyty przez małżeństwo; np. patro ojciec — bopatro teść; frato brat — bofrato szwagier

отчимъ быкъ

ojczym byk

step-father Stiefvater ox Ochs

Můj bratr není velký, ale není také malý : je středního vzrůstu. — Je tak tlustý, že nemů že pro jít skrze naše úzké dveře. — Vlas je velmi tenký. — Noc je tak t mavá, že jsem nemohl n ic spatřit dokonce před mý m nosem. — Tento starý chléb je tvrdý, jako kámen. — Zlobivé děti milují trápení zvířat. — Cítil se tak nešťastný, že proklel den, kterého byl zro zen. — Silně opovrhujeme tímto podlým člověkem. — Okno bylo dlouho nezavřené; zavřel jsem ho, ale můj bratr ho hned znova otevřel. — Přímá cesta je kratší, než klikatá. — Stůl stojí křivě a asi se brzy převrhne. — On stojí nahoře na hoře a h ledí dolů na pole. — Nepřítel p řišel do naší země. — Oni mě tolik zdrželi, že jsem si pokazil celou práci. — Manželka mého otce je má mat ka a babička mých dětí. — Na dvoře stojí kohout se třemi slepicemi. — Má sestra je velmi krásná dívka. — Má teta je dobrá žena. — Viděl jsem svou babičku se čtyřmi vnučkami a s mou sestřenicí. — Jeho nevlastní mat ka je má švagrová. — Mám býka a kravku. — Ta mladá vdova se stala znovu nevěstou.

§34 Nůž byl tak tupý, že jsem s ním nemohl ukrojit... La tranĉilo estis tiel malakra, ke mi ne povis tranĉi per ĝi la viandon kaj mi devis uzi mian poŝan tranĉilon. — Ĉu vi havas korktirilon, por malŝtopi la botelon? — Mi volis ŝlosi la pordon, sed mi perdis la ŝlosilon. — Ŝi kombas al si la harojn per arĝenta kombilo. — En somero ni veturas per diversaj veturiloj, kaj en vintro ni veturas per glitveturilo. — Hodiaŭ estas bela frosta vetero, tial mi prenos miajn glitilojn kaj iros gliti. — Per hakilo ni hakas, per segilo ni segas, per fosilo ni fosas, per kudrilo ni kudras, per tondilo ni tondas, per sonorilo ni sonoras, per fajfilo ni fajfas. — Mia skribilaro konsistas el inkujo, sablujo, kelke da plumoj, krajono kaj inksorbilo. — Oni metis antaŭ mi manĝilaron, kiu konsistis el telero, kulero, tranĉilo, forko, glaseto por brando, glaso por vino kaj telertuketo. — En varmega tago mi amas promeni en arbaro. — Nia lando venkos, ĉar nia militistaro estas granda kaj brava. — Sur kruta ŝtuparo li levis sin al la tegmento de la domo. — Mi ne scias la lingvon hispanan, sed per helpo de vortaro hispana-germana mi tamen komprenis iom vian leteron. — Sur tiuj ĉi vastaj kaj herboriĉaj kampoj paŝtas sin grandaj brutaroj, precipe aroj da bellanaj ŝafoj.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

cs maso kapsa korek

eo viando poŝo korko

fr viande poche bouchon

táhnout

tiri

tirer

ucpat lahev zamknout na klíč česat léto

ŝtopi botelo

boucher bouteille

klouzat mráz

gliti frosto

počasí

vetero

sekat řezat kopat šít stříhat

haki segi fosi kudri tondi

ŝlosi fermer à clef kombi peigner somero été glisser gelée temps (température) hacher, abattre scier creuser coudre tondre

de Fleisch Tasche Kork

ru мясо карманъ пробка

pl mięso kieszeń korek

ziehen

тянуть

ciągnąć

stopfen Flasche

lock, fasten schliessen comb kämmen summer Sommer gleiten, sakte glitschen frost Frost

затыкать бутылка запирать на ключъ чесать лѣто скользить, кататься морозъ

zatykać butelka zamykać na klucz czesać lato

weather

погода

pogoda

рубить пилить копать шить стричь

rąbać piłować kopać szyć strzydz

звенѣть свистать чернила песокъ хлебать

brzęczeć, dzwonić świstać atrament piasek chlipać

hew, chop saw dig sew clip, shear give out a sound (as a bell) whistle ink sand sip

zvonit pískat inkoust písek sát pálenka; vodka je ruská pálenka

sonori fajfi inko sablo sorbi

brando eau-de-vie

brandy

ubrus, šátek

tuko

mouchoir

cloth

válčit, bojovat

militi

guerroyer

chrabrý strmý

brava kruta

stupeň, schod

ŝtupo Hispan o Espagnol Germano Allemand tamen pourtant,

Španěl Němec přesto

tinter siffler encre sable humer

en meat, flesch pocket cork draw, pull, drag stop, fasten down bottle

fight valliant, brave, solide brave roide, escarpé steep marche, échelon step Spaniard German however,

Wetter hauen, hacken sägen graben nähen scheeren klingen pfeifen Tinte Sand schlürfen

ślizgać się mróz

Branntwein водка Tuch (Hals, Schnupfetc.) платокъ Krieg führen воевать дѣльный, tüchtig удалый steil крутой

wódka

Stufe

ступень

stopień

Spanier Deutscher doch,

Испанецъ Нѣмецъ однако

Hiszpan Niemiec jednak

chustka wojować dzielny, chwacki stromy

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

néanmoins

prostorný tráva pást zvěř, skot především, zvláště vlna ovce

nevertheless jedoch weit, vasta vaste, étendu wide, vast geräumig herbo herbe grass Gras pasture, feed weiden paŝti paître animals lassen bruto brute, bétail brute Vieh principalemen besonders, precipe t, surtout particularly vorzüglich lano laine wool Wolle ŝafo mouton sheep Schaf

обширный, просторный трава

obszerny trawa

пасти скотъ преимущественн о шерсть овца

paść bydło szczególni e wełna owca

Ten nůž byl tak tupý, že jsem s ním nemohl ukrojit maso a musel jsem použít svůj kapesní nůž. — Zdalipak máš vývrtku, abys odšpuntoval tu lahev? — Chtěl jsem zamknout dveře, ale ztratil jsem klíč. — Ona si češe vlasy stříbrným hřebenem. — V létě cestujeme rů znými dopravními prostředky, a v zimě cestujem na saních. — Dnes je krásné mrazivé počasí, proto vezmu své brusle a půjdu bruslit. — Po mocí sekery sekáme, po mocí pily řežeme, po mocí motyky kopeme, po mocí jeh ly šijeme , po mocí nůžek stříháme, po mocí zvonku zvoníme, po mocí píšťalky p ískáme. — Mé psací náčin í sestává z kalamáře, nádobky na ssavý písek, několik per, tužky a ssavého papíru (pijáku). — Polo žili přede mne prostírání, které sestávalo z talíře, lžíce, nože, vid ličky, sklenky na pálenku, sklen ice na víno a ubrousku. — Za horkého dne miluji procházku v lese. — Naše země zvítězí, protože naše vojsko je velké a udatné. — Na strmém schodišti vystoupal ke střeše domu. — Neovládám španělský jazyk, ale s pomocí slovníku španělsko-německého jsem přece porozu měl trochu z vašeho dopisu. — Na těchto rozlehlých a na porosty bohatých polích se pasou velká stáda dobytka, zvláště stáda ušlechtilých ovcí.

§35 Říkáš nesmysl, můj příteli. Vi parolas sensencaĵon, mia amiko. — Mi trinkis teon kun kuko kaj konfitaĵo. — Akvo estas fluidaĵo. — Mi ne volis trinki la vinon, ĉar ĝi enhavis en si ian suspektan malklaraĵon. — Sur la tablo staris diversaj sukeraĵoj. — En tiuj ĉi boteletoj sin trovas diversaj acidoj: vinagro, sulfuracido, azotacido kaj aliaj. — Via vino estas nur ia abomena acidaĵo. — La acideco de tiu ĉi vinagro estas tre malforta. — Mi manĝis bongustan ovaĵon. — Tiu ĉi granda altaĵo ne estas natura monto. — La alteco de tiu monto ne estas tre granda. — Kiam mi ien veturas, mi neniam prenas kun mi multon da pakaĵo. — Ĉemizojn, kolumojn, manumojn kaj ceterajn similajn objektojn ni nomas tolaĵo, kvankam ili ne ĉiam estas faritaj el tolo. — Glaciaĵo estas dolĉa glaciigita frandaĵo. — La riĉeco de tiu ĉi homo estas granda, sed lia malsaĝeco estas ankoraŭ pli granda. — Li amas tiun ĉi knabinon pro ŝia beleco kaj boneco. — Lia heroeco tre plaĉis al mi. — La tuta supraĵo de la lago estis kovrita per naĝantaj folioj kaj diversaj aliaj kreskaĵoj. — Mi vivas kun li en granda amikeco. cs koláč

eo kuko

konfitovat konfiti tekutý fluida podezírat kyselý ocet sýra dusík,

suspekti acida vinagro sulfuro azoto,

fr gâteau confire liquide suspecter, soupçonner aigre vinaigre soufre azote

en cаkе preserve with sugar fluid

de Kuchen einmachen (mit Zucker) flüssig

ru пирогъ варить въ сахарѣ жидкій

pl pieroźek smażyć w cukrze płynny

suspect sour vinegar sulphur azotе,

verdächtigen sauer Essig Schwefel Stickstoff

подозрѣвать кислый уксусъ сѣра азоть

podejrzewać kwaśny ocet siara azot

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

nitrogen chuť vysoký příroda balit, pakovat košile krk

mlsat

nitrogeno gusto goût alta haut naturo nature empaqueter, paki emballer ĉemizo chemise kolo cou autre (le cetera reste) tolo toile glacio glace goûter par frandi friandise

hrdina líbit se jezero

heroo plaĉi lago

héros plaire lac

dainty hero, champion please lake

pokrýt plavat list

kovri naĝi folio

couvrir nager feuille

cover swim leaf

ostatní plátno led

nitrogen taste high nature pack, put ut shirt neck rest, remainder linen ice

Geschmack hoch Natur packen, einpacken Hemd Hals

вкусъ высокій природа укладывать, упаковывать сорочка шея

smak, gust wysoki przyroda

übrig Leinwand Eis

прочій полотно ледъ

pozostały płótno lód

naschen

лакомиться

złakomić się

Held gefallen See (der) verdecken, verhüllen schwimmen Blatt, Bogen

герой нравиться озеро

bohater podobać się jezioro

закрывать плавать листъ

zakrywać pływać liść, arkusz

pakować koszula szyja

Říkáš nesmysl, mů j příteli. — Piji čaj s ko láčkem a konfitovaným ovocem. — Voda je tekutina. — Nechtěl jsem pít v íno, protože obsahovalo v sobě nějaký podezřelý kal. — Na stole stály různé sladkosti. — V těchto lahvičkách se nalézajé rů zné kyseliny: ocet, kyselina sýrová, kyselina vodíku a jiné. — Vaše víno je pouze jakási hnusná kyselina. — Kyselost tohoto octa je velice slabá. — Jedl jsem chutnou vajíčkovou míchanici. — Tato velká vyvýšenina není přirozená hora. — Výška této hory není příliš velká. — Když někam cestuji, nikdy si neberu s sebou mnoho zavazadel. — Košile, kolárky, man žety a ostatní podobné předměty nazývám p rádlo, ačkoliv ne vždy jsou z plátna. — Zmrzlina je sladká zmrzlá pochoutka. — Bohatství tohoto člověka je velké, ale jeho hloupost je ještě větší. — Milu je toto děvče pro její krásu a dobrotu. — Jeho hrdinství se mi velmi líbilo. — Celý povrch jezera byl pokryt plovoucími listy a různý mi jinými výrůstky. — Žiju s ním ve velkém přátelství.

§36 Otec a matka jsou společně nazýváni rodiče. Patro kaj patrino kune estas nomataj gepatroj. — Petro, Anno kaj Elizabeto estas miaj gefratoj. — Gesinjoroj N. hodiaŭ vespere venos al ni. — Mi gratulis telegrafe la junajn geedzojn. — La gefianĉoj staris apud la altaro. — La patro de mia edzino estas mia bopatro, mi estas lia bofilo, kaj mia patro estas la bopatro de mia edzino. — Ĉiuj parencoj de mia edzino estas miaj boparencoj, sekve ŝia frato estas mia bofrato, ŝia fratino estas mia bofratino; mia frato kaj fratino (gefratoj) estas la bogefratoj de mia edzino. — La edzino de mia nevo kaj la nevino de mia edzino estas miaj bonevinoj. — Virino, kiu kuracas, estas kuracistino; edzino de kuracisto estas kuracistedzino. — La doktoredzino A. vizitis hodiaŭ la gedoktorojn P. — Li ne estas lavisto, li estas lavistinedzo. — La filoj, nepoj kaj pranepoj de reĝo estas reĝidoj. — La hebreoj estas Izraelidoj, ĉar ili devenas de Izraelo. — Ĉevalido estas nematura ĉevalo, kokido — nematura koko, bovido — nematura bovo, birdido — nematura birdo. cs

eo předpon ge

fr les deux

en of both

de Geschlechtes;

ru обоего пола,

pl obojej płci, np.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

a pro dvojice obojího pohlaví

sexes réunis; ex. patro père — gepatroj les parents (père et mère)

blahopřát gratuli

féliciter autel traiter (une maladie)

oltář

altaro

léčit

kuraci doktor o docteur

doktor pra-, předpona starobylosti

pra

přípona dítěte, potomka id

bis-, arrièreenfant, descendant; ex. bovo boeuf — bovido veau; Izraelo Israël — Izraelido Israëlite

Žid, Hebrejec hebreo juif

kůň

ĉevalo

cheval

sexes; e. g. patro father — gepatroj parents

z. B. patro Vater — gepatroj Eltern; mastro Wirth — gemastroj Wirth und Wirthin beiderlei

напр. patro отецъ — gepatroj родители; mastro хозяинъ — gemastroj хозяинъ съ хозяйкой

patro ojciec — gepatroj rodzice; mastro gospodarz — gemastroj gospodarstwo (gospodarz i gospodyni)

congratulat e gratuliren altar Altar

поздравлать алтарь

winszować ołtarz

cure, heal

kuriren, heilen

лѣчить

leczyć

doctor

Doctor

докторъ

doktór

great-, primordial

ur-

пра-

pra-

Kind, Nachkomme; z. B. bovo Ochs descendant, — bovido young one; Kalb; Izraelo e. g. bovo Israel — ox — Izraelido bovido calf Israelit

дитя, потомокъ; напр. bovo быкъ — bovido теленокъ; Izraelo Израиль — Izraelido Израильтянинъ

dziecię, potomek; np. bovo byk — bovido cielę; Izraelo Izrael — Izraelido Izraelita

Jew horse

еврей конь

żyd koń

Jude Pferd

Otec a matka jsou společně nazýváni rodiče. — Petr, Anna a Elizabeta jsou mí sourozenci. — Pán a paní N. dnes večer přijdou k nám. — Blahopřál jsem telegraficky těm mladý m manželů m. — Snoubenci stáli u oltáře. — Otec mé man želky je mů j tchán, já jsem jeho zeť, a mů j otec je tchán mé malželky. — Vš ichni příbuzní mé manželky jsou mí p řiženění příbuzn í, následně její brat r je mů j švagr, její sestra je má švagrová; můj bratr a sestra (sourozenci) jsou švagr a švagrová mé manželky. — Man želka mého synovce a neteř mé man želky jsou mé přiženěné neteře. — Žena, která léčí, je lékařka; man želka lékaře je (paní) lékařová. — Paní doktorová A. navštívila dnes doktorovy P. — On není lazebník, on je lazebnice man žel. — Synové, vnuci a pravnuci krále jsou princové. — Hebrejci jsou Izraelité, protože pocházejí od Izraele. — Hříbě je nedospělý kůň, kuře — nedospělý kur, tele — nedospělý tur, ptáče — nedospělý pták.

§37 Lodníci musejí poslouchat loďmistra. La ŝipanoj devas obei la ŝipestron. — Ĉiuj loĝantoj de regno estas regnanoj. — Urbanoj estas ordinare pli ruzaj, ol vilaĝanoj. — La regnestro de nia lando estas bona kaj saĝa reĝo. — La Parizanoj estas gajaj homoj. — Nia provincestro estas severa, sed justa. — Nia urbo havas bonajn policanojn, sed ne sufiĉe energian policestron. — Luteranoj kaj Kalvinanoj estas kristanoj. — Germanoj kaj francoj, kiuj loĝas en Rusujo, estas Rusujanoj, kvankam ili ne estas rusoj. — Li estas nelerta kaj naiva provincano. — La loĝantoj de unu regno estas samregnanoj, la loĝantoj de unu urbo estas samurbanoj, la konfesantoj de unu religio estas samreligianoj. — Nia regimentestro estas por siaj

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

soldatoj kiel bona patro. — La botisto faras botojn kaj ŝuojn. — La lignisto vendas lignon, kaj la lignaĵisto faras tablojn, seĝojn kaj aliajn lignajn objektojn. — Ŝteliston neniu lasas en sian domon. — La kuraĝa maristo dronis en la maro. — Verkisto verkas librojn, kaj skribisto simple transskribas paperojn. — Ni havas diversajn servantojn: kuiriston, ĉambristinon, infanistinon kaj veturigiston. — La riĉulo havas multe da mono. — Malsaĝulon ĉiu batas. — Timulo timas eĉ sian propran ombron. — Li estas mensogisto kaj malnoblulo. — Preĝu al la Sankta Virgulino. cs

přípona občanství, členství

en inhabitant, member; e. g. NovJorko New York — NovJorkano New Yorker

de Mitglied, Einwohner, Anhänger; z. B. regno Staat — regnano Bürger; Varsoviano Warschauer

membre, habitant, partisan; ex. regno l’état — regnano citoyen

kingdom caountrym an

Staat

государство

państwo

Bauer

wieśniak

province

Provinz

крестьянинъ область, провинція

severe just, righteous police

streng

строгій

gerecht Polizei

sprawiedliwy policya dosyć, dostatecznie Chrystus Francuz

konfesi avouer religio religion regimento regiment

enough genug Christ Christus Frenchman Franzose bekennen, confess gestehen religion Religion regiment Regiment

справедливый полиція довольно, достаточно Христосъ Французъ признавать, исповѣдывать вѣра, религія полкъ

boto ŝuo

boot shoe

Stiefel Schuh

сапогъ башмакъ

but trzewik

leave, let alone drown

lassen ertrinken

пускать, оставлять тонуть

puszczać, zostawiać tonąć

work (literary) person noted for...; e. g. avara

tworzyć, verfassen сочинять pisać Person, die особа, człowiek, sich durch... отличающаяся posiadający unterscheide даннымъ dany

říše, stát, mocnářství,mocnost regno

l’Etat

vilaĝan vesničan o paysan provinc provincie, oblast o province přísný

severa

sévère

spravedlivý policie

justa polico

juste police

dostatečně Kristus Francouz zpovídat se, přiznat vinu náboženství pluk, regiment bota (vysoká), rajtka bota, polobotka

sufiĉe suffisant Kristo Christ Franco Français

nechat, ponechat lasi topit se droni tvořit, psát, komponovat verki přípona člověka charakterizované ho kvalitou ul

botte soulier laisser, abandonne r se noyer composer, faire des ouvrages (littér.) qui est caractérisé par telle

pl członek, членъ, житель, mieszkaniec, приверженец; zwolennik; напр. regno np. regno роцударство państwo — — regnano regnano гражданинъ; obywatel; Varsoviano Varsoviano Варшавянинъ Warszawianin

prowincya surowy, srogi, ostry

przyznawać religia półk

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

kmene

dokonce stín

eĉ ombro

modlit se panenská

preĝi virga

ou telle qualité; ex. bela beau — belulo bel homme même, jusqu’à ombre prier (Dieu) virginal

covetous — avarulo miser, covetous person

t; z. B. juna jung — junulo Jüngling

качествомъ; напр. bela красивый — belulo красавецъ

przymiot; np. riĉa bogaty — riĉulo bogacz

even shadow

sogar Schatten

даже тѣнь

nawet cień

pray virginal

beten молиться jungfräulich дѣвственный

modlić się dziewiczy

Lodníci musejí poslouchat loďmistra. — Všichni obyvatelé říše jsou příslušníci říše, občané. — Měšťané jsou obyčejně protřelejší, než vesničané. — Vládce naší země je dobrý a moudrý král. — Pařížané jsou veselí lidé. — Náš krajský hejt man je přísný, ale spravedlivý. — Naše město má dobré policisty, ale ne dostatečně energického policejního řed itele. — Luteráni a Kalv inisté jsou křesťané. — Němci a Francouzi, kteří bydlí v Rusku, jsou obyvatelé Ruska, ačko liv nejsou Rusové. — Je to neobratný a naivní venkovan. — Obyvatelé jednoho státu jsou (spolu)krajané, obyvatelé města jsou spoluměšťané, vyznavači jednoho náboženství jsou spolubratři ve víře. — Náš velitel plu ku je pro své vojáky jako dobrý otec. — Obuvník dělá boty a polobotky. — Dřevař prodává dřevo, a truhlář dělá stoly, židle a jiné dřevěné před měty. — Zloděje nikdo nevpouští do svého domu. — Odvážný námořn ík se utopil v moři. — Spisovatel píše knihu, a p ísař jednoduše přepisuje papíry. — Máme rů zné sloužící: kuchaře, ko mornou, vychovatelku a kočího. — Bohatec má mnoho peněz. — Hlupáka každý bije . — Strašpytel se bojí dokonce svého vlastního stínu. — Je to lhář a padouch. — Modlete se ke Svaté Panně.

§38 Koupil jsem pro děti stoleček a několik židliček. Mi aĉetis por la infanoj tableton kaj kelke da seĝetoj. — En nia lando sin ne trovas montoj, sed nur montetoj. — Tuj post la hejto la forno estis varmega, post unu horo ĝi estis jam nur varma, post du horoj ĝi estis nur iom varmeta, kaj post tri horoj ĝi estis jam tute malvarma. — En somero ni trovas malvarmeton en densaj arbaroj. — Li sidas apud la tablo kaj dormetas. — Mallarĝa vojeto kondukas tra tiu ĉi kampo al nia domo. — Sur lia vizaĝo mi vidis ĝojan rideton. — Kun bruo oni malfermis la pordegon, kaj la kaleŝo enveturis en la korton. Tio ĉi estis jam ne simpla pluvo, sed pluvego. — Grandega hundo metis sur min sian antaŭan piedegon, kaj mi de teruro ne sciis, kion fari. — Antaŭ nia militistaro staris granda serio da pafilegoj. — Johanon, Nikolaon, Erneston, Vilhelmon, Marion, Klaron kaj Sofion iliaj gepatroj nomas Johanĉjo (aŭ Joĉjo), Nikolĉjo (aŭ Nikoĉjo aŭ Nikĉ jo aŭ Niĉjo), Erneĉjo (aŭ Erĉjo), Vilhelĉjo (aŭ Vilheĉjo aŭ Vilĉjo aŭ Viĉjo), Manjo (aŭ Marinjo), Klanjo kaj Sonjo (aŭ Sofinjo). cs hustý hlučet kočár, povoz déšť střílet přípona zdrobněli

eo dens a brui

épais, dense

dense make a noise

dicht

густой

lärmen, brausen шумѣть

gęsty szumieć, hałasować

carriage rain shoot

Wagen Regen schiessen

powóz deszcz strzelać

faire du bruit carosse, kaleŝo calèche pluvo pluie pafi tirer, faire feu ĉj

коляска дождь стрѣлять

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

n mužů, např. paĉjo tatínek, Jaĉjo Jeníček

přípona zdrobněli n žen, např. panjo maminka, Janjo Janička nj

après les 1-6 premières lettres d’un prénom masculin (nj — féminin) lui donne un caractère diminutif et caressant

den ersten 1-6 Buchstaben affectionat eines e männlichen (nj diminutive — weiblichen) of Eigennamens masculine beigefügt, (nj — verwandelt feminine) diesen in ein names Kosewort

dodane do pierwszych 1приставленное 6 liter imienia къ первымъ 1-6 własnego буквамъ имени męskiego (nj собственнаго — мужескаго (nj — żenńskiego) женскаго) пола, rodzaju превращаетъ его zmienia je w въ ласкательное pieszczotliwe

Koupil jsem pro děti stoleček a několik židliček. — V naší zemi se nenalézají hory, ale pouze kopečky. — Hned po zatopení byla kamna velice žhavá, po jedné hodině byla už jen teplá , po dvou hodinách byla pouze trochu vlažná, a po třech hodinách byla už zcela studená. — v létě objevujeme chládek v hustých lesích. — Sedává u stolu a dřímá. — Úzká cestička vede přes pole k našemu do mu. — Na jeho tváři jsem v iděl radostné pousmání. — S hlu kem byla otevřena vrata, a kočár v jel do dvora. Toto byl už nikoli p rostý déšť, ale liják. — Obrovský pes položil na mne svou přední tlapu, a já od hrů zy nevěděl, co dělat. — Před naším vojenským útvarem stála velká řada kanonů. — Johana, Nikola je, Ernesta, Vilhelma, Marii, Kláru a Sofii jejich rodiče nazývají Jeníčku, Niko lko, Ern íčku, Vilíčku, Mařko, Klárko a Soňo.

§39 V tom blátivém počasí se má vesta silně znečistila... En la kota vetero mia vesto forte malpuriĝis; tial mi prenis broson kaj purigis la veston. — Li paliĝis de timo kaj poste li ruĝiĝis de honto. — Li fianĉiĝis kun fraŭlino Berto; post tri monatoj estos la edziĝo; la edziĝa soleno estos en la nova preĝejo, kaj la edziĝa festo estos en la domo de liaj estontaj bogepatroj. — Tiu ĉi maljunulo tute malsaĝiĝis kaj infaniĝis. — Post infekta malsano oni ofte bruligas la vestojn de la malsanulo. — Forigu vian fraton, ĉar li malhelpas al ni. — Ŝi edziniĝis kun sia kuzo, kvankam ŝiaj gepatroj volis ŝin edzinigi kun alia persono. — En la printempo la glacio kaj la neĝo fluidiĝas. — Venigu la kuraciston, ĉar mi estas malsana. — Li venigis al si el Berlino multajn librojn. — Mia onklo ne mortis per natura morto, sed li tamen ne mortigis sin mem kaj ankaŭ estis mortigita de neniu; unu tagon, promenante apud la reloj de fervojo, li falis sub la radojn de veturanta vagonaro kaj mortiĝis. — Mi ne pendigis mian ĉapon sur tiu ĉi arbeto; sed la vento forblovis de mia kapo la ĉapon, kaj ĝi, flugante, pendiĝis sur la branĉoj de la arbeto. — Sidigu vin (aŭ sidiĝu), sinjoro! — La junulo aliĝis al nia militistaro kaj kuraĝe batalis kune kun ni kontraŭ niaj malamikoj. cs

bláto kartáč červený

koto broso ruĝa

boue brosse rouge

stydět se honti slavnostní solena

avoir honte solennel

de Koth, dirt Schmutz brush Bürste red roth be sich ashamed schämen solemn feierlich

грязь щетка красный

błoto szczotka czerwony

стыдиться wstydzić się торжественный uroczysty

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

akazit, infikovat

infekti

jaro kolej

infecter

anstecken заражать

zarażać

printempo printemps relo rail

infect spring time rail

Frühling Schiene

весна рельса

kolo

rado

wheel

pendi ĉapo vento

висѣть шапка вѣтеръ

wisieć czapka wiatr

vanout hlava větev

blovi kapo branĉo

souffler tête branche

blow head branch

Rad hängen (v. n.) Mütze Wind blasen, wehen Kopf Zweig

колесо

viset čepice vítr

roue pendre, être suspendu bonnet vent

wiosna szyna koło (od woza i t. p.)

дуть голова вѣтвь

dąć, dmuchać głowa gałaź

hang bonnet wind

V to m blát ivém počasí se má vesta velmi ušpinila; proto jsem v zal kartáč a vyčistil vestu. — Zbledl od strachu a potom zrudl o d studu. — Zasnoubil se se slečnou Bertou; po třech měsících bude svatba; svatební slavnost bude v novém kostele, a svatební hostina bude v domě jeho budoucího tchána a tchyně. — Tento stařík zcela onemocněl a zdětinštil. — Po infekční nemoci se často pálí oblečen í nemocného. — Odstraň svého bratra, protože nám překáží. — Vdala se za svého bratrance, ačkoli její rodiče ji chtěli zasnoubit s jinou osobou. — Na jaře se led a sníh ro zpouštějí. — Přiveďte lékaře, protože jsem nemocný. — Dal si přivézt z Berlína mnoho knih. — Mů j strýc nezemřel přirozenou smrt í, ale p řesto se nazabil sám a také nebyl n iký m usmrcen; jednoho dne, promenádujíce se u kolejí železnice , spadl pod kola pro jíždějícího vlaku a zabil se. — Nepověsil jsem svůj klobouk na to mto stromku; ale vítr odvál z mé h lavy klobouk, a ten, letíce, zavěsil se na větvích toho stromku. — Usaďte se, pane! — Mlad ík se přihlásil do našeho vojenského útvaru a odvážně bojoval společně s námi proti našim nepřátelů m.

§40 V trvání několika minut jsem slyšel dva výstřely. En la daŭro de kelke da minutoj mi aŭdis du pafojn. — La pafado daŭris tre longe. — Mi eksaltis de surprizo. — Mi saltas tre lerte. — Mi saltadis la tutan tagon de loko al loko. — Lia hieraŭa parolo estis tre bela, sed la tro multa parolado lacigas lin. — Kiam vi ekparolis, ni atendis aŭdi ion novan, sed baldaŭ ni vidis, ke ni trompiĝis. — Li kantas tre belan kanton. — La kantado estas agrabla okupo. — La diamanto havas belan brilon. — Du ekbriloj de fulmo trakuris tra la malluma ĉielo. — La domo, en kiu oni lernas, estas lernejo, kaj la domo, en kiu oni preĝas, estas preĝejo. — La kuiristo sidas en la kuirejo. — La kuracisto konsilis al mi iri en ŝvitbanejon. — Magazeno, en kiu oni vendas cigarojn, aŭ ĉambro, en kiu oni tenas cigarojn, estas cigarejo; skato leto aŭ alia objekto, en kiu oni tenas cigarojn, estas cigarujo; tubeto, en kiun oni metas cigaron, kiam oni ĝin fumas, estas cigaringo. — Skatolo, en kiu oni tenas plumojn, estas plumujo, kaj bastoneto, sur kiu oni tenas plumon por skribado, estas plumingo. — En la kandelingo sidis brulanta kandelo. — En la poŝo de mia pantalono mi portas monujon, kaj en la poŝo de mia surtuto mi portas paperujon; pli grandan paperujon mi portas sub la brako. — La rusoj loĝas en Rusujo kaj la germanoj en Germanujo. cs

překvapit

surprizi laca

surprendre las, fatigué

trompi fulmo

tromper, duper éclair

surprise weary deceive, cheat lightning

unavený podvádět, klamat

blesk

überraschen müde

ru дѣлать сюрпризъ усталый

pl robić niespodzianki zmęczony

betrügen Blitz

обманывать молнія

oszukiwać błyskawica

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

potit se ŝviti koupat bani magazen obchod o prodat vendi doutní k

roura kouř

cigaro tubo fumo

přípona násadky, držáku, pochvy

ing

krabice, škatule skatolo

suer baigner

perspire bath

schwitzen baden

magazin vendre

store sell

Kaufladen verkaufen

cigare tuyau fumée marque l’objet dans lequel se met, ou mieux s’introduit...; ex. kandelo chandelle — kandelingo chandelier

cigar tube smoke

boîte

kalhoty pantalono pantalon

kabát ruka

surtuto brako

redingote bras

Cigarre Röhre Rauch Gegenstand, in holder for; den etwas e. g. eingestellt, kandelo eingesetzt wird; candle — z. B. kandelo kandeling Kerze — o candle- kandelingo stick Leuchter small box, Büchse, case Schachtel pantaloons , trowsers Hosen over-coat Rock arm Arm

потѣть купать лавка, магазинъ продавать

pocić się kąpać sklep, magazyn sprzedawać

сигара труба дымъ вещь, въ которую вставляется, всаживается; напр. kandelo свѣча — kandelingo подсвѣчникъ

cygaro rura dym przedmiot, w który się coś wsadza, wstawia; np kandelo świeca — kandelingo lichtarz

коробка

pudełko

брюки сюртукъ рука, объятія

spodnie surdut ramię

Během něko lika minut jsem zaslechl dva výstřely. — Střelba trvala velmi d louho. — Vyskočil jsem od překvapení. — Skáču velmi obratně. — Skákal jsem po celý den z místa na místo. — Jeho včerejší proslov byl velmi pěkný, ale příliš mluvení ho unavuje. — Když jsi začal hovořit, očekávali jsme něco nového, ale brzy jsme viděli, že js me se zklama li. — Zp ívá velice pěkn ou píseň. — Zpívání je příjemné zaměstnání. — Diamant má krásný lesk. — Dva záblesky blesku přeběhly přes tmavé nebe. — Ten dům, ve kterém se lidé učí, je ško la, a dů m, ve které se modlí, je kostel. — Kuchař sedí v kuchyni. — Lékař mi poradil jít do sauny. — Obchod, ve kterém se prodávají doutníky, nebo místnost, ve které se drží doutníky, je doutníkárna; škatulka nebo jiný předmět, ve kterém drží cigára, je tabatěrka; trubka, do které se vkládá cigáro, kdy ž ho kouří, je špička na doutníky. — Krabička, ve které se drží pera, je penál, a tyčka, na které je uchyceno pero na psaní, je násadka. — Ve svícnu byla usazena hořící svíce. — V kapse mých kalhot nosím port monku/peněženku, a v kapse mého svrchníku nosím bloček; větší blok nosím v podpaží. — Rusové bydlí v Rusku a Němci v Německu.

§41 Ocel je ohebná, ale železo není ohebné. Ŝtalo estas fleksebla, sed fero ne estas fleksebla. — Vitro estas rompebla kaj travidebla. — Ne ĉiu kreskaĵo estas manĝebla. — Via parolo estas tute nekomprenebla kaj viaj leteroj estas ĉiam skribitaj tute nelegeble. — Rakontu al mi vian malfeliĉon, ĉar eble mi povos helpi al vi. — Li rakontis al mi historion tute nekredeblan. — Ĉu vi amas vian patron? Kia demando! kompreneble, ke mi lin amas. — Mi kredeble ne povos veni al vi hodiaŭ, ĉar mi pensas, ke mi mem havos hodiaŭ gastojn. — Li estas homo ne kredinda. — Via ago estas tre laŭdinda. — Tiu ĉi grava tago restos por mi ĉiam memorinda. — Lia edzino estas tre laborema kaj ŝparema, sed ŝi estas ankaŭ tre babilema kaj kriema. Li estas tre ekkolerema kaj ekscitiĝas ofte ĉe la plej malgranda bagatelo; tamen li estas tre pardonema, li ne portas longe la koleron kaj li tute ne estas venĝema. — Li estas tre kredema: eĉ la plej nekredeblajn aferojn, kiujn rakontas al li la plej nekredindaj homoj, li tuj kredas. — Centimo,

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

pfenigo kaj kopeko estas moneroj. — Sablero enfalis en mian okulon. — Li estas tre purema, kaj eĉ unu polveron vi ne trovos sur lia vesto. — Unu fajrero estas sufiĉa, por eksplodigi pulvon. cs ocel

eo ŝtalo

ohýbat fleksi sklo vitro zlámat, rozbít rompi chválit laŭdi

fr acier fléchir, ployer verre (matière) rompre, casser louer, vanter

en steet

de Stahl

ru сталь

pl stal

bend

biegen

гнуть

giąć

glass (substance)

Glas

стекло

szkło

break praise

łamać chwalić

remember

brechen ломать loben хвалить im Gedächtniss behalten, sich erinnern помнить

ménager, épargner

be sparing

sparen

oszczędzać

bagatelle

trifle, toy

Kleinigkeit

сберегать мелочь, бездѣлица

revenge

rächen

мстить

mścić się

se souvenir, pamatovat

spořit

memori se rappeler

ŝpari

maličkost, nicotnost bagatelo

pomstít se venĝi

se venger exciter, vzrušit eksciti émouvoir

excite one of many marque objects of the l’unité; ex. same kind; e. g. sablo sable sablo sand — přípona — sablero un sablero grain of části er grain de sable sand celku prach polvo poussière dust oheň fajro feu fire faire explode vybouchnout eksplodi explosion střelný prach pulvo poudre à tirer gunpowder

erregen

pamiętać

robnostka

возбуждать отдѣльная ein einziges; единица; z. B. sablo напр. sablo Sand — песокъ — sablero sablero Sandkörnchen песчинка Staub пыль Feuer огонь

wzbudzać

explodiren Pulver (Schiess-)

взрывать

wybuchać

порохъ

proch

oddzielna jednostka; np. sablo piasek — sablero ziarnko piasku kurz ogień

Ocel je ohebná, ale železo není ohebné. — Sklo je ro zbitné a průhledné. — Ne každá rostlina je jedlá . — Vaše pro mluva je zcela nesrozumitelná a vaše dopisy jsou vždy napsány zcela nečitelně. — Vyp rávějte mi vaše neštěstí, protože mo žná budu moci vám pomoci. — Vyprávěl mi historku zcela neuvěřitelnou. — Zdalipak miluješ svého otce? Jaká otázka! pochopitelně, že ho milu ji. — Asi nebudu moci p řijít k vám dnes, protože myslím, že já sám budu mít dnes hosty . — On je nedůvěryhodný člověk. — Váš počin je velice chválihodný. — Tento důležitý den zůstane pro mě navždy pamětihodný. — Jeho manželka je velice pracovitá a spořivá, ale je také upovídaná a ro zkřičená. On je velice v znětlivý a vzkypí často nad nejmenší maličkostí; přesto je velice shovívavý, nenese dlouho zlobu a vůbec není pomstychtivý. — Je velmi důvěřivý: dokonce nejneuvěřitelnějším záležitostem, které mu vyprávějí nejnedůvěryhodnější lidé, hned uvěří. — Centim, pfenig a kopějka jsou mince. — Zrnko p ísku spadlo mi do oka . — Je velice čistotný, a dokonce ani zrnko prachu neobjevíte na jeho obleku . — jedna jiskra je dostatečná, aby způsobila výbuch střelného prachu.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

§42 My všichni jsme se sešli, abychom prohovořili velice důležitou záležitost. Ni ĉiuj kunvenis, por priparoli tre gravan aferon; sed ni ne povis atingi ian rezultaton, kaj ni disiris. — Malfeliĉo ofte kunigas la homojn, kaj feliĉo ofte disigas ilin. — Mi disŝiris la leteron kaj disĵetis ĝiajn pecetojn en ĉiujn angulojn de la ĉambro. — Li donis al mi monon, sed mi ĝin tuj redonis al li. — Mi foriras, sed atendu min, ĉar mi baldaŭ revenos. — La suno rebrilas en la klara akvo de la rivero. — Mi diris al la reĝo: via reĝa moŝto, pardonu min! — El la tri leteroj unu estis adresita: al Lia Episkopa Moŝto, Sinjoro N.; la dua: al Lia Grafa Moŝto, Sinjoro P.; la tria: al Lia Moŝto, Sinjoro D. — La sufikso «um» ne havas difinitan signifon, kaj tial la (tre malmultajn) vortojn kun «um» oni devas lerni, kiel simplajn vortojn. Ekzemple: plenumi, kolumo, manumo. — Mi volonte plenumis lian deziron. — En malbona vetero oni povas facile malvarmumi. — Sano, sana, sane, sani, sanu, saniga, saneco, sanilo, sanigi, saniĝi, sanejo, sanisto, sanulo, malsano, malsana, malsane, malsani, malsanulo, malsaniga, malsaniĝi, malsaneta, malsanema, malsanulejo, malsanulisto, malsanero, malsaneraro, sanigebla, sanigisto, sanigilo, resanigi, resaniĝanto, sanigilejo, sanigejo, malsanemulo, sanilaro, malsanaro, malsanulido, nesana, malsanado, sanulaĵo, malsaneco, malsanemeco, saniginda, sanilujo, sanigilujo, remalsano, remalsaniĝo, malsanulino, sanigista, sanigilista, sanilista, malsanulista k. t. p. cs

dosáhnout výsledek

atingi atteindre rezultato résultat

trhat kus

ŝiri peco

vaše urozenosti, velebnosti, svatosti biskup

titre moŝto commun episkopo évêque

hrabě

grafo

definovat

difini

déchirer morceau

en attain, reach result tear, rend piece

de erlangen, erreichen Ergebniss

достигать резултатъ

dosięgać rezultat

reissen Stück

рвать кусокъ

rwać kawał

universal title bishop earl, count

allgemeiner общій Titel титулъ Bischof епископъ

comte définir, déterminer define

Graf

Mość biskup

графъ

hrabia wyznaczać, bestimmen опредѣлять określać

My všichni jsme se sešli, abychom prohovořili velice důležitou záležitost ; ale nemohli jsme dosáhnout výsledek, a rozešli jsme se. — Neštěstí často spojuje lidi, a štěstí často je ro zděluje . — Roztrhal jsem dopis a rozházel jsem jeho kousíčky do všech koutů místnosti. — Dal mi peníze, ale já jsem mu je ihned vrátil. — Odcházím, ale čekej na mne, protože se brzy vrát ím. — Sluneční jas se odráží v jasné vodě řeky. — Řekl jsem to mu králi: vaše králoská jasnosti, odpusťte mi! — Z těch tří dopisů byl jeden adresován: Jeho Biskupské Eminenci, Panu N.; druhý: Jeho Hraběcí M ilosti, Panu P.; třet í: Jeho Velko mo žnosti, Panu D. — Přípona „u m“ nemá určitý význam, a proto (velmi nemnohá) slova s „u m“ se oni musí naučit, jako jednoduchá slova. Například: plenumi (=splniti), ko lu mo (=límec), manumo (=manžeta). — Ochotně jsem splnil jeho přání. — Ve špatném počasí se oni mo hou snadno nachladiti. — Zdrav í, zdravá, zd ravě, býti zdravý, buď zdravý, u zdravující, zdravost, lék, uzdrav iti, uzdrav iti se, léčebna, zdravotník, zdravý člověk, nemoc, nemocný, nezdravě, být nemocný, marod (nemocný člověk), způsobující nemoc, onemocnět, chorlavý (trochu nemocný), náchylný k nemocem, nemocnice, pracovník nemocnice, příznak nemoci, anamnéza (souhrn příznaků nemoci), léčitelný, léčitel, lék, znovu se uzdravit, rekonvalescent, výrobna léků, o zdravovna, člověk náchylný k nemocem, souhrn všech léků, souhrn všech nemocí (=katalog klasifikace nemocí), nemocné dítě, nezdravý, marodění, věc zdravého člověka, nemocnost, náchylnost k nemocnosti, hoden uzdravení, pouzdro na léky, schrána na lékařské nástroje, recid iva/vrácení se nemo ci, znovuonemocnění, nemocná žena, zdravotnický, instrumentářský, lékárnický, věc trvale nemocného atd.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

klikni myší: zpět na Předmluvu, Resumé, pravidla, cvičebnice, slovník, Deklarace

jdi na určitou kapitolu cvičebnice: §1 §2 §3 §4 §5 §6 §7 §8 §9 §10 §11 §12 §13 §14 §15 §16 §17 §18 §19 §20 §21

§22 §23 §24 §25 §26 §27 §28 §29 §30 §31 §32 §33 §34 §35 §36 §37 §38 §39 §40 §41 §42

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

Základní slovník cs

= eo

Fundamenta vortaro eo

A a ačkoliv akuzat iv, 4. pád skloňování akuzat ivní koncovka akzativ, 4. pád (koho, co?) ale ani - an i ano až do

§5 §26

kaj kvankam

a abomeno

§5 §26

přídavné jméno hnus, odpor

§28 §13

akuzat ivo n

aboni aĉeti

§27 §14

objednat (na)kuponat

§6 §9 §28 §21 §18

n sed nek— nek jes ĝis

acida ad adverbo aero afero agi aglo agrabla aĵ ajn akcepti ako mpani akra

§35 §13 §30 §26 §13 §25 §22 §9 §25 §30 §23 §18 §7

akuzat ivo akvo al alia alta altaro amaso ambaŭ ami amiko

§28 §9 §5 §12 §35 §36 §32 §11 §8 §10

an angulo animo ankaŭ anstataŭ ant antaŭ aparteni apenaŭ Aprilo apud ar arbo aresti arĝento artiko lo as at ataki atendi atenta

§37 §23 §31 §14 §16 §14 §8 §5 §19 §12 §8 §19 §8 §22 §19 §27 §5 §22 §14 §22 §26

kyselý opakování děje příslovce vzduch záležitost činit, dělat orel příjemný přípona věci -ko li přijmout doprovázet ostrý akuzat iv, 4. pád skloňování voda k, ke, ku jiný vysoký oltář hromada, kupa oba, obě milovat přítel přípona občanství, členství roh, kout duše také, též namísto příč. p říto mné činné před patřit sotva duben vedle přípona skupinová strom uvěznit stříbro člen (mluvnický) příto mný čas příčestí příto mné trpné útočit čekat pozorný

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta atingi aŭ aŭdi aŭtuno aventuro avo azoto, nitrogeno

§42 §14 §9 §32 §23 §9

dosáhnout nebo slyšet podzim dobrodružství děd

§35

dusík, nitrogen

B balit, pakovat barva (odstín) bát se běda během bez běžet běžet bílý biskup bít, tlouci někoho blahopřát bláto bledý blesk

§35 §31 §20 §21 §17 §13 §13 §18 §10 §42 §9 §36 §39 §10 §40

paki koloro timi ve dum sen kuiri kuri blanka episkopo bati gratuli koto pala fulmo

babili bagatelo baldaŭ bani bastono bati bela beni benko besto bezoni birdo blanka blovi blua

§20 §41 §23 §40 §31 §9 §10 §33 §26 §5 §14 §5 §10 §39 §6

bohatý bota (vysoká), rajtka bota, polobotka brát v úvahu, uvažovat bratr bratranec bratranec bručet, mručet brzy

§15 §37 §37 §23 §5 §20 §33 §19 §17

riĉa boto ŝuo konsideri frato kuzo nevo murmuri frue

bo boli bona bordo botelo boto bovo brako branĉo

§33 §25 §8 §32 §34 §37 §33 §40 §39

brzy břeh, nábřeží, pobřeží březen Bůh bydlet býk, tur být být zticha

§23 §32 §12 §12 §14 §33 §5 §20

baldaŭ bordo Marto Dio loĝi bovo esti silenti

brando brava brili broso brui bruli bruto buŝo

§34 §34 §5 §39 §38 §31 §34 §8

povídat si, besedovat maličkost, nicotnost brzy koupat hůl, prut, líska bít, tlouci někoho krásný žehnat lavice zvíře potřebovat pták bílý vanout modrý předpona spříznění sňatkem vřít, vařit se dobrý břeh, nábřeží, pobřeží lahev bota (vysoká), rajtka býk, tur ruka větev pálenka; vodka je ruská pálenka chrabrý zářit kartáč hlučet hořet zvěř, skot ústa

ĉambro ĉapelo ĉapo ĉar ĉasi ĉe celi ĉemizo cent ĉerpi certa ĉesi cetera

§8 §8 §39 §9 §21 §15 §28 §35 §12 §13 §19 §13 §35

pokoj klobouk čepice protože lovit, chytat u, při cílit košile sto čerpat jistý přestat ostatní

C, Č celý cesta cestovat cestovat cílit cítit cukr čaj čas často čekat čepice černý

§14 §25 §26 §28 §28 §33 §26 §26 §13 §29 §22 §39 §32

tuta vojo vojaĝi veturi celi senti sukero teo tempo ofte atendi ĉapo nigra

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta čerpat čerstvý červený česat čestný čichat činit, dělat číst čistý

§13 §10 §39 §34 §11 §8 §25 §9 §8

ĉerpi freŝa ruĝa ko mbi honesta flari agi legi pura

ĉevalo ĉi ci ĉiam ĉielo cigaro ĉio ĉiu ĉiuj

§36 §13 §16 §14 §6 §40 §12 §10 §10

člen (mluvnický) člověk čtyři

§27 §6 §12

artiko lo homo kvar

ĉj ĉu

§38 §18

kůň -to ty vždy nebe doutník všechno každý všichni přípona zdrobnělin mužů, např. pacxjo tatínek, Jacxjo Jeníček zda

darovat dát, dávat datum dbát, mít starost děd definovat dějiny děkovat dělat, čin it den deset déšť devět diamant diplo macie dítě divadlo divit se dlohý dlužit dnes dobrodružství dobrý dokonce doktor dopis doprovázet dosáhnout dospělý, zralý dostat dostatečně dotýkat se doutník dovádět dovolit, připustit drahý (o osobě) držet dřevo duben důležitý dům dusík, nitrogen

§15 §7 §12 §18 §9 §42 §10 §14 §12 §10 §12 §38 §12 §17 §32 §6 §32 §17 §17 §25 §10 §23 §8 §37 §36 §9 §18 §42 §6 §9 §37 §20 §40 §20 §29 §20 §15 §31 §12 §22 §8 §35

donaci doni dato zorgi avo difini historio danki fari tago dek pluvo naŭ diamanto diplo matio infano teatro miri longa ŝuldi hodiaŭ aventuro bona eĉ doktoro letero ako mpani atingi matura ricevi sufiĉe tuŝi cigaro petoli permesi kara teni ligno Aprilo grava domo azoto,

da danci danĝero danki dato daŭri de Decembro dek dekstra demandi densa dento dependi devi deziri diamanto diferenci difini dika diligenta dimanĉo Dio diplo matio direkt i diri dis diversa doktoro dolĉa domo donaci doni dormi doto drapo droni du dubi dum duonpatro

§14 §20 §7 §14 §12 §13 §7 §12 §12 §28 §21 §38 §7 §28 §13 §10 §17 §30 §42 §33 §8 §20 §12 §32 §28 §8 §28 §27 §36 §10 §8 §15 §7 §20 §23 §32 §37 §11 §26 §17 §33

od (mno žství) tancovat nebezpečí děkovat datum trvat od prosinec deset pravý ptát se, klást otázky hustý zub závidet muset přát si diamant lišit se definovat tlustý pilný neděle Bůh diplo macie směřovat říci, říkat roz-, před ložka rozptýlení různý doktor sladký dům darovat dát, dávat spát výbava, věno sukno, látka topit se dva, dvě pochybovat během otčím, nevlastní tec

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta nitrogeno duše dva, dvě dveře dvůr džbán

§31 §11 §25 §25 §13

animo du pordo korto kruĉo

E e ebla ec eĉ edzo eg egala ej ek eksciti eksplodi ekster ekzemplo el elekt i em en episkopo er erari esprimi esti estimi estro

§7 §29 §11 §37 §18 §13 §28 §13 §21 §41 §41 §26 §27 §10 §12 §19 §10 §42 §41 §10 §28 §5 §26 §26

§26

příslovce mo žný vlastnost dokonce man žel zvětšení významu stejnýú-á místo činnosti předpona začátku vzrušit vybouchnout mimo příklad z, ze volit přípona náchylnosti v, ve biskup přípona části celku mý lit se vyjádřit být vážit si vedoucí přípona zdrobnění významu

facila fajfi fajro fali fari Februaro feino feliĉa fenestro fermi fero festi fi fianĉo fidela fiera filo fingro fin i fiziko flanko flari

§18 §34 §41 §22 §12 §12 §11 §13 §6 §31 §25 §10 §26 §26 §16 §11 §8 §12 §14 §32 §28 §8

snadný pískat oheň padat, upadnout dělat, čin it únor víla šťatný okno zavřít železo slavit fuj ženich, snoubenec věrný hrdý, pyšný syn prst končit fyzika strana, bok čichat

F Francouz fuj fyzika

§37 §26 §32

Franco fi fiziko

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta fleksi floro flugi flu i flu ida fojo folio fonto for forgesi forko formo forno forta fosi Franco frandi frato fraŭlino fraŭlo freŝa frosto frue fulmo fumo funto

§41 §5 §9 §22 §35 §13 §35 §15 §9 §18 §14 §15 §16 §7 §34 §37 §35 §5 §10 §10 §10 §34 §17 §40 §40 §31

ohýbat květ letět, létat téci, proudit, p lynout tekutý -krát list pramen pro zapo menout vidlička tvar pec, kamna silný kopat Francouz mlsat bratr slečna svobodný muž čerstvý mráz brzy blesk kouř lib ra (h motnosti)

gaja ĝardeno gardi gasto

§20 §16 §18 §18

ge ĝentila Germano ĝi ĝis glacio glaso gliti ĝoji grafo gramat iko granda gratuli grava griza gusto

§36 §15 §34 §12 §18 §35 §32 §34 §10 §42 §27 §17 §36 §22 §31 §35

veselý zahrada hlídat host předpona pro dvojice obojího pohlaví zdvořilý Němec to, ono až do led sklo klou zat radovat se hrabě mluvnice, gramatika velký blahopřát důležitý šedý chuť

haki haro havi hebreo hejti hela helpi

§34 §31 §10 §36 §16 §10 §30

sekat vlas mít Žid, Hebrejec topit (v kamnech) světlý pomáhat, pomoci

G, Ĝ

H, Ch, Ĥ had hlava hle hledat hlídat hlučet hluchý

§19 §39 §6 §18 §18 §38 §20

serpento kapo jen serĉi gardi brui surda

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta hnát hned hnus, odpor hoden (něčeho) hodina (jednotka času) hodiny (přístroj) hodit, vrhnout holub hora hořet host hrabě hrdina hrdý, pyšný

§9 §15 §26 §23 §12 §20 §14 §5 §33 §31 §18 §42 §35 §11

peli tuj abomeno inda horo horloĝo ĵeti kolo mbo monto bruli gasto grafo heroo fiera

ĥemio herbo heroo hieraŭ hirundo Hispano historio ho hodiaŭ homo honesta honti horloĝo horo

§32 §34 §35 §20 §26 §34 §10 §21 §10 §6 §11 §39 §20 §12

hrnec hromada, kupa hrůze hřešit, proviňovat se hůl, prut, líska hustý hvězda charakter chemie chlapec chléb chrabrý chtít chtít chuť chválit chytat

§25 §32 §13 §22 §31 §38 §10 §11 §32 §9 §8 §34 §9 §16 §35 §41 §22

poto amaso teruro peki bastono densa stelo karaktero ĥemio knabo pano brava voli voli gusto laŭdi kapti

humoro hundo

§31 §12

chemie tráva hrdina včera vlaštovka Španěl dějiny ó dnes člověk čestný stydět se hodiny (přístroj) hodina nálada, duševní rozpolo žení pes

I, J, Ĵ inkoust inženýr já jablko jak jaký jaro jasný jazyk jeden, jedna

§34 §25 §6 §6 §10 §10 §39 §27 §22 §11

inko inĝeniero mi pomo kiel kia printempo klara lingvo unu

i ia ia ial iam iam id ie iel ies

§7 §28 §30 §30 §28 §30 §36 §30 §30 §30

jestliže

§14

§13

jet na koni jezero jiný jíst jistý jít

§7 §35 §12 §8 §19 §9

rajdi lago alia manĝi certa iri

iĝ il ili in inda infano infekt i

§23 §16 §9 §10 §23 §6 §39

ing inĝeniero inko

§40 §25 §34

neurčitý způsob slovesa nějaký nějaký z nějakého důvodu někdy někdy přípona dítěte, potomka někde nějak něčí učiniti něco nějaký m (tranzitivní sloveso) státi se nějakým (netranzit ivní sloveso) nástroj oni žena hoden (něčeho) dítě akazit, infikovat přípona násadky, držáku, pochvy inženýr inkoust

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta instrui insulti int intenci inter interne inviti io io m iri is ist it iu j jam Januaro jaro je jen jes ĵeti juĝi juna justa

§20 §17 §22 §22 §13 §26 §25 §30 §30 §9 §6 §31 §12 §30 §7 §6 §12 §12 §23 §6 §21 §14 §22 §10 §37

vyučovat nadávat příčestí minulé činné zamýšlet, mít v ú myslu mezi uvnitř pozvat něco trochu, nějaké mno žství jít minulý čas přípona profese učiněn (partic. min. trpné) někdo mno žné číslo už, již leden rok předložka neurčitá hle ano hodit, vrhnout soudit mladý spravedlivý

§26 §5 §10 §25 §38 §25 §33 §26 §20 §9 §17 §39 §22 §20 §11 §21 §28 §8 §23 §31 §10 §17 §14 §6 §10 §6 §27

káva a sešit kotel kočár, povoz kamna, pec pole kanape svíčka zpívat schopný hlava chytat drahý (o osobě) charakter skrýt, ukrýt příčina, kau za že několik krabice, skříňka jaký proč když kde jak kdo jasný

K k, ke, ku kabát kalhoty kámen kamna, pec kanape kapsa kartáč káva každý kde kdo když klidný klobouk klou zat kmen kněz, farář, pastor kniha kočár, povoz kohout koláč kolej kolektivní p řípona koli; např. coko li kolo koncovka času budoucího koncovka přídavného jména; např. patra otcův

§5 §40 §40 §6 §16 §26 §34 §39 §26 §10 §6 §6 §14 §15 §8 §34 §27 §25 §6 §38 §33 §35 §39 §14 §30 §39

al surtuto pantalono ŝtono forno, kameno kanapo poŝo broso kafo ĉiu kie kiu kiam trankvila ĉapelo gliti radiko pastro lib ro kaleŝo koko kuko relo op ajn; ekz. kio ajn rado

kafo kaj kajero kaldrono kaleŝo kameno kampo kanapo kandelo kanti kapabla kapo kapti kara karaktero kaŝi kaŭzo ke kelke kesto kia kial kiam kie kiel kiu klara

§24

knabo

§9

chlapec

a; ekz. patra

koko

§33

kohout

§5

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta koncovka příslovce; např. bone dobře, bele krásně koncovka příto mného času; např. kantas zpívá koncovka rozkazovacího způsobu; např. venu přijď, skribu napiš koncovka způsobu podmiňovacího končit konfitovat kopat korek košile kotel koupat kouř krabice, skříňka krabice, škatule krájet král krásný

§19 §14 §35 §34 §34 §35 §25 §40 §40 §31 §40 §16 §21 §10

krát; např. 5-krát krejčí Kristus krk kro mě křičet křivý kůň kuponat kus květ kyselý

§13 §5 §37 §35 §11 §21 §33 §36 §14 §42 §5 §35

§7

e; ekz. bone, bele

koleri

§19

zlobit se

§5

as; ekz. kantas

kolo

§35

krk

§7

u; ekz. venu, skribu

kolo mbo

§5

koloro ko mbi ko merci ko mpreni ko muna konduki konfesi konfit i koni konsideri konsili konsisti konstrui kontrakti

§31 §34 §25 §27 §29 §22 §37 §35 §8 §23 §30 §12 §25 §31

barva (odstín) česat obchodovat rozu mět společný vést, provádět zpovídat se, přiznat vinu konfitovat znát brát v úvahu, uvažovat radit sestávat z stavět smlouvat, uzavřít s mlouvu

kontraŭ korko korpo korto kosti koto kovri krajono kredi krei kremo kreski krii Kristo kro m kruĉo kruta kudri kuiri kuko kulero kulpa kun kune kunmet i kuraci kuraĝa kurba kuri kuŝi kuzo kvankam kvar kvin

§13 §34 §31 §25 §14 §39 §35 §6 §33 §12 §26 §33 §21 §37 §11 §13 §34 §34 §13 §35 §14 §21 §7 §8 §27 §36 §7 §33 §18 §6 §20 §26 §12 §12

proti korek tělo dvůr stát (o ceně) bláto pokrýt tužka věřit (s)tvořit smetana růst křičet Kristus kro mě džbán strmý šít běžet koláč lžíce vinný s, se společně složit léčit odvážný křivý běžet ležet bratranec ačkoliv čtyři pět

us fin i konfit i fosi korko ĉemizo kaldrono bani fumo kesto skatolo tranĉi reĝo bela fojo; ekz. 5foje tajloro Kristo kolo kro m krii kurba ĉevalo aĉeti peco floro acida

holub

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

L lahev látka lavice léčit led leden lekce letět, létat léto lev ležet lhát líb it se lib ra (h motnosti) list listopad lišit se loď lovit, chytat lžíce

§34 §14 §26 §36 §35 §12 §20 §9 §34 §5 §6 §22 §35 §31 §35 §12 §30 §27 §21 §14

botelo ŝtofo benko kuraci glacio Januaro leciono flugi somero leono kuŝi mensogi plaĉi funto folio Novembro diferenci ŝipo ĉasi kulero

la labori laca lago lakto lando lano larĝa lasi lasta laŭ laŭdi lavi leciono legi leono lerni lerta letero levi li lib ro lig i ligno lingvo lipo litero lito loĝi loko longa lu mi lundo luno

§5 §13 §40 §35 §10 §32 §34 §33 §37 §29 §11 §41 §15 §20 §9 §5 §9 §25 §9 §22 §9 §6 §27 §31 §22 §31 §30 §26 §14 §13 §17 §33 §20 §10

určitý člen pracovat unavený jezero mléko země, krajina, území vlna široký nechat, ponechat poslední podle chválit (u)mýt lekce číst lev učit se zručný, schopný dopis zdvihat on kniha vázat dřevo jazyk ret písmeno postel bydlet místo dlohý svítit pondělí měsíc

magazeno mal manĝi man iero mano maro Marto maten manĝi mateno materialo matura meĥaniko mem memo ri mensogi merit i met i mezo mezuri mi

§40 §10 §8 §32 §7 §32 §12 §27 §10 §31 §6 §32 §18 §41 §22 §22 §26 §33 §32 §6

obchod opak jíst způsob, manýra ruka moře březen snídaně ráno materiál dospělý, zralý mechanika sám (sebe) pamatovat lhát zasloužit si položit střed, prostředek měřit já

M maličkost, nicotnost man žel maso materiál mechanika měkký měřit měsíc měsíc město mezi míjet milovat mimo minulý čas minuta místo místo činnosti mít mít v ztah

§41 §18 §34 §31 §32 §33 §32 §10 §12 §14 §13 §22 §8 §26 §6 §12 §13 §13 §10 §30

bagatelo edzo viando materialo meĥaniko mo la mezuri luno monato urbo inter pasi ami ekster is minuto loko ej havi rilati

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta mladý mléko mlsat mluvit, hovořit mluvnice, gramatika mnoho mno žné číslo moci modlit se modrý moře moudrý mo žný

§10 §10 §35 §7 §27 §12 §7 §11 §37 §6 §32 §10 §29

juna lakto frandi paroli gramat iko mu lte j povi preĝi blua maro saĝa ebla

mia mil milit i minuto miri mo la monato mondo mono monto montri morgaŭ mort i

§10 §12 §34 §12 §17 §33 §12 §22 §14 §33 §18 §20 §20

mráz mů j muset mu ž my mý lit se myslet myš mýt

§34 §10 §13 §15 §9 §10 §11 §26 §15

frosto mia devi viro ni erari pensi muso lavi

moŝto movi mu lte murmuri muso muta

§42 §22 §12 §19 §26 §20

mů j tisíc válčit, bojovat minuta divit se měkký měsíc svět peníze hora ukázat zítra zemřít vaše urozenosti, velebnosti, svatosti pohybovat mnoho bručet, mručet myš němý

N na náboženství nad nádoba nadávat nahoře naivní nakazit, infikovat nálada, duševní rozpolo žení nalézt, najít namísto národ, lid (např. v USA) následovat násobná přípona nástroj navštívit názor nazvat ne nebe nebezpečí nebo

§6 §37 §26 §19 §17 §31 §17 §39

sur religio super vazo insulti supre naiva infekt i

n n nacio naĝi

§13 §6 §27 §35

akuzat ivní koncovka 4. pád (koho, co?) národ, lid (např. v USA) plavat

naiva najbaro naski

§17 §32 §12

naivní soused porodit

§31 §6 §16 §27 §25 §14 §16 §20 §19 §17 §6 §6 §7 §14

humoro trovi anstataŭ nacio sekvi obl il viziti opinio nomi ne ĉielo danĝero aŭ

naturo naŭ nazo ne necesa neĝo nek— nek neniam neniel neniu nepo nevo ni nigra

§35 §12 §8 §6 §27 §10 §28 §22 §28 §22 §33 §33 §9 §32

něco něčí neděle nechat, ponechat

§30 §30 §20 §37

io ies dimanĉo lasi

nj nobla nokto nomi

§38 §33 §10 §17

nějak nějaký nějaký nejvíce

§30 §28 §30 §10

iel ia ia plej

nominativo nova Novembro nu

§28 §18 §12 §21

příroda devět nos ne nezbytný sníh ani - an i nikdy nijak, žádný mzpůsobem nikdo vnuk bratranec my černý přípona zdrobnělin žen, např. panjo maminka, Janjo Janička vznešený noc nazvat nominativ, 1. pád skloňování nový listopad nu

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta někde někdo někdy někdy několik Němec němý nést neurčitý způsob slovesa nezbytný než nijak, žádný mzpůsobem nikdo nikdy noc noha nominativ, 1. pád skloňování nos nový nu nyní

§30 §30 §28 §30 §23 §34 §20 §13 §7 §27 §10 §28 §22 §22 §10 §26

ie iu iam iam kelke Germano muta porti i necesa ol neniel neniu neniam nokto piedo

nun nur nutri

§9 §12 §10

nyní pouze, jeno m živit

§28 §8 §18 §21 §9

nominativo nazo nova nu nun

o ó oba, obě obchod obchodovat objednat obléci obličej obyčejný

§7 §21 §11 §40 §25 §27 §18 §11 §13

pri ho ambaŭ magazeno ko merci aboni vesti vizaĝo ordinara

o obei objekto obl obstina ofte ok okazi okulo

§5 §29 §27 §14 §10 §29 §12 §17 §9

ŝtalo vinagro de da pardoni kuraĝa fajro fleksi volonte fenestro okulo altaro li ili oni mal aglo ok persono cetera akra duonpatro patro ŝafo

okupi ol ombro on oni onklo ont op opinio oportuna ordinara ordoni orelo oro os ot ovo

§32 §10 §37 §14 §11 §9 §22 §14 §19 §15 §13 §20 §9 §25 §24 §22 §32

podstatné jméno poslouchat, být poslušný předmět násobná přípona tvrdohlavý často osm stát se oko zaujmout, obsadit, okupovat než stín podílná přípona oni (neurčité) strýc příčestí budoucí činné kolektivní p řípona názor pohodlný obyčejný přikázat, ro zkázat ucho zlato koncovka času budoucího příčestí budoucí trpné vejce

ocel ocet od od (mno žství) odpouštět odvážný oheň ohýbat ochotně, rád okno oko oltář on oni oni (neurčité) opak orel osm osoba ostatní ostrý otčím, nevlastní tec otec ovce

§41 §35 §7 §14 §17 §7 §41 §41 §15 §6 §9 §36 §9 §9 §11 §10 §22 §12 §13 §35 §7 §33 §5 §34

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

P padat, upadnout palác

§22 §23

pafi pagi

§38 §14

střílet platit

§34 §41 §10 §18 §37 §10 §25 §34 §20 §5 §14 §17 §6 §12 §12 §8 §34 §34 §30 §9 §6 §14 §35 §35 §11 §37 §14 §34 §15 §35 §14 §11 §11 §5 §40 §32 §15 §22 §26 §8 §35 §27 §33 §37 §26 §30 §41 §20

fali palaco brando; ekz. vodko estas rusa brando memo ri sinjoro pupo virga papero vaporo paŝti vendredo aparteni mono perlo plumo hundo kvin diligenta sablo fajfi litero trinki plori pagi tolo naĝi plena regimento post vetero sub suspekti on laŭ simila o tromp i aŭtuno oportuna movi dubi ĉambro kovri polo kampo polico met i helpi venĝi lundo

pálenka; např. vodka je ruská pálenka pamatovat pán panenka panenská papír pára pást pátek patřit peníze perla pero pes pět pilný písek pískat písmeno pít plakat platit plátno plavat plný pluk, regiment po, potom počasí pod podezírat podílná přípona podle podobný podstatné jméno podvádět, klamat podzim pohodlný pohybovat pochybovat pokoj pokrýt Polák pole policie položit pomáhat, pomoci pomstít se pondělí

paĝo paki pala palaco pano pantalono papero pardoni paroli pasero pasi paŝti pastro patro peco peki peli pendi pensi per perlo permesi persono peti petoli piedo plaĉi plej plena plenumi plezuro pli plori plumo pluvo polico polo polvo pomo por pordo porti portreto poŝo post postuli poto povi

§14 §35 §10 §23 §8 §40 §10 §17 §7 §22 §22 §34 §25 §5 §42 §22 §9 §39 §11 §8 §17 §29 §13 §14 §20 §26 §35 §10 §11 §31 §20 §10 §6 §6 §38 §37 §27 §41 §6 §14 §25 §13 §11 §34 §14 §27 §25 §11

§12 §11 §17

naski portreto sendi

pra precipe prefikso

§36 §34 §30

strana (knihy) balit, pakovat bledý palác chléb kalhoty papír odpouštět mluvit, hovořit vrabec míjet pást kněz, farář, pastor otec kus hřešit, proviňovat se hnát viset myslet skrze perla dovolit, připustit osoba prosit dovádět noha líb it se nejvíce plný splnit potěšení více plakat pero déšť policie Polák prach jablko pro dveře nést portrét kapsa po, potom požadovat hrnec moci pra-, předpona starobylosti především, zv láště předložka

porodit portrét poslat

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta poslední poslouchat, být poslušný postel potěšení potit se potřebovat pouze, jeno m používat povídat si, besedovat pozorný pozvat požadovat pra-, předpona starobylosti pracovat prach pramen pravda pravidlo pravý princ pro pro pro, z příčiny proč prodat procházet se projekt prosinec prosit prostorný proti proto protože provincie, oblast prst prsten, kruh přát si před především, zv láště předložka předložka předložka neurčitá předložka ro zptýlení roz-; např. disiri ro zejít se, dismeti rozlo žit předmět předpona opakování děje, zpětný pohyb předpona pro dvojice obojího pohlaví předpona spříznění sňatkem předpona začátku překvapit přes přestat přesto

§29 §29 §26 §20 §40 §14 §12 §16 §20 §26 §25 §27

lasta obei lito plezuro ŝviti bezoni nur uzi babili atenta inviti postuli

preĝi preni prepozicio pri princo printempo pro projekto proksima promeni pronomo propra

§37 §15 §27 §7 §19 §39 §21 §25 §13 §12 §30 §23

modlit se vzít předložka o princ jaro pro, z příčiny projekt přibližný procházet se zájmeno vlastní

§36 §13 §41 §15 §16 §29 §28 §19 §9 §14 §21 §17 §40 §12 §25 §12 §14 §34 §13 §9 §9 §37 §12 §25 §10 §8 §34 §27 §30 §23

pra labori polvo fonto vero regulo dekstra princo for por pro kial vendi promeni projekto Decembro peti vasta kontraŭ tial ĉar provinco fingro ringo deziri antaŭ precipe prepozicio prefikso je

provinco prunti pulvo puni pupo pura

§37 §14 §41 §20 §18 §8

provincie, oblast půjčit střelný prach trestat panenka čistý

§28 §27

dis; ekz. disiri, dismeti objekto

§14

§36

§33 §21 §40 §26 §13 §34

bo ek surprizi trans ĉesi tamen

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta přibližný příčestí budoucí činné; např. studonto budoucí student příčestí budoucí trpné; např. studota objekto předmět k nastudování (bude studován) příčestí minulé činné; např. veninto ten který přišel příčestí minulé trpné; např. skrib ita letero napsaný dopis příčestí příto mné činné; např. studanto studující příčestí příto mné trpné; např. legata teksto čtený text příčina, kau za příjemný přijít, přicházet přijmout přikázat, ro zkázat příklad přímý přípona přípona části celku; apř. lignero tříska přípona člověka charakterizovaného kvalitou kmene; např. bonulo dobrák přípona dítěte, potomka; např. hundido štěně přípona náchylnosti k něčemu; např. forgesemo zapo mnětlivost přípona násadky, držáku, pochvy; např. kandelingo svícen přípona neurčitá; např. plenumi vyplnit přípona občanství, členství; např. Pragano Pražan přípona opakování děje (nedokonavost) přípona profese, dlouhodobé činnosti; např. kuiristo kuchař přípona schránky, nádoby,stromu, země; např. Rusujo Rusko, cigarujo tabatěrka, pomujo jabloň přípona skupinová; např. vagonaro vlaková souprava přípona státi se nějakým (netranzit ivní sloveso); např. paliĝ i zblednout, sidiĝi usadit se

§13

proksima

§22

ont; ekz. studonto

§22

ot; ekz. studota objeto

§22

int; ekz. veninto

§12 §14

it; ekz. skribita ant; ekz. studanto

§22 §28 §9 §8 §23 §20 §27 §33 §30

at; ekz. legata teksto kaŭzo agrabla veni akcepti ordoni ekzemplo rekta sufikso

§41

er; ekz. lignero

§37

ul; ekz. bonulo

§36

id; hundido

§19

em; ekz. forgesemo

§31

ing; ekz. kandelingo um; ekz. plenumi

§37

an; ekz Pragano

§13

§31

ist; ekz. kuiristo

§20

uj; Rusujo, cigarujo, pomujo

§19

ar; ekz. vagonaro

§23

iĝ; ekz. paliĝi, sidiĝi

§40

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta přípona učiniti něco nějaký m (tranzitivn í sloveso); např. purigi vyčistit, mort igi usmrt it přípona věci; např. bonaĵo dobrota přípona vedoucího; např. ŝipestro lodník, urbestro starosta města přípona vlastnosti; např. boneco dobrota (vlastnost), vireco mu žnost přípona zdrobnělin mu žů; např. paĉjo tatínek, Jaĉjo Jeníček přípona zdrobnělin žen; např. panjo maminka, Janjo Janička přípona zdrobnění významu; např. mu reto zídka, rideti usmívat se přípona ženy; např. patrino mat ka, kokino slepice příroda příslovce přísný přítel psát pták ptát se, klást otázky půjčit

§13 §25

ig; ekz. purigi, mort igi

§26

aĵ; ekz. bonaĵo estro; ekz. ŝipestro, urbestro

§11

ec; ekz. boneco, vireco

§38

ĉj; ekz. paĉjo, Jaĉjo

§38

nj; ekz. panjo, Janjo

§26

et; ekz. mureto, rideti

§10 §35 §30 §37 §10 §9 §5 §21 §14

in; ekz. patrino, kokino naturo adverbo severa amiko skribi birdo demandi prunti

R radit radovat se ráno ret roh, kout rok roura rozu mět

§30 §10 §10 §31 §23 §12 §40 §27

konsili ĝoji mateno lipo angulo jaro tubo ko mpreni

radiko rado rajdi rakonti rano rapida re regimento

§27 §39 §7 §10 §19 §26 §14 §37

ruka ruka Rus růst různý růže rychlý řeka řezat říci, říkat říše, stát, mocnářství, mocnost, velmoc

§7 §40 §16 §33 §27 §5 §26 §26 §34 §8

mano brako ruso kreski diversa rozo rapida rivero segi diri

regno reĝo regulo rekta religio relo renkonti renversi resti rezu ltato

§37 §21 §29 §33 §37 §39 §20 §33 §7 §42

§37

regno

riĉa ricevi rid i rilati

§15 §9 §29 §30

rimarki

§21

kmen kolo jet na koni vyprávět žába rychlý opakování děje pluk, regiment říše, stát, mocnářství,mocnost král pravidlo přímý náboženství kolej setkat se zvrátit zůstat výsledek bohatý dostat smát se mít v ztah zpozorovat, všimnout si, poznamenat

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta ringo riproĉi rivero romp i rozo ruĝa ruso

§25 §22 §26 §41 §5 §39 §16

prsten, kruh vyčítat řeka zlámat, rozb ít růže červený Rus

S, Š, Ŝ s, se salon sám (sebe) samohláska samotný sát se sedět sedm sekat série, řada sestávat z sešit setkat se schopný silný skákat sklo sklo skrýt, ukrýt skrze skrze sladký slavit slavnostní slečna sloužit sloveso složit slunce slyšet smát se směřovat smetana smlouvat, uzavřít smlouvu smysl snadný snadný snídaně sníh sobota sotva soudit soused spát speciální, zvláštní splnit společně

§7 §24 §18 §27 §21 §34 §10 §20 §12 §34 §30 §12 §10 §20 §17 §7 §17 §32 §41 §21 §8 §22 §10 §10 §39 §10 §19 §29 §27 §5 §9 §29 §28 §26

kun salono mem vokalo sola sorbi si sidi sep haki serio konsisti kajero renkonti kapabla forta salti glaso vitro kaŝi per tra dolĉa festi solena fraŭlino servi verbo kunmet i suno aŭdi rid i direkt i kremo

sabato sablo ŝafo saĝa ŝajni salono salti saluti sama sana sankta savi scienco scii se sed segi sekundo sekvi semajno sen senco sendi senti sep serĉi serio serpento servi ses severa si sia sidi

§20 §34 §34 §10 §17 §24 §17 §20 §13 §5 §12 §22 §32 §20 §14 §9 §34 §12 §25 §12 §13 §29 §17 §33 §12 §18 §30 §19 §19 §12 §37 §10 §10 §20

sobota písek ovce moudrý zdát se salon skákat zdravit, pozdravit stejný zdráv svatý zachránit věda vědět jestliže ale řezat vteřina následovat týden bez smysl poslat cítit sedm hledat série, řada had sloužit šest přísný se svůj sedět

§31 §29 §18 §27 §27 §10 §20 §19 §22 §32 §20 §19 §31 §8

kontrakti senco facila simp la maten manĝi neĝo sabato apenaŭ juĝi najbaro dormi speciala plenumi kune

signifi silenti simila simp la sinjoro ŝipo ŝiri skatolo skribi ŝlosi soifi sola soldato solena

§32 §20 §11 §27 §10 §27 §42 §40 §9 §34 §15 §21 §22 §39

znamenat být zticha podobný snadný pán loď trhat krabice, škatule psát zamknout na klíč žíznit samotný voják slavnostní

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta společný spořit spravedlivý stát stát (o ceně) stát se stavět stejný stejný stín sto strana (knihy) strana, bok strmý strom strýc střed, prostředek střecha střelný prach stříbro stříhat střílet stůl stupeň, schod stydět se sukno, látka svatý svět světlý svíčka svítit svobodný muž svůj syn sýra šedý šest široký šít Španěl šťatný

§29 §41 §37 §8 §14 §17 §25 §13 §28 §37 §12 §14 §28 §34 §8 §9 §33 §31 §41 §19 §34 §38 §6 §34 §39 §32 §12 §22 §10 §20 §33 §10 §10 §8 §35 §31 §12 §33 §34 §34 §13

ko muna ŝpari justa stari kosti okazi konstrui sama egala ombro cent paĝo flanko kruta arbo onklo mezo tegmento pulvo arĝento tondi pafi tablo ŝtupo honti drapo sankta mondo hela kandelo lu mi fraŭlo sia filo sulfuro griza ses larĝa kudri Hispano feliĉa

somero soni sonori sopiri sorbi ŝpari speciala spegulo ŝtalo stari stelo ŝtofo ŝtono ŝtopi strato ŝtupo sub suferi sufiĉe sufikso sukero ŝuldi sulfuro suno ŝuo super supre sur surda surprizi surtuto suspekti ŝviti

§34 §27 §34 §29 §34 §41 §19 §20 §41 §8 §10 §14 §6 §34 §22 §34 §15 §32 §37 §30 §26 §25 §35 §5 §37 §26 §31 §6 §20 §40 §40 §35 §40

léto znít zvonit toužit, tesknit sát spořit speciální, zvláštní zrcad lo ocel stát hvězda látka kámen ucpat ulice stupeň, schod pod trpět, strádat dostatečně přípona cukr dlužit sýra slunce bota, polobotka nad nahoře na hluchý překvapit kabát podezírat potit se

tablo tago tajloro tamen teatro tegmento telero tempo teni teo tero tero teruro tia

§6 §10 §5 §34 §32 §31 §31 §13 §15 §26 §6 §31 §13 §27

stůl den krejčí presto divadlo střecha talíř čas držet čaj země, půda zem, půda hrůza takový

T táhnout tak také, též takový talíř tam tancovat téci, proudit, p lynout tehdy tekutý tělo ten teplý tisíc

§34 §10 §14 §27 §31 §28 §20 §22 §27 §35 §31 §13 §13 §12

tiri tiel ankaŭ tia telero tie danci flu i tiam flu ida korpo tiu varma mil

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta tlustý to to, ono to; toto, tento topit (v kamnech) topit se toužit, tesknit trápit tráva trestat trhat trochu, nějaké mno žství trpět, strádat trvat tři tužka tvar tvář tvořit, psát, komponovat tvořit, stvořit tvrdohlavý ty týden

§33 §11 §12 §13 §16 §37 §29 §33 §34 §20 §42 §30 §32 §13 §12 §6 §15 §31 §37 §12 §10 §16 §12

dika tio ĝi ĉi; tio-ĉi, t iu-ĉi hejti droni sopiri turmenti herbo puni ŝiri io m suferi daŭri tri krajono formo vango verki krei obstina ci semajno

tial tiam tie tiel timi tio tiri tiu tolo tondi tra tranĉi trankvila trans tre tri trinki tromp i trovi tubo tuj tuko turmenti tuŝi tuta

§9 §27 §28 §10 §20 §11 §34 §13 §35 §34 §22 §16 §15 §26 §13 §12 §9 §40 §6 §40 §15 §34 §33 §20 §14

proto tehdy tam tak bát se to táhnout ten plátno stříhat skrze krájet klidný přes velmi tři pít podvádět, klamat nalézt, najít roura hned ubrus, šátek trápit dotýkat se celý

U u, při ubrus, šátek

§15 §34

ĉe tuko

u uj

§7 §20

ucpat učit se ucho ukázat

§34 §9 §9 §18

ŝtopi lerni orelo montri

ul um unu urbo

§37 §31 §11 §14

ulice unavený únor

§22 §40 §12

strato laca Februaro

us uzi

§19 §16

rozkazovací způsob přípona schránky, nádoby přípona člověka charakterizovaného kvalitou kmene přípona neurčitá jeden, jedna město koncovka způsobu podmiňovacího používat

určitý člen ústa útočit uvěznit uvnitř už, již

§5 §8 §14 §22 §26 §6

la buŝo ataki aresti interne jam

V v, ve válčit, bojovat vanout vaše urozenosti, velebnosti, svatosti vázat vážit si včera vdovec večer věda

§10 §34 §39

en milit i blovi

vango vaporo varma

§31 §25 §13

tvář pára teplý

§42 §27 §26 §20 §11 §18 §32

moŝto lig i estimi hieraŭ vidvo vespero scienco

vasta vazo ve veki vendi vendredo venĝi

§34 §19 §21 §20 §40 §20 §41

prostorný nádoba běda vzbudit prodat pátek pomstít se

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta vědět vedle vejce velký velmi věrný věřit veselý vesnice vesničan vést, provádět větev více vidět vidlička víla vinný víno viset vítr vlas vlastní vlaštovka vlna vnuk voda voják volat volit vrabec vřít, vařit se všechno všichni vteřina vy/ty výbava, věno vybouchnout vyčítat vyjádřit vyprávět výsledek vysoký vyučovat vzbudit vzduch vzít vznešený vzrušit vždy

§20 §8 §32 §17 §13 §16 §33 §20 §15 §37 §22 §39 §10 §7 §14 §11 §21 §10 §39 §39 §31 §23 §26 §34 §33 §9 §22 §16 §12 §22 §25 §12 §10 §12 §10 §23 §41 §22 §28 §10 §42 §35 §20 §20 §26 §15 §33 §41 §14

scii apud ovo granda tre fidela kredi gaja vilaĝo vilaĝano konduki branĉo pli vidi forko feino kulpa vino pendi vento haro propra hirundo lano nepo akvo soldato voki elekt i pasero boli ĉio ĉiuj sekundo vi doto eksplodi riproĉi esprimi rakonti rezu ltato alta instrui veki aero preni nobla eksciti ĉiam

veni venki vento verbo verki vero vespero vesti vetero veturi vi viando vidi vidvo vilaĝano vilaĝo vinagro vino vintro virga viro vitro vivi vizaĝo viziti vojaĝi vojo vokalo voki voli voli volonte

§8 §14 §39 §29 §37 §16 §18 §18 §34 §28 §10 §34 §7 §11 §37 §15 §35 §10 §16 §37 §15 §41 §11 §11 §20 §26 §25 §27 §16 §9 §16 §15

přijít, přicházet zbítězit vítr sloveso tvořit, psát, komponovat pravda večer obléci počasí cestovat vy/ty maso vidět vdovec vesničan vesnice ocet víno zima (období) panenská mu ž sklo žít obličej navštívit cestovat cesta samohláska volat chtít chtít ochotně, rád

zorgi

§18

dbát, mít starost

Z z nějakého důvodu z, ze zahrada zachránit zájmeno záležitost

§30 §10 §16 §22 §30 §13

ial el ĝardeno savi pronomo afero

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta zamknout na klíč zamýšlet, mít v ú myslu zapo menout zářit zasloužit si zaujmout, obsadit, okupovat závidet zavřít zbítězit zda zdát se zdráv/-a zdravit, pozdravit zdvihat zdvořilý zem, půda země, krajina, území země, půda zemřít zima (období) zítra zlámat, rozb ít zlato zlobit se znamenat znát znít zpívat zpovídat se, přiznat vinu zpozorovat, všimnout si, poznamenat způsob, manýra zrcad lo zručný, schopný zub zůstat zvěř, skot zvětšení významu zvíře zvonit zvrátit žába že žehnat železo ženich, snoubenec Žid, Hebrejec žít živit žíznit

§34 §22 §18 §5 §22

ŝlosi intenci forgesi brili merit i

§32 §28 §31 §14 §18 §17 §5 §20 §22 §15 §31 §32 §6 §20 §16 §20 §41 §25 §19 §32 §8 §27 §9 §37

okupi dependi fermi venki ĉu ŝajni sana saluti levi ĝentila tero lando tero mort i vintro morgaŭ romp i oro koleri signifi koni soni kanti konfesi

§21 §32 §20 §25 §7 §7 §34 §13 §5 §34 §33 §19 §8 §33 §25 §26 §36 §11 §10 §15

rimarki man iero spegulo lerta dento resti bruto eg besto sonori renversi rano ke beni fero fianĉo hebreo vivi nutri soifi

klikni myší: zpět na Předmluvu, Resumé, pravidla, cvičebnice, slovník, Deklarace

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

Deklarace o esperantizmu Na prvním zasedání prvního esperantského kongresu v Boulogne-sur-Mer, 7. srpna 1905, přečetl autor esperanta Dr. L. L. Zamenhof svoji deklaraci, která byla kongresem v poněkud upravené podobě přijata jako základní charakteristika hnutí. Zde je její znění v českém překladu:

Protože o smyslu esperantizmu mají mnozí lidé nepřesné představy, považovali jsme my, níže podepsaní představitelé esperantizmu z různých zemí světa, kteří se shromáždili na mezinárodním kongresu v Boulogne-sur-Mer, za potřebné podat následující vysvětlení podle návrhu autora esperanta:

1. Esperantizmus je snaha rozšířit v celém světě jazyk neutrálně lidský, který "bez vměšování se do vnitřního života národů a nesnažící se vystrnadit existující jazyky národní" dal by lidem odlišných národností možnost vzájemně se dorozumět, který by mohl sloužit jako smírčí jazyk veřejných institucí v těch zemích, ve kterých jednotlivé národy bojují o jazyk, a konečně ve kterém by mohla být zveřejňována ta díla, o která mají všechny národy stejný zájem. Každá jiná idea či naděje, kterou ten nebo onen esperantista spojuje s esperantizmem, bude jeho záležitostí čistě soukromou, za kterou esperantizmus nezodpovídá. 2. Poněvadž v současné době již žádný badatel nepochybuje, že jazykem mezinárodním může být pouze jazyk umělý, a protože ze všech četných pokusů, uskutečněných během posledních dvou století, všechny představují pouze teoretické projekty, zatímco skutečně dokončeným, všestranně vyzkoušeným, dokonale životaschopným a ve všech směrech nejvíce vyhovujícím se ukázal pouze jediný jazyk, esperanto, proto my, přátelé myšlenky mezinárodního jazyka, u vědomí toho, že teoretické spory nevedou k ničemu a že cíle může být dosaženo jen praktickým pracovním úsilím, již dávno jsme se semkli kolem tohoto jediného jazyka, esperanta, a pracujeme pro jeho rozšíření a obohacení jeho literatury.

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

3. Poněvadž autor jazyka esperanto již na samém počátku odmítl jednou pro vždy všechna osobní práva a privilegia ve vztahu k tomuto jazyku, je esperanto "majetkem nikoho", a to ve smyslu materiálním i morálním. Materiálním hospodářem tohoto jazyka je celý svět a každý, kdo má zájem, může v tomto a o tomto jazyce vydávat díla, jaká si přeje a pro jakýkoliv cíl; za duchovní hospodáře tohoto jazyka budou vždy pokládány ty osoby, které ve světě esperantistů budou uznávány za nejlepší a nejtalentovanější spisovatele tohoto jazyka. 4. Esperanto nemá žádného osobního zákonodárce a nezávisí na žádné konkrétní osobě. Všechny názory a práce tvůrce esperanta mají, podobně jako názory a díla kteréhokoliv jiného esperantisty, charakter naprosto soukromý a pro nikoho závazný. Jediným - navždy povinným pro všechny esperantisty - základem jazyka esperanto je spis nazvaný "Fundamento de Esperanto", v němž nikdo nemá právo provést jakoukoliv změnu*. Pokud se někdo odchýlí od pravidel a vzorů uvedených v tomto spise, nemůže tvrdit, že "takto si to přeje nebo radí autor esperanta ". Každou myšlenku, kterou nelze vyjádřit materiálem, obsaženým ve "Fundamento de Esperanto", má každý esperantista právo vyjádřit takovým způsobem, který považuje za nejsprávnější, stejně jako je tomu v každém jiném jazyce. Avšak pro jednost v jazyce doporučujeme všem esperantistům napodobovat co nejvíce ten styl, který je obsažen v dílech tvůrce esperanta, který nejvíce pracoval pro esperanto i v něm a nejlépe zná jeho ducha. 5. Esperantistou je nazývána každá osoba, která umí a používá jazyk esperanto, lhostejno k jakému cíli. Příslušnost k některé aktivní společnosti esperantistů je doporučeníhodná, ne však povinná. (Přeložil Miroslav Malovec, 22.7.2000)

Aby nebyla tato věta špatně pochopena: do esperanta lze přidávat nová slova a tak zajistit jeho vývoj. Praxe esperantského společenství rozhodne, zda se slovo ujme a začne všeobecně používat, nebo zda zapadne. "Fundamento de Esperanto" má pouze zajistit, aby nebyly svévolně měněny mluvnické základy jazyka a esperanto se nerozpadlo na nářečí. Podrobně autor vysvětlil tuto záležitost v předmluvě tohoto základního díla. (Poznámka překladatele)

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

klikni myší: zpět na Předmluvu, Resumé, pravidla, cvičebnice, slovník, Deklarace